společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát

Transkript

1 Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová Mgr. Miroslav Šianský Spolupracující advokáti Mgr. Marcela Štraitová Mgr. Martin Bílý Mgr. Petra Vrábliková společná advokátní kancelář JUDr. Radek Ondruš advokát V Brně dne 4. ledna 2016 sp.zn. A 1365 Okresní soud v Jihlavě tř. Legionářů 9a Jihlava ke sp.zn. 122 C 54/2013 Žalobce: Statutární město Jihlava, se sídlem Magistrátu Masarykovo nám. 1, Jihlava, IČ , právně zastoupen JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem, Brno, Bubeníčkova 502/42 Žalovaný: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko, se sídlem Žižkova 93, Jihlava, IČ , právně zastoupen JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem, Kvestorská 5, Praha 4 Žaloba na zaplacení částky ,- Kč s příslušenstvím Změna (rozšíření) žaloby pro ,- Kč s příslušenstvím Vzájemný návrh žalovaného na zaplacení částky ,77 Kč s příslušenstvím Vyjádření žalobce ke sdělení soudu

2 Dvojmo Přílohy: 1. usnesení Městského soudu v Brně č.j. 233 C 43/ ze dne podání žalobce Městskému soudu v Brně ze dne potvrzení ze dne podání žalobce Městskému soudu v Brně ze dne protokol o jednání Městského soudu v Brně ze dne žaloba ze dne přípis žalobce žalovanému ze dne podání žalobce Okresnímu soudu v Jihlavě ze dne (vše v kopiích) I. Podáním ze dne uplatnil žalobce nárok na zaplacení žalovaným alikvotní části nájemného za měsíce únor, březen a duben 2013 v celkové výši ,- Kč spolu s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, a nákladů řízení. Podáním ze dne uplatnil žalobce na základě shodných tvrzení a důkazních návrhů nárok na zaplacení žalovaným alikvotní části nájemného za měsíce květem, červen, červenec a srpen 2013 v celkové výši ,- Kč spolu s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, a nákladů řízení. Usnesením č.j. 122 C 54/ ze dne nadepsaný soud rozhodl o spojení řízení v obou výše uvedených věcech. Podáním ze dne rozšířil žalobní návrh o nárok na alikvotní část nájemného za měsíce září, říjen a listopad 2013 v celkové výši ,- Kč spolu s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení, s úrokem

3 z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od do zaplacení. Usnesením č.j. 122 C 54/ ze dne nadepsaný soud změnu (rozšíření) žaloby připustil. Předmětné řízení je tedy v současné době vedeno pro částku ,- Kč s příslušenstvím za období od února do listopadu Podáním ze dne rozšířil žalobní návrh o nárok na alikvotní část nájemného za měsíce prosinec 2013 až říjen 2015, tedy za 23 měsíce, v celkové výši ,- Kč vždy spolu s úrokem z prodlení 7,05% ročně z částky ,- Kč od jedenáctého dne následujícího měsíce do zaplacení. Usnesením č.j. 122 C 54/ ze dne vyzval nadepsaný soud žalobce k zaplacení soudního poplatku z rozšíření žaloby ve výši ,- Kč. O tom, zda připustí tuto změnu (rozšíření) žaloby, soud dosud nerozhodl. Důkaz: žaloba ze dne žaloba ze dne usnesení Okresního soudu v Jihlavě č.j. 122 C 54/ ze dne změna žaloby ze dne usnesení Okresního soudu v Jihlavě č.j. 122 C 54/ ze dne změna žaloby ze dne usnesení Okresního soudu v Jihlavě č.j. 122 C 54/ ze dne II. Podáním ze dne uplatnil žalovaný v rubrikovaném řízení vzájemný návrh na zaplacení žalobcem částky ve výši ,77 Kč s nespecifikovaným příslušenstvím na základě skutkového tvrzení, že k plnění žalovanému žalobci v téže výši došlo na základě nicotných správních rozhodnutí, tedy bez právního důvodu. V dalším průběhu řízení žalovaný specifikoval rozdílně požadované příslušenství částky ve výši ,77 Kč, až se nakonec ustálil na úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky ,77 Kč od do zaplacení.

4 Usnesením č.j. 122 C 54/ ze dne nadepsaný soud řízení částečně zastavil co do úroku z prodlení. Důkaz: vzájemný návrh ze dne podání žalovaného ze dne protokol o jednání ze dne usnesení Okresního soudu v Jihlavě č.j. 122 C 54/ ze dne III. Přípisem ze dne sdělil soud účastníkům řízení své úvahy, které vyústily v cit. přípisu explicitně vyjádřený záměr soudu nařídit účastníkům první setkání s mediátorem a řízení přerušit v naději, že se stále více narůstající spor může podařit vyřešit v celém komplexu souvisejících otázek. Žalobce se tímto vyjadřuje jak k tomuto závěru soudu, tak i k samotným úvahám, které k němu soud vedly. IV. Žalobce především vyjadřuje ocenění skutečnosti, že soud nejprve vyjevil účastníkům řízení své úvahy a jejich závěry, a to před tím, než rozhodl o svém dalším postupu v řízení. Žalobce tento postup soudu vysoce oceňuje. Žalobce však rozhodně a zásadně nesouhlasí s mezitímními závěry, ke kterým soud dospěl, a upozorňuje na vadnost úvah, které soud k těmto závěrům vedly. Žalobce touto cestou také vyjadřuje nevyvratitelnou naději, a to naději účastníka řízení na to, že nadepsaný soud povede řízení o jeho nárocích a o nárocích žalovaného rychle a účinně tak, aby bylo zárukou spravedlnosti a práva, a aby tak soud svým rozhodnutím ve věci zajistil spravedlivou ochranu soukromých práv účastníků řízení, a to vše ve smyslu ust. 1, 2, 3 a 6 zákona č. 99/1963 Sb. V. Otázka zaplacení soudního poplatku z rozšíření žaloby o dalších ,- Kč spolu s úrokem z prodlení, zmíněná soudem v rámci jeho

5 úvah, nemá s případným setkáním účastníků řízení s mediátorem a ani s přerušením řízení žádnou věcnou ani právní souvislost. Platná právní úprava obligatorně spojuje s nezaplacením soudního poplatku pouze a výlučně zastavení řízení. Zaplacení či nezaplacení žalobcem soudního poplatku z rozšíření žaloby tedy nemůže být důvodem nařízení účastníkům řízení setkání s mediátorem, ani rozhodnutí soudu o přerušení řízení. VI. Otázka existence členství žalobce v žalovaném, dále zmíněná soudem v rámci jeho úvah, také nemá s případným setkáním účastníků řízení s mediátorem a ani s přerušením řízení žádnou věcnou ani právní souvislost. Žalobce souhlasí se soudem v tom, že řešení této otázky má dopad na posouzení otázky závaznosti stanov žalovaného pro žalobce. Prejudiciálně je však soud nepochybně oprávněn a schopen posoudit jak tuto otázku, tak také otázku, zda žalobou uplatněný nárok žalobce by obstál nejen na základě původních žalobních tvrzení, ale i za situace, pokud by žalobce členem žalovaného nebyl, a stanovy žalovaného by tak pro něj závazné nebyly, resp. vůbec by se na něj nevztahovaly. Jak se již žalobce vyjádřil a odůvodnil ve svém podání ze dne , podle jeho názoru by jeho žalobní nárok obstál i za tohoto stavu (nečlenství žalobce v žalovaném). Pro žalobou uplatněný nárok je totiž podstatné, zda zde byla povinnost žalovaného vydat žalobci určitý majetek, méně podstatné pak již je to, z jakého konkrétního důvodu byl žalovaný povinen žalobci tento majetek vydat. Je také v souladu se zásadou procesní ekonomie řízení o nárocích žalobce, které začalo již v květnu 2013, a rovnosti účastníků řízení, aby soud v tomto řízení řádně pokračoval, a aby sám posoudil všechny související prejudiciální otázky. VII. Otázka eventuálního vyloučení vzájemného návrhu žalovaného k samostatnému řízení, dále zmíněná soudem v rámci jeho úvah, také

6 nemá s případným setkáním účastníků řízení s mediátorem a ani s přerušením řízení žádnou věcnou ani právní souvislost. Platná právní úprava podmiňuje vyloučení vzájemného návrhu k samostatnému řízení podmínkami pro spojení věcí. Jak se již žalobce vyjádřil a odůvodnil ve svém podání ze dne , podle jeho názoru zde nejsou podmínky pro spojení věcí. Je také v souladu se zásadou procesní ekonomie řízení o nárocích žalobce, které začalo již v květnu 2013, a rovnosti účastníků řízení, aby soud toto řízení o nároku žalobce nezatěžoval, a nezdržoval je tak, řízením o vzájemném nároku žalovaného, uplatněném až v měsíci září VIII. Otázka promítnutí vzájemným návrhem žalovaného do tohoto řízení sporu o celkové vypořádání účastníků vrstvení dalších nároků, dále zmíněná soudem v rámci jeho úvah, také nemá s případným setkáním účastníků řízení s mediátorem a ani s přerušením řízení žádnou věcnou ani právní souvislost. Není přece možno akceptovat, aby žalovaný, který žalobci již tři roky dluží významné částky a je tak po tuto dobu v prodlení, dosáhl přerušení řízení a tedy nečinnosti soudu pouze tím, že uplatní protinávrh. Soud je povinen postupovat v soudním řízení ex officio, a žalovaný nemá a ani nemůže mít možnost ovlivňovat rychlost řízení uplatňováním svých protinávrhů. Žalobcův nárok, dosud uplatněný výše uvedenými podáními, stejně jako vzájemný nárok žalovaného, mají být soudem v souladu s jeho výsadní ústavní úlohou projednány a rozhodnuty (čl. 90 Ústavy české republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). IX. Otázka vrstvení protichůdných argumentů, dále zmíněná soudem v rámci jeho úvah, také nemá s případným setkáním účastníků řízení s mediátorem a ani s přerušením řízení žádnou věcnou ani právní souvislost. Protichůdné argumenty účastníků řízení považuje žalobce za imanentní součást každého kontradiktorního občanského soudního řízení. Civilní soudní řízení sporné je vždy charakteristické protichůdnými

7 argumenty, a činnost soudu spočívá právě v jejich projednání a rozhodnutí sporu (ust. 2 zákona č. 99/1963 Sb.). Nelze přece rozumně očekávat, že řízení o vzájemných nárocích přesahujících 100 milionů korun, které obě strany navzájem zcela zpochybňují, se ponese v duchu vzájemného přitakávání si účastníků a jejich shodných názorů na skutkový stav a na způsob aplikace právní úpravy. To je z povahy nároků účastníků řízení i jeho spornosti logicky vyloučeno. X. Ze všech výše uvedených důvodů vyplývá, že nejen pro případné nařízení účastníkům řízení setkání s mediátorem a shodně pro přerušení řízení, ale především pro naději soudu, že se stále více narůstající spor může podařit vyřešit v celém komplexu souvisejících otázek, není naprosto žádného věcného ani právního důvodu. Žalobci opravdu uniká, proč soud takovou naději, že se spor vyřeší dohodou stran, drží, když žalovaný se po dobu tří let nároku žalobce brání co do samotné jeho podstaty. Z veřejně dostupných zdrojů, se kterými soud evidentně nadále pracuje, je přece zcela zjevné, že žalovaný se brání řešení nejen celého komplexu souvisejících otázek vypořádání žalobce, ale také vypořádání každého jednotlivého nároku žalobce, a na tomto pozadí se na úkor žalobce obohacuje, když současně neúnavně deklaruje ochotu jednat se žalobcem neomezeně dlouhou dobu (nikoliv však plnit). Žalobci také poněkud uniká, proč by mělo být (mimosoudní) jednání účastníků řízení o několika desítkách vzájemných nároků úspěšnější, než (soudní) jednání o jednom jediném nároku, uplatněném v tomto řízení žalobcem. Držet naději, že navzájem vyvracející se nároky účastníků řízení vyřeší mediace a nikoliv pravomocné rozhodnutí soudu, hraničí s odepřením spravedlnosti, pro které není důvodu. Žalobce uplatnil žalobu právě proto, že žalovaný není ochoten plnit v jeho prospěch, a žalobou se od soudu domáhá rozhodnutí věci, nikoliv odkazu ze strany soudu na další nekonečná a bezvýsledná jednání se žalovaným (byť za přítomnosti mediátora). Žalobce si dovoluje soudu připomenout, že soud na jednání stran apeloval již ve svém přípisu ze dne , a že již v odpověď na tento přípis osudu žalobce soudu dne sdělil, že žalovaný neplní

8 žalobci dobrovolně zcela ničeho, a proto že by bylo kontraproduktivní řízení jakkoliv zdržovat. Opakovaně se žalobce k výzvě soudu opět vyjádřil podáním ze dne tak, že jeho procesní stanovisko se nezměnilo, a že tedy na žalobě trvá v plném rozsahu a navrhuje, aby soud v řízení pokračoval. Nakolik je žalobci známo, stav se od té doby vůbec nezměnil (k lepšímu), naopak, dluh žalovaného vůči žalobci dále narůstá, a žalobce byl nucen jej dožalovávat. Dále si žalobce dovoluje soudu připomenout, že žalovaný se již na ústním jednání dne vyjádřil v tom smyslu, že pokud žalobce nebyl členem žalovaného, nemá nárok na vydání vůbec žádného majetku a vůbec žádných financí, tedy ani na žalobní nárok. Žalobce má za to, že nelze očekávat, že žalovaný by tento přístup změnil pouze proto, že soud přeruší řízení a odkáže účastníky na mediátora. XI. Žalobce soudu v této souvislosti připomíná, že je osobou veřejného práva, jejíž hospodaření s majetkem (a tedy i s pohledávkami) podléhá zákonné úpravě. Z tohoto důvodu žalobce a jeho orgány pod sankcí trestní odpovědnosti nemohou žalobní nárok nevymáhat a nemohou se jej ani vzdát. Co se týká žalovaného, pak zde žalobce odkazuje soud na spis, vedený jím pod sp.zn. 108 C 57/2015 ve věci žaloby městyse Luka nad Jihlavou proti žalovanému o zaplacení ,90 Kč s úrokem z prodlení na základě typově stejných skutečností. Z toho, že toto řízení pod sp.zn. 108 C 57/2015 je vůbec vedeno, vyplývá, že žalovaný obecně, a tedy nejen ve vztahu k žalobci, odmítá dobrovolně vydat bývalým členským obcím jejich majetek, a na tomto základě se trvale a soustavně obohacuje na úkor bývalých členů. Žalobce se nedomnívá, že by žalovaný tento přístup změnil jen kvůli setkání s mediátorem.

9 XII. Nakonec pak žalobce soudu sděluje, že mezi účastníky řízení již půl roku v rámci jiného soudního řízení probíhá mediační řízení o celkovém vypořádání žalobce v žalovaném, a to v rámci ještě komplexnějšího vypořádání, než avizuje nadepsaný soud (tj. vypořádání, které by zahrnulo i nároky, které žalobce uplatnil žalobami proti VODÁRENSKÉ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI, a.s. u Městského soudu v Brně). Žalobce je vázán mlčenlivostí o tomto mediačním jednání, avšak ze samotné skutečnosti, že toto jednání nadále probíhá, si nadepsaný soud jistě učiní závěr o jeho výslednosti. Nakonec pak žalobce připomíná, že i v tomto jiném soudním řízení se jednoznačně vyjádřil, že mediace není důvodem pro přerušení řízení ani pro jakoukoliv jinou formu nečinnosti soudu, a Městský soud v Brně to plně akceptoval a v řízení postupuje bez ohledu na probíhající mediaci. Mediace o všech nárocích uplatněných účastníky v tomto řízení již tedy probíhá, není proto žádného důvodu, aby o téže věci probíhala mediace další. Důkaz: usnesení Městského soudu v Brně č.j. 233 C 43/ ze dne podání žalobce Městskému soudu v Brně ze dne potvrzení ze dne podání žalobce Městskému soudu v Brně ze dne protokol o jednání Městského soudu v Brně ze dne XIII. Dále žalobce informuje soud, že žalovaný uplatnil žalobou ze dne u Okresního soudu v Jihlavě nárok na zaplacení žalobcem částky ve výši ,- Kč s příslušenstvím. Ačkoliv žalovaný ve svém přípisu žalobci ze dne výslovně uvádí, že žalované nároky by měly být součástí dohody o majetkovém a finančním vyrovnání mezi účastníky řízení, žalobce se vyjádřil v tomto řízení (vedeném pod sp.zn. 108 C 75/2015) tak, že nesouhlasí ani s tím, aby soud nařídil účastníkům první setkání s mediátorem a nesouhlasí ani s tím, aby soud řízení přerušil v naději, že se stále více narůstající spor může podařit vyřešit v celém komplexu souvisejících otázek.

10 Žalobce se i v tomto souvisejícím řízení domáhá toho, aby soud vedl o žalobě uplatněné žalovaným řádné řízení, a aby v něm postupoval v souladu s platnou právní úpravou, tj. rychle a po právu. Důkaz: žaloba ze dne přípis žalobce žalovanému ze dne podání žalobce Okresnímu soudu v Jihlavě ve věci 108 C 75/2015 ze dne XIV. Za tohoto stavu žalobce uvádí, že pro nařízení účastníkům řízení případného setkání s mediátorem a ani pro přerušení řízení není naprosto žádného věcného ani právního důvodu. Žalobce nesouhlasí s tím, aby soud nařídil účastníkům řízení první setkání s mediátorem, a to bez ohledu na osobu mediátora. Žalobce výslovně uvádí, že nebude kromě případného prvního setkání s mediátorem, nařízeného soudem, účasten jakékoliv mediace v souvislosti s tímto řízením. Žalobce nesouhlasí s tím, aby soud řízení přerušil, a to bez ohledu na to, na jak dlouhou dobu. Stejně tak není žádného důvodu pro to, aby soud odročil ústní jednání, nařízené na den Žalobce nesouhlasí s tím, aby soud odročil ústní jednání, nařízené na den , a to bez ohledu na to, na jak dlouhou dobu. Žalobce žádá, aby nadepsaný soud pokračoval v řízení, a aby svou avizovanou nečinností neodpíral žalobci ani žalovanému právo na spravedlnost. podepsáno elektronicky zaručeným elektronickým podpisem Statutární město Jihlava v zastoupení na základě plné moci JUDr. Radkem Ondrušem, v.r. advokátem