ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0471/2016/VZ-27566/2016/551/DBo Brno: 30. června 2016

Transkript

1 *UOHSX008LXS2* UOHSX008LXS2 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0471/2016/VZ-27566/2016/551/DBo Brno: 30. června 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, jichž se měl dopustit účastník řízení zadavatel Město Vejprty, IČO , se sídlem Tylova 870/6, Vejprty, v případě veřejné zakázky Provoz Centra sociálních služeb Vejprty / opakované VŘ č. 1, zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , na kterou byla dne uzavřena Smlouva o poskytování služeb sociální integrace část č. 1, Smlouva o poskytování služeb sociální integrace část č. 2 a Smlouva o poskytování služeb sociální integrace část č. 3 se společností Oblastní charita Most, IČO , se sídlem Jilemnického 2457, Most, vydává podle ustanovení 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento příkaz: I. Zadavatel Město Vejprty, IČO , se sídlem Tylova 870/6, Vejprty se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v 39 odst. 3 písm. b) bod 1. citovaného zákona ve spojení s 40 odst. 1 citovaného zákona, když při zadávání části č. 1 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež veřejné zakázky Provoz Centra sociálních služeb Vejprty / opakované

2 VŘ č. 1. v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 17 dnů, neboť tato lhůta začala běžet dne a skončila dne v 11,30 hod., čímž byla lhůta pro podání nabídek stanovena pouze v délce 16 dnů a 11,5 hodin, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel na předmět plnění jmenované veřejné zakázky dne s uchazečem Oblastní charita Most, IČO , se sídlem Jilemnického 2457, Most Smlouvu o poskytování služeb sociální integrace část č. 1. II. Zadavatel Město Vejprty, IČO , se sídlem Tylova 870/6, Vejprty se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v 39 odst. 3 písm. b) bod 1. citovaného zákona ve spojení s 40 odst. 1 citovaného zákona, když při zadávání části č. 2 Odborné sociální poradenství veřejné zakázky Provoz Centra sociálních služeb Vejprty / opakované VŘ č. 1. v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 17 dnů, neboť tato lhůta začala běžet dne a skončila dne v 11,30 hod., čímž byla lhůta pro podání nabídek stanovena pouze v délce 16 dnů a 11,5 hodin, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel na předmět plnění jmenované veřejné zakázky dne s uchazečem Oblastní charita Most, IČO , se sídlem Jilemnického 2457, Most Smlouvu o poskytování služeb sociální integrace část č. 2. III. Zadavatel Město Vejprty, IČO , se sídlem Tylova 870/6, Vejprty se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v 39 odst. 3 písm. b) bod 1. citovaného zákona ve spojení s 40 odst. 1 citovaného zákona, když při zadávání části č. 3 Terénní programy veřejné zakázky Provoz Centra sociálních služeb Vejprty / opakované VŘ č. 1. v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky , stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 17 dnů, neboť tato lhůta začala běžet dne a skončila dne v 11,30 hod., čímž byla lhůta pro podání nabídek stanovena pouze v délce 16 dnů a 11,5 hodin, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel na předmět plnění jmenované veřejné zakázky dne s uchazečem Oblastní charita Most, IČO , se sídlem Jilemnického 2457, Most Smlouvu o poskytování služeb sociální integrace část č. 3. IV. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. se zadavateli Město Vejprty, IČO , se sídlem Tylova 870/6, Vejprty podle 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá pokuta ve výši Kč (čtyři tisíce korun českých). Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu. 2

3 ODŮVODNĚNÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), který je podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen zákon ), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele Město Vejprty, IČO , se sídlem Tylova 870/6, Vejprty (dále jen zadavatel ) v případě veřejné zakázky Provoz Centra sociálních služeb Vejprty / opakované VŘ č. 1., zadávané v otevřeném řízení, jehož formulář Oznámení o zadání zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne pod evidenčním číslem zakázky (dále jen veřejná zakázka ). 2. Úřad z údajů dostupných na profilu zadavatele ( jenž je ode dne registrován pod ev. č. formuláře ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen profil zadavatele ), z údajů dostupných ve Věstníku veřejných zakázek a z dokumentace o veřejné zakázce, kterou si Úřad vyžádal od zadavatele na základě podnětu, zjistil následující skutečnosti, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0471/2016/VZ. 3. Zadavatel se nechal ve smyslu 151 zákona zastoupit při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících s předmětným zadávacím řízením jinou osobou společností RE-IN-KA s. r. o., IČO , se sídlem Štefánikovo náměstí 1702/18, Chomutov. 4. Zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne Uvedené oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne , přičemž z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že dne na svém profilu zadavatel uveřejnil také zadávací dokumentaci v plném rozsahu. Lhůta pro podání nabídek, uvedená v bodě 10 zadávací dokumentace a též v bodě IV.3.4) Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast Oznámení o zakázce, byla zadavatelem stanovena do do 11,30 hod. 5. Podle bodu II.1.4) Oznámení o zadání zakázky Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů) bylo předmětem veřejné zakázky zajištění sociálních služeb, které pomohou omezit sociální vyloučení cílové skupiny, předcházet dalšímu rozšiřování sociálního vyloučení a usnadnit osobám z cílové skupiny vstup na trh práce a pomoci jim se na trhu práce udržet, a to realizováním následujících aktivit: Terénní programy, Nízkoprahové zařízení pro mládež a Odborné sociální poradenství. 6. Veřejná zakázka byla dle bodu zadávací dokumentace rozdělena na tři části (v souladu s 98 zákona), přičemž každá část obsahovala 1 sociální službu a její fakultativní činnost. Uchazeči se mohli ucházet o plnění v jedné či více částech, popř. ve všech částech veřejné zakázky. 7. Podle bodu II.2.1) Oznámení o zakázce Celkové množství nebo rozsah a bodu 4.1 zadávací dokumentace činila předpokládaná hodnota části č. 1 Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež veřejné zakázky Kč bez DPH, části č. 2 Odborné sociální poradenství veřejné zakázky Kč bez DPH a části č. 3 Terénní programy veřejné zakázky Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky tedy činila Kč bez DPH. 3

4 8. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že všechny 3 části veřejné zakázky byly zadány dodavateli Oblastní charita Most, IČO , se sídlem Jilemnického 2457, Most (dále jen vybraný uchazeč ), se kterým zadavatel dne uzavřel Smlouvu o poskytování služeb sociální integrace část č. 1 na částku Kč vč. DPH, Smlouvu o poskytování služeb sociální integrace část č. 2 na částku Kč vč. DPH, a Smlouvu o poskytování služeb sociální integrace část č. 3 na částku Kč vč. DPH. Celková cena veřejné zakázky na všechny tři části tedy činila částku Kč vč. DPH. 9. Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Relevantní ustanovení zákona 10. Podle 26 odst. 1 písm. a) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. 11. Podle 26 odst. 2 písm. a) zákona se za oznámení o zahájení zadávacího řízení pro účely tohoto zákona považuje oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu veřejným zadavatelem. 12. Podle 39 odst. 3 písm. b) zákona nesmí být lhůta pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek kratší než dny v otevřeném řízení, nebo dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení. 13. Podle 39 odst. 6 věty druhé zákona lhůty pro podání nabídek podle 39 odst. 3 zákona začínají běžet v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, v případě užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, soutěžního dialogu a řízení na základě rámcové smlouvy dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky a v případě jednacího řízení bez uveřejnění dnem odeslání výzvy k jednání. 14. Podle 40 odst. 1 zákona pokud veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, může zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů. K právnímu postavení zadavatele 15. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele dle zákona. 16. Podle 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, 4

5 d) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 17. Podle 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Podle 3 odst. 1 citovaného zákona o obcích, obec, která má alespoň obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. 18. Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem, a tudíž se na něj vztahují ustanovení zákona o veřejných zakázkách. K výroku I., II. a III. tohoto příkazu 19. Úřad v obecné rovině uvádí, že lhůty v zadávacím řízení určuje v souladu se zákonem veřejný zadavatel, přičemž zákonem vymezené lhůty pro podání nabídek jsou stanoveny jako minimální. Při určení dané lhůty platí zásada, že veřejný zadavatel musí vždy přizpůsobit lhůtu předmětu a charakteru veřejné zakázky, tedy stanovit ji s ohledem na rozsah a složitost předmětu plnění, případnou sezónní realizovatelnost a v neposlední řadě také s ohledem na dobu potřebnou pro zpracování a předložení nabídek dodavateli. Logicky se dá předpokládat, že minimální zákonem požadovaná lhůta bude obvykle stanovena u jednodušších veřejných zakázek, které jsou pak méně náročné, pokud jde o zpracování nabídky, kdežto u složitějších veřejných zakázek nemusí být tato minimální lhůta dostačující a zadavatel by ji měl relevantně přizpůsobit, resp. prodloužit tak, aby dodavatelé mohli zpracovat odpovídající nabídky. Určení délky lhůty pro podání nabídek tedy významnou měrou ovlivňuje i další průběh zadávacího řízení, neboť od její délky se může odvíjet i počet a kvalita obdržených nabídek v daném zadávacím řízení. Z uvedených důvodů jsou délky lhůt pro podání nabídek (a to délky minimální) stanoveny kogentním ustanovením 39 odst. 2 a 3 zákona, přičemž význam dodržení těchto ustanovení zdůraznil zákonodárce výrazem nesmí být kratší. Zadavatel tedy musí při stanovení lhůty pro podání nabídek u podlimitní veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení dle 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona dodržet alespoň její zákonem stanovenou délku 22 dnů, pokud z povahy předmětu veřejné zakázky neplyne potřeba stanovit lhůtu delší. 20. Úřad dále uvádí, že zákon prostřednictvím ustanovení 40 odst. 1 poskytuje veřejnému zadavateli možnost (nikoli povinnost) zkrátit lhůtu pro podání nabídek v případě otevřeného řízení o 5 dnů, jestliže veřejný zadavatel uveřejní na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu, a to již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení. Jinými slovy řečeno, pokud bude mít potenciální dodavatel možnost se seznámit s kompletní zadávací dokumentací již od okamžiku uveřejnění oznámení o zakázce, je zadavatel oprávněn si zákonem danou minimální lhůtu pro podání nabídek zkrátit ještě o 5 dnů. 5

6 21. V předmětné veřejné zakázce zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dne , jež bylo uveřejněno dne ve Věstníku veřejných zakázek a zároveň dne uveřejnil zadávací dokumentaci v plném rozsahu na profilu zadavatele. Vzhledem k právě uvedené skutečnosti měl zadavatel možnost zkrátit zákonem stanovenou minimální lhůtu 22 dnů o dalších 5 dnů, tudíž lhůta pro podání nabídek v předmětné veřejné zakázce měla činit minimálně 17 dnů. 22. Z bodu 10 zadávací dokumentace, jakož i z bodu IV.3.4) Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast Oznámení o zakázce, vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena do do 11,30 hod. Vzhledem k tomu, že oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne , lhůta pro podání nabídek počala běžet den následující, tedy Aby zadavatel dostál své povinnosti dodržet minimální lhůtu 17 dnů, musel by konec lhůty pro podání nabídek stanovit nejdříve dne , což však neučinil. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel u předmětné veřejné zakázky stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 17 dnů, a to konkrétně v délce 16 dnů a 11,5 hodiny. 23. Ačkoliv by se mohlo jevit zkrácení lhůty pro podání nabídek o 12,5 hodiny jako zanedbatelné, nelze tolerovat jakoukoliv odchylku ve stanovení předmětné lhůty spočívající v jejím zkrácení, a to ani při využití možnosti poskytnuté ustanovením 40 odst. 1 zákona, neboť ustanovení 39 odst. 3 písm. b) bodu 1. zákona obligatorně ukládá zadavatelům stanovit předmětnou lhůtu v minimální délce 22 dnů, resp. 17 dnů při využití možnosti uvedené v 40 odst. 1 zákona. Libovolné zkracování doby, byť se jedná o jednotky hodin, může mít na průběh zadávacího řízení negativní dopad, neboť jednoznačně limituje potenciální dodavatele v účasti v předmětném zadávacím řízení. 24. Stanovením alespoň minimální zákonné lhůty pro podání nabídek mohl zadavatel docílit obdržení nabídek od širšího okruhu dodavatelů, nebo případně kvalitnějších nabídek od uchazečů, kteří nabídku podali, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější. Vzhledem ke skutečnosti, že nabídku na veřejnou zakázku podali pouze tři uchazeči, přičemž na část č. 1 byly podané pouze 2 nabídky, nelze zcela vyloučit, že existovali další dodavatelé, kteří neměli na přípravu a předložení nabídek dostatek času, a proto svoji nabídku nepodali. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které prokazatelně ovlivnilo zadávací řízení, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění, aniž nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo. Tento fakt již judikoval Krajský soud ve svém rozsudku ze dne , sp. zn. 62 Af 14/2011, v němž konstatoval, že z uvedeného ustanovení ( 120 odst. 1 písm. a) zákona) je zřejmé, že se deliktu dopustí již ten zadavatel, který nedodrží ZVZ (zákon), přičemž tím pouze hypoteticky ovlivní výběr nejvhodnější nabídky. Nelze však zcela pominout skutečnost, že doba, o kterou byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem zkrácena, tj. 12,5 hodiny, dává jen minimální prostor pro to, aby v ní zadavatel obdržel jinou (další) a především lepší nabídku oproti nabídkám ostatním, která by byla s to zvrátit výsledek předmětného zadávacího řízení, tj. která by byla vybrána jako nabídka nejvhodnější. Ačkoliv tato nižší pravděpodobnost nemá s ohledem na zde uvedené vliv na závěry Úřadu stran toho, zda byly, či nebyly zadavatelem spáchány správní delikty, jež jsou předmětem tohoto správního řízení, Úřad k této okolnosti přihlédl při stanovení výše pokuty (viz níže). 25. Úřad dodává, že otázkou zkrácení zákonem stanovené minimální lhůty pro podání nabídek se již v minulosti také několikrát zabýval, a to např. ve svých rozhodnutích č. j. ÚOHS- 6

7 S574/2014/VZ-17661/2014/RNi ze dne , či v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0623/2015/VZ /2015/523/MKv ze dne Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v rozporu s 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona ve spojení s 40 odst. 1 zákona, když stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 17 dnů, neboť tato lhůta začala běžet dne a skončila dne v 11,30 hod., čímž byla lhůta pro podání nabídek stanovena v délce 16 dnů a 11,5 hodin, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na všechny tři části veřejné zakázky, čímž se zadavatel dopustil celkem tří správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu. K výroku IV. tohoto příkazu uložení sankce 27. Podle 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. 28. Zadavatel se dopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto příkazu tím, že v rozporu s 39 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona ve spojení s 40 odst. 1 zákona stanovil lhůtu pro podání nabídek v délce kratší než minimálních 17 dnů, a to konkrétně v délce 16 dnů a 11,5 hodiny, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku. 29. Podle 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne novelizováno, přičemž podle 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 30. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, neboť zákon účinný v době spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II. a III. tohoto příkazu umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. Jinými slovy, nová (pozdější) právní úprava je pro pachatele správního deliktu příznivější. 31. V návaznosti na to tedy Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne , přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Smlouvy na všechny 3 části veřejné zakázky byly zadavatelem uzavřeny dne Z výše uvedeného vyplývá, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo, přičemž v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla. 32. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, 7

8 která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku ze dne , č. j. 1 As 28/ , nebo v rozsudku ze dne , č. j. 5 Afs 9/ ), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 As 27/ , a ze dne , č. j. 8 As 17/ ). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 33. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výrocích I. až III. tohoto příkazu samostatně. 34. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu). 35. V daném případě se zadavatel dopustil všech třech správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. a) zákona. 36. Podle 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. a), c), nebo d) zákona. 37. Platí, že v případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena shodná horní sazba výše pokuty [jako v tomto případě ve vztahu ke správním deliktům podle 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu], nelze ukládat sankci za přísněji trestný z těchto správních deliktů, ale je nutné s ohledem na použití zásady absorpce uložit pokutu pouze za jeden z nich. 38. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a ke správním deliktům uvedeným ve výroku II. a III. tohoto příkazu přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. Důvodem pro toto rozhodnutí Úřadu je skutečnost, že v případě smlouvy na část č. 1 veřejné zakázky byl vynaložen větší objem finančních prostředků z veřejných zdrojů, neboť cena uhrazená za realizaci této části ( Kč vč. DPH) je podstatně vyšší než v případě částí č. 2 a č. 3 veřejné zakázky. 39. Jak vyplývá ze smlouvy uzavřené na část č. 1 veřejné zakázky s vybraným uchazečem, cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 8

9 písm. a) zákona a za který může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) tedy činí Kč. 40. Podle 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti. 41. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když lhůtu pro podání nabídek v minimální délce 22 dnů, jíž vzhledem k včasnému uveřejnění zadávací dokumentace v plném rozsahu na svém profilu, a tedy v souladu se zákonem, zkrátil o 5 dnů, v konečném výsledku stanovil kratší než minimálně požadovaných 17 dnů. Lhůta pro podání nabídek tak v daném případě činila pouze 16 dnů a 11,5 hodiny. 42. V rámci důsledků protiprávního jednání zadavatele mohlo dojít k ovlivnění následného průběhu zadávacího řízení tím, že nedostatečná délka lhůty pro podání nabídek, byť byla zkrácena o 12,5 hodiny, mohla ovlivnit počet podaných nabídek či kvalitu zpracování předložených nabídek, přičemž nelze vyloučit, že by některá z takových nabídek mohla být vyhodnocena jako ekonomicky výhodnější. Jak však již Úřad zkonstatoval výše v bodu 24 odůvodnění tohoto příkazu, míra vlivu na výsledek předmětného zadávacího řízení, resp. pravděpodobnost obdržení ještě výhodnější nabídky než té, která byla zadavatelem v zadávacím řízení nakonec vybrána, byla v daném případě s ohledem na dobu, o kterou byla lhůta pro podání nabídek v rozporu se zákonem zkrácena, nižší, než např. v situaci, kdyby zadavatel délku lhůty pro podání nabídek zkrátil v řádu dnů, k čemuž Úřad při jeho úvahách o konečné výši pokuty za spáchaný správní delikt přihlédl. 43. Jako polehčující okolnost Úřad dále zohlednil relativně malý objem finančních prostředků, který byl vynaložen při realizaci části č. 1 veřejné zakázky z veřejných zdrojů ( Kč s DPH), neboť zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (zpravidla platí, že čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole, a naopak). 44. Jak je uvedeno v bodu 38 odůvodnění tohoto příkazu, ke správním deliktům uvedeným ve výrocích II. a III. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti. 45. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne , sp. zn. 62 Af 123/2013, zohlednil dále skutečnost, že od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. III. tohoto příkazu uplynuly již více než 2 roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba 9

10 dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo. 46. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z návrhu závěrečného účtu zadavatele za rok 2015, který je zveřejněn na jeho internetových stránkách ( 2/uredni-deska/navrh-zaverecneho-uctu-mesta-vejprty-za-rok html), vyplývá, že jeho příjmy převyšovaly výdaje, přičemž příjmová část rozpočtu byla v roce 2015 naplněna částkou ,72 Kč. Ve vztahu k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k objemu finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či jakkoliv nespravedlivou. 47. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti. 48. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu. 49. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto příkazu je podle 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu 10

11 se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. otisk úředního razítka JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda Obdrží Město Vejprty, Tylova 870/6, Vejprty Vypraveno dne viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 11