Studentský časopis Gymnázia Vítězslava Nováka - Volby - politické systémy

Transkript

1

2

3

4

5 D

6

7

8

9

10 N

11 S

12 O movny je v USA tzv. Sn movna reprezentant (United States House of Representative), tedy dolní komora Kongresu (horní komoru tvo Senát a má podobnou funkci jako ten eský). esném termínu (také nazýván jako Election Day), který ipadá na první úterý po prvním pond lku v listopadu. Volit m e ka dý ob an USA star 18-ti let, ale pod podmínkou, e si zajde na obecní ad/ internet, kde vyplní formul a tím se zaregistruje. V n kterých státech se m ete tou stranou s v t m po tem reprezentant. asto se pak stává, e Sn movna je slo ena ý í získali v p ev n z republikán, kde to prezident je dané í í demokrat. jdou tedy do ú ím, e budou reprezenát. Odtud název reprezentanti. ých zá stá ho kongresmana. Severní Mariany nevolí ává jednoho nehlasující ého spektra, to bývá nejbohat prá ú á-li se ale lámat chleba na celostátní úrovni, malé Severní Dakotu, kde vám k p stupu k volebním strany ustoupí í mí urnám sta jen idi k, pop. Identify frakce USA Demokraty a Republi- Card. Automatické volební právo, krom pár áván výjimek, tedy s plnoletostí ve Státech nedostanete.

13 Finská vláda je levicová a je tu 76% k esan. Stejn, jako esko je parlamentní republikou, to znamená, e je zde systém bez jasného odd lení moci výkonné a zákonodárné, ale s jasným rozli ením mezi hlavou vlády a hlavou státu. Hlavou státu je prezident, který jmenuje vládu a v ele výkonné moci stojí premiér. Prezident je volen p mo, tedy ob any. Jedno volební období je 6 let. Prezident m e být zvolen maximáln dvakrát. Zatímco prezidenta volí pouze ob ané, do parlamentu, Evropského parlamentu a zastupitelstev mohou volit i p ist hovalci se statutem A, tedy lidé, co ve Finsku ijí p es 2 roky. Parlament je jednokomorový, tvo jej 200 poslanc a jsou voleni na 4 roky. Dále má Finsko k dispozici 13 k esel do Evropského parlamentu. Europoslanci se volí na p tileté období. bylo zvoleno nap esti politickými stranami, dokazuje, jak vyrovnané jsou ve Finsku politické strany. Volební ú ast p i parlamentních volbách stále stoupá, naposledy v roce 2011 to bylo p es 70% oprávn ných voli, do Evropského parlamentu to ale bylo jen 40%. Do poslanecké sn movny bylo zvoleno 8 stran, na jihu lidé nejvíce volili Národní koali ní stranu, Sociáln demokratickou stranu Finska, stranu Praví Finové (zalo ena na k es ansko-sociálních hodnotách) a levicovou alianci, v severní sti Finska volili lidé p edev m zelenou ligu, která ovládla, dle rozloh region asi 80% Finska, av ak drtivá v t ina Fin ije na jihu, tak se zelená liga umístila a na 6. míst. Poslední volby jsou do místního zastupitelstva, do n j ob ané a p ist hovalci se statutem A volí zastupitele na ty leté období. K ty i roky mohou v Izraeli ob ané star 18-ti let volit politické strany pro zastoupení v parlamentu. Izraelský parlament (Kneset) má jednu komoru a 120 len. Ob an má mo adí jednotlivých kandidát stran. Mandáty jsou následn osazeny podle pom rného volebního systému. Izraelský volební systém velmi komplikuje získání nadpolovi ní v t iny hlas jednou stranou. kolovým systémem. Funkce prezidenta je p edev m ceremoniální, ale krom toho volí premiéra, jako to p edsedu strany s nejv t m potenciálem pro vytvo ení koalice.

14 P

15 proti 4 proti 5??? 1??? 1 pro 13 pro 12 proti 2??? 3 pro 5??? 2 proti 2??? 5 pro 14 pro 13 proti 8

16

17

18 Studentský časopis Gymnázia Vítězslava Nováka - Volby - politické systémy

19

20

21

22

23 na facebook.com/tabugvn

24