Vodohospodářská bilance za rok 2011, období a výhledu k roku 2021

Transkript

1 Vodohospodářská bilance za rok 211, období a výhledu k roku 221 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 211

2

3 Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 5 3 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 211, období a výhledu k roku 221 Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Odbor péče o vodní zdroje Ing. Lukáš Havránek Ing. Aleš Kovář Ing. Irena Skalická Ing. Tomáš Zapletal Ing. Michal Krejčí Hradec Králové, září 212

4

5 Obsah 1. ÚVOD POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE Srážkové poměry Teplotní poměry Režim podzemních vod Odtokové poměry METODIKA ZPRACOVÁNÍ JAKOST VODY VE VODNÍCH TOCÍCH SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ JAKOSTI VODY V TOCÍCH Bilanční hodnocení za rok Bilanční hodnocení výhledu k roku CHARAKTERISTIKA JAKOSTI VODY HLAVNÍCH TOKŮ A PŘÍTOKŮ Labe Úpa Metuje Orlice Loučná Chrudimka Doubrava Cidlina Mrlina Výrovka Jizera Drobné přítoky Labe Stěnava Lužická Nisa Smědá CELKOVÉ HODNOCENÍ JAKOSTI VOD V TOCÍCH JAKOST SEDIMENTŮ VE VODNÍCH TOCÍCH JAKOST VODY V NÁDRŽÍCH ROZDĚLENÍ NÁDRŽÍ Z HLEDISKA VÝZNAMU JAKOSTI VOD Vodárenské nádrže Chovné rybníky Ostatní nádrže SITUACE KLASIFIKACE NÁDRŽÍ Velmi dobrá jakost Vyhovující jakost Nevyhovující jakost Závadná jakost ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ MAPY GRAFY TABULKY...8

6 Seznam obrázků Obr. 1 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%) Obr. 2 Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 51,39 m n. m. / Pastviny 469, m n. m. / Seč 487,2 / Vrchlice - 323,8 m n. m.) Obr. 3 Charakteristika průhlednosti na nádržích Obr. 4 VD Josefův Důl Trend teplotních charakteristik v letech (vyznačen je průměr ze souboru patnácti nejvyšších hodnot hladinových teplot vody) Obr. 5 Nádrž Seč dne rozvoj vodního květu sinic zaměřený dle koncentrace chlorofylu-a (µg/l) Obr. 6 Vývoj koeficientu obměny (procenticky vyjádřený objem vody v nádrži nahrazený přítokem v období dvaceti dnů) v nádrži Les Království od 1.1. do Obr. 7 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 8 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 9 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK Obr. 1 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSK Cr Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli P celk Obr. 14 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu Obr. 15 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik Obr. 16 Podélný profil Labe - období , ukazatel BSK 5, CHSK Cr Obr. 17 Podélný profil Labe - období , ukazatele N-NO - 3, N-NH Obr. 18 Podélný profil Labe - období , ukazatele P celk., index saprobity bentosu Obr. 19 Podélný profil Labe - období , ukazatele RL a AOX Obr. 2 Podélný profil Labe - období , ukazatele CB a HCB Obr. 21 Podélný profil Labe - období , ukazatele Cu a Zn Obr. 22 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období , ukazatele BSK 5 a CHSK Cr Obr. 23 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období , ukazatele N-NO - 3 a N-NH Obr. 24 Podélný profil Divoké a Spojené Orlice - období , ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 25 Podélný profil Tiché Orlice - období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr Obr. 26 Podélný profil Tiché Orlice - období , ukazatele N-NO - 3 a N-NH Obr. 27 Podélný profil Tiché Orlice - období , ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 28 Podélný profil Chrudimky - období , ukazatele BSK 5 a CHSK Cr Obr. 29 Podélný profil Chrudimky - období , ukazatele N-NO - 3 a N-NH Obr. 3 Podélný profil Chrudimky - období , ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 31 Podélný profil Cidliny - období , ukazatel BSK 5, CHSK Cr Obr. 32 Podélný profil Cidliny - období , ukazatele N-NO - 3 a N-NH Obr. 33 Podélný profil Cidliny - období , ukazatele P celk., index saprobity bentosu Obr. 34 Podélný profil Jizery - období , ukazatele BSK 5 a CHSK Cr Obr. 35 Podélný profil Jizery - období , ukazatele N-NO - 3 a N-NH Obr. 36 Podélný profil Jizery - období , ukazatele P celk. a index saprobity bentosu Obr. 37 Průměrné znečištění sedimentů Labe zinkem, niklem a mědí v období Obr. 38 Průměrné znečištění sedimentů Labe olovem, arsenem a chromem v období Obr. 39 Průměrné znečištění sedimentů Labe rtutí, kadmiem a AOX v období Obr. 4 Časový průběh jakosti vody Orlice v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 41 Časový průběh jakosti vody Orlice v období , ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 42 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 43 Časový průběh jakosti vody Chrudimky v období , ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 44 Časový průběh jakosti vody Jizery v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 45 Časový průběh jakosti vody Jizery v období , ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 46 Časový průběh jakosti vody Labe v období , ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 47 Časový průběh jakosti vody Labe v období , ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 48 Časový vývoj jakosti vody v podélném profilu Labe od roku 1997 do roku Obr. 49 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Orlice, ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie... 7 Obr. 5 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Orlice, ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 51 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Chrudimky, ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 52 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Chrudimky, ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 53 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Jizery, ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 54 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Jizery, ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 55 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Lužické Nisy, ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fek. koliformní bakterie Obr. 56 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Lužické Nisy, ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk Obr. 57 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Labe, ukazatele BSK 5, CHSK Cr a fekální koliformní bakterie Obr. 58 Minulý vývoj a prognóza jakosti vody Labe, ukazatele N-NH + 4, N-NO - 3 a P celk

7 Seznam tabulek Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech Tab. IV Přehled současných látkových odtoků znečištění pro vybrané profily hlavních toků... 8 Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli BSK 5 v období Tab. 2 Jakost vody toků v ukazateli CHSK Cr v období Tab. 3 Jakost vody toků v ukazateli N-NO - 3 v období Tab. 4 Jakost vody toků v ukazateli N-NH 4 v období Tab. 5 Jakost vody toků v ukazateli P celk. F v období Tab. 6 Jakost vody toků v ukazateli index saprobity bentosu v období Tab. 7 Jakost vody toků v ukazateli fekální koliformní bakterie v období Tab. 8 Jakost vody toků v ukazateli AOX v období Tab. 9 Jakost vody toků v ukazateli rozpuštěné látky v období Tab. 1 Jakost vody toků v ukazateli nerozpuštěné látky v období Tab. 11 Základní klasifikace jakosti vody v tocích dle ČSN v období Tab. 12 Porovnání ročních průměrů za období s normami environmentální kvality Tab. 13 Jakost sedimentů v období Seznam použitých zkratek a symbolů AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny BSK 5 biochemická spotřeba kyslíku pětidenní C-9 koncentrace s pravděpodobností nepřekročení 9 % Cprům koncentrace průměrná CB chlorbenzen ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika CHSK Mn chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku dichromanem EO ekvivalentní obyvatel DCB dichlorbenzeny DCEt dichlorethan HCB hexachlorbenzen KTJ kolonie tvořící jednotku MKOL Mezinárodní komise pro ochranu Labe MZd Ministerstvo zdravotnictví MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NEK norma environmentální kvality NL nerozpuštěné látky + N-NH 4 amoniakální dusík - N-NO 3 dusičnanový dusík OP ochranné pásmo PCB polychlorované bifenyly P celk. celkový fosfor P celk. F celkový fosfor po filtraci SRN Spolková republika Německo TCE trichlorethylen TOC celkový organický uhlík VD vodní dílo

8

9 1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a Středního Labe vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 393/21 Sb., o oblastech povodí, také dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Labe a dále též vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/21 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 22 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu (ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 211, období a výhledu k roku 221 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/21 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj /22-6 ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 211, období a výhledu k roku 221 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 1 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 211, období a výhledu k roku 221 představuje hodnocení minulého kalendářního roku, současného stavu a výhledu k roku 221 a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 211 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 211, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky č. 431/21 Sb. 1

10 1.1 Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 211 jako celek normální. Roční srážkový úhrn činil 634 mm, což představuje 93 % dlouhodobého normálu. V průběhu roku většinou docházelo ke střídání srážkově podnormálních měsíců se srážkově normálními, nadnormální byl pouze červenec. Zejména úvod roku nebyl srážkově příliš bohatý. Po srážkově normálním lednu následoval silně podnormální únor (27 %) a podnormální březen (63 %) i duben (83 %). Květen a červen už byly srážkově normální, poté následoval srážkově silně nadnormální červenec (164 %). Následující měsíce pak nijak nevybočovaly z normálu. Měsíc listopad byl ovšem srážkově mimořádně podnormální (1 mm, 2 % normálu). Stal se tak vůbec nejsušším listopadem od roku 1961 (např. v Praze, Klementinu je evidován jako vůbec nejsušší listopad od začátku pozorování) Teplotní poměry Rok 211 lze hodnotit jako teplotně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu byla 8,6 C. Teplotní odchylka od normálu činila +,6 C. Začátek roku nebyl příliš studený, průměrná lednová teplota byla -1,2 C a odchylka od normálu činila +,7 C. Dále následoval chladnější únor (-1,9 C), březen byl teplotně normální, duben byl však již silně nadnormální s průměrnou teplotou +1,5 C a odchylkou od normálu +2,6 C. Poté přišel teplotně normální květen a nadnormální červen. Červenec byl oproti tomu poměrně chladný, ale v rámci normálu. Srpen se stal nejteplejším měsícem roku s průměrnou teplotou +18, C a odchylkou od normálu +,7 C. Také září bylo ještě teplotně nadnormální, měsíce říjen a listopad byly již v normálu. Závěr roku zakončil velmi teplý prosinec +1,9 C s teplotní odchylkou od normálu +2,8 C Režim podzemních vod Rok 211 nebyl pro doplnění podzemních vod příznivý. Pro mělké i hlubší obzory podzemní vody byla společná absence obvyklých jarních maxim a mírné, setrvalé zaklesávání hladin i vydatnosti během celého roku. Přesto se jednalo o rok pro podzemní vody v celkovém průměru normální Odtokové poměry Rok 211 lze celkově z hlediska povrchového odtoku charakterizovat jako podprůměrný až průměrný. Během roku se vyskytly dvě výraznější odtokové situace, první v lednu a druhá v červenci. Z důvodu oteplení, dešťových srážek a následného odtávání sněhové pokrývky byl leden odtokově nejbohatší, nadprůměrných hodnot dosáhly průměrné měsíční průtoky na horním Labi (148 %) a na Orlici (178 %), na středním Labi byly silně nadprůměrné (199 %) a na Cidlině dokonce mimořádně nadprůměrné (255 %). V únoru odpovídaly průtoky dlouhodobým hodnotám. Další čtyři měsíce byly odtokově podprůměrné až silně podprůměrné (33 až 6 %). Obrat přišel až v červenci, kdy byly zaznamenány nadprůměrné průtoky (střední Labe 145 %) a na Orlici dokonce silně nadprůměrné průtoky (188 %). Ve zbytku roku převládaly průměrné odtoky, pouze na Orlici bylo v září dosaženo nadprůměrné hodnoty průtoku (131 %) a na Cidlině naopak silně podprůměrný průtok (36 %). Výjimkou byl ještě listopad, který byl odtokově podprůměrný až silně podprůměrný. První významnější povodňová situace nastala již v polovině ledna, nejvyšší průtoky odpovídaly 2 až 5-leté vodě (střední Labe, Doubrava, Cidlina). Druhá významnější odtoková situace se vyskytla v červenci. Byla způsobena vydatnými regionálními srážkami, zasaženo bylo zejména povodí Orlice (Bělá 2-5-letý a Dědina 1-2-letý průtok) a dále pak povodí Smědé (Smědá 2-letý a Řasnice 1-letý průtok). Poznámka: Převážná část dat pro tuto kapitolu byla převzata z hydrologické bilance množství a jakosti vody České republiky za rok 211 (Český hydrometeorologický ústav, Úsek Hydrologie). 2

11 1.2 Metodika zpracování Hodnocení jakosti povrchových vod se zpracovává podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z Veškeré zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v počítačové aplikaci Evidence uživatelů vod ( Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové). 3

12 2. Jakost vody ve vodních tocích 2.1 Sledování a hodnocení jakosti vody v tocích Sledování jakosti vody v tocích zajišťuje odbor vodohospodářských laboratoří Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové v laboratořích Hradec Králové a Děčín. Vyhodnocování naměřených údajů provádí odbor péče o vodní zdroje - referát vodních zdrojů. Vzorky vody pro sledování stavu jakosti povrchových vod jsou odebírány na profilech provozního monitoringu správce povodí. Pro bilanční hodnocení stavu za rok 211 byly použity výsledky měření z období na profilech sledovaných s četností 12 x ročně a z období na profilech sledovaných s četností 5 x ročně tak, aby celkově pro hodnocení na každém profilu bylo k dispozici 24 až 25 výsledků rozborů. Základní hodnocení jakosti vody se uskutečňuje podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Tekoucí povrchové vody se podle jakosti zařazují do 5 tříd jakosti: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda Jakost vody se klasifikuje pro každý jednotlivý ukazatel zvlášť. Vybranými ukazateli pro základní klasifikaci jsou: index saprobity bentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Kromě základní klasifikace je možné pro klasifikaci libovolně vytvářet skupiny ukazatelů, ale je nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány ve všech společně hodnocených profilech. Výsledky klasifikace se zpravidla vyjadřují tabelárně. Pro lepší názornost mohou být výsledky zpracovány do grafů nebo vyznačeny na mapě. V oblasti správního území Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové bylo podrobeno základní klasifikaci celkem 153 kontrolních profilů, jejichž rozmístění je patrné z mapky na obrázku č. 8. Mimo klasifikace dle zmíněné ČSN se užívají také další způsoby hodnocení jakosti vody v tocích. V této zprávě jsou dále uvedeny výsledky porovnání ročních průměrů s normami environmentální kvality vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/23 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády č. 61/23 Sb.). Pro některé významné toky a vybrané kontrolní profily byly zpracovány také grafy časového vývoje jakosti vody v základních ukazatelích. K názornému vyjádření situace na vybraných tocích slouží podélné profily jakosti vody Bilanční hodnocení za rok 211 Pro vybrané ukazatele jakosti vody a jednotlivé hlavní toky nebo jejich ucelená povodí jsou za období v přílohové části v tabulkách č. 1 až č. 1 přehledy uvádějící rozptyl aritmetických průměrů hodnot, rozptyl charakteristických hodnot, počty hodnocených profilů, z toho kolik je zařazeno do jednotlivých tříd jakosti dle ČSN a kolik vykazuje jakost vody překračující normy environmentální kvality (NEK) dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/23 Sb. Mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc zařazeny rozpuštěné látky, nerozpuštěné látky, fekální koliformní bakterie a adsorbovatelné organické halogeny (AOX). Základní klasifikace jakosti vody v tocích za období ve všech sledovaných kontrolních profilech je uvedena v příloze v tabelárním přehledu č. 11. Zatřídění jakosti vody podle jednotlivých ukazatelů je dále patrné z mapových obrázků č. 1 až č. 15 a výsledné zatřídění podle základní klasifikace je na mapovém obrázku č. 16. Porovnání ročních průměrů z období s normami environmentální kvality (NEK) vodních útvarů dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. pro jednotlivé ukazatele a kontrolní profily je zřejmé z tabulky č. 12 v příloze této zprávy. 4

13 V tabulce č. I je uvedeno porovnání základní klasifikace jakosti vody ve 153 kontrolních profilech za období s výsledky klasifikace za období Širší pohled na trend vývoje jakosti vody poskytuje tabulka č. III, ve které je uveden počet profilů s jakostí vody překračující normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. V období nevyhovovalo z celkového počtu hodnocených profilů v ukazatelích BSK 5 18,3 %, CHSK Cr 13,1 %, N-NH 4 2,9 %, N-NO 3 19,6 %, P celk. 2,9 % a fekální koliformní bakterie 52,7 % profilů. Tab. I Základní klasifikace jakosti vody v letech a Ukazatel hodnoceno profilů v třídě jakosti podle ČSN v období v období I II III IV V I II III IV V bentos BSK CHSK Cr N-NH N-NO P celk výsl. třída V příloze na obrázcích č. 17 až č. 37 jsou pro Labe, Orlici, Chrudimku, Cidlinu a Jizeru uvedeny podélné profily jakosti vody v jednotlivých ukazatelích základní klasifikace. Znázorněny jsou vždy aritmetické průměry hodnoceného ukazatele, charakteristické hodnoty, meze jednotlivých tříd jakosti vody a norma environmentální kvality dle nařízení vlády nařízení vlády č. 61/23 Sb. Doplňujícími informacemi jsou: kilometráž toku, umístění hlavních vodohospodářských děl na toku, rozhodující místa znečišťování vody a významné přítoky. Pro páteřní tok Labe mimo ukazatelů základní klasifikace jsou navíc uvedeny i podélné profily pro rozpuštěné látky, AOX, Cu, Zn a vybrané specifické organické látky (chlorbenzen, hexachlorbenzen). V tabulce č. II je uveden přehled základní klasifikace jakosti vody za jednotlivá dvouletí v období , který signalizuje velmi mírné zlepšení jakosti vody v tocích při úbytku IV. třídy jakosti ve prospěch třídy III. Tab. II Přehled základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech za období období hodnoceno profilů ve třídě jakosti podle ČSN I II III IV V Z ukazatelů vyjadřující stav vody ve vodních tocích na kontrolních profilech v tabulce č. III za jednotlivá dvouletí v období vyplývá, že počet profilů nevyhovující normám environmentální kvality, dříve imisním standardům, mírně klesl ve všech ukazatelích. 5

14 Na obrázcích č. 41 až č. 48 jsou grafy časového průběhu koncentrací BSK 5, CHSK Cr, N-NH + 4, P celk., - N-NO 3 a fekálních koliformních bakterií od roku 1992 do konce roku 211 pro profil Labe Děčín, závěrové profily nejdůležitějších přítoků Labe, tj. Orlici, Chrudimku a Jizeru. Časový vývoj jakosti vody Labe od roku 1997 do roku 211 ukazuje obrázek č. 49, na kterém jsou v podélném profilu Labe znázorněny průběhy průměrných koncentrací BSK 5, CHSK Cr, N-NH + 4 a P celk. za pětiletí , 22-26, Tab. III Ukazatele vyjadřující stav vody ve vodním toku na kontrolních profilů v letech období hodnoceno profilů překračuje normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. - + BSK 5 CHSK Cr N-NO 3 N-NH 4 P celk. NL fek. koli AOX S přijetím novely nařízení vlády č. 23/211 Sb., kterou se mění nařízení vlády č. 61/23 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, došlo k nahrazení imisních standardů normami environmentální kvality a byly pro ně stanoveny nové limity. Normy environmentální kvality jsou nově porovnávány s ročními průměry rozborů ve sledovaných kontrolních profilech, oproti imisním standardům, které byly hodnoceny ve vztahu k charakteristické hodnotě C9 (v tabulce III jsou NEK dle nového nařízení vlády podbarveny šedě). Hodnocení profilů za období tedy nelze zcela objektivně porovnávat s předešlými obdobími. Na hlavním toku Labe vývoj jakosti vody v posledním pětiletí pokračoval pozitivně. Ukazuje se, že jakost vody hlavních toků v klasických ukazatelích organických látek po roce 2 dosáhla setrvalé úrovně. Trend poklesu organického znečištění lze očekávat ještě na menších a drobných přítocích. K mírnému zlepšení jakosti vody oproti předchozímu dvouletí došlo u ukazatele amoniakální dusík. Jinak lze konstatovat setrvalý trend u většiny ukazatelů. Ukazuje se, že je potřeba věnovat pozornost opatřením ke snížení nadměrného znečištění vodních toků fekálními koliformními bakteriemi a specifickými organickými látkami Bilanční hodnocení výhledu k roku 221 Podle Rámcové směrnice 2/6/ES o vodní politice Společenství má být do dosaženo dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod. Ke splnění tohoto cíle byly mimo jiné zpracovány a schváleny zastupitelstvy dotčených krajů Plány oblasti povodí, včetně příslušných programů opatření. Strategie na ochranu jakosti povrchových vod také zahrnuje zavedení nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, jejichž aplikací se předpokládá další zlepšování jakosti vody v tocích tak, aby ve všech koncových profilech vodních útvarů byly splněny normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V současné době je nejkritičtější situace v dodržení norem environmentální kvality u fekálních koliformních bakterií. Kritický stav je také v ukazateli AOX, zejména na středním a dolním úseku Labe. K odstranění tohoto nepříznivého stavu stanovuje Usnesení vlády České republiky č. 575 ze dne 11. srpna 21 časový postup a konkrétní seznam lokalit, ve kterých zbývá dořešit odpovídající čištění odpadních vod tak, aby se snížilo znečištění povrchových vod nutriety. Toto usnesení vlády vychází mimo jiné také z požadavků směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod. Cílem této směrnice je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod. S přihlédnutím k dosažení požadovaného cílového stavu je nutno u jednotlivých uživatelů zajistit odpovídající způsob čištění odpadních vod a u toků, kde dochází k překračování norem environmentální kvality, stanovit přípustné emisní limity alespoň na úrovni nejlepších dostupných technologií nebo i přísnější. 6

15 Ve vybraných sledovaných kontrolních profilech na tocích byly vyhodnoceny současné skutečné + látkové odtoky znečištění v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, N-NH 4 a P celk.. Ty byly porovnány s přípustnými látkovými odtoky a se sumárními látkovými odtoky znečištění z bodových zdrojů znečištění a přirozeného pozadí příslušného povodí zahrnující i plošné a difúzní zdroje. Z porovnání vyplynulo, jaký podíl znečištění jsou schopny toky eliminovat přirozenou cestou a jaký podíl bude třeba ještě odstranit čistírenskými opatřeními. Barevně jsou zvýrazněny hodnoty skutečných látkových odtoků, které překračují přípustné látkové odtoky. Ukazuje se, že nikde nedochází k překračování přípustného látkového odtoku fosforu a amoniakálního dusíku, tj. ukazatelů, na které byla v předešlých letech soustředěna největší pozornost vzhledem ke stanoveným imisním limitům. Vyhodnocením současného stavu jakosti vody v tocích bylo shledáno, že Labe v základních ukazatelích vyhovuje požadovaným NEK. Neuspokojivý stav je stále na některých drobných tocích nebo málovodných přítocích. Za předpokladu, že budou výhledově i všechny malé obce se soustředěnou zástavbou vybaveny systematickou kanalizací a ČOV na odpovídající technické úrovni, nebude dodržení NEK ani na těchto tocích problémem. Nicméně je třeba přihlížet k plošným a difuzním zdrojům v povodí. Na středním a dolním úseku Labe je kritický stav ve znečištění AOX. Rozhodujícími zdroji tohoto znečištění jsou podniky Synthesia, a.s. Pardubice; SPOLANA, a.s. Neratovice; Mondi Štětí a.s. Štětí a Spolek pro chemickou a hutní společnost, a.s. Ústí nad Labem. Významným zdrojem stejných sloučenin v odpadech jsou také spalovny odpadů, kde se spaluje značné množství látek s obsahem chlóru a bromu. K tomu, aby bylo zaručeno dodržení normy environmentální kvality 25 μg/l bude třeba u těchto zdrojů ještě snížit vypouštěné znečištění minimálně o 5 %. U ostatních uživatelů vody pak nesmí maximální koncentrace AOX ve vypouštěných odpadních vodách překračovat,1 mg/l. Ve výhledu do roku 221 nelze očekávat výrazný pokles vypouštěného organického znečištění, tudíž ani výrazné zlepšování jakostního režimu vody Labe. Postupnou rekonstrukcí a intenzifikací rozhodujících ČOV již bylo dosaženo významného poklesu znečištění v ukazatelích fosforu, amoniakálního i dusičnanového dusíku. Opatřeními přijatými velkých chemickými závody by mělo postupně také klesnout znečištění Labe specifickými organickými látkami charakterizovanými ukazatelem AOX. 7

16 Tab. IV Přehled současných látkových odtoků znečištění pro vybrané profily hlavních toků Profil Látkový odtok BSK 5 g/s CHSK Cr g/s NL g/s N-NH 4 g/s P celk. g/s Labe Hořenice Úpa Jaroměř Metuje Jaroměř Orlice Nepasice Labe Němčice Loučná Dašice Chrudimka Pardubice Labe Valy Doubrava Záboří Cidlina Sány Labe Lysá n. L. Jizera Tuřice Labe Obříství skutečný při Q a = 9,74 m 3 /s 2, ,36 114,932,682,974 přípustný při Q a = 9,74 m 3 /s 37,12 253,24 194,8 2,24 1,461 z bodových zdrojů v povodí 6,471 16,813 3,45,821,382 z přirozeného pozadí 13,983 94, ,482,592 skutečný při Q a = 6,677 m 3 /s 17,36 146,894 46,71,81,935 přípustný při Q a = 6,677 m 3 /s 25, ,62 133,54 1,536 1,2 z bodových zdrojů v povodí 1,218 8,956 2,846,381,49 z přirozeného pozadí 16, ,938 43,225,42,445 skutečný při Q a = 6,8 m 3 /s 12,768 73,568 65,56,426,669 přípustný při Q355 = 6,8 m 3 /s 23,14 158,8 121,6 1,398,912 z bodových zdrojů v povodí 1,56 6,559 1,93,369,487 z přirozeného pozadí 11,262 67,9 63,153,57,182 skutečný při Q a = 21,5 m 3 /s 58,5 322,5 37,45 1,935 2,15 přípustný při Q a = 21,5 m 3 /s 81,7 559, 43, 4,945 3,225 z bodových zdrojů v povodí 4,597 19,65 5,818 2,467,88 z přirozeného pozadí 53,453 33,435 31,632 1,27 skutečný při Q a = 44,2 m 3 /s 11,66 614,38 77,2 3,536 4,862 přípustný při Q a = 44,2 m 3 /s 167, ,2 884, 1,166 6,63 z bodových zdrojů v povodí 16,231 65,21 19,81 4,658 3,43 z přirozeného pozadí 85, ,17 688,119 1,819 skutečný při Q a = 4,43 m 3 /s 11,75 75, ,37,31,399 přípustný při Q a = 4,43 m 3 /s 16, ,18 88,6 1,19,665 z bodových zdrojů v povodí 1,115 5,113 2,7,473,156 z přirozeného pozadí 9,96 68, ,967,246 skutečný při Q a = 6,2 m 3 /s 16, , ,216,482,482 přípustný při Q a = 6,2 m 3 /s 22, ,52 12,4 1,385,93 z bodových zdrojů v povodí 1,594 6,9 1,95,523,223 z přirozeného pozadí 14,66 112, ,311,259 skutečný při Q a = 56,3 m 3 /s 146,38 816,35 664,34 6,756 5,63 přípustný při Q a = 56,3 m 3 /s 213, ,8 1126, 12,949 8,445 z bodových zdrojů v povodí 25,497 18,619 36,723 7,148 4,268 z přirozeného pozadí 12,883 77, ,617 1,362 skutečný při Q a = 3,75 m 3 /s 11,625 77,25 69,75,375,488 přípustný při Q a = 3,75 m 3 /s 14,25 97,5 75,,863,563 z bodových zdrojů v povodí,789 4,575 1,89,968,39 z přirozeného pozadí 1,836 72,675 68,661,179 skutečný při Q a = 4,88 m 3 /s 32, ,16 156,648 1,25,586 přípustný při Q a = 4,88 m 3 /s 18, ,88 97,6 1,122,732 z bodových zdrojů v povodí 1,27 5,534 1,923,579,356 z přirozeného pozadí 31,669 15, ,725,446,23 skutečný při Q a = 74,56 m 3 /s 229, , ,294 8,146 8,146 přípustný při Q a = 74,56 m 3 /s 281, , ,12 17,33 11,18 z bodových zdrojů v povodí 31,62 142,99 47,817 11,14 5,76 z přirozeného pozadí 25, ,81 87,477 2,44 skutečný při Q355 = 6,28 m 3 /s 56,28 37, ,58 1,462 1,949 přípustný při Q355 = 6,28 m 3 /s 92, ,36 487,2 5,63 3,654 z bodových zdrojů v povodí 2, ,855 5,263 1,98,939 z přirozeného pozadí 53,9 211, ,317 1,1 skutečný při Q a = 1,215 m 3 /s 3, , ,924 14,3 1,22 přípustný při Q a = 1,215 m 3 /s 38, ,59 24,3 23,495 15,23 z bodových zdrojů v povodí 33,27 159,592 58,355 15,57 5,951 z přirozeného pozadí 267, , ,569 4,71 8

17 2.2 Charakteristika jakosti vody hlavních toků a přítoků Labe Páteřní tok Labe na území České republiky je sledován v 23 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je prováděn v rámci Mezinárodního programu měření Labe MKOL v 5 měrných profilech - Valy, Lysá nad Labem, Obříství, Děčín a Hřensko/Schmilka. Mimo běžných ukazatelů fyzikálních, základního chemického složení, kyslíkového režimu a mikrobiálního znečištění jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také radioaktivita. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. Nejlepší jakost vody má Labe v horním úseku po Vrchlabí (I. třídu). Negativní vliv zbytkového znečištění z ČOV Špindlerův Mlýn (nejvýše situovaný významnější zdroj znečištění) je eliminován údolní nádrží Labská, na jejímž konci vzdutí jsou odpadní vody do Labe vypouštěny. Účinek nádrže je zejména významný na zadržování fosforu, což však ve svých důsledcích tuto nádrž znehodnocuje a přispívá k nežádoucí eutrofizaci. Pod Vrchlabím se jakost vody zhoršuje do II. třídy. Od Dvora Králové nad Labem až po státní hranici se SRN se ve většině ukazatelů základní klasifikace jakost vody Labe pohybuje ve II. a III. třídě (viz obrázky č. 17 až č. 22). Normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb. jsou v Labi plněny v celé své délce v ukazatelích BSK 5, N-NO 3, N-NH 4 a P celk.. NEK je překročena u ukazatele CHSK Cr v profilu Štětí. To ukazuje na setrvalý stav jakosti vody Labe. Ke zlepšení dochází postupně i u ukazatelů fekální koliformní bakterie, AOX a nerozpuštěné látky. Výstavbou čistíren odpadních vod pro všechny rozhodující zdroje znečištění nad 5 EO bylo již dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň norem environmentální kvality. Podle ukazatelů základní klasifikace úroveň znečištění Labe ponejvíce stoupá v úseku od Vrchlabí po Pardubice. Dále převažuje setrvalý stav. Nejnepříznivější jakost vody má Labe ve střední trati. Největší zhoršení způsobuje městská a průmyslová aglomerace Pardubice. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti a u zinku dokonce III. třídě jakosti. NEK nejsou však nikde překročeny. Největší nárůst znečištění Labe zinkem je na dolním toku pod Vltavou. Jako největší zdroje znečištění jsou identifikovány Spolana Neratovice, Lovochemie Lovosice a Spolchemie Ústí nad Labem. U ostatních těžkých kovů v celé délce Labe úroveň znečištění kolísá jen nevýznamně. Nejvyšší hodnoty se pohybují výrazně pod normami environmentální kvality. Nejkritičtější je jakost vody Labe v ukazatelích specifického organického znečištění. V úseku od Pardubic až po státní hranici je v sumárním ukazateli AOX jakost vody ve IV. až V. třídě jakosti (viz obrázek č. 2). NEK je překročena v sedmi profilech. Rozhodujícími zdroji znečištění jsou velké chemické závody: Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín, Spolana a.s. Neratovice, Mondi Štětí a.s. a Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem. Ze sledovaných a hodnocených ukazatelů se jako kritické ve vztahu k NEK jeví kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) klasifikovaná jako škodlivá pro vodní organismy s možností vyvolání dlouhodobých nepříznivých účinků ve vodním prostředí, který byl překročen v měrných profilech Mezinárodního programu měření Labe MKOL Obříství, Děčín a Hřensko/Schmilka, jejíž norma environmentální kvality byla překročena v profilu Dolní Beřkovice. V období od roku 199 do roku 2 se postupnou výstavbou ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění (nejen na Labi, ale i na přítocích a v jejich povodích) stav jakosti vody Labe podstatně zlepšil. Významně k tomu přispěly zejména ČOV Hradec Králové, Synthesia, a.s + město Pardubice, Kolín, Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem a Děčín. Pozitivně se projevily i ČOV na Vltavě pro papírny Větřní a pro hlavní město Prahu. Vývoj jakosti vody Labe za posledních cca 2 let názorně ukazují grafy uvedené na obrázcích č. 47 a 48 v příloze. V současné době jsou dokončeny rozsáhlé rekonstrukce všech významných ČOV v povodí, jejichž cílem je jak zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů, tak zvýšení kapacity z důvodu výhledového napojení dosud neodkanalizovaných částí měst a mimo jiné také zvýšení provozní spolehlivosti ČOV. 9

18 2.2.2 Úpa Úpa je prvním významnějším levostranným přítokem Labe. Její jakost vody je sledována na 4 kontrolních profilech. Podle základní klasifikace má Úpa až po Jaroměř jakost vody ve II. třídě. V Jaroměři se celkovým fosforem a BSK 5 dostává do III. třídy. Mimo horního úseku Úpy po Trutnov jsou normy environmentální kvality překračovány v ukazateli fekální koliformní bakterie na všech sledovaných profilech a v profilu Zlíč také v ukazateli NL. Z Úpy nad Českou Skalicí odbočuje přivaděč vody do nádrže Rozkoš, takže na dolním toku ochuzeném o značnou část průtoku se výrazněji uplatňují zdroje znečištění, především města Česká Skalice, kde byla realizována dostavba kanalizace a rekonstrukce ČOV v roce 21. Dalším velkým zdrojem v povodí je město Červený Kostelec ležící na přítoku Olešnice. Sledování se provádí i na 3 hlavních přítocích: Ličná, Rtyňka a Olešnice. Z přítoků Úpy vykazuje nejhorší jakost vody Olešnice. Podle celkového fosforu náleží do IV. třídy. Normi environmentální kvality jsou překračovány také v ukazatelích N-NO 3, fekální koliformní bakterie a AOX. Rtyňka má III. třídu jakosti v ukazatelích BSK 5 a P celk.. Ličná má jakost vody vyhovující Metuje Sledování se provádí na 4 profilech Metuje a na závěrových profilech přítoků Ledhujka, Dřevíč a Židovka. Podle základního hodnocení vykazuje Metuje na horním úseku II. třídu jakosti. V Novém Městě se dostává do III. třídy a tuto jakost si drží až do závěrového profilu v Jaroměři. Přítoky jsou málo zatížené a vykazují (s výjimkou III. třídy u dusičnanového dusíku na Ledhujce) jakost v mezích I. až. II. třídy. Normy environmentální kvality jsou překračovány v ukazatelích fekální koliformní bakterie ve středním a dolním úseku Metuje a N-NO 3 na Ledhujce. Rozhodujícími zdroji znečištění Metuje jsou města Police nad Metují, Hronov společně s Náchodem a Nové Město nad Metují. Jako jeden z významných problémů v daném povodí bylo identifikováno nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. V současné době je již dokončena rekonstrukce ČOV Nové Město nad Metují a připravena je rekonstrukce ČOV Náchod, jejichž cílem je zvýšení účinnosti čištění, zejména v odstraňování nutrientů Orlice Spojená Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice nad městem Týniště nad Orlicí. Na Divoké Orlici je sledována jakost vody na 3 kontrolních profilech, na Tiché Orlici na 4 kontrolních profilech. Z rozhodujících přítoků Divoké Orlice se sledují Rokytenka, Zdobnice, Kněžná a Bělá. Z přítoků Tiché Orlice je sledována pouze Třebovka, do které jsou vypouštěny odpadní vody z města Česká Třebová. Hlavním přítokem Spojené Orlice je Dědina, sledovaná v závěrovém profilu Třebechovice pod Orebem. Sledovány jsou i její obě větve před soutokem v Českém Meziříčí. Divoká Orlice v ukazatelích základní klasifikace vykazuje vodu I. až II. třídy jakosti. V celé délce má zvlášť příznivou jakost vody v ukazateli N-NH 4 (I. třída). V žádném z ukazatelů základní klasifikace nejsou překročeny přípustné normy environmentální kvality. Z dalších sledovaných a hodnocených ukazatelů nejsou dodrženy normy environmentální kvality pouze u fekálních koliformních bakterií. Hlavními bodovými zdroji znečištění Divoké Orlice jsou města Žamberk, Vamberk a Kostelec nad Orlicí. Zatímco v Žamberku a Kostelci nad Orlicí jsou již ČOV s nitrifikací a denitrifikací, ve Vamberku je ČOV pouze s nitrifikací. ČOV Vamberk bude třeba rekonstruovat a modernizovat. Tichá Orlice v horním úseku po Ústí nad Orlicí je v mezích I. až II. třídy jakosti. Pak se výrazněji zhoršuje. V důsledku vypouštění odpadních vod z ČOV Ústí nad Orlicí a zejména po soutoku s Třebovkou, která má v ukazateli celkový fosfor dokonce IV. třídu jakosti, se dostává do III. třídy jakosti a tu si drží v celé další trati až po soutok s Divokou Orlicí. Oproti minulým letům došlo k výraznému vylepšení situace v ukazateli fekální koliformní bakterie, naopak v porovnání s NEK je v profilu Žďár nad Orlicí překročen v ukazateli NL. Hlavní zdroje znečištění Tiché Orlice představují města Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Choceň, Letohrad a Králíky vybavené centrálními ČOV. Spojená Orlice vykazuje jakost vody II. až III. třídy. NEK nesplňuje v ukazateli fekální koliformní bakterie. Jediným významným zdrojem znečištění Spojené Orlice je město Týniště nad Orlicí. Starší mechanicko-biologická ČOV (původně sloužící i pro potřeby dnes již neexistujícího kožedělného závodu) vyžaduje rekonstrukci a intenzifikaci. Spojená Orlice od roku 1995 (po dokončení ČOV pro všechny rozhodující zdroje znečištění) až do současné doby v podstatě vykazuje setrvalou jakost vody. 1

19 Sledované hlavní přítoky Divoké Orlice vykazují neznečištěnou vodu. Nejhorší jakost vody v povodí Orlice má Dědina, která v ukazateli celkový fosfor vykazuje IV. třídu jakosti. Rozhodující vliv na jakost vody Dědiny mají města Dobruška a Opočno, které jsou odkanalizovány včetně průmyslu na centrální ČOV. Problémem je především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod, nezanedbatelný vliv má i nadále nesystematické odkanalizování obce České Meziříčí bez centrální ČOV. V době kampaně citelně ovlivňuje jakost vody Dědiny také cukrovar České Meziříčí Loučná Jakost vody Loučné je sledována na 3 kontrolních místech a řadí se do III. třídy jakosti vody. Normy environmentální kvality nejsou dodrženy v ukazatelích dusičnanový dusík, nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. V profilu Dašice je NEK překračována v ukazateli AOX. Rozhodujícími bodovými zdroji znečištění jsou města Litomyšl, Vysoké Mýto a Dašice. Tato města mají systematické odkanalizování přes centrální ČOV. Výhledově je třeba řešit rekonstrukci a dostavbu stávající kanalizační sítě v Sezemicích a Vysokém Mýtě a intenzifikaci ČOV v Moravanech. Jediným významnějším přítokem Loučné je Desná, která v ukazateli dusičnanový dusík vykazuje IV. třídu jakosti a ve zbývajících ukazatelích I. až II. třídu jakosti vody. Jedná se o tok s relativně neznečištěnou vodou. Vyšší znečištění dusičnanovým dusíkem je evidentně plošného původu. Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů je pak obecným předpokladem snížení obsahu dusičnanů v povrchových vodách Chrudimka Chrudimka v horní trati po Slatiňany je tokem vodárensky využívaným. Odběry vody jsou uskutečňovány z údolních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice. Jakost vody těchto nádrží je pojednána samostatně. Na volných tratích Chrudimky je situováno 7 kontrolních profilů. Rozhodujícími znečišťovateli jsou města Hlinsko a Chrudim. Jakost vody Chrudimky se řadí do III. třídy. V dolním úseku Chrudimky jsou NEK překračovány v ukazatelích dusičnanový dusík, nerozpuštěné látky a fekální koliformní bakterie. Hlavním přítokem Chrudimky je Novohradka, která je sledována na 2 kontrolních profilech. Sledována je i jakost vody jejich přítoků Žejbra a Ležáku. Ve sledovaných profilech byla zjištěna jakost vody dle základní klasifikace ve II. až III. třídě. Novohradka i její přítoky jsou výrazněji znečištěny dusičnanovým dusíkem a to až nad úroveň NEK. Usuzovat lze převážně na plošné znečištění Doubrava Doubrava má prakticky v celé své délce jakost vody ve II. až III. třídě. Normy environmentální kvality jsou překračovány u amoniakálního dusíku v profilu Bílek, fekálních koliformních bakterií v profilu Žleby a AOX v profilu Záboří. Levostranný přítok Doubravy Brslenka je výrazně znečištěn. Přestože jsou městské odpadní vody z města Čáslavi, jako největšího zdroje v povodí, i průmyslové odpadní vody biologicky čištěny, zůstává jakost vody až po soutok s Doubravou dokonce ve IV. třídě jakosti. Jednou z příčin stávajícího stavu mohou být také nevhodné morfologické úpravy na tocích v intravilánech i extravilánech, ale i nevhodná aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin. Připravovaná intenzifikace ČOV Čáslav je zaměřena nejen na vyšší stupeň odstraňování nutrientů, ale i klasického organického znečištění. Opatření jako rekonstrukce ČOV Vrdy, výstavba kanalizace a ČOV v Ronově nad Doubravou, dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV v Golčově Jeníkově, napojení okolních obcí na ČOV Chotěboř a doplnění její technologie v souladu s novými trendy budou jistě mít pozitivní dopad na jakost vody Doubravy Cidlina Cidlina je nížinným tokem s relativně malým spádem a velmi vysokou rozkolísaností průtoků. Protéká zemědělsky intenzivně obhospodařovaným územím. Je recipientem odpadních vod ze dvou větších městských a průmyslových aglomerací - Jičína a Nového Bydžova. Téměř v celé trati po soutok s Labem má II. až III., v profilu Sány se pak dostává až do IV. třídy. Ve většině ukazatelů základní klasifikace, v bakteriálním znečištění, ani v AOX nejsou dodrženy NEK. Dokončená intenzifikace ČOV Jičín a rekonstrukce ČOV Nový Bydžov je zaměřeno na zvýšení účinnost čištění, zejména v odstraňování nutrientů i klasického organického znečištění. K výrazné redukci celkového fosforu a bakteriálního znečištění přispívá Žehuňský rybník. 11

20 Největším přítokem Cidliny je Bystřice, která je sledována ve dvou kontrolních profilech, která má lepší jakost vody než Cidlina. Hodnocena je nejvýše III. třídou. Z přítoků Bystřice je sledována jakost vody Javorky, která se řadí do III. třídy. Na znečištění Javorky se podílí hlavně město Lázně Bělohrad, kde proběhla dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV v roce 28. Realizace akcí v rámci projektu Čistá Cidlina významně přispívá ke zlepšení jakosti vody nejen v Cidlině, ale i v jejích přítocích Javorce a Bystřici a dále ke zlepšení jakosti vody recipientu Libáňský potok Mrlina Mrlina má obdobný charakter jako Cidlina. Přestože se v povodí nenachází větší městské a průmyslové celky, nevyhovuje jakost vody Mrliny normám enviromentální kvality ve většině hodnocených ukazatelů. Mrlina vykazuje v celé trati až po zaústění do Labe má III. jakosti. Na výrazně horší jakosti vody Štítarského potoka (IV. třída jakosti), jakožto hlavního přítoku Mrliny, se podílí hlavně odpadní vody z Městce Králové. Mrlina a Štítarský potok vykazují poměrně vysoký obsah rozpuštěných látek. Normy environmentální kvality nejsou překročeny, jedná se pravděpodobně o přirozený původ tohoto znečištění. V ostatních ukazatelích, a to zejména na Štítarském potoce, nejsou pravděpodobně také vlivem jeho malé vodnosti NEK plněny. Účinnost stávajících ČOV v povodí Mrliny bude třeba zvýšit alespoň na úroveň nejlepších dostupných technologií. Současně bude nezbytné vybudovat kanalizace a centrální ČOV také v malých obcích a usilovat o redukci plošného znečištění na přijatelnou míru. Ke zlepšení stavu by měla přispět i připravovaná výstavba kanalizace a ČOV Kopidlno Výrovka Výrovka je menším levostranným přítokem na středním toku Labe. Vykazuje III. třídu jakosti vody stejně jako její přítok Šembera, kde rozhodujícím znečišťovatelem je město Český Brod. Překročení NEK na Výrovce i Šembeře bylo zjištěno prakticky u všech hodnocených ukazatelů. V povodí Výrovky je několik středně velkých bodových zdrojů znečištění, u nichž čištění odpadních vod není na vyhovující úrovni (Pečky, Plaňany, Kouřim aj.). Např. v Kouřimi chybí systematická kanalizace umožňující přivedení odpadních vod na společnou biologickou ČOV s průmyslovým závodem LONZA BIOTEC s.r.o. Stávající ČOV jsou v převážné míře zastaralé a bude je třeba rekonstruovat tak, aby byly schopné dodržet normy environmentální kvality. Výrovka i Šembera mají poněkud vyšší obsah rozpuštěných látek a celkového železa. Ve Výrovce i Šembeře je překročen NEK u většiny ukazatelů, což dokazuje existenci průmyslových znečišťovatelů s produkcí specifických organických látek do odpadních vod Jizera Jizera je největším pravostranným přítokem Labe. V horním úseku až po Semily je její jakost vody podle ukazatelů základní klasifikace ve II. třídě, dále se v důsledku větší koncentrace významnějších znečišťovatelů (města Semily, Železný Brod, Turnov, Příšovice) zhoršuje do III. třídy. Obsah CHSK Cr na horním toku Jizery a také na Kamenici je způsobeno převážně přirozeným pozadím, patrně přítomností huminových látek z oblasti Jizerských hor. NEK jsou překračovány u fekálních koliformních bakterií a nerozpuštěných látek. Největším znečišťovatelem Jizery je aglomerace Mladá Boleslav. Odkanalizována je přes dvě biologické ČOV, z nichž ČOV II Podlázky byla v roce 22 modernizována a intenzifikována pro zvýšené odstraňování nutrientů. V roce 29 byla fakticky ukončena také rekonstrukce ČOV I Neuberk. V rámci projektu Mladoboleslavsko čištění a odkanalizování odpadních vod také byla rozšířena kanalizační síť v Mladé Boleslavi-Debři, Benátkách nad Jizerou, Bakově nad Jizerou, Bělé pod Bezdězem, Kosmonosích a jejich okolí. Po realizaci akcí zahrnutých v tomto projektu se očekává pozitivní dopad na zlepšení jakosti vody Jizery, která je v oblasti Káraného vodárensky využívána pro zásobování pitnou vodou hlavního města Prahy a která je také mimo jiné určena k rekreačním účelům. Z dalších opatření by se na celkovém stavu zcela jistě projevila uvažovaná rekonstrukce kanalizace a ČOV v Mnichově Hradišti, výstavba kanalizace a ČOV v Jizerním Vtelnu a podchycení drobných znečišťovatelů a menších obcí do 2 obyvatel. 12

21 Největším přítokem Jizery je Kamenice, která má vodu I. až II. třídy jakosti, tedy vodu neznečištěnou až mírně znečištěnou. Její přítok Desná má vodu II. třídy jakosti. Z dalších přítoků Jizery má nejkvalitnější jakost vody Mohelka (II. třídu). Vody Žehrovky, Olešky, Libuňky, Bělé, Kněžmostky, Klenice a Zábrdky se řadí do III. třídy jakosti Drobné přítoky Labe Kromě výše zmíněných toků je sledováno a hodnoceno dalších 16 drobných přítoků Labe. Podle ukazatelů základní klasifikace má nejlepší jakost vody Malé Labe, které se ukazateli bentos, BSK 5, P celk. řadí do II. třídy a ve zbývajících ukazatelích do I. třídy jakosti vody. II. třídu jakosti vody vykazuje také Čistá, Běluňka a Pilníkovský potok. Vodu III. třídy jakosti má Košátecký potok, Kalenský potok, Trotina a Klejnárka a oproti minulým letům také Mlynařice a Vinořský potok. IV. třídou jakosti vody je hodnocen Ředický potok, Mratínský potok a Výmola. Nejhůře hodnoceným drobným přítokem Labe pak je Piletický potok, Vlkava a Černávka, které se dostávají až do V. třídy. Vzhledem k nízké vodnosti těchto toků je však jejich vliv na jakost vody Labe zanedbatelný. Lokální ovlivnění životního prostředí je ale významné. Stávající systémy odkanalizování měst a obcí v povodích bude třeba zdokonalit a dovybavit čištěním odpadních vod na odpovídající úrovni technického pokroku. Připravovaná dostavba kanalizace a intenzifikace ČOV Odolená Voda by se měla pozitivně projevit i na vývoji jakosti vody Černávky. Výstavba kanalizace v Milovicích, dostavba a rekonstrukce kanalizace v Dobrovicích také bezesporu přispěje ke zlepšení situace v recipientu Vlkava. Jakost vody některých drobných přítoků je negativně ovlivněna vypouštěním důlních vod nebo průmyslových odpadních vod znečištěných těžkými kovy nebo jinými specifickými látkami. Důlními vodami z dolu Kutná Hora - Kaňk je nadměrně znečišťována Klejnárka. Důlní vody z těžby lupků Keramostem Nehvizdy způsobují nadměrné znečištění Výmoly železem a niklem. Vinořský a Mratínský potok vykazují vysoké znečištění absorbovatelnými organickými halogeny. Černávka je nadměrně zatížená rozpuštěnými látkami, zejména sírany a vápníkem Stěnava Jedná se o hraniční tok přitékající na území České republiky z Polska, protéká po území Broumovského výběžku a opět se vrací do Polska. Stěnava na přítoku do ČR vykazuje II. třídu jakosti vody v ukazatelích organického znečištění a v ukazateli celkový fosfor III. třídu. Až V. třídu jakosti vody v ukazateli celkový fosfor vykazuje hraniční tok Bobr. Rozhodujícím znečišťovatelem Stěnavy je město Broumov. Ve sledovaných profilech Stěnavy není dodržena norma environmentální kvality v ukazateli bakteriálního znečištění, která není plněna už na přítoku Stěnavy z Polska. V porovnání s předcházejícím sledovaným obdobím došlo k pozitivnímu posunu v prioritním ukazateli celkového fosforu. Rekonstrukcí ČOV Broumov a dostavbou kanalizace v Broumově a Meziměstí může v budoucnu dojít k dalšímu zlepšení jakosti vod v povodí Stěnavy Lužická Nisa Lužická Nisa pramení na území České republiky, protéká rozsáhlou aglomerací Jablonec nad Nisou Liberec a pod Hrádkem nad Nisou se stává hraničním tokem mezi Českou republikou, Německem a Polskem. Společnou kanalizací pro aglomerace Jablonec nad Nisou a Liberec jsou odváděné odpadní vody čištěny na společné ČOV situované pod Libercem. Lužická Nisa pod Jabloncem nad Nisou vykazuje II. až III. třídu jakosti. Vlivem malé vodnosti a nízkého stupně ředění kolísá jakost vody Lužické Nisy v širokém rozmezí. Lužická Nisa pod Libercem v profilu Andělská hora vykazuje vlivem ukazatele CHSK Cr V. třídu jakosti vody. Což svědčí o tom, že dosud stále není zajištěno úplné odkanalizování veškerých odpadních vod. Normy environmentální kvality jsou pod Libercem překračovány téměř ve všech ukazatelích základní klasifikace a v profilu Hrádek nad Nisou i ukazateli specifického organického znečištění. Bezesporu pozitivní dopad nedávné rekonstrukce a intenzifikace ČOV Liberec se na jakosti vody Lužické Nisy ještě neprojevil. Hlavní přítoky Lužické Nisy, tj. Černá Nisa a Jeřice, jsou ve II. až III. třídě jakosti. Harcovský potok má II. třídu jakosti, Doubský potok před ústím do Lužické Nisy vykazují III. třídu vlivem ukazatele BSK 5. Nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod je pravděpodobně příčinou toho, že se Janovodolský potok v ukazatelích BSK 5 a CHSK Cr řadí do V. třídy a má tak nejhorší jakost má v povodí Lužické Nisy. Zlepšení jakosti vody těchto přítoků na přijatelnou úroveň také závisí na 13

22 dostavbě kanalizační sítě v Liberci a podchycení všech dosud neodkanalizovaných rozptýlených drobných zdrojů na centrální ČOV města Smědá Smědá pramení na území České republiky. Protéká Frýdlantským výběžkem a dále je hraničním tokem s Polskem. Smědá vykazuje v ukazatelích základní klasifikace jakost vody I. až II. třídy. Normy environmentální kvality jsou vesměs plněny. Jakost vody Smědé je značně ovlivněna důlní činnosti provozované v oblasti Turowa na území Polska. Lomnice a Řasnice, jako hlavních přítoky Smědé, mají vodu mírně znečištěnou (I. a II. třída). Připravovaná rekonstrukce ČOV Frýdlant a výstavba kanalizace v Raspenavě dále přispějí k již pozitivnímu vývoji jakosti v povodí Smědé. 2.3 Celkové hodnocení jakosti vod v tocích Z výsledků základní klasifikace jakosti vody v kontrolních profilech (viz tabulka č. 11 v příloze) na území ve správě Povodí Labe, státní podnik vyplývá, že v současné době vykazuje většina toků (cca 29 %) III. třídu jakosti a ještě přibližně 12 % kontrolních profilů vykazuje IV. a V. třídu jakosti vody, tj. vodu silně až velmi silně znečištěnou. Přestože je nejnepříznivěji jakost vody klasifikována v ukazateli P celk. (ve IV. a V. třídě 8 % profilů). Nejpříznivěji v ukazateli bentos. Voda IV. a V. třídy jakosti byla vyhodnocena v ukazatelích BSK 5 ve 3,9 %, CHSK Cr a N-NH 4 ve 1,3 % a N-NO 3 ve 5,2 % posuzovaných profilů. Převážně se jedná o malé a drobné vodní toky s nízkou vodností. Na Labi a jeho významných přítocích se již IV. ani V. třída jakosti vody nevyskytuje, v jeho horním úseku jsou vody neznečištěné, tj. vody I. třídy jakosti. V porovnání s normami environmentální kvality podle nařízení vlády č. 61/23 Sb., ve znění pozdějších změn (viz tabulka č. 12 v příloze) v současné době nevyhovuje v ukazateli BSK 5 18,3 %, v ukazateli CHSK Cr 13,1 %, v ukazateli NL 26,7 %, v ukazateli N-NH 4 2,9 %, v ukazateli N-NO 3 19,6 %, v ukazateli celkový fosfor 2,9 %, v ukazateli fekální koliformní bakterie 52,7 % a v ukazateli AOX 35,8 % kontrolních profilů. Z grafů časového vývoje jakosti vody na Labi v profilu Děčín (viz obrázky č. 47 a 49 v příloze) je zřejmé, že po roce 2 vykazují Labe a jeho hlavní přítoky v ukazatelích základní klasifikace dlouhodobě setrvalou úroveň jakosti vody. 14

23 3. Jakost sedimentů ve vodních tocích Sledování jakosti sedimentů ve vodních tocích na území ve správě Povodí Labe, státní podnik je prováděno od roku 1999 s četností 2 x ročně na 45 kontrolních profilech, jejichž umístění je patrné z mapového obrázku č. 9. Pro hodnocení stavu pětiletého období bylo vybráno 11 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB, g-hch a AOX. Vyhodnocené průměrné obsahy látek na 1 kg sušiny byly porovnány s cílovými záměry MKOL pro akvatická společenstva a zemědělské využití sedimentů a dále s hodnotami kritérií znečištění zemin A a B podle metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP - ČR platného od roku 1996 (viz tab. č. 13 v příloze). Kritérium A odpovídá přibližně přirozeným obsahům sledované látky v přírodě. Překročení této hodnoty se posuzuje jako znečištění vyjma oblastí s přirozeně vyšším obsahem sledované látky. Pokud však není překročena hodnota kritéria B, znečištění není pokládáno za tak významné, aby bylo nutné zahájit průzkum nebo jeho monitorování. Kritérium B je hodnota, jejíž překročení se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí, a proto se vyžaduje zjistit jeho zdroj a příčiny a podle výsledku rozhodnout o dalším průzkumu či zahájení monitoringu. Pro Labe, kde je sledována jakost sedimentů na celkem 12-ti kontrolních profilech, byly zpracovány průběhy znečištění v podélném profilu graficky (viz obrázky č. 38 až č. 4 v příloze). Ukazuje se, že přirozený obsah některých těžkých kovů, zejména zinku, mědi a kadmia již v horní trati Labe výrazně překračuje hodnoty kritérií A. Podstatný nárůst znečištění sedimentu Labe mědí je zejména pod areálem Synthesie, a.s. Pardubice, zinkem pak zejména pod Litoměřicemi. Původcem tohoto znečištění je Lovochemie, a.s. Lovosice. Obsahy rtuti v sedimentu Labe výrazněji stoupají pod Synthesie, a.s. Pardubice na profilu Valy a dostávají se nad mez cílového záměru MKOL. Znovu pak výrazně stoupají pod Ústím nad Labem, kde se obsah rtuti vlivem znečištění z činnosti chemických výrob v areálu společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost výrazně zvyšuje. Obdobně je možné hodnotit i obsah AOX. Znečištění labského sedimentu však nikde v žádném z hodnocených ukazatelů nepřesahuje hodnoty kritérií B. Mezní hodnoty kritéria A a také cílového záměru MKOL přesahuje zinek a kadmium v téměř všech hodnocených profilech. Rtuť, olovo a měď nevyhovělo cca na polovině hodnocených profilů kritériu A, přičemž přibližně u třetiny profilů není splněn cílový záměr MKOL. Nikl a arsen byly shledány pod hranicí kriteria A, přičemž 3 profily v ukazateli arsen a pouze jeden profil v ukazateli nikl nevyhovují cílovému záměru MKOL. Chrom nepřekračuje mezní hodnotu kritéria A. Nejvíce znečištěný sediment vykazuje Klejnárka, na které jsou dokonce překročeny hodnoty kritéria B u arsenu. Znečištění má původ v důlních vodách vypouštěných z opuštěných šachet bývalých Rudných dolů Kutná Hora - Kaňk. Vysoký obsah kadmia převyšující kritérium B a překročení většiny ukazatelů v kritériu A vykazuje sediment na Mratínském potoku. V ukazatelích g-hch a AOX jsou cílové záměry MKOL splněny. Oproti tomu je obsah persistentních organických polutantů, reprezentovaný v této zprávě hexacyklobenzenem (HCB), v sedimentu Labe v profilu Děčín výrazně nad limit tohoto záměru. V České republice byla jeho výroba v 7. letech zastavena a jeho použití jako pesticidu bylo ukončeno v 8. letech. HCB je však vedlejším produktem při výrobě průmyslových chemikálií jako jsou tetrachlormetan, perchlorethylen, trichlorethylen či pentachlorbenzen, které vyrábí Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost. I když obsah HCB v odpadních vodách vypouštěných z tohoto závodu významně pokleslo, stále ještě negativně ovlivňuje všechny složky hydrosféry v koncové části toku řeky Bíliny a následně Labe. Jeho výskyt je zaznamenán nejen v sedimentech a plaveninách, vodních biofilmech, ale i ve vodních organismech a rybách. 15

24 4. Jakost vody v nádržích 4.1 Rozdělení nádrží z hlediska významu jakosti vod Vodárenské nádrže Slouží jako zdroj pitné vody pro velký počet obyvatel. Jsou přesně vymezeny vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 137/1999 Sb. Správou těchto nádrží jsou pověřeny jednotlivé podniky Povodí. Povodí Labe, státní podnik má tímto způsobem vymezeno pět vodárenských nádrží. Ve smyslu 3 zákona o vodách č. 273/21 Sb. jsou kolem těchto nádrží vyhlášena ochranná pásma. Kvalita vody v přítocích je posuzována dle nařízení vlády č. 23/211 Sb. V místě odběru na úpravnu je jakost hodnocena dle vyhlášky MZe ČR č. 428/21 Sb Chovné rybníky Jedná se o nádrže, které slouží především k chovu ryb ve smyslu 8 písmena a) článku 4. zákona č. 273/21 Sb. Na nádržích tohoto typu hospodaří různé subjekty. Veškerá činnost na rybnících je podřízena výrobě rybího masa. Aplikace závadných látek spojená s produkcí tržních ryb je podmíněna udělením výjimky dle 39 článku 7, písmeno b) a písmeno d) zákona č. 273/21 Sb Ostatní nádrže Jsou určeny především pro účely, které nejsou vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, ochrana před povodněmi aj). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou doplňkové. Na řadě těchto vodních nádrží jsou stanoveny dle 34 zák. č. 273/21 Sb. tzv. "povrchové vody využívané ke koupání". V těchto lokalitách musí jakost vody odpovídat limitům stanoveným vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 238/211 Sb. 16

25 4.2 Situace Z hlediska celkového srážkového úhrnu lze rok 211 na monitorovaných nádržích hodnotit jako mírně podprůměrný a z hlediska ročního objemu přítoku převážně jako podprůměrný. Sníženou hydrologickou bilanci především podmínilo suché jarní období a velmi suchý listopad. Z hlediska vývoje jakosti vody však sehrálo největší roli srážkově bohaté období v červnu a v červenci. I když období vrcholného léta bylo spíše chladnější, přesto na některých nádržích zvýšený přísun živin vyvolal nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Z hlediska teplot vody lze vegetační období hodnotit spíše jako mírně podprůměrné. Přesto podmínky k vyšší primární produkci byly poměrně příznivé. Příčinou byl nejen již zmíněný přísun nutrientů po suchém jarním období, ale také velmi brzký nástup vysokých teplot v dubnu. Teplotně nadprůměrný podzim 211 způsobil, že až do konce roku byly všechny nádrže včetně těch horských bez souvislého ledového pokryvu. 2 Poměr typického ročního objemu přítoku (průměr 199/1999 je 1 % ) k danému ročnímu objemu přítoku (%) 15 % 1 5 SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Obr. 1 Poměr typického ročního objemu přítoku k danému ročnímu objemu přítoku (%). 17

26 23 Charakteristické teploty vody na nádržích v období o C SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Median 199/1999 Median 21 Median 22 Median 23 Median 24 Median 25 Median 26 Median 27 Median 28 Median 29 Median 21 Median 211 Obr. 2 Nádrže jsou seřazeny sestupně dle nadmořské výšky (Souš - 766,45 m n. m. / Mšeno 51,39 m n. m. / Pastviny 469, m n. m. / Seč 487,2 / Vrchlice - 323,8 m n. m.). 18

27 4.3 Klasifikace nádrží Při sumárním zhodnocení všech monitorovaných parametrů byly všechny sledované nádrže klasifikovány ve čtyřech kategoriích velmi dobrá jakost, dobrá jakost, zhoršená jakost a závadná jakost. Základním vodítkem k rozdělení nádrží bylo hodnocení dle vývoje průhlednosti vody (viz obr. č. 3) a rozvoje chlorofylu-a. Hodnoty ukazatele průhlednost se pohybují od několika decimetrů na letních eutrofizovaných nádržích až po šesti-sedmimetrové hodnoty na horských nádržích v době podzimní cirkulace. Doporučená hodnota pro vody vhodné ke koupání ve volné přírodě je 2 cm. Jako limitní hodnota průhlednosti je stanovena hodnota 1 cm. Parametr je měřen pouze ve vegetačním období ( ). Hodnoty koncentrace chlorofylu-a se pohybují od hodnot menších než 1 µg/l až po hodnoty vyšší než 5 µg/l. Dle klasifikace Výzkumného ústavu vodohospodářského lze stav úživnosti neboli trofie nádrže (úroveň rizika nadměrného rozvoje řas) hodnotit rozdělením do pěti kategorií. (I. - < 2,5 výborný, II. - 2,5-1 dobrý, III vyhovující, IV nevyhovující, V. - > 11 závadný). Parametr je měřen pouze ve vegetačním období ( ). Charakteristická průhlednost na vybraných nádržích ve vegetačním období cm SOUŠ MŠENO PASTVINY SEČ VRCHLICE Median 6/211 Median 7/211 Median 8/211 Median 9/211 Obr. 3 Charakteristika průhlednosti na nádržích Velmi dobrá jakost VD Souš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 7 m n.m., v oblasti bez osídlení a bez zdrojů odpadních vod. Vzhledem k menšímu objemu akumulace a nepříznivé skladbě lesních porostů v povodí docházelo k periodickému zhoršení jakosti vody. Negativní změny byly monitorovány zejména u parametru hliník, organické látky dle CHSK Mn, (TOC), hodnota ph i alkalita. Negativními změnami bývalo obvykle nejvíce poznamenáno jarní období v průběhu tání sněhu. 211: V jarním období byly při monitoringu jakosti vody zjištěny hodnoty ph okolo 5,7. Výsledkem leteckého vápnění, které probíhalo ve dnech dubna bylo významné zlepšení podmínek pro 19

28 úpravu pitné vody. Během vápnící kampaně bylo aplikováno 93 tun velmi jemně mletého vápence. V průběhu vegetačního období se průhlednost pohybovala v rozmezí cm, maxima koncentrace chlorofylu-a činila 5,2 μg/l. Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. S využitím režimu CHKO Jizerské hory nepřipustit výstavbu zdrojů odpadních vod v území nad vodárenskou nádrží. Udržovat regulaci provozu po levobřežní komunikaci včetně údržby ochranných prvků vybudovaných při silnici. K eliminaci zhoršení jakosti vody po jarním tání sněhu se osvědčila nucená alkalizace vodního zdroje jemně mletým vápencem VD Labská Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská nádrž ve Špindlerově Mlýně. Část povodí se nachází v nadmořských výškách nad 12 m n. m. Z hlediska jakosti vody má především význam jako základní útvar ovlivňující jakost vodárenského odběru pro město Vrchlabí, které se nachází cca 9,5 km pod přehradou. Vzhledem k tomu, že do nádrže jsou sváděny odpadní vody z horského střediska Špindlerův Mlýn, vytváří se na nádrži při nízkých průtocích silný vegetační zákal. 211: Maximum vegetačního zákalu na nádrži ve Špindlerově Mlýně bylo zjištěno v červenci (chlorofyl-a 6,2 μg/l). Významné zhoršení vodárenského odběru pro město Vrchlabí umístěného několik km pod vodním dílem nebylo správci povodí hlášeno. Průhlednost v nádrži se pohybovala v rozmezí cm. Nástin možných opatření: I když převládala v nádrži voda s dobrou a výbornou jakostí, je nutné vzhledem k předchozím zkušenostem zajistit, aby odpadní vody byly jednak velmi intenzivně čištěny na ČOV Špindlerův Mlýn a nové OV nebyly sváděny přímo do akumulace. Konečným řešením by bylo svedení všech odpadních vod z města Špindlerův Mlýn pod hráz vodního díla VD Bedřichov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jakost vody na nejvýše položené nádrži v Čechách (výška 77 m n. m.) je tvořena především pod vlivem přirozených podmínek horských poloh kolem nadmořské výšky 1 m n. m. Rozhodující podíl na chemizmu a optických vlastnostech vody mají rašeliniště v povodí. Byl zde úspěšně reintrodukován siven americký. 211: Bez antropického zatížení, proto je zde předpoklad dobré jakosti vody. V roce 211 zde nebyly žádné problémy s kvalitou vody (průhlednost se pohybovala v hodnotách cm a koncentrace chlorofylu-a na vyhovující úrovni, max. 15,5 μg/l). Nižší průhlednost lze přičíst obsahu minerálních a huminových látek. Nástin možných opatření: Vzhledem k čistě přirozeným podmínkám ovlivňujícím jakost vody v nádrži a především k plnění jejího účelu není nutné prosazovat žádná zvláštní opatření k zachování jakosti vody. 2

29 4.3.2 Vyhovující jakost VD Vrchlice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o nenahraditelnou vodárenskou nádrž nižších poloh. Velká část povodí je zemědělsky obhospodařována, je zde několik desítek obcí. To v konečném důsledku znamená poměrně značný přísun nutrientů do nádrže. Akumulované vodní zásoby jsou obměňovány velmi málo. Tím jsou vytvořeny dobré morfologické předpoklady pro zvýšenou primární produkci. Vzhledem k tomu, že na části nádrže jsou hloubky přesahující dvacet metrů, vytváří se zde v letním období rozsáhlé anoxické prostory, ve kterých se sekundárně aktivují interní zásoby fosforu. Proto na vrcholu vegetačního období a během podzimní cirkulace dochází pravidelně k značnému zhoršení jakosti surové vody a jsou zhoršovány podmínky pro výrobu pitné vody. 211: Hydrologický režim v povodí nádrže byl v průběhu roku víceméně stabilizovaný. V důsledku převahy interních procesů v nádrži a prohřívání vodního sloupce došlo ke zřetelnému rozvoji teplotní stratifikace s rozsáhlým vývojem anoxie v měsící červnu. Maxima chlorofylu a činila 55 μg/l. Přes tyto skutečnosti se průhlednost v dolní části nádrže poblíž vodárenského odběru pohybovala v rámci hodnot přesahujících 2 cm. Nástin možných opatření: Vzhledem ke značné exploataci povodí je obtížné propagovat opatření s rychlým efektem. Je však zřejmé, že k účinným metodám ochrany zdroje budou patřit veškeré zásahy, které omezí transport nutrientů do nádrže. Nelze vyloučit, že také prošetření možnosti převedení krátkodobých průtoků bohatých na fosfor mimo vzdutí nádrže by mohlo otevřít účinnou cestu ke snížení aktuální eutrofizaci vodního díla VD Mšeno Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 7 m n. m. Jsou zde vyhlášena dvě koupací místa. Oblíbená a vyhledávaná rekreační plocha uprostřed městské zástavby Jablonce nad Nisou. Od roku 21 je monitorována zvýšená primární produkce. 211: Soustava nádrži tohoto vodního díla byla ovlivněna provozním snížením vodní hladiny. V letním období se rozvinula u dna výrazná anoxie. Průhlednost se pohybovala v rozmezí cm. Maxima chlorofylu a činila 32,5 μg/l (nádrž č. 2). Dobrá jakost vody vydržela po celé koupací období a významně přispěla k nerušenému průběhu rekreační sezóny. Nástin možných opatření: Nádrž má dobré předpoklady k zachování velmi dobré jakosti. Především je však nutné eliminovat stálou dotaci živin z osídlených prostorů v Janově n. Nisou i okolí Mšenského potoka. Za vhodné opatření působící proti nadměrné primární produkci lze považovat i další odstranění sedimentů ve zdržích (případně i hlavní nádrži). Jako účinná metoda se nabízí regulace obsádky kaprovitých ryb a účelová manipulace s přítoky VD Pastviny Způsob monitoringu - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně využívaná nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 7 m n. m. Před rekonstrukcí ČOV v Klášterci na Orlicí se na nádrži vytvářel vodní květ. V posledním období tyto problémy nejsou pravidelné a VD Pastviny patří k nádržím s nejkvalitnější vodou ve správě státního podniku Povodí Labe. 211: Na nádrži byla zjištěna teplotní stratifikace a anoxie (vymizení kyslíku) rozvíjející se v nejhlubších vrstvách nádrže. Průhlednost se pohybovala v rozmezí cm. Rozvoj fytoplanktonu (průměrná koncentrace chlorofylu-a 34 μg/l v letním období) byl zaznamenán pouze 21

30 v únosné míře. Přestože byla v srpnu indikována v důsledku rozvoje sinic voda nevhodná ke koupání pro vnímavé jedince, zákaz koupání nebyl vydán. Nástin možných opatření: Je zcela nezbytné a zásadní udržet stávající funkcionalitu ČOV v Klášterci n. O. s postupnou další intenzifikací zaměřenou především na masivní odstraňování fosforu z vypouštěných OV. Odvedení odpadních vod vznikajících v rekreačních objektech i místech stálého bydlení mimo vzdutí údolní nádrže je nezbytným koncepčním prvkem Nevyhovující jakost VD Josefův Důl Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Vodárenská nádrž v nadmořské výšce nad 6 m n.m. Epizodicky komplikovaný vývoj v parametru hliník, organické látky dle CHSK Mn, a hodnota ph jsou dostatečně eliminovány účinnou technologií úpravny vody v Bedřichově. V posledních dvou letech se kvalita vody zhoršila zvýšenou primární produkcí. 211: Jakost vody v průběhu roku formoval intenzivní rozvoj fytoplanktonu (rod Merismopedia). Zvýšená úroveň chlorofylu-a způsobená rozvojem pikosinic byla detekována i v období zámrzu (leden - maximum koncentrace chlorofylu-a 15,5 μg/l). Průhlednost se udržovala v intervalu 2-31 cm. V důsledku rozvoje primární produkce byla frekvence monitoringu nádrže zkrácena na měsíční interval. Monitoring byl účelově rozšířen především o hodnocení primární produkce a jí vyvolaných souvisejících jevů. Nástin možných opatření: I nadále v průběhu lesního hospodaření v povodí respektovat existenci významného vodárenského zdroje. Zajišťovat režim ochranných pásem v dosavadním rozsahu včetně zákazu vstupu. V povodí nádrže nezvyšovat aktuální množství vypouštěných odpadních vod. 23 VD Josefův Důl - teplota vody u hráze (průměr z patnácti nejvyšších hodnot) Obr. 4 C Červenec + Srpen Červen + Září Lineární (Červenec + Srpen) Trend VD Josefův Důl Trend teplotních charakteristik v letech (vyznačen je průměr ze souboru patnácti nejvyšších hodnot hladinových teplot vody).

31 VD Hamry Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Horská vodárenská nádrž v nadmořské výšce 6 m n.m. Lesnaté povodí kombinované s průměrným osídlením. Původně kvalitní zdroj pitné vody. Se zvyšující se úrovní občanské vybavenosti v obcích nad nádrží dochází ke zvýšení transportu nutrientů a nástupu eutrofizace. Tím jsou v konečném důsledku násobeny nepříznivé vlivy způsobené vyplavováním organického uhlíku z lesních komplexů. Od roku 29 jsou na nádrži prováděny intenzivní regulační odlovy doprovodných druhů ryb pro podporu rozvoje filtrujícího zooplanktonu. 211: V letním období byl zjištěn zřetelný rozvoj anoxie. Došlo k výraznému rozvoji fytoplanktonu (maxima koncentrace chlorofylu-a 63 μg/l). V červenci byla zaznamenána zvýšená koncentrace CHSK Mn v hlubších vrstvách nádrže (17 mg/l). Průhlednost se pohybovala po většinu vegetačního období pod 1 cm (zhoršená jakost vody). Nástin možných opatření: Vyloučit vypouštění i vyčištěných odpadních vod do přítoků ústících do nádrže. Optimální řešení spočívá v odvedení veškerých odpadních vod ze tří hlavních sídel v povodí na centrální ČOV do Hlinska. I nadále regulovat rekreační využití blízkého okolí nádrže. Hospodaření na zemědělských plochách i na rybnících přizpůsobit existenci vodárenského zdroje. Eliminací generačních ryb doprovodných druhů (cejn, plotice okoun) snížit početnost jejich plůdku konzumujícího zooplanktonní filtrující organismy VD Křižanovice Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Jedná se o podhorskou vodárenskou nádrž situovanou ve výškách kolem 4 m n. m. Protože je postavena pod vodním dílem Seč, je jakost vody v této malé nádrži především určována sečskými poměry. Vzhledem k vysokému koeficientu obměny je nádrž značně promývána přítokem. Vodárenský zdroj bývá zatížen nutrienty a v důsledku eutrofizace je kvalita vody ve vegetační sezóně ovlivňována rozvojem fytoplanktonu. Autochtonní vývoj jakosti vody je patrný obvykle ke konci léta, kdy se ve vodním objemu prosazují i odpadní vody z okolní rekreace. Z nádrže je odebírána surová voda pro úpravnu Monaco, ze které je zásobován skupinový vodovod Chrudim. 211: Nejvyšší koncentrace chlorofylu a (indikátor přítomnosti fytoplanktonu) byla naměřena v červenci (32 μg/l). Průhlednost kolísala a pohybovala se v rozmezí hodnot cm. Významný úbytek kyslíku v hlubších vrstvách nádrže nebyl zaznamenán. Nástin možných opatření: Pro vývoj jakosti vody je rozhodující vývoj na VD Seč. Proto opatření přijatá v souvislosti s ochranou jakosti vody Seč budou současně vylepšovat i situaci na Křižanovicích. Na samotné nádrži Křižanovice je nutné i nadále dodržovat režim ochranného pásma 1. a 2. stupně. Současně je nutné zachovat i aktuální ráz občanské vybavenosti v četných rekreačních objektech v okolí nádrže a zajistit dodržování platné stavební uzávěry VD Harcov Způsob monitoringu - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Rekreačně vyhledávaná nádrž v intravilánu města Liberec. Po odvedení odpadních vod z blízkého sídliště na městskou ČOV se jakost vody v nádrži značně zlepšila. Přesto ještě její hlavní přítok svádí odpadní vody z gravitující městské výstavby. Protože se však jedná z velké části o zastíněnou nádrž podhorských poloh, často je kvalita vody v přijatelné kvalitě. Pro její malý objem je jakost významně ovlivňována srážkovými epizodami. 211: Průhlednost se v nádrži pohybovala v rozmezí cm. Koncentrace chlorofylu-a dosahovaly úrovně 33 μg/l. Zákaz koupání nebyl vydán. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v městském osídlení účinnost přijímaných opatření nebude velká. Přesto je nutné důsledně bránit vytváření dalších zdrojů odpadních vod, které by byly vypouštěny buď do Harcovského potoka anebo do samotné nádrže. 23

32 VD Fojtka Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Malá nádrž středních poloh s povodím zasahujícím až do nadmořské výšky nad 8 m n. m. Povodí leží částečně v lesích a částečně v osídlené oblasti v podhůří. Jakost vody je značně proměnlivá a mimo jiné je velmi závislá na hydrologických poměrech. 211: Průhlednost v nádrži značně oscilovala (1 2 cm), max. koncentrace chlorofylu-a byla 35 μg/l. Nástin možných opatření: Vzhledem k malému objemu nádrže a lokalizaci v osídlené oblasti nemůže být účinnost přijímaných opatření velká. Při zvýšené péči o jakost vody v nádrži je především nutné dbát na zajištění co nejvyššího vodního sloupce a zamezit odtok odpadních vod do vzdutí nádrže a jejich přítoků. 24

33 4.3.4 Závadná jakost VD Seč Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj Jedná se o podhorskou nádrž ve výškách kolem 5 m n. m., která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Je zde také realizován vodárenský odběr lokálního významu. S postupnou intenzifikací zemědělství v povodí a urychlením odtoku komunálních odpadních vod se začaly koncem minulého století objevovat důsledky eutrofizace. Od té doby bývá rekreační sezóna nepravidelně postihována tvorbou vodního květu sinic. 211: Na této nádrži se v roce 211 došlo k masovému rozvoji vodního květu. Tento rozvoj byl nejvíce zaznamenán v srpnu (14 μg/l) při průhlednosti 3 9 cm. Tím byla ukončena rekreační sezóna, a v návaznosti na tento jev byl dne Krajskou hygienickou stanicí vydán zákaz koupání. Nástin možných opatření: Nádrž je nutné především chránit před zvýšenou dotací nutrienty. Je proto žádoucí aby na odpadních vodách ve velkých sídlech v povodí (Hlinsko, Trhová Kamenice) byl před vypuštěním do toku intenzivně odstraňován fosfor. Rekreační objekty v blízkém okolí nádrže by měly být odkanalizovány mimo vodní dílo. Obr. 5 Nádrž Seč dne rozvoj vodního květu sinic zaměřený dle koncentrace chlorofylu-a (µg/l) VD Rozkoš Způsob monitoringu: - pravidelně přítoky a vertikály v nádrži - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Plochou rozsáhlá nádrž nižších poloh, která patří mezi povrchové vody využívané ke koupání. Její přítok je především určen jakostí vody v Úpě, se kterou je vodní dílo propojeno plně manipulovatelným přivaděčem. Nádrž se skládá ze dvou základních ploch. Vzhledem k tomu, že z hlediska vývoje jakosti vody má tato část funkci sedimentační předzdrže, je zde obvykle voda velmi špatné kvality. Naopak ve větší (jižní) částí za dělící (tzv. Rovenskou hrází) bývá voda lepší kvality. 25

34 211: V roce 211 byla jakost vody v nádrži ovlivněna manipulací s vodní hladinou. Průhlednost byla v první části vegetačního období příznivá (maxima 36 cm). V druhé polovině vegetačního období došlo ke zhoršení situace s poklesem průhlednosti na jižní nádrži v srpnu až pod hodnotu 1 cm. Současně byla zjišťována maxima koncentrace chlorofylu-a překračující 2 μg/l. Na severní nádrži byla situace ještě horší (54 μg/l). V důsledku rozvoje vodního květu sinic (Aphanizomenon flos aquae) vydal Krajský hygienik dne 1.9. zákaz koupání. Nástin možných opatření: Nádrž má vzhledem k svému objemu a málo průtočnému režimu předpoklady pro udržení příznivé jakosti vody v jižní části. Severní plocha vzhledem ke zvýšené sedimentaci nesených nutrientů a malým hloubkám nemá vhodné podmínky pro vytváření vhodné jakosti vody. Pro další udržení jakosti vody a to zejména v jižní a střední části je nezbytné vyloučit odvod veškerých odpadních vod (byť i částečně vyčištěných) prostřednictvím Rozkošského potoka do prostoru vzdutí. Také odpadní vody z veškerých přiléhajících rekreačních objektů je nutné odvádět mimo povodí nádrže VD Les Království Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž na Labi pod městy Vrchlabí a Hostinné. Nádrž je eutrofizována. Na špatné jakosti vody se podílí i časté zákaly minerální povahy. Rekreační ani vodárenské využití vodní dílo nemá. 211: Nádrž je intenzívně promývána a s tím souvisí také krátká doba zdržení vody v akumulaci nádrže, minerální zákal, nízká průhlednost (pod 1 m), vysoké koncentrace polutantů a následně i rozvoj vodního květu (maxima 81 μg/l.). Nástin možných opatření: Již velmi dlouho je zvažována možnost odstranění části sedimentů. Tím by došlo také ke snížení interních zásob fosforu. Vzhledem k morfologickým podmínkám, vysokému stupni obměny akumulace a značnému osídlení nad nádrží nejsou zde dobré předpoklady pro udržení vhodné jakosti vody. 275 [%] Coeff % Obr. 6 Vývoj koeficientu obměny (procenticky vyjádřený objem vody v nádrži nahrazený přítokem v období dvaceti dnů) v nádrži Les Království od 1.1. do

35 VD Pařížov Způsob monitoringu: - základní údaje u hráze Dlouhodobý minulý vývoj: Podhorská nádrž především s funkcí ochrany před povodněmi. Vzhledem k častému kolísání hladiny nízká průhlednost a vegetační i minerální zákaly. Dle měřených ukazatelů patří tato nádrž z hlediska kvality vody k nejméně jakostním v celém územním obvodu působnosti naší organizace. 211: Nádrž s vodou zhoršené jakosti. Ve vegetačním období se průhlednost pohybovala v rozmezí 7-15 cm. V dubnu byla zjištěna koncentrace chlorofylu-a 7 μg v litru, ve vegetačním období až 23 μg v litru. Nástin možných opatření: Nádrž nemá vodárenské ani významné rekreační využití. Vzhledem k uplatňovanému režimu manipulace a malému objemu bude i do budoucna nutné počítat s proměnlivou jakostí vody. 27

36 5. Závěr Zpráva obsahuje hodnocení stavu jakosti povrchových vod ve vodních tocích a vybraných vodních nádržích za období (minulý rok), za období (současný stav) a výhledu k roku 221. Vyhodnocení povrchových tekoucích vod bylo prováděno pomocí údajů získaných z provozního monitoringu správce povodí na 153 profilech v matrici voda a 45 profilech v matrici sediment. Hodnocení jakosti vody je provedeno podle ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod z roku Porovnání ročních průměrů je provedeno ve vztahu k normám environmentální kvality nařízení vlády č. 61/23 Sb., ve znění pozdějších změn. U sedimentů byly průměrné hodnoty z období porovnány s mezemi cílových záměrů MKOL pro akvatická společenstva a pro zemědělské využití sedimentů a dále s mezními hodnotami kritérií A a B podle metodického pokynu odboru pro ekologické škody MŽP ČR platného od roku Samostatnou kapitolu tvořilo hodnocení jakosti vody ve vodních nádržích. Výstupy hodnocení jsou v tabelárních, grafických i mapových přílohách této textové části. V roce 211 nejsou normy environmentální kvality pro útvary povrchových vod dodrženy u některých menších vodních toků, větší a velké toky zpravidla vyhovují. V ukazatelích dusíkatých látek nejsou splněny standardy v dusičnanovém dusíku u 19,6 % a v amoniakálním dusíku asi ve 2,9 % případů, u celkového fosforu v 2,9 % případů a u fekálních koliformních bakterií až v 52,7 % případů. Z provedeného vyhodnocení vyplynulo, že po uskutečnění rozsáhlé výstavby ČOV pro rozhodující zdroje znečištění a po dalších koncepčních opatřeních se v období 199 až 2 stav jakosti povrchových vod podstatně a zcela prokazatelně zlepšil. Vzhledem k ukončeným případně probíhajícím intenzifikacím významných ČOV již nelze očekávat výraznější trendy v poklesu organického znečištění z bodových zdrojů. Nutností je zodpovědný přístup k provozu těchto zdrojů a jejich důsledná kontrola. Problémem zůstává především nedostatečné odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod. Zároveň je třeba koncepčně řešit omezení plošného znečištění, zejména splachů ze zemědělských pozemků, zastavěných i nezastavěných území. Ke snížení nadměrného bakteriálního znečištění povrchových vod by bylo potřebné přistoupit k hygienickému zabezpečení veškerých vyčištěných komunálních odpadních vod a k dalším blíže nespecifikovaným opatřením. S řešením hygienizace vyčištěných odpadních vod se z technicko ekonomických důvodů v nejbližším výhledu neuvažuje. Znečištění specifickými organickými látkami je významné na středním a dolním toku Labe dotčeném vypouštěním odpadních vod z velkých chemických závodů a také na některých menších tocích odvodňujících průmyslově exponované oblasti. Norma environmentální kvality pro útvary povrchových vod v ukazateli AOX není dodržena na 35,8 % hodnocených kontrolních profilů. Původ tohoto znečištění není zpravidla přesněji identifikován. Omezování vypouštěného znečištění je třeba řešit v místě vzniku zpravidla technologickými opatřeními tak, aby závadné látky do odpadních vod pokud možno nepřecházely. Pro hodnocení stavu sedimentů za pětileté období bylo vybráno 11 ukazatelů: Zn, Ni, Pb, As, Cu, Hg, Cd, Cr, HCB, g-hch a AOX. Znečištění sedimentů s výjimkou profilů na Klejnárce a Mratínském potoce bylo shledáno pod úrovní mezních hodnot kritérií B, kdy se znečištění posuzuje za tak významné, že by mohlo mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí. Sedimenty v Labi, Úpě, Metuji, Divoké Orlici a Jizeře se zejména v ukazateli zinku a kadmia vyznačují vysokým obsahem znečištění přirozeného původu, které limituje možnosti jejich zemědělského využití. Na středním a dolním úseku Labe se vlivem přínosu průmyslového znečištění výrazně zhoršuje jakost sedimentů hlavně v ukazatelích rtuti, mědi, olova a AOX. Kritické znečištění sedimentů průmyslem je také na Lužické Nise. Při rozhodování o povolení k vypouštění odpadních vod je proto třeba tuto skutečnost zohlednit. Jakost vody v nádržích byla ovlivněna podprůměrným hydrologickým režimem v povodí. Z průměru vybočovaly pouze srážkově bohaté měsíce červen a červenec. Na některých nádržích vyvolal zvýšený přísun živin nadměrný rozvoj vodního květu sinic. Přes mírně podprůměrné teplotní poměry v průběhu vegetační sezóny byly podmínky pro rozvoj primární produkce poměrně příznivé. Příčinou byl nejen přísun nutrientů (zejména fosforu) po suchém jarním období, ale také velmi brzký nástup vysokých teplot v dubnu. Teplotně nadprůměrný podzim 211 způsobil, že až do konce roku byly všechny nádrže včetně těch horských bez souvislého ledového pokryvu. 28

37 Podle Rámcové směrnice 2/6/ES o vodní politice Společenství má být do dosaženo dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod. Ke splnění tohoto cíle byly zpracovány Plány oblasti povodí, včetně příslušných programů opatření, které byly schváleny zastupitelstvy dotčených krajů a staly se podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, vodoprávní rozhodování a pro povolování staveb (ustanovení 23 odst. 2 vodního zákona). V následném období by měla být tato navržená opatření realizována. Strategie na ochranu jakosti povrchových vod také zahrnuje zavedení nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod, jejichž aplikací se předpokládá další zlepšování jakosti vody v tocích tak, aby ve všech koncových profilech vodních útvarů byly splněny normy environmentální kvality dle nařízení vlády č. 61/23 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29

38 6. Seznam použitých podkladů [1] Zákon č. 254/21 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [2] Nařízení vlády č. 61/23 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů [3] ČSN Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod [4] Metodický pokyn Mze pro sestavení vodohospodářské bilance oblastí povodí z [5] Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP ČR - kritéria znečištění zemin a podzemní vody platný ode dne [6] Cílové záměry MKOL schválené na 1. zasedání,

39 Zpráva o jakosti povrchových vod 7. Mapy Obr. 7 Kontrolní profily sledování jakosti vody v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. Obr. 8 Kontrolní profily sledování jakosti sedimentů v tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. 31

40 Zpráva o jakosti povrchových vod Obr. 9 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli BSK5. Obr. 1 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli CHSKCr. 32

41 Zpráva o jakosti povrchových vod - Obr. 11 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NO3. + Obr. 12 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli N-NH4. 33

42 Zpráva o jakosti povrchových vod Obr. 13 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli Pcelk. Obr. 14 Třídy jakosti vody ve vodních tocích v ukazateli index saprobity bentosu. 34

43 Obr. 15 Výsledná třída jakosti vody ve vodních tocích v územní působnosti Povodí Labe, státní podnik. 35