Dotazy k veřejné zakázce NDA, zadávací řízení na dodavatele technologií ICT a implementaci a vývoj SW

Transkript

1 Dotazy k veřejné zakázce NDA, zadávací řízení na dodavatele technologií ICT a implementaci a vývoj SW 1. V bodě je uvedeno, že obsluhu NDA bude zajišťovat 20 zaměstnanců. Je to celkový počet pro záložní i hlavní pracoviště? Požaduje se i jejich HW vybavení jako součást komplexní nabídky? Jedná se o celkový počet zaměstnanců pro hlavní i záložní pracoviště a jejich HW vybavení je součástí komplexní nabídky. 2. V kapitole , bodě A.1.44 požadujete: Archivní portál umožní na žádost uživatele vytěžení informací z dokumentů v DIP do podoby prostého textu, včetně dokumentů rastrové grafiky (OCR). Nedává nám úplně smysl tohoto požadavku, tj. provádět OCR při tvorbě DIP, a to z důvodu: 1. OCR bývá náročný na výkon CPU. 2. Vytěžený text by pak byl zbytečně zahozen. Místo toho by dávalo větší smysl generovat txt reprezentace již při příjmu a ukládat je spolu s originálem v AIP. Budete toto řešení akceptovat? Služeb archivního portálu budou využívat i osoby se zrakovým handicapem. Proto je třeba, aby byly informace z DIP na žádost uživatele dostupné v podobě prostého textu. K požadavku na vytěžení informací z dokumentů v DIP na žádost nás vedou následující důvody: 1. Vytěžování dokumentu na žádost zatíží systém nepoměrně méně, než hromadné vytěžování při příjmu. 2. Vytěžování při tvorbě DIP umožní pružně reagovat na případné podněty uživatelů. Případné úprava či změna aplikace generující textový výstup se projeví ihned a uživatel má kvalitnější výstup ihned k dispozici. OCR bylo součástí příjmu, bylo by nutno nově generovat textové reprezentace u všech dokumentů v NDA a uživatel by měl nový výstup k dispozici až s časovým odstupem. 3. Reakce na Vaší odpověď v dotazu č. 4: Ve Studii proveditelnosti se nalézá na straně 39 v části popisu úprav stávajícího energocentra z důvodu napojení nového datového úložiště tento text: Hlavní rozváděč R-DC bude ve skříňovém provedení. V rozváděči R-DC bude provedeno jištění a spínání běžných obvodů (osvětlení, technologie VZT+CHL, technologie ZTI apod.) a zálohovaných obvodů (servery datového úložiště). Zálohované obvody budou napojeny přes bateriovou UPS o příkonu 300 kva / 270 kw. Předpokládá se UPS se systémem LanPro což je statický ON-LINE systém s modulem strana 1/5

2 Clean Input. Zdroj je standardně vybaven LCD displejem a má vlastní historii událostí. Velikost bateriové on-line UPS je navržena s ohledem na požadavek investora na min. 30 min. zálohu zálohovaných obvodů. Toto řešení se nejeví jako nákladově optimální, projektant doporučuje na zvážení instalaci rotační UPS (RUPS) jako součást komplexního energocentra NZ2. Z toho jasně vyplývá, že v dokumentaci pro územní rozhodnutí se počítá s instalací centrální UPS minimálně pro lokalitu v Praze a navíc žádné lokální UPS zde nejsou v ZD požadovány. Domníváme se, že dle studie proveditelnosti musí být centrální lokální UPS o příkonu 300kVA/270kW součástí stavební dodávky a nikoliv součástí dodávky technologie. Trváte stále na Vaší odpovědi v dotazu č. 4 nebo upravíte Váši odpověď s ohledem na výše specifikované a to včetně upřesnění zálohování i pro záložní pracoviště? Dokumentace pro územní rozhodnutí stavby hlavního pracoviště a objemová studie rekonstrukce záložního pracoviště předpokládají centrální UPS. Skutečná potřebná kapacita UPS a její nárůst v čase vyplyne z konkrétních technologií navržených v rámci této zakázky a nemohou ji řešit dodavatelé stavebních částí. UPS jsou z našeho pohledu součástí technologií ICT. 5. Reakce na dotaz č. 5: Vaše odpověď v dotazu č odstavec / Ne / ovšem znamená, že reference ze zahraničí nemůže předložit žádná nadnárodní IT společnost, která má zastoupení v ČR, jelikož jsou vesměs samostatným právním subjektem a nejsou tudíž realizátorem řešení. S výjimkou tzv. reference v seznamu projektů z oblasti digitální archivace. Můžete prosím toto potvrdit, případně doplnit či opravit Vaší odpověď? V 2. odstavci odpovědi / Uvedené reference / uvádíte, že zastoupení se může prokázat tzv. 3. referencí z oblasti digitalizace. Chápeme to tak, že na tuto referenci postačí potvrzení o zastoupení a předložení reference výrobce SW zastoupení? Podle Zákona o veřejných zakázkách ovšem může uchazeč předložit reference subdodavatele, a to nejen na tzv. 3. referenci /účast na projektu digitální archivace/ za podmínek daných Zákonem, pokud není schopen prokázat splnění kvalifikace v tomto bodě. Vaše vyjádření v odpovědi č. 5 je ovšem v rozporu se Zákonem, vymezuje tuto možnost jen pro tzv. 3 referenci. Můžete se prosím k tomu vyjádřit? Do výběrového řízení se může přímo přihlásit zahraniční společnost. Na ní pak bude v případě jejího výběru v řízení zda realizací pověří své přímé zastoupení v ČR nebo zda bude zakázku realizovat sama. Reference o realizaci v zahraničí jsou akceptovatelné, pokud jejich zhotovitelem byl daný uchazeč, tzn. konkrétní firma. Pokud firma jedná v zastoupení některé jiné (i zahraniční) firmy, pak musí pro takové jednání předložit platná zmocnění strana 2/5

3 k zastupování, s konkrétním uvedením rozsahu zastoupení a jednat tedy jménem uvedeného zmocnitele, tzn. jeho jménem předkládat a dokládat požadované dokumenty atd. 6. Reakce na dotaz č. 6: V odpovědi říkáte, že takovou referenci požadujete v zadávací dokumentaci. Tomu tak ovšem dle Studie proveditelnosti není. Zde se doslova píše /mimo jiné/...v podobě ověřitelných realizovatelných a úspěšných referencí. Jak vyplývá z Vašich požadavků zadávací dokumentace, požadujete jen účast na projektu bez ohledu na dokončenost a už vůbec ne úspěšnost. Můžete prosím podat vysvětlení k tomuto bodu? Reference je třeba doložit dle požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. Pokud jde o hodnocení úspěšnosti projektů, zadavatel zde nemá k dispozici potřebné informace nezbytné pro objektivní hodnocení. 7. Doplňující dotaz k dotazu č. 13. Můžete prosím upřesnit výrok napojení aplikací třetích stran. O jaké aplikace se jedná? Jedná se o aplikace vytvořené či dodané jiným subjektem než zadavatelem či dodavatelem plnění této zakázky. Tento problém souvisí s otevřeností systému; aplikace třetích stran jsou takové, které využívají podobně jako je to požadováno u NDA otevřených standardů pro napojení a komunikaci. Otevřenost standardů je dána především standardizací, zveřejněným popisem a možností použití bez zvláštního licencování. Aplikace třetích stran pravděpodobně navrhne i sám uchazeč (např. OCR), žádné nejsou v tuto chvíli předjímány. 8. V Příloze č. 3 požadujete strukturu nabídky sestávající se z jednotlivých požadavků uvedených v hlavním dokumentu Zadávací dokumentace. V kapitole 12.2 ovšem hodnotíte jen některé kapitoly z přílohy č. 3 struktury nabídky. Ze jména nehodnotíte: a) 8.4 Bezpečnostní požadavky návrh rámcové podoby bezpečnostní s měrnice b) jednotlivé moduly řešení IS NDA (pokud ovšem nejsou součástí hodnocení tzv. ERMS systému bod e) kapitoly 12.2) c) 8.11 Síťová architektura. Hodnoceno je pouze Opatření proti ztrátě dat volba kombinace vhodných me dií z celé nabízené architektury. Znamená to tedy, že nekladete na požadovanou strukturu nabídky důraz, je pouze doporučená a nemusí být v celém rozsahu s plněna, protože prostě některé části nehodnotíte? Tím dochází k tomu, že z částí požadovaných zadávací dokumentací se hodnotí pouze část požadavků a řada požadavků mající podstatný vliv na kvalitu a cenu finálního řešení bude mimo hodnocení komise. Přitom standardně nesplnění požadavků dle zadávací dokumentace je důvodem k vyřazení nabídky uchazeče. Dalším rozporem je způsob hodnocení nabídek jako celek, protože z něho vyplývá, že nabídka s ne jnižší cenou bez kvalitního řešení získá v podstatě tolik bodů, že daleko kvalitně jší nabídky již nemají šanci cenový handicap dohonit. strana 3/5

4 Nabídka uchazeče musí být předložena v plném rozsahu požadovaném zadávací dokumentací. Příloha č. 3 nabízí uchazeči návod, jak přehledně strukturovat nabízené řešení do logických celků a usnadnit tím orientaci zadavatele v posuzované nabídce. Pokud zadavatel chce hodnotit jednotlivé moduly (jejich návrh a popis v nabídce) v rámci hodnocení tzv. ERMS (bod e) kapitola 12.2), je to v rozporu s popisem hodnocení v tomto bodě. Zde se nehodnotí celý systém (všechny požadované moduly), ale pouze správa dokumentů ve smyslu správy informačních balíčků, čili zúžená část celého systému a jen kapitola 8.12 ERMS Přílohy č. 3 ZD především po stránce uživatelské a administrace, jak sám zadavatel upřesnil na dotaz č. 14 ( zadavatel bude hodnotit systém správy uložených dokumentů, balíčků ). Konečně proto ve struktuře nabídky zadavatel požaduje tuto kapitolu specifikovat zvlášť, viz znění v kap Příloha č. 3. Můžete prosím vyspecifikovat detailně, jak vlastně budete hodnotit vlastní řešení IS NDA podle požadovaných jednotlivých modulů dle Přílohy 3 ZD ? Nabídka bude hodnocena dle kapitoly 12 zadávací dokumentace (hodnocení nabídek). Jednotlivé moduly dle uvedených bodů nebudou samostatně hodnoceny. Jak bude zadavatel hodnotit kvalitu nabídnuté síťové infrastruktury, jako základ, na němž poběží IS NDA? viz výše 9. Dotaz k hodnocení nabídek dle kapitoly 12.2 Po rozboru kapitoly 12.2 Postupu hodnocení bychom se rádi zeptali, zda: Zadavatel skutečně zužuje hodnocení nabízeného řešení IS NDA na hodnocení tzv. ERMS, které znamená v případě ne jlepší nabídky maximálně 4 body z 30ti navíc oproti uchazeči, který systém nemá vyvinutý a uvede to v nabídce? V bodě e) kap má uchazeč předložit příručky do nabídky. Co bude přikládat, když systém nemá vyvinutý? Je možné, že vlastní hodnocení celého systému zadavatel ve skutečnosti zúžil jen na hodnocení tzv. ERMS a předložení funkčního vzorku, což evokuje možnost nabídnout laciné řešení na papíře oproti řešení osvědčenému a funkčnímu s kvalitní nabídkou síťové infrastruktury? Ne. Z textu zadávací dokumentace nic takového nevyplývá. 10. V kapitole požadujete zpracovat rámcovou podobu bezpečnostní směrnice. Požadujete nabídnout návrh systému manage mentu bezpečnosti informací jako jednu směrnici (tak jak je v ZD) a nebo jako systém managementu zpracovaný formou více strana 4/5

5 dokumentů, segmentovaný tak, aby systém byl dobře udržovatelný a splňoval požadavky na bezpečnost v rámci ISMS? Zadávací dokumentace rámcovou podobu bezpečnostní směrnice neurčuje, to je ponecháno na volbě uchazeče. 11. Dotaz k odstavci 17, strana 48, návrhu obchodních podmínek zadavatele. V tomto odstavci je uvedeno mimo jiné: Uchazeč je povinen se ve smlouvě rovněž zavázat udělit zadavateli ne jpozději při předání díla (resp. jeho části dle příslušné etapy plnění) souhlas k tomu, aby zadavatel byl oprávněn dílo (resp. jeho část dle příslušné etapy plnění) dle smlouvy zveřejnit, upravovat, zpracovávat, překládat, měnit jeho název, spojit s dílem jiným a zařadit jej do díla souborného. Odměna za udělení tohoto souhlasu je již zahrnuta v ceně díla. Může zadavatel rozvést výše uvedené požadavky? Co znamená a jaký to má dosah pro dodavatele díla zadavatel byl oprávněn dílo (resp. jeho část dle příslušné etapy plnění) dle smlouvy zveřejnit, upravovat, zpracovávat, překládat, měnit jeho název, spojit s dílem jiným a zařadit jej do díla souborného? Znamená to, že zadavatel chce celé dílo IS NDA v tzv. otevřeném zdrojovém kódu (tzv. Open-source řešení) či dodat zdrojové kódy řešení, což u licencovaných SW není možné? Bude systém chráněn autorským zákonem č. 121/2000 Sb.? a) na části systému, které splňují pojmové znaky díla, se zákon č. 121/2000 Sb. vztahuje b) návrh ustanovení obchodních podmínek se týká poskytnutí licence a je zcela v souladu s autorským zákonem. Uchazeč jako dodavatel plnění na zakázku smlouvou výslovně zadavateli poskytne veškerá práva související s ochranou duševního vlastnictví vztahující se k dodanému dílu v souladu s platným autorským zákonem, a to v rozsahu nezbytném pro řádné užívání díla zadavatelem. Tzn., že zadavateli poskytne veškerá majetková a užívací práva k dílu, kdy formou licenčního ujednání udělí zadavateli nejpozději při předání díla (resp. jeho části dle příslušné etapy plnění) bezplatnou, výhradní, neodvolatelnou a časově a územně neomezenou, převoditelnou a postupitelnou licenci k veškerým známým způsobům užití díla (resp. jeho části dle příslušné etapy plnění), vč. jeho zveřejnění, upravování, dalšího zpracování a j. změn a úprav (viz podmínky zadávací dokumentace.) Odměna za licenci je již zahrnuta v ceně díla. Povinnost uchazeče dle tohoto odstavce platí i v případě zhotovení částí díla subdodavateli. Pokud bude event. část dodávky plněna na základě použití open-source produktu, je přípustná realizace takové části dodávky s poskytnutím standardní licence za podmínky, že její užití nebrání užívání díla v rozsahu daném podmínkami zadávací dokumentace. strana 5/5