Mezinárodní standardy účetního výkaznictví - Dlouhodobý hmotný majetek

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Mezinárodní standardy účetního výkaznictví - Dlouhodobý hmotný majetek BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Kateřina Jarošová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Janoušková, FCCA Znojmo, duben 2009

2 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Kateřina Jarošová Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Název tématu: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Dlouhodobý hmotný majetek Zásady pro vypracování: 1. Úvod do problematiky Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS v oblasti dlouhodobého hmotného majetku. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získané poznatky aplikovat v praktické části. 3. Cílem práce je popsat jednotlivé vybrané standardy a na základě teoretických poznatků vypracovat praktické příklady k aplikaci pravidel těchto standardů v případě budovy jako vybrané položky dlouhodobého hmotného majetku.

3 Rozsah práce: 50 stran Seznam odborné literatury: 1. LOJA, R., VOJÁČKOVÁ, H. Účetní závěrka podle IFRS se zaměřením na majetek, Praha: Bilance, s. ISBN KRUPOVÁ, L., VAŠEK, L., ČERNÝ, M. IAS/IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: 1.VOX, s. ISBN ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace. Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN Datum zadání bakalářské práce: září 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S. Kateřina Jarošová autor Ing. Martina Janoušková, FCCA vedoucí bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

4 Abstrakt Bakalářská práce se zaobírá Mezinárodními standardy účetního výkaznictví zaměřené hlavně na problematiku dlouhodobého hmotného majetku a jeho zobrazení v účetní závěrce podniku v souladu dle uvedených standardů. Majetek bývá u většiny podniků nejvýznamnější složkou, je to zároveň i oblast, ve které existuje nejvíce rozdílů mezi IFRS a českými účetními předpisy. Na některé rozdíly je zde také poukázáno. V teoretické části jsou vysvětleny a popsány jednotlivé standardy, které jsou pak použity v praktické části na příkladu fiktivní administrativní budovy, která se v průběhu své odhadované doby životnosti dostane do rozsahu působnosti různých standardů IFRS. V praktické části si tak budova projde přes pořízení, přecenění až po pronájem a konečné vyřazení. Abstract This bachelor thesis discusses International Financial Reporting Standards with a special attention given to the issue of long-term tangible assets and their presentation in the financial statements according to the given standards. Assets are usually the most significant factor for most firms. It is also the area where there are the most differences between IFRS and Czech rules. Some of these differences are also explained in this paper. The theoretical part explains and describes individual standards, which are then used in the practical section of the paper in the example of a fictitious administrative building. Throughout its expected lifespan, this building falls within a scope of different IFRS standards. The acquisition of the building, its revaluation, renting, and finally, derecognition are all discussed in the practical section of the work.

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mezinárodní standardy účetního výkaznictví vypracovala samostatně na základě pokynů vedoucí bakalářské práce, materiálů a vlastních zjištění uvedených v seznamu literatury. Ve Znojmě dne 22. dubna 2009 Kateřina Jarošová

6 Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Martině Janouškové, FCCA za metodické vedení a odborné rady, které mi poskytla při zpracování bakalářské práce.

7 OBSAH ÚVOD...9 CÍL A METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE TEORETICKÁ ČÁST Harmonizace účetnictví Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Vznik IAS a IFRS IFRS v České republice Hlavní rozdíl mezi českým účetnictvím a IAS/IFRS Obsah standardů Koncepční rámec pro přípravu a zveřejnění účetní závěrky Koncepční rámec Cíl účetní závěrky Uživatelé účetní závěrky Základní předpoklady pro přípravu účetní závěrky Kvalitativní charakteristiky Základní prvky účetní závěrky Oceňování prvků účetní závěrky Dlouhodobý hmotný majetek IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení Uznání pozemků, budov a zařízení Náhradní díly Oceňování pozemků, budov a zařízení Odpisy Snížení hodnoty aktiv Vyřazení Srovnání s českou legislativou IAS 36 - Snížení hodnoty aktiv Posouzení možného snížení hodnoty Zjištění zpětně získatelné částky Zaúčtování ztráty ze snížení hodnoty u aktiv Zrušení ztráty ze snížení hodnoty aktiv Srovnání s českou legislativou IAS 40 Investice do nemovitostí Uznání investice do nemovitostí Oceňování investic do nemovitostí Převody mezi investicemi do nemovitostí a jinými skupinami aktiv Vyřazení investice do nemovitostí Srovnání s českou legislativou IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti Aktiva držená k prodeji Ukončované činnosti Srovnání s českou legislativou...34

8 2 PRAKTICKÁ ČÁST Profil společnosti Výrobní trh a přehled výrobků Evidence dlouhodobého majetku ve společnosti Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Snížení hodnoty aktiv Vykazování budovy ve vlastnictví společnosti Pořízení budovy s odloženými splátkami Přecenění budovy Snížení zůstatkové hodnoty budovy Pronajímání budovy Přecenění pronajímané budovy na reálnou hodnotu podle IAS Rozhodnutí o prodeji budovy ve stávajícím stavu Prodej budovy.56 ZÁVĚR...58 POUŽITÉ ZDROJE...60

9 ÚVOD Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, a to z toho důvodu, že význam těchto standardů v posledních letech ve světě i v České republice značně vzrostl a lze očekávat do budoucna, že aplikace standardů IFRS se stane běžnou součástí podnikové účetní agendy. Důvodem vzniku IFRS v sedmdesátých letech minulého století byla snaha o mezinárodní harmonizaci účetnictví, které by zajišťovalo srovnávání a hodnocení společností z různých zemí, kde vznikají rozdíly v národních účetních legislativách. Důležitým datem pro účetní jednotky v České republice se stalo , kdy vešla v platnost novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, v souladu s nařízením Evropského parlamentu č. 1606/2002, podle které vznikla povinnost obchodním společnostem, pokud jsou emitenty cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, účtovat a sestavovat účetní závěrku v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. České účetní předpisy jsou orientovány především daňově, zatímco na IFRS jsou kladeny rozsáhlé požadavky na zveřejňování, kdy v příloze k účetním výkazům musí společnost detailně popsat jednotlivé položky účetních výkazů, veškeré informace i rizika, které využívají uživatelé k ekonomickým rozhodnutím přijímané na základě účetní závěrky. Klade se maximální důraz na věrohodnost a úplnost informací o vykazujícím podniku. Jednotlivé standardy nelze chápat odděleně. Jsou to vzájemně propojená pravidla, které na sebe navazují, avšak ne všechny standardy každý podnik využije. Standardy se neustále vyvíjejí, aktualizují, vznikají nové, které reagují na aktuální ekonomický vývoj. Českého účtaře možná překvapí, že standardy neobsahují žádný detailní popis, jak vést účetnictví a jak sestavovat účetní závěrku, neobsahují ani žádné předepsané formuláře ani pevně danou jednotnou strukturu výkazů, ta je stanovena pouze obecně. Hlavním cílem IFRS totiž je zejména předepsat pravidla pro uznávání jednotlivých prvků v účetní závěrce, jejich ocenění při prvotním vykázání a případné následné přecenění, a požadavky na zveřejnění dalších podpůrných informací v účetní závěrce podniku. 9

10 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou velmi obsáhlé, proto jsem se ve své bakalářské práci zaměřila na oblast dlouhodobého hmotného majetku. Majetek bývá u většiny podniků nejvýznamnější složkou, je to zároveň i oblast, ve které existuje nejvíce rozdílů mezi IFRS a českými účetními předpisy. 10

11 CÍL A METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Předmětem mé bakalářské práce jsou Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, jejichž význam i důležitost nejen v České republice ale i v celé Evropské unii roste. Neboť oblast standardů je široká, zaměřím se na standardy, které se mohou aplikovat na dlouhodobý hmotný majetek. Cílem mé práce je ukázat na různé možnosti zobrazení dlouhodobého hmotného majetku v účetní závěrce podniku vykazující podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. V teoretické části nejdříve vysvětlím z jakého důvodu a kým vznikly Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Ke standardům neodlučitelně patří Koncepční rámec, který bude v této části také popsán. Poté se zaměřím na jednotlivé standardy, které pak budou použity na různé situace uvedené v praktické části. Pokusím se stručně a srozumitelně zaobírat standardy IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 36 Snížení hodnoty aktiv, IAS 40 Investice do nemovitostí a IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, na konci kapitoly každého z těchto standardu uvedu, v jaké problematice se liší daný standard od českých účetních předpisů. V praktické části, pro účely této bakalářské práce poukázat na různé možnosti zobrazení dlouhodobého hmotného majetku, jsem se rozhodla použít fiktivní administrativní budovu, na kterou budu aplikovat v průběhu její odhadované doby životnosti poznatky ze standardů uvedených v teoretické části. Životnost budovy začne pořízením s odloženými splátkami, v následujících letech dojde nejprve k přecenění budovy, kdy reálná hodnota je vyšší než zůstatková, v dalších letech dojde opět k přecenění, tentokrát z důvodu, kdy reálná hodnota je nižší než zůstatková. Dále se již budova nebude využívat pro vlastní potřeby, ale bude se pronajímat. Na konci dojde k prodeji budovy. 11

12 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Harmonizace účetnictví S rostoucí globalizací ekonomiky a propojováním mezinárodních trhů se objevily v 70. letech 20. století snahy o mezinárodní harmonizaci účetnictví. Problémem bylo srovnávat společnosti z různých zemí, protože každá země má svůj rozdílný ekonomický, právní a politický systém. Proto bylo třeba zharmonizovat rozdíly v národních účetních legislativách tak, aby účetní výkazy byly srozumitelné pro uživatele z různých zemí. Existující směry harmonizace: Směrnice Evropské unie, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards IFRS), Všeobecně uznávané účetní zásady používané ve Spojených státech amerických (United States Generally Accepted Accounting Principles US GAAP). Hlavní rozdíly mezi směrnicemi EU a Mezinárodními účetními standardy (IFRS): směrnice EU vznikly po dohodě států EU a proto obsahují řadu kompromisů, zatímco IFRS vydává nezávislá instituce, která volí nejvhodnější řešení pro všechny státy, směrnice EU se snaží o jednotnost, u IFRS je v některých oblastech možné více řešení, směrnice EU jsou povinné, IFRS jsou dobrovolné, IFRS jsou uznávané na evropských burzách. 12

13 1.2 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví Vznik IAS a IFRS Do roku 2002 vydával Výbor pro IAS (International Accounting Standards Committee IASC) Mezinárodní účetní standardy pod zkratkou IAS (International Accounting Standards). Poté byl Výbor nahrazen Radou pro IAS (International Accounting Standards Board IASB), která má za úkol zdokonalovat Mezinárodní účetní standardy (IAS) a nově vydávat Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). IFRS jsou tedy nové série standardů vydávané IASB od roku Standardy IAS a IFRS platí současně, dokud stávající IAS nebudou nahrazeny novými IFRS. Proto se často užívá označení IAS/IFRS. Kromě standardů jsou vydávány interpretace, které objasňují některá ustanovení původního standardu. Pro IAS byly vydávány SIC (Standards Interpretations Committee) a pro IFRS jsou vydávání IFRIC (International Financial Reporting Interpretation Commettee) IFRS v České republice Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou povinně platné pro všechny účetní jednotky ve státech Evropské unie, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů. Regulovaným trhem se v ČR rozumí Burza cenných papírů a RMS systém. Tyto účetní jednotky mají povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku i samostatnou účetní závěrku podle IFRS pro účetní období začínající Konsolidující účetní jednotky, které nejsou emitentem cenných papírů na regulovaném trhu cenných papírů, si mohou zvolit, zda sestaví konsolidovanou účetní závěrku podle IFRS či podle českých účetních předpisů. 13

14 1.2.3 Hlavní rozdíl mezi českým účetnictvím a IAS/IFRS česká účetní legislativa je založena na pravidlech, zatímco IFRS jsou spíše založeny na principech, hlavním pilířem české účetní legislativy je zákon o účetnictví, tento zákon stanovuje základní účetní principy a požadavky na vedení účetnictví, avšak uceleně zpracovaný koncepční rámec, včetně definic základních pojmů, na rozdíl od koncepčního rámce IFRS, neexistuje, české účetnictví je stále orientováno daňově, ohlíží se na potenciální daňové důsledky příslušného účetního postupu a nikoli vždy na věrné a poctivé zobrazení transakce Obsah standardů Standardy obsahují: úvod a předmluvu, koncepční rámec, standardy IAS/IFRS, interpretace SIC/IFRIC. 1.3 Koncepční rámec pro přípravu a zveřejnění účetní závěrky Koncepční rámec Koncepční rámec řeší základní problémy účetního výkaznictví jako je: cíl účetní závěrky, kdo jsou její uživatelé, jaké mají informační potřeby, jaké jsou charakteristiky a základní prvky účetní závěrky, jak mají být tyto základní prvky v účetní závěrce oceněny. 14

15 Koncepční rámec vymezuje pojmy, které jsou základem pro sestavování a předkládání účetní závěrky. Pomáhá podnikům při sestavování účetní závěrky a uživatelům při její interpretaci. Koncepční rámec není účetním standardem a neruší platnost žádných standardů IAS ani IFRS. Pokud by došlo k rozporu mezi zněním některého standardu a Koncepčního rámce, postupuje se podle příslušného standardu Cíl účetní závěrky Cílem účetní závěrky je poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici podniku, které využívá široký okruh uživatelů pro přijímání ekonomických rozhodnutí. Finanční pozice je vymezena jako míra schopnosti podniku hradit své závazky v termínech splatnosti. Je ovlivněna zejména finanční strukturou podniku, likviditou a solventností. Likviditou a solventností se rozumí schopnost podniku hradit své finanční závazky v termínu splatnosti. Zdrojem informací o finanční pozici je zejména rozvaha. Výkonnost podniku lze měřit pomocí ziskovosti, tuto informaci lze použít při posuzování efektivnosti vynaložených (či dodatečně vkládaných) zdrojů. Informace o výkonnosti jsou především obsaženy ve výsledovce. Informace o výkonnosti by nebyly úplné, pokud by nebyly použity ve spojení s informacemi rozvahy a výkazu změn ve vlastním kapitálu Uživatelé účetní závěrky Koncepční rámec jako hlavní uživatele účetních závěrek vymezuje tyto skupiny uživatelů: investoři zkoumají rizika investování a jejich rentabilitu, zaměstnanci zajímají se o stabilitu a ziskovost zaměstnavatelů, poskytovatelé výpůjčního kapitálu zjišťují, zda jimi poskytnuté půjčky budou včas splaceny, 15

16 dodavatelé a jiní obchodní věřitelé potřebují vědět, zda jejich pohledávky budou včas zaplaceny, zákazníci požadují informace týkající se dlouhodobé činnosti podniku, obzvláště, pokud jsou na jeho činnosti závislí, vlády a jejich úřady se zajímají o činnost podniku kvůli daňové politice a statistickým údajům, veřejnost se zajímá o vývoj a prosperitu podniků, které přispívají k místnímu rozvoji ekonomiky Základní předpoklady pro přípravu účetní závěrky akruální báze (Accrual Basis) znamená, že transakce se zachytí v období, kdy k nim došlo (bez ohledu na to, zda za ně již byla přijata či uhrazena platba) a se kterým časově a věcně souvisí, předpoklad trvání podniku (Going Concern) znamená, že podnik neuvažuje o ukončení činnosti a že bude ve svém podnikání v dohledné době pokračovat Kvalitativní charakteristiky Kvalitativní charakteristiky jsou charakteristiky, které činí účetní závěrku srozumitelnou pro uživatele. Je to: srozumitelnost informace jsou srozumitelné, jestliže jim uživatel, u kterého se předpokládá, že má ekonomické a účetní znalosti, porozumí, relevance informace jsou relevantní, jestliže jsou významné ve vztahu k posuzované věci a umožňují uživatelům hodnotit minulé, současné či budoucí události, spolehlivost informace jsou spolehlivé, jestliže neobsahují závažnou chybu či zkreslení, jsou úplné, musí být důvěryhodné, neutrální, srovnatelnost informace jsou srovnatelné, jestliže je můžeme porovnávat v časové řadě i mezi jednotlivými podniky. 16

17 1.3.6 Základní prvky účetní závěrky Základní prvky vztahující se k vyjádření finanční pozici jsou aktiva, závazky a vlastní kapitál. Základní prvky vztahující se k výkonnosti jsou náklady a výnosy. Aktivum (Asset) je zdroj kontrolovaný společností, který je výsledkem minulých událostí, a od kterého se očekává budoucí ekonomický prospěch pro společnost. Jako další požadavky na uznání aktiva uvádí Koncepční rámec: Budoucí ekonomický prospěch je dostatečně jistý. Aktivum musí být spolehlivě ocenitelné. Závazek (Liability) je současná povinnost společnosti, která vznikla jako důsledek minulých událostí a od jehož vypořádání se očekává odliv zdrojů, které přinášejí společnosti ekonomický prospěch. Jako další požadavky na uznání závazku uvádí Koncepční rámec: Úbytek zdrojů, přinášejících ekonomický prospěch je dostatečně jistý. Závazek je spolehlivě ocenitelný. Vlastní kapitál (Equity) je zbytková část aktiv po odečtení všech závazků společnosti. 1 Výnosy (Income) jsou zvýšením ekonomického prospěchu, které se projeví buď zvýšením aktiv nebo snížením závazků, a k němuž dochází v průběhu účetního období jiným způsobem než vkladem vlastníků. Základní podmínkou vykázání výnosů je spolehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty. Náklady (Expenses) jsou snížením ekonomického prospěchu, které se projeví úbytkem nebo snížením aktiv nebo zvýšením závazků, a které vede v účetním období k poklesu vlastního kapitálu jiným způsobem než jeho odčerpáním vlastníky. Základním principem vykázání nákladů je jejich souvislost s konkrétními výnosy (matching principle). 2 1 KRUPOVÁ, L., VAŠEK, L., ČERNÝ, M. IAS/IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: 1.VOX, s. ISBN KRUPOVÁ, L., VAŠEK, L., ČERNÝ, M. IAS/IFRS Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: 1.VOX, s. ISBN

18 1.3.7 Oceňování prvků účetní závěrky Tabulka č. 1: Oceňování prvků účetní závěrky Aktiva Oceňujeme na úrovni vynaložených Historická peněz, které bylo potřeba vynaložit na cena jejich získání v době jejich pořízení. Závazky Oceňujeme na úrovni příjmů, které by bylo možno získat směnou při postoupení závazku. Běžná reprodukční cena Realizovatelná hodnota Oceňujeme na úrovni peněz, která by musela být zaplacena, jestliže by se stejné či obdobné aktivum pořizovalo v současné době. Oceňujeme na úrovni peněz, které by bylo možno získat jejich prodejem při jejich běžném vyřazení. Nediskontovaná částka, která by byla nutná k vypořádání závazku v současnosti. Nediskontovaná částka, kterou bude potřeba zaplatit k úhradě závazků v běžném podnikání. Oceňujeme v současné diskontované hodnotě budoucích čistých peněžních Současná příjmů, které se očekávají, že je hodnota položka bude vytvářet v podnikání. Zdroj: Práce autora Současná diskontovaná hodnota budoucích čistých odtoků peněz, které se očekávají, že budou nutné k vypořádání závazků v běžném období. 1.4 Dlouhodobý hmotný majetek IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení Uznání pozemků, budov a zařízení IAS 16 je nejdůležitějším standardem v oblasti dlouhodobého majetku. Standard se zabývá uznáním pozemků, budov a zařízení jako aktivních položek rozvahy, jejich oceňováním v rozvaze, problematikou oprav a technického zhodnocení tohoto majetku, odpisováním a vyřazením. Standard také obsahuje detailní požadavky na zveřejnění údajů o tomto majetku v příloze k účetní závěrce. 18

19 Pozemky, budovy a zařízení jsou hmotné položky, které: - účetní jednotka drží z důvodu používání ve výrobě nebo zásobování zbožím či službami, za účelem pronájmu jiným, nebo k administrativním účelům; a - očekává se, že budou užívány během více než jednoho období. 3 Pozemky, budovy a zařízení se uznají jako aktivum, splňují-li obě následující kritéria: - je pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch spojený s aktivem poplyne do podniku, a - pořizovací cenu nebo reálnou hodnotu aktiva lze spolehlivě určit. IAS/IFRS nestanovují žádnou peněžní hranici pro zařazení majetku do dlouhodobých aktiv Náhradní díly Běžné náhradní díly jsou součástí zásob a jsou zaúčtovány jako náklad v okamžiku spotřeby. Významné náhradní díly, které se vztahují k určité položce pozemků, budov a zařízení a u kterých se předpokládá, že budou používány po dobu delší než jeden rok, jsou klasifikovány dle IAS 16. Standard umožňuje v případě, že mají jednotlivé části majetku různou dobu životnosti, účtovat o každé části odděleně. Jako příklad si můžeme uvést letadlo a jeho motory, které jsou potřeba v určitých časových intervalech vyměnit novými. Pro výpočet odpisů se uplatňuje tzv. komponentní přístup, kdy jednotlivé složky majetku se odpisují zvlášť (standardy neuznávají rezervy na opravy dlouhodobého majetku). Při tomto odpisování lze pro jednotlivé části majetku použít odlišné metody odpisování, závisí to na způsobu opotřebování. Již u zmiňovaného letadla můžeme sedadla vyměnit po uplynutí určité doby, zatímco výměna motoru může záviset na množství odlítaných hodin. Některá aktiva, aby byla schopna provozu, vyžadují pravidelné generální prohlídky. Náklady na tyto prohlídky jsou uznány jako samostatné aktivum a odpisovány rovnoměrně do doby další generální prohlídky.náklady na údržbu a opravy pozemků, budov a zařízení jsou zaúčtovány do nákladů období. 3 Mezinárodní účetní standard 16: Pozemky, budovy a zařízení 19

20 Oceňování pozemků, budov a zařízení Aktiva jsou prvotně oceněna pořizovací cenou. Následně si podnik vybere buď model pořizovací ceny, nebo model přecenění. Výchozí ocenění pozemků, budov a zařízení Při pořízení se pozemky, budovy a zařízení oceňují pořizovací cenou. Pořizovací cena tvoří: přímé pořizovací náklady včetně dovozních cel a nevratných daní snížené o případné obchodní slevy, veškeré přímo přiřaditelné náklady nutné k uvedení aktiva do místa a stavu, ve kterém je schopno fungovat, náklady spojené s vyřazením aktiva a uvedením místa do původního stavu. Jako příklad ostatních přímo přiřaditelných nákladů si můžeme uvést: platy zaměstnanců přímo přiřaditelné k výstavbě nebo pořízení aktiva, náklady na přípravu místa, náklady na přepravu a manipulaci, náklady na instalaci a montáž, platby specializovaným odborníkům odhadci, právníci, architekti, pokud jsou s pořízením aktiva spojeny úroky z úvěrů musí se od úroky vzniklé do data zařazení aktivovat do ceny dlouhodobého majetku. Do pořizovací ceny aktiva nepatří: náklady na otevření nového závodu, náklady na představení nového produktu (např. náklady na reklamu), vzniklé náklady po okamžiku uvedení aktiva do místa, počáteční provozní náklady, náklady na přemístění provozu. 20

21 Odložené platby Pokud je platba za pořízení položky pozemků, budov a zařízení splatná v delším časovém horizontu, je pořizovací cena aktiva stanovena jako současná hodnota budoucí úhrady. Rozdíl mezi nominální hodnotou závazku a jeho současnou hodnotou je uznán jako úrok po dobu splatnosti závazku (obvykle ne rovnoměrně). 4 Náklady na odstranění aktiva a uvedení místa do původního stavu Tyto náklady mohou být vynaloženy buď při pořízení aktiva, nebo na konci jeho doby životnosti. V obou případech jsou odpisovány po zbývající dobu použitelnosti aktiva. Jejich ocenění se provede v souladu s IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky. 5 Zahrnování nákladů na demontáž, odstranění aktiva a uvedení místa do původního stavu a změny v částce odhadů předpokládaných nákladů se věnuje interpretace IFRIC 1. Oceňování po okamžiku uznání (k rozvahovému dni) Podnik si vybere jeden ze dvou modelů oceňování: a) model pořizovací ceny pozemky, budovy a zařízení jsou vedeny v pořizovací ceně snížené o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty (IAS 36 Snížení hodnoty aktiv), tento model je v praxi vzhledem k jeho snadné aplikaci nejčastěji používán, b) model přecenění pozemky, budovy a zařízení jsou vykázány v reálné hodnotě k datu přecenění, snížené o následné oprávky a následné kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Jedná se o poměrně náročnou a nákladnou aplikaci. Použití tohoto modelu může poskytnout uživatelům účetních informací daleko věrnější informace o finanční pozici podniku. Reálná hodnota pozemků, budov a zařízení má odpovídat tržní ceně, která by byla určena nezávislým odhadcem. V případě, že nelze tržní cenu spolehlivě určit, jsou tyto položky ohodnoceny ve výši svých odepsaných reprodukčních nákladů či pomocí výnosové metody. 4 ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace, Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace, Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN

22 Přecenění je nutné provádět, když se reálná hodnota významně liší od účetní hodnoty. Při častých změnách reálné hodnoty je třeba majetek přeceňovat každoročně. Nedochází-li k významným změnám v reálné hodnotě, stačí přeceňovat jednou za tři až pět let. V případě, že je přeceněna jedna položka třídy majetku, musí dojít k přecenění celé třídy. Pokud dochází k přecenění hmotného aktiva, je třeba současně přecenit i oprávky. Oprávky při přecenění mohou být: přepočteny stejným poměrem jako je poměr reálné a účetní hodnoty aktiva. Stejným poměrem je přepočtena i hrubá hodnota, takže účetní hodnota aktiva po přecenění se rovná reálné hodnotě; nebo eliminovány tak, aby se účetní hodnota rovnala reálné hodnotě. Pokud je reálná hodnota vyšší než původní pořizovací cena aktiva, je nutné ještě navýšit hrubou hodnotu aktiva. 6 Zvýšení účetní hodnoty se zaúčtuje ve prospěch vlastního kapitálu fond z přecenění. Pokud ale byla hodnota aktiva v minulosti snížena a toto snížení bylo vykázáno jako náklad, je zvýšení hodnoty vykázáno jako výnos ve výsledovce až do výše v minulosti uznaného nákladu. Snížení účetní hodnoty se uzná jako náklad, pokud k tomuto aktivu nebyl v minulosti vytvořen fond z přecenění. V tomto případě by se snížení hodnoty promítlo přímo ve vlastním kapitálu až do výše vytvořeného fondu. Přebytek vzniklý přeceněním může být převeden přímo do nerozděleného zisku v okamžiku realizace (např. prodejem aktiva). Tento pohyb neovlivní výkaz zisků a ztrát, je pouze pohybem mezi účty vlastního kapitálu. Část přebytku může být realizována prostřednictvím odpisů. Část odpisů, která se vztahuje k navýšené hodnotě aktiva, je pak převedena z fondu z přecenění 6 ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace, Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN

23 do nerozděleného zisku, ale pouze jako pohyb mezi účty vlastního kapitálu, to znamená bez vlivu na výsledovku. 7 Přeceňování pozemků, budov a zařízení má svůj dopad i v položce odložené daně z příjmů, za účetní základnu pro výpočet odložené daně v souladu s IAS 12 Daně ze zisku je považována přeceněná částka aktiv Odpisy Odpisy jsou účtovány jako náklad, pokud nejsou součástí pořizovací ceny jiného aktiva. Částka odpisů je stanovena po odečtení zbytkové hodnoty aktiva a má být rozložena systematicky po dobu použitelnosti aktiva. Aktiva se odpisují do jejich zbytkové hodnoty. Zbytková hodnota aktiva je částka, kterou by podnik v současnosti získal, kdyby se aktivum nacházelo v takovém stavu, v jakém se bude nacházet na konci životnosti. Zbytková hodnota se neodepisuje. Doba použitelnosti je předpokládaná doba využitelnosti aktiva podnikem. Zbytková hodnota a doba použitelnosti mají být přezkoumány na konci každého účetního období (změny v odhadech by měly být v souladu s IAS 8 Účetní pravidla, změny účetních odhadů a chyb). Tyto úpravy neovlivňují předchozí období, aplikují se prospektivně. Odpisování aktiva začíná okamžikem, kdy je aktivum připraveno pro používání a končí v okamžiku vyřazení nebo prodeje. Odpisování se nepřerušuje v době, kdy není používáno. Pouze v případě výkonových odpisů je částka odpisů rovna nule. 8 Pro určování doby životnosti by měl podnik zvážit následující faktory: předpokládané použití aktiva, kapacitu, míru fyzického opotřebení, 7 ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace, Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků, Praha: Aspi, s. ISBN

24 technickou zastaralost, právní omezení, licenční smlouvy. Odpisové metody Metody odpisování mají odrážet způsob spotřeby užitků z majetku po dobu jeho použitelnosti. Metody lze rozdělit do dvou skupin: 1. časové metody lineární metoda a zrychlené odpisy, 2. výkonové metody odpisy závisejí na množství provedených výkonů či objemu výroby Snížení hodnoty aktiv Aktiva by neměla být v účetnictví vedena za částku vyšší, než je jejich zpětně získatelná částka. Dojde-li ke snížení hodnoty, řídíme se standardem IAS 36 Snížení hodnoty aktiv Vyřazení Položky pozemků, budov a zařízení vyřadíme v okamžiku prodeje nebo pokud již neočekáváme žádné další ekonomické užitky plynoucí z daného aktiva Srovnání s českou legislativou Tabulka č. 2: Srovnání IFRS s českou legislativou Rozdíl Úprava podle IFRS Úprava podle českých předpisů Aktivum je zaúčtováno Model přecenění v přeceněné hodnotě, která Neumožňuje použití odpovídá jeho reálné hodnotě přeceňovacího modelu. snížené o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Částka odpisů Odepisovatelná částka je snížena o zbytkovou hodnotu. Odepisovatelná částka není snížena o zbytkovou hodnotu. 24

25 Náhradní díly Komponentní odepisování Náklady spojené s odstraněním aktiva a uvedením místa do původního stavu Generální prohlídky Snížení hodnoty Zdroj: Práce autora Hlavní náhradní díly jsou součástí aktiv a odepisují se. Každá část položky aktiv, jejíž pořizovací cena je významná vzhledem k celkové hodnotě položky, má být odepisována rozdílně. Tyto náklady jsou součástí pořizovací ceny aktiva a odepisují se. Náklady jsou zachyceny jako samostatné aktivum, odepisují se do doby další generální prohlídky. Řídí se standardem IAS 36 Snížení hodnoty aktiv. Nerozlišuje se mezi trvalým a přechodným snížením. Náhradní díly jsou většinou kvalifikovány jako zásoby, neodepisují se a v době spotřeby se zaúčtují do nákladů. Komponentní odepisování není povoleno. Na tyto náklady se většinou tvoří rezerva. Na tyto náklady se většinou tvoří rezerva. Přechodné snížení hodnoty majetku se účtuje pomocí opravných položek a trvalé snížení prostřednictvím oprávek IAS 36 - Snížení hodnoty aktiv Posouzení možného snížení hodnoty Dle tohoto standardu by podnik měl k datu účetní závěrky, ve které se uplatňuje zásada opatrnosti, posoudit, zda se aktiva v rozvaze vykazují v částce, která odpovídá maximálně jejich zpětně získatelné hodnotě. Pokud nelze předpokládat, že z aktiva můžeme získat minimálně hodnotu ve výši jeho účetní hodnoty, je potřeba tuto hodnotu aktiva snížit a rozdíl vykázat jako ztrátu. 25

26 Standard IAS 36 se vztahuje zejména na dlouhodobá aktiva, která podléhají standardům IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 38 Nehmotná aktiva a IAS 40 Investice do nemovitostí pokud jsou oceňovány modelem pořizovací ceny. Podnik při posuzování, zda došlo ke snížení hodnoty aktiva, bere v úvahu následující informace: 1) Vnější informační zdroje: pokles tržní ceny aktiva, který je rychlejší než se očekávalo při tvorbě odpisového plánu, během období nastaly v okolí významné změny s negativním dopadem na účetní jednotku (technologie, legislativa, trh), změny tržní úrokové sazby (ovlivní výši diskontní sazby při výpočtu hodnoty z užívání), účetní hodnota aktiv je vyšší než její tržní kapitalizace. 2) Vnitřní informační zdroje: zastarávání a fyzické poškození aktiva, informace o změnách, které povedou k menšímu využívání aktiva (nečinnost aktiva, plány na restrukturalizaci), ekonomická výkonnost aktiva je nižší, než se předpokládalo Zjištění zpětně získatelné částky Zpětně získatelná částka je ta vyšší z těchto uvedených hodnot: hodnota z užívání, reálná hodnota snížená o náklady prodeje. Pokud jedna z výše uvedených částek přesáhne účetní hodnotu aktiva, není nutný výpočet druhé částky, poněvadž aktivum nemá sníženou hodnotu. 9 BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků, Praha: Aspi, s. ISBN

27 Reálná hodnota snížená o náklady prodeje Reálná hodnota aktiva je cena aktiva uvedená v kupní smlouvě při prodeji mezi nezávislými stranami za běžných tržních podmínek, snížená o náklady spojené s prodejem. Jestliže není uzavřená kupní smlouva, ale aktivum je obchodováno na aktivním trhu, pak jeho reálná hodnota snížená o náklady prodeje je dána tímto trhem. Pokud není uzavřena žádná kupní smlouva a neexistuje aktivní trh, použije podnik k určení reálné hodnoty snížené o náklady prodeje nejlepší dostupné informace. Jednou z možností je, že si podnik může nechat ocenit aktivum znalcem, i když to standard výslovně nepožaduje. Jestliže není možné spolehlivě odhadnout reálnou hodnotu mínus náklady, pak se zpětně získatelná částka určí hodnotou z užívání. Hodnota z užívání Hodnota z užívání představuje současnou hodnotu předpokládaných budoucích peněžních toků, které vzniknou z budoucího běžného užívání aktiva a z jeho vyřazení na konci doby životnosti. Výpočet hodnoty z užívání zahrnuje následující prvky: odhad budoucích peněžních toků, které poplynou z aktiva, očekávání možných odchylek v částce nebo v časovém průběhu těchto budoucích peněžních toků, časová hodnota peněz, vyjádřená současnou tržní bezrizikovou úrokovou mírou, cena nejistoty plynoucí z aktiva, další faktory Zaúčtování ztráty ze snížení hodnoty u aktiv Pokud je účetní hodnota vyšší než jeho zpětně získatelná částka, musíme snížit účetní hodnotu aktiva na zpětně získatelnou částku. Rozdíl mezi účetní hodnotou a zpětně získatelnou částkou je ztráta, která se u nepřeceněného aktiva zachytí jako náklad běžného období, ve kterém byla zjištěna. Jestliže aktiva byly již dříve přeceněna podle IAS 16 (došlo ke zvýšení reálné hodnoty), sníží se nejdříve fond z přecenění na nulu a zbytek ztráty je pak vykázán ve výsledovce. 10 BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků, Praha: Aspi, s. ISBN

28 Zaúčtováním ztráty ze snížené hodnoty aktiva dojde ke snížení účetní hodnoty aktiva a je třeba upravit odpisy i oprávky v dalších období Zrušení ztráty ze snížení hodnoty aktiv Podnik ke každému rozvahovému dni přezkoumává, zda nevznikly důvody, které by ztrátu ze snížení hodnoty aktiva vykázanou v předchozích obdobích částečně snížily či úplně zrušily. Zrušením ztráty ze snížení hodnoty dojde ke zvýšení hodnoty aktiva, avšak toto zvýšení hodnoty nesmí přesáhnout účetní hodnotu aktiva, kterou by mělo, kdyby nedošlo k zachycení ztráty ze snížení hodnoty aktiva. Pokud je aktivum vedené v pořizovacích cenách, je zrušení ztráty zachyceno jako výnos. U aktiv, která jsou vedena v přeceněné hodnotě (např. IAS 16), je zrušení ztráty zachyceno jako zvýšení fondu z přecenění. Jestliže bylo předchozí snížení zachyceno jako náklad, je zrušení této ztráty zachyceno jako výnos. Informace, které vedou ke zrušení ztráty ze snížení hodnoty: tržní hodnota aktiva stoupla, významné změny s příznivým dopadem na podnik v technologickém, tržním, ekonomickém nebo legislativním prostředí, tržní úrokové sazby nebo jiné tržní míry výnosnosti investic klesly, ekonomický výkon je vyšší než se předpokládalo Srovnání s českou legislativou V české legislativě, ze zásady opatrnosti, nesmí být položky aktiv nadhodnoceny, zcela však chybí návodný postup jak určit částku případného znehodnocení dlouhodobých hmotných a nehmotných aktiv. 11 BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků, Praha: Aspi, s. ISBN

29 Dojde-li ke snížení hodnoty aktiv: a) dočasně je dočasné snížení zachyceno opravnou položkou na vrub nákladů, kterou lze po pominutí důvodů pro její existenci zrušit, b) trvale při trvalém snížení hodnoty aktiv se provede jednorázový odpis, který pak nelze zrušit IAS 40 Investice do nemovitostí Uznání investice do nemovitostí Cílem investování je uložení dočasně volných peněžních prostředků do aktiv, u kterých se předpokládá vyšší zhodnocení než u aktiv v podobě peněžních prostředků. Tento standard by měl být používán při vykazování pozemků a budov, které byly vlastníkem pořízeny za účelem jejich pronajímání na základě finančního nebo operativního leasingu, nebo drženy ze spekulativních důvodů na růst tržní ceny. Investice do nemovitosti je nemovitost (pozemek nebo budova popřípadě část budovy nebo obojí) držená (vlastníkem nebo nájemcem na základě finančního leasingu) za účelem dosažení příjmu z nájemného nebo kapitálového zhodnocení či obojího, a to spíše než pro: používání při výrobě nebo dodávkách zboží či služeb, případně pro administrativní účely; nebo prodej v rámci běžné činnosti. 12 Standard uvádí příklady investic do nemovitostí: pozemky držené za účelem kapitálového zhodnocení, pozemek držený k neurčitému účelu v budoucnu, budova vlastněná účetní jednotkou a pronajímaná na základě operativního pronájmu, neobsazená budova držená za účelem pronájmu. Za investice do nemovitostí podle IAS 40 nelze považovat: nemovitost určenou k prodeji v rámci běžné činnosti, nebo ve výstavbě či rekonstrukci, kterou účetní jednotka zamýšlí následně prodat, 12 Mezinárodní účetní standard 40: Investice do nemovitosti. 29

30 nemovitost stavěná nebo rekonstruovaná na zakázku, vlastníkem užívaná nemovitost, nemovitost v období výstavby, která je zamýšlená jako budoucí investice do nemovitosti, nemovitost, která je pronajata jiné účetní jednotce na základě finančního pronájmu. 13 Investice do nemovitostí se vykazuje jako aktivum, jestliže: je pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch spojený s investicí do nemovitosti poplyne do podniku, a pořizovací náklady spojené s investicí do nemovitosti lze spolehlivě určit Oceňování investic do nemovitostí Investice do nemovitostí jsou nejdříve oceněny pořizovacími náklady, po té si podnik zvolí buď model oceňování pořizovacími náklady či model reálné hodnoty. Do konce roku 2008 platilo, že pořizované investice do nemovitostí spadají pod IAS 16 oceňují se pořizovacími náklady, a teprve po dokončení přejdou pod IAS 40, který umožňuje výběr mezi dvěma modely následného ocenění. Od účetních období začínajících a později jsou tyto nemovitosti v působnosti IAS 40 od začátku jejich pořizování a pokud to lze, je možné použít model reálné hodnoty už v průběhu výstavby. Ve většině případů ale bude nedokončená nemovitost opět oceňována pořizovacími náklady, a až po jejím dokončení bude možné určit její reálnou hodnotu. Výchozí ocenění Investice do nemovitostí je prvotně oceněna pořizovacími náklady, které zahrnují kupní cenu včetně vedlejších pořizovacích nákladů, jako jsou náklady na právní služby či daň z převodu nemovitosti. V případě, že je nemovitost pořízená vlastní činnosti, jsou do pořizovací ceny započítány všechny náklady do data dokončení nemovitosti. 13 BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků, Praha: Aspi, s. ISBN

31 Do pořizovací ceny se nezahrnují: počáteční (startovací) náklady, provozní ztráty než investice do nemovitosti dosáhne plánovanou úroveň využití, neobvykle velké množství odpadového materiálu. Následné ocenění Podnik si pro následné oceňování investic do nemovitostí zvolí jednu metodu oceňování a následující model bude používat pro všechny své investice do nemovitostí: a) model reálné hodnoty pokud podnik zvolí tento model, použije ho pro všechny své investice do nemovitostí. Nejlepším odhadem reálné hodnoty je aktuální cena na aktivním trhu s obdobnými nemovitostmi a za stejných podmínek. Reálná hodnota je vždy stanovena k určitému období, tedy k rozvahovému dni. Pohyby v reálné hodnotě jsou účtovány jako výnos nebo náklad v období, ve kterém vznikl, a jsou tedy uznány ve výkazu zisků a ztrát. Investice do nemovitostí, které jsou uznány v reálné hodnotě se neodpisují! Do výsledovky se účtují pouze změny v reálné hodnotě. To je zásadní rozdíl oproti IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, kdy pohyby v reálné hodnotě jsou uznány ve vlastním kapitálu, 14 b) model oceňování pořizovacími náklady při tomto způsobu oceňování se postupuje dle IAS 16, to znamená, že tyto investice jsou vedeny v pořizovací ceně snížené o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty, s výjimkou těch, které jsou drženy pro prodej a které jsou oceňovány v souladu s IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená za účelem prodeje. Výjimkou jsou investice do nemovitostí držené na základě operativního pronájmu, kdy jeho nájemce musí použit pouze model oceňování reálnou hodnotou. Rozhodne-li se podnik pro změnu modelu oceňování, postupuje podle IAS 8. Metodu oceňování může změnit pouze tehdy, povede-li to k věrnějšímu zobrazení skutečnosti. Z toho vyplývá, že tak může učinit, pokud bude přecházet z modelu pořizovacích nákladů na oceňování v reálné hodnotě, naopak však nikoliv. 14 ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace, Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN

32 Převody mezi investicemi do nemovitostí a jinými skupinami aktiv V podniku může nastat situace, kdy daná nemovitost již nesplňuje či zrovna splňuje definici investice do nemovitostí, dojde ke změně způsobu používání nemovitosti. Společnost může převést investici z a do kategorie investice do nemovitostí, jestliže nastane některá z následujících situací: převod investice do nemovitosti na nemovitost užívanou vlastníkem - dojde k zahájení užívání nemovitosti jejím vlastníkem, nemovitost je oceněna reálnou hodnotou k datu změny způsobu využívání, pak je tato reálná hodnota považována za pořizovací cenu dle IAS 16, převod nemovitosti užívanou vlastníkem (dle IAS 16) na investici do nemovitostí dojde k ukončení užívání vlastníkem, investice do nemovitosti může být oceněna reálnou hodnotou, odchylky vzniklé mezi zůstatkovou hodnotou a reálnou hodnotou jsou vypořádány stejně jako rozdíly z přecenění podle IAS 16 (kapitola ) převod investice do nemovitostí do zásob (IAS 2) - zahájení přestavby nebo rekonstrukce nemovitosti za účelem prodeje, pokud by podnik chtěl prodat nemovitost bez zahájení přestavby, nepřevádí se nemovitost do zásob, dále se vykazuje jako investice do nemovitosti až do jejího prodeje, pokud je nemovitost oceňována modelem reálné hodnoty, pak je reálná hodnota k datu převodu považována za pořizovací cenu, převod zásob do investic do nemovitostí - zahájení operativního leasingu třetí stranou při přesunu nemovitosti ze zásob mezi investice do nemovitostí, rozdíly mezi předchozí účetní hodnotou a její reálnou hodnotou jsou zachyceny ve výsledovce v běžném období, převod nemovitostí (IAS 16) do investic do nemovitostí - dokončení rekonstrukce nebo stavby, která byla po dobu stavby vykazována v souladu s IAS 16 a po jejím dokončení se stává investicí do nemovitostí, rozdíly mezi reálnou hodnotou investice do nemovitostí a její účetní hodnotou budou vykázány výsledkově. 32

33 Vyřazení investice do nemovitostí Investici do nemovitostí vyřadíme z aktiv pokud byla prodána, poskytnuta k finančnímu leasingu nebo je trvala zlikvidována Srovnání s českou legislativou Investice do nemovitostí nejsou vůbec v českých účetních předpisech řešeny. Majetek, který odpovídá definici investice do nemovitostí podle IAS 40, je klasifikován v českých předpisech jako dlouhodobý hmotný majetek. Není povoleno přeceňovat investice do nemovitostí na reálnou hodnotu IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti Tento standard požaduje, aby dlouhodobá aktiva určená k prodeji a dopady z ukončovaných činností byly vykazovány v účetních výkazech samostatně, tím umožní uživateli účetní závěrky lépe posoudit a ohodnotit budoucí hospodářskou situaci podniku Aktiva držená k prodeji Dlouhodobá aktiva držená k prodeji jsou vykázána v rozvaze odděleně jako krátkodobá aktiva. Dlouhodobá aktiva jsou držena k prodeji, pokud bude její účetní hodnota zpětně získána spíše jejich prodejem než jejich dalším užíváním. Tyto aktiva musí splnit určité podmínky: musí být k dispozici pro okamžitý prodej v jeho současném stavu, tento prodej je vysoce pravděpodobný, aktivum musí být skutečně prodáno, prodej by se měl uskutečnit do jednoho roku. 33

34 Aktiva držená k prodeji jsou oceněna v nižší z následujících hodnot: účetní hodnotou či reálnou hodnotou sníženou o náklady související s prodejem. Aktiva určená k prodeji se již neodpisují Ukončované činnosti Ukončovaná činnost je součást podniku, která byla vyřazena nebo je držená k prodeji a: která představuje oddělený a významný druh oborových či územních částí činnosti podniku; která je součástí jediného koordinovaného plánu vyřazení odděleného a významného druhu oborových či územních částí podniku; nebo je dceřiným podnikem pořízeným výhradně s úmyslem následného prodeje Srovnání s českou legislativou V českých účetních předpisech neexistuje obdobná úprava jako je IFRS 5 pro dlouhodobá aktiva určená k prodeji do jednoho roku. V českých předpisech jsou tyto aktiva vykazována jako ostatní dlouhodobá aktiva. Výsledek z ukončované činnosti najdeme v provozním výsledku za běžnou činnost. 15 ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví praktické aplikace, Praha: Institut Svazu účetních, s. ISBN

35 2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Profil společnosti Skupina PEGAS je jedním z předních evropských výrobců netkaných textilií (tj. textilie vyráběné z polymerních vláken spojených působením tlaku a tepla) používaných zejména pro výrobu osobních hygienických výrobků. PEGAS dodává textilie typu spunbond a meltblown na bází polypropylenu a polyetylenu pro účely výroby jednorázových hygienických produktů, dále do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací. Skupina PEGAS se skládá z holdingové společnosti PEGAS NONWOVENS S.A. v Lucemburku a pěti provozních společností PEGAS NONWOVENS s.r.o., PEGAS DS a.s., PEGAS NT a.s., PEGAS NW a.s. a PEGAS NS a.s., všechny se sídlem v České republice. PEGAS NONWOVENS S.A. vlastnický podíl PEGAS NONWOVENS s.r.o. 100 % PEGAS DS a.s. 100 % PEGAS NT a.s. 100 % PEGAS NW a.s. 100 % PEGAS NS a.s. 100 % Společnost prošla od svého založení v roce 1990 rozsáhlým vývojem a stala se druhým největším výrobcem netkaných textilií v Evropě. Dnes má PEGAS dva závody v Bučovicích a ve Znojmě s osmi výrobními linkami s celkovou výrobní kapacitou cca 70 tisíc tun netkaných textilií a zaměstnává okolo 390 zaměstnanců. Ve Znojmě je sídlo společnosti, kde pracuje vedení společnosti, které tvoří generální ředitel a odborní ředitelé, kteří představují výkonné vedení firmy. Po uvedení skupiny na akciový trh v prosinci 2006 jsou akcie PEGASu kótovány na burzách v Praze a ve Varšavě. 35

36 Uspokojování potřeb zákazníka, dosahování co nejvyšší kvality výrobků, stejně jako snaha o ochranu životního prostředí, vytváření bezpečných životních podmínek pro své zaměstnance, včetně prevence znečišťování, patří k nejvyšším prioritám společnosti. Proto se PEGAS rozhodl zavést systém řízení životního prostředí dle požadavků EN ISO a systém řízení jakosti QMS dle EN ISO Oba systémy byly úspěšně zavedeny a certifikovány. 2.2 Výrobní trh a přehled výrobků Netkané textilie díky svým vlastnostem najdou uplatnění v mnoha oborech, např. v hygieně, ve zdravotnictví, v zemědělství ale i ve stavebnictví. Oblast hygieny tvoří asi 90 % výroby a představuje nejrozsáhlejší výrobní oblast. Tabulka č. 3: Přehled výrobků a jeho užití Obor Užití Výrobek Hygiena Zdravotnictví a ochranné oděvy Zemědělství - jednorázové dětské pleny - inkontinenční výrobky pro dospělé - výrobky dámské hygieny - textilní polotovar pro výrobu jednorázových ochranných oděvů - pokrývky hlavy, obličejové masky, chirurgické pláště a zástěry - textilie na ochranu rostlin - krytí půdy - přikrývací a mulčovací textilie Pegatex S Pegatex SMS Pegatex SMS BICO Pegatex Micro Pegatex S Pegatex SM Pegatex SMS Pegatex S Pegas-AGRO - paropropustné zábrany pro stavbu střech - tepelné a zvukové izolanty Nábytkářství a - ochrana proti větru stavebnictví - součást konstrukce matrací - jednorázové hygienické povlečení lůžkovin Zdroj: Práce autora Pegatex S Pegatex SMS 36