Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 196. USNESENÍ

Transkript

1 Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA volební období 196. USNESENÍ výboru pro evropské záležitosti z 26. schůze konané dne 23. února 2012 Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách /kód dokumentu 18509/11, KOM(2011) 866 v konečném znění/ Výbor pro evropské záležitosti po vyslechnutí informace náměstka ministra zdravotnictví a hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta, Ph.D., vrchní ředitelky Sekce pro mezinárodní vztahy Ministerstva vnitra Mgr. Kateřiny Flaigové, po vyslechnutí zpravodajské zprávy posl. Jitky Chalánkové a po rozpravě s c h v a l u j e stanovisko, které je přílohou tohoto usnesení. Josef Šenfeld v. r. Jitka Chalánková v. r. Jan Bauer v. r. ověřovatel výboru zpravodajka výboru předseda výboru

2 Příloha k usnesení č. 196 Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách KOM(2011) 866 v konečném znění, kód Rady 18509/11 Interinstitucionální spis 2011/0421/COD Právní základ: Článek 168 odstavec 4 písm. c) a odstavec 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: Datum projednání ve VEZ: (1. kolo) Procedura: Spolurozhodování. Předběžné stanovisko vlády (dle 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem , doručené do výboru pro evropské záležitosti dne prostřednictvím systému ISAP. Hodnocení z hlediska principu subsidiarity: Návrh se jeví být v souladu s principem subsidiarity, nicméně některé jeho aspekty vyvolávají určité pochybnosti. Odůvodnění a předmět: Jednou z pro občana nejviditelnějších výhod Evropské unie je osobní volný pohyb v zásadě po celém jejím území bez neospravedlnitelných překážek. Překážky bránící ve volném pohybu jsou rovněž odstraňovány i na globální úrovni a svět se tak stává propojenějším. Takový vývoj, bez ohledu na nesporné výhody, přináší i mnohá rizika. Jedním z rizik je i rychlejší šíření závažných zdravotních hrozeb, zejména infekčních onemocnění. EU již několika takovým hrozbám spjatým s chorobami v minulosti čelila jednalo se například o hrozbu pandemie chřipky H1N1 ( ptačí chřipka ) či o infekce vyvolané bakterií Escherichia coli, jimž podlehlo několik občanů EU, kteří se nakazili v jiném členském státě. Zdravotní rizika nicméně nejsou spjata pouze s infekčními chorobami. Negativně ovlivnit lidské zdraví v celoevropském měřítku jsou způsobilé ovlivnit např. neinfekční choroby jako Creutzfeldt-Jakobova nemoc, ale také i přírodní jevy či 1

3 ekologické katastrofy jako sopečné prachové částice po výbuchu islandské sopky nebo rudé bahno z maďarské hliníkové továrny. 1 Právě pandemie chřipky H1N1 poukázala na skutečnost, že evropský rozměr boje proti přeshraničním zdravotním hrozbám je velice důležitý. Propojení členských států a koordinace v této oblasti přináší pozitivní výsledky v podobě záchrany lidských životů či zabránění materiálním škodám. Nicméně evropská právní úprava se v současné době týká v zásadě pouze ochrany před přenosnými nemocemi 2 či radiologickou a jadernou expozicí. Je proto důležité, aby se evropská právní úprava vztahovala také na další hrozby než výše uvedené. S ohledem na právní základ lze konstatovat, že EU má podle čl. 6 písm. a) Smlouvy o fungování EU právo podporovat a koordinovat opatření členských států voblasti zdraví. Ustanovení průřezové klauzule v čl. 9 Smlouvy o fungování EU ukládá Unii, aby při realizaci svých opatření přihlížela k požadavkům spjatým s vysokou úrovní ochrany lidského zdraví. Čl. 168 odst. 1 Smlouvy o fungování EU stanoví, že EU, kromě jiných aspektů ochrany lidského zdraví, musí zejména zabezpečit sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim. Nicméně EU ve smyslu čl. 168 pouze doplňuje, podporuje či koordinuje činnost členských států nebo přijímá pobídková opatření k ochraně a zlepšování lidského zdraví, v žádném případě nemůže svou činností zasahovat do pravomoci členského státu stanovit si základní zásady systémů zdravotní péče. Rovněž je v této oblasti vyloučena harmonizace právních předpisů členských států. Obsah a dopad: Cílem navrhovaného nařízení je stanovit pravidla pro sledování závažných přeshraničních hrozeb, včasné varování a boj proti nim, přičemž by mělo napomoci zabránění a kontrolu šíření zdravotních hrozeb v EU tak, aby byla dosahována vysoká úroveň ochrany zdraví v EU. Nařízení se vztahuje na několik základních oblastí: - hrozby biologického původu (přenosné nemoci, biotoxiny, antimikrobiální rezistence), - hrozby chemického původu kromě ionizujícího záření, - hrozby spjaté s životním prostředím včetně klimatických změn, - hrozby neznámého původu, - události podle mezinárodní klasifikace, pokud mohou vyvolat výše zmíněné hrozby. Konkrétní cíle návrhu nařízení se týkají několika oblastí činnosti plánování, stálého dozoru a dozoru ad hoc, včasného varování a reakce, mimořádných situací a pandemií chřipky na území EU. Co se týče oblasti plánování, členské státy mají podle navrhované úpravy povinnost ve spolupráci s Komisí koordinovat své činnosti pro sledování zdravotních hrozeb, včasné varování a reakci na ně. Koordinace musí zahrnovat interoperabilitu národních plánů připravenosti a konzistentní provádění požadavků týkajících se základních kapacit pro reakci a dozor. Pro tyto účely jsou členské státy povinny zpřístupnit Komisi informace došlo k protržení hráze odkalovací nádrže hliníkové továrny poblíž maďarských obcí Kolontár a Devecser, přičemž do okolí se rozlilo toxické bahno, které proniklo i do hlavního koryta Dunaje. 2 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství 2

4 o svých předpisech a opatřeních. V souvislosti s plánováním jsou rovněž upravena pravidla, která opravňují členské státy ke společnému zadávání veřejných zakázek na lékařská protiopatření, která by měla upevnit negociační společnou pozici vůči dodavatelům léčiv. Podmínkami pro využití této možnosti jsou otevřenost účasti všem členským státům a soulad se soutěžními předpisy EU (nediskriminace, dodržování pravidel hospodářské soutěže apod.). Pokud jde o oblast stálého a ad hoc dozoru, nařízení navrhuje zřídit síť stálého epidemiologického dozoru, která by měla zajišťovat nepřetržitou komunikaci mezi Komisí, Evropským střediskem pro kontrolu nemocí a příslušnými vnitrostátními orgány. V případech, kdy je vydáno varovné hlášení týkající se zdravotní hrozby, jsou členské státy povinny zřídit ad hoc síť, jejímž prostřednictví si budou sdělovat informace o zdravotní hrozbě. Návrh nařízení rovněž ustavuje systém včasného varování a reakce pro vydávání hlášení, které se týkají vážných přeshraničních zdravotních hrozeb na úrovni EU. Tento systém umožňuje Komisi za určitých podmínek (existence neobvyklé hrozby, dopad na více členských států, potřeba koordinované akce) vydávat varovná hlášení o zdravotních hrozbách. Poté Komise zpřístupní příslušným vnitrostátním orgánům posouzení rizik pro veřejné zdraví prostřednictvím systému včasného varování a reakce. Na základě všech dostupných informací spolu členské státy konzultují a koordinují veškerý postup; pokud zdravotní hrozba přesahuje možnosti členského, státu může tento stát požádat o pomoc ostatní členské státy pomocí mechanismu civilní ochrany EU. 3 V situaci vážné přeshraniční zdravotní hrozby seventuelním vysokým počtem úmrtí či hospitalizací a za podmínky, že koordinovaný postup je nedostatečný, může Komise doplnit opatření členských států pomocí aktů v přenesené pravomoci, jež budou provádět členské státy. Tyto akty mohou být zrušeny na základě námitek Rady či Evropského parlamentu. Návrh nařízení dále svěřuje Evropské komisi pravomoc za určitých podmínek oficiálně uznat mimořádné situace na úrovni Unie nebo předpandemické situace týkající se lidské chřipky na úrovni Unie. Návrh nařízení rovněž zřizuje Výbor pro zdravotní bezpečnost skládající se ze zástupců členských států. Mezi hlavní úkoly tohoto výboru patří podpora výměny informací mezi členskými státy a Komisí a pomoc Komisi při koordinaci činností, které upravuje tento návrh nařízení. Stanovisko vlády ČR: Vláda ČR s určitými aspekty navrhované úpravy souhlasí, nicméně k návrhu jako celku zaujímá spíše rezervovaný přístup. Podle vlády ČR některé prvky návrhu zasahují do pravomoci členských států a porušují zásadu subsidiarity jedná se např. o zavedení povinných konzultací, či o přijímání společných opatření v případě přeshraničních zdravotních hrozeb. Vláda ČR je rovněž proti požadavkům na interoperabilitu národních plánů připravenosti či proti vytváření paralelních systémů či sítí k těm, které již na některých úrovních fungují. 3 Rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom. 3

5 Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU: Návrh nebyl prozatím v Evropském parlamentu projednán; k jeho projednání na plénu by mělo dojít 10. září Odpovědným výborem byl určen Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Závěr: Výbor pro evropské záležitosti 1. bere na vědomí Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách KOM(2011) 866 v konečném znění; 2. žádá vládu ČR, aby při dalším projednávání tohoto návrhu v EU trvala na důsledném uplatňování principu subsidiarity a informovala o dalším projednávání tohoto dokumentu. Josef Šenfeld v. r. Jitka Chalánková v. r. Jan Bauer v. r. ověřovatel výboru zpravodajka výboru předseda výboru 4