Školní preventivní strategie 2013/2018

Transkript

1 Školní preventivní strategie 2013/2018 Zodpovědná osoba: Předkladatel: Realizační tým: PhDr. Tarhoviská Soňa PaedDr. Tomášová Dagmar PaedDr. Tomášová Dagmar 1. stupeň Mg. Turek Miroslav - 2. stupeň učitelé ročníku učitelka předškolního zařízení asistenti pedagoga Obsah: 1. Popis současného stavu problematiky 2. Personální zajištění, organizační rámec, kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů 3. Vymezení cílové skupiny 4. Formy rizikového chování na škole 5. Prioritní oblasti strategie rizikového chování na škole 6. Spolupráce s odbornými pracovišti 7. Evaluační nástroje primární prevence rizikového chování 1

2 1. Popis současného stavu problematiky Naše škola se nachází v centru města a je školou, jejíž filosofie je založena na inkluzivních výchovně vzdělávacích strategiích. Sdružuje základní školu s 1. a 2.stupněm, mateřskou školu a školní družinu. Školu navštěvuje přibližně 300 žáků převážně ze znevýhodněného sociokulturního prostředí. Proto ve škole řešíme řadu specifických problémů, které vyplývají nejen z věkové kategorie dětí, ale zejména z rodinného zázemí dětí. V rámci primární prevence se snažíme o vytváření pozitivního sociálního klimatu. Společenskovědní předměty a výchovy jsou zaměřovány na výchovu ke zdravému životnímu stylu a na rozvoj dovedností, které vedou u dětí a mládež k odmítání všech druhů sebedestruktivního chování, projevů agresivity, porušování zákona a rozvíjíme u žáků zdravé sebevědomí. Velkou pozornost věnujeme prohlubování komunikačních dovedností mezi učiteli, rodiči a žáky, sebepoznání, budování sebevědomí, sebeúcty a vzájemného porozumění. Zaměřujeme se dále na problematiku překonávání překážek, spolupráci, vyhledávání vhodných způsobů řešení konfliktů. Snažíme se vést děti k osvojování pozitivního sociálního chování, k rozvoji osobnosti a sociálních dovedností Vztah učitel žák Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, asistenty pedagogů, výchovným poradcem, vedením školy atd. Na základě dosažení dohody o společných cílech a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka. Potřeby a zájmy žáků jsou prezentovány učitelům prostřednictvím třídnických hodin, kde se snaží všichni třídní učitelé s dětmi hovořit o jejich problémech, přáních, zájmech, názorech a nápadech, které jsou respektovány Komunikace s rodiči, veřejností Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace. Rodiče mají také možnost navštívit i výuku v rámci svých možností a poznávají tak prostředí školy a lépe tak chápou potřeby svých dětí ve škole. Rodiče budou o programu informováni především třídními učiteli na třídních schůzkách nebo konzultacích. Informovanost bude zaměřena zejména: 1. na oblast prevence užívání návykových látek a šikany. 2. Poučení o problémech, které by se mohly u jejich dětí vyskytnout, ale i několik užitečných rad, jak se zachovat, zjistí-li u svého potomka závislost či stane-li se jejich dítě obětí šikany. 3. Na dotazy rodičů a připomínky budeme zpětně reagovat. Veškeré problémy s rizikovým chováním žáka budou ze strany školy řešeny citlivě s ohledem na práva dítěte a ochranu osobních údajů. 2

3 1.3. Pedagogická diagnostika Všichni pedagogové i asistenti pedagogů věnují pozornost žákům, registrují signály o možném problému žáka a hledají příčiny a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracují s rodič, preventistou, výchovným poradcem, který se zapojí do diagnostického a terapeutického procesu. Případně je využíváno dalších odborných institucí (PPP aj.) 1.4 Volnočasové aktivity Pro volnočasové aktivity nabízíme našim žákům zájmové kroužky a volitelné předměty, ale také jednorázové akce různého zaměření. Přínosem pro děti 1. stupně je i program družiny, který rovněž naplňuje preventivní strategie na škole. Naplňováním programu primární prevence chceme přispět ke snížení počtu kázeňských opatření a výchovných problémů, jako je např. neomluvená absence, špatná pracovní morálka a hrubá nekázeň ve vyučování, různé způsoby porušování školního řádu. Tyto problémy jsou řešeny podle závažnosti třídním učitelem, výchovnou komisí nebo případovou konferencí. Pozitivně působíme na žáky udělováním pochval, cíleným rozvoje kladných stránek dítěte, osobním příkladem a vytvářením pozitivního klimatu na škole. Zvýšená pozornost je věnována integrovaným žákům, ať už s vývojovou poruchou učení a chování, mentálním, sluchovým či tělesným postižením, kteří v rámci rozvoje inkluzívních pedagogicko-výchovných strategií zapojujeme do veškeré činnosti školy. 1.5 Vztah dětí k patologickým jevům Třídní učitelé mapují v třídních kolektivech rizikové chování žáků, jejímž cílem je: 1) zmapovat zkušenosti žáků s legálními drogami (pivo, víno, alkohol, cigarety) i drogami nelegálními (např. marihuana). Výsledky jsou zarážející, neboť většina žáků zkusila pivo víc než jednou, ale někteří je pijí pravidelně, jen o něco méně dětí zkusilo víno a alkohol, žáci experimentují s kouřením, někteří jednotlivci dokonce i s marihuanou. Žáci přiznávají, že je drogy lákají a chtěli by je vyzkoušet. 2) Dalším problémem našich žáků je smysluplné trávení volného času. Bylo zjištěno, že velká část žáků na první místo svých hlavních činností ve volném čase klade chatování na internetu, počítačové hry nebo bezcílné procházky po městě se spolužáky apod. Pokud sportují, pak jen příležitostně, pokud uvádějí jiné činnosti, tak jde převážně o sledování televize, čtení časopisů nebo poslech hudby a tanec. Do této skupiny patří také ti žáci, kteří navštěvovali alespoň jeden zájmový kroužek, ale z různých důvodů už této činnosti zanechali. Jde často o žáky se slabším školním prospěchem vyrůstající v rodinách, kde rodiče a ostatní členové rodiny sami nemají záliby a koníčky (dětem chybí vzor) nebo je z nedostatku času neprovozují. Tito žáci mívají dlouhou chvíli, nudí se a v některých případech zneužívají i malé kontroly ze strany rodičů. Se svými problémy se obracejí na kamarády, kteří je mohou odvádět od aktivit žádoucích k nežádoucím. Aby k tomu nedocházelo, neměl by zůstat volný čas těchto dětí prázdný. 3) Problematickou oblastí jsou vztahy mezi žáky, kdy řevnivost a drobné šarvátky mohou v případě opakování a neřešení směřovat v budoucnu k šikaně. 4) Část žáků se již osobně setkala s různými drogami, kriminálním prostředím a porušováním zákonů. 3

4 2. Personální zajištění, kompetence a odpovědnost jednotlivých subjektů, organizační rámec Ředitel školy Sleduje efektivitu prevence rizikového chování. Sleduje problémy v kontextu celé školy a dělá personální a organizační opatření ke zlepšení vzájemného soužití ve škole. Spolupracuje s metodikem primární prevence, účastní se jednání výchovné komise nebo případové konference za účasti rodičů, pedagogů, pracovníků orgánů péče o dítě, psychologů apod. Metodik prevence spoluvytváří minimální preventivní program, podílí se na jeho realizaci. komunikuje s učiteli v oblasti primární prevence, v případě vniklého problému dává podněty k možné nápravě. Spolupracuje s institucemi a organizacemi v oblasti primární prevence. koordinuje předávání informací o problematice rizikového chování ve škole, dokumentuje průběh preventivní práce školy. Hodnotí realizaci minimálního preventivního programu. navrhuje řediteli školy svolání výchovné komise, vede individuální konzultace s dětmi, s rodiči, Jedná se sociálním odborem, polici, OSPOD, Pedagogové Věnují se v rámci výuky rozvoji kompetencí žáků v oblasti sociálních dovedností, učí podle principů a metod v rámci koncepce školy Provádějí průběžnou diagnostiku žáků a třídy, na pedagogických radách vzájemně hodnotí uplynulé období, konzultují případné problémy, navrhují opatření. Třídní učitel je v kontaktu s rodiči žáků své třídy prostřednictvím třídních schůzek, konzultací, osobních setkání a dalších možností komunikace. Učitelé informují metodika prevence o případech výskytu agresivního chování ve třídě, signálů o potížích žáka (osobnostní, rodinné, vztahové), náhlém i trvalém neúspěchu v učení, 4

5 obtížné komunikaci, konfliktu s rodiči, porušování pravidel soužití ve škole žákem, krádežích ve třídách. Výchovný poradce Výchovný poradce spolupracuje v rámci realizačního týmu primární prevence rizikového chování s metodikem prevence Zaměřuje se na žáky, kteří jsou ohroženi ve svém vývoji, sebepojetí, komunikaci s druhými. Výchovný poradce navrhuje opatření, informuje o možnostech odborné péče a další pomoci (adresář sociálních služeb, linku bezpečí, apod.). Konzultuje problémy s odbornými pracovišti SPC, PPP. 3. Vymezení cílové skupiny Strategie je zaměřena na všechny žáky: 1) Děti a mládež, kde máme 3 cílové skupiny: Předškolní věk (3-6 let) Mladší školní věk (6-11let) Starší školní věk (12-15 let) Na škole se průběžně vyskytují specifické skupiny dětí se zvýšeným rizikem problémů s chováním (např. děti z rodin, kde je závislost na alkoholu, kouření a další návykové látky, páchána trestní činnosti, rodiče ve výkonu trestu, děti s dohledem kurátorů). 2) Rodiče zejména rodiny s rizikovým faktory děti pocházející z rodin, kde se vyskytují rizikové faktory užívání alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek, domácí násilí, trestná činnost, jsou ve svém vývoji více ohroženy vznikem rizikového chování. 4. Formy rizikového chování 4.1. Prevence rizikového chování zahrnuje především aktivity v oblastech prevence: a) násilí a šikanování, b) záškoláctví, c) kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování, d) ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže, e) xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu, 5

6 f) užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek, g) netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling), h) diváckého násilí. i) komerčního sexuálního zneužívání dětí, j) syndromu týraných a zneužívaných dětí k) sekt a sociálně patologických náboženských hnutí. l) porušování dětských práv, diskriminace 4.2. Základní kompetence prevence v rámci podpory zdraví a zdravého životního stylu zvyšování sociální kompetence rozvíjení sociálních dovedností, které napomáhají efektivní orientaci v sociálních vztazích, odpovědnosti za chování a uvědomění si důsledků jednání posilování komunikačních dovedností zvyšování schopnosti řešit problémy, konflikty, adekvátní reakce na stres, neúspěch, kritiku vytváření pozitivního sociálního klimatu pocitu důvěry, bez nadměrného tlaku na výkon, zařazení do skupiny, práce ve skupině vrstevníků, vytvoření atmosféry pohody a klidu, bez strachu a nejistoty formování postojů ke společensky akceptovaným hodnotám pěstování právního vědomí, mravních a morálních hodnot, humanistické postoje apod Klíčové vyučovací oblasti oblast přírodovědná (např. biologie člověka, fyziologie, biologické účinky drog atd.) oblast zdravého životního stylu (např. výchova ke zdraví, osobní a duševní hygieně, podmínky správné výživy, volný čas apod.) oblast společenskovědní (proces socializace jedince, užší a širší společenské prostředí, jedinec ve vzájemné interakci se sociálním prostředím apod.) oblast rodinné a občanské výchovy (postavení rodiny ve společnosti, vedení domácnosti, správná výživa, zdravý vývoj a příprava na život, formy komunikace, zvyšování sociální kompetence dětí a mládeže, atd.) oblast sociálně právní (právní aspekty drog, práva dítěte, význam a cíle reklamy apod. ) 6

7 oblast sociální patologie (postoj společnosti ke zneužívání drog, delikventní chování, kriminalita, xenofobie, šikanování, rasismus apod.) 4.4. Preventivní témata jsou nejčastěji frekventována v následujících předmětech: Přírodověda, vlastivěda Český jazyk Prvouka Výtvarná výchova a výtvarné soutěže Tělesná výchova Etická výchova Občanská výchova Chemie 5. Prioritní oblasti strategie na příští období Cíle: a) dlouhodobé Základními cíli strategie primární prevence rizikového chování: výchova ke zdravému životnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí funkční informační systém na škole, funkční systém vzdělávání školních metodiků a ostatních pedagogů v oblasti aktuálních potřeb primární prevence na škole Spolupráce školy s poskytovateli zdravotních služeb v oboru praktického lékařství pro děti a dorost a PPP, popřípadě s dalším odbornými lékaři a institucemi b) střednědobé Vytváření a distribuce metodických materiálů Průběžné proškolování nových pracovníků v oblasti prevence rizikového chování vycházející z potřeb školy Zapojování rodin do života školy 7

8 Prohlubování odborností školního metodika v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním růstu Vytvoření a podpora systému víceletého financování pro oblast primární prevence rizikového chování Školní preventivní strategii a Minimální preventivní program zařadit do školních vzdělávacích programů Cílem působení v oblasti prevence rizikového chování je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek. c) krátkodobé Zmapování potřeb v oblasti primární prevence na období jednoho školního roku Finanční podpora školních preventivní strategie Zpracování efektivního minimálního preventivního programu rizikového chování vždy na období školního roku, který vychází z podrobné analýzy podmínek a problémů na škole minulého školního roku Vytváření evaluačních nástrojů pro vyhodnocování efektivity primární prevence rizikového chování na škole Pravidelné vyhodnocování efektivity plnění minimálního preventivního programu a práce metodiků prevence a práce týmů 6. Spolupráce s odbornými pracovišti: Spolupráce s odbornými pracovišti a využití nabídky jejich osvětových aktivit v rámci prevence: Městská policie Ostrava, Policie ČR, PPP Ostrava, 17. listopadu, Ostrava Poruba, Jiné: Středisko pro volbu povolání, beseda s lékařem aj. 8

9 Účast na projektech a programech: Projekt Dětství bez úrazů v oblasti péče o zdraví, prevence úrazů. Projekt Jeden svět na školách v oblasti drog, pohlavně přenosných chorob, AIDS, rasismu. Vzdělávací program Jíme, abychom žili prevence poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie) Příběhy bezpráví - projekt nadace Člověk v tísni zaměřený na lidská práva Varianty v oblasti interkulturního vzdělávání, globálního rozvojového vzdělávání a mediální výchovy 7. Evaluační nástroje primární prevence rizikového chování Ke zjištění aktuálního stavu rizikového chování a evaluace ve škole jsou: využívány dotazníkové metody, práce třídních učitelů připomínky dětí mapování problémů ve výchovně vzdělávacím procesu vedení a měsíční vyhodnocování stavu omluvené a neomluvené absence záznamy o výchovných komisích a případových konferencí Přílohy: Č. 1: Při selhání preventivních opatření školy Č. 2: Doporučení rodičům, jejichž dítě má problémy s návykovými látkami Č. 3: Šikana 9

10 Příloha č. 1 Při selhání preventivních opatření školy 1. V případě podezření na zneužívání návykových látek provést diskrétní šetření a pohovor se žákem. 2. Při důvodném podezření - okamžité kontaktování rodičů nebo zákonných zástupců žáka, při nespolupracující reakci rodiny uvědomit sociální odbor. 3. Při průkazném zjištění zneužívání návykových látek ve škole nebo v případě, že žák je prokazatelně ovlivněn drogou, kontaktovat zdravotnické zařízení a zároveň uvědomit rodiče. 4. V případě dealerství nebo podezření na porušení 217 trestního zákona (ohrožení mravní výchovy dítěte) nebo zanedbání povinné péče uvědomit oddělení péče o dítě, oznámit věc Policii ČR. Příloha č. 2 Doporučení rodičům, jejichž dítě má problémy s návykovými látkami A) Co dělat: Jestliže je dítě pod vlivem drog, neváhejte zavolat lékaře. Dítěti nehrozí žádný soudní postih. S dítětem pod vlivem drog nemá smysl se hádat, vážný rozhovor odložte. Nespoléhejte na rychlé vyřešení problému, jde spíše o dlouhodobou výchovnou strategii, jejímž základem je nepodporovat a neusnadňovat pokračující braní drog, naopak odměňovat každou změnu k lepšímu. Takový postup nepřináší vždy okamžitý úspěch, řešení vyžaduje více času. Získejte důvěru dítěte a naslouchejte mu. Vyslechnout dítě ale ještě neznamená přistupovat na jeho stanovisko. Naučte se s dítětem o drogách mluvit, bude-li nějakou drogu obhajovat, vyslechněte ho, ale opatřte si protiargumenty. Dítě většinou pohrdá názory rodičů, ale nedokáže si opatřit základní prostředky k životu. V tom je vaše šance. Dítě by mělo cítit, že vaše péče je jiná, když se chová rozumně. Cílem je, aby dítě pochopilo, že skutečná samostatnost předpokládá schopnost se o sebe postarat. Vytvořte si pravidla. Dítě by mělo vědět, jaké důsledky bude mít jeho jednání. Jestliže dospívající není ochoten ke změně, měl by nést důsledky. Počítejte s tím, že budete trávit v prvním období s dítětem mnohem více času. Měli byste mít přehled o jeho denním programu, o kamarádech a činnostech. Pomozte mu odpoutat se od nevhodné společnosti. Posilujte jeho sebevědomí (nelíbí se nám, že bereš drogy, ale vážíme si tě jako člověka). Spolupracujte s dalšími dospělými, vyhledejte odbornou pomoc. B) Čemu se vyhnout Neskrývejte problém, měli byste si o něm s někým kvalifikovaným pohovořit. Neobviňujte partnera, nezane-dbávejte sourozence dítěte, nezanedbávejte bezpečnost dalších lidí v domácnosti, nefinancujte zneužívání drog - může se stát, že vaše dítě nebo jeho kamarádi odcizí cenné předměty. Nedejte se vydírat - vyhrožování fetováním, útěkem, prostitucí nebo sebevraždou je oblíbeným způsobem vydírání rodičů. Rodiče nesmí ustoupit. Nevyhrožujte něčím, co nemůžete splnit, vyhněte se fyzickému násilí. Nevěřte tvrzení, že má dítě drogy pod kontrolou, příp. snižuje dávky. Neztrácejte naději. 10

11 Příloha č. 3 Šikana - varovné signály šikany pro rodiče dítě nemá kamaráda nerado chodí do školy trpí nechutenstvím neklidně spí ztrácí zájem o učení odmítá se svěřit, co ho trápí žádá často peníze ztrácí své věci přichází domů vyhladovělé, s potrhaným oblečením, poškozenými pomůckami nedokáže uspokojivě vysvětlit svá zranění (modřiny, odřeniny) bývá agresivní vůči sourozencům trpí zdravotními potížemi (bolesti hlavy, břicha) Co dělat: Když se dítě svěří, povzbuďte je a řekněte, že nežaluje. Přesvědčte ho, že mu chcete pomoci. Berte informace dítěte vážně, poskytněte mu veškerou podporu. Zjistěte přesně - co, kdy, kde se odehrálo, kdo byl přítomen. Společně vytipujte svědky, kterým dítě ještě důvěřuje a o kterých ví, že nestojí na straně agresora. Poskytněte dítěti veškerou ochranu (např.: při cestě do školy). Hodně s dítětem komunikujte. Nemáte-li jistotu, že dítě nebude ohroženo během pobytu ve škole, ponechte ho doma. Navštivte školu a promluvte si o svém podezření s třídním učitelem, výchovným poradcem nebo ředitelem školy. Věci nebagatelizujte, řešte s klidem a rozvahou, promyšleně a bez emocí. Schváleno dne: 16. Září 2013 zpracoval: PaedDr. Tomášová Dagmar Mgr. Mirek Turek 11