Elektronický výstup z projektu Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/

Transkript

1 Elektronický výstup z projektu Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/ Vydalo s podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace, Štefánikova 7/826, Nový Jičín. Autor na originále závěrečné práce stvrdil svým podpisem prohlášení, že tento materiál vypracoval samostatně a to včetně grafických a zvukových příloh, a dílo splňuje podmínky uvedené v 31 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona. (CC BY-NC-ND 3.0) Uveďte autora-neužívejte dílo komerčně-nezasahujte do díla 3.0 Česko

2 ÚVODNÍ SLOVO Mgr. Blanka Kozáková Projekt Perspektiva 2010 reg. č. CZ.1.07/1.3.05/ , financovaný z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, probíhal v období let Tento projekt byl vyústěním dlouhodobé a systematické metodické podpory pedagogickým pracovníkům, kteří se zaměřují na rozvoj ICT ve školách Moravskoslezského kraje, poskytované Krajským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informačním centrem, Nový Jičín, příspěvkovou organizací. Významnou vzdělávací aktivitu projektu tvořilo dlouhodobé vzdělávání ICT lídrů. Jedním z výstupů procesu zvyšování jejich digitální gramotnosti byla závěrečná práce, která postihovala oblast, které se v ICT detailněji věnovali. Její úvodní část vždy popsala teoretická východiska a v další části se pak autoři zaměřili na praktické aspekty problému ve školské praxi. Protože se jednalo o práce rozsáhlejšího charakteru, které měly vazbu na současný stav využívání ICT ve školách Moravskoslezského kraje, shrnuli jsme tyto výstupy do motivačního sborníku zajímavých řešení, návodů, postupů a dáváme je tímto k dispozici pedagogickým pracovníkům základních a středních škol Moravskoslezského kraje. Vlastní příprava závěrečných prací byla řízena v Learning Management System Moodle. Díky tomuto nástroji jsme mohli sledovat postup při zpracování, a to jak u autora práce, tak i u jeho vedoucího. Pro tento účel měli oba v prostředí LMS připraveny komunikační nástroje (fórum, chat) a termínované odevzdávání jednotlivých verzí závěrečné práce. V konečné fázi zpracování dostal do prostředí LMS přístup také oponent práce pro zpracování a vložení svého posudku. Všichni zúčastnění tak měli přehled o aktuálním stavu komunikace a zpracovaného materiálu a mohli neprodleně reagovat, pokud si to situace vyžádala. Děkujeme touto cestou všem pedagogickým pracovníkům, kteří se nechají uváděnými příklady inspirovat ke své další pedagogické práci podpořené využitím ICT ve své škole. Poděkování za vedení přípravy závěrečných prací patří celému realizačnímu týmu projektu Perspektiva 2010.

3 Využití ICT ve výuce matematiky výzkum pro pedagogy Mgr. Radim Šebesta

4 Obsah Úvod Mezinárodní výzkumný projekt STEPS Vývoj v ČR vliv státu na zavádění ICT do škol Škola pro 21. století Profil Škola ICT a RVP ZV Možnosti využití ICT ve výuce matematiky Přehled software pro výuku matematiky Free software Placené programy Microsoft Office Internetové stránky zaměřené na matematiku Výzkum využití ICT ve výuce matematiky na základních školách Závěrečná analýza dotazníkového šetření Závěr Použitá literatura a zdroje na internetu... 34

5 Úvod Informační a komunikační technologie se staly nedílnou součástí výuky i na základních školách. Jejich vyuţití není vázáno pouze na výuku informatiky. Téměř v kaţdém vyučovacím předmětu najdeme téma, které si mohou ţáci osvojit prostřednictvím moderních technických pomůcek. Často je tato forma výuky pro ţáky zajímavější a určitě pestřejší neţ klasická výuka se sešitem a učebnicí. Vyuţití ICT ve výuce je však ovlivněno několika faktory: dostupná technika a software, potřebné znalosti, čas a samozřejmě vztah učitele k moderním technologiím. Závěrečná práce s názvem Vyuţití ICT ve výuce matematiky výzkum pro pedagogy se skládá ze dvou částí. První oblast teoretické části je věnována cílům, kterých chce stát dosáhnout při zavádění ICT do výuky. Druhá oblast je věnována moţnostem vyuţití ICT ve výuce matematiky placený i neplacený software, internetové odkazy a Microsoft Office. Některé výukové programy a internetové odkazy s moţností vyuţití jsou v této práci uvedeny. Praktická část je zaloţena na vyhodnocení dotazníku, který byl zaměřen na vyuţívání moderních technologií ve výuce matematiky na základních školách. Vyuţívají učitelé a ţáci ICT ve výuce? Mají dostatek informací? Co nejvíce postrádají na svých školách? Jak jsou na tom zkušení i začínající pedagogové? V závěrečném hodnocení nalezneme odpovědi nejen na tyto otázky. Velký dík patří paní Mgr. Dagmar Kocichové, která při realizaci přispěla svými cennými radami a připomínkami. 3

6 1. Mezinárodní výzkumný projekt STEPS Projekt STEPS Study of the impact of Technology in Primary Schools, zaměřený na sledování vyuţívání ICT v základních školách, probíhal od ledna 2008 do června 2009 ve třiceti zemích Evropy. Základním cílem bylo sledování dopadu vyuţívání informačních a komunikačních technologií na výuku, ţáky a učitele. Výsledky studie je moţno shrnout do těchto bodů: 1. Zavádění ICT do vzdělávání má pozitivní dopad na studijní výsledky ţáků. 2. Posilování digitálních kompetencí učitelů. 3. Zvyšování dostupnosti ICT ve školách. 4. Pozitivní dopad na rozvoj školství. 5. Zlepšování dovedností a znalostí ţáků, posilování motivace, sebevědomí. 6. Vítání zavádění techniky do výuky ze strany učitelů, zároveň však vnímání nedostatku metodické podpory. 2. Vývoj v ČR vliv státu na zavádění ICT do škol 1. SIPVZ první ucelená koncepce pro období Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období (usnesení vlády ze dne ) 3. Průběţná zpráva č. j. 91/10 (ze dne ) nahrazuje vládní usnesení z roku Součástí této zprávy je projekt EU peníze školám

7 2.1 Škola pro 21. století MŠMT vydalo v dubnu 2009 akční plán pro realizaci Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období (Usnesení vlády č. 1276/2008). Dokument reaguje na skutečnost, ţe moderní technologie zasahují do všech oblastí lidského ţivota. Školství zde hraje velice důleţitou úlohu, a proto musí být věnována velká pozornost zavádění moderních technických prostředků do výuky. Tomuto tématu se věnovala Státní informační politika z roku 1999 a na ni navazující SIPVZ. Akční plán Škola pro 21. století navazuje na předešlé záměry, a dále je rozvíjí pro potřeby moderní společnosti, zaloţené na vyuţívání ICT. Mezi hlavní cíle podle akčního plánu patří: Zajištění informační gramotnosti pedagogických pracovníků a ţáků. Dostupnost moderních technologií. Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Přístup k výukovým programům a elektronickým zdrojům. Vyuţívání technologií v souvislosti s reformou školství (ŠVP). Podpora vlivu pedagogů na práci ţáků s ICT. Plnění kompetencí potřebných pro ţivot v 21. století (uvedeno v dokumentu). Dodrţování etiky při práci s technologiemi. Internetová bezpečnost. Zajištění srovnatelných podmínek při práci s ICT pro všechny ţáky (sociální problematika). K naplnění těchto cílů je podle akčního plánu potřeba zejména: vybavení škol technikou, přístup k internetu, zvyšování technologických kompetencí pedagogů, metodická podpora, dostupnost výukových zdrojů, vybavení mobilním zařízením (klesá vázanost na stolní počítače) a další (viz. akční plán). Je kladen důraz na ICT metodiky neustále musí sledovat vývoj moderních technologií a vývoj softwaru. Dále se musí snaţit zavádět nové poznatky do výuky a seznamovat své kolegy s moderními trendy. Z těchto důvodů je velice nutná dobrá komunikace s kolegy a vedením školy.

8 3. Profil Škola 21 Profil Škola 21 je autoevaluační nástroj, který mapuje vyuţívání ICT ve škole a zároveň pomáhá škole v procesu zavádění moderních trendů do výuky. Tento nástroj umoţní škole zjistit, v jaké fázi vývoje se nachází a také stanoví směr a cíle, kterých chce škola dosáhnout. Model byl vyvinut ve Velké Británii společností Becta a dále jej převzaly další státy. Pro Českou republiku nástroj Profil Škola 21 upravil a zpřístupnil Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Od listopadu 2010 je dostupný na adrese Proces integrace ICT do školního prostředí je mapován a popsán ve čtyřech fázích [4]: 1. začínáme 2. máme první zkušenosti 3. nabýváme sebejistoty 4. jsme příkladem ostatním Kaţdá z těchto fází je blíţe specifikována v pěti oblastech [4]: 1. řízení a plánování 2. ICT ve školním vzdělávacím programu 3. profesní rozvoj 4. integrace ICT do ţivota školy 5. ICT infrastruktura Na základě této autoevaluace můţe vedení školy učinit příslušná opatření a také se můţe srovnat s ostatními školami, které tento nástroj vyuţily.

9 4. ICT a RVP ZV Vyuţití informačních a komunikačních technologií ve výuce matematiky naplňuje všechny kompetence určené Rámcovými vzdělávacími programy. Kaţdá škola má tyto kompetence rozpracovány ve svých Školních vzdělávacích programech. V následujícím textu je uveden význam ICT při jejich naplňování [6]. Kompetence k učení Ţáci: objevují moţnosti vyuţití ICT vyuţívají zkušeností s jinými programy učí se pořizovat takové poznámky, které jim pomůţou při práci s technikou osvojují si základní matematické pojmy a vztahy učí se algoritmy řešení úloh Učitel: vede ţáky k vytváření vlastních závěrů vede ţáky k plánování zadává úkoly způsobem, který umoţňuje volbu různých postupů Kompetence k řešení problémů Ţáci: provádějí rozbor problému a plánu řešení odhadují výsledky učí se zvolit správný postup při řešení úloh učí se, ţe při práci s ICT narazí na problémy, které mají více způsobů řešení Učitel: vede ţáky k nalézání řešení problémů s chybou ţáka pracuje jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení

10 Kompetence komunikativní Ţáci: zdůvodňují postupy vytvářejí hypotézy některé úlohy odevzdávají prostřednictvím elektronické komunikace Učitel: vede ţáky k pouţívání správné terminologie a symboliky Kompetence sociální a personální Ţáci: spolupracují ve skupinách učí se věcně argumentovat, plánovat práci, hlídat si časový harmonogram učí se hodnotit práci svou i práci ostatních Učitel: zadává úlohy, při kterých ţáci spolupracují Kompetence občanské Ţáci: respektují názory ostatních zodpovědně se rozhodují podle dané situace jsou seznamováni s vazbami na legislativu autorský zákon, licence Učitel: zajímá se, jak ţákům vyhovuje způsob výuky umoţňuje ţákům hodnotit svou činnost

11 Kompetence pracovní Ţáci: jsou vedeni k efektivitě při organizování práce dodrţují bezpečnostní a hygienická pravidla vyuţívají ICT pro svůj další profesní růst Učitel: poţaduje dodrţování termínů a dohodnuté kvality 5. Možnosti využití ICT ve výuce matematiky Učitelé i ţáci mohou v rámci výuky matematiky vyuţívat zejména tyto prostředky: příslušná technika počítače, notebooky, netbooky, interaktivní tabule výukové programy placené i neplacené zdroje na internetu prezentace, texty, tabulky, grafy Přínos pro ţáky: zkoušení různých moţností řešení rychlost, snadná změna parametrů, okamţitý výsledek rychlejší a pohodlnější způsob práce pro ţáky se SVPU psaní, rýsování zapojení více smyslů současně snadnější zapamatování si učiva, názornost zajímavější formy práce oproti klasickému psaní do sešitu nový druh komunikace s učitelem různé styly výuky Přínos pro učitele: lepší motivace ţáků obrovský zdroj materiálů na internetu

12 snadná archivace výstupů ţáků přehlednost grafy, tabulky, animace srovnání tempa práce mezi ţáky pomalejšími a rychlejšími hodnocení ţáků mohou obstarat výukové programy Nevýhody pro učitele: časová náročnost při tvorbě nového materiálu nutná kvalitní technika rychlost, kapacita, audio, video znalost ovládání techniky a příslušného software neustálý kontakt s vývojem techniky a softwaru nutnost mít připravený alternativní program pro případ selhání techniky 6. Přehled software pro výuku matematiky 6.1 Free software 1. HyperCalculator 2.0 CZ [ ] jednoduchá a přehledná kalkulačka, zobrazuje historii výpočtů, kterou je moţno vytisknout. Program je v češtině. Obr. 1 HyperCalculator 2.0 CZ, autor

13 2. WZGrapher [ grafický kalkulátor, program je v angličtině. Na internetu je moţno vyhledat a stáhnout různé typy kalkulaček od jednoduchých aţ po náročnější s mnoha funkcemi, popř. s vykreslováním grafů. Kalkulačka je také součástí operačního systému Windows. 3. MathExpert 2.15 [ nabízí domácí procvičování, zadávání školních prací s moţností následné kontroly správného řešení. Program je v češtině. Jedná se o demo verzi, registrace je za poplatek. 4. Matematika 1.00 [ tento program nabízí procvičování sčítání, odčítání, násobení a dělení čísel. Je určen pro mladší ţáky. Ihned vyhodnotí správnost výsledku, součástí jsou zvukové a grafické efekty. Program je v češtině. Obr. 2 Matematika 1.00, autor 5. Planimetrik 1.2 [ program slouţí k vykreslení geometrických konstrukcí na základě zadaného postupu. Ţáci přehledně vidí vedle sebe postup i zhotovenou konstrukci. Program je v češtině.

14 6. Deskriptiva [ v programu mohou ţáci zobrazovat objekty a jejich průměty v 3D. Vhodný pro rozšířenou výuku geometrie, nebo pro výuku deskriptivní geometrie. Program je v češtině. 7. GeoGebra [ velice silný matematický nástroj, umoţňuje numerické výpočty, vytváření grafů, práci s geometrickými konstrukcemi atd. Nahrazuje placené programy Cabri a Derive. Je v češtině. 8. Geonext [ spolu s programem GeoGebra umoţňuje práci s dynamickou geometrií. Velice snadno se zde zadávají různé geometrické prvky, pomocí kterých se vytvářejí konstrukce. Nahrazuje placený program Cabri. Je v češtině. Ukázka konstrukce v programu Geonext : Je dána kruţnice l se středem L a bod A, který leţí vně kruţnice. Sestroj všechny tečny ke kruţnici procházející bodem A. Nejprve sestrojíme kruţnici a daný bod. Obr. 3 Geonext, autor

15 Poté nalezneme střed úsečky AL a sestrojíme Thaletovu kruţnici o průměru AL. Vyznačíme průniky obou kruţnic a spojíme je přímkami s bodem A. Obě přímky jsou hledané tečny. Obr. 4 Geonext, autor Obr. 5 Geonext, autor

16 6.2 Placené programy 1. Derive 6 [ patří do skupiny programů, které nazýváme počítačové algebraické systémy. Pracuje s výrazy, proměnnými, rovnicemi, funkcemi atd. Jedná se o program, který je vhodnější pro střední školy. Je v češtině. 2. Cabri II [ umoţňuje práci s dynamickou geometrií. Cabri 3D umoţňuje práci v prostoru. Oba programy jsou v češtině. 3. Didakta-Geometrie 1 [Silcom, CD-ROM&Multimedia, s.r.o., 2002] umoţňuje procvičit konstrukční úlohy trojúhelník, čtyřúhelník, kruţnice, tečny. 4. Didakta-Geometrie 2 [Silcom, CD-ROM&Multimedia, s.r.o., 2003] umoţňuje procvičit měření a výpočty u geometrických útvarů a těles úhly, objemy, povrchy, obsahy, obvody, Pythagorova věta, goniometrické funkce. 5. TS Matematika pro prvňáčky [Terasoft, a.s., 2003] umoţňuje ţákům zábavnou formou zvládnout učivo matematiky. Ţáci plní úkoly formou her, omalovánek, doplňovaček. Vše doprovázeno mluveným slovem. 6. Didakta-Matematika [Silcom, CD-ROM&Multimedia, s.r.o., 2001] jedná se o program, který slouţí k procvičování sčítání, odčítání, násobení, dělení a porovnávání čísel, také je zde moţno procvičovat různé jednotky. Vzhledem k tomu, ţe se zde pracuje i se zlomky, desetinnými a zápornými čísly, je tento program vhodný pro první i druhý stupeň základní školy. Ukázka práce s programem Didakta-Matematika: Nejdříve nám program nabídne témata k procvičování. Po výběru tématu si určíme, kolik příkladů budeme procvičovat a v jaké číselné mnoţině. Po vypočtení zadání nám program označí správné a špatné výsledky. Poté si můţeme zobrazit výslednou tabulku, ve které je uveden počet správných a chybných výsledků a známka.

17 Obr. 6 Didakta-Matematika, autor Obr. 7 Didakta-Matematika, autor

18 Obr. 8 Didakta-Matematika, autor Nabídka placených i volně šiřitelných programů pro výuku matematiky je poměrně široká. Záleţí jen na vedení školy, zda investuje peníze do nákupu software, nebo zvolí programy volně dostupné na internetu. V obou případech je nutno pečlivě vybírat, protoţe v nabídce se vyskytují programy kvalitní i méně kvalitní. 6.3 Microsoft Office Ve většině počítačů je nainstalován balíček programů společnosti Microsoft. Součástí tohoto balíčku jsou programy Word, PowerPoint a Excel. V programu Word mohou učitelé velice snadno připravit zadání písemných prací, v programu PowerPoint mohou vytvořit efektní prezentace a Excel můţe slouţit k tvorbě tabulek a grafů. Ţáci mohou rovnou ve výuce v Excelu velice rychle připravit graf a změnou hodnot tento graf upravovat. Při klasickém rýsování do sešitu je práce zdlouhavá, ţáci během vyučovací hodiny toho moc narýsovat nestihnou a navíc ţákům s SVPU se rýsuje obtíţně a výsledek je často velice nepřesný. Tento placený balíček programů je moţné nahradit volně staţitelným softwarem Open Office.

19 Ukázka práce v Excelu: Úkol 1. Sestroj graf lineární funkce y = x a porovnej s grafem funkce y = x + 1 Obr 9. Excel, autor Ţáci během krátké chvilky zjistí, v jakém směru došlo k posunu grafu. Ještě více času ušetříme při rýsování kvadratických, popřípadě goniometrických funkcí. Při výuce statistiky

20 mohou zase učitelé i ţáci vyuţít různé typy grafů sloupcové, kruhové atd. V Excelu je moţné také zadávat různé vzorce a změnou vstupních hodnot získávat velice rychle výsledky. Úkol 2. Sestroj a porovnej grafy funkcí sinus a cosinus. Obr. 10 Excel, autor

21 6.4 Internetové stránky zaměřené na matematiku Na internetu je moţno vyhledat velké mnoţství stránek s matematickým obsahem a interaktivními výukovými programy. Jsou to například: 1. zaměřené hlavně na středoškolskou a vysokoškolskou matematiku. Je moţno zde nalézt učivo vhodné i pro základní školy. Ukázka: Obr. 11 Webové stránky Aristoteles, autor 2. stránky zaměřené na vysvětlení teorie pro základní, střední i vysoké školy. Učivo je přehledně uspořádáno a podrobně vysvětleno. Ukázka: Obr. 12 Webové stránky Matweb, autor 3. nacházejí se zde výukové programy (placené i zdarma) pro ţáky a učitele.

22 4. je zde vysvětleno učivo s názornými ukázkami, neřešené příklady, testy. Stránky jsou ve slovenštině. Ukázka: Obr. 13 Webové stránky Pohodovamatematika, autor 5. nacházejí se zde digitální učební materiály výborný zdroj výukových materiálů pro interaktivní tabule je zde učivo, příklady, hry, sudoku a vše co souvisí s matematikou pro ZŠ, SŠ a VŠ jsou zde testy, řešené příklady, vysvětlené učivo pro různé typy škol.

23 7. Výzkum využití ICT ve výuce matematiky na základních školách Výzkum byl prováděn na základě dotazníkového šetření od listopadu 2010 do února Dotazník vyplnilo 104 učitelů ze 14 základních škol. Jednalo se o školy, které se nacházejí na území města Ostravy (10 škol, 75 učitelů) a školy mimoostravské (4 školy, 29 učitelů). Následně bude uveden rozbor jednotlivých otázek a odpovědí dotazníkového šetření. V některých otázkách bylo moţno zvolit více odpovědí. 1. Věková kategorie: v Ostravě mimo Ostravu celkem méně neţ 31 let let let let Více neţ 60 let Pohlaví: v Ostravě mimo Ostravu celkem ţena muţ Matematiku vyučuji: v Ostravě mimo Ostravu celkem 1. stupeň stupeň

24 4. Nakolik jsem informován(a) o moţnostech vyuţití ICT v matematice? v Ostravě mimo Ostravu celkem dostatečně nedostatečně uvítal(a) bych více informací Můţu ve škole vyuţívat k výuce počítačovou učebnu? v Ostravě mimo Ostravu celkem ano ne Můţu ve škole vyuţívat k výuce interaktivní tabuli? v Ostravě mimo Ostravu celkem ano ne Vyuţívám ICT pro přípravu na vyučovací hodinu? v Ostravě mimo Ostravu celkem ano ne Pokud ano, jakým způsobem? (vztahuje se na otázku č. 7) v Ostravě mimo Ostravu celkem vyuţívám jiţ hotové materiály vytvářím nové materiály

25 9. Vyuţívám ve výuce ICT? v Ostravě mimo Ostravu celkem ano ne Pracují ţáci s ICT ve vyučovací hodině? v Ostravě mimo Ostravu celkem ano ne Jak často se ve vyučování s ICT pracuje? (vztahuje se na otázky č. 9 a 10) v Ostravě mimo Ostravu celkem minimálně jednou týdně minimálně jednou měsíčně vyjímečně Při výuce jsou vyuţívány: (vztahuje se na otázky č. 9 a 10) v Ostravě mimo Ostravu celkem komerční (placené) programy nekomerční (neplacené) programy internet Za jakým účelem se pracuje ve vyučování s ICT? (vztahuje se na otázky č. 9 a 10) v Ostravě mimo Ostravu celkem motivace pochopení nového učiva procvičování zkoušení zadávání domácích úkolů 6 0 6

26 14. Pokud není ICT ve výuce vůbec vyuţito, co tomu brání? v Ostravě mimo Ostravu celkem není dostatečný přístup k technice není potřebný software není čas neumím pracovat s technikou nevidím v tom přínos Co bych v oblasti vyuţití ICT v matematice na naší škole zlepšil(a)? v Ostravě mimo Ostravu celkem více počítačů více interaktivních tabulí více výukových programů větší informovanost nic Rozčlenění některých odpovědí podle věkových kategorií (méně neţ 31 let, 31 aţ 50 let, 51 a více let): Nakolik jsem informován(a) o moţnostech vyuţití ICT v matematice? méně neţ 31 let let 51 a více let dostatečně nedostatečně uvítal(a) bych více informací Vyuţívám ICT pro přípravu na vyučovací hodinu? méně neţ 31 let let 51 a více let ano ne

27 Vyuţívají ţáci nebo vyučující ICT ve výuce? méně neţ 31 let let 51 a více let ano ne Jak často se ve vyučování s ICT pracuje? méně neţ 31 let let 51 a více let minimálně jednou týdně minimálně jednou měsíčně vyjímečně Pokud není ICT ve výuce vůbec vyuţito, co tomu brání? méně neţ 31 let let 51 a více let není dostatečný přístup k technice není potřebný software není čas neumím pracovat s technikou nevidím v tom přínos Co bych v oblasti vyuţití ICT v matematice na naší škole zlepšil(a)? méně neţ 31 let let 51 a více let více počítačů více interaktivních tabulí více výukových programů větší informovanost nic 1 8 5

28 Z dotazníkových odpovědí je moţno dále vysledovat následující: Vyuţití ICT ve výuce 104 odpovědí ICT nevyuţívá učitel ani ţáci 28 (27 %) ICT vyuţívá učitel i ţáci 68 (65 %) ICT vyuţívá pouze učitel 6 (6 %) ICT vyuţívají pouze ţáci 2 (2 %) 6; 6 % 2; 2 % 28; 27 % 68; 65 % Obr. 14 Vyuţití ICT ve výuce, Radim Šebesta V 76 případech (73 %) je ICT ve výuce vyuţito (ţákem nebo učitelem), ve 28 případech (27 %) není ICT ve výuce vyuţito vůbec. Učitelé, kteří takto odpověděli, se dají charakterizovat podle několika hledisek. V následujícím přehledu bude uvedeno rozdělení podle věku, pohlaví, stupně základní školy a umístění školy. Věk: 1. ICT je ve výuce vyuţito (ţákem nebo učitelem) 76 odpovědí. méně neţ 31 let 7 (9 %) let 20 (26 %) let 36 (48 %) let 12 (16 %) Více neţ 60 let 1 (1 %)

29 1; 1 % 12; 16 % 7; 9 % 20; 26 % 36; 48 % Obr. 15 Věkové rozloţení, Radim Šebesta Největší část grafu zaujímá věková kategorie 41 aţ 50 let (48 %), coţ je 82 % respondentů této věkové kategorie. Nejmenší část zaujímá věková kategorie nad 60 let (1 %), coţ je 33 % respondentů této věkové kategorie. Pohlaví: ţena 71 (93 %) muţ 5 (7 %) 5; 7 % 71; 93 % Obr. 16 Rozloţení podle pohlaví, Radim Šebesta V tomto grafu převládají ţeny (93 %), muţi jsou ve výrazné menšině (7 %). Z celkového počtu muţů takto odpovědělo 71 %, ţen 73 %. Stupeň, na kterém vyučuje: první stupeň 46 (61 %) druhý stupeň 30 (39 %)

30 30; 39 % 46; 61 % Obr. 17 Stupeň základní školy, Radim Šebesta V tomto grafu převládají učitelé prvního stupně (61 %), coţ je 70 % respondentů této kategorie. Učitelé druhého stupně tvoří 39 %, coţ je 79 % v této kategorii. Umístění školy: v Ostravě 57 (75 %) mimo Ostravu 19 (25 %) 19; 25 % 57; 75 % Obr. 18 Umístění základní školy, Radim Šebesta Zde převládají školy v Ostravě (75 %), coţ je 76 % respondentů z ostravských škol. Mimoostravské školy tvoří 25 %, coţ je 66 % respondentů z mimoostravských škol.

31 2. ICT není ve výuce vyuţito vůbec 28 odpovědí. Věk: méně neţ 31 let 5 (18 %) let 6 (21 %) let 8 (29 %) let 7 (25 %) Více neţ 60 let 2 (7 %) 2; 7 % 5; 18 % 7; 25 % 6; 21 % Obr. 19 Věkové složení, Radim Šebesta 8; 29 % V tomto grafu je nejvíce zastoupena věková kategorie 41 aţ 50 let (29 %), coţ je 18 % respondentů této věkové kategorie. Nejmenší část zaujímá věková kategorie více neţ 60 let (7 % ), coţ je 67 % respondentů této věkové kategorie. Pohlaví: ţena 26 (93 %) muţ 2 (7 %) 2; 7 % 26; 93 % Obr. 20 Rozloţení podle pohlaví, Radim Šebesta

32 V tomto grafu převaţují ţeny (93 %), coţ je 27 % všech ţen v tomto dotazníku. Muţi tvoří výraznou menšinu (7 %), coţ je 29 % všech muţů v tomto dotazníku. Stupeň, na kterém vyučuje: první stupeň 20 (71 %) druhý stupeň 8 (29 %) 8; 29 % 20; 71 % Obr. 21 Stupeň základní školy, Radim Šebesta V tomto grafu převládají odpovědi učitelů prvního stupně (71 %), coţ je 30 % odpovědí v této kategorii. Druhý stupeň je zde zastoupen 29 %, coţ je 21 % odpovědí v této kategorii. Umístění školy: v Ostravě 18 (64 %) mimo Ostravu 10 (36 %) 10; 36 % 18; 64 % Obr. 22 Umístění školy, Radim Šebesta V tomto grafu jsou 64 % zastoupeny ostravské školy, coţ je 24 % odpovědí v této kategorii. Mimoostravské školy zaujímají 36 %, coţ je 34 % odpovědí v této kategorii.

33 8. Závěrečná analýza dotazníkového šetření 54 učitelů (52 %) je informováno dostatečně o moţnostech vyuţití ICT ve výuce matematiky (Ostrava 52 %, mimo Ostravu 52 %), 46 učitelů (44 %) by uvítalo více informací (Ostrava 43 %, mimo Ostravu 48 %) a pouze 4 učitelé (4 %) jsou nedostatečně informováni (Ostrava 5 %, mimo Ostravu 0 %). 103 učitelů (99 %) můţe ve škole vyuţívat počítačovou učebnu k výuce matematiky. 88 učitelů (85 %) můţe vyuţívat interaktivní tabuli (Ostrava 91 %, mimo Ostravu 69 %), 16 (15 %) učitelů nemůţe vyuţívat interaktivní tabuli (Ostrava 9 %, mimo Ostravu 31 %). 78 učitelů (75 %) vyuţívá ICT k přípravě na vyučování (Ostrava 73 %, mimo Ostravu 79 %). V 76 případech (73 %) je ICT vyuţito ve výuce ţákem nebo učitelem (Ostrava 76 %, mimo Ostravu 66 %), ve 28 případech (27 %) není ICT ve výuce vyuţito vůbec (Ostrava 24 %, mimo Ostravu 34 %). Na prvním stupni je ICT ve výuce vyuţito v 70 % případů, na druhém stupni v 80 % případů. V Ostravě i mimo Ostravu je ICT ve výuce nejčastěji vyuţito minimálně jednou měsíčně a nejvíce se pouţívá internet. V Ostravě i mimo Ostravu je ICT nejvíce vyuţíváno k procvičování učiva a nejméně k zadávání domácích úkolů. Nejčastějším důvodem nevyuţití ICT ve výuce je nedostatek času (Ostrava) a nedostatek vhodných programů (mimo Ostravu). Nejvíce si učitelé v Ostravě přejí více interaktivních tabulí a mimoostravští učitelé více interaktivních tabulí a vhodných výukových programů. Věková kategorie méně než 31 let Jsou nedostatečně informovaní o vyuţívání ICT. Polovina vyuţívá ICT pro přípravu na vyučovací hodinu. ICT je ve výuce vyuţito jednou týdně nebo měsíčně. Pokud ICT není vyuţito, nejčastějším důvodem je nedostatečný přístup k technice. Nejčastěji si přejí více interaktivních tabulí ve škole.

34 Věková kategorie 31 až 50 let Jsou dostatečně informováni o vyuţití ICT. Většina vyuţívá ICT pro přípravu na vyučovací hodinu. ICT je ve výuce vyuţito minimálně jednou měsíčně. Pokud ICT není vyuţito, nejčastějším důvodem je nedostatek času. Nejčastěji si přejí více interaktivních tabulí ve škole. Věková kategorie 51 let a více Jsou dostatečně informováni o vyuţití ICT. Většina vyuţívá ICT pro přípravu na vyučovací hodinu. ICT je ve výuce vyuţito minimálně jednou měsíčně. Pokud ICT není vyuţito, nejčastějším důvodem je nedostatek času. Nejčastěji si přejí více PC a výukových programů.

35 Závěr Cílem teoretické části bylo uvést informace týkající se zavádění moderních technologických prostředků do výuky na školách v České republice, a také nastínit moţnosti vyuţití ICT ve výuce matematiky na základních školách. V praktické části dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, jaké jsou moţnosti a dovednosti učitelů na základních školách a nakolik jsou moderní prostředky vyuţity při výuce matematiky. V současné době je poměrně dobrá nabídka výukových programů pro výuku matematiky placených i neplacených. Záleţí jen finančních moţnostech škol a na vhodném výběru. Na internetu se nachází velké mnoţství stránek věnovaných matematice, které mohou vyuţívat ţáci i učitelé. Jde jen o to, aby byla dostatečná informovanost a dostatek času při vyhledávání. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe většina vyučujících má moţnost ve škole vyuţívat k výuce matematiky počítačovou učebnu i interaktivní tabuli a většina ve výuce tuto techniku také vyuţívá (70 % první stupeň, 80 % druhý stupeň). Také k přípravě na vyučovací hodinu učitelé ve většině případů ICT vyuţívají. Hlavním důvodem nevyuţití moderních technologií ve výuce je nedostatek času můţe souviset s náročnější přípravou na vyučovací hodinu, nebo také s mnoţstvím učiva, které se musí zvládnout v průběhu školního roku. Vzhledem k tomu, ţe výuka občas odpadá z důvodu různých školních akcí, a také malý zájem ţáků o matematiku, vyučující zřejmě raději volí výuku s klasickým sešitem a učebnicí. Nejčastějším přáním vyučujících je dovybavení škol moderní technikou. V tomto případě by mohlo být řešením vyuţití projektu EU peníze školám. Zajímavé je, ţe učitelé nejmladší věkové kategorie mají nedostatek informací o vyuţití ICT ve výuce. Otázkou je, nakolik se této problematice věnují na vysokých školách při přípravě budoucích učitelů. V dnešní době není důleţité pouze mnoţství a hloubka znalostí, které absolventi pedagogických fakult získávají, ale velice důleţitá je moderní metodika. Součástí metodické přípravy by mělo být zavádění nových forem výuky, tak aby učitelé nezískávali potřebné informace aţ při vlastním působení na škole. Důleţitá je nejen role vysokých škol, ale také koncepce MŠMT související s přípravou budoucích pedagogů!

36 Použitá literatura a zdroje na internetu [1] HAUSNER, Milan a kol. Škola pro 21. Století Škola²¹. Expertní tým MŠMT pro oblast ICT, 2009, 37 s. Dostupné z: <URL: [2] Kolektiv autorů. Co nabízí Profil Škola²¹. Praha: VÚP v Praze, 2010, 20 s. ISBN Dostupné z: URL: [3] NEUMAJER, Ondřej (editor). ICT ve škole: pro vedení škol a ICT metodiky. Praha: VÚP v Praze, 2010, 72 s. ISBN Dostupné z: URL: [4] NEUMAJER, Ondřej. Zapojení informačních a komunikačních technologií do ţivota školy Profil Škola²¹. Výukový materiál pro projekt Perspektiva 2010, 2010, 5 s. [5] RAMBOUSEK, Vladimír. Výzkum informační výchovy na základních školách. Plzeň: Koniáš, 2007, 360 s. ISBN [6] ŠVP, Základní škola K. Pokorného 1382, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. [7] ZOUNEK, Jiří. ICT v ţivotě základních škol. Praha: Triton, 2006,151s.ISBN [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] Ilustrační sejmutí obrazovky uvedených programů u obrázků 1 13 vytvořil autor práce. Obrázky č vytvořil a zpracoval autor práce.