14. Mezinárodní symposium KONZERVACE OBJEMNÝCH KRMIV. Brno, Czech Republic, březen 2010

Transkript

1 14. Mezinárodní symposium KONZERVACE OBJEMNÝCH KRMIV Brno, Czech Republic, březen 2010

2

3 Sborník symposia NutriVet s.r.o., Pohořelice Veterinární a farmaceutická univerzita, Brno Mendelova univerzita v Brně Slovenské centrum polnohospodárského výskumu, Nitra Výzkumný ústav živočišné výroby v.v.i., Praha - Uhřiněves 14. MEZINÁRODNÍ SYMPOSIUM KONZERVACE OBJEMNÝCH KRMIV BŘEZNA, 2010 Brno, Czech Republic 2010

4

5 Organizační komise: Ing. Václav JAMBOR, CSc. Prof. Dipl. Ing. Ladislav ZEMAN, Csc. Prof. Doc. MVDr. Ing. Petr DOLEŽAL, CSc. Prof. Ing. František HRABĚ, CSc. Doc.Ing. Jiří SKLÁDANKA, PhD. Ing. Lubica RAJČAKOVÁ, Ph.D. Ing. Mária CHRENKOVÁ, Ph.D. Ing. Milan GALLO, Ph.D. Ing. Radko LOUČKA, CSc. Doc. MVDr. Josef ILLEK, DrSc. Kopie lze objednat na: NutriVet Ltd. Vídeňská Pohořelice Czech Republic Tel./fax.: , mobil: ISBN Mendlova univerzita v Brně, 2010 Publikováno pro 14. Mezinárodní symposium konzervace objemných krmiv, březen, 2010 Brno Mendelovou Universitou Brno, CZ Editoři: V. Jambor, S. Jamborová, B. Vosynková, P. Procházka, D. Vosynková, D. Kumprechtová,

6

7 Generální sponzoři

8

9 Sponzoři jednotlivých sekcí Sekce 1: Produkce pícnin hnojení, kvalita a výnos Sekce 2: Fermentační proces konzervovaných pícnin - sklizeň, konzervace, stabilita a skladování Sekce 3: Výživná hodnota a hygienické aspeky konzervovaných krmiv a jejich vliv na produkci a zdraví zvířat Sekce 4: Produkce bioplynu pomocí konzervovaných krmiv, skleníkové plyny a živočišná výroba

10

11 Sponzoři

12

13 Obsah PRODUKCE A REALIZACE MLÉKA V EU KUČERA J....1 KONZERVACE PÍCE V HORSKÝCH OBLASTECH VÝSLEDKY RAKOUSKÉHO PROJEKTU MONITOROVÁNÍ SILÁŽÍ PÖTSCH E.M., RESCH R., BUCHGRABER R...3 SILÁŽNÍ INOKULANTY CO BUDE DÁL? DAVIES D. R SYSTÉM HODNOCENÍ N-LÁTEK SILÁŽÍ HUHTANEN P VLIV T2 TOXINU A ZEARALENONU NA ZDRAVÍ A METABOLICKÉ UKAZATELE DOJNIC ILLEK J., KUDRNA V., KUMPRECHTOVÁ D SKLENÍKOVÉ PLYNY A UDRŽITELNÁ ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA TAKAHASHI J...49 NETRADIČNÍ PLODINY PRO BIOPLYN USŤAK S., JAMBOR V...58

14

15 Produkce a realizace mléka v EU KUČERA J. 1,2 1 Svaz chovatelů českého strakatého skotu, U Topíren2, Praha 7, kucera@cestr.cz 2 Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno Celosvětová produkce kravského mléka neustále roste a podle odhadů dosáhne v roce 2009 rekordních 580 miliónů tun. Nárůst se však od roku 2005 zpomaluje. V roce 2008 dosáhl meziročně jen 1,6% a v roce 2009 se očekává pouze 0,8%. Globální produkce mléka letos poroste pomaleji. V Oceánii a především Austrálii zůstane letošní produkce výrazně pod očekávanou hranicí. V USA byl v průběhu podzimu 2009 přerušen dlouhodobý trend růstu produkce mléka a prognózy roku 2010 počítají s dlouhodobějším přerušením růstu produkce. V nejdůležitějších státech latinské Ameriky (Argentina, Brazílie, Mexiko) je rovněž vykázána stagnace produkce až její pokles. Indie meziročně vyprodukovala větší množství mléka, které však používá k domácí spotřebě pro stále se zvyšující počet obyvatel tohoto státu. Rozporuplné informace jsou k dispozici z Číny, kde ale podle rostoucích objemů dovozů sušeného mléka do Číny lze usuzovat na pokles domácí produkce. Rusko počítá díky silné dotační politice státu se zvyšováním soběstačnosti u mléka. Evropská unie je největší producent mléka s cca 149 miliony tun mléka, následuje Indie, USA a Čína. V roce 2008 se zastavil pokles krav v EU a Ruské federaci. Stavy skotu v EU k prosinci 2008: tis, kusů skotu celkem, z toho tis dojené krávy a tis krav bez tržní produkce mléka. Vývoj produkce mléka ve světě Kravské mléko Bůvolí mléko Ostatní mléko Mil. tun V důsledku navýšení kvót se v EU v roce 2009 vyprodukovalo více mléka než v letech předchozích. V červnu 2009 to bylo o 2,5% více než v červnu Největší meziroční nárůst zaznamenalo Německo (+ 12%), Lucembursko (+7%) a Rakousko (+5,5%). Mezinárodní obchod -1-

16 v roce 2008 poklesl, výjimkou byly USA. Obchodovalo se více sušeného mléka, méně sýrů a másla. EU si zachovalo pozici největšího exportéra (12,5 milionu tun mléčného ekvivalentu), následované těsně Novým Zélandem (11,8 mil. T MEQ) a s větším odstupem USA (6 mil. T MEQ). V létě roku 2009 se mezinárodní obchod znovu oživil, především poptávka po sušeném mléce a másle. Nový Zéland získává znovu trh, EU ztrácí, USA se silně rozvíjí. V Evropské unii byly opět naplněny intervenční zásoby másla ( t v intervenčních skladech a t v soukromém skladování s dotací EU) a nejvíce sušeného mléka od roku 1990 ( tun k ). Spotřeba a obchod s mléčnými výrobky jsou stále více závislé na hospodářské situaci a podléhají větším cenovým výkyvům. Spotřeba je více citlivá na změny spotřebitelských cen a je velmi rozdílná v jednotlivých státech Evropské unie, ale i světa. Celková spotřeba mléčných výrobků celosvětově klesla a dosahovala v roce 2008 hodnoty 101,6 kg na hlavu a rok. Spotřeba sýrů v EU na osobu a rok činí 17,9 kg, v USA 15.0 kg, v Austrálii 11,8 kg (rok 2008), Vývoj spotřeby mléka v EU kg SW FI IRL NL AT FR GR BE DE IT UK DK SI RO HU PT ET LT LT CZ CY ES PL HU BU SK stát Pro producenty mléka v EU je důležité nastavení systému společné zemědělské politiky po roce 2014, pro nové členské státy především odstranění diskriminační dvojkolejné politiky EU. -2-

17 Konzervace píce v horských oblastech Výsledky rakouského projektu monitorování siláží PÖTSCH E.M., RESCH R., BUCHGRABER R. Agricultural Research and Education Centre (AREC) Raumberg-Gumpenstein, Altirdning 11, 8952 Irdning, Rakousko Tel.: , erich.poetsch@raumberg-gumpenstein.at Úvod do problematiky Travní porosty jsou nejvýznamnější polní kulturou v Rakousku. Tvoří téměř 95% zemědělsky využívané plochy v horských oblastech. V těchto znevýhodněných oblastech, pro které jsou charakteristické drsné klimatické a topografické podmínky a nedo-statečná infrastruktura, představují trvalé travní porosty a chov dojeného skotu hlavní složku zemědělské produkce. V EU- 27 je Rakousko jedničkou v ekologickém zemědělství ( farem, 13% AA), většinu tvoří pastviny. Dalších farem s pastvinami je zahrnuto ve zvláštních opatřeních rakouského agrienvironmentálního programu ÖPUL. Tyto farmy nepoužívají umělá hnojiva ani herbicidy (PÖTSCH 2009). Většina farem hospodařících na travních porostech pastvinami a s chovem dojeného skotu tedy uplatňuje strategii nízkého objemu vstupů a zaměřuje se na efektivní využití svých vlastních zdrojů, zejména statkových hnojiv a objemných krmiv z luk a pastvin (PÖTSCH 2007). I když znevýhodněné oblasti jsou podporovány v rámci Programu pro rozvoj venkova, jsou vystaveny stále větším ekonomickým tlakům, směřujícím ke snižování nákladů. Je zřejmé, že asi dvě třetiny celkových nákladů v živočišné výrobě představují náklady na krmivo (GREIMEL 2002, PÖTSCH et al. 2007, STOCKINGER 2009). Pastva je dnes nejlevnějším zdrojem píce, ale její využití je velmi omezeno krátkým vegetačním obdobím a dlouho zimou (až 7 měsíců) v horských oblastech. Proto je nezbytné vyrobit dostatečné množství konzervované píce pro krmení v zimním období. Celkový výnos z travních porostů v Rakousku byl 8,9 milionů tun sušiny v roce 2008, z čehož asi 4,7 milionů tun bylo uchováno jako seno, senáže a siláže. Podíl siláží se zvýšil ze 12% v sedmdesátých letech na 72% dnes. Musíme brát v úvahu, že v určitých regionech Rakouska není výroba siláže dovolena kvůli produkci tvrdých sýrů ( farem s celkovou plochou ha travních porostů). Vyšší náklady na těchto farmách jsou kompenzovány pomocí zvláštních opatření v rámci programu ÖPUL. Protože náklady na konzervaci píce jsou vysoké, je velmi důležité, aby vyrobené seno a siláže byly kvalitní. Centrum pro zemědělský výzkum a vzdělávání AREC Raumberg-Gumpenstein proto provedlo velký počet studií a experimentů v oblasti kvality siláží, které se zabývaly širokou škálou různých faktorů (např. vliv vegetační fáze, zavadání, sklízecí techniky a silážních aditiv na fermentační proces a kvalitu siláže). Mnoho pozornosti bylo věnováno zavádění výsledků výzkumů do zemědělské praxe prostřednictvím poradenských služeb (BUCHGRABER et al. 2003; 2008). V roce 2003 zahájil AREC Raumberg-Gumpenstein ve spolupráci se zemědělskými komorami projekt monitorování siláží (STEINWIDDER 2003; RESCH a STEINWIDDER 2005, RESCH 2008a, RESCH 2008b). Cílem tohoto projektu je provést průzkum a analýzu kvality siláží v praxi, identifikovat problémy a nabídnout nejvhodnější řešení. Tento referát prezentuje výsledky tohoto projektu a poukazuje na nedostatky, které je potřeba řešit. Materiál a Metodika Rakouský projekt monitorování siláží byl zahájen nejprve v roce 2003 a byl opakován v letech 2005, 2007 a Tohoto projektu se účastnilo sedm z devíti spolkových zemí Rakouska, celkový počet vzorků siláží byl Kromě shromáždění vzorků siláží byly pomocí dotazníků získány komplexní údaje týkající se farmy (např. typ farmy, typ travního porostu, doba sklizně, -3-

18 systém silážování, technologie sklizně, délka řezanky, plnění silážního prostoru, použití silážních aditiv). Vzorky siláží byly analyzovány na obsah sušiny, živin (WEENDESKÁ analýza), minerálních látek, energie (GRUBER et al. 1997, podle DLG 1997) a kvalitu fermentačního procesu. Vzorkovací trubicí byly odebrány vzorky z různých druhů silážních prostorů pro stanovení tupně zhutnění siláží. Statistické analýzy byly provedeny pomocí programu Statgraphics-Plus verze 5.1), General Linear Model SPSS (verze 12.0), deskriptivní analýzou. Pro GLM proceduru byly použity fixní vlivy na různých úrovních a kvantitativní faktory (tabulka 1). Tabulka 1: Popis fixních vlivů použitých v rakouském projektu monitorování siláží fixed effects variation/groups farming system organic ecopoint-system abdication of yield increasing products non-participation in ÖPUL year growth 1 st growth 2 nd growth 3 rd growth other grassland type permanent, red clover, clover-grass mixture, lucerne-grass, lucerne mowing system cutter bar, drum mower, disk mower, mowing conditioner cutting height < 5cm 5-7 cm > 7cm tedding frequency >2 cutting time morning midday afternoon evening harvesting time (hours) < 6, 6-12, 12-24, 24-36, > 36 weather conditions no rain rain silo system bunker silo silo heap tower silo silo bales harvesting technique cutter forage harvester (2), self loading wagon (2), silo press (2) chopping length (cm) < 3, 3-6, 6-10, 10-20, > 20 compaction level (kg DM/m³) < 100, , , , >250 silage additives no additives, acids and salts, bacteria additives, others sample packaging vacuum package, non vacuum package Fixní vlivy Variabilita/skupiny Systém zemědělství Organické Eco-point systém Bez použití přípravků zvyš. produkci Neúčast v OPUL Rok Seč 1. seč 2. seč 3. seč jiné Typ travního porostu Trvalý, jetel luční, jetelotravní směska, vojtěškotravní, vojtěška Systém sklizně Cutter bar, drum mower, disk mower, mowing conditioner Výška strniště < 5 cm 5-7 cm > 7 cm Počet obracení >2 Doba sklizně Ráno poledne odpoledne večer Délka sklizně (hodiny) <6, 6 12, 12 24, 24 36, >36 Podmínky počasí Bez deště déšť Silážní prostor Silážní žlab silážní hromada věžové silo silážní balíky Sklízecí mechanizace Cutter forage harvester (2), self loading wagon (2), silo press (2) Délka řezanky (cm) <3, 3-6, 6-10, 10-20, > 20 Udusání (kg suš./m 3 ) <100, , , , <250 Silážní aditiva Bez aditiv, kyseliny a soli, bakterie, jiné Balení vzorku Vakuvové balení, nevakuové balení Výsledky a diskuse Kvalita siláže je charakterizována především živinovou hodnotou, parametry fermentace a senzorickými vlastnostmi, které mohou poskytnout další informace o hygienických vlastnostech a příjmu zvířaty. Tabulka 2 ukazuje cílové hodnoty pro kvalitní travní siláže, kterých by mělo v praxi být dosahováno. Obsah hrubé vlákniny odráží vegetační stadium (fenofázi) porostu a obecně má významný vliv na kvalitu píce. Na rozdíl od jiných evropských oblastí s intenzívním využitím -4-

19 travních porostů sestává většina rakouských trvalých travních porostů z mnoha různých druhů trav, jetelovin a bylin. Obsah dusíkatých látek v silážích se běžně pohybuje v rozmezí 130 až 160 g/kg sušiny. Předchozí studie ukázaly, že kontaminace píce a siláží zeminou je velmi kritickým aspektem v praxi. Vysoký obsah popela nejenže snižuje stravitelnost a koncentraci energie, ale také velmi často způsobuje nesprávný průběh fermentace a vysoký obsah kyseliny máselné v siláži. V roce 2009 byly všechny vzorky siláží zahrnuté v rakouském projektu vyhodnoceny pomocí zmíněných cílových hodnot a dále klasifikovány podle barvy, textury a senzorických vlastností (výsledky senzorického hodnocení nejsou součástí tohoto referátu). Tabulka 2: Cílové hodnoty siláže a parametry fermentace param eter/unit target value pre-wilting level (g DM/kg FM) crude fibre (g/kg DM) < 270 crude protein (g/kg DM) > 120 ash (g/kg DM) < 100 digestibility of organic matter (%) > 70 energy concentration (MJ NEL/kg DM) > 5.8 lactic acid (g/kg DM) acetic acid (g/kg DM) max. 30 butyric acid (g/kg DM) max. 3 protein degratation (% NH 4-N of total N) < 10 DLG (silage quality points) > 70 Parametr/jednotka Cílová hodnota Sušina před zavadnutím (g suš./kg čerstvé hmoty) Hrubá vláknina (g/kg suš.) < 270 Dusíkaté látky (g/kg suš.) > 120 Popel (g/kg suš.) < 100 Stravitelsnot organické hmoty (%) > 70 Koncentrace energie (MJ NEL/kg suš.) > 5,8 Kyselina mléčná (g/kg suš.) Kyselina octová (g/kg suš.) Max. 30 Kyselina máselná (g/kg suš.) Max. 3 Degradace bílkovin (% NH 4 -N z celkového N) < 10 DLG (body kvality siláže) > 70 Koncentrace živin a energie v travních silážích Analýzy dat uvedené v tabulce 3 ukazují, že vysoký podíl siláží tvoří siláže dostatečně zavadlé, s průměrným obsahem sušiny 374g/kg čerstvé hmoty. Téměř 60% vzorků splňovalo cílové rozmezí 300 až 400 g sušiny na kg čerstvé hmoty, 13% vzorků bylo pod spodní hranicí. Zatímco před dvaceti lety byla produkce vlhkých travních siláží standardem, dnes se projevuje tendence k zavadání na vyšší sušinu a výroba senáží (tj. siláží ze zavadlé píce) (BUCHGRABER et al. 2003). Stále více farmářů využívá pro silážování (zejména výrobu balíků) firmy, které poskytují tyto služby. Protože poptávka po mechanizaci je v období sklizně vysoká, může docházet k prodlevám a důsledkem je zavadání na vyšší sušinu, než bylo plánováno. Třemi prioritními faktory multifaktoriálních analýz pro obsah sušiny byly podmínky počasí (1), rok (2) a seč (3). Průměrný obsah 262 g hrubé vlákniny a 148 g dusíkatých látek ukazují, že většina píce byla sklizena včas, v době metání hlavních druhů trav. Je zde ale stále ještě značný podíl vzorků (38%) s vysokým -5-

20 obsahem hrubé vlákniny, který způsobuje problémy při fermentaci a vede k nižší stravitelnosti a koncentraci energie v objemném krmivu. Někteří farmáři stále ještě otálejí s první sečí, aby získali vyšší výnosy, a pak mnohdy musejí čekat další dva nebo tři týdny na vhodné počasí. Byl zjištěn významný vliv výšky strniště na obsah popela v silážích, který byl v průměru 104 g/kg sušiny, se směrodatnou odchylkou 22g. Tyto výsledek jasně ukazují, že obsah popela je v praktických podmínkách stále ještě příliš vysoký a někteří farmáři si zřejmě neuvědomují, že se při sklizni dopouštějí chyb. Dvě třetiny vzorků siláže vykazovaly koncentraci energie mezi 5,6 a 6,3 MJ NEL na kg sušiny. Téměř 70% splňovalo požadavky > 5,8 MJ NEL na kg sušiny, což je vhodný základ pro dostatečnou produkci mléka nebo masa z objemného krmiva. Koncentrace energie byla dána především obsahem hrubé vlákniny a popela, ale také závisela na seči, přičemž v první seči bylo dosahováno v průměru více než 6 MJ NEL/kg sušiny. Musíme vzít v úvahu, že použití koeficientu determinace GLM pouze vysvětlilo asi 40% variability různých parametrů (RESCH 2008). I když bylo zohledněno mnoho vlivů, stále ještě nemáme dostatečné vysvětlení pro mnohé otázky. Jedním z problémů může být kvalita a relevantnost informací, které poskytují dotazníky, v nichž se někdy objevují rozdíly mezi subjektivním vnímáním farmáře a skutečnou situací na farmě (PÖTSCH a GROIER 2005). Dalším bílým místem je botanické složení porostů, které není tak přesně zmapováno jako u exaktních polních pokusů. Je dobře známo, že botanické složení travních porostů má značný vliv na obsah minerálních látek, tedy na obsah popela, ale je zde také rozsáhlý, avšak většinou neznámý vliv sekundárních rostlinných metabolitů (GIERUS et al. 2007). Další slabou stránkou je skutečnost, že kontaminace hlínou není tvořena pouze minerálními látkami, ale také organickým materiálem humusem nebo hnojem, o čemž hodnota obsahu popela nevypovídá (RESCH 2007). V travních porostech na zamokřených půdách, které jsou časté v horských údolích, je také vysoká aktivita krtků a hrabošů. Důsledkem je vyšší kontaminace hlínou, organickým materiálem a klostridiemi. -6-

21 Tabulka 3: Vliv fixních vlivů a kvantitativních faktorů na koncentraci živin a energie v silážích (GLM-analýzy dat z projektu monitorování siláží v Rakousku, 2003/2005/2007/2009) parameter dry matter crude protein crude fibre ash energy unit [g/kg FM] [g/kg DM] [g/kg DM] [g/kg DM] [MJ NEL/kg DM] mean value standard deviation R² in % fixed effects (level) farming system (4) year (4) growth (4) grassland type (5) mowing system (4) cutting height (3) tedding frequency (4) harvesting time (5) weather conditions (2) silo system (4) harvesting technique (6) chopping length (5) compaction level (5) silage additives (4) Quantitative factors dry matter (p-value) mean value[g/kg FM] regressions coefficient [g/kg resp. MJ NEL] crude protein (p-value) mean value [g/kg DM] regressions coefficient [g/kg resp. MJ NEL] crude fibre (p-value) mean value [g/kg DM] regressions coefficient [g/kg resp. MJ NEL] ash (p-value) mean value[g/kg DM] regressions coefficient [g/kg resp. MJ NEL] prior-ranking factors P-value (significance if < 0.05) -7-

22 Parametr Sušina Dusíkaté Hrubá Popel Energie látky vláknina Jednotka (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (g/kg suš.) (MJ NEL/kg suš.) Průměrná hodnota 374,3 148,3 262,2 103,6 5,06 Směrodatná odchylka 74,1 19,6 26,7 21,6 0,34 R 2 v % 16,8 37,4 39,1 19,3 85,9 Fixní vlivy (úroveň) Hodnota P (statistická významnost, pokud < 0,05) Systém zemědělství (4) 0,227 0,000 0,000 0,000 0,327 Rok (4) 0,000 0,000 0,000 0,000 0,099 Seč (4) 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Typ travního porostu (5) 0,006 0,000 0,000 0,000 0,000 Systém sklizně (4) 0,014 0,000 0,000 0,000 Výška strniště (3) 0,339 0,000 0,003 Počet obracení (4) 0,028 0,159 0,025 0,008 Doba sklizně (5) 0,000 Podmínky počasí (2) 0,000 0,248 0,004 0,137 0,819 Systém silážování (4) 0,345 0,014 0,891 0,778 Sklízecí mechanizace (6) 0,000 0,068 Délka řezanky (5) 0,535 0,732 0,645 0,246 Úroveň udusání (5) 0,036 Silážní aditiva (4) 0,329 Kvantitativní faktory Sušina (hodnota P) 0,000 0,000 0,000 0,000 Průměrná hodnota (g/kg 377,3 377,2 377,4 377,2 čerstvé hmoty) Regresní koeficient (g/kg resp. -0,0024-0,024-0,028-0,0002 MJ NEL) Dusíkaté látky (hodnota P) 0,000 0,000 Průměrná hodnota (g/kg suš.) 148,7 148,9 Regresní koeficient (g/kg resp. -0,705 0,001 MJ NEL) Hrubá vláknina (hodnota P) 0,543 0,000 0,000 0,000 Průměrná hodnota (g/kg suš.) 263,8 264,1 263,8 263,7 Regresní koeficient (g/kg resp. 0,033-0,397-0,251-0,01 MJ NEL) Popel (hodnota P) 0,000 0,000 0,000 Průměrná hodnota (g/kg suš.) 103,0 103,0 103,3 Regresní koeficient (g/kg resp. MJ NEL) -0,149-0,385-0,0093 Fermentační vlastnosti travních siláží Kromě obsahů živin a energie v siláži jsou velmi důležité také parametry fermentace. Výsledky analýz těchto dat udává tabulka 4. Rychlý pokles hodnoty ph na stabilní úroveň je považován za základní kritérium laktacidogenní fermentace a mikrobiologické stability siláže (ADLER 2002; PÖTSCH a RESCH, 2002). Celková průměrná hodnota ph 4,48 koresponduje s kritickou hodnotou ph pro siláže ze zavadlé píce 30 40% sušiny (WEISSBACH a HONIG 1992; WEISSBACH 2002). U analyzovaných vzorků byly kromě kvality procesu silážování rozhodujícími faktory obsah hrubé vlákniny (fenofáze) a popel (kontaminace), které ovlivňovaly hodnotu ph. Obsah sušiny měl nečekaně malý vliv na hodnotu ph siláží, kdežto prodleva mezi stočením do balíků a obalením fólií měla velmi významný dopad. -8-

23 Dvě třetiny všech vzorků splňovaly doporučené rozmezí koncentrací kyseliny mléčné a kyseliny octové, které byly silně ovlivněny mírou zavadnutí a také rokem. Analýzy obsahu kyseliny máselné ukázaly, že pouze 25% vzorků bylo pod daný limit 3g na kg sušiny! Byl zjištěn statisticky vysoce významný vztah mezi koncentrací kyseliny máselné a stupněm zavadnutí, stejně tak i mezi stupněm zavadnutí a hrubou vlákninou či obsahem popela. Prostřednictvím procedury GLM lze vysvětlit alespoň 38% variability v koncentraci kyseliny máselné. Protože většina analyzovaných siláží vykázala nadměrné koncentrace kyseliny máselné, musely být farmářům opakovaně vytýkány chyby, kterých se dopouštěli při výrobě siláže (RESCH 2009). Rychlost degradace dusíkatých látek na amoniak může být také považována za indikátor kvality fermentačního procesu (WEISSBACH a HONIG 1992). Podíl amoniaku z celkových dusíkatých látek by neměl překročit 10% a analýzy ukázaly, že tento požadavek byl splněn u 75% všech vzorků siláží. Nicméně degradaci bílkovin lze dále snížit zkrácením řezanky (technologie výroby siláže), ale také optimálními podmínkami počasí. Prozatím není degradace bílkovin již používána jako kritérium klasifikace siláží DLG. U přibližně 20% vyšetřovaných siláží byla použita silážní aditiva pro zlepšení fermentačního procesu a zvýšení kvality siláže. V ekologickém zemědělství nejsou povoleny určité skupiny silážních aditiv, konkrétně se jedná o soli a většinu kombinovaných přípravků, které se obecně doporučují pro nepříznivé podmínky (špatné počasí, kontaminovaný a přestárlý rostlinný materiál). Silážní aditiva obsahující homofermentativní a heterofermentativní bakterie mohou být používána i na ekologických farmách. V Rakousku podléhá použití silážních aditiv nařízením DLG-quality label, příležitostně vlastním národním normám (RESCH 2008c). Výsledky silážních experimentů provedených v AREC Raumberg-Gumpenstein ukázaly, že za optimálních podmínek lze dosáhnout úspěšného fermentačního procesu a vyrobit siláž o vysoké kvalitě bez použití silážních aditiv. Další terénní studie také ukazují, že farmáři často nevhodně používají silážní aditiva a někdy jsou přesvědčeni, že použití silážních aditiv může kompenzovat chyby v managementu. V rakouském projektu nebyl zjištěn žádný průkazný vliv silážních aditiv na koncentraci energie, ale byl zjištěn signifikantní vliv na obsah produktů fermentace. Siláže ošetřené bakteriálními aditivy měly vyšší obsah kyseliny mléčné (+ 6,2 g/kg sušiny) a průkazně nižší obsah kyseliny máselné. -9-

24 Tabulka 4: Dopad fixních vlivů a kvantitativních faktorů na parametry fermentace a krmnou kvalitu siláží (GLM analýzy dat z projektu monitorování siláží v Rakousku, 2003/2005/2007/2009) parameter ph value lactic acid acetic acid butyric acid ammonia DLG-value unit [g/kg DM] [g/kg DM] [g/kg DM] [% of total N] (0-100) mean value standard deviation R² in % fixed effects (level) farming system (4) year (4) growth (4) grassland type (5) cutting height (3) weather conditions (2) silo system (4) chopping length (5) compaction level (5) silage additives (4) sample packaging (2) quantitative factors dry matter (p-value) mean value[g/kg FM] regressions coefficient [ph value, g/kg resp. MJ NEL] crude fibre (p-value) mean value [g/kg DM] regressions coefficient [ph value, g/kg resp. MJ NEL] ash (p-value) mean value[g/kg DM] regressions coefficient [ph value, g/kg resp. MJ NEL] prior-ranking factors p-value (significance if < 0.05) Klasifikace travních siláží Fermentační vlastnosti lze také použít k hodnocení kvality siláží pomocí DLG bodů (WEISSBACH a HONIG 1992). Výsledkem je klasifikace od 1 = vynikající do 5 = velmi špatná). 58% vzorků siláží dosáhlo > 70 DLG bodů a lze je klasifikovat jako dobré až vynikající. Dále byly testované siláže klasifikovány pomocí vybraných cílových hodnot a fermentačních parametrů, jak ukazuje tabulka 2. Obrázek 1: Distribuce travních siláží podle stupně zavadnutí a obsahu hrubé vlákniny, v závislosti na vegetačním stádiu (data z rakouského projektu monitorování siláží, 2003/2005/2007/2009) dry matter (g/kg FM) Dry matter = sušina crude fibre (g/kg DM) -10-

25 Crude fiber = hrubá vláknina 35% analyzovaných vzorků píce (n= 3 679) bylo sklizeno ve vhodné době a zavadnuto na sušinu v doporučeném rozmezí 30-40%. Když se však zohlední velmi významné kritérium kontaminace píce (obsah popela > 100 g), podíl optimálních travních siláží se sníží na 14%! Samozřejmě bychom mohli diskutovat o tom, zda tato klasifikace není příliš přísná, ale nesmíme zapomínat, že siláže v zahrnuté v tomto projektu patří pravděpodobně do třetiny nejlepších. Žádný farmář by nezasílal siláž špatné kvality do projektu, který je zároveň soutěží o nejlepší siláž. Tyto výsledky proto velmi jasně ukazují, že v praxi je nedostatek zkušeností a odborného poradenství a velký potenciál ke zlepšování kvality objemných krmiv a siláží. Závěry Pro farmy hospodařící na travních porostech a farmy s chovem mléčného skotu, které se snaží hospodařit s nízkými vstupy je nezbytné omezit podíl krmiv, která nepocházejí z vlastní produkce a optimalizovat kvalitu vlastních pícnin z luk a pastvin. Výsledky rozsáhlého projektu monitorování siláží, který zorganizoval a uskutečnil AREC Raumberg-Gumpenstein ukazují, že v Rakousku existuje značný potenciál ke zlepšení kvality siláží v praxi. V horských oblastech jsou kromě nepříznivých podmínek počasí hlavními důvody pro neuspokojivou kvalitu siláží zjevné chyby v postupu jejich výroby. Důsledky pozdní sklizně, se kterými se farmáři potýkají, zahrnují vysoký obsah hrubé vlákniny, nízkou koncentraci snadno fermentovatelných sacharidů a problémy s udusáním takového materiálu. Kontaminace píce vede ke zvýšenému riziku pomnožení klostridií, respektive zvýšené produkci kyseliny máselné ve fermentačním procesu, a je dalším vážným problémem, kterému je třeba čelit. V posledních letech se mechanizace používaná pro výrobu siláže výrazně zlepšila a rostoucí podíl farmářů využívá firmy poskytující kompletní mechanizací pro silážování. V mnoha případech se kritickým bodem stává plnění silážních prostorů. Jeho rychlost je často příliš vysoká a nedochází k dostatečnému udusání silážovaného materiálu. Je třeba věnovat zvýšené úsilí poradenské činnosti a informovat chovatele o tom, jak zlepšit proces silážování a zvýšit kvalitu prostřednictvím praktických seminářů, pracovních skupin, letáků a článků. Změny v procesu výroby siláže a vyvarování se chyb neznamenají náklady navíc, což je jasný a pochopitelný argument pro farmáře. Jako mohou vědci a výzkumné instituce prospět v této problematice? Exaktní silážovací experimenty zaměřené na konkrétní otázky, které mohou být provedeny v kontrolovaných podmínkách prostředí, jsou stále nezbytné. Dále také terénní studie, jako je tento monitorovací projekt, poskytují důležité údaje a zjištění, které odrážejí situaci v praxi. Takové projekty pomohou identifikovat slabé stránky, ukázat negativní i pozitivní trendy a poskytnout vhodný základ pro přesné zaměření na aktuální problémy. Kromě chemických a mikrobiologických analýz, které se běžně používají pro hodnocení kvality objemných krmiv a siláží, může i hodnocení senzorických vlastností, jako je barva, textura a olfaktorické vlastnosti, poskytnout další cenné informace ohledně příjmu a chutnosti krmiva. Doposud v systému hodnocení objemných krmiv chybí vyhovující smyslové posouzení. To by mohlo znamenat zajímavou výzvu. Seznam literatury [1] Adler A., 2002: Qualität von Futterkonserven und mikrobielle Kontamination. Bericht zum 8. Alpenländischen Expertenforum Zeitgemäße Futterkonservierung, HBLFA Raumberg- Gumpenstein,

26 [2] Buchgraber K., E.M. Pötsch, R. Resch und A. Pöllinger, 2003: Erfolgreich silieren Spitzenqualitäten bei Grassilagen! Der fortschrittliche Landwirt (9), 2003, [3] Buchgraber K., L. Gruber, A. Pöllinger, E.M. Pötsch, R. Resch, W. Starz und A. Steinwidder, 2003: Futterqualität aus dem Grünland ist wieder mehr wert. Der fortschrittliche Landwirt (6), 2008, [4] DLG (Deutsche Landwirtschaftsgesellschaft), 1997: DLG-Futterwerttabellen für Wiederkäuer. 7. erweiterte und überarbeitete Auflage. Herausgeber: Universität Hohenheim- Dokumentationsstelle, DLG-Verlag, Frankfurt/Main. [5] DLG (Deutsche Landwirtschaftsgesellschaft), 2006: Praxishandbuch Futterkonservierung. Silagebereitung, Siliermittel, Dosiergeräte, Silofolien. DLG-Verlags-GmbH, 7. Auflage, ISBN [6] Greimel M., 2002: Einsparungspotentiale in der Futterkonservierung. Bericht zum 8. Alpenländischen Expertenforum Zeitgemäße Futterkonservierung, HBLFA Raumberg- Gumpenstein, [7] Gierus, M., A. van Dorland, A. Elgersma, M. Kreuzer, R. Loges, E.M. Poetsch, H. Smit, H. Steinsham, F. Taube and M. Wachendorf, 2007: Influence of contrasting environments on forage quality of ryegrass and four legumes growing in binary swards. Grassland Science in Europe Permanent and temporary grassland plant, environment and economy, Volume 12, [8] Gruber L., A. Steinwidder, T. Guggenberger und G. Wiedner, 1997: Interpolation der Verdauungskoeffizienten von Grundfuttermitteln der DLG-Futterwerttabellen für Wiederkäuer. Aktualisiertes Arbeitspapier der ÖAG-Fachgruppe Fütterung über die Grundlagen zur Berechnung der Verdaulichkeit und des UDP-Gehaltes auf der Basis der DLG- Futterwerttabellen für Wiederkäuer (7. Auflage 1997). [9] Pötsch E.M. 2007: Low Input Farming Systems and livestock production - grassland and dairy farming in Austria. Proceedings of the Summer University at Ranco, Italy, JRC Scientific and Technical Reports, ISBN , [10] Pötsch E.M. 2009: Grundfutterqualität im Konnex mit dem österreichischen Agrarumweltprogramm. Bericht zum 15. Alpenländischen Expertenforum zum Thema "Grundfutterqualität - aktuelle Ergebnisse und zukünftige Entwicklungen", [11] Pötsch, E.M. and M. Groier, 2005: Attitude of Austrian farmers towards agro-environmental programs and aspects of nature conservation. In: Proceedings of the 13th International Occasional Symposium of the European Grassland Federation (EGF), Volume 10: Integrating Efficient Grassland Farming and Biodiversity. Tartu, Estonia August 2005, [12] Pötsch E.M. und R. Resch, 2002: Einfluss von Futteraufbereitung und Erntetechnik auf den Gärverlauf und die Silagequalität von Grünlandfutter. Bericht zum 8. Alpenländischen Expertenforum Zeitgemäße Futterkonservierung, HBLFA Raumberg-Gumpenstein, [13] Pötsch E.M., A. Adler and R. Resch, 2007: Stock conservation of total mixed feed rations on dairy farms. EGF-Symposium, Gent, Belgien, [14] Resch R. und A. Steinwidder, 2005: Silageprojekt 2003/05. Sonderdruck, HBLFA Raumberg- Gumpenstein. [15] Resch R, 2007: Futterverschmutzung Auswirkungen auf die Qualität von Grassilagen. Der Fortschrittliche Landwirt, Heft 7, [16] Resch R., 2008a: Ergebnisse Silageprojekt 2003/2005/2007. Bericht über die 35. Viehwirtschaftliche Fachtagung, LFZ Raumberg-Gumpenstein, [17] Resch R., 2008b: Abschlussbericht zur wissenschaftlichen Tätigkeit LFZ "Praxisorientierte Strategien zur Verbesserung der Qualität von Grassilagen in Österreich". Sonderdruck, LFZ Raumberg-Gumpenstein, 51 S. [18] Resch, R., 2008c: Welches Siliermittel passt auf meinen Betrieb? Der Fortschrittliche Landwirt, (8) 2008,

27 [19] Resch R., 2009: Description of significant influencing factors on butyric acid content of grass silage by means of a multi-factorial linear model. Proceedings of the 13th International Conference "Forage Conservation", Nitra, Slovakia Republic [20] Steinwidder A., 2003: Silageprojekt Sonderdruck, HBLFA Raumberg-Gumpenstein. [21] Stockinger C, 2009: Michproduktion in Zukunft gewinnen wir den Wettbewerb? Bericht über die 36. Viehwirtschaftliche Fachtagung, LFZ Raumberg-Gumpenstein, [22] Weissbach F. and H. Honig, 1992: Ein neuer Schlüssel zur Beurteilung der Gärqualität von Silagen auf Basis der chemischen Analyse VDLUFA-Kongress Göttingen, VDLUFA- Schriftenreihe 35, [23] Weissbach F., 2002: Grundlagen und Praxis der Produktion guter Grassilagen. Bericht zum 8. Alpenländischen Expertenforum Zeitgemäße Futterkonservierung, HBLFA Raumberg- Gumpenstein,

28 Silážní inokulanty Co bude dál? DAVIES D. R. Institute of Biological, Environmental and Rural Sciences, Gogerddan Campus, Aberystwyth University, Ceredigion, SY23 3EB, UK. Úvod V přehledu o budoucnosti silážních inokulantů je třeba se krátce zamyslet nad tím, jaká je současná situace v této oblasti a jaký je jejich původ. Princip očkování siláží kulturami mikroorganismů produkujících kyselinu mléčnou je rozsáhle využíván již více než sto let; tento proces byl poprvé použit při konzervaci řepných skrojků (Watson and Nash, 1960). Použití kultur umožňujících očkování a konzervaci řízků (lacto-pulp) je běžné ve Francii a již Crolbois (1909) úspěšně vyvinul metody pěstování čistých kultur vybraných bakterií produkujících kyselinu mléčnou. Tyto práce také prokázaly prospěšnost používání těchto očkovacích látek při konzervaci řízkových siláží oproti jejich uchovávání bez jakéhokoli zásahu. Další výzkumy pokračoval a Völtz, 1918 (citován Watsonem a Nashem, 1960) naočkoval zelenou hmotu jílku mnohokvětého (italského) bakteriemi druhu Bacillus cucumeris fermentati a vyrobil siláž, v níž byl poměr kyseliny mléčné k ostatním těkavým mastným kyselinám téměř 3,5:1. I dnes ale mnohé siláže v zemědělských podnicích nedosahují tohoto poměru, který je jak dobře víme vynikajícím indikátorem kvality fermentačního procesu. I přesto, že již práce těchto průkopníků prokázaly potenciální prospěšnost inokulace při výrobě siláží, byli mnozí farmáři tohoto názoru, že inokulanty jsou pro ně nepotřebné a málo hodnotné; tento názor převládal až do 80, let minulého století. Důvodem tohoto stavu byla převážně sporná účinnost těch komerčních očkovacích látek, které byly v té době nabízeny na trhu. V posledních 25 letech se však tímto problémem začali zabývat mikrobiologové a vyvinuli velké množství komerčních silážních inokulantů a tak ve většině evropských zemí tyto očkovací látky nahradily u farmářů, kteří aditiva používali, dříve běžné preparáty obsahující nejrůznější kyseliny. V polovině 90. let byl vývoj očkovacích látek zaměřen na homofementativní druhy bakterií mléčného kvašení a většina inokulantů tehdy obsahovala jeden nebo více kmenů bakterií druhů Lactobacillus plantarum, Lactococcus lactis, Pediococcus pentocaseous, Pediococcus acidilactici a Enterococcus faecium. V následujícím období začaly být při snahách o zdokonalení fermentačního procesu využívány i jiné druhy, a to hlavně proto, aby se zvýšila aerobní stabilita silážní hmoty v období jejího vybírání a zkrmování. Mezi tyto druhy patří např. Propionibacteria sp, Lactococcus salivarius, Lactobacillus paracasei, Bacillus sp. A také pravděpodobně I nejkontroverznější heterofermentativní druh bakterií mléčného kvašení zvaný Lactobacillus buchneri. V tomto referátu nehodlám prezentovat přehled nejnovějších výsledků, a to proto, že již byly publikovány některé vynikající přehledné studie (Charmley; 2001; Muck, 1993; Spoelstra, 1991; Weinberg a Muck 1996). Používání homofermentativních inokulantů bylo proto velmi úspěšné v oblasti zvyšování kvality vyráběných siláží, neboť při tom došlo ke snižování koncentrací těkavých mastných kyselin, amoniakálního dusíku a volných aminokyselin na straně jedné a ke zvýšení obsahu vodorozpustných polysacharidů a čistých bílkovin (Cussen et al., 1995; Davies et al. 1998; Jalc et al., 2009; Merry et al., 1995; Winters et al. 2001). Jaká je tedy budoucnost silážních inokulantů? Dříve než se pokusíme tuto otázku zodpovědět, je důležité porozumět situaci, která existuje v odvětví chovu přežvýkavců V celosvětovém měřítku čelí zemědělství (a zejména chov skotu) největším problémům, jaké se kdy vyskytly. Rostoucí poptávka po mase a mléce, která existuje v rozvojových zemích, naráží na fakt, že chovaný dobytek je přímým producentem cca 9% všech antropogenních skleníkových plynů a že celkově se podíl souvisejících emisí těchto plynů zvyšuje až na 18% (Gill et al. 2009); to tedy znamená, že vzniká naléhavá potřeba produkci těchto emisí -14-

29 celkově redukovat. Souběžně s tím dochází také ke zvyšování tlaku nu půdní a vodní zdroje, což vyúsťuje v nárůst ceny bílkovinných a energetických doplňků krmiv pro přežvýkavce. Tato zvířata se však vyznačují schopností konvertovat některé nekonzumovatelné zbytky lidské stravy na vysoce hodnotné potraviny; v souvislosti s tím však vystupuje od popředí problém a diskuse o tom, že stále větší procento světové populace ohrožuje obezita, která je zčásti důsledkem nadměrné konzumace masných a mléčných výrobků. V některých částech světa se také zvyšuje zájem spotřebitelů o bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin, a to částečně kvůli nárůstu takových s výživou souvisejících chorob jako jsou onemocnění způsobená verotoxigenními bakteriemi druhu E.coli. Problémem a výzvou, před níž odvětví chovu skotu dnes stojí je tedy zvyšování výroby zdravějších a bezpečnějších masných a mléčných výrobků na straně jedné a omezování celkového objemu emisí na straně druhé; jinými slovy řečeno, je třeba dále zvyšovat efektivitu výroby. S ohledem na všechny tyto skutečnosti si tedy položme otázku: jaké jsou vyhlídky pro rozvoj používání silážních očkovacích látek za této situace a v těchto podmínkách? Podle mého názoru existuje pro silážní očkovací látky celá řada možností a příležitostí jak přispět k řešení těchto celosvětových problémů. Ve zbývající části tohoto referátu se tedy zaměříme na úlohu, kterou tyto látky hrají v následujících oblastech: a) omezování negativních environmentálních vlivů chovu přežvýkavců, a to jak s ohledem na produkci škodlivých dusíkatých sloučenin a metanu (jež zvyšování efektivity výroby nedílně provázejí), tak také s přihlédnutím k obecnému požadavku snižování systémových ztrát; b) zvyšování biologické a chemické bezpečnosti potravin a.. c) zlepšování pozitivních zdravotních účinků potravin. Potenciální možnosti inokulantů v oblasti redukce negativních environmentálních účinků Prvním z klíčových faktorů, které na negativní environmentální dopady chovu skotu působí, je celková efektivita výroby, či jednodušeji řečeno snižování ztrát. Jak již zde bylo uvedeno, existuje mnoho dokladů o tom, že homofermentativní silážní inokulanty mohou v rámci zdokonalování a vylepšování procesu fermentace redukovat produkci takových škodlivých konečných produktů a odpadů, jako jsou např. amoniakální N a těkavé mastné kyseliny, které vznikají v důsledku zhoršení účinnosti konverze krmiva a vyšších ztrát sušiny v silážní jámě. Kromě toho je stále zřejmější, že jedním z důsledků rostoucí kvality siláží je to, že mohou mít negativní účinek na jejich aerobní stabilitu. Obecně se má zato, že správně konzervované a vysoce kvalitní siláže (a to zejména ty, které byl očkovány homofermentativními bakteriemi mléčného kvašení) jsou náchylnější k degradaci než siláže neošetřené (Weinberg et al., 1993), a to jak proto, že je v silážní jámě zakonzervováno více živin, tak také proto, že v nich je přítomno méně sekundárních metabolitů, které množení škodlivých mikroorganismů inhibují. Toto vše má nepochybně vliv zvýšený potenciál produkce odpadních materiálů. Problém aerobní nestability vede k přechodu od homofermentativních bakterií mléčného kvašení k bakteriím heterofermentativním, přičemž bakterií první volby je druh Lactobacillus buchneri (Oude Elferink et al., 1999; Driehuis et al., 2001). Je prokázáno, že tento přístup inhibuje aerobní rozklad siláží tím, že jsou produkovány jiné metabolity než kyselina mléčná (především kyselina octová). Je však třeba upozornit na to, že i když tento přístup může aerobní degradaci siláže inhibovat (Driehuis et al., 2001), nebývá tento účinek vždy zcela konzistentní. Je dostatečně zdokumentováno (Woolford, 1990; McDonald et al., 1991), že produkce kyseliny octové mívá za následek zpomalení fermentace a že tedy pravděpodobně má i vliv na kvalitu bílkovin přítomných v siláži (Davies et al., 1998; Jones, 1998). Z poznatků týkajících se oblasti biochemických procesů probíhajících při fermentaci siláže vyplývá, že každé vyprodukované molekule kyseliny octové odpovídá jedna i molekula oxidu uhličitého (McDonald et al., 1990). To tedy znamená, že na každý gram vyprodukované kyseliny octové připadá 0,733 g CO 2. Údaje získané v provozním pokusu s 75 tunami travní siláže (Winters -15-

30 et al. 2001) prokazují, že v inokulované siláži (10 g/kg suš.) je koncentrace kyseliny octové průkazně nižší než v siláži neošetřené (27g/kg suš.). Vezmeme-li v úvahu tyto údaje a použijeme-li je k propočtu produkce CO 2 z vyrobených 250 tun sušiny siláže, dospějeme k závěru, že celkové množství uvolněného oxidu uhličitého se rovná 3,1 t. Někteří z vás mohou považovat mé porovnání neošetřené siláže se siláží ošetřenou homofermentativními bakteriem za nesprávné, a to zejména tehdy, budou-li mít námitky proti používání silážních inokulantů heterofermentativních. Většina publikovaných výsledků pokusů s očkováním však byla provedena v malém měřítku a použité množství konzervovaného materiálu obvykle nebylo vyšší než 1 kg. Mnohé z těchto pokusů přitom prokazují, že při ošetření silážované hmoty heterofermentativními inokulanty se vyprodukuje více acetátů než v kontrolních silážích neošetřených. V jedné z těchto studií (Danner et al 2003) byl v siláži ošetřené bakteriemi druhu L. buchneri zjištěn obsah acetátů rovnající se 55.3 g/kg suš., což bylo více než šestinásobkem jejich obsahu v siláži ošetřené bakteriemi druhu L. plantarum a více než dvojnásobkem v jejich hladiny v neošetřené siláži kontrolní; přitom byl tento pokus proveden v laboratorních podmínkách! Přitom je při vstupu do bachoru acetát konečným produktem bachorové fermentace zatímco laktát je dále konvertována na propionát, který taktéž vyžaduje 2H + ionty. Jediným důvodem bachorové produkce metanu je odstranění vodíkových iontů z tohoto předžaludku. Konečným výsledkem tohoto procesu je teoretické snížení emisí metanu ze siláží s vyšším vzájemným poměrem laktátů k acetátům. Z výše uvedených důvodů však lze úlohu heterofermentativních inokulantů a jejich preventivní účinky na aerobní rozklad siláží zpochybnit; mimo diskusi však je fakt, že aerobní rozklad siláže je hlavní příčinou ztrát v tomto výrobním odvětví a že současně používané homofermentativní inokulanty na zajištění aerobní stability siláží v provozu nestačí. Většího pokroku byl dosaženo při použití těch aditiv, která kombinují potravinářské konzervační látky s homofermentativní inokulanty; v těchto případech byla kontrola aerobní degradace siláží úspěšná (Owen, 2002; Rammer et al., 1999; White et al., 2002). Abychom však dosáhli ještě lepších výsledků, je podle mého názoru zapotřebí věnovat ještě větší pozornost možnostem plně mikrobiologického řešení tohoto problému. Nejedná se však o pouhý puritánský sen, neboť existuje celá řada klíčů k řešení tohoto problému a právě jejich řešení si zasluhuje další zkoumání. Ověřováno bylo zatím jen málo mikrobiálních postupů, např. s použitím přirozených metabolitů mikrobiální fermentace (Grinstead and Barefoot, 1992) anebo s toxiny hubícími kvasinky (Lowes et al., 2000). Metabolity mikrobiální fermentace si další výzkum zaslouží. Vzpomeňme si jen na zprávu o výzkumu, která byla přednesena na předchozím symposiu konaném v Brně (Merry et al. 1997); tito autoři publikovali výsledky svědčící o pozitivních účincích přidání čistého diacetylu na omezení aerobního rozkladu. Diacetyl je produkován celou řadou bakterií mléčného kvašení, a to především těch, které se používají v potravinářství při výrobě mléčných produktů. Další výsledky tohoto vědeckého týmu však byl neúspěšné (Merry, osobní sdělení.), a to při snaze využít tohoto potenciálního přístupu k přípravě bakteriálních silážních inokulantů. I přes dosažený pokrok však je třeba věnovat pozornost vývoji technologií rychlého screeningu a DNA metodik (viz např. Ennahar et al., 2003) a zabývat se i možnostmi izolace těch bakterií mléčného kvašení, které se vyznačují schopností produkovat takové metabolity, které by jednak byly schopny inhibovat rozmnožování těch kvasinek a plísní, jež způsobují aerobní rozklad a jednak si zachovaly své fermentační schopnosti. Při úvahách o úloze fermentačních metabolitů se naskytla zajímavá otázka, neboť se ukázalo, že vojtěšková siláž byla stabilnější než siláž kukuřičná (Muck & O Kiely, 1992; O Kiely & Muck, 1992); tito autoři však později dospěli k závěru, že faktor způsobující stabilitu vznikal až v průběhu silážování, a to proto, že čerstvě sklizená plodina stabilní nebyla. Výzkum zaměřený na ty méně významné chemické složky vojtěšky, které by se mléčného kvašení mohly účastnit, by mohly otevřít jinou možnost přístupu ke snižován ztrát silážované hmoty. Předtím, než důležitý problém aerobního rozkladu siláží opustíme, je třeba poznamenat, že i když se mnozí domnívají, že příčinou této degradace jsou nižší houby, jsou v rámci tohoto procesu dalším důležitým faktorem i bakterie octového kvašení (Spoelstra et al. 1988); tyto bakterie využívají pro -16-

31 produkci kyseliny octové a CO 2 jako fermentační substrát buď kyselinu mléčnou anebo etanol. Nedávno však Nishino a j.( 2009) zjistili, že v siláži, která obsahovala stokrát nižší počty kvasinek než siláž neošetřená, se v aerobně stabilním materiálu vyskytly bakterie druhu Acetobacter pasteurianus. Tato skutečnost označuje jinou možnou cestu ke kontrole procesu aerobního rozkladu, a to pouze pomocí mikroorganismů. Pečlivá selekce budoucích silážních inokulantů se taktéž vyznačuje potenciální schopností snižovat celkovou produkci metanu u přežvýkavců krmených siláží. Tento potenciál vyplývá z jejich přirozené schopnosti produkovat bakteriociny a lantibiotika (speciální skupinu antibiotik produkovaných bakteriemi mléčného kvašení). Jedním z příkladů v tomto směru je nisin lantibiotikum produkované některými kmeny bakterií druhu Lactococcus lactis (Matsusaki et al., 1996). Tyto kmeny jsou v mlékařství používány kvůli jejich účinkům proti takovým patogenům a rozkladným mikroorganismům jako jsou příslušníci rodu Bacillus sp a druhu Listeria monocytogenes. In vitro studie provedené s purifikovaným nisinem (Callaway et al., 1997) v simulovaném bachorovém prostředí však ukázaly, že již 1µM bachorové šťávy se vyznačuje potenciálem produkci metanu inhibovat. Zřejmým dalším krokem bude zkoumat možnost používat bakterie mléčného kvašení jako takový silážní inokulant, který napomůže jak udržet kvalitativní znaky siláže, tak také inhibovat metanogenezi u přežvýkavců, kteří jsou takto vyrobenou siláží krmeni. Konečným důsledkem tohoto procesu by také mohlo být snížení výskytu listerióz jak u hospodářských zvířat, tak také u lidi. Jestliže se ukáže, že nisin není tím správným krokem na cestě vpřed, nesmíme ztratit důvěru ve schopnost bakterií mléčného kvašení produkovat takové bakteriociny či lantibiotika, která budou mít na bachor pozitivní vliv. Russell and Mantovani (2002) již navrhli, že by bakteriální bakteriociny přirozeně se vyskytující v bachoru mohly být používány jako krmná aditiva, takže si lze položit otázku, proč by se tedy i bakterie produkující bakteriocin nemohly v inokulantech používat jako to aditivum, které se vyznačuje schopností modifikovat bachorové prostředí. Nyní bych se chtěl zaměřit na efektivitu využívání dusíku (NUE - nitrogen use efficiency). Zlepšení tohoto ukazatele by v celopodnikovém měřítku mohlo mít výrazně pozitivní vliv a ekonomiku chovu skotu. Je již dostatečně zdokumentováno, že silážní inokulanty mohou bílkoviny chránit před rozkladem a že tudíž mohou zvyšovat celkové množství proteinu, který v siláži zůstane; na druhé straně mohou také zvyšovat užitkovost zvířat a v konečném efektu I celkově využití/retenci dusíku ve zvířecím organismu (Davies et al., 1998; Jones, 1998; Winters et al., 2001). Celkové využití dusíku organismem zvířete nemá význam jen v souvislosti s ekonomickými výsledky hospodaření, ale také ve vztahu k redukci celkové produkce odpadního dusíku. Existují dva názory které se dusíku a vlivu klimatických změn na plynné emise týkají. Za prvé lze říci, že lepší využití bílkovin obsažených v píci bude mít za následek pokles těch emisí CO 2, které mají souvislost s produkcí umělých hnojiv a se spotřebou pohonných hmot při přepravě dusíkových koncentrátů na farmy. Za druhé je jasné, že exkrece dusíku z těla hospodářských zvířat má za následek emise N 2 O, takže její snížení bude mít pozitivní vliv i na snahy o snižování emisí skleníkových plynů. Přesný podíl N 2 O na celkových emisích není jistý, a to proto, že existují výrazné klimatické faktory, které tuto variabilitu způsobují, (Gill et al. 2009); N 2 O má na globální oteplování zhruba 300krát větší účinek než CO 2. Jak již bylo řečeno, existují rozsáhlé doklady o pozitivních účincích NUE, pozitivním účinkům přísunu aminokyselin zatím bylo věnováno mnohem méně pozornosti. Winters et al., (1999; 2001) prokázali výrazné zvýšené účinky inokulace na celkový aminokyselinový profil siláže s průkazným zvýšením hladiny některých esenciálních aminokyselin u celé řady pícnin, např. u červeného jetele došlo v inokulované siláži oproti neošetřené kontrole ke zvýšení obsahu lyzinu o 30% a histidinu o 9,5%. Obě tyto sloučeniny patří mezi kyseliny, které užitkovost ovlivňují v první řadě a proto jsou hlavním důvodem toho, že u zvířat přikrmovaných bílkovinným doplňkem dochází často k nedostatečnému využití tohoto -17-