dobytí Bastily královská věznice, symbol královské moci srovnána se zemí, počátek revoluce

Transkript

1 Otázka: Velká Francouzská revoluce Předmět: Dějepis Přidal(a): Ajinka - Ludvík XVI. nesvolává generální stavy, naposledy 1613, svolány až 1788 (9) 290 duchovních, 270 zástupců šlechty a 580 poddaných -> požadavek krále vybrat výjimečné daně, aby splatil státní dluh-> velká nespokojenost třetího stavu, chtěli, aby se hlasovalo jednotlivě nelibost krále a prvních dvou stavů, protože třetího stavu bylo více, král rozpouští generální stavy, třetí stav se prohlásil za ústavodárné národní shromáždění - král rozčarován tímto rozhodnutím, připravuje armádu -> velké pobouření lidu, odhodlání bojovat za svá rozhodnutí dobytí Bastily královská věznice, symbol královské moci srovnána se zemí, počátek revoluce - z Paříže se síří revoluční nálada po celé Francii - v srpnu vydány srpnové dekrety úprava vztahů mezi šlechtou a poddanými, zrušeny šlechtická privilegia poddaní nejsou závislí na šlechtě, král donucen podepsat - nejvýznamnější dokument Deklarace práv člověka a občana 17 bodů člověk se rodí svobodný, lidé jsou si před zákonem rovni, pouze zákon může omezovat svobodu, každý má právo na šťastný život a právo vlastnit majetek - ve Francii vlna nepokojů a strachu, královská rodina pod dozorem přestěhována do Paříže - objevují se různé názory a pohledy na budoucnost Francie royalisté proti revolucionářům - maršál La Faytte využívá poznatků z americké revoluce, chce prosadit konstituční monarchii (feuillanti), s jeho názorem nejsou všichni spokojeni (sansculloti bezkalhoťáci, nejradikálnější) page 1 / 7

2 - září národní shromáždění vypracovává na základě deklarace první ústavu zákonodárná, výkonná a soudní moc konstituční monarchie, v čele král platila jen několik měsíců, pak ztratila platnost - revoluci sledovali ostatní panovníci s napětím pokud králi bude ublíženo, Francii vyhlásí válku Pilnické prohlášení z iniciativy Rakouska a Pruska, varování revolucionářům - král donucen opustit Versailles, pod stálým dozorem - vytvořily se různé revoluční kluby: Cordeliéři krvavý Marat, Georg Danton, Camille Demoulin chtěli demokratické principy, Jakobíni Maxmilián Robespierre varoval před válkou, Francie má vnitřní problémy, není připravena - jaro 1792 Francie vyhlašuje válku Prusku a Rakousku, ti útočí na Paříž pomoc Marseille - srpen 1792 velké povstání, rabování sídel, zabírání sídel aristokratů, stoupenci krále a šlechta popravováni bez soudu - zaniklo ústavodárné shromáždění, situaci převzala Komuna revoluční výbor, vyhlašuje nové volby, ustanoven Konvent důležitý orgán, vypracovává ústavu - další země vyhlašují Francii válku, revoluční vojsko má však úspěchy 1. září 1792 bitva u Valmy pruská armáda poražena dobrovolníky - nová ústava 2. září 1792 Francie se stává republikou, vyhlášen nový kalendář - maršál La Faytte nespokojen s průběhem revoluce, dobrovolně se nechává zajat Prusy, předán Rakušanům, pobývá v Olomouci - v Konventu získávají moc Girondisté významné postavení, obchodníci z bohatého kraje, podporují bohaté vrstvy X soupeří o moc s Jakobíny, kteří podporují chudinu - Výbor pro veřejnou bezpečnost v čele Antoine de Saint Just úkolem stíhat nepřátele revoluce, nechal popravit krále (leden 1793 odsouzen za vlastizradu, manželka popravena o 9 měsíců později) - červen 1793 převrat v Konventu Girondisté svrženi, k moci se dostali Jakobíni prosazují politiku, která se líbí lidem ulice pevné ceny potravin a obilí, tvrdé tresty za lichvářství, dochází k zatýkáním, perzekucím Jakobínská diktatura - hlavní orgán Výbor pro veřejné blaho v čele M. Robespierre řídil obranu země, zásobování, válečnou výrobu, zahraniční politiku - duben 1794 popraveni vůdci revoluce Danton a Desmoulins obžalováni ze zrady page 2 / 7

3 - jakobíni se začali obohacovat na úkor revoluce, velké rozpory mezi nimi Konvent s vojskem oblehl radnici - Robespierre zatčen, popraven 10. července 1794, jeho stoupenci taky konec diktatury jakobínů - pokus o odstranění křesťanství vyvolal vlnu nespokojenosti - k moci se dostávají opět girondisté, zavádí bílý teror podpora bohatých, nárůst cen, omezena práva lidu, vše co jakobíni zakazovali, je povoleno - vznik Direktoria výkonná moc, pět členů - kontrolováno Radou pěti set zavedena thermidoriánská ústava jen občanů mohlo volit zástupce volební právo dle výše majetku - v zemi roste nespokojenost, hlad, šíří se epidemie, došlo k povstání pařížského lidu - vláda Direktoria se nesetkala se spokojeností ozývají se royalisté i nejchudší vrstvy snaha dosadit zpátky krále nebo vytvořit komunistickou společnost - hrozba vzniku občanské války Francie za Napoleona - známý už za doby revoluce, stoupenec jakobínů, vězněn - pocházel z rodiny šlechtice, studoval vojenskou školu, velmi brzy se stal důstojník, poté generál - tažení do Egypta 1799 pozemní vojska úspěšná vítězství v bitvě pod pyramidami, ale poražen admirálem Nelsonem u Abu Kiru zničena francouzská flotila, znemožněn návrat - objevena Rosettská deska, rozluštění hieroglyfů rozluštin ji Champolion - zbylí roajalisté a jakobíni se pokoušejí o převrat-> Napoleon se vrátil, svrhnul Direktorium, vojensky rozehnal Konvent, stal se prvním konzulem - útok na Nizozemí, Švýcarsko a Itálii vytlačil nepřátelská vojska a vytvořil sesterské spojenecké republiky, dosadil v nich oblíbené generály a příbuzné - únor 1800 Napoleonova diktatura porazil Rakousko v bitvě u Marenga - uzavřel konkordát s církví obnovení katolictví ve Francii page 3 / 7

4 - vydal občanský zákoník tzv. Civilní zákoník (Code Civil) spojení starého francouzského a římského práva a změn, které přinesla revoluce, zrušil feudální výsady a zajistil základní lidská práva; neexistují privilegovaní -> všichni jsou si před zákonem rovni; zákaz shromažďování - velice oblíben jmenován doživotním konzulem - prosinec 1804 Napoleon se nechává korunovat císařem, ale nejel do Říma papež sice přijel, ale korunu si nasadil sám papež potupen -> CÍSAŘSTVÍ - zahraniční politika válečný stav s Anglií, vojska se shromažďují u Callais -> Anglie má strach, Evropa se bojí Francie, Anglie se spojuje s Rakouskem, Pruskem a Ruskem, kteří posílají vojska proti Napoleonovi bitva u Slavkova (bitva Tří císařů ) František I. a car Alexandr X Napoleonovi ačkoliv byl v početní menšině, vyhrál, velké vítězství využil nenormovanosti vojska námořní bitva u Trafalgaru admirál Horatio Nelson Napoleona porazil, v bitvě ale padl ( Nelsonova socha na Trafalgar square - leden 1806 zaniká Svatá říše Římská, vzniká Rýnský spolek opět dosazeni přívrženci - František II. císař SŘŘ -> stává se 1. Rakouským císařem František I. - Všem vnucena francouzská ústava - Svoboda rozpuštění židovských spolků - František I. musel slíbit spojenectví; Metternich rádce, pobočník Františka I. věděl, že s Napoleonem to nejde po zlém -> spojenectví; - Napoleon se chce zbavit Josefíny, která nemohla mít děti -> Metternich toho využil a podstrčil mu dceru Františka I. Marii Lousu -> rozvod s Josefínou; Marie mu dala syna Orlíka Napoleon vyhlašuje námořní kontinentální blokádu zaměřenou proti Anglii měla Anglii obchodně poškodit, zboží z Anglie se nesmí dovážet do Evropy, porušení znamenalo vyhlášení války tažení do Portugalska a Španělska, dosazen bratr Josef I. odpor Španělů, vypukla partyzánská válka (guerilla), 1814 vypuzen Rakousko poraženo v bitvě u Wagramu v Rakousku velké změny, vyjednáváním pověřen kníže Metternich, sňatek s dcerou Františka I. Marií Luisou - Napoleon na vrcholu své moci, plánuje tažení do Ruska vojáků shromážděno na Varšavském knížectví, záminka nedodržení Kontinentální blokády, invaze začala a mířila na Moskvu, Rusům velel generál Kutuzov, který ustupoval taktika spálené země, bitva page 4 / 7

5 u Borodina masakr, velké ztráty na obou stranách, nebylo jasného vítěze, pro Napoleona Pyrrhovo vítězství, Kutuzov vydal rozkazy stáhnout se za Moskvu, kterou hořící a bez zásob vydal Francouzům, Napoleon nebyl schopen dalšího postupu, nejsou zásoby, udeří krutá zima (-40 C) Napoleon vydává rozkazy stáhnout se, Kutuzov nutí Napoleona jít stejnou cestou, naprosto nevybavená francouzská armáda je zmasakrována ruskými útoky, Napoleon utíká do Paříže, z Ruska se vrací jen asi vojáků bitva u Lipska tzv. bitva národů Rakousko, Prusko a Anglie proti Francii Napoleon poražen, prchá do Paříže, kde je obležen, Francie ztrácí vše, co v napoleonských válkách vydobyla, Napoleon zajat a odvezen na ostrov Elba - v Paříži uzavřen mír, na trůn dosazeni Bourboni Ludvík XVIII. - jaro Evropští panovníci jsou na Vídeňském kongresu - má řešit vývoj Evropy - vedl ho hrabě Metternich - Napoleon má stále spoustu přívrženců v Paříži-> útěk z Elby-> jaro 1815 vylodění v Marseille s 1000 muži Ludvík proti němu posílá armádu, ta se však přidává na stranu Napoleona, Ludvík prchá z Paříže do Anglie, Napoleon obnovuje císařství na 100 dní (volnost, rovnost, bratrství) bitva u Waterloo Napoleon poražen Angličany (generál Wellington) a Prusy (generál Blücher) - definitivní konec Napoleonovy éry, zbaven všech titulů a deportován na ostrov sv. Helena, kde umírá Vídeňský kongres - svolán v září 1814 svoláni diplomaté z celé Evropy (kromě Osmanské říše (nezapadal do sultánovy sféry zájmů) a papeže) - cíl vypořádání s důsledky napoleonských válek - Nejvýznamnější postavení měli 4 vítězné mocnosti Velká Británie, Prusko, Rusko a Rakousko, předseda rakouský kancléř Metternich (představitel reakčního absolutismu) - hlavní body jednání: 1) Hranice zemí se vrací do roku 1792 všechny Napoleonovy změny zrušeny, Francie se vrací ke svým původním hranicím page 5 / 7

6 2) Restaurace starých dynastií Bourboni do jižní Itálie, Francie, Španělska, obnovena Portugalská monarchie, Rýnský spolek zrušen (obnovení SŘŘ bylo však nevýhodné), zformován Německý spolek >15 států, pravidelné srazy zástupců na říšském sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem (neměl však za sebou armádu, byl pouze formální) - Rovnováha sil v Evropě pořádání pravidelných kongresů, snaha zajistit spolupráci mezi národy v Evropě, Anglie, Prusko, Rusko a Rakousko, (později připuštěna i Francie) - nikdo nebude mít výsadní postavení, měli se co 2 roky scházet, zabraňovat konfliktům vše řešit ústně - Vznik Svaté aliance z iniciativy cara Alexandra, Četník Evropy, spojenectví panovníků většiny Evropských zemí, snaha zabránit revolucím, zachování starých pořádků, stala se ovšem velice konzervativní bránila pokroku - od roku 1818 Francie členem - 20.léta Anglie vystupuje územní změny: - Rusko získalo Finsko a Varšavské knížectví - Švédsko připojilo Norsko (místo Finska) - Dánsko získalo Šlesvicko a Holštýnsko - Napoleonův Rýnský spolek nahrazen Německým spolkem - Nizozemí se spojilo s Belgií v jeden stát (vydrželo jen do roku 1830) Už dříve spojenectví rozdělení za Viléma Oranžského, 1581 Belgie patřila Španělsku, úal Rakousku - Rakousko obnovilo vládu v severní Itálii Lombardii a Benátky velmi bohaté oblasti - obnoveno Švýcarsko - Itálie zůstala rozdrobena sever ovládlo Rakousko, potom území pod nadvládou příbuzných Habsburků, ve středu byl papežský stát, Sardinská dynastie získala strategické oblasti Janov, Nice, jih ovládli Bourboni z Francie - Velká Británie ovládla moře zisk Malty a Jónských ostrovů page 6 / 7

7 Powered by TCPDF ( Studijni-svet.cz Velká Francouzská revoluce - Prusko posunulo hranici až k Rýnu page 7 / 7