Metodika umožňující srovnání údajů zastaralé metodiky hodnocení ložisek s nově navrženými kritérii hodnocení dle PERC a JORC

Transkript

1 Název projektu: Číslo projektu: Srovnávací kritéria pro klasifikaci výhradních ložisek nerostné surovinové základny České republiky zajištující kompatibilitu s mezinárodně uznávanými standardy PERC a JORC TB030MPO103 Část 2 Nmet certifikovaná metodika č. 2: Metodika umožňující srovnání údajů zastaralé metodiky hodnocení ložisek s nově navrženými kritérii hodnocení dle PERC a JORC Poskytovatel: Technologická agentura České republiky Hlavní příjemce: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, Praha 2 Vinohrady, IČ Další účastníci: Česká geologická služba, Klárov 131/3, Praha 1 Malá Strana, IČ Báňské projekty Ostrava, a.s., Vítkovická 11, Ostrava 1, IČ Doba řešení: Praha, listopad 2016

2 Nmet - Certifikovaná metodika č. 2: Metodika umožňující srovnání údajů zastaralé metodiky hodnocení ložisek s nově navrženými kritérii hodnocení dle PERC a JORC. Tato metodika byla vytvořena s finanční podporou TA ČR. Je výsledkem projektu TB030MPO103 Srovnávací kritéria pro klasifikaci výhradních ložisek nerostné surovinové základny České republiky zajištující kompatibilitu s mezinárodně uznávanými standardy PERC a JORC, program Beta. Poskytovatel: Česká republika - Technologická agentura České republiky, Evropská 1692/37, Praha 6, IČ Příjemce podpory: G E T s.r.o., Perucká 2540/11a, Praha 2 Vinohrady, IČ Další účastníci: Česká geologická služba, Klárov 131/3, Praha 1 Malá Strana, IČ (dále ČGS); Báňské projekty Ostrava, a.s., Vítkovická 11, Ostrava 1, IČ (dále BPO, a.s.). Řešitel výzkumného úkolu: RNDr. Tomáš Pechar (jednatel G E T s.r.o., EurGeol č. 1385) Autorský kolektiv výzkumného úkolu: G E T s.r.o.: RNDr. Bohumil Brož, RNDr. Petr Hanzlík, Ph.D. (EurGeol č. 1387), Mgr. Jindřich Havránek, Mgr. Jan Krutský, RNDr. Pavel Lhotský, RNDr. Ladislav Opekar (EurGeol č. 1386), RNDr. Tomáš Pechar (EurGeol č. 1385), RNDr. Jaromír Tvrdý (EurGeol č. 1384), prof. Ing. Mirko Vaněček, DrSc. (EurGeol č. 1374), RNDr. Vladimír Zýval; Báňské projekty Ostrava, a.s.: Mgr. Ján Hromada, Ing. Marián Pauk, Ing. Petr Osvald (AusIMM ); předseda představenstva společnosti Ing. Jan Poloch; Česká geologická služba: Ing. Josef Godány, RNDr. Jaroslav Novák a RNDr. Ivo Sitenský, CSc. Metodika byla vytvořena pod vedením prof. Ing. Mirko Vaněčka, DrSc. (EurGeol č. 1374) Odborný gestor: Ing. Martin Vlastník, CSc., vedoucí oddělení politiky nerostných surovin, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1 Oponenti: RNDr. Miroslav Raus (EurGeol č. 1373) Mgr. Jan Kučera, Ph.D. (EurGeol č. 1366) 2

3 OBSAH: strana: 1. CÍL METODIKY 4 2. SEZNAM ZKRATEK 4 3. POPIS METODIKY Úvod Charakteristika dosud používaných metodik Převod dosavadních zásob do nové metodiky Aplikace nové metodiky při hodnocení průmyslového významu nerostné surovinové základny 9 4. SROVNÁNÍ S PŮVODNÍ METODIKOU POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY EKONOMICKÉ ASPEKTY SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY TEXTOVÉ PŘÍLOHY 15 3

4 1. Cíl metodiky Předkládaná metodika představuje návod pro uživatele na převod výsledků dosavadních výpočtů zásob ve smyslu platné legislativy na odhady zdrojů a zásob dle mezinárodně uznávaných standardů a kodexů, především PERC a JORC. Cílem této certifikované metodiky je umožnit srovnání údajů zastaralé, ale v ČR dosud platné metodiky hodnocení ložisek s kritérii nově navrženými certifikovanou metodikou 1. Tato metodika je nutná po dobu platnosti současné legislativy v oblasti nerostných surovin do doby, než bude možné novou metodikou přehodnotit všechna výhradní ložiska ČR. Dle zadání výzkumného úkolu a dle jeho projektu bude konečným uživatelem této certifikované metodiky MPO. Metodika je zpracována jako jeden z nástrojů pro aktualizaci surovinové politiky ČR a státní energetické koncepce ČR. Má sloužit k tomu, aby odborné útvary MPO mohly jednat s ostatními členskými státy EU i s jinými potenciálními investory v parametrech srovnatelných s mezinárodními standardy a v jim srozumitelné podobě. Metodika může současně sloužit i pro potřeby dalších orgánů státní správy, jako je MŽP, MMR, ČBÚ, krajské úřady ap. 2. Seznam zkratek a) Citované mezinárodní organizace a instituce ASX Australian Securities Exchange ASXMS Australian Securities Exchange Markets Supervision BRGM Bureau de Recherches Géologiques et Minières CIMVAL Canadian Institute of Mining, Metallurgy and Petroleum on Valuation of Mineral Properties CMMI Council of Mining and Metallurgical Institutions CSA Canadian Standards Association Coal Guidelines Australian Guidelines for the Estimation and Classification of Coal Resources CRIRSCO Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards EFG European Federation of Geologists ESMA European Securities and Market Authority FGU Feděralnoje gosudarstvenoje učerežděnie FRB Fennoscandian Review Board GKZ Gosudarstvennaia komisia po zapasam JORC Joint Ore Reserves Committee LSE London Stock Exchange NAEN Национальная ассоциация по экспертизе недр (National Association for Subsoil Examination) NI Canadian National Instruments Standards of Disclosure for Mineral Projects ÖNORM Österreichische Normen PDAC Prospectors & Developers Association of Canada PERC Pan-European Reserves and Resources Reporting Committee SAMVAL South African Code for the Reporting of Mineral Asset Valuation SME Society for Mining, Metallurgy and Exploration 4

5 VALMIN Joint Committee of The Australasian Institute of Mining and Metallurgy (AusIMM) and the Australian Institute of Geoscientists b) Zkratky používané v řešené problematice v ČR CM1 CM2 ČALG ČBÚ ČGS ČPHZ DP EIA HČ CHLÚ KKZ KPZ KO MPO MMR POPD PVL TA ČR Certifikovaná metodika 1: Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu srovnatelná s mezinárodními kritérii PERC a JORC Certifikovaná metodika 2: Metodika umožňující srovnání údajů zastaralé metodiky hodnocení ložisek s nově navrženými kritérii hodnocení dle PERC a JORC Česká asociace ložiskových geologů Český báňský úřad Česká geologická služba činnost prováděná hornickým způsobem dobývací prostor vyhodnocení vlivů na životní prostředí hornická činnost chráněné ložiskové území Komise pro klasifikaci zásob Komise pro projekty a zásoby MŽP kompetentní osoba Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo pro místní rozvoj plán otvírky, přípravy a dobývání plán využívání ložiska Technologická agentura České republiky 3. Popis metodiky 3.1 Úvod 1 Tato certifikovaná metodika č. 2 (dále též CM2) je zpracována v souladu s legislativou platnou v ČR pro potřeby orgánů státní správy, samospráv, případně dalších uživatelů, kteří potřebují relevantní informace o surovinovém potenciálu ať už určité oblasti nebo i vlastních ložisek, které jsou srovnatelné se standardy užívanými v Evropě (především PERC), nebo ve světě (např. JORC). 2 Metodika zásadně vychází z certifikované metodiky č. 1 ( Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu, srovnatelná s mezinárodními kritérii PERC a JORC, dále též CM1), ale upravuje ji tak, aby CM1 bylo možné použít pro přehodnocení ložisek nerostných surovin do doby, než dojde ke změně příslušných legislativních předpisů ČR, která by odpovídala chápání zdrojů a zásob nerostných surovin, které je ve světě běžné. 5

6 3.2 Charakteristika dosud používaných metodik 3 Vzhledem k tomu, že výchozí informace o zásobách nerostných surovin na ložiskách ČR, včetně těch, které se nacházejí ve Fondu zásob spravovaném Českou geologickou službou, odborem Geofond, respektují z velké části klasifikační systém někdejší Komise pro klasifikaci zásob (KKZ), která působila jako centrální státní orgán pro aprobaci zásob nerostných surovin v Československu v letech 1952 až 1991, je znalost tohoto dnes již neplatného systému nezbytná i pro vyhodnocování aktuálního ekonomického významu zdrojů a zásob ve smyslu mezinárodně uznávaných standardů. 4 Za základní hlediska pro klasifikaci KKZ byly považovány stupeň znalostí ložiska a složitost jeho stavby. Podle znění Zásad z roku 1968 se pod geologickými zásobami rozuměly všechny zásoby ve svém původním stavu na ložisku. Ověřené zásoby se dělily podle hospodářského významu na bilanční a nebilanční a podle přístupnosti mohly být vázané a volné. Za bilanční byly považovány ověřené geologické zásoby, které vyhovovaly podmínkám využitelnosti (kondicím) stanoveným pro ně s ohledem na jejich dobývání a zpracování a byly vhodné k hospodářskému využití. Rovněž nebilanční ověřené zásoby musely vyhovovat pro ně stanoveným podmínkám s tím, že šlo o zásoby vyhovující definici: v současné době nejsou z hospodářského hlediska vhodné, mohou však být využity v budoucnosti. Od roku 1963 se v zásadách KKZ objevují i zásoby prognózní. Jde o neprozkoumané zásoby, jejichž existence je předpokládána na základě geologických znalostí a předpokladů. Definice prognózních zásob byla KKZ novelizována v roce 1968, kdy byly geologické zásoby rozčleněny na ověřené a předpokládané čili prognózní. 5 Ověřené zásoby se dělily podle stupně znalosti geologie a vývoje ložiska, jakosti suroviny a báňsko-technických podmínek dobývání na čtyři kategorie A, B, C1 a C2, které jsou podrobně definovány v textové příloze 1. 6 Z hlediska složitosti geologické stavby, jakosti a technologické variability byla ložiska členěna do tří skupin: jednoduchá a stálá patřila do skupiny I, ložiska složitá a nestálá spadala do skupiny II a ve skupině III byla ložiska velmi složitá se zvlášť nerovnoměrným rozložením užitkových i škodlivých složek. U ložisek skupiny III byla nejvyšší dosažitelná kategorie prozkoumanosti C1, u skupiny II - kategorie B. Při dosažení těchto kategorií mohla být prozkoumaná ložiska uvedených skupin předána průmyslovému využití. 7 Novelou horního zákona č. 44/1988 Sb. z roku 1991 byly v paragrafech 13 a 14 nově upraveny zásady klasifikace zásob výhradních ložisek a posuzování a schvalování výpočtu zásob. Tím bylo zrušeno Nařízení vlády č. 80/1988 Sb. ze dne o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů. Podle 13 zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. Podle 14 je výpočet zásob součástí vyhodnocení výsledků vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska. Zásoby se ve výpočtech zásob klasifikují: a) podle stupně prozkoumanosti výhradního ložiska a znalosti jeho úložních poměrů nebo jeho části, jakosti a technologických vlastností nerostů a báňskotechnických podmínek na zásoby vyhledané a zásoby prozkoumané. Obsahuje-li výhradní ložisko několik užitkových složek, klasifikují se jejich zásoby podle dosaženého stupně jejich prozkoumanosti a znalosti, b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční, které jsou využitelné v současnosti a vyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám 6

7 využití výhradního ložiska, a zásoby nebilanční, které jsou v současnosti nevyužitelné, protože nevyhovují stávajícím technickým a ekonomickým podmínkám využití, ale jsou podle předpokladu využitelné v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj, c) podle přípustnosti k dobývání, která je podmíněna technologií dobývání, bezpečností provozu a stanovenými ochrannými pilíři, na volné a vázané. Vázané zásoby jsou zásoby v ochranných pilířích povrchových a podzemních staveb, zařízení a důlních děl, jakož i v pilířích stanovených k zajištění bezpečnosti provozu a ochrany právem chráněných zájmů. Ostatní zásoby jsou zásoby volné. Vytěžitelné zásoby jsou ty, které organizace plánuje k vytěžení. Jsou to bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát. 8 Pravidla pro zpracování výpočtu zásob jsou dána vyhláškou MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, zejména přílohami č. 4, 5, 6 této vyhlášky. Příloha č. 1 citované vyhlášky stanovuje postup při zpracování podmínek využitelnosti zásob nerostných surovin, které předchází vlastnímu výpočtu zásob. Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho nezávislé odborné posouzení zabezpečuje organizace. Tento výpočet spolu s posouzením zasílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Projednáváním výpočtů zásob se v současné době zabývá Komise pro projekty a závěrečné zprávy Ministerstva životního prostředí ČR (KPZ). 9 Prognózní zdroje se ve smyslu vyhlášky MŽP č. 369/2004 Sb. rozdělují na kategorie P, resp. R a Q. Do kategorie P (dále dělené dle stupně ověření na kategorie P1, P2 a P3) pro vyhrazené nerosty a kategorie R pro nevyhrazené nerosty se zařazují prognózní zdroje nerostů, u kterých jsou znalosti o geologické stavbě území prognózního zdroje a o existenci a kvalitě nerostu prokázány na základě technických prací. Tyto prognózní zdroje se považují za předpokládaná ložiska nerostů pro účely jejich ochrany při územním plánování a územním rozhodování. Do kategorie Q se zařazují prognózní zdroje samostatně vymezené mimo existující ložisko nerostu, zjištěné geologickým mapováním v příhodných geologických podmínkách na základě zdůvodněné analogie s jiným ložiskem, bez prokázání existence na základě technických prací. 3.3 Převod dosavadních zásob do nové metodiky 10 Z výše uvedeného klasifikačního systému KKZ (články č. 5 a 6) vyplývá, že zásoby nerostných surovin, jejichž množství a kvalita je počítána podle stavu in situ, tj. v původním stavu, odpovídají v mezinárodních standardech zdrojům, zatímco v mezinárodních standardech užívaný pojem zásoby odpovídá vytěžitelným zásobám, u nichž jsou uvažovány výrubnost a znečištění. Vzájemné vztahy mezi starým a novým klasifikačním systémem byly dohodnuty mezi ruskou GKZ a CRIRSCO (Komitét pro mezinárodní standardy zveřejňování zásob) v roce 2010 a jsou znázorněny v následující tabulce. 7

8 Vzájemné vztahy kategorií zdrojů a zásob pevných nerostných surovin v klasifikačním systému KKZ (platném do roku 1991) a v mezinárodních standardech (JORC a PERC): Zdroje pevných nerostných surovin (Mineral Resources) Komise pro klasifikaci Standardy PERC a zásob JORC Prognózní zásoby P1 Odvozené zdroje (Inferred Resources) Zásoby C2 ve všech skupinách složitosti a C1 na ložiskách skupiny III Zásoby kategorií C1 (A, B) na ložiskách skupiny I a II Předpokládané zdroje (Indicated Resources) Ověřené zdroje (Measured Resources) Zásoby pevných nerostných surovin (Mineral Resreves) Komise pro Standardy PERC klasifikaci zásob a JORC - - Vytěžitelné zásoby na vyhodnocených a prozkoumaných ložiskách Vytěžitelné zásoby na podrobně prozkoumaných ložiskách Pravděpodobné zásoby (Probable Reserves) Prokázané zásoby (Proved Reserves) Vztahy uváděné v této tabulce je nutno chápat jako orientační. Na konkrétních ložiskách je úkolem kompetentní osoby tyto vztahy individuálně prověřit. 11 Při aplikaci platné klasifikace zásob (článek 7) se ustálila zvyková praxe, že za prozkoumané zásoby jsou považovány dosavadní zásoby kategorií A, B a C1, zatímco vyhledané zásoby odpovídají kategorii C2 v systému KKZ. Tento výklad však nemá v platné legislativě oporu v definici těchto dvou kategorií. 12 Vytěžitelné zásoby jsou definovány v platném systému jako bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát (článek 7). Nelze je tedy považovat za přímý ekvivalent zásob v mezinárodních standardech, neboť není započítáváno znečištění. 13 Prognózní zdroje kategorie P1 (článek 9) je možno považovat za ekvivalent odvozených zdrojů v mezinárodních standardech s tím rozdílem, že odvozené zdroje nemohou existovat samostatně, aniž by byly napojeny na zdroje nebo zásoby vyšších kategorií. 14 Vhodnost realizace projektu může být posuzována ve dvou stadiích: předběžná studie proveditelnost (Pre-Fasibility Study, resp. Preliminary Feasibility Study) a studie proveditelnosti (Feasibility Study). Ty se neliší obsahem, rozdíl je v jejich přesnosti (spolehlivosti) a v čase potřebném k jejich vypracování. Zpravidla na těchto studiích pracují celé kolektivy projektantů a ekonomů (textová příloha č. 2). 15 Předběžná studie proveditelnosti je obvykle vypracovávána v těchto případech, kdy: je potřeba zdůvodnění nákladných průzkumných prací (např. průzkumné šachty, štoly); existuje nutnost povinné verifikace (Due Diligence) zjištěných výchozích parametrů; je třeba přijmout rozhodnutí, zda se má pokračovat ve zpracování úplné studie proveditelnosti; je nutné vyjasnit problémy, jimž bude třeba věnovat pozornost při pokračování prací. 16 V některých případech i v počátečních stádiích průzkumu je třeba rozhodovat o ekonomické budoucí využitelnosti studované mineralizace. Zkušení experti jsou schopni s využitím analogie vypracovat dobrozdání v podobě kvalifikovaného odhadu základních 8

9 parametrů budoucího dolu. Tyto dokumenty jsou označovány jako úvodní studie (tzv. Scoping Studies) a odhady rozsahu nebo řádové velikosti (Order of Magnitude). V našich podmínkách jsou tyto studie nejčastěji označovány jako Úvodní technickoekonomické studie. 17 Při převodu zdrojů do zásob má rozhodující úlohu komplexní vyhodnocení modifikujících faktorů (textová příloha č. 3). 3.4 Aplikace nové metodiky při hodnocení průmyslového významu nerostné surovinové základny 18 Přehodnocení průmyslového významu jednotlivých výhradních ložisek a/nebo komoditních skupin bylo naposledy realizováno v rámci dvou úkolů hrazených ze státního rozpočtu: v letech probíhal úkol Rebilance výhradních ložisek nerostných surovin ČR a následoval úkol Hodnocení výhradních ložisek nerostných surovin ve státní rezervě v letech Toto hodnocení je dnes překonané, neboť vycházelo z tehdejší cenové i nákladové úrovně báňského průmyslu. Došlo rovněž k podstatným změnám výše odvodů z těžby nerostů. Aktualizace stavu nerostné surovinové základny není tedy myslitelná bez uvážení současných ekonomických vstupů a jejich předpokládaného vývoje. 19 Pro účely vyhodnocení zdrojů lze evidovaná ložiska rozdělit do několika komoditních skupin: a) uhlí černé koksovatelné, uhlí černé energetické, hnědé uhlí, b) uranové rudy těžené báňsky, uranové rudy těžené vyluhováním, c) rudy Au, W, Li (Cs, Rb), vzácných zemin apod., d) nerudní suroviny se získávaným obsahem užitkových složek (drahé kameny, baryt, fluorit, grafit), e) nerudy tvořící technologické suroviny (bentonit, diatomit, jíly, kaolin, křemenné suroviny, písky sklářské a slévárenské, sádrovec, vápence a cementářské suroviny, živec), f) stavební suroviny (cihlářské suroviny, dekorační kámen, kamenivo, stavební kámen, štěrkopísky). 20 Pro jednotlivé suroviny, případně pro celé komoditní skupiny nebo jejich části, je nutno zpracovat za účasti kompetentních osob dle přiložené osnovy (textová příloha č. 4) podmínky potenciální využitelnosti zdrojů. Tyto lze považovat pro uvedené účely za ekvivalent předběžné studie proveditelnosti, vyžadované mezinárodními standardy. Zúčastněné kompetentní osoby, případně jiní odborníci jmenovaní MPO ČR, jsou povinni písemně potvrdit svůj souhlas se zněním navržených podmínek potenciální využitelnosti zdrojů. 21 Kompetentní osoba je profesionál v oboru využívání nerostných surovin a je členem uznávané profesní organizace (v ČR většinou člen České asociace ložiskových geologů), v níž platí disciplinární procedury s možnostmi pozastavení anebo zbavení členství. Kompetentní osoba musí mít více než pětileté zkušenosti z činnosti na ložiskových objektech stejných geologicko-průmyslových typů a v téže sféře činnosti, kterou se bude zabývat. 9

10 22 Kompetentní osoba je držitelem titulu Evropského geologa (EurGeol), udíleného Federací evropských geologů, nebo je kompetentní osobou dle jiného mezinárodně uznávaného standardu v rámci CRIRSCO. MPO ČR může po dohodě s Českou asociací ložiskových geologů jmenovat pro účely přehodnocení nerostné surovinové základny i experty nemající titul EurGeol. Podmínkou je odpovídající kvalifikace, jak je vyžadována v článku 21, a odborná způsobilost v oboru ložiskové geologie. 23 Pro vyhodnocení zásob ve smyslu certifikované metodiky č. 1 lze vycházet u těžených výhradních ložisek z platných POPD s povolenou hornickou činností, u nevýhradních ze schválených PVL s povolenou činností prováděnou hornickým způsobem. Přiměřenost rozsahu vytěžitelných zásob z hlediska ochrany nerostného bohatství a jejich soulad s mezinárodně uznávanou definicí zásob prověří kompetentní osoby a své poznatky sdělí písemně MPO. 24 Pro vyhodnocení zásob v pojetí dle platné legislativy na dosud netěžených ložiskách je směrodatné znění přílohy 1 k vyhlášce MŽP č. 369/2004 Sb. (textová příloha č. 5). Při hodnocení zdrojů ve smyslu CM1 a mezinárodních standardů může být dostatečným podkladem pro posouzení důvodného předpokladu budoucí těžby existence schválených podmínek využitelnosti ložiska, kde jsou základní parametry zpracovány na základě analogie s těženými ložisky. Tam, kde to kompetentní osoba považuje za vhodné, může být ekonomická využitelnost zdrojů a zásob deklarována pouze poukazem na podmínky využitelnosti a na jejich důvodovou zprávu. 25 Dle účelu přehodnocení ložiska může být hodnotící veřejná zpráva zpracována například v tabelární formě, odvozené z tabulky č. 1 mezinárodních standardů PERC a JORC, v textové formě členěné do kapitol kopírujících strukturu této tabulky nebo v případech složitějšího typu oznamování může být hodnotící správa strukturovaná s přihlédnutím k Australským pravidlům pro odhadování a klasifikaci uhelných zdrojů (Coal Guidelines). 26 V podmínkách českého právního řádu mají organizace zákonnou povinnost archivovat závěrečné zprávy o výsledcích průzkumu a o provedených odhadech zdrojů a zásob v archivu ČGS, útvar Geofond v Praze, kde je zajištěn i veřejný přístup k těmto zprávám (s výjimkou zpráv blokovaných na max. 7 let). Tam, kde to kompetentní osoba považuje za vhodné, může se při oznamování odkazovat na tyto veřejně přístupné závěrečné zprávy a na jejich přílohy. 27 Příklad aplikace nové metodiky při převodu zásob ve smyslu dosavadní legislativy do zdrojů a zásob ve smyslu certifikované metodiky č. 1 (CM1), vycházející z mezinárodních standardů PERC a JORC, jsou zpracovány schematicky v podobě případové studie (textová příloha č. 6). Při převodu zásob ve smyslu dosavadní legislativy do zdrojů a zásob ve smyslu CM1, vycházející z mezinárodních standardů PERC a JORC, lze vycházet z následujícího zjednodušeného schématu: Hodnocení dle dosavadní legislativy: Hodnocení dle certifikované metodiky č.1, vycházející ze standardů PERC a JORC: Část prognózních zdrojů P1 s důvodným předpokladem konečného ekonomického využívání lze orientačně hodnotit takto: prognózní zdroj P1 odvozené zdroje (Inferred Mineral Resources) 10

11 Hodnocení dle dosavadní legislativy: Hodnocení dle certifikované metodiky č.1, vycházející ze standardů PERC a JORC: Část bilancovaných a evidovaných zásob s důvodným předpokladem konečného ekonomického využívání *) lze orientačně hodnotit takto: zásoby vyhledané předpokládané zdroje (Indicaded Mineral Resources) zásoby prozkoumané ověřené zdroje (Measured Mineral Resources) *) Včetně části zásob nebilančních a části zásob vázaných dle současné legislativy, u nichž je důvodný předpoklad jejich ekonomického využití v budoucnosti, což není případ všech bilancovaných či evidovaných nebilančních a vázaných zásob. Při vymezení nebilančních zásob nebyla v minulosti vždy respektována zásada jejich možné budoucí využitelnosti. Skupina zásob vázaných dnes zahrnuje jak zásoby dočasně vázané, u nichž lze dle analogie s těženými ložisky důvodně předpokládat jejich budoucí uvolnění (např. ve vnější zóně ochranného pásma liniové stavby nebo v ochranné zóně hladiny podzemní vody, kde je předpoklad povolení těžby z vody), tak zásoby trvale vázané, kde tento předpoklad není (např. pod tělesem významné liniové stavby, v ochranných pásmech významných vodních zdrojů). Posouzení možnosti jejich ekonomického využití v budoucnosti je výlučně věcí kompetentní osoby, která zdroje či zásoby (ve smyslu CM1, vycházející z mezinárodních standardů PERC a JORC, hodnotí. Dle článku 23 lze část dnešních zásob v POPD s platným povolením hornické činnosti (HČ) nebo v PVL s platným povolením činnosti prováděné hornickým způsobem (ČPHZ) hodnotit takto **): zásoby bilanční vyhledané volné pravděpodobné zásoby (Probable Reserves) zásoby bilanční prozkoumané volné prokázané zásoby (Proved Reserves) **) Na těžených ložiskách je tímto v rámci platné legislativy řešen soubor modifikujících faktorů, požadovaných certifikovanou metodikou č. 1 pro převod zdroje do zásob. Část ložiska v rozsahu platného povolení hornické činnosti (HČ) nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (ČPHZ) je bez dalších překážek připravena k těžbě, případně už je v těžbě, a maximálně se tak přibližuje definici zásob ve smyslu CM1. Ekonomické a marketingové faktory jsou ale do POPD či PVL vneseny pouze v omezeném rozsahu tím, že výpočet geologických a vytěžitelných zásob v plánem dotčené části vychází z aktuálních podmínek využitelnosti, které byly pro ložisko navrženy, zdůvodněny a schváleny těžební organizací a z hlediska majitele ložiska České republiky byly expertně posouzeny a projednány komisí KPZ. Výše uvedené vztahy je nutno považovat za orientační. Na konkrétních ložiskách je úkolem kompetentní osoby tyto vztahy individuálně prověřit. 11

12 4. Srovnání s původní metodikou Původní metodika neumožňovala plné vyhodnocení ekonomického významu ložisek pevných nerostných surovin. Nová metodika zajišťuje mezinárodní kompatibilitu vyhodnocených zdrojů a zásob. Zároveň podává návod jak převést zastaralá hodnocení do podoby vyhovující certifikované metodice č. 1, tj. Metodice klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu srovnatelné s mezinárodními kritérii PERC a JORC. Certifikovaná metodika nově zavádí institut kompetentní osoby, která ručí osobně a pod hrozbou ztráty profesionální pověsti a sankcí ze strany profesní organizace, které je členem, za správnost oznamovaného odhadu nerostných zdrojů a zásob. Rovněž pojmy zdrojů a zásob nerostných surovin jsou chápány jinak než dosud a více se přibližují potřebám investiční praxe. 5. Popis uplatnění certifikované metodiky Certifikovaná metodika je vhodná pro vyhodnocování průmyslového významu a investiční náročnosti jednotlivých dosud ověřených ložisek pevných nerostných surovin i celé nerostné surovinové základny. CM2 překlenuje mezeru mezi současnou legislativou platnou v ČR a postupy vyhodnocování zdrojů a zásob nerostných surovin, jak se užívají ve světě. Plné uplatnění CM1 bude možné až po legislativních změnách. Pragmatické důvody spojené s obtížností prosazení nutných legislativních změn, tj. novelizace horního zákona (č. 44/1988 Sb.) a geologického zákona (č. 62/1988 Sb.), vedly autorský kolektiv k formulaci certifikované metodiky č. 2 (CM2) v předkládané podobě, která respektuje platnou legislativu ČR. Předpokládané přehodnocení rozsáhlého fondu evidovaných ložisek nerostných surovin umožní státním orgánům aktualizovat národohospodářský význam nerostně surovinové základny. Cenová kritéria aplikovaná při posledním přehodnocení v rámci tzv. rebilancí v letech (blíže viz článek 18) jsou dnes, v některých případech i několikanásobně překonána. V důsledku navrhovaného přehodnocení nerostně surovinové základny budou tak získány daleko kvalitnější vstupní informace pro zpracování surovinové politiky a státní energetické koncepce ČR. Je nutno zdůraznit, že hlavním cílem zavádění pravidel vycházejících z oznamovacího vzoru CRISRSCO, standardů PERC a JORC, kodexu NAEN apod. je ochrana akcionářů, investorů a potenciálních investorů před nesprávnými, neúplnými nebo zavádějícími informacemi. Tato pravidla by měla být uplatněna ve všech organizacích, které předkládají veřejné zprávy o průzkumu nebo výsledky průzkumu, jakož i studie proveditelnosti a hodnocení geologickoprůzkumných a báňských projektů. Pravidla vycházející z těchto standardů a obsažená v obou předkládaných metodikách by se měla stát součástí profesního přístupu každé organizace, která se zabývá projektováním, prováděním, vyhodnocováním a veřejným oznamováním výsledků geologického průzkumu zdrojů a zásob, otvírky, dobývání a úpravy nerostných surovin v České republice. Je zřejmé, že v případě nějaké konkrétní investice bude organizace postupovat podle mezinárodně uznávaných standardů PERC nebo JORC. 12

13 6. Ekonomické aspekty Přehodnocení nerostné surovinové základny ČR by si vyžádalo dlouhodobé působení rozsáhlého kolektivu kvalifikovaných odborníků, a tím i značné obnosy na financování několikaleté rebilanční aktivity spojené jak se zpracováním podmínek využitelnosti, tak s vlastním přehodnocováním. Implementace této certifikované metodiky do pracovních a rozhodovacích procesů hlavního konečného uživatele odboru surovinové politiky a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ve svém důsledku přispěje k aktualizaci surovinové politiky ČR a státní energetické koncepce ČR. To je její prvořadý ekonomický přínos. Po implementaci této certifikované metodiky by měly být podniknuty kroky k přehodnocení dosud bilancovaných a evidovaných zásob. U ložisek, kde je organizací pověřenou ochranou a evidencí zásob ČGS, bude muset být toto přehodnocení provedeno k tíži státního rozpočtu. Při počtu těchto ložisek nebudou náklady na přehodnocení malé. Navíc, přehodnocení každého ložiskového objektu musí být provedeno pod vedením kompetentní osoby, která potvrdí část dosavadních zásob, kde existuje důvodný předpoklad konečného ekonomického využívání, a vyhodnotí ji v kategoriích zdrojů. Zbývající část dosavadních zásob a prognózních zdrojů, kde není žádný předpokladů konečného ekonomického využívání, zůstane mimo bilanci a evidenci na úrovni výsledků průzkumu. Nové náklady přinese implementace této certifikované metodiky i pro těžební organizace. Ověření či přehodnocení části těžených i netěžených ložisek, kde je organizací pověřenou ochranou a evidencí zásob těžební organizace, bude muset být provedeno kompetentní osobou k tíži organizace. Oznamování výsledků průzkumu, zdrojů a zásob nerostných surovin soukromých organizací se nadále řídí pravidly mezinárodních standardů, které jsou pro daný účel a pro danou zemi požadovány (např. pro oznamování pro účely obchodování na té které burze cenných papírů). 7. Seznam použité související literatury Terms of Refernece of Committee for Mineral Reserves International Reporting Standards CRIRSCO. Edition X/2014. The International Template for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves CRIRSCO. Edition XI/2013. The Pan European Reserves and Resources Reporting Committee (PERC) Standard for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves, Edition III/2013. The Australasian Code for Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Ore Reserves (JORC Code). Edition X/2012. The Canadian National Instrument (NI) Standards of Disclosure for Mineral Projects, Form F1 Technical Report and Related. Edition VI/2011. Российский Кодекс публичной отчетности о результатахгеологоразведочных работ, ресурсах и запасах твердых полезных ископаемых (Кодекс НАЭН) / Russian Code for the Public Reporting of Exploration Results, Mineral Resources and Mineral Reserves (NAEN Code). Edition Australian Guidelines for the Estimation and Classification of Coal Resources (Coal Guidelines). Edition

14 Recommended Rules for Public Reporting of Exploration Results, Surveys, Feasibility Studies and Estimates of Mineral Resources and Mineral Reserves in Sweden, Finland and Norway. Edition January Guide for Implementing the Standards of Public Reporting of the Fennoscandian Review Board. Edition January SME Standards and Guidelines for Valuation of Mineral Properties (SME Standards). Edition Sitenský, I. (2015): Klasifikace zásob a zdrojů v České republice a její vývojové porovnání s mezinárodními klasifikacemi. In: Starý, J. a kol. (2015): Surovinové zdroje České republiky Nerostné suroviny 2015, Praha. Vyhláška MŽP č. 369/2004 Sb. v platném znění (vyhláška o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových faktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradního ložiska). Vaněček, M. a kol. (2016): Nmet - Certifikovaná metodika č. 1: Metodika klasifikace ložisek nerostných surovin z hlediska jejich ekonomického významu srovnatelná s mezinárodními kritérii PERC a JORC. Část 1 závěrečné zprávy výzkumného úkolu TB030MPO103 Srovnávací kritéria pro klasifikaci výhradních ložisek nerostné surovinové základny České republiky zajištující kompatibilitu s mezinárodně uznávanými standardy PERC a JORC, financovaného TA ČR v rámci program Beta.- MS archiv MPO, Praha. 14

15 8. Textové přílohy Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Kategorizace zásob dle KKZ Orientační struktura studií proveditelnosti všech stupňů Orientační seznam modifikujících faktorů Podmínky potenciální využitelnosti zdrojů Podmínky využitelnosti zásob Případová studie s příklady aplikace nové metodiky Vývoj klasifikace a posuzování zásob nerostných surovin v Československu a v České republice Přehled platné legislativy pro klasifikaci a posuzování zásob nerostných surovin v České republice Přehled platné legislativy pro klasifikaci a posuzování zásob nerostných surovin v Ruské federaci Příloha č. 10: Současný stav legislativy pro klasifikaci a posuzování zásob nerostných surovin v Evropské unii 15

16 16

17 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 1: POSLEDNÍ KATEGORIZACE ZÁSOB PODLE KKZ, PLATNÁ DO ROKU 1991 (převzato z ročenky ČGS Surovinové zdroje České republiky. Nerostné suroviny 2015 ) Skupiny geologických zásob podle průmyslové využitelnosti: nebilanční: nedobyvatelné v současné době pro nízký obsah užitkových složek, malou mocnost ložiska, zvlášť komplikované podmínky dobývání, nebo pro neznalost metody ekonomického zpracování daného typu suroviny, avšak mohou se považovat za využitelné v budoucnosti bilanční: dobyvatelné, vyhovují průmyslovému využití a hornicko-technickým podmínkám pro těžbu Kategorie geologických zásob podle stupně prozkoumanosti ložiska: A: podrobně prozkoumány a ohraničeny hornickými pracemi nebo vrty, anebo jejich kombinací. Úložní poměry, rozložení jakostních druhů užitkových složek v ložisku a technologické vlastnosti nerostné suroviny jsou známy natolik, že umožňují vypracovat způsob úpravy a zpracování suroviny. Jsou určeny přírodní typy a průmyslové druhy nerostné suroviny. K zásobám A patří ty části ložiska, kde úložné poměry, hydrogeologické a těžební podmínky jsou známy natolik, že lze vypracovat způsob otevření ložiska. B: prozkoumány a ohraničeny hornickými pracemi nebo vrty, nebo jejich kombinací v řidší síti než u kategorie A. Dále sem patří zásoby ložisek přiléhající k blokům kategorie A, ověřené průzkumnými pracemi. Způsob uložení, přírodní typy a průmyslové druhy suroviny jsou stanoveny bez znalosti jejich detailního rozmístění v ložisku. Jakost a technologické vlastnosti suroviny jsou určeny v rozsahu, který dovoluje zásadní výběr způsobu zpracování. Hydrogeologické poměry a všeobecné zásady otevření ložiska jsou dostatečně objasněny. C1: zjištěny řídkou sítí vrtů nebo hornických prací, nebo jejich kombinací, dále zásoby, které přiléhají k zásobám kategorie A, B, jsou-li z geologického hlediska odůvodněné. Patří k nim také zásoby poměrně složitých ložisek s velmi nepravidelným rozložením užitkové složky, i když byla tato ložiska podrobně prozkoumána. Patří sem zásoby ložisek částečně vydobytých metodami o malé výrubnosti. Úložné poměry, jakost, průmyslové druhy a technologie zpracování suroviny jsou stanoveny na základě rozborů nebo laboratorních zkoušek vzorků, nebo na základě analogie s prozkoumanými ložisky podobného druhu. Hydrogeologické poměry a zásady otevření ložiska jsou stanoveny zcela všeobecně. C2: jsou předpokládané na základě geologických a geofyzikálních údajů, potvrzených ovzorkováním ložiska nerostné suroviny z výchozů nebo z ojedinělých vrtů či hornických prací. Dále zásoby přiléhající k zásobám kategorií A, B, C1, kde jsou k tomu geologické předpoklady. 17

18 18

19 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 2: ORIENTAČNÍ STRUKTURA STUDIÍ PROVEDITELNOSTI VŠECH STUPŇŮ 1) Geologie, zdroje a zásoby. Pojednává se hlavně o vstupních parametrech pro vyhodnocení zdrojů, získaných průzkumem (o reprezentativnosti vzorkování a zpracování vzorků, laboratorních analýzách, výnosu jádra apod.) 2) Projekt dolu a vytěžitelné zásoby. Diskutuje se nejvýhodnější varianta projektu výstavby, otvírky a těžby ložiska. Vyhotovuje se projekt dolu, model jeho rozvoje a provozu a sestavuje se nákladová analýza. Na základě těchto ukazatelů se odvozují ekonomicky podložené vytěžitelné zásoby. Mezi nejvýznamnější momenty patří koncepce dopravy těžené suroviny a hlušiny, požadavky na množství a kvalitu zakládky, ventilace apod. Provádí se rovněž výběr důlního zařízení a ověřuje se jak z hlediska potřebného výkonu, tak i nákladnosti. Řeší se otázka deponií pro hlušinu, včetně skrývky. 3) Zpracovatelské procesy. Technologie zpracování vychází ze spolehlivosti vzorkování a analýz kvality. Poloprovozní a provozní technologické zkoušky musí být prováděny na reprezentativních vzorcích. Pro projektování zpracovatelských zařízení jsou důležité i některé údaje vycházející z ložiskových poměrů. Jde např. o odolnost materiálu vůči drcení a mletí, granulometrii zpracovávaného materiálu, sedimentační vlastnosti a vlastnosti ovlivňující odvodňování koncentrátů. Na základě získaných charakteristik lze přistoupit k vypracování základního schématu oběhu materiálu. To umožňuje zpracování projektů zpracovatelské technologie a potřebných zařízení, z nichž se pak odvozují kvantitativní a kvalitativní parametry prodejného produktu, jejichž znalost umožňuje vyhledání odpovídajícího odběratele. 4) Úložiště výklizů a úpravenského odpadu. Pokud nelze výklizy, méně mineralizované části a úpravenské odpady zpeněžit, stává se jejich uložení klíčovým problémem z hlediska vlivu na prostředí a tím i získání povolení činnosti báňského závodu. 5) Infrastruktura. Vybudování infrastruktury je zejména významným faktorem v málo obydlených regionech. V rámci této problematiky se řeší i vnitrozávodní komunikace. 6) Zásobování energií. Jde o koncepci a náklady na zásobování nejčastěji elektrickou energií. 7) Zásobování vodou. Většina zpracovatelských procesů je náročná na spotřebu vody. Proto musí být řešena otázka disponibilních zdrojů a rovněž úpravy technologické odpadní vody před vypuštěním do recipientů. 8) Dopad na prostředí. Pro udělení těžebních práv je v ČR vyžadována EIA. 9) Ostatní důležité parametry jako jsou např.: pracovní síla, doprava personálu, transportní náklady apod. 10) Odhad nákladů. Na základě výše uváděných podkladů se zpracovává investiční náročnost a provozní náklady pro každý výrobní uzel. 11) Vyhodnocení problematiky financování. Jde o ekonomické vyhodnocení celého projektu, kdy se porovnává výše potřebných financí s předpokládanými výnosy z prodeje produkce. Životaschopnost (viability) projektu se ověřuje na ekonomických ukazatelích, jako jsou čistá současná hodnota (NPV) a vnitřní výnosové procento (IRR). Předkládají se 19

20 roční rozvahy finančních toků počínaje výstavbou a konče sanací a rekultivací. V nich jsou zahrnuty investiční náklady, provozní náklady dolu a úpravny, 12) Citlivostní analýza. Jde o analýzu citlivosti zvolené koncepce a její proveditelnosti v závislosti na změnách základních parametrů jako jsou ceny prodejných produktů, provozní náklady, celková výtěžnost, kvalita nerostné suroviny, investiční náklady a čistá současná hodnota (NPV) a vnitřní výnosové procento (IRR) celého projektu, platy zaměstnanců a příjmy z prodeje. 20

21 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 3: ORIENTAČNÍ SEZNAM MODIFIKUJÍCÍCH ( UPRAVUJÍCÍCH ) FAKTORŮ (Modifying Factor Check List), které je třeba zvažovat při posuzování kategorizace zásob: a) Těžba Výchozí údaje pro stanovení parametrů těžby Lom a/nebo hlubina Scénář rozsahu produkce Minimální průměrný obsah (cut-off grade) (podle užitkových složek, příp. v peněžním vyjádření) Znečištění (podle modelu, včetně externích faktorů) Výtěžnost na základě modelu Manipulace s hlušinou Manipulace se zakládkou (při hlubinném dobývání) Metoda kontroly kvality Provozní náklady Investice Podpůrné investice (oběžné prostředky) b) Úprava Reprezentativnost vzorkování nerostného materiálu dodávaného do úpravny Měření variability, zda je k dispozici provozní vzorek Úpravenská výtěžnost Tvrdost (drtitelnost) Měrná hmotnost Distribuce škodlivých příměsí Postup při selekci Provozní náklady Investice Podpůrné investice c) Hydrologie Hydrologie území Bilance vody Problematika odvodňování dolu a vypouštění a likvidace důlních vod d) Inženýrsko-geologické poměry Svahová stabilita (lomová těžba) Strategie přípravy výztuže při pokusné těžbě Seismické riziko e) Životní prostředí Výchozí studie o stavu prostředí Odhad impaktu a znečištění 21

22 Ukládání úpravenských odpadů (chvostů) Hlušinové hospodářství Sanace a rekultivace f) Umístění a infrastruktura Klima Energetické zdroje Existující infrastruktura Pracovní síla a její kvalifikace g) Tržní podmínky Charakteristika prodejného produktu a poptávky Termíny a náklady externích služeb h) Legislativní poměry Bezpečnost majetku Vlastnická práva a zájmy Vazby na ochranu prostředí Politická rizika i) Faktory ovlivňující celkové náklady a příjmy Celkové administrativní náklady Předpověď ceny dané komodity Předpověď směnných kurzů Inflace Poplatky za těžební oprávnění (úhrady z vydobytých nerostů, úhrady z dobývacích prostorů) Daně a odvody Podniková kritéria pro investování j) Sociální záležitosti Strategie udržitelného rozvoje Sjednaná dohoda o nákladech/podpoře Kulturní a sociální vlivy 22

23 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 4: PODMÍNKY POTENCIÁLNÍ VYUŽITELNOSTI ZDROJŮ V JEDNOTLIVÝCH KOMODITNÍCH SKUPINÁCH Pro odvození podmínek potenciální využitelnosti zdrojů v jednotlivých komoditních skupinách a/nebo surovinách se zpracovávají pro účely přehodnocování nerostné surovinové základny předběžné studie proveditelnosti v následující struktuře: 1. Stanovení minimálního rozsahu zdroje na základě předpokládané těžební kapacity a optimální životnosti. 2. Požadovaná minimální kvalita vycházející z platných kvalitativních norem, ceníků a firemních katalogů s přihlédnutím k předpokládanému vývoji cen. 3. Vliv geologické stavby a ukazatelů odvozených dle bodů 1. a 2. na morfologii ložiskových těles. 4. Předpokládaný způsob těžby (lom, hlubina, vyluhování) minimální dobyvatelná mocnost, minimální mocnost vykliditelných vložek hlušiny nebo méně kvalitní suroviny apod. Hrozící komplikace pro těžbu a úpravu nerostné suroviny (hydrogeologie, geotechnické poměry, obtížně upravitelná surovina apod.). 5. Ekologické poměry, ochrana přírody a zdraví zaměstnanců a obyvatelstva. 6. Ostatní nedefinované případně zatím neurčitelné modifikující faktory povahy právní, správní a další. 23

24 24

25 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 5: PODMÍNKY VYUŽITELNOSTI ZÁSOB NEROSTNÝCH SUROVIN Podmínky využitelnosti zásob nerostných surovin se zdůvodňují na základě předběžné studie proveditelnosti anebo studie proveditelnosti vyhovující požadavkům přílohy č. 1 vyhlášky MŽP č. 369/2004 Sb. s tím, že v této příloze jsou diskutovány zbývající modifikující faktory, jimiž se nezabývaly předchozí přílohy č Příloha č. 1 k vyhlášce MŽP č. 369/2004 Sb. (o geologické dokumentaci) v platném znění Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím rozsahu a způsobem: 1. Množství nerostu se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v jednotkách, ve kterých jsou zásoby nerostu vedeny ve státní bilanci zásob. Základní podmínkou pro stanovení minimálního množství zásob nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných nákladů na vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska, likvidaci následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody), zahrnutí všech úhrad a poplatků vyplývajících z právních předpisů nebo ze smluvních ujednání, představujících závazky vzniklé v procesu osvojování ložiska od počátečního průzkumu až po definitivní ukončení činnosti na ložisku. K těmto nákladům (investičním i provozním) se připočítají veškeré daně, cla, odvody a jiné poplatky vyplývající z finančních předpisů upravujících podnikání a očekávanou výši zisku z podnikání, a to po celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech těchto položek vytváří celkovou finanční sumu, kterou musí pokrýt produkce nerostných surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech finančních povinností. Do stanovení tohoto minimálního ekonomického potenciálu ložiska je potřebné promítnout rozdíl mezi vytěžitelnými zásobami a geologickými zásobami tak, aby geologické zásoby s přihlédnutím k charakteru ložiska a způsobu jeho úpravy a dobývání byly stanoveny ve výši, umožňující vymezit takový rozsah vytěžitelných zásob, který pokryje minimální požadovaný ekonomický potenciál ložiska. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů je nutno přihlédnout k očekávanému ekonomickému vývoji v období předpokládané produkce z ložiska. Jestliže se pro minimální ekonomický potenciál využije skupina ložisek, která mají být využívána společně, stanovuje se tato skupina ložisek konkrétním výčtem a minimálním množstvím zásob na každém konkrétním ložisku. Veškeré ekonomické údaje jsou potom jako celek hodnoceny pro skupinu ložisek a údaje pro konkrétní hodnocené ložisko jsou stanoveny jako odůvodněný minimální podíl. U ložisek již dobývaných nebo u ložisek ropy a zemního plynu nalezených v rámci vyhledávání a průzkumu vrty využitelnými následně pro dobývání ložiska se minimální ekonomický potenciál stanovuje s přihlédnutím k úplným budoucím nákladům. Výpočet nebo modelové stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska určuje minimální množství zásob na ložisku. 2. Jakost nerostu se vyjadřuje kvalitativními ukazateli, které jsou rozhodné pro technologii úpravy a pro dosažení tržně odbytelné produkce a limity pro odpady nebo pro technologii zpracování způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům. Vyjadřuje se jako souhrn průměrných a minimálních nebo maximálních ukazatelů pro ložisko jako celek a v odůvodněných případech i pro části ložiska nebo pro produkty při úpravě a zušlechťování vydobyté nerostné suroviny. 25

26 3. Geologické ukazatele zahrnují zejména litologii, stáří, morfologii těles, tektonické projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ ložiska. Vymezují se v těch případech, kdy jsou potřebné pro vymezení zásob a zpracování výpočtu zásob. Vedle kvalitativního vymezení se pro tyto ukazatele v odůvodněných případech stanoví také jejich kvantitativní vymezení v technických jednotkách. V případech, kdy pro vymezení zásob není potřebné geologické ukazatele stanovit nebo je způsobem využitelným pro účely výpočtu zásob stanovit nelze, se geologické ukazatele nevymezují a tato skutečnost se uvede v odůvodnění podmínek využitelnosti. 4. Báňsko-technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo možné na úrovni existující nebo vyvíjené technologie dobývání vydobýt, při zohlednění platných technických a bezpečnostních právních předpisů. Základním ukazatelem je vztah dobývání k povrchu (povrchové, hlubinné, kombinované, dobývání vrty). Dalšími ukazateli jsou limity pro předpokládanou těžební metodu. Rozsah báňsko technických ukazatelů a jejich specifikace se stanoví s přihlédnutím k účelu, pro který je výpočet zásob zpracováván 5. Ekologické podmínky zahrnují limity a omezení, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů. Tyto ukazatele se stanoví způsobem a v rozsahu odpovídajícím vlivu ekologických podmínek na vymezení nebo klasifikaci zásob v konkrétním území. 6. Další ukazatele se stanoví s přihlédnutím ke střetům zájmů chráněným zvláštními předpisy. 26

27 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 6: PŘÍPADOVÁ STUDIE S PŘÍKLADY APLIKACE NOVÉ METODIKY při orientačním převodu dosavadních zásob do zdrojů a využitelných zásob srovnatelných s mezinárodními standardy PERC a JORC Dosavadní stav dle současné legislativy: Bilancované výhradní ložisko vyhrazeného nerostu s povrchovou těžbou, se stanoveným chráněným ložiskovým územím (CHLÚ), v části plochy se stanoveným dobývacím prostorem (DP), v části plochy DP se stanoveným POPD s povolenou hornickou činností (HČ), vyznačeným červeným polygonem, kde jsou osvojeny pozemky a vyřešeny všechny střety zájmů, a kde probíhá ekonomicky zisková těžba suroviny. HČ je hloubkově omezena kótou + X00 m n.m., geologická báze ložiska je níže. Na ložisku jsou ve smyslu platné legislativy vymezeny zásoby, hodnocené dle podmínek využitelnosti jako bilanční (B) a nebilanční (N) a dle stupně prozkoumanosti jako prozkoumané (P) a vyhledané (V). Na severním okraji území je ve vazbě na zásoby vyhledané vymezen prognózní zdroj P1. Zásoby jsou hodnoceny z větší části jako volné. V ochranném pásmu významné liniové stavby (např. silnice, dálnice, železnice, ropovodu či plynovodu apod.) a zpravidla i pod touto liniovou stavbou jsou vymezeny zásoby vázané. V centrální části ložiska bylo v pozdější době vymezeno zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. (Zákon ČNR o ochraně přírody a krajiny) v platném znění. Na severovýchodním okraji ložiska s nebilančními zásobami je pozdější zástavba, ale zásoby jsou pořád bilancovány jako volné. Mapa ložiska - hodnocení dle současné legislativy: vytěžená část prognózní zdroj P1 POPD a povolení HČ BP volné DP BV volné přírodní rezervace CHLÚ liniová stavba a její ochranné pásmo BV vázané zástavba NV volné BP vázané Stav po přehodnocení dle certifikované metodiky v souladu s mezinárodními standardy PERC a JORC: Výhradní ložisko v celém dosud bilancovaném rozsahu včetně prognózního zdroje může být oznamováno na úrovni výsledků průzkumu. Výsledky průzkumu zahrnují data a informace získané při ložiskově geologických průzkumných programech, které mohou být užitečné pro investory, avšak nejsou součástí deklarace nerostných zdrojů nebo nerostných zásob. Zdroje nerostných surovin jsou tvořeny nahromaděním nebo výskytem ekonomicky zajímavých pevných látek lokalizovaných v nebo na zemské kůře v takové formě, kvalitě a množství, že existuje důvodný předpoklad pro konečné ekonomické získávání suroviny. Dosavadní zásoby vázané předurčené pro povrchovou těžbu a vymezené pod významnou liniovou stavbou nebo v zóně s pozdější zástavbou, stejně tak, jako dosavadní zásoby v oblasti přírodní rezervace, nemají předpoklad budoucího ekonomického získávání, a proto nebudou oznamovány v rámci zdrojů. Dosavadní zásoby vázané ležící ve vnější části ochranného pásma liniové stavby, u nich je odůvodněný předpoklad ekonomického využití (například dle analogie s povolením těžby v této části ochranného pásma na sousedním ložisku), mohou být v rámci zdrojů vykazovány. Zdrojem je v tomto případě celá zbývající část ložiska. Způsob posouzení ekonomické využitelnosti je výlučně věcí kompetentní osoby, která zdroje či zásoby hodnotí. Zásoby ve smyslu certifikované metodiky jsou ekonomicky využitelnou částí ověřených a/nebo předpokládaných nerostných zdrojů. Jsou v nich zahrnuty znečištění a ztráty, které mohou nastat při jejich dobývání a/nebo získávání. S uvážením modifikujících faktorů jsou definovány v předběžné studii proveditelnosti nebo ve studii proveditelnosti. V rámci platné legislativy ČR je na těžených ložiskách řešen soubor modifikujících faktorů požadovaných pro převod zdrojů do zásob v rozsahu platného povolení hornické činnosti (HČ) nebo činnosti prováděné hornickým způsobem (ČPHZ). Dosavadní bilanční volné zásoby v pojetí dle platné legislativy jsou zde bez dalších překážek připraveny k těžbě, případně už jsou v těžbě, a maximálně se tak přibližují definici zásob ve smyslu CM1. Dosavadní nebilanční zásoby v pojetí dle platné legislativy, pokud se vyskytují v ploše POPD, nesmějí být dle CM1 oznamovány v rámci zásob, ale stále pouze v rámci zdrojů. Zobrazený modelový stav platí pouze nad kótou +X00 m n.m., danou povolením HČ. Pod touto kótou až ke geologické bázi ložiska jsou v ploše pravděpodobných zásob pouze předpokládané zdroje a v ploše prokázaných zásob pouze ověřené zdroje. Pokud jsou oznamovány zdroje i zásoby, musí být jasně uvedeno, zda jsou zásoby zahrnuty do zdrojů nebo je doplňují, tj. zda jsou zásoby oznamovány jako podmnožina zdrojů nebo nikoli. Je tedy možné oznamovat zdroje v rozsahu celého ložiska a z toho vymezit část, odpovídající zásobám. Mapa ložiska stav po přehodnocení dle certifikované metodiky: POPD a povolení HČ vytěžená část odvozené zdroje pravděpodobné zásoby prokázané zásoby DP přírodní rezervace CHLÚ liniová stavba a její ochranné pásmo předpokládané zdroje ověřené zdroje zástavba NP volné síť průzkumných vrtů síť průzkumných vrtů 27

28

29 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 7: VÝVOJ KLASIFIKACE A POSUZOVÁNÍ ZÁSOB NEROSTNÝCH SUROVIN V ČESKOSLOVENSKU A V ČESKÉ REPUBLICE Do roku 1952, kdy byla usnesením vlády zřízena Komise pro klasifikaci zásob (KKZ), neexistovala na našem území jejich oficiální klasifikace. Stejně jako již v meziválečném Československu, bylo i po druhé světové válce v praxi nejčastěji užíváno hornické slovní označení zásob na jisté, pravděpodobné a možné. KKZ se ve své činnosti řídila vládou schváleným Statutem, Zásadami pro klasifikaci zásob ložisek tuhých nerostných surovin a Řádem pro odevzdávání prozkoumaných ložisek průmyslovému využití. V počátcích svého působení se KKZ, vzhledem k nedostatku zkušeností, orientovala na přebírání sovětského systému (zaváděného ve všech členských zemích RVHP), takže první platná klasifikace zásob se opírala o překlad ruské klasifikace. Postupně však byly materiály KKZ několikrát novelizovány, a tím také více přizpůsobeny našim podmínkám. Po svém vzniku byla KKZ podřízena Státnímu úřadu plánovacímu a od zřízení Vládního výboru pro geologii v roce 1953 až do vzniku Ústředního geologického úřadu (ÚGÚ) v roce 1958 byla podřízena tomuto výboru, v jehož čele stál místopředseda vlády. V období byla nezávislou organizační jednotkou při ÚGÚ. Organizační postavení bylo pak definitivně upraveno statutem, schváleným vládním usnesením č. 97/1963 Sb., kterým byla KKZ podřízena přímo vládě. Podle statutu z roku 1967 byla KKZ státním orgánem, který přezkoumává a schvaluje výpočty zásob všech druhů nerostných surovin ve smyslu zákona č. 41/1957 Sb., jakož i zásoby podzemní vody. Výpočty zásob byly projednávány podle Zásad pro klasifikaci zásob ložisek pevných nerostných surovin. Za základní hlediska pro klasifikaci byly považovány stupeň znalostí ložiska a složitost jeho stavby. Podle znění Zásad z roku 1968 se pod geologickými zásobami rozuměly všechny zásoby ve svém původním stavu na ložisku, to znamená, že odpovídaly pojetí zdrojů ve smyslu CRIRSCO a tím také standardům JORC a PERC. Ověřené zásoby se dělí podle hospodářského významu na bilanční a nebilanční a podle přístupnosti mohou být vázané a volné. Bilanční jsou ověřené geologické zásoby, které vyhovují podmínkám využitelnosti (kondicím) stanoveným pro ně s ohledem na jejich dobývání a zpracování a jsou vhodné k hospodářskému využití. Rovněž nebilanční ověřené zásoby musely vyhovovat pro ně stanoveným podmínkám s tím, že šlo o zásoby vyhovující definici: v současné době nejsou z hospodářského hlediska vhodné, mohou však být využity v budoucnosti. Od roku 1963 se v zásadách KKZ objevují i zásoby prognózní. Jde o neprozkoumané zásoby, jejichž existence je předpokládána na základě geologických znalostí a předpokladů. Definice prognózních zásob byla KKZ novelizována v roce 1968, kdy byly geologické zásoby rozčleněny na ověřené a předpokládané čili prognózní. Ověřené zásoby se dělily podle stupně znalosti geologie a vývoje ložiska, jakosti suroviny a báňsko-technických podmínek dobývání na čtyři kategorie A, B, C1 a C2, které byly podrobně definovány (viz přílohy 1 a 2). Ve srovnání s definicemi kategorií zdrojů v systému CRIRSCO (JORC, PERC) byly tyto definice popisnější, a tím i jednoznačnější, avšak nezdůrazňovaly v potřebné míře základní hledisko ekonomické využitelnosti. Z hlediska složitosti geologické stavby, jakosti a technologické variability byla ložiska členěna do tří skupin: jednoduchá a stálá patřila do skupiny I, ložiska složitá a nestálá spadala do skupiny II a ve skupině III byla ložiska velmi složitá se zvlášť nerovnoměrným rozložením užitkových i škodlivých složek. U ložisek skupiny III byla nejvyšší dosažitelná kategorie 29

30 prozkoumanosti C1, u skupiny II - kategorie B. Při dosažení těchto kategorií mohla být prozkoumaná ložiska uvedených skupin předána průmyslovému využití. Struktura předkládaných výpočtů byla stanovena Směrnicí o předkládání, obsahu a úpravě výpočtů zásob nerostných surovin, vydanou KKZ. Mezi další materiály vydávané KKZ patřily např. Pokyny pro posuzování výpočtů zásob z roku 1963 (?), po roce 1963 byly vydány pokyny pro jednotlivé skupiny ložisek pevných nerostných surovin (např. Pokyny pro klasifikaci zásob uhelných ložisek, 1965), ropy a zemního plynu, a rovněž podzemní vody. Činnost expertů byla usměrňována Pokyny pro posouzení výpočtů zásob pevných nerostných surovin experty. Metodické zásady KKZ pro schvalování výpočtů zásob nerostných surovin za použití matematických analytických a syntetických metod popř. matematických modelů pocházejí z roku 1978, Metodické pokyny KKZ pro posuzování přesnosti a spolehlivosti výpočtů zásob ložisek pevných nerostných surovin z roku V období 1981 až 1989 byly směrnicí ČGÚ prognózní zásoby rozčleněny na kategorie D1 D3, které byly poměrně obsáhle definovány. Tato kategorizace byla změněna vyhláškou ČGÚ č. 121/ 1989 Sb., v níž je použit termín prognózní zdroje s označením P1 P3, rovněž relativně podrobně definovanými. Novelou horního zákona č. 44/1988 Sb. z roku 1991 byly v paragrafech 13 a 14 nově upraveny zásady klasifikace zásob výhradních ložisek a posuzování a schvalování výpočtu zásob. Tím bylo zrušeno Nařízení vlády č. 80/1988 Sb. ze dne o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování, schvalování a státní expertize jejich výpočtů. Podle 13 zásoby výhradního ložiska jsou zjištěné a ověřené množství vyhrazených nerostů ložiska nebo jeho části, odpovídající podmínkám využitelnosti, bez ohledu na ztráty při jeho dobývání. Podle 14 je výpočet zásob součástí vyhodnocení výsledků vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska. Zásoby se ve výpočtech zásob klasifikují: a) podle stupně prozkoumanosti na zásoby vyhledané a prozkoumané, b) podle podmínek využitelnosti na zásoby bilanční a nebilanční, c) podle přípustnosti dobývání na vázané a volné. Vytěžitelné zásoby jsou ty, které organizace plánuje k vytěžení. Jsou to bilanční zásoby zmenšené o hodnotu předpokládaných těžebních ztrát. Tímto aktem tedy byla poměrně sofistikovaná a náležitě definovaná dosavadní kategorizace zásob nahrazena nedefinovanými pojmy vyhledaných a prozkoumaných zásob. Definice vytěžitelných zásob je velmi blízká pojmu zásob v systému CRIRSCO, včetně standardů JORC a PERC, avšak na rozdíl od tohoto systému, jsou uvažovány pouze těžební ztráty, aniž by bylo počítáno se znečištěním. Podle ročenky Surovinové zdroje ČR 2010 (str. 16) se v praxi ztotožňují prozkoumané zásoby se součtem kategorií A+B+C1 a vyhledané se zásobami kategorie C2. Tento způsob převodu kategorií prozkoumanosti je praktikován i v ostatních přehledech z dílny ČGS Geofondu (Bilance zásob, Pohyb zásob) zpracovávaných pro potřeby orgánů státní správy (MŽP, MPO apod.). Na str. 20 citované Ročenky je tabulka, v níž se paralelizují kategorie zdrojů a zásob podle komise CMMI (Council of Mining and Metallurgical Institutions) předchůdce CRIRSCO, s českými kategorizacemi různých období: do roku 1981, , Podle našeho názoru uváděné ekvivalenty nejsou zcela jednoznačné. Tak např. zdroje ve standardu CMMI jsou považovány pouze za ekvivalent nebilančních zásob českých klasifikací ve všech třech obdobích. Je to zřejmě způsobeno společným rysem v definicích těchto zdrojů a našich nebilančních zásob, totiž že jsou považovány za využitelné v budoucnosti. Z definicí jednotlivých kategorií zdrojů podle pojetí JORC a PERC vyplývá, že i bilanční zásoby našich klasifikací možno plně ztotožňovat s těmito zdroji. Správnost tohoto přístupu je potvrzena 30

31 i v kodexu NAEN, jehož znění bylo dohodnuto se zástupci CRIRSCO a PERC. Zde v čl. 13 při definici zdrojů je uvedeno: Nerostný zdroj je realistická zásoba (skladová = inventory ) mineralizace in situ, která za předpokládaných a oprávněných technických a ekonomických podmínek se může stát ekonomicky získatelnou. Podle čl. 20 standardu PERC je pro zdroje podmínkou, že jsou přiměřené vyhlídky (prospects) pro pravděpodobné ekonomické využívání. Oproti tomu podle definice KKZ nebilanční zásoby nejsou v současné době z hospodářského hlediska vhodné; mohou však být využity v budoucnosti. V mnohaleté praxi KKZ, která za svého působení do konce roku 1991 projednala neuvěřitelných více než výpočtů zásob v rámci celého Československa, z toho České Republiky se týkalo Za nebilanční zásoby byly považovány geologické zásoby, které nevyhovovaly kondicím pro bilanční zásoby, aniž by bylo třeba nějak zvlášť prokazovat jejich využitelnost v budoucnosti. Ani při později vyžadovaném předkládání speciálních podmínek využitelnosti pro nebilanční zásoby, nebyla jejich využitelnost v budoucnosti předmětem zvláštního zkoumání. Pravidla pro zpracování výpočtu zásob jsou dána vyhláškou MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, zejména přílohami č. 4, 5, 6. Příloha č. 1 stanovuje postup při zpracování podmínek využitelnosti zásob nerostných surovin, které předchází vlastnímu výpočtu zásob. Projednáváním a schvalováním výpočtů zásob se v současné době zabývá Komise pro projekty a závěrečné zprávy Ministerstva životního prostředí ČR (KPZ). Prognózní zdroje se ve smyslu téže vyhlášky MŽP č. 369/2004 Sb. rozdělují na kategorie P, resp. R a Q. Do kategorie P pro vyhrazené nerosty a kategorie R pro nevyhrazené nerosty se zařazují prognózní zdroje nerostů, u kterých jsou znalosti o geologické stavbě území prognózního zdroje a o existenci a kvalitě nerostu prokázány na základě technických prací. Tyto prognózní zdroje se považují za předpokládaná ložiska nerostů pro účely jejich ochrany při územním plánování a územním rozhodování. Do kategorie Q se zařazují prognózní zdroje samostatně vymezené mimo existující ložisko nerostu, zjištěné geologickým mapováním v příhodných geologických podmínkách na základě zdůvodněné analogie s jiným ložiskem, bez prokázání existence na základě technických prací. Tím vznikla v české legislativě týkající se zásob a zdrojů nerostných surovin kuriózní situace, kdy kategorie prozkoumaných a vyhledaných zásob nejsou definovány, zatímco obě kategorie prognózních zdrojů mají, sice diskutabilní, avšak jasně formulované stručné definice. V celkovém souhrnu můžeme konstatovat, že zrušením KKZ, v důsledku novelizace horního zákona v roce 1991, se stát připravil o účinný nástroj surovinové politiky, který aproboval zásoby zařazované do bilance zásob a zároveň poskytoval uživatelům zásob státní garanci. Uživatelé za tyto garantované zásoby platili odpovídající úhradou do státní pokladny za průzkum schválených zásob, provedený ze státního rozpočtu. V neposlední řadě informace získané v procesu projednávání a schvalování výpočtů zásob v KKZ poskytovaly odpovídajícím státním orgánům spolehlivé podklady pro ochranu nerostného bohatství a dozor nad jeho náležitým využíváním. V procesu přípravy novely horního zákona z roku 1991 bylo zdůvodňováno zrušení KKZ tím, že je na kapitalistických uživatelích nerostného bohatství, aby se rozhodovali, jaké zásoby budou využívat. Současně platný systém posuzování zásob nerostných surovin však nevyhovuje ani z hlediska ochrany nerostného bohatství, ani nedává těžebním organizacím náležité podklady pro získávání potenciálních investorů. Jsme tak svědky toho, že těžaři využívají zásoby podle momentální cenové konjunktury a starosti s důsledky likvidace dolů přenechávají státu, jak je tomu tak např. v případě uhelných ložisek v OKD anebo na bývalém 31

32 polymetalickém ložisku Zlaté Hory v Jeseníkách. Tak dochází k tomu, že počínaje rokem 1992 se podle surovinových ročenek ČGS Geofondu vydávají ze státního rozpočtu na technický útlum a zahlazování důsledků hornické činnosti každoročně částky přesahující 1 miliardu Kč a dosahující téměř 4 miliard Kč (např až 1996). Od roku 1992 dodnes bylo z tohoto titulu ze státního rozpočtu vydáno přes padesát miliard Kč. V následujícím přehledu uvádíme kategorizaci zásob podle Zásad KKZ z roku Poslední kategorizace zásob podle KKZ, platná do roku 1991, je uvedena výše v podobě samostatné textové přílohy č. 1. Kategorizace zásob podle Zásad KKZ z roku 1968: 32

33 Poslední kategorizace zásob podle KKZ, platná do roku viz textová příloha č

34 34

35 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 8: PŘEHLED PLATNÉ LEGISLATIVY PRO KLASIFIKACI A POSUZOVÁNÍ ZÁSOB NEROSTNÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE Přírodní nahromadění vyhrazených nerostů tvoří výhradní ložiska, která představují nerostné bohatství státu a jsou jeho vlastnictvím. Výčet vyhrazených nerostů je uveden v 3, odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Při vyhledávání, průzkumu, využívání, ochraně výhradních ložisek a při evidenci jejich zásob je nutno postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními horního zákona a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích vše ve znění pozdějších předpisů. Ložiska nevyhrazených nerostů jsou obecně součástí pozemku ( 7), ale na ložiska, u kterých bylo již dříve rozhodnuto, že jsou vhodná k průmyslovému dobývání, je pohlíženo jako na výhradní ložiska nevyhrazených nerostů. Vyhledávání a průzkum ložisek Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů může podle zákona č. 62/1988 Sb. provádět fyzická nebo právnická osoba ( organizace ) za předpokladu, že tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti. Organizace, která chce realizovat vyhledávání a průzkum ložisek těchto nerostů včetně ověřování jejich zásob, musí podle 4 zákona požádat Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území. Řízení, které podléhá správnímu řádu, je zakončeno rozhodnutím o stanovení nebo nestanovení průzkumného území, které v kladném případě obsahuje vymezení průzkumného území, nerost, na jehož vyhledávání a průzkum se průzkumné území stanovuje, podmínky provádění prací a dobu platnosti průzkumného území. Na řízení o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu se dále vztahují zvláštní ustanovení, obsažená v 4d, 4e, 4f zákona o geologických pracích. Průzkumné území nemá povahu územního rozhodnutí, zakládá však výhradní právo podnikatele na vyhledávání daného nerostu v daném průzkumném území. Zákon stanoví povinnost každoroční úhrady za plochu vymezeného průzkumného území. Tato úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrech je průzkumné území stanoveno. Postup při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů a s ním spojené oznamovací povinnosti stanoví 11 až 13 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek. V rámci provádění prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů musí podle 22 zákona o geologických pracích příslušná organizace respektovat zájmy chráněné podle zvláštních předpisů. K nim patří především zákony (vše ve znění pozdějších předpisů) č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon), č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči apod. Posouzení vlivů činností, souvisejících s vyhledáváním a průzkumem ložisek na životní prostředí by bylo nutné pouze v případě, že tyto činnosti mohou významně ovlivnit území 35

36 evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ( 4, odst. 1, písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Tyto činnosti a technologie podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené zákonem o geologických pracích, může Ministerstvo životního prostředí stanovené průzkumné území zrušit. Výpočet zásob výhradního ložiska a jeho nezávislé odborné posouzení zabezpečuje organizace. Tento výpočet spolu s posouzením zasílá organizace Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu průmyslu a obchodu a příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. Dobývání ložisek Zjistí-li se vyhledáváním a průzkumem vyhrazený nerost v množství a jakosti, umožňujícím vyčíslit alespoň v části ložiska zásoby v kategorii zásob vyhledaných, ohlásí organizace tuto skutečnost Ministerstvu životního prostředí. Ministerstvo následně vydá osvědčení o výhradním ložisku, které je mimo jiné podkladem pro zajištění ochrany výhradního ložiska před ztížením nebo znemožněním jeho dobývání stanovením chráněného ložiskového území podle 17 horního zákona. Oprávnění podnikatele k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí podle 24 horního zákona předcházet souhlas Ministerstva životního prostředí, který může být vázán na splnění omezujících podmínek zohledňujících zájmy surovinové politiky státu a na uhrazení prostředků již vynaložených ze státního rozpočtu na geologické práce na ložisku. Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro kterou byl průzkum proveden a pokud ji neuplatní, pak organizace, která se na průzkumu finančně podílela. Pro příjem a vyřizování žádostí o předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru pro účely dobývání ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu platí podle odstavců 6 9, 24 horního zákona poněkud odlišná pravidla (zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie aj.), vycházející z transponované směrnice EU. Řízení o stanovení dobývacího prostoru probíhá v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány životního prostředí, územního plánování a stavebním úřadem. Návrh na stanovení dobývacího prostoru musí podnikatel doložit zákonem stanovenou dokumentací. V řízení jsou řešeny vztahy k vlastníkům pozemků a vypořádání se střety zájmů chráněných zvláštními předpisy. Nezbytnou součástí podkladů je také vyhodnocení vlivu dobývání na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je vedle báňského oprávnění též rozhodnutím o využití území. Organizace, které byl stanoven dobývací prostor, může zahájit těžební práce až na základě povolení hornické činnosti, vydané obvodním báňským úřadem. Povolení hornické činnosti podléhá správnímu řízení, při kterém se posuzují plány otvírky, přípravy a dobývání ložiska, včetně plánů na sanace a rekultivace po ukončení těžby. Organizace je povinna platit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z dobývacího prostoru. Výši úhrady odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více 36

37 obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. Organizace je dále povinna zaplatit roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách. Úhrada činí nejvýše 10% z tržní ceny vydobytých nerostů. Z výnosu této úhrady převede obvodní báňský úřad 25% do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75% převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce. Poznámka: Uvedený text o úhradách vychází ze znění zákona č. 44 ve znění pozdějších předpisů, který je platný do Tento zákon byl novelizován zákonem č. 89/2016 Sb. (Sbírka zákonů, částka 36 ze dne ), který od podstatně mění úhrady z vydobytých nerostů ( 33a 33w) a to jak u povrchově, tak i hlubinně dobývaných ložisek uhlí a dalších nerostů. U povrchově dobývaných ložisek hnědého uhlí je úhrada ze 33 % příjmem obce (obcí) a ze 67 % příjmem státního rozpočtu. U ložisek uhlí dobývaných hlubinným způsobem (vztahuje se i na hnědé uhlí, ačkoli poslední hlubinná těžba hnědého uhlí v ČR byla ukončena k na dole Centrum na Mostecku) je úhrada ze 75 % příjmem obce (obcí), na jejímž území je uhlí dobýváno. U ropy a hořlavého zemního plynu je situace obdobná jako u hlubinně dobývaných ložisek uhlí; totéž platí pro radioaktivní nerosty. U ostatních nerostů je úhrada ze 38 % příjmem obce (obcí) a ze 62 % příjmem státního rozpočtu. Zákon č. 89/2016 řeší i účelovost úhrady (jakým způsobem může být použita), úhradové přiznání a zálohy na úhradu z vydobytých nerostů. Osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce Geologické práce, zaměřené na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek jsou oprávněny projektovat, provádět a vyhodnocovat pouze organizace (fyzické a právnické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy) u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá odpovědný řešitel geologických prací, to je fyzická osoba s osvědčením odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru ložisková geologie. O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. Rozhodnutí o přiznání odborné způsobilosti vydává ministerstvo na dobu neurčitou, může ho však zrušit v případě závažného nebo opakovaného porušení ustanovení zákona o geologických pracích nebo předpisů, vydaných na jeho základě. Podrobnosti postupu při přiznávání odborné způsobilosti stanoví vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce. Podmínkou přiznání odborné způsobilosti uchazeči je vysokoškolské vzdělání geologického směru, minimálně tříletá odborná praxe, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací uchazeče, složení zkoušky ze znalostí příslušných právních předpisů a bezúhonnost. V odůvodněných případech může ministerstvo prominout podmínku vysokoškolského vzdělání geologického směru v případě uchazečů s více než desetiletou odbornou praxí. Pro posouzení odborné úrovně dosavadních prací musí uchazeč předložit vybrané projekty, dílčí a závěrečné zprávy, jimiž dokládá svoji odbornou úroveň a schopnost projektovat, řídit a vyhodnocovat geologické práce. K posouzení odborné úrovně těchto prací by ministerstvo mělo pověřovat odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními sdruženími, v případě ložiskové geologie Českou asociací ložiskových geologů. Znalost právních předpisů se ověřuje zkouškou před zkušební komisí, jmenovanou ministerstvem. Předmětem zkoušky je ověření znalosti zákona o geologických pracích 37

38 a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu a dále vybraných částí občanského zákoníku, obchodního zákoníku, správního řádu a právních předpisů, upravujících zákonem chráněné zájmy, které představují střety s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací. U žadatelů o přiznání odborné způsobilosti v oboru ložisková geologie je dále ověřována znalost horního zákona, právních předpisů upravujících hornickou činnost a části stavebního zákona, v ustanoveních, dotýkajících se příslušných geologických prací. Projekty geologických prací, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací včetně výpočtů zásob nerostů opatřuje odpovědný řešitel vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak ČR, jméno odpovědného řešitele, obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým Ministerstvo životního prostředí osvědčení odborné způsobilosti vydalo. Podpis a razítko odpovědného řešitele na dílčích a závěrečných zprávách o výsledcích geologických prací představuje důkaz, že byly zpracovány oprávněnou organizací ve smyslu 3, odst. 1 zákona o geologických pracích. 38

39 TEXTOVÁ PŘÍLOHA č. 9: PŘEHLED PLATNÉ LEGISLATIVY PRO KLASIFIKACI A POSUZOVÁNÍ ZÁSOB NEROSTNÝCH SUROVIN V RUSKÉ FEDERACI Platný systém klasifikace zásob (zdrojů v pojetí CRIRSCO) Ruské federace je výsledkem mnohaletého vývoje od roku 1939, kdy byla v tehdejším SSSR přijata klasifikace zásob nerostných surovin do tří skupin a šesti kategorií, A1 až C2. Každá kategorie byla definována souborem znaků, podle kterých bylo možno konkrétní zásoby klasifikovat. Základem klasifikace byla prozkoumanost a úroveň poznání ložiska s přihlédnutím k jeho průmyslovému významu. V původní klasifikaci byla vymezena i přesnost, s jakou měl výpočet zásob odpovídat skutečnosti, pro kategorii A1 ± 10 %, A2 ± 20 %, B1 ± 30 %, B2 ± 50 %. Později bylo od číselného vyjádření přesnosti upuštěno, počet kategorií v několika krocích snížen až do čtyř, nyní užívaných: A, B, C1 a C2. Navíc jsou tzv. prognózní zásoby členěny do tří kategorií, P1 až P3. V Ruské federaci jsou v současnosti záležitosti ekonomického vyhodnocování ložisek nerostných surovin, související s výpočtem a evidencí zásob (zdrojů v nomenklatuře CRIRSCO) v kompetenci Státní komise pro zásoby nerostných surovin (GKZ: Gosudarstvěnnaja kamissija po zapasam), která tvoří úřad vybavený více než stovkou pracovníků. Podle podkladů GKZ je za hlavní cíl považováno zajištění racionálního využívání nerostného bohatství ve státním zájmu. Náplň činnosti GKZ obsahuje tyto body: provádění státní expertizy zásob nerostných surovin; ochrana státního tajemství; organizačně-metodické řízení činnosti komisí zplnomocněných k projednávání a schvalování zásob nerostných surovin; konzultace v otázkách výpočtu zásob ložisek nerostných surovin; konzultace v otázkách projektování ložiskově geologických výzkumů; konzultace v problematice geologicko-ekonomického a hodnotového vyhodnocování nerostného bohatství; provádění vědecko-výzkumných, metodických a tematických prací; organizace a provádění výstav, konferencí a seminářů; informační a vydavatelská činnost. NAEN je Národní asociace pro expertizu nerostného bohatství a byla založena v roce NAEN sdružuje velké ruské společnosti působící v oblasti využívání nerostného bohatství. Od roku 2007 NAEN koordinuje činnost Společnosti expertů Ruska pro využívání nerostného bohatství OERN. Společnost OERN má filiálky v 11 velkých městech Ruské federace. Je pravděpodobné, že jde o města, v nichž působí regionální komise pro zásoby (GKZ nesla v minulosti název Všesvazová, nyní je Federální státní institucí FGU GKZ). Členství v OERN je základní podmínkou pro působení odborníků coby kompetentních osob. Jmenované instituce po dohodě se zástupci CRIRSCO a PERC, uzavřené v roce 2010 v Moskvě, stály u zrodu námi přeloženého Kodexu NAEN, vydaného v roce V současné době je tento kodex, podle ruských informací, vedle CRIRSCO oficiálně uznáván také ESMA- European Securities and Market Authority (do ruštiny přeložená jako Evropská správa dohledu nad trhem cenných papírů) a CSA-Canadian Standards Association (v ruském textu nazvaná jako Kanadská komise pro regulaci trhu cenných papírů). 39

40 Jak to vyplývá z překládaného Kodexu NAEN, zůstal zřejmě v Ruské federaci beze změny dosavadní systém schvalování zásob a jejich kategorizace. V článku 21. Kodexu NAEN (na str. 23 překladu) svědčí o tom tento text: Za jakýchkoli okolností a podmínek musí být vyhodnocování ložisek nerostných surovin nacházejících se na území Ruské federace, předkládané ve veřejné zprávě, podloženo geologickými informacemi společnosti o zásobách, které prošly procedurou státní expertizy a schválení v souladu s platnou legislativou, Ruská legislativa týkající se využívání nerostného bohatství zakazuje využívání ložisek, jejichž zásoby nebyly schváleny podle předepsaného postupu. Uskutečněné schválení zásob a jejich zanesení do státní evidence je považováno za právní modifikující faktor. Kodex NAEN je zřejmě určen pro případy, kdy se ruské těžební a jiné společnosti ucházejí o zahraniční investory anebo se zúčastní na burzách cenných papírů (jako např. A. S. Norilsk Nickel). To potvrzuje i Směrnice pro harmonizaci standardů oznamování Ruska a CRIRSCO, schválených FGU GKZ a CRIRSCO 28. září 2010 ruský systém oznamování zásob a zdrojů a systém oznamování CRIRSCO mají rozdílné základní úlohy. Dále: nehledě na rozdílné konečné cíle oba systémy se snaží o dosažení shodného předkládání údajů o nerostně surovinových aktivech společností při přijatelné úrovni věrohodnosti těchto vyhodnocení. Z těchto výchozích pozic lze odvodit i poněkud specifickou funkci kompetentních osob, členů OERN. Jejich hlavní rolí je účast na vypracování veřejné zprávy a zajištění toho, aby zveřejňované zprávy ruských společností respektovaly Kodex NAEN a byly tak použitelné pro komerční účely v mezinárodním měřítku. Máme-li Kodex NAEN hodnotit jako celek, můžeme konstatovat, že se odpovídajícím ruským institucím podařilo nalézt kompromis, který je přijatelný nejenom pro neměnný dosavadní systém schvalování zásob v Ruské federaci, ale i v případě potřeby, pro aplikaci kritérií srovnatelných mezinárodních standardů, používaných institucemi sdruženými v CRIRSCO. Díky rozdílům v ruském a anglickém textu však platný ruský text není vždy v souladu se standardy JORC a PERC. Na některé konkrétní disproporce, které mohou podstatně ovlivnit nesprávnou interpretaci ruského uživatele Kodexu NAEN, jsme upozornili výše a jsou vyznačeny v poznámkách v překladu. Na následujícím obrázku je znázorněn vztah mezi zásobami, jak jsou používány v ruské praxi a mezinárodními standarty: 40