MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 JIŘÍ ŠTOKSA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 JIŘÍ ŠTOKSA"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 JIŘÍ ŠTOKSA

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Výkrm prasat s využitím přídavku LAKR do krmné dávky Bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Vypracoval: Jiří Štoksa Brno 2011

3 Ústav chovu a šlechtění zvířat 2010/2011 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Jiří Štoksa Zootechnika Zootechnika Název tématu: Výkrm prasat s využitím přídavku LAKR do krmné dávky Rozsah práce: 30 stran Zásady pro vypracování: 1. Bakalářská práce bude zaměřena na výkrm prasat s použitím vybraných rostlin zařazených do krmné dávky 2. Student se zaměří nejprve na charakteristiku parametrů výkrmu jatečných prasat 3. Budou specifikovány vlivy ovlivňující fenotypovou úroveň výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat 4. V další části se zpracují nejnovější literární informace s využitím vybraných rostlin použitých v krmné dávce prasat Seznam odborné literatury: 1. PULKRÁBEK, J. a kol. Chov prasat. 1. vyd. Praha: Profi Press, s. ISBN Czech journal of animal science. ISSN SUS Schweinezucht und Schweinemast. ISSN X. 4. PETER, K. V. Handbook of herbs and spices : Volume 1. /. 1. vyd. Boca Raton: CRC Press, s. Woodhead publishing in food science and technology. ISBN PETER, K. V. Handbook of herbs and spices : Volume 3. /. 1. vyd. Boca Raton: CRC Press, s. Woodhead publishing in food science, technology and nutrition. ISBN Datum zadání bakalářské práce: říjen 2010 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2011 Jiří Štoksa Autor práce. prof. Ing. Marie Čechová, CSc. Vedoucí práce prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Výkrm prasat s využitím přídavku LAKR do krmné dávky vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne... podpis..

5 PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní prof. Ing. Marii Čechové, CSc., za odborné vedení, cenné rady, připomínky, ochotu i čas věnovaný odborným konzultacím při vypracovávání daného tématu bakalářské práce. Dále děkuji paní Ing. Blance Kocourkové, CSc., za rady a informace ohledně léčivých kořeninových a aromatických rostlin. Moje poděkování patří i mým rodičům, kteří mě podporovali a umožnili mi studium na Mendelově univerzitě v Brně.

6 ABSTRAKT Cílem této práce je zhodnotit možnosti výkrmu prasat s využitím přídavku LAKR (léčivé, aromatické a kořeninové rostliny) v krmné dávce. Výkrm je poslední fází produkce prasat. Jatečné prase musí splňovat požadavky konzumentů a zpracovatelů z hlediska kvality a složení masa. Vepřové maso je v České republice tradiční potravinou a zájem o něj se udržuje a to především díky jeho chutnosti, jemnosti, křehkosti, šťavnatosti a snadné úpravě. U výkrmu prasat je jedna z nejdůležitějších složek výživa, výživa zajišťuje odpovídající průběh růstu a vývinu tělesných tkání prasat. Ve výživě prasat se používá především kompletních krmných směsí a různých doplňkových směsí. V některých chovech se přidávají do směsí různá rostlinná krmná aditiva. Jedním z krmných aditiv může být přídavek léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. V poslední části bakalářské práce budou shrnuty nejnovější poznatky s využitím LAKR jako krmných aditiv. KLÍČOVÁ SLOVA: Výkrm, výkrmnost, jatečná hodnota, LAKR, byliny

7 ABSTRACT The aim of this bachelory thesis is to evaluate the possibility pigs in fattening with utilization LAKR (medicinbal, aromatic and spice plants) in the feed. The fattening is the final stage of pig production. Carcass pig must meet the consumers as well as processors requirements in terms of meat quality and composition. Pork meat is traditional foodstuff in the Czech Republic, and it is still popular as it is tasty, fine, tender, juicy and easy to prepare. As far as pig fattening is concerned, one of the most important elements is nutrition; the nutrition ensures appropriate course of growth and development of pig body tissues. In pig nutrition, mainly complete feed mixes and various supplementary mixes are utilised. In certain production herds, various plant feed additives are added in the mixes. The feed additives may include medicinal, aromatic and spice plants. The final part of the study summarizes the latest information on feed additives based on medicinal, aromatic and spice plants. KEY WORDS: fattening, fattening capacity, carcass value, medicinal, aromatic and spice plants, herbs

8 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Produkční vlastnosti prasat Výkrmnost Jatečná hodnota Charakteristika výkrmu prasat Ustájení prasat ve výkrmu Welfare ve výkrmu prasat Nakládání s exkrementy Charakteristika a možnosti využití LAKR Situace v pěstování LAKR Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny ZÁVĚR PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje Internetové zdroje SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY

9 1 ÚVOD Prase domácí je jedním z nejdéle domestikovaných zvířat v historii lidstva. Vepřové maso je velmi významným článkem lidské výživy, celosvětově se podílí asi na 40 % ze spotřeby veškerých druhů masa. Chov prasat je tradičním odvětvím zemědělských činností v Evropě. V současnosti došlo ve většině zemí Evropské unie k poklesu stavů prasat. Důvodem jsou vysoké ceny krmiv a aféra s dioxiny. Ze států EU mají nejvyšší stavy prasat Německo (26,7 mil.), Španělsko (26,3 mil.) a Francie (14,8 mil.), Česká republika je na 14. místě (PAVLŮ, 2010). V České republice bylo v srpnu 2010 chováno kusů prasat. Ke dni to bylo kusů prasat. Zde je patrný úbytek kusů prasat za poslední čtvrtletí roku Největší snížení počtů lze sledovat u selat, prasat v předvýkrmu a také prasnic. Pokud se týká prasat ve výkrmu, snížení počtů není tak znatelné (ČSÚ, 2010). Soběstačnost výroby vepřového masa byla 65 % v roce 2009, další snižování se předpokládá. Hlavními současnými problémy v chovu prasat u nás je záporné saldo zahraničního obchodu s živými prasaty i masem. Dalšími nedostatky jsou výkyvy cen za vepřové maso, které činí až 30%. Kolísání cen krmné pšenice má také vliv na chov prasat, neboť tím dochází ke kolísání cen krmných směsí. K dalším negativním vlivům na chov prasat patří zvyšování dovozů masa i živých zvířat ze zemí EU (MACHEK, 2010). Vepřové maso se nejvíce dováží z Německa, Belgie, Rakouska, Polska, Španělska, Nizozemska (MATERNA, 2011). Významným aspektem je také nutnost inovace chovatelských i zpracovatelských zařízení, která musí splňovat současné normy a předpisy. Zdravotní situace je na poměrně dobré úrovni, ale jsou zde potíže ohledně výskytu PRRS (prasečí respiratorní a reprodukční syndrom), prasečího cirkoviru, dyzentérie a bakteriálního respiračního syndromu. Řešení těchto nemocí způsobuje ekonomické problémy v chovech prasat (MACHEK, 2010). V České republice jsou ukazatele intenzity růstu, jatečné hodnoty i reprodukce pod potenciálními produkčními schopnostmi prasat. Ve výkrmu prasat dochází se zvyšujícím se věkem a živou hmotností k zpomalení růstu svaloviny a zvýšení tvorby tuku. V zemích Evropské unie je průměr porážkové hmotnosti kolem 105 kg (KOUCKÝ, 2008). V České republice se zvýšila porážková hmotnost za posledních 7 let, (od roku 2004) o 6 kg, na současných 113,7 kg. Navzdory vyšší hmotnosti 9

10 jatečných zvířat je vyšší i zmasilost prasat. Podíl prasat zařazených do jatečných tříd SEU dosáhl již 95 % (STIBAL, JELÍNKOVÁ, 2009). Rentabilita produkce souvisí s náklady na krmivo, které činí až 60% celkových výrobních nákladů. Principem snížení nákladů na krmiva při zvýšení kvality jatečných trupů je snížení porážkové hmotnosti na 105 kg. Nižší porážková hmotnost o 10 kg představuje snížení doby výkrmu o 15 dní. Snížením počtu krmných dní lze dosáhnout úspory 50 kg krmné směsi na jatečné prase. Úspora financí na jedno prase činí cca. 250 Kč. Nižší porážková hmotnost se projevuje i vyšší zmasilostí trupů dle SEUROP (KOUCKÝ, 2008). Za další hlavní podmínku je nutno považovat úroveň reprodukce. V chovu prasnic je velkým problémem produktivita práce, kde je cena nakoupených selat často nižší než vlastních odchovaných. Důvodem je pravděpodobně podfinancování, kdy se neprovádí všechny veterinární úkony, neobnovují se technologie a neklade se důraz na zoohygienu. I ve výživě prasat by bylo možné využít některých našich bílkovinných zdrojů, jako jsou luskoviny (ZEMAN a kol., 2009). Využití těchto opatření je cestou k dosažení rentability chovu jatečných prasat (KOUCKÝ, 2008). V souvislosti se zákazem používání antibiotických stimulátorů růstu, se začaly řešit jejich možné náhrady. Jako vhodné přídavky do krmiv se jeví bylinné přípravky. Byliny a koření mohou mít podobný vliv na živočišný organismus jako antibiotické stimulátory růstu (FORMÁNEK, 2001). 10

11 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Produkční vlastnosti prasat U prasat ve výkrmu je důležité sledovat nejen výkrmnost a jatečnou hodnotu, ale také růst a vývoj živé hmotnosti. V těchto vlastnostech a změnách se promítají změny užitkového typu a tělesného rámce Výkrmnost Je schopnost prasat vytvářet z krmiva tuk a svaly, tuto schopnost měnit přijaté krmivo na hmotu vyjadřujeme dvěma ukazateli, a to denními přírůstky a spotřebou krmiva na 1 kg přírůstku. Spotřeba krmiva ukazuje na ekonomickou efektivnost produkce, neboť náklady na krmivo představují jednu z nejvýznamnějších položek (BUCHTA a kol., 1996). K výkrmu se používají hybridní kombinace masných plemen. Hybridy je nutno vykrmovat kompletními krmnými směsmi, vyžadují speciální výživu. U populací hybridů a masných plemen platí: prase nemůže přirůstat až k mezím jeho genetické výbavy bez dostatku potřebných bílkovin ve stravě přísunem vysoce kvalitních bílkovin nedocílíme takového nárůstu svaloviny, který nedovoluje genetická výbava jedince zbytek energie, jež je využita k záchově a k tvorbě svaloviny je využit k tvorbě tuku (PULKRÁBEK a kol., 2005) Faktory ovlivňující výkrmnost Sem řadíme faktory vnitřní a vnější. Vnitřní faktory, jenž ovlivňují růst a vývin jsou především genetické vlohy a hormonální činnosti. Genetické vlohy jsou nejdůležitějším vnitřním činitelem, jenž ovlivňuje rozmezí růstu a vývinu. Vnější činitelé, kteří ovlivňují růst a vývin jsou mikroklima, výživa a způsob chovu. Výživa 11

12 ovlivňuje nejen intenzitu růstu, ale i složení jednotlivých částí těla (PULKRÁBEK a kol., 2005) Faktory vnitřní Genetika Genetický základ umožňuje, aby se růst řídil biologickými zákony vymezenými druhovými odlišnostmi, podmíněnými diferenciací orgánů, tkání a tělesných částí. Různým působením přeměny látek a činnosti nervové soustavy a endokrinního systému vznikají rozdíly mezi primitivními, kulturními, ranými a pozdními plemeny ve stavbě těla, tvarech částí těla a užitkovosti. Hormonální činnost Hormonální činnost je základním faktorem růstu a vývinu, reguluje tok látek v organismu. Hormony produkují žlázy s vnitřní sekrecí. Působení hormonů má katabolický (rozpad látek) a anabolický (syntéza látek) efekt. V období růstu jde především o anabolické procesy a v dospělosti dochází k rovnováze (STUPKA a kol., 2009). V nejranějším období života má velký vliv brzlík (thymus). Hypofýza (přední lalok) produkuje růstový hormon somatotropin a dále pohlavní hormony. Androgeny a estrogeny pomáhají k rozvoji sekundárních pohlavních znaků jedince. U samců se jedná o testosteron, který u mladých zvířat podporuje růst. Kanečci díky tomu rychle rostou a mají více libového masa. Maso však páchne androsteronem, indolem a skatolem, které jsou obsaženy v tuku. Páchne i maso kryptorchidů, proto se tomuto předchází kastrací kanečků. Pach je také intenzivnější se zvyšujícím se věkem a hmotností (PULKRÁBEK a kol., 2005). Plemenitba Metody plemenitby významně ovlivňují výsledky chovu. Jde především o kladný vliv heteroze, jež ovlivňuje růst hybridů. Finální hybridi dosahují v porovnání s čistokrevnými prasaty o 6-8 % vyšší denní přírůstek. Heterózní efekt vede i ke snížení 12

13 spotřeby krmiva, selata mají vyšší přizpůsobivost a odolnost vůči vnějším podmínkám. Příbuzenská plemenitba vůči tomu intenzitu růstu snižuje (STUPKA a kol., 2009). Čistokrevná plemena pro užitkové křížení se rozdělují na otcovská a mateřská dle Pulkrábka (2005) by měla splňovat: Mateřská plemena vynikající reprodukční vlastnosti, výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě jadrných krmiv, dobré parametry jatečné hodnoty při velmi dobré kvalitě masa, odolnost proti stresu, dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci, velký tělesný rámec. Otcovská plemena výbornou jatečnou hodnotu, velmi dobrou růstovou schopnost a konverzi živin, přiměřenou reprodukční schopnost, dobrý zdravotní stav a pevnou konstituci, vhodnost kanců pro inseminaci, střední až velký tělesný rámec. Pohlaví Pohlaví ovlivňuje ve velké míře intenzitu růstu. Nejvyšší hodnoty přírůstků jsou u kanečků, dále u kastrátů a nejméně u prasniček. Pohlaví zvířat má vliv na růstový potenciál, protučnělost, zmasilost těla a celkově na kvalitu jatečného těla. Je důležité provádět oddělený výkrm pohlaví, jinak dochází ke zbytečnému tučnění vepříků, zvyšování konverze krmiv a k ekonomickým ztrátám. Dále dochází k nevyrovnanosti živé hmotnosti jednotlivých kusů, zvířata jsou zařazena do horších tříd a dochází k ekonomickým ztrátám. 13

14 Vliv výběru selat Na výkrm lze použít vlastní nebo nakoupená selata. Důležité je vybírat selata, která nejsou zaostalá ve vývinu a růstu. Počáteční rozdíl 2 kg u selat totiž může činit na konci výkrmu až 20 kg. Prasata na začátku výkrmu by měla mít hmotnost kg (STUPKA a kol., 2009) Faktory vnější Výživa Výživa umožňuje využití růstového potenciálu zvířete. Pokud prasatům s vysokým genetickým potenciálem nebude podávána dostatečně kvalitní výživa, nebude umožněn růst, tak jak by to dovolila genetická výbava. Rozdíl mezi prasaty s předpokladem k tvorbě svalové tkáně a mezi prasaty bez tohoto předpokladu by byl jen velmi málo výrazný (SMITAL, FIEDLER, 2003). Správná výživa zajišťuje růst a vývin především jednotlivých tělesných tkání a partií. Technika krmení a výživa je součástí faktorů vnějších podmínek, jenž má velký vliv na užitkovost zvířat. Správná výživa znamená dodat prasatům veškeré potřebné živiny, z kvalitativního i kvantitativního hlediska. Přitom je podstatné dosáhnout dobré konverze krmiv, aby produkce byla co nejekonomičtější (HOVORKA a kol., 1987). Technika krmení Důležitým faktorem, který ovlivňuje výsledky užitkovosti jatečných prasat je technika krmení. Linky krmení prasat jsou rozděleny na dva systémy a to buď na vlhčené, nebo suché krmení (PULKRÁBEK a kol., 2005). Mezi výhody mokrých nebo vlhčených krmiv patří snížení prašnosti ve stájích a možnost podávat krmiva teplá, mezi výhody suchých krmiv patří možnost použití vyššího stupně automatizace a mechanizace (BUCHTA a kol., 1996). Dále můžeme krmit granulovanou nebo sypkou směsí, či dávkovaně nebo ad libitum. Pokud se jedná o samotné krmení prasat, je dobré respektovat fázové krmení prasat. Výhodou pak je, že prasata jsou krmena podle jejich současné růstové fáze, čímž se docílí vyšší efektivnosti výkrmu a zároveň snížení dusíkatých a fosforečných emisí ve výkalech 14

15 (STUPKA a kol., 2009). Při srovnání třífázového krmení a klasického krmení, je možné při fázovém krmení snížit vylučování dusíku a fosforu až o 30% (VEGRICHT, 2010). Denní počet krmení Některé poznatky hovoří o možnosti krmit 2x denně nebo dokonce jen 1x denně bez negativních vlivů na výkrmnost. Ovšem v praxi se nižší počty krmení nepoužívají, protože technologické systémy nejsou schopné najednou namíchat potřebnou dávku krmiv. Optimální je krmení 3x až 4x denně, častější pohyb ve stájí zvířata ruší (PULKRÁBEK, 2005). Krmení ad libitum a limitované krmení Dávkování krmení značně ovlivňuje užitkovost prasat. Krmit ad libitně znamená krmit tak, aby prase mohlo žrát podle své potřeby. Restriktivní (limitované) krmení znamená přidělení co nejoptimálnějšího množství krmiva, aby se snížila spotřeba krmiv. Moderní systémy pro krmení ad libitum využívají počítačového řízení, kdy systém rozděluje dávku krmiv prasatům individuálně a umožňuje kontrolu spotřeby krmiv. Starší systémy na principu doplňování krmiva pomocí jednoho čidla v samokrmítku neměly takové přednosti jako dnešní počítačové systémy. Při pokusech na třech skupinách prasat, kde první skupina byla krmena směsmi s nízkým obsahem živin systémem ad libitum, druhá skupina prasat byla restringována směsmi se středním obsahem živin a poslední skupina byla krmena směsmi s vysokým obsahem živin ad libitum, vycházejí tyto výsledky. Nejvyššího přírůstku bylo dosaženo u prasat v první skupině, avšak zde byl nejnižší podíl svaloviny. Druhá skupina se vyznačovala lepší konverzí krmiva a větším podílem svaloviny ve 100 kg živé hmotnosti. Při systému krmení ad libitum dochází k vysokému příjmu energie, ale také zde hrozí riziko tučnění. U třetí skupiny bylo dosaženo vysokého podílu svaloviny, avšak špatnou konverzí živin a sníženým přírůstkem. Při systému ad libitum tedy dochází k vysokému příjmu krmiva a je zde riziko tučnění. Při restrikci krmiva je riziko nízkého příjmu krmiva a nízké užitkovosti. Při užití směsí s vysokým obsahem živin, je nevýhodou vysoká cena. 15

16 Jako nejvhodnější systém krmení se tedy jeví systém semi ad libitum, kdy jsou dávky oproti ad libitum sníženy o cca. 5 % a v závěru výkrmu je provedena restrikce krmiva (GRAUER, 2008). Tab. 1 Užitkovost prasat v růstovém pokusu (ZEMAN, SCHMEISEROVÁ, 1999). Spotřeba Spotřeba krmiva Skupina Prům.denní krmiva (kg (kg KS/KD) přírůstek (g) KS/kg přír.) 1 827,14 2,99 2, ,83 3,13 2, ,57 3,15 2,29 V technice krmení prasat se používají tyto metody: předkládají se pouze kompletní krmné směsi zkrmují se běžné komponenty a doplňkové směsi, v době kdy jsou dostupná statková krmiva, zkrmují se tyto a doplňková směs, později se zkrmuje kompletní krmná směs (ZEMAN, SCHMEISEROVÁ, 1999). Strategie krmení musí respektovat: nejnovější genotypy prasat mají nejvyšší intenzitu tvorby svaloviny v hmotnosti kg, vepříci od 70 kg jsou více žraví a ukládají více tuku, zatímco prasničky jsou méně žravé a ukládají více svaloviny. Z těchto důvodů se používá řízené krmení prasat. Vepříkům se do 70 kg hmotnosti omezuje příjem krmiva na 2,7 kg na den, prasničky jsou krmeny ad libitum. U výkrmu prasat se používají kompletní krmné směsi, přičemž do 70 kg živé hmotnosti se krmí ad libitum, od 70 kg do porážky se krmí pomocí kompletních krmných směsí (KKS), (STUPKA a kol., 2009). 16

17 Krmné směsi se dělí na kompletní a doplňkové Kompletní krmná směs je plnohodnotná výživa zvířete. Musí splňovat veškeré požadavky pro výživu prasat z hlediska potřeby živin, minerálních látek, vitamínů a také musí být dostatečně chutná, aby je prasata bez dalších změn přijímala. Základní složkou kompletních krmných směsí jsou obilniny (70-90%), bílkovinná krmiva sója, rybí moučky, mléčné produkty, minerální a vitaminové doplňky. Doplňková krmná směs se používá k doplnění vitamínů a minerálních látek hlavně při krmení statkovými krmivy. DKS jsou určeny ke zkrmování spolu s krmivy s nižším obsahem živin a to od hmotnosti 30 kg do konce výkrmu. Tyto směsi není vhodné spařovat, dochází tím ke zničení účinných látek. Jsou 3 fáze krmení prasat ve výkrmu A1 se krmí od 15 kg do kg živé hmotnosti při dávce 1,8 kg na den, A2 pro prasata od kg do kg hmotnosti a dávce KKS 2,3 kg na den, A3 (CDP) se krmí od kg živé hmotnosti až do konce výkrmu a spotřeba je 2,7 kg na den. Při přecházení z jedné KKS na druhou se uplatňuje jeden ze způsobů pomocí fázové techniky, kdy se přechází během jednoho týdne. Používá se ve velkochovech, skokovou technikou, kdy prasata změnu vyrovnávají samy pomocí kompenzačního růstu, multifázovou technikou, kterou lze pro každý den míchat optimální krmnou dávku (STUPKA a kol., 2009). 17

18 Požadavky na krmné směsi měly by poskytovat všechny potřebné živiny nesmí zakrývat zdravotní poruchy zvířat nesmí ohrožovat zdraví zvířat ani lidí měly by mít příslušnou cenu během dopravy se nesmí samotřídit (ZEMAN, SCHMEISEROVÁ, 1999). Technologie krmení prasat Nejčastějším způsobem krmení v České republice je suché krmení se zvlhčováním (70 %), tekuté krmení je využíváno méně (30 %), (VEGRICHT, 2010). Při krmení suchou krmnou směsí se krmivo zvlhčuje do drobtovité nebo kašovité konzistence. Zařízení na krmení prasat se dělí na jednorázové, kde je kruhové koryto a kotce jsou pro 10 až 12 prasat, všechna prasata musí mít současně umožněn přístup ke korytu. Druhý typ zařízení je založen na uvolňování krmiva činností prasat. Prasata nemusí mít současný přístup ke krmítku a na jedno místo připadá 8-10 prasat přičemž mají prasata přístup ke krmítku celých 24 hodin. Kotce jsou uzpůsobeny pro 10, 20 nebo až 40 prasat. Při použití samokrmítek (automatů) na suché adlibitní krmení je poměr zvířat ke krmnému místu 4:1 a systém je plně řízen automaticky. Krmná směs je činností prasete dávkována do koryta, kde je napáječka a krmivo se smísí s vodou. Krmnou směs do zásobníků krmných automatů zajišťuje nejčastěji trubkový lanový dopravník. Při suchém či vlhčeném způsobu krmení musí být jedna napáječka na 15 prasat. Napáječky se používají miskové nebo hubicové při průtoku 1,5 až 2 litry vody za minutu (PULKRÁBEK a kol., 2005). Složitější krmné systémy jsou řízeny počítačově a umožňují fázové krmení a změnu velikosti krmné dávky. Možnost regulovat velikost krmné dávky má pozitivní vliv na zdravotní stav zvířat, kvalitu masa a je zde nižší produkce emisí (VEGRICHT, 2010). 18

19 Granulovaná krmiva a jejich použití má své výhody. Touto úpravou krmiv dochází k omezení prašnosti (snižuje se výskyt respiratorních onemocnění), snižuje se plýtvání krmivem a dávka krmiva zůstává homogenní. Prasata při tomto způsobu přijímají větší množství živin (BUCHTA a kol., 1996). Zvyšuje se využití a stravitelnost bílkovin, tuku a vlákniny (LÁD, 2004). Granulace krmiv však znamená další zvýšení nákladů, proto se nepoužívá při krmení v mokrém stavu. Při použití granulovaných krmiv je horší konverze krmiva o 0,2 kg, než při krmení sypkou směsí (BUCHTA a kol., 1996). Tekuté krmení prasat Pro velkokapacitní chovy je nejvhodnější systém tekutého krmení prasat (PULKRÁBEK a kol., 2005). Krmivo je mícháno v jedné centrální místnost a poté rozváděno do všech kotců a stájí. Tento systém krmení umožňuje různé změny podle krmné křivky. Dávkování a příjem krmiva prasaty je sledován pomocí sond, které jsou umístěny v korytech a sledují hladinu krmiva. Dávka krmiva se může volit ad libitum nebo může být nastavena maximální krmná dávka, po které počítač ignoruje hlášení sond v korytech. Nejnovější systémy umožňují regulovat i ph krmiva, přičemž se tato hodnota pohybuje mezi 4,5 5,0. K dalším novým prvkům patří žlabové elektrody, které sledují i rychlost žraní a tím umožňují korekci. Při srovnání klasického potrubního systému a systému se žlabovými elektrodami, byly zjištěny u druhé technologie vyšší přírůstky a tím zkrácená doba výkrmu až o 15 dní (VEGRICHT, 2010). Pro suché i vlhčené krmení existují stejné možnosti, zde záleží na podmínkách podniku, jestli je lepší použít racionální nebo ad libitní krmení. (LÁD, 2004). Dávkování krmiv ovlivňuje užitkovost i jatečnou hodnotu prasat. Denní dávky krmiv mají vliv na jatečnou hodnotu a přírůstky. Krmení prasat ad libitum má dopad na vyšší přírůstky, ale zvyšuje konverzi živin na kg přírůstku a zvyšuje podíl tuku v JUT (BUCHTA a kol., 1996). Výživná hodnota krmiv Od výkrmu prasat očekáváme intenzivní růst a nízkou spotřebu krmiva na kg přírůstku. Proto volíme krmiva s velkou biologickou hodnotou bílkovin. Krmná dávka 19

20 nemůže být složena z jednoho krmiva, vybíráme tedy taková krmiva, která pokryjí potřebu veškerých živin a energie. Zároveň musí prasata přijímat krmiva ochotně. Prase má stejně jako člověk jednoduchý žaludek a méně prostorný trávicí trakt, který je v poměru k délce skoro o polovinu kratší než u přežvýkavců. Tím má prase omezenou možnost zpracovávat objemná krmiva. Výživa a krmení prasat je založeno na vysoce stravitelných krmivech s obsahem vlákniny maximálně 4 %. Hlavní část výživy tvoří biologicky významné látky zvané živiny a to především stravitelné a využitelné části, které jsou třeba ke všem životním procesům (STUPKA a kol., 2009). Druhým faktorem výživy je energie. Každý životní projev je spojen s energií. Potřeba energie se skládá z potřeby pro záchovu a potřeby pro produkci. Hodnocení krmiv je vyjadřováno metabolizovatelnou energií (MEp). Potřeba ME je uváděna v megajoulech (MJ). Dusíkaté látky a aminokyseliny Dusíkaté látky jsou tvořeny aminokyselinami. Prasata nemají přímou potřebu dusíkatých látek nebo bílkovin, ale aminokyselin. K dosažení určité hladiny aminokyselin je třeba i určitého množství dusíkatých látek, proto se uvádí i tento ukazatel (LÁD, 2004). Aminokyseliny se rozdělují na esenciální tedy nenahraditelné, které organismus nedokáže syntetizovat a na neesenciální, které si dokáže organismus sám vytvořit. Prase musí získat z krmiva alespoň tolik aminokyselin, kolik obsahuje aminokyselin protein jejich těla (VELECHOVSKÁ, 2005). V krmných směsích je první limitující aminokyselinou lyzin pak threonin a metionin s cysteinem. Obiloviny jsou hlavní složkou krmným směsí a vyznačují se nedostatkem lyzinu, proto je nutné do krmné dávky použít bílkovinná krmiva jako jsou sójový extrahovaný šrot, luskoviny a krmiva živočišného původu. Sacharidy Sacharidy v krmivech jsou především jako polysacharidy, hlavně škrob, hlavní část bezdusíkatých látek výtažkových (LÁD, 2004). Škrob má vyšší energetickou hodnotu než sacharóza. Sacharóza se dává pouze do směsí pro odstavená selata, 20

21 kde pozitivně ovlivňuje chutnost. Pro selata je vhodná laktóza nebo glukóza (ŠIMEK, 2007). Sacharidy mají převážně energetickou funkci, hradí 50 % tělesné energie, přebytek sacharidů se přeměňuje na tuky. Zvířata si vytvářejí zásoby cukrů ve formě glykogenu, jenž se ukládá v játrech, ve svalech a dosahuje 1-3 % hmotnosti zvířat. Tuky Tuky jsou nejvýznamnějším zdrojem energie a mají energetickou, zásobní a ochrannou funkci. Tuky mají ve srovnání s ostatními živinami dvojnásobnou energetickou hodnotu. Spolu s tuky se do těla dostávají vitamíny A, D, E, K, které jsou v tucích rozpustné. Původ a složení tuku v krmné dávce má vliv na složení a jakost tuku v těle jatečného zvířete. Tuky řepkové, lněné, slunečnicové způsobují měkčí konzistenci tuku zvířete. Tuky, které obsahují kyselinu palmitovou, způsobují tuk tvrdší konzistence (LÁD, 2004). Prasata neumějí syntetizovat nenasycené mastné kyseliny, linolovou a linoleovou, jejichž nedostatek způsobuje dermatitidy, poruchy plodnosti a špatné využití vody. Stejně tak ovšem nadbytek nenasycených mastných kyselin způsobuje tučnění a negativní vliv na kvalitu sádla (ŠIMEK, 2007). Vláknina Vláknina je obsažena pouze v rostlinách, její hlavní složky jsou celulóza, hemicelulóza a lignin. Pro prasata je nejlépe stravitelná celulóza a hemicelulóza. Lignin je skoro nestravitelný. Prase není přežvýkavec, proto nikdy nemůže efektivně využívat objemná krmiva. Pro dobré výsledky v chovu není žádoucí používat objemná krmiva (LÁD, 2004). Nadbytek vlákniny snižuje výživnou hodnotu krmiva, snižuje příjem krmiva a způsobuje depresi trávicích pochodů. Obsah vlákniny nad 8 % již způsobuje depresi trávení. Mělo by platit, že čím masnější typ prasete, tím méně vlákniny (ŠIMEK, 2007). Kojící prasnice a selata by měla dostávat 2 až 3,5 % vlákniny, kanci mohou dostávat až 7 % vlákniny v krmné dávce, březí prasnice a prasata ve výkrmu maximálně 6 % vlákniny, prasnice před zapuštěním až 8 % vlákniny (VELECHOVSKÁ, 2005). 21

22 Minerální látky Minerální látky jsou důležitým předpokladem vývinu kostry a účastní se přeměny látek. Pomáhají udržet acidobazickou rovnováhu v těle, účastní se tvorby enzymů, hormonů, vitamínů, hemoglobinu i jiných sloučenin nezbytných pro život. Každý prvek má specifickou funkci v organismu. Minerální látky by měly být v organismu zastoupeny nejen v určitém množství, ale i poměru neboť vztahy mezi prvky jsou antagonistické a synergické. Jedná se například o poměr vápníku a fosforu, sodíku a draslíku, vápníku a zinku. Většina požadavků prasat na minerální látky je kryta potravou, zbytek však musí být doplňován minerálními krmnými přísadami. Vápník a fosfor Jsou nezbytné pro růst a mineralizaci kostí. Vhodný poměr vápníku a fosforu je důležitý pro využití každého prvku. Jestliže je nedostatek fosforu redukuje se růst a kalcifikace kostí. Pokud je přebytek fosforu nepůsobí to takové problémy. Jedna část příjmu fosforu je dostupná ve vegetativních částech rostlin, druhá v semenech. Fosfor je možné doplňovat ve formě sodných a vápenatých fosfátů. Potřeba vápníku musí být doplňována minerálními přísadami, neboť v krmivech je ho málo. Sodík a chlor Přídavek cca. 0,35 % chloridu sodného by měl zajistit potřeby pro rostoucí prasata Draslík Je třetím nejvíce zastoupeným v tkáních prasat, především ve svalové tkáni. V krmných směsích, kde je obilná složka, je jeho potřeba dostatečně zajištěna. Železo Je velice důležité u selat. Selata nemají po narození velké rezervy železa a nedostatek železa v mléce prasnic může způsobit anémii. Vysoký obsah železa mají krmiva živočišného původu a extrahované šroty (LÁD, 2004). Stopové prvky - Stopové prvky jsou také důležité ve výživě prasat. Jejich nadbytek nemusí negativně působit na zdraví prasat, ale mohou špatně působit na mikroflóru v půdě a půdní úrodnost (VELECHOVSKÁ, 2005). 22

23 Stopové prvky je možné podávat jako cheláty, což jsou sloučeniny některých kovů s proteiny a mají velmi vysokou využitelnost. Vhodné látky k výrobě chalátů jsou železo, chrom, mangan, jód, měď, zinek a kobalt. Vitaminy Vitaminy jsou nepostradatelné ve výživě prasat a to jak z hlediska reprodukce, tak i projevení plných růstových schopností. Vitaminy se dělí na rozpustné v tucích a ve vodě. V tucích jsou rozpustné vitaminy A, D, E, K. Mezi vitaminy rozpustné ve vodě patří vitaminy skupiny B - komplexu (B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12), vitaminy C, H a cholin. Vitamin C si dovedou zvířata sama syntetizovat, výjimkou jsou primáti a člověk. Vitaminy, které se využívají, při výživě prasat jsou vyráběny s využitím chemických a mikrobiologických metod. Tyto vitaminy jsou prakticky stejné jak přirozené vitaminy a mají stejnou účinnost. Díky úpravě dalším chemickým postupem zůstávají stabilní i při delším skladování. Do krmných směsí se vitaminy dávkují v malém množství jako biofaktory, vitamino minerální směsi nebo premixy krmných přísad (LÁD, 2004). Krmná aditiva Krmná aditiva se používají jako látky k příznivému ovlivnění vlastností krmiv, živočišných produktů, zlepšení živočišné produkce, zmírnění škodlivých účinků výkalů. Patří sem: Antimikrobiální růstové stimulátory, které ovlivňují střevní mikroflóru a zvyšují absorpční schopnosti tenkého střeva. Zlepšují užitkovost zvířat a konverzi krmiva. Probiotika ovlivňují příznivě složení střevní mikroflóry ve prospěch těla zvířete. Enzymy slouží ke zvýšení nutriční hodnoty krmných směsí s vysokým podílem ječmene nebo pšenice. Zvyšují stravitelnost a využitelnost živin. 23

24 Rostlinná aditiva zvyšují využitelnost živin úpravou mikrobiální aktivity, zvýšením sekrece trávicích šťáv a aktivity enzymů. Mohou mít vliv na intenzitu růstu prasat. O jejich účincích bude pojednáno v samostatné kapitole. Zchutňovadla pozitivně ovlivňují chuť a vůni krmiva, podporují tráveni a vylučování trávicích šťáv. Konzervanty jsou chemické látky, které pracují na principu usmrcení plísní a bakterií. Používají se látky snižující ph, organické kyseliny. Emulgátory, stabilizátory upravují povrchovou aktivitu krmiv (LÁD, 2004). Voda Voda je nezbytná při všech funkcích organismu, je nenahraditelná, esenciální. Příjem vody prasaty je různý a není možné jej přesně určit. Většinou bývá poměr vody ke krmivu 2:1, kromě kojících prasnic a selat. Vyšší poměr je u raně odstavených selat, nižší u starších kategorií prasat. Voda se podílí na udržování tělesné teploty, homeostáze organismu, exkrece, dosažení pocitu nasycenosti a uspokojení životních potřeb (STUPKA a kol., 2009). Živiny jsou: esenciální, které jsou k životu nezbytné, nepostradatelné v krmivu a zvíře je nedokáže syntetizovat neesenciální, ty které jsou v krmivu postradatelné Stravitelnost krmiv ovlivňuje: zdravotní stav, kvalita krmení a zoohygiena jemnost šrotování, čím větší zrnitost tím menší stravitelnost úprava a konzistence krmných dávek, granulace zvyšuje stravitelnost, vodnatost snižuje stravitelnost aromatická a podpůrná aditiva, podporují produkci trávicích šťáv stres individualita zvířete a věk zvířete 24

25 množství a kvalita vody, nadbytek i nedostatek vody snižuje stravitelnost režim krmení, častější krmení zvyšuje stravitelnost poměr živin, přebytek i nedostatek ovlivňuje negativně trávení zastoupení krmiv v krmné dávce, balast snižuje stravitelnost velikost krmné dávky, přeplnění trávicího traktu snižuje stravitelnost tepelné úpravy krmiva, zvyšují stravitelnost a likvidují antinutriční látky (STUPKA a kol., 2009). Krmiva se dělí dle potřeby bílkovin nebo energie. Hlavní součástí krmných směsí jsou obiloviny, jenž tvoří % směsi. Obiloviny jsou hlavním zdrojem energie, ale zároveň zajišťují 50%, potřebu dusíkatých látek. Z obilovin se nejvíce využívá ječmene a pšenice, tyto lze zkrmovat bez omezení. Ostatní obiloviny jsou méně vhodné z důvodu vyššího obsahu vlákniny. Mlýnské zbytky, otruby a krmné mouky jsou vhodným krmivem, ale nebývá jich dostatečné množství. Z okopanin se nejvíce používají brambory, vždy jako pařené a to silážované nebo i čerstvé. Syrové brambory snižují růst a způsobují poruchy trávení. K výkrmu prasat je používáno také kukuřičné siláže, kde je rozhodující obsah vlákniny, který by neměl přesáhnout 90 g v 1 kg sušiny. Dále se používají ke krmení luštěniny, jsou významnými zdroji AMK, především lyzinu a dusíkatých látek. Nejvíce se používá bob a hrách. Z extrahovaných šrotů je velmi důležitý sójový extrahovaný šrot, který je výborným zdrojem dusíkatých látek, kterých má 44 % - 47 %. Řepkový extrahovaný šrot je také dobrým zdrojem AMK i dusíkatých látek, obsahuje však glukosinuláty, které působí negativně na růst prasat, proto je jeho použití omezeno na 5 8 % v krmných směsích. Z extrahovaných šrotů se ke krmení prasat používá ještě slunečnicový a podzemnicový, jež ovšem nejsou vhodné tak jako dva předešlé. Poslední důležitá krmiva vhodná k výkrmu jsou kvasnice, které jsou finančně nákladné a používají se v 5 % 8 % v krmné dávce, dále rybí moučky a mléko či odpady mlékárenského průmyslu (LÁD, 2004). 25

26 Potřeba energie a živin Na růstu prasat ve výkrmu se podílí velkou mírou intenzita růstu prasat v předvýkrmu. Proto by měl být kladen velký důraz i na krmení prasat v předvýkrmu. Snahou každého chovu je dosáhnout co největších přírůstků při nízké spotřebě krmiva. Na využití krmiva má velký vliv ukládání bílkovin. Masný typ prasat ve výkrmu je schopen ukládat během výkrmu denně 110 g bílkovin až do hmotnosti 110 kg. Krmná směs musí být ovšem dostatečně kvalitní s dostatečným množstvím energie. Prase však nemá specifickou potřebu bílkovin, ale aminokyselin. Proto, má-li být dosaženo vysokého využití dusíkatých látek musí být aminokyseliny dodávány v určitém poměru (LÁD, 2004). Péče o zvířata Mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují výkrmnost, patří péče o rodící prasnice a čerstvě narozená selata. Po porodu se sele musí očistit od zbytků plodových vod v dutině ústní i po celém těle. Pupeční šňůra se zkrátí 4 cm od pupku a dezinfikuje. Selata nemají po narození vyvinutou termoregulaci, proto je uložíme do vyhřívaného prostoru, kde by se teplota měla pohybovat mezi 28 C a 32 C. Prasnici se po porodu očistí zevní pohlavní orgány, mléčná žláza a selata se přiloží k sání mleziva. Pokud by selata nedostala v první hodině po porodu mlezivo, mohlo by dojít k jejich úhynu, mlezivo je totiž cenným zdrojem imunoglobulinů. Ve věku 2-3 týdnů se provádí kastrace kanečků. V sedmém až desátém dni života se začínají selata přikrmovat, vodu přijímají již od třetího dne života. Odstav selat se provádí ve věku 28 dnů, ze selat se tvoří skupiny k předvýkrmu. Při naskladnění k předvýkrmu se používá antistresový aparát, aby si selata co nejlépe zvykla (HOVORKA a kol., 1987). Mikroklima teplota je jeden z hlavních faktorů pro udržování dobrého zdravotního stavu zvířat i pro požadovanou užitkovost. Správná teplota je nutná pro zajištění dobré funkce metabolismu a energetické rovnováhy. Pokud je teplota nižší 26

27 než optimální, zvyšuje se potřeba živin, znamená energetické ztráty, dochází k poklesu denního přírůstku a zhoršení celkového zdravotního stavu (STUPKA a kol., 2009). Naopak vyšší teplota znamená snížení metabolismu, nechutenství a tím i snížení příjmu krmiva (NOVÁK, ROŽNOVSKÝ, 2009). Optimální stájová teplota pro nezapuštěné a březí prasnice je C. Selata potřebují rozmezí mezi C. V dochovu by měla být teplota C. Ve výkrmu stačí teplota 16 C (STUPKA a kol., 2009). Teplota ve stáji by v průběhu dne neměla kolísat o více než 1,5 2,5 C (NOVÁK, ROŽNOVSKÝ, 2009). světlo působí příznivě na růst a vývin. Nedostatek světla způsobuje poruchy přeměny látek, ztenčení stěny dlouhých kostí a větší délku lebky. Při nedostatku světla je nepříznivě ovlivněn poměr mezi jednotlivými partiemi těla. Příznivé účinky světla se nejvíce projevují u selat a chovných prasat (STUPKA a kol., 2009). vlhkost má vliv na výdej tepla z organismu. Při vysoké vlhkosti a nízké teplotě dochází k podchlazení organismu a snížení odolnosti prasat vůči různým chorobám. Při vysoké vlhkosti a vysoké teplotě vzduchu dochází k přehřátí organismu, protože je snížen výdej tepla. Prasata snášejí po přechodnou dobu celkem dobře nižší vlhkost a teplotu, ovšem bez průvanu. proudění vzduchu je nutné vždy hodnotit podle teploty a vlhkosti. V letním období a při vysokých teplotách je nutné, aby nedocházelo u prasat k přehřátí, to lze dobře zajistit větráním. amoniak má vliv i v přípustných koncentracích (25 ppm), protože má tlumivý účinek na dýchací centrum, tím snižuje evaporaci z těla a dochází k negativním vlivům vyšších teplot na organismus prasat. prašnost je častější ve stájích kde se používá technika krmení suchými krmivy. Prašné částice se usazují v horních a dolních cestách dýchacích a mohou mít negativní vliv na respirační orgány (NOVÁK, ROŽNOVSKÝ, 2009). Ustájení Ustájení ovlivňuje růst prasat z hlediska krmení, napájení, manipulace s exkrementy a ventilace ve stáji. 27

28 V chovu je důležité dodržovat turnusový chov, který umožňuje úplné vyskladnění a úplné naskladnění, což je velmi podstatné z hlediska prevence nákaz. Další metodou prevence nákaz a tím i zlepšení růstu je systém uzavřených stěn kotců, který zabraňuje kontaktu mezi zvířaty a přenosu kejdy mezi kotci. V chovu je podstatná taktéž hustota zvířat v kotci, neboť vyšší hustota zvyšuje riziko nákazy. Skupiny by se neměly míchat a kombinovat, jednou založené skupiny by se měly ponechat. Ostatní Ostatními vlivy ovlivňujícími produkční schopnosti prasat jsou složení stájového vzduchu, počet zvířat v kotci, ošetřování zvířat, zdravotní stav (STUPKA a kol., 2009) Růst a vývin Růst a vývin je charakterizován kvalitativní a kvantitativní složkou: Kvantitativní znamená růst a množení buněk, zvětšování objemu hmoty za činnosti proteinů, minerálů a vody. Každé zvětšení objemu však nelze považovat za růst, může jít pouze o ukládání zásobních látek. Kvalitativní je diferenciace buněk, tkání a orgánů. Jde o přeměnu buněk mateřských do buněk dceřiných. Změny v tělesné stavbě, tvaru a vývinu orgánů do konečného stavu nazýváme vývin. Růst se člení na: prenatální, od oplození vajíčka do narození mláděte postnatální, od narození do osamostatnění se jedince o a dále na: absolutní růst, znamená absolutní přírůstek za určitý časový úsek relativní růst, udává se v procentech počáteční hmotnosti a vyjadřuje růstovou intenzitu Intenzita růstu je dědičně a podmínkami prostředí ovlivnitelná rychlost růstu. Je vyjádřena tělesnými mírami a hmotností. S přibývajícím věkem se snižuje a závisí 28

29 na kvalitě výživy a ošetřování. U prasat ve výkrmu se složení těla mění v závislosti na hmotnosti těla a délce výkrmu. Rychlost růstu je schopnost zvířete přibývat na hmotnosti za určitý čas. Rychlost růstu ovlivňují genetické predispozice k intenzitě a kapacitě růstu. Samozřejmě má svůj vliv i výživa. Kapacita růstu určuje maximální hranici, do které může zvíře dorůst. Nejdříve dochází k růstu zvířete do délky a výšky, teprve v době dospívání rostou zvířata do hloubky a šířky. V mládí rostou nejrychleji zadní partie těla, rostou především svaly. Růst do délky je velmi nevyrovnaný, v prvních třech měsících je růst velmi rychlý, poté se zpomaluje a od sedmi měsíců věku se urychluje. V dalších etapách života se prodlužuje délka středotrupí. Šířka hrudníku se vyvíjí souběžně s hloubkou, nejvíce se tak děje do sedmého měsíce života. Z jednotlivých tkání těla se nejdříve vyvíjí mozek, dále kosti, svalovina a jako poslední tuk (STUPKA a kol., 2009) Jatečná hodnota Jatečná hodnota je poměrně nestálý pojem, protože požadavky spotřebitelů se neustále mění a je dávána přednost různým partiím. Dnes spotřebitelé upřednostňují vepřové libové maso s menším množstvím tuku, proto se šlechtí na vysoký podíl svaloviny. Jatečná hodnota je poměr masa a tuku, jatečnou hodnotu vyjadřujeme procentuálním zastoupením masitých částí z jatečné půlky za studena, plochou řezu musculus longissimus lumborum et thoracis (MLLT), zastoupením hmotnosti kýty s kostmi v jatečné půlce za studena a výškou hřbetního tuku. Jatečná hodnota je definována jatečnou výtěžností, poměrem masitých, tučných a méněcenných částí a kvalitou jednotlivých partií. Výtěžnost je dána poměrem JUT za tepla k porážkové hmotnosti, pohybuje se od 72 % do 84 % ve vztahu k hmotnosti. Jatečná výtěžnost se zvyšuje s živou hmotností. S tím souvisí i porážková hmotnost, což je hmotnost zvířete před porážkou. Prasata se před porážkou neváží, hmotnost před porážkou lze odvodit pomocí koeficientu 1,26. Tento koeficient platí při hmotnosti za tepla, za studena je nižší (ztráty hmotnosti odpařováním) a odpovídá hodnotě 1,

30 Hmotnost JUT se stanovuje zvážením půlek v teplém stavu do 45 minut po porážce. K jatečným vepřovým půlkám patří hlava s kůži, bez štětin, bez výkrojů ušních a očních, bez mozku, míchy, jazyka, bránice, bráničního pilíře, ledvin, plsti, pohlavních orgánů, špárků, orgánů dutiny hrudní, břišní, pánevní i s přirostlým tukem (STUPKA a kol., 2009). Jatečná hodnota je definována dvěma ukazateli Kvantitativní ukazatelé jsou: podíl libového masa v % (SEUROP a zkoušky vlastní užitkovosti) průměrná výška hřbetního tuku v milimetrech (PULKRÁBEK a kol., 2005). Klasifikace dle SEUROP systému: V České republice je povinnost klasifikovat prasata v jatečných provozech, kde se poráží více než 100 kusů prasat týdně. Povinnost klasifikovat jatečná prasata se nevztahuje na jatečné provozy, kde jsou prasata zároveň vykrmena, poražena a bourána (PULKRÁBEK, BARTOŇ, 2010). Tab. 2 Obchodní třídy SEUROP dle zmasilosti JUT (TRČKA, 2009). Obchodní Podíl svaloviny v třída % S 60 a více E 55 až 59,99 U 50 až 54,99 R 45 až 49,99 O 40 až 44,99 P Méně než 40 30

31 Tab. 3 Výsledky klasifikace dle SEUROP systému v letech (PULKRÁBEK A BARTOŇ, 2010). Počet JUT za Podíl svaloviny v Rok jedinců studena % ,91 55, ,31 56, ,62 56, ,56 56, ,96 56,38 Zde je vidět každoroční nárůst hodnot podílu svaloviny, což je způsobeno vyšším výskytem zmasilejších prasat a úbytkem tříd méně zmasilých. (PULKRÁBEK A BARTOŇ, 2010). Tab. 4 Zatřídění prasat v roce 2009 (STIBAL, 2009). Zatřídění Cena v Kč/kg JUT studena za Množství Zmasilost Porážková váha Podíl zvířat % S 40, , ,8 % E 39, , ,5 % U 36, , ,2 % R 33, , ,1 % O 29, , ,2 % P 24, , ,0 % N 21, , ,8 % T 27, , ,4 % 31

32 Optimální hladina zmasilosti je % JUT. V roce 2009 byl podíl S a E mezi jatečnými prasaty 70 %. Zmasilost jatečných prasat je tedy na dobré úrovni (STIBAL, 2009). Kvalitativními ukazateli jsou šťavnatost masa, křehkost, barva, mramorování, tloušťka svalových vláken, vaznost, chuť a vůně masa (PULKRÁBEK a kol., 2005) Faktory ovlivňující zmasilost jatečných prasat Faktory vnitřní Hlavními faktory, které ovlivňují zmasilost, jsou hlavně genotyp (plemeno nebo hybrid). Nejvíce zmasilá plemena jsou belgická landrase a pietrain. Na konečném projevu fenotypové hodnoty svaloviny se podílejí stejnou částí oba rodiče. Pro dosažení vysoké zmasilosti finálních hybridů je důležitá kvalita výchozích plemen. Ve výběru plemen ke šlechtění a hybridizaci je nezbytné: používat plemena, která u projevů s vysokou heritabilitou již dosáhla dobrých výsledků využívat plemena či linie, mezi kterými jsou co největší možné rozdíly, aby se využilo genetické variance volit takový počet plemen aby bylo dosaženo širokého rozpětí kombinací plemen u plemen nebo linií zachovat co nejmenší genetické rozdíly Pohlaví má taktéž vliv na podíl svaloviny. Kastrovaná zvířata ukládají více tuku než zvířata nekastrovaná, protože jsou klidnějšího temperamentu a jsou žravější. Do kg je vliv pohlaví bezvýznamný. V podílu hlavních masitých částí mají prasničky zhruba o 2-4 % lepší výsledky než vepříci, stejně tak mají o 3-4 % vyšší podíl svaloviny než vepříci. Nejlepších výsledků dosahují kanečci. Vepříci mají také o 3-6 % více tuku v jednotlivých jatečných partiích než prasničky (STUPKA a kol., 2009). Při pokusu u 597 kusů prasat, 391 vepříků, 296 prasniček a hybridní kombinace (ČBU x ČL) x Pn bylo zjištěno při hodnocení SEUROP 32

33 následující. Zastoupení prasniček ve dvou nejlepších třídách S a E bylo zdaleka větší než u vepříků. Prasničky byly zastoupeny 84,12 % ve třídě S a E, zatímco vepříci pouze 57,47 %. Prasničky ve třídě S měly zastoupení celých 12,84 %, vepříci pouze 1,66 %. Největší rozdíl z hlediska zmasilosti JUT bylo ve skupině E, kde prasničky byly zastoupeny 71, 28 % a vepříci 55,81% (HADAŠ a kol., 2009). Jestliže se jedná o podíl HMČ, tak dle pokusu na 225 kusech JUT prasat nejčastějších hybridních kombinací byly vypozorovány tyto výsledky. Podíl kýty, krkovičky, pečeně a plece bez tuku a kůže byl ve třídě S 57,11 %, E 54,48 %, U 51,44 %, R 48,53 % (PULKRÁBEK, a kol., 2009). Produkci libového masa také ovlivňuje věk a hmotnost prasat. S věkem zvířat a se změnami jejich hmotnosti se složení jatečného těla mění. V různých obdobích života mají tyto změny různou intenzitu. S růstem jatečné hmotnosti se mění zastoupení tuků, svalů a mění se tím i jatečná hodnota. V České republice se zmasilost v letech pohybovala mezi %. V současnosti se zmasilost pohybuje mezi % a u specializovaných kombinací mezi %. Podíl svaloviny v zemích EU nabývá vysokých hodnot, v některých zemích je průměr až 60 %. Výsledky zmasilosti kolem 60 % v některých zemích EU jsou výsledem snižování spotřeby krmiv, které zajistilo nižší obsah tuku v jatečných prasatech a požadavky konzumentů na vysokou zmasilost. Za dostačující, z hlediska kvality masa a konstituce zvířat, považují v zahraničí hodnoty zmasilosti kolem 58 %. Hodnoty % lze i v České republice považovat za dostačující. Výsledky zmasilosti kolem 60 % v některých zemích EU jsou výsledkem snižování spotřeby krmiv, které zajistilo nižší obsah tuku v jatečných prasatech. Na zmasilost prasat má také velký vliv porážková hmotnost, neboť se vzrůstající hmotností klesá podíl svaloviny v JUT. Průměrně dochází při zvýšení hmotnosti o 10 kg, ke snížení procenta zmasilosti o 1,5 %. Pro producenty jatečných prasat jsou výhodné takové hybridní kombinace, které budou zajišťovat vysokou zmasilost i ve vyšších jatečných hmotnostech (PULKRÁBEK a kol., 2009). Faktory vnější Výživa ovlivňuje jatečnou hodnotu a kvalitu masa strukturou krmné dávky, technikou a technologií krmení. Plnohodnotná a vyrovnaná výživa umožňuje růst 33

34 a vývin odpovídající biologii zvířete. Tvorbu jednotlivých tělesných komponentů lze ovlivnit pouze do míry genetického založení zvířete. Nedostatečná výživa omezuje produkční schopnost prasat, přebytek ve výživě způsobuje ukládání tuku. Restrikce krmné dávky příznivě ovlivňuje poměr masa k tuku, negativním důsledkem je nižší intenzita růstu a zvýšení nákladů na 1 kg přírůstku o 14 % (STUPKA a kol., 2009). Teplota zajišťuje optimální růstový potenciál při tvorbě svaloviny. Teplota by v produkčním období neměla kolísat. Jestliže jsou masná prasata ustájena v chladném prostředí, jde o ztráty 14 g, 12 g, 8 g na den při snížení teploty o 1 C, při tělesné hmotnosti 20 kg, 60 kg a 100 kg. Období výkrmu se prodlouží o 4 dny, pokud se teplota dostane o 1 C pod dolní kritickou mez. Nevhodná teplota tedy způsobuje nižší hmotnost selat při odstavu, zhoršené využití živin, snížení přírůstku. Ve výkrmu je nutné se věnovat tepelně izolačním vlastnostem stájí, suché a čisté podestýlce, správnému větrání, nepřeplňovat kapacity stáje. Za jiných okolností totiž využívají prasata energii ze svých tělesných rezerv na úkor užitkovosti (ZEMAN, SCHMEISEROVÁ, 1999). Faktory, které ovlivňují zmasilost spolu souvisí a působí na sebe navzájem. Omezení některých projevů je možné jen do určité míry. Jde o oblast udržení dobrého zdravotního stavu, výživy a odděleného výkrmu pohlaví. 34

35 2.2 Charakteristika výkrmu prasat Výkrm prasat je poslední fáze produkce prasat. Vykrmované prase splňuje požadavky konzumentů i zpracovatelů z hlediska obsahu tuku a svaloviny. V dřívější době se hmotnost vykrmovaných prasat pohybovala od 80 do 200 kg živé hmotnosti (STUPKA a kol., 2009). V dnešní době se porážková hmotnost pohybuje od 105 kg do 120 kg živé váhy, přičemž v roce 2009 bylo poraženo 3,1 miliónu kusů prasat při průměrné hmotnosti 110,5 kg (PAVLŮ, 2010). Optimalizace výkrmu vychází z požadavků zpracovatelů na jatečnou hodnotu a tvorbu masa a tuku. Toto lze určit u chovatele pomocí staničních testů a s tím souvisí krmení prasat ve výkrmnách. Nejvýznamnějším obdobím, které rozhoduje o výkrmu prasat je začátek výkrmu od 30 kg do 65 kg hmotnosti. V tomto období by se mělo krmit ad libitum, protože čím vyšší je příjem krmiva prasaty, tím vyšší jsou výsledky výkrmu (STUPKA a kol., 2009). Tab. 5 Požadavky prasat na ustájení ve výkrmnách (STUPKA a kol., 2004). Ukazatel Rozpětí Prasata Prasata Prasata Ustájovací m 2 /ks plocha Lože 0,40 0,25 0,65 0,25 0,65 0,25 Teplota vzduchu C Minimum Maximum Optimum Výška hrazení (cm) Délka koryta (cm/ks) Výška napáječky (cm) 45 Sklon lože (%) 3 5 Mezera roštu (cm) 20 Osvětlení přirozené Koeficient osvětlení (lx) 1 : 20-1 : 25 Osvětlení (lx) přirozené V noci Ve dne do

36 2.2.1 Ustájení prasat ve výkrmu Ustájení se dělí dle: zakládání krmiva na krmný talíř, krmítko nebo samokrmítko podlahy na lože pevné, poloroštové nebo celoroštové Použití celoroštových podlah je asi o 30 % více investičně náročnější, ovšem jsou méně náročné na spotřebu lidské práce. Naproti tomu, ustájení na hluboké podestýlce je výhodnější z hlediska welfare. Celoroštové systémy jsou charakteristické vyššími přírůstky a vyšší zmasilostí oproti chovům na hluboké podestýlce Stelivové ustájení prasat V několika posledních letech začínají být stelivové provozy znovu populární díky nižším pořizovacím nákladům a vyhovujícím požadavkům na welfare prasat. Stelivové provozy se dobře uplatňují tam, kde je méně než tisíc kusů prasat ve výkrmu. Dále tam, kde jsou staré, rekonstruované stáje a stáje s hlubokou podestýlkou Stelivové provozy se dělí na: Přistýlané s kombinacemi roštových podlah a s loži částečně stlanými slámou Stelivové zde se používá různých materiálů, sláma, piliny, hobliny, aj. (STUPKA a kol., 2009). Ve stelivových provozech jsou používány mobilní prostředky k nastýlání a odklizu podestýlky. Jestliže je naskladňována najednou celá stáj nebo řada kotců, musí být boční hrazení otevíratelné pro mechanizaci. Pokud se naskladňuje postupně po jednotlivých kotcích, může být hrazení pevné. V těchto systémech je nutné, aby podlaha lože byla snížena o 80 cm oproti krmišti, jestliže má podestýlka vydržet po celou dobu výkrmu. Ve stájích s denním přistýláním se používá sláma lisovaná do balíků, která se rozváží pomocí vozíků. U stájí s hlubokou podestýlkou, lze stlaní řešit pomocí mobilních prostředků (PULKRÁBEK a kol., 2005). Mrva je odklízena nejčastěji oběžnými shrnovači. Ve stájích s lichým počtem řad kotců lze použít vratný shrnovač. 36

37 Výhody chovů s podestýlkou: nižší investiční náklady měkkost materiálů pro lože lepší zdravotní stav prasat rozvoj přirozeného chování lepší kvalita masa Nevýhody: vyšší vytváření tuku (15-16 %) nižší přírůstky (30 %) delší doba výkrmu (STUPKA a kol., 2009) Bezstelivové ustájení prasat Bezstelivové ustájení je jediný vhodný typ pro velkokapacitní chovy, aby se snížilo agresi zvířat je vhodné, aby byly v kotci předměty, se kterými se mohou zvířata zabavit (lana, řetízky, apod.), (STUPKA a kol., 2009). Dělí se na dva podtypy: se spádovým ložem a roštovým kalištěm, s celoroštovou podlahou. Vhodné roštové ustájení by mělo být: hygienické (dobrý propad a očista), levné, bezpečné pro zvířata (STUPKA a kol., 2004). V systémech se používají roštové podlahy v kališti nebo v loži, krmivo je dávkované automaticky nebo počítačově. Používají se rošty ocelové, plastové, litinové, a železobetonové. 37

38 Tyto systémy používají ke krmení kompletní krmné směsi, výjimečně se zkrmují objemná krmiva Welfare ve výkrmu prasat ustájení prasat musí odpovídat jejich přirozenému chování, plocha pro prasata má být přiměřená jejich životním potřebám. Pro jednotlivé kategorie platí, že do 50 kg je 0,4 m 2 /ks, do 80 kg 0,55 m 2 /ks, do 110 kg 0,65 m 2 /ks, pro minimální délku krmného prostoru platí, že pro prasata 35 kg 20 cm, 60 kg 23 cm, 90 kg 28 cm, 120 kg 30 cm minimální denní potřeba vody pro prasata ve výkrmu činí do 100 kg živé hmotnosti 5 6 litrů při minimálním průtoku 1-1,5 litrů za minutu. podlahy by měly být hladké a čisté, ale ne kluzké, pokud se slučují skupiny zvířat, je nutno zabránit agresi a napadání, slučování skupin by mělo být pouze výjimečné, zvířata musí mít kdykoliv přístup k vodě a v malém množství i ke slámě či jinému stelivu, musí být k dispozici prostor pro izolaci prasat (STUPKA a kol., 2009) Nakládání s exkrementy Pro využití kejdy v rostlinné výrobě je nutné kejdu skladovat 5-6 měsíců. Aby se snížily ekonomické náklady na skladovací prostory pro kejdu, je snaha snižovat její produkci pomocí zvyšování sušiny kejdy. Plýtvání vodou a neudržované napáječky způsobují nízký obsah sušiny v kejdě a její produkce je trojnásobná. Ve výkrmu prasat by měla být produkce kejdy asi 7,4 kg na den a kus. Ve stelivových chovech na hluboké podestýlce by měla být produkce chlévské mrvy kolem 3,5 až 5 kg na kus a den (PULKRÁBEK a kol., 2005). 38

39 2.3 Charakteristika a možnosti využití LAKR Situace v pěstování LAKR Byliny, koření a jejich extrakty se používaly již před tisíci lety v Mezopotámii, Egyptě, Indii, Číně, starém Řecku. Tyto rostliny byly ceněny pro své specifické aroma a různé léčivé vlastnosti (GREATHEAD, 2003). V České republice má pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin dlouhou tradici. Skupina LAKR je skupinou s mnoha specifiky. Patří sem nároky na pěstování, zpracování LAKR a odbyt LAKR, který je hlavní podmínkou každého pěstitele. Světový trend určuje způsob pěstování v závislosti na požadavcích zpracovatele (KOCOURKOVÁ, 2005). V České republice zaznamenává pěstování LAKR poslední roky stagnaci, zatímco spotřeba se prakticky nemění. Důvodem je, že domácí pěstitelé mohou jen těžko konkurovat farmářům z jižní Evropy. Nejpěstovanějšími LAKR jsou kmín a ostropestřec, dále makovina a námel. Z maloplošně pěstovaných LAKR jsou to máta, heřmánek, meduňka a jitrocel (SEIFERTOVÁ, 2007). Bilance zahraničního obchodu s rostlinami LAKR dosahuje negativních hodnot. Česká republika je jednou ze zemí, kde jsou LAKR vyváženy jako levné suroviny a dováženy ze zahraničí jako drahé produkty. Hlavními dovozci LAKR do ČR jsou Španělsko, Vietnam a Rakousko. Jediná plodina z LAKR, která má pozitivní bilanci je kmín. LAKR vyvážíme do Německa, Slovenska a Nizozemska, vývoz činí kolem 65 %. Nejvýznamnější komoditou z LAKR je makovina, která činí asi 80 % z celkového vývozu. Rostlinné výtažky a šťávy představují položku v pozitivní bilanci zahraničního obchodu (PŘIBYLOVÁ, 2005) Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny Patří sem rostliny, které nejsou pěstovány pro obsah energeticky významné látky, ale pro účinné látky, které mají vliv na živočišné organismy, avšak ve větších 39

40 množstvích mohou působit i toxicky. Tyto rostliny nebo jejich upravené části se označují jako drogy. Drogou může být: celá rostlina, např. pukléřka islandská, část rostliny, nať, květ, list, plod, kořen, produkt látkové výměny, např. silice. Droga obsahuje směs chemicky a terapeuticky rozdílných látek. Jejich složení závisí na vnějších a vnitřních faktorech. K vnějším faktorům patří půdní a klimatické podmínky, termín sklizně, způsob sušení, doba skladování. K vnitřním faktorům řadíme genetickou výbavu a fázi ontogenetického vývoje. Některé tyto faktory lze ovlivnit pěstebními metodami (NEUGEBAUEROVÁ, 2008) Dělení LAKR Léčivé rostliny jsou rostliny s obsahem terapeuticky účinných látek, používané v humánní a veterinární medicíně. Léčivé rostliny se používají k léčbě: přímo čerstvé rostliny se k léčbě používají výjimečně, spíše se upravují sušením nepřímo jsou surovinou pro výrobu léčiv Aromatické rostliny slouží k získávání vonných látek silic a kumarinů. Využití těchto látek je především v kosmetice, parfumerii, potravinářství a farmacii. Kořeninové rostliny jsou rostliny a jejich části, které se vyznačují obsahem aromatických látek, jejichž použitím lze upravovat chuť, vůni a vzhled potravinářských výrobků nebo kuchyňských jídel (NEUGEBAUEROVÁ, 2008). LAKR se dělí dle části rostliny ze které pochází droga: Kořenové drogy: Andělika lékařská, Čekanka obecná, Kozlík lékařský, Petržel zahradní, Rulík zlomocný Listové drogy: Durman obecný, Jitrocel kopinatý, Sléz maurský 40

41 Naťové drogy: Brčál menší, Jestřabina lékařská, Levandule lékařská, Meduňka lékařská, Pelyněk pravý, Saturejka zahradní, Tymián obecný Květové drogy: Heřmánek pravý, Chmel otáčivý, Měsíček lékařský, Koriandr setý, Fenykl obecný Plodové drogy: Kmín kořenný, Mák setý, Námel Z farmakochemického hlediska jsou přírodní látky rozděleny dle podobných fyzikálních, biologických a chemických vlastností (NEUGEBAUEROVÁ, 2008). Dělení dle hlavních účinných látek LAKR Silice Jsou významnou částí fytogenních krmných aditiv, jež obsahují sloučeniny, které vykazují aktivní účinky v organismu zvířat. Silice obsahují velké množství aktivních látek. Z chemického hlediska jde o terpeny a jejich funkční deriváty, které mají silné terapeutické účinky. Při výrobě účinných krmných aditiv je cílem odhalit tyto látky, aby bylo dosaženo dostatečné účinnosti. Silice jsou intenzivně vonící, viskózní a těkavé kapaliny, které se tvoří v zásobních kanálcích, žlázách a žláznatých chlupech rostlin. Z rostlin se získávají destilací s vodní parou, extrakcí anebo lisováním. Na světě je známých asi 3000 silic, ale užívaných je asi 300. Některé silice je možno vyrobit synteticky, ale je lepší používat přírodní silice, neboť ty mají větší účinnost. Silice mají výrazné antimikrobiální účinky a mohou také ovlivňovat trávicí funkce. Účinkem může být žaludeční a pankreatická sekrece. Žaludeční sekrece se zvýší, když dojde ke stimulaci nervů čichovými vjemy a přítomností štiplavých látek v krmivu. Saponiny Zkrmování fytogenních aditiv se saponiny snižuje amoniakální emise. Saponiny omezují rozklad dusíkatých látek na amoniak v trávicím traktu i v exkrementech. Saponiny jsou glykosidy, jež jsou přítomny v mnoha rostlinných druzích. Mají antikarcenogenní, imunostimulační, antiprotozoální, antioxidační účinky a zvyšují 41

42 propustnost buněčných membrán. Použití ve výživě zvířat zvyšuje příjem krmiva, intenzitu růstu a zlepšuje reprodukční ukazatele. Hořké látky Jsou rostlinné látky typických chuťových vlastností, prosté dusíku, jenž patří do skupiny glykosidů nebo alkaloidů. Hořká chuť těchto látek dráždí chuťové nervy a má vliv na zvýšení činnosti žaludečních a střevních žláz. Kontakt hořčin se sliznicí žaludku a střeva zvyšuje produkci trávicích šťáv. Hořčiny taktéž pozitivně zasahují do činnosti CNS a podporují tvorbu červených krvinek. Flavonoidy Jedná se o fenolické látky, jichž je známo kolem Jejich funkcí v rostlinách je ochrana před UV zářením a před býložravci (mají hořkou chuť). Jsou prokázány jejich funkce protialergické, protizánětlivé a analgetické. Pálivé látky Způsobují zvýšenou sekreci slin a vylučování trávicích šťáv slinivky břišní. Zrychlují krevní oběh, metabolismus, zvyšují žaludeční sekreci a podporují peristaltiku střev. Slizy Jejich zdrojem jsou především semena rostlin. Vytvářejí ochrannou vrstvu, která chrání střevní sliznici a působí proti zachytávání patogenních bakterií na střevní stěně. Jejich účinky se liší podle rostlin, z kterých byla látka izolována (OPLETAL, SKŘIVANOVÁ, 2010) Vlivy aditiv LAKR ve výkrmu prasat Fytogenní krmná aditiva patří do aromatických a chuť povzbuzujících látek. Charakteristika jejich působení je v: organoleptickém působení, vyšší příjem krmiva díky vůni a chuti, 42

43 stimulace organismu k tvorbě sekretů a následné lepší využití živin, zdraví prospěšném působení. Aditiva pozitivně ovlivňují sekreci trávicích šťáv, cirkulaci krve, snižují tvorbu amoniaku, podporují střevní peristaltiku, podporují chuť k jídlu a působí antibakteriálně. Působení fytogenních krmných aditiv probíhá díky látkám, které obsahují éterické oleje, flavonoidy, taniny, saponiny, hořčiny, cenotvorné látky, alkaloidy a ostré látky. Jako rostlinná aditiva se používají peprmintové a oreganové oleje, koření (černý pepř, chilli, česnek), léčivé byliny (řebříček, pelyněk), lněné semeno atd. Způsob jakým působí fytogenní krmné doplňky, je složitější oproti působení syntetických přípravků, neboť fytogenní aditiva mají více komponentů s množstvím aktivních látek (NEHASILOVÁ, 2003). Fytogenní krmná aditiva jsou významnou složkou krmných směsí na celém světě a jejich obsahy v krmivech dále rostou. Zlepšují užitkové vlastnosti zvířat, snižují emise amoniaku z ustájovacích prostorů a zlepšují kvalitu kejdy i mrvy. V současnosti je fytoaditivy doplňováno asi 10% krmných směsí a tenhle podíl neustále narůstá (DEDL, ELSSENWENGER, 2001). Stimulační vlivy koření Platel, Srinivasan (2004) prováděli studii s použitím různých koření na laboratorních potkanech. Množství dávek koření bylo pětinásobné oproti množství, které konzumuje v jídlech průměrný Ind. V pokusu byly zkoumány vlivy kurkuminu, kapsaicinu a piperine, což jsou látky, které jsou obsaženy v koriandru, červené paprice a v černém pepři. Dále byly testovány máta, kmín, zázvor, cibule, hořčice, koriandr, fenykl, v různých poměrech. Příjem krmiva byl stejný u všech skupin zvířat. Součástí studie bylo hodnocení účinků koření na vylučování žlučových kyselin a tím jejich hypocholesterolemický účinek. Stimulace k vylučování žlučových kyselin byla porovnávána s kontrolní skupinou. Nejvyšší účinek měl kmín (71 %), následován kurkuminem (62 %), koriandrem (59 %), hořčicí (50 %) a cibulí (47 %). Kapsaicin a máta (17 %) měli malý vliv na sekreci žlučových kyselin. Piperine a fenykl, neměli žádný vliv na sekreci žlučových kyselin. 43

44 Sledován byl také vliv na stimulaci pankreatické lipázy. Nejvyšší stimulační efekt měl zázvor (184 %), kurkumin (96 %), piperine (87 %), kapsaicin (72 %), kmín a cibule (24 % a 34 %), hořčice nemá žádný vliv na stimulaci produkce pankreatické lipázy. Koření stimulovalo aktivitu trypsinu, nejvíce u zázvoru, následovalo další koření. Chymotrypsin stimuloval nejvíce kurkumin, pak zázvor, kmín, cibule a koriandr. Na aktivitu střevní lipázy měl největší vliv zázvor, ostatní koření bez výrazných účinků. Na aktivitu střevní amylázy měla vliv pouze cibule a hořčice. Na zvýšení aktivity střevní lipázy mělo vliv jednorázové perorální podání máty, cibule, zázvoru, fenyklu, piperinu, kurkuminu. Též aktivita střevní amylázy byla znatelně zvýšena jednorázovým podáním cibule, fenyklu, zázvoru, máty, koriandru a kmínu. Součástí studie byl vliv koření na aktivitu enzymů štěpících sacharidy. Koriandr a cibule výrazně stimulovali činnost disacharidáz jako jsou laktáza, sacharáza a maltáza střevní sliznice. Zázvor, fenykl, kmín, kurkumin, piperine a kapsaicin stimulovali disacharidázy jen mírně. Při podávání jednorázové dávky kurkuminu a cibule, byly stimulovány všechny tři disacharidázy. Máta, zázvor a piperine stimulovali jen sacharázu. Kmín stimuloval pouze laktázu. Máta, zázvor, kmín a piperine neměli vliv na stimulaci maltázy. Cibule zvýšila aktivitu alkalické střevní fosfatázy o 73 % a koriandr o 54 %. Máta, kmín a hořčice aktivitu alkalické střevní fosfatázy snižovali. Činnost kyselé alkalické fosfatázy byla posílena kurkuminem, kapsaicinem a zázvorem, ale podstatně poklesla u kmínu, hořčice a fenyklu. Výzkum prokázal pozitivní vliv těchto rostlin a jejich látek na vylučování žluči a na aktivitu trávicích enzymů (PLATEL, SRINIVASAN, 2004). Vliv podávání extraktu anýzu, fenyklu, koriandru, kmínu a pepře na stravitelnost u prasat Mareš a kol. (2008) prováděli výzkum s použitím extraktů různých rostlin. V pokusu byla použita prasata o hmotnosti 41 kg ±1 kg. Průměrný denní přírůstek u prasat během experimentu byl 1,06 kg ±0,06 kg. Průměrný denní příjem krmiva byl 2,63 kg krmiva/den/zvíře. Stravitelnost sušiny v kontrolní skupině byla 84,77 %. Vyšší stravitelnost byla prokázána pouze u anýzového oleje. Ostatní výsledky 44

45 stravitelnosti byly nižší, nejnižší stravitelnost byla s použitím koriandru (84,23 %). Stravitelnost dusíkatých látek byla u kontrolní skupiny 84,68 % a nejvyšších hodnot dosahovala u anýzu a fenyklu (85,3 % a 84,1 %). Energetická stravitelnost byla 84,78 % u kontrolní skupiny. U ostatních skupin se pohybovala mezi 84,09 % až 85,15 %. Nejvyšší byla opět u anýzu. Stravitelnost tuku byla celkově nízká, u kontrolní skupiny dosahovala 59,69 %. V použitých skupinách koření se pohybovala mezi 56,38 % až 61,42 %. Anýz, fenykl a nové koření snižují stravitelnost tuků, zatímco koriandr, kmín a pepř zvyšují stravitelnost tuků. Stravitelnost vlákniny byla u kontrolní skupiny 34,46 %, vyšší hodnota byla jen v případě využití anýzu 36,59 %. Žádný z použitých olejů neměl negativní vliv na stravitelnost živin. Zlepšení stravitelnosti u anýzu a fenyklu taktéž nebylo výrazné (MAREŠ a kol., 2008). Česnek ve výživě prasat Holden, McKean (2008) uvádějí ve své práci následující poznatky. Česnek obsahuje éterické oleje allicin, diallyl disulfide a diallyl trisulfide. Česnek má širokou škálu antimikrobiálních vlastností. Česnek prokázal aktivitu proti škrkavkám a měchovcům. Z koncentrovaných, česnekových, obchodních přípravků je allicin nejúčinnější. Alliin je skoro bez zápachu, dokud není převeden do těla na allicin. Přeměna alliinu na allicin je 40 % efektivní. Česnek je v terapeutické hladině netoxický, ale při dlouhodobém krmení syrového česneku způsobuje u potkanů chudokrevnost a úbytek na váze. V pokusu bylo krmeno 80 kusů prasat ve věku 21 dnů a hmotnosti 6,2 kg. Prasata byla krmena s přídavkem 0,0 %, 0,5 %, 2,5 %, 5 % česneku, kdy skupina s 0,0 % sloužila jako negativní kontrola. Pozitivní kontrola byla s přídavkem 50 g Mecadoxu. Studie probíhala po dobu 5 týdnů, kdy 80 prasat bylo rozděleno do 20 kotců po 4 kusech. Bylo 5 skupin s různým složením krmné dávky (Mecadox, 0,0 %, 0,5 %, 2,5 %, 5 %). Byly tedy 4 opakování na každou krmnou dávku. Dvě prasata uhynula v prvním a čtvrtém týdnu experimentu, ve skupině s 2,5 % přídavku. Prvním výsledkem bylo, že v přilehlé chodbě a místnosti byl nepříjemný pach. Dieta s přídavkem Mecadoxu výrazně zlepšila přírůstky ve srovnání s česnekem. Obecně platilo, že čím bylo více česneku v dávce, tím menší byl denní přírůstek. Nejlepší úroveň krmení byla pro 0,0 % česneku, negativní kontrola. Nejvyšší úroveň 45

46 česneku (5 %) významně snížila příjem krmiva ve 2, 3, 5 týdnu, oproti kontrolní skupině (HOLDEN, MCKEAN, 2008). Cullen a kol. (2005) uvádějí, že česnek v množství 10g/kg způsobuje nižší stravitelnost živin, což může být důsledkem vysoké antimikrobiální aktivity, která může být dostatečná k potlačení mikrobiálního kvašení a tím může dojít ke snížení celkové plochy stravitelnosti živin. Zahrnutí česneku v krmivu na úrovní 1 g/1 kg a 10 g/1 kg snížil příjem krmiva o 5 % a 7 % v porovnání s kontrolou. Pravděpodobnou příčinou snížení příjmu krmiva jsou organoleptické vlastnosti česneku. Česnekový allicin má velmi intenzivní vůni. Jelikož se prasata řídí při výběru potravy především čichem, může být toto hlavní příčinou. I přes snížení příjmu potravy česnek v množství 1 g/1 kg v krmivu zlepšil konverzi krmiva o 9,8 %, dávka česneku 10g/ 1 kg zvýšila konverzi krmiva o 7 %. Důvodů, proč se zlepšila účinnost krmiva je více. Prvním důvodem může být následek zlepšení střevního prostředí a mikroflóry, neboť patogenní grampozitivní bakterie jsou citlivější na inhibiční účinky česneku než prospěšné střevní bakterie. Česnek může mít také prebiotickou funkci. Dalším důvodem může být antimikrobiální funkce allicinu, která zabraňuje mikrobiální fermentaci (CULLEN a kol., 2005). Antibakteriální aktivity éterických olejů V pokusu dle Dormana, Deanse (2000) byla hodnocena antibakteriální aktivita rostlinných olejů z pepře, pelargónie, muškátového oříšku, oregana, tymiánu a hřebíčku. Cílem tohoto šetření bylo posouzení antimikrobiální aktivity olejů a porovnat s účinkem antibiotik na bakteriální růst. Zkoumání bylo provedeno proti 25 mikroorganismům zásadního významu. Pokusné mikroorganismy prokázaly citlivost na všechny rostlinné silice. Nejvyšší antimikrobiální aktivitu prokázal tymián obecný, oregano, hřebíček kořenný, muškátový oříšek, pepř černý a nejnižší antimikrobiální aktivita byla ze zkoumaných rostlin u pelargónie. Éterické oleje mohou mít význam jako konzervační látky. Zatímco byliny a koření může být kontaminováno bakteriálními a plísňovými sporami, éterické oleje s obsahem antimikrobiálních látek zůstávají uzavřeny pod povrchem. Pokud jsou éterické oleje přidávány do potravin, zpomalují mikrobiální kontaminaci a snižují tak nástup kažení. 46

47 Kromě toho mají éterické oleje silnou antioxidační aktivitu (DORMAN, DEANS, 2000). Antimikrobální aktivitou se vyznačují různé byliny a koření, v tabulce 7 je uvedena efektivita antimikrobiálních funkcí jednotlivých bylin. Tab. 6 Antimikrobiální efekt některých bylin a koření (SNYDER, 1997). Inhibiční Byliny a koření efekt Skořice, hřebíček, hořčice Silný Nové koření, bobkový list, kmín, koriandr, oregano Střední Černý pepř, paprika, zázvor Slabý Casey a kol. (2006) publikovali výsledky své studie o antimikrobiální aktivitě některých silic. Nažky ostropestřece mariánského vykazují aktivitu chemoprotektivních látek, jejichž účinek zasahuje do některých tkání, především do jater, která chrání. Dále působí proti chemickým, virovým, bakteriálním a fugálním toxinům a stabilizuje membrány jaterního parenchymu. Listy rozmarýnu lékařského, meduňky lékařské a šalvěje lékařské mají protizánětlivé a antivirové účinky, které jsou využitelné ve výživě zvířat. Velmi významné účinky proti patogenům mají látky, které obsahuje česnek (aliciny, ajoeny). U alliciinu byla prokázána výrazná antimykotická a antimikrobiální aktivita. Tyto látky mají v gastrointestinálním traktu vyšší aktivitu než tetracyklin využívaný ve veterinární i humánní medicíně. V současné době lze podávat jako aditivum silice nebo sušené hlízy. Silice tymiánu (carvacrol, thymol) mají baktericidní efekt proti Treponema, která způsobuje řadu onemocnění. Složky silic působí antibakteriálně, antifungálně, antiprotozoálně a proti kvasinkám (OPLETAL a kol., 2007). Oregano má mnoho složek, přičemž jeho hlavní složky (carvacrol, thymol) mají velmi silnou antimikrobiální aktivitu. Taktéž má vliv na zlepšení reprodukčních parametrů. Při přídavku 500g oreganového oleje na tunu krmiva a následném krmení kojících a březích prasnic bylo dosaženo vyššího počtu živě narozených selat 47

48 a urychlení porodu. Taktéž bylo dosaženo vyššího denního příjmu krmiva u kojících prasnic s přídavkem 250 g oreganového oleje na tunu krmiva a rovněž byl vyšší přírůstek u odstavených selat takto krmených prasnic (CASEY a kol., 2006). Vliv využití kmínu kořenného, koriandru setého a nového koření ve výživě prasat V pokusu podle Mareše a kol. (2009) bylo použito plodů kmínu kořenného, koriandru setého a nového koření. Cílem bylo zhodnotit vliv sekundárních produktů těchto rostlin při průmyslovém zpracování, na produkční vlastnosti prasat. Doba trvání experimentu byla 28 dní po odstavu, prasat bylo celkem 152. Zdravotní stav prasat byl sledován a po celou dobu pokusu byl dobrý. Úhyn byl pouze jeden a to ve skupině prasat s přídavkem nového koření. Úmrtnost byla tedy 0,7 %. Přídavek koriandru, kmínu a nového koření činil 0,5 % z krmné dávky. Tab. 7 Růstová intenzita pokusných zvířat (MAREŠ a kol., 2009) Skupina Denní Výchozí Konečná přírůstek váha váha kg/den Kontrolní 6,61 ± 1,08 16,74 ± 3,91 0,362 ± 0,113 Koriandr 6,72 ± 0,93 17,95 ± 3,38 0,401 ± 0,101 Nové koření 6,60 ± 1,05 17,11 ± 3,30 0,375 ± 0,097 Kmín 6,55 ± 1,17 16,85 ± 3,99 0,368 ± 0,109 V tabulce 8 jsou výsledky růstové intenzity prasat v pokusných skupinách. Z tabulky vyplývá, že nejvyšší průměrné denní přírůstky byly u skupiny prasat s přídavkem koriandru. Celkově je vidět, že průměrný denní přírůstek byl při použití kořeninových aditiv vyšší než bez aditiv. Rozdíly mezi skupinami nebyly významně jiné. 48

49 Tab. 8 Příjem a konverze krmiva v pokusných skupinách (MAREŠ a kol., 2009). Skupina Průměrný Konverze krmiva (kg příjem krmiva krmiva/kg přírůstek) (kg/den) Kontrolní 0,902 ± 0,085 2,49 ± 0,40 Koriandr 0,918 ± 0,069 2,29 ± 0,06 Nové koření 0,916 ± 0,121 2,44 ± 0,39 Kmín 0,891 ± 0,096 2,42 ± 0,37 V tabulce 9 jsou výsledky příjmu a konverze krmiva v pokusných skupinách. Průměrný denní příjem krmiva byl podobný mezi experimentálními skupinami. Lepších výsledků však bylo dosaženo v konverzi krmiva. Zlepšení využití krmiva je vidět hlavně ve skupině s přídavkem koriandru. Hodnota byla 2,29 krmné směsi, zatímco u kontrolní skupiny byla 2,49 kg krmné směsi. Z experimentu tedy plyne, že tyto byliny v krmné dávce prasat zlepšují konverzi krmiva, především však koriandr. Tento experiment prokázal význam využití těchto tří rostlinných aditiv. Přídavek takovýchto rostlin zvyšuje využití krmiv a výši přírůstku. Nabízí se tedy možnost využití koření jako růstových stimulátorů. Největšího vlivu na růstovou intenzitu a příjem krmiva dosahuje koriandr (MAREŠ a kol., 2009). Fytobiotický přípravek Cuxarom spicemaster Cuxarom je směs zchutňujících látek, která se používá ve výživě prasat a drůbeže. Obsahuje tyto přírodní látky: - česnek, skořici, bazalku a fenykl (byliny), - tymián a anýz jako éterický olej, - hnědé řasy. Součásti Cuxaromu mají tyto vlastnosti: - podporují trávení (anýz, fenykl, česnek, tymián a skořice), - proti nadýmání (bazalka), - uvolňují průdušky (anýz, fenykl), 49

50 - regulace zánětů (bazalka), - protizánětlivé a imunitu podporující vlastnosti mají hnědé řasy. Výzkum na univerzitě v Osnabrücku v roce 2003, doložil výsledky v tabulce V pokusu bylo 72 kusů prasat ve výkrmu, v rozpětí hmotnosti kg. Tab. 9 Růstová intenzita prasat s přídavkem Cuxarom Spicemaster (KACBUNDA, 2005). Cuxarom (0,3 Kontrola kg/t) Rel.rozdíl Příjem krmiva kg/den 2,3 2,19-1% denní přírůstky (g/den) % zastoupení libové svaloviny (%) 54,5 56 3% konverze krmiva 3,1 2,99-3% Z výsledků je patrné, že denní přírůstky a zastoupení libové svaloviny bylo vyšší při použití fytobiotického přípravku Cuxaromu. Konverze krmiva byla ovšem nižší a příjem krmiva také (KACBUNDA, 2005). 50

51 3 ZÁVĚR V této bakalářské práci byly shrnuty výsledky experimentů týkající se výkrmu prasat s využitím LAKR do krmné dávky. Výsledky pokusů prováděných na různých pracovištích dokazují ve většině případů pozitivní vliv přídavku LAKR do krmných dávek prasat. Z velké části se jedná o pozitivní působení antimikrobiálních látek LAKR na trávicí trakt prasat, především vylučování trávicích enzymů a žluči. Taktéž většina rostlin, o kterých jsem se zmiňoval, zlepšuje stravitelnost živin. Intenzitu růstu ovlivňují některé rostliny a jejich extrakty pozitivně, ale srovnání s kontrolními skupinami nejsou významně rozdílná. 51

52 4 PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ 4.1 Literární zdroje Buchta, S., Čechová, M., Hořínek, M.: Chov prasat. MZLU Brno. 1996, 99s. Dedl, H., Elssenwenger, T., (2001): Fytogenní doplňky krmiv možnost řešení? Krmivářství, 2/2001, s Formánek, T., (2001): Bylinné přípravky krok správným směrem, Krmivářství, 2/2001, s.33. Grauer P., (2008): Vliv příjmu celkových a stravitelných živin na masnou užitkovost prasat. Náš chov, 11/2008, s Hadaš, Z., Čechová, M., Sládek, L., 2009: Vliv pohlaví na ukazatele jatečné hodnoty prasat, s.32. In: Čechová M.: Aktuální poznatky v chovu a šlechtění prasat. Sborník z mezinárodní vědecké konference konané při příležitosti 90.výročí založení MZLU v Brně. MZLU v Brně, 64s. Hovorka, F., Sidor, V., Smíšek, V.: Chov prasat. Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1987, 360s. Kacbunda L., (2005): Nové pojetí používání některých krmných aditiv Výroční konference 10.listopadu 2005,VVS Verměřovice s.r.o. Kocourková B., 2005: Tradice pěstování léčivých aromatických a kořeninových rostlin v České republice, s.7-9. Aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. XI. Odborný seminář s mezinárodní účastí. MZLU v Brně, 95s. Koucký M., (2008): Možnosti zlepšení ekonomiky produkce jatečných prasat. Náš chov, 11/2008, s

53 Lád F., Výživa a krmení prasat ve výkrmu, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 2004, 32s. Novák, P., Rožnovský, J., 2009: Vliv mikroklimatu na užitkovost prasat, s.45. In: Čechová M.: Aktuální poznatky v chovu a šlechtění prasat. Sborník z mezinárodní vědecké konference konané při příležitosti 90. výročí založení MZLU v Brně. MZLU v Brně, 64s. Opletal, L., Skřivanová, V.: Přírodní látky a jejich biologická aktivita. Univerzita Karlova v Praze, 2010, 653s. Pavlů M.: Situační a výhledová zpráva vepřové maso, MZE, prosinec 2010 Přibylová Z., 2005: Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny, s.5-6. Aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. XI. Odborný seminář s mezinárodní účastí. MZLU v Brně, 95s. Pulkrábek, J. a kol.: Chov prasat. Profi Press, s.r.o., Drtičova 8, Praha 5, 2005, 160s. Pulkrábek, J., Vítek, M., Vališ, L., David, L., 2009: Složení jatečných těl prasat ve vybraných třídách jakosti podle SEUROP-systému, s.50. In: Čechová M.: Aktuální poznatky v chovu a šlechtění prasat. Sborník z mezinárodní vědecké konference konané při příležitosti 90. výročí založení MZLU v Brně. MZLU v Brně, 64s. Pulkrábek, J., Bartoň, L., 2010: Výsledky a změny v hodnocení kvality jatečných těl prasat a skotu v ČR a zahraničí, s In: Šubrt J.: Šlechtění na masnou užitkovost a aktuální otázky produkce jatečných zvířat. Sborník příspěvků z IV. mezinárodní vědecké konference pořádané v rámci presentace výsledků řešení projektu MŠMT 2B Mendelova univerzita v Brně, 194s. Smital J., Fiedler J., (2003): Aspekty růstu svaloviny u prasat. Náš Chov, 63 (1): 47-48s. Stupka R., Šprysl M., Čítek J., (2004): Technologie ustájení prasat. Farmář, 7/2004, s

54 Stupka R., Šprysl M., Čítek J.: Základy chovu prasat. PowerPrint, Praha 6 Suchdol, 2009, 182s. Šimek M., (2007): Základní zásady výživy a techniky krmení prasat ve výkrmu. Farmář, 20/2007, s Velechovská J., (2005): Krmení pro zdravá prasata. Farmář, 10/2005, s Zeman L., Vavrečka J., Mareš P., Kratochvílová P., Konvičná S., Balabánová M., (2009): Co ovlivňuje produkci vepřového masa? Náš chov, 10/2009, s Internetové zdroje Casey, R., Nelssen, L., Tokach, M., Goodband, R., DeRouchey, J., Dritz, S., Groesbeck, C., Brown, K., 2006: Effects of oregano oil on growth performance of nursery pigs. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Cullen, S.P., Monahan, F.J., Callan, J.J., O Doherty, J.V., 2005: The effect of dietary garlic and rosemary on grower-finisher pig performance and sensory characteristics of pork. Databáze online [cit ]. Dostupné na: ČSÚ Český statistický úřad 12/2010: Stavy prasat podle hmotnostních kategorií a účelu chovu. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Dorman, H.J.D., Deans, S.G., 2000: Antimicrobial agents from plants: antibacterial activity of plant volatile oils. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Greathead, H., 2003: Plants and Plant extracts for improving animal produktivity. Databáze online [cit ]. Dostupné na: 54

55 Holden, P.J., McKean, J., 2008: Botanicals for Pigs Garlic. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Mareš, P., Zeman, L., Večerek, M., 2008: The effect of feeding additives with plant secondary metabolites on nutrients digestibility in pigs. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Mareš, P., Křížová, Š., Zeman, L., Večerek, M., 2009: The usage of secondary products of spice industry in pig nutrition. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Machek, J., 2010: Chov prasat v ČR po vstupu do EU z pohledu Mze. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Materna, T., 2011: Zpráva o trhu hovězího a vepřového masa. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Nehasilová, D., 2003: Pozitivní vliv fytogenních aditiv. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Neugebaureová, J., 2008: Charakteristika LAKR. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Opletal, L., Rozkot, M., Šimerda, B., 2007: Přírodní látky a strukturované biologické systémy v prevenci a adjuvantní terapii infekčních onemocnění u prasat. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Platel, K., Srinivasan, K., 2004: Digestive stimulant action of spices : A myth or reality? Databáze online [cit ]. Dostupné na: Seifertová, E., 2007: Vysazování léčivých a kořeninových rostlin ve velkém stagnuje. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Snyder, P., 1997: Antimicrobial effects of spices and herbs. Databáze online [cit ]. Dostupné na: 55

56 Stibal, J., Jelínková, V., 2009: Ročenka Databáze online [cit ]. Dostupné na: Trčka, P., 2009: Metodika vypracování protokolu o klasifikaci a sdělování výsledků z klasifikace jatečně upravených těl skotu a prasat. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Vegricht, J., 2010: Technické a technologické systémy pro chov prasat. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Zeman, L., Schmeiserová, L., 1999: Výživářské zásady pro efektivní výkrm prasat. Databáze online [cit ]. Dostupné na: 56

57 5 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Užitkovost prasat v růstovém pokusu.16 Tab. 2 Obchodní třídy SEUROP dle zmasilosti JUT.30 Tab. 3 Výsledky klasifikace dle SEUROP systému v letech Tab. 4 Zatřídění prasat v roce Tab. 5 Požadavky prasat na ustájení ve výkrmnách..35 Tab. 6 Antimikrobiální efekt některých bylin a koření..47 Tab. 7 Růstová intenzita pokusných zvířat...48 Tab. 8 Příjem a konverze krmiva v pokusných skupinách...49 Tab. 9 Růstová intenzita prasat s přídavkem Cuxarom Spicemaster 50 57

58 6 PŘÍLOHY Obr. 1 sušené listy Rozmarýnu lékařského ( Obr. 2 Plody koriandru setého (dvojnažka) ( 58

59 Obr. 3 Plody kmínu kořenného (nažky) ( Obr. 4 Oddenky zázvoru ( 59

60 Obr. 5 Plody fenyklu obecného ( Obr. 6 Máta peprná ( 60

61 Obr. 7 Šalvěj lékařská ( Obr. 8 Hřebíčkovec vonný (sk2.goo.cz) 61

62 Obr. 9 Nové koření (sk2.goo.cz) Obr. 10 Skořice ( 62

VÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství

VÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,v.v.i Praha Uhříněves Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VYUŽITÍ RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU KANEČKŮ

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná

Více

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky

Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány

Více

Využitelnost fosforu a požadavky prasat

Využitelnost fosforu a požadavky prasat Využitelnost P a požadavky prasat. Pig Nutr., 12/2 Využitelnost fosforu a požadavky prasat Fosfor je klíčovým prvkem v těle zvířete. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v organizmu s podílem cca 1 %. Z tohoto

Více

VÝŽIVA A MANAGEMENT VÝKRMU KANEČKŮ

VÝŽIVA A MANAGEMENT VÝKRMU KANEČKŮ VÝŽIVA A MANAGEMENT VÝKRMU KANEČKŮ (Ing. Pavel GRAUER, Trouw Nutrition BIOFAKTORY, s.r.o.) Použití chirurgické kastrace kanečků je stále více diskutovaným tématem. Chirurgická kastrace je však v současné

Více

Krmná doporučení pro chovná prasata

Krmná doporučení pro chovná prasata Krmná doporučení pro chovná prasata Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. 1 2 Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. 2016 3 Krmná doporučení pro chovná prasata V tomto dokumentu přinášíme základní krmná doporučení

Více

Šlechtitelské + hybridizační programy

Šlechtitelské + hybridizační programy Šlechtitelské + hybridizační programy Plemenářská práce širší pojetí souhrn zootechnických + organizačních + ekonomických opatření cíl všestranné zvyšování užitkovosti prasat užší pojetí zásahy do genotypové

Více

Výkrm prasat SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT

Výkrm prasat SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT Výkrm prasat SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že vás Sano koncept výživy prasat ve výkrmu zaujal. Na následujících stránkách najdete

Více

MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, a cév.

MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, a cév. Masná užitkovost MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, chrupavek, vaziva, šlach, tuku, nervové tkáně a cév. VÝKRMNOST-schopnost produkovat svalovinu

Více

TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví

TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves METODIKA TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví Autoři Ing. Světlana Ševčíková, Ph.D. Ing. Milan Koucký, CSc. Oponenti Prof. Ing. Z. Mudřík,

Více

Chov krůt. Vysoká růstová intenzita krůt v období výkrmu Největší jateční výtěžnost ze všech druhů hospodářských zvířat Vysoká nutriční hodnota masa

Chov krůt. Vysoká růstová intenzita krůt v období výkrmu Největší jateční výtěžnost ze všech druhů hospodářských zvířat Vysoká nutriční hodnota masa CHOV KRŮT Chov krůt Z divoké krůty původem ze Stř. Ameriky Do Evropy po objevení Ameriky (1492) Nejčastější plemeno bílá širokoprsá, méně zastoupená krůta bronzová Chov 2 typů střední (krůta 6 9 kg, krocan

Více

VYHODNOCENÍ PRODUKČNÍCH UKAZATELŮ U VYBRANÝCH HYBRIDNÍCH KOMBINACÍ JATEČNÝCH PRASAT V PODMÍNKÁCH TESTAČNÍHO ZAŘÍZENÍ

VYHODNOCENÍ PRODUKČNÍCH UKAZATELŮ U VYBRANÝCH HYBRIDNÍCH KOMBINACÍ JATEČNÝCH PRASAT V PODMÍNKÁCH TESTAČNÍHO ZAŘÍZENÍ VYHODNOCENÍ PRODUKČNÍCH UKAZATELŮ U VYBRANÝCH HYBRIDNÍCH KOMBINACÍ JATEČNÝCH PRASAT V PODMÍNKÁCH TESTAČNÍHO ZAŘÍZENÍ Stupka R., Čítek J., Šprysl M., Trnka M. ČZU Praha, Katedra speciální zootechniky Česká

Více

PRISMA JET - Přírodní zchutňující přípravek pro lepší příjem, trávení a využití krmiva

PRISMA JET - Přírodní zchutňující přípravek pro lepší příjem, trávení a využití krmiva PRISMA JET - Přírodní zchutňující přípravek pro lepší příjem, trávení a využití krmiva Jiří Brožík, J. Guyokrma spol. s r.o. Vzhledem k požadavkům trhu, kdy chovatelé vyžadují účinné a rentabilní výrobky

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost u a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT

Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že vás zaujal Sano koncept výživy dojnic. Na následujících stránkách najdete důležité informace

Více

Kontrola užitkovosti prasat

Kontrola užitkovosti prasat Kontrola užitkovosti prasat Metodické pokyny SCHP A. Kontrola reprodukčních vlastností kanců + prasnic B. Provádění zkoušek vlastní užitkovosti prasat (VU) Metodika MZe ČR C. Testování finálních hybridů

Více

Seminář Kobylí

Seminář Kobylí Seminář Kobylí 27.- 28.5. 2013 Zásadní rozdělení techniky krmení : -podle dostupnosti krmiv v čase krmení ad libitní (podle vlastní vůle) musí mít každé zvíře ve skupině možnost přístupu ke krmivu v libovolném

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov

Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov Prof.ing.Marie Čechová,CSc. Ing. Zdeněk Hadaš,Ph.D., Ing. Pavel Nevrkla,Ph.D. SOUČASNÁ SITUACE V CHOVU PRASAT Současnost Technologie

Více

Predikce E-hodnoty krmiv pro prasata. Pig Nutr., 21/3 PREDIKACE ENERGETICKÉ HODNOTY KRMIV PRO PRASATA

Predikce E-hodnoty krmiv pro prasata. Pig Nutr., 21/3 PREDIKACE ENERGETICKÉ HODNOTY KRMIV PRO PRASATA Predikce E-hodnoty krmiv pro prasata. Pig Nutr., 21/3 PREDIKACE ENERGETICKÉ HODNOTY KRMIV PRO PRASATA Jana Kolářová V praxi je výživa prasat zabezpečena především výrobou a zkrmováním kompletních směsí

Více

Nutriční management koně

Nutriční management koně Nutriční management koně TEST KAROLINA OLEHLOVÁ KRISTÝNA RÄDISCHOVÁ Tato prezentace byla vytvořena na základě projektu IVA 2018FVHE/2220/43 1. GIT koní je přizpůsoben na: A) jednorázový příjem velkého

Více

VLIV POHLAVÍ NA KVALITATIVNÍ UKAZATELE VEPŘOVÉHO MASA

VLIV POHLAVÍ NA KVALITATIVNÍ UKAZATELE VEPŘOVÉHO MASA VLIV POHLAVÍ NA KVALITATIVNÍ UKAZATELE VEPŘOVÉHO MASA Okrouhlá, M., Čítek, J., Kluzáková, E. ČZU v Praze, Katedra speciální zootechniky Procesy hybridizace, hledání a šlechtění vhodných mateřských a otcovských

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků

Více

TAČR GAMA VÚŽV, v.v.i

TAČR GAMA VÚŽV, v.v.i TAČR GAMA VÚŽV, v.v.i Projekt TG01010082 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZA DÍLČÍ PROJEKT TGP007/220300 Inovované krmné receptury a technika krmení pro faremní chov brojlerových králíků Doba řešení 1.10. 2015 30.9. 2017

Více

Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř

Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř Minerálně-vitamínová krmiva pro spárkatou zvěř Premin Spárkatá zvěř Premin Spárkatá zvěř SUPER Premin Spárkatá zvěř MAXI Minerální a minerálně-vitamínová

Více

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA WWW.SAMSFIELD.COM SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA NÍZKÝ OBSAH OBILOVIN

Více

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému

Více

PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu

PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu Název inovace PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu V1MA2 Hygiena produkce masa Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0063 Název projektu Inovace výuky veterinárních

Více

9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců

9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců 9.3 ODCHOV JALOVIC - od půl roku stáří (150kg ž.h.) do prvního otelení (500kg ž.h.) Cíl: zajistit dobrý zdravotní stav optimální růst a vývin včas zapustit požadovaná hmotnost+věk při telení reprodukční

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných

Více

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva

Více

Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno

Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno sel plex brozura TISK.indd 2 14.12.2006 9:39:52 Sel-Plex JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno Selen hraje v metabolismu živých organismů zásadní roli tím, že umožňuje normální

Více

Plemena prasat rozdělujeme podle

Plemena prasat rozdělujeme podle Plemena prasat Plemena prasat rozdělujeme podle 1. stupně prošlechtění primitivní vznikla působením přírodních podmínek s malým podílem umělého výběru, staročeský hřebenáč zušlechtěná vznikla z primitivních

Více

KRMIVA PRO VÁŠ CHOV MEMBER OF ROYAL DE HEUS

KRMIVA PRO VÁŠ CHOV MEMBER OF ROYAL DE HEUS KRMIV PRO VÁŠ CHOV MMBR OF ROYL D HUS KRÁLÍCI Králík Start krmivo vyvinuté speciálně pro mladé králíky, které pomáhá významně snížit úhyn v období okolo odstavu. Používejte ho od začátku příjmu krmiva

Více

zdraví síla rychlost vytrvalost

zdraví síla rychlost   vytrvalost zdraví rychlost vytrvalost síla www.ironpet.cz www.ironpet.cz IRONpet je přírodní české superprémiové krmivo bez obsahu lepku a kuřecího masa. Hlavním zdrojem bílkovin jsou maso z krocana nebo hovězí maso.

Více

Moderní přístupy k výživě dětí

Moderní přístupy k výživě dětí Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále

Více

Masná produkce. Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD

Masná produkce. Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD Masná produkce Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD Masná užitkovost - ukazatelé:1. výkrmnost (přír.) 2. jatečná hodnota (výtěţ.,kval.) - alometrie růstu - růstová křivka - jatečná

Více

Způsoby aplikace granulovaných minerálních krmiv 8% zamíchat do jadrných krmiv

Způsoby aplikace granulovaných minerálních krmiv 8% zamíchat do jadrných krmiv Minerální krmiva pro spárkatou zvěř - sypká Premin Spárkatá zvěř MAXI - SRNEC Premin Spárkatá zvěř MAXI - JELEN, DANĚK Premin MUFLON Minerální krmiva pro spárkatou zvěř - granulovaná Premin MINERÁLNÍ GRANULE

Více

BROJLER. Cíle užitkovosti. An Aviagen Brand

BROJLER. Cíle užitkovosti. An Aviagen Brand BROJLER 308 Cíle užitkovosti An Aviagen Brand Úvod Tato příručka obsahuje cíle užitkovosti pro brojlery Ross 308 a je třeba jí používat společně s Technologickým postupem pro brojlery Ross. Užitkovost

Více

Výživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová

Výživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová Výživa drůbeže Ing. Zuzana Lundová Technik prodeje a servisu společnosti INTEGRA a.s. Výživa Příjem krmiva mechanorecepční. Krmivo si ohmatají a vtisknou do paměti (barva, lesk), pak teprve žerou. Z barev

Více

Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc

Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc Výkrm býků do nižších porážkových hmotností Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc Ústav chovu a šlechtění zvířat AF Mendelu v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

6.1 ÚPRAVY KRMIV. paření brambory při výkrmu prasat (malochovy) řezání píce při silážování, při tvorbě směsné KD

6.1 ÚPRAVY KRMIV. paření brambory při výkrmu prasat (malochovy) řezání píce při silážování, při tvorbě směsné KD 6.1 ÚPRAVY KRMIV = soubor technologických postupů, kterými se zlepšuje příjem krmiva, jeho stravitelnost, výživná hodnota nebo se odstraňují účinky nežádoucích látek v krmivech a)fyzikální praní okopaniny

Více

Šlechtění mateřských plemen orientováno na

Šlechtění mateřských plemen orientováno na Plemena prasat Šlechtění mateřských plemen orientováno na vynikající reprodukční vlastnosti 15,5 živě narozených selat/vrh výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě KKS 1 300 g/kanečci UTVU příznivé

Více

KRMIVA PRO KOI KAPRY CLAY. Prebiotické a probiotické krmivo. Plovoucí krmivo. Zvýrazňuje barevnost ryb. Obsahuje ACTIGEN. Vysoce atraktivní krmivo

KRMIVA PRO KOI KAPRY CLAY. Prebiotické a probiotické krmivo. Plovoucí krmivo. Zvýrazňuje barevnost ryb. Obsahuje ACTIGEN. Vysoce atraktivní krmivo 2019 KRMIVA PRO KOI KAPRY Plovoucí krmivo Prebiotické a probiotické krmivo Obsahuje ACTIGEN Zvýrazňuje barevnost ryb Obsahuje Monmorillonit Vysoce atraktivní krmivo Bez živočišného proteinu ze suchozemských

Více

Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA

Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že Vás Sano koncept výživy chovných prasnic zaujal. Na následujících stránkách najdete

Více

Krmiva pro odchov lososa 2017

Krmiva pro odchov lososa 2017 Krmiva pro odchov lososa 2017 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských

Více

PRÉMIOVÉ KRMIVO PRO VAŠE MILÁČKY. Premium.

PRÉMIOVÉ KRMIVO PRO VAŠE MILÁČKY. Premium. PRÉMIOVÉ KRMIVO PRO VAŠE MILÁČKY www.mojecalibra.cz Calibra je řada velmi kvalitních granulovaných krmiv, jež obsahují vyvážený poměr živin, vitamínů, minerálů, stopových prvků tak, aby plně zabezpečily

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Prasničky SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT

Prasničky SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT Prasničky SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASAT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že Vás Sano koncept výživy prasniček zaujal. Na následujících stránkách najdete důležité informace

Více

Krmiva pro sumcovité ryby 2019

Krmiva pro sumcovité ryby 2019 Krmiva pro sumcovité ryby 2019 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

Rediar. Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat FARM-O-SAN - PŘEŽVÝKAVCI

Rediar. Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat FARM-O-SAN - PŘEŽVÝKAVCI Rediar Efektivní podpora při řešení trávicích problémů u telat REDIAR JE Vysoký obsah vitaminů A, D a E Obohaceno probiotiky Vysoký obsah elektrolytů a glukózy Snadná aplikace rychle a snadno rozpustný

Více

Hill s Nature s Best produkty pro psy

Hill s Nature s Best produkty pro psy Hill s Nature s Best produkty pro psy Doporučené produkty Pro zdravé psy: ŠTĚŇATA ( DO 1 ROKU VĚKU ) Doporučené produkty Štěňata malých a středních plemen o i do 25 kg v dospělosti Štěňata velkých a obřích

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Topigs Norsvin linie. Topigs Norsvin Workshop Simon Amstutz

Topigs Norsvin linie. Topigs Norsvin Workshop Simon Amstutz Topigs Norsvin linie Topigs Norsvin Workshop 2014 Simon Amstutz Otcovské linie Topigs Norsvin Tempo Norsvin Duroc Talent Top Pi Tempo Velmi vysoká odolnost Vysoký počet živě rozených selat ve vrhu Charakteristika

Více

Onemocnění kostry související s výživou

Onemocnění kostry související s výživou Onemocnění kostry související s výživou Každý majitel či chovatel se jednoho dne stane opatrovníkem malého štěněte. Bude záviset z velké části jen a jen na něm, jak bude nový člen jeho domáctnosti prospívat

Více

Moderní metody intenzivní produkce ryb

Moderní metody intenzivní produkce ryb Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400

Více

CERTIFIKOVANÁ METODIKA ODHAD HMOTNOSTI JATEČNÝCH PRASAT PŘI UKONČENÍ VÝKRMU

CERTIFIKOVANÁ METODIKA ODHAD HMOTNOSTI JATEČNÝCH PRASAT PŘI UKONČENÍ VÝKRMU VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA ODHAD HMOTNOSTI JATEČNÝCH PRASAT PŘI UKONČENÍ VÝKRMU Autoři Ing. Martin Vítek, Ph.D. doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc. Ing. Libor

Více

2019 KRMIVA PRO SUMCOVITÉ RYBY

2019 KRMIVA PRO SUMCOVITÉ RYBY 2019 KRMIVA PRO SUMCOVITÉ RYBY Potápivé krmivo Vhodné pro aquakulturní recirkulační systémy (RAS) Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze

Více

Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost

Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost Milkra mléčné náhražky Odchov Trouw Nutrition Biofaktory Krmení pro lepší budoucnost MA 17 Milkra Formel 35 Prolac PLUS Citro % SMP % prot. % tuk Použití ImmunStart 50 24,0 18,0 2. až 21. den života MA

Více

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity

Colostrum ESSENS. kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Colostrum ESSENS kvalitní a čistě přírodní zdroj imunity Co je colostrum? Colostrum, česky mlezivo, je první mléko produkované savci několik hodin po porodu. Má jedinečné složení, které se liší od složení

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

Nový směr výživy v tranzitním období

Nový směr výživy v tranzitním období Nový směr výživy v tranzitním období European origin! Milki Secura Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Nový směr výživy v tranzitním období Jednou z nejčastějších produkčních chorob krav v období okolo porodu

Více

Ekonomická hodnota užitkovosti

Ekonomická hodnota užitkovosti Ekonomická hodnota užitkovosti Topigs Norsvin Workshop 2016, Černá Hora Ondřej Kalina Co je důležité Důležité ukazatele Zlepšení zmasilosti o 1 % Snížení úhynu ve výkrmu o 1 % Snížení konverze ve výkrmu

Více

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva

Více

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují

Více

Energetické hodnocení krmiv

Energetické hodnocení krmiv Energetické hodnocení krmiv Využití energie krmiv v (%) BE Brutto energie 100 SE Stravitelná energie En.tuhých výkalů 70 (50-80) 30 (20-50) ME Metabolizovatelná EP EM energie plynů moče 57 (35-71) (4-9)

Více

VÝŽIVA MASNÝCH PLEMEN OVCÍ

VÝŽIVA MASNÝCH PLEMEN OVCÍ VÝŽIVA MASNÝCH PLEMEN OVCÍ Výživa bahnic Výživa jehňat Kvalita masa Výživa jehňat Page 2 Výživa bahnic Page 3 Hodnocení tělesné kondice Fyziologické Doporučená Pozorování Stadium průměrná Bahnice hodnota

Více

Čisté chemikálie a činidla. Všeobecné směrnice k provádění zkoušek. Čisté chemikálie a činidla. Příprava roztoků pro kolorimetrii a nefelometrii

Čisté chemikálie a činidla. Všeobecné směrnice k provádění zkoušek. Čisté chemikálie a činidla. Příprava roztoků pro kolorimetrii a nefelometrii ČESKÁ NORMA ICS 65.120 Květen 1996 Metody zkoušení krmiv - ČSN 46 7092-1 Část 1: Všeobecná ustanovení Testing method for feeding stuffs - Part 1: General regulations Méthodes des essais des fourrages -

Více

MODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ

MODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ MODERNÍ STRATEGIE VÝŽIVY SELAT A BĚHOUNŮ Zeman, L., Vavrečka, J., Mareš, P. a Sikora, M. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Je celá řada oblastí, které mají vliv na užitkovost a rentabilitu

Více

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava

VY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava 1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT

Více

Selata SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA

Selata SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA Selata SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že Vás Sano koncept výživy selat zaujal. Na následujících stránkách najdete důležité informace

Více

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz

Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Vláknina jako zdroj energie v kukuřici Ing. Václav Jambor, CSc., Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., www.nutrivet.cz Výživa přežvýkavců je založena na využití rostlinných bílkovin. Kromě zdrojů N-látek

Více

Krmiva pro sumcovité ryby 2018

Krmiva pro sumcovité ryby 2018 Krmiva pro sumcovité ryby 2018 Potápivé krmivo Vyvinuto pro recirkulační systémy - RAS Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez živočišného proteinu ze suchozemských

Více

KRMIVA PRO TILAPIE. Vhodné pro aqakulturní recirkulační systémy (RAS) Potápivé krmivo. Plovoucí krmivo. Udržitelné krmivo. Poloplovoucí krmivo

KRMIVA PRO TILAPIE. Vhodné pro aqakulturní recirkulační systémy (RAS) Potápivé krmivo. Plovoucí krmivo. Udržitelné krmivo. Poloplovoucí krmivo 2019 KRMIVA PRO TILAPIE Potápivé krmivo Vhodné pro aqakulturní recirkulační systémy (RAS) Plovoucí krmivo Udržitelné krmivo Poloplovoucí krmivo Obsahuje astaxanthin Bez proteinu ze suchozemských zvířat

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny

Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny Funkce biokatalyzátorů Pozitivní katalyzátory. chemické děje Negativní katalyzátory. chemické děje Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: Ovlivňují chemické děje v živém organismu zrychlují zpomalují

Více

Správna výživa méně civilizačných chorob!!!

Správna výživa méně civilizačných chorob!!! Správna výživa = méně civilizačných chorob!!! Cash flow života krávy měsíčně a nápočtem Kč/měsíc 5000 4000 3000 2000 1000 0-10000 10 20 30 40 50 60 70-2000 -3000 věk měsíce měsíšně nápočtem nápočtem 100000

Více

Vepřové maso je zdravé

Vepřové maso je zdravé Vepřové maso je zdravé V České republice je vepřové maso již tradiční potravinou a jeho spotřeba je stále na vysoké úrovni. Zájem spotřebitelů o vepřové maso a výrobky z něj se udržuje a vytváří několika

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek mvdrvinduska@email.cz 777 594 061 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 6200 ha, okolí Lanškrouna 1900 dojných

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

Iframix s.r.o. Štěrboholská 26 102 00 Praha 10. GSM: (+420) 739 777 444 Fax: (+420) 272 706 045 E-Mail: iframix@iframix.cz

Iframix s.r.o. Štěrboholská 26 102 00 Praha 10. GSM: (+420) 739 777 444 Fax: (+420) 272 706 045 E-Mail: iframix@iframix.cz Iframix s.r.o. díky své mateřské skupině CCPA, ale i dalším partnerům, disponuje širokým portfoliem výrobků pro BIO-zemědělce, respektive pro chovatele. Poptávka po BIO produktech neustále roste a společnosti

Více

Kvalitativní znaky masa. Ing. Miroslava Teichmanová

Kvalitativní znaky masa. Ing. Miroslava Teichmanová Kvalitativní znaky masa Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU

ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU Vahala, J. Rozmnožovací chov Hustopeče nad Bečvou Proč se nakupují plemenné prasničky v Hustopečích nad Bečvou? Naše rodinná farma byla postavena na zelené louce

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU Čeřovský, J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha, pracoviště Kostelec nad Orlicí Rentabilita produkce selat je velice variabilní fenomén a spíše je

Více

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní. MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní. MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek mvdrvinduska@email.cz 777 594 061 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 6200 ha, okolí Lanškrouna 1900 dojných

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu Autoři: Ing. Daniel Bureš, Ph.D. Ing. Luděk Bartoň,

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

Seminář rostlinné výroby

Seminář rostlinné výroby Seminář rostlinné výroby 26.října 217 Hotel Dvořák Tábor zdenek.kubiska@zznpe.cz Osnova: Svítá na lepší časy? Asi jak kde Vývoj v jednotlivých zemědělských výrobách Změna struktury českého zemědělství

Více

Důsledky tepelného stresu

Důsledky tepelného stresu Důsledky tepelného stresu Zvýšení rizika bachorové acidózy Zrychlené dýchání Snížené přežvykování Snížený příjem sušiny Celková ekonomická ztráta až 10 000 Kč Pokles mléčné produkce Zhoršená funkce bachoru

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

2016 Holandsko. Provit, a.s., Evropská 423/178, Praha 6 Tel , Fax

2016 Holandsko. Provit, a.s., Evropská 423/178, Praha 6 Tel , Fax SOYCOMIL (sójoproteinový koncentrát) Provit, a.s. ADM B.V. 2016 Holandsko Provit, a.s., Evropská 423/178, 160 00 Praha 6 Tel. 224 363 311, Fax. 224 363 33 SOYCOMIL P SOYCOMIL P je universální sójoproteinový

Více