ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP TIŠNOV 4. ÚPLNÁ AKTUALIZACE TEXTOVÁ ČÁST

2 Obsah dokumentace: TEXTOVÁ ČÁST ÚVOD A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ D) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH JEDNOTEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A SOUDRŽNOST OBYVATEL E) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ GRAFICKÁ ČÁST 1 VÝKRES HODNOT ÚZEMÍ 1 : VÝKRES LIIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 : VÝKRES ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ 1 : VÝKRES PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD 1 :

3 OBSAH ÚVOD... 7 ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 7 USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU... 7 PODKLADY... 8 A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A)1.1 Vymezení řešeného území A)1.2 Širší vztahy A)1.3 Základní charakteristika ORP A)2 HODNOTY ÚZEMÍ A)2.1 Kulturní hodnoty A)2.2 Přírodní hodnoty A)3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A)3.1 Ochrana kulturního dědictví A)3.2 Ochrana přírody A)3.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu A)3.4 Ochrana veřejné infrastruktury A)4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)4.1 Politika územního rozvoje ČR (PÚR) A)4.2 Záměry kraje A)4.3 Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace A)4.4 Jiné záměry B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB I. PROSTŘEDÍ B)1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ B)1.1 Geologické a geomorfologické a hydrogeologické poměry... 37

4 B)1.2 Těžba nerostných surovin B)1.3 Sesuvná a poddolovaná území B)2 VODNÍ REŽIM B)2.1 Vodní režim v krajině B)2.2 Stav povrchových a podzemních vod B)2.3 Vodní eroze, extravilánové vody B)2.4 Záplavová území B)3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B)3.1 Klimatické poměry B)3.2 Ovzduší B)3.3 Voda B)3.4 Půda B)3.5 Radioaktivita zemského povrchu B)3.6 Nakládání s odpady B)4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY B)4.1 Zvláště chráněná území B)4.2 Oblasti a místa krajinného rázu B)4.3 Územní systém ekologické stability B)4.4 Natura 2000 Evropsky významné lokality B)4.5 Biogeografické členění: B)5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA II. SPOLEČNOST B)6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA B)6.1 Železniční doprava B)6.2 Silniční doprava B)6.3 Veřejná doprava B)6.4 Doprava v klidu B)6.5 Pěší a cyklistická doprava B)6.6 Letecká doprava B)7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 59

5 B)7.1 Zásobování vodou B)7.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod B)7.3 Zásobování plynem B)7.4 Zvláštní inženýrské sítě B)7.5 Zásobování elektrickou energií B)7.6 Zásobování teplem B)7.7 Spoje, telekomunikace B)8 OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ B)8.1 Veřejná vybavenost, služby B)8.2 Veřejná vybavenost - sport B)8.3 Veřejná pohřebiště B)8.4 Speciální občanská vybavenost B)9 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B)9.1 Sídelní struktura, sociodemografická analýza B)9.2 Vývoj počtu obyvatel B)9.3 Věková struktura obyvatel B)9.4 Vzdělanostní struktura B)10 BYDLENÍ B)10.1 Základní údaje o bytovém a domovním fondu B)10.2 Vývoj bytové výstavby B)11 REKREACE B)11.1 Turistická atraktivita B)11.2 Rekreace III. HOSPODÁŘSTVÍ B)12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY B)12.1 Pracovní příležitosti B)12.2 Ekonomická aktivita B)12.3 Vyjížďka za prací B)12.4 Nezaměstnanost B)12.5 Cestovní ruch... 85

6 C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C)1 Zařazení území obce do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území C)2 Jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu C)3 Interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu C)4 Indikátory udržitelného rozvoje území D) VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ D)1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST OBYVATEL V ÚZEMÍ D)1.1 PŘÍRODNÍ PILÍŘ D)1.2 SOCIÁLNÍ PILÍŘ D)1.3 HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ D)1.4 Odstranění nedostatků, využití příležitostí D)2 Dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí E) OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ E)1 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ROZBORŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ E)1.1 Prostředí E)1.2 Společnost E)1.3 Hospodářství E)2 ZÁVADY E)2.1 Urbanistické závady E)2.2 Dopravní závady E)2.3 Hygienické závady E)2.4 Ostatní závady E)2.5 Ohrožení území E)3 STŘETY

7 Úvod ÚVOD ZÁKLADNÍ ÚDAJE Aktualizace územně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tišnov byla vypracována v období 2015/2016. USPOŘÁDÁNÍ DOKUMENTU ČÁST A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ: stav a vývoj území hodnoty území, jejich základní charakteristika a ochrana, která by měla být zakotvena v územním plánu limity využití území výčet jevů s legislativní ochranou zasahujících do ORP záměry na změnu využití území vyplývající především z polohy ve struktuře osídlení (záměry státu, kraje, širších vztahů), záměry vyplývající z platné ÚPD a jiné záměry (záměry z rozpracované ÚPD a další dokumentace, záměry vyplývající z požadavků obce) ČÁST B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ: environmentálního pilíře (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond, pozemky určené k plnění funkce lesa) + SWOT analýzy sociálního pilíře (veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy ekonomického pilíře (hospodářské podmínky, veřejná dopravní a technická infrastruktura, rozložení ekonomických subjektů, bydlení, rekreace) + SWOT analýzy ČÁST C: VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK zařazení každé obce do jedné z osmi kategorií jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu indikátory udržitelného rozvoje území ČÁST D: VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ vyhodnocení - vzájemná vyváženost tří pilířů dosažený stupeň rozvoje jednotlivých obcí ČÁST E: OKRUHY PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ 7

8 Úvod PODKLADY Mapové podklady název zdroj datum poznámky Data od poskytovatelů Politika územního rozvoje Poskytovatelé dle zákona č. 183/2006 Sb název zhotovitel datum poznámky Politika územního rozvoje České republiky 2008 Podklady kraje MMR ČR schváleno usnesením vlády ČR č. 929 název zhotovitel datum poznámky ÚAP Jihomoravského kraje USB, s.r.o., Arch.Design, s.r.o. 2015, 2013, 2011 Územně plánovací dokumentace obcí (stav k ) OBEC název PLATNÉ ÚPD/ rok schválení fáze rozpracované ÚPD (měsíc, rok) počet změn Běleč - ÚP Běleč - Křeptov 2011 Křeptov Borač ÚP Borač 2010 Borovník ÚP Borovník 2014/2016 Braníškov ÚPO Braníškov 2002 schválené zadání/červenec 2014 Brumov ÚP Brumov 2013 Březina ÚP Březina 2014 Bukovice ÚP Bukovice 2011 Černvír ÚPO Černvír 2005 opakované veřejné projednávání návrhu ÚP/leden 2014 Deblín ÚP Deblín 2016 Dolní Loučky ÚP Dolní Loučky 2013 Doubravník ÚP Doubravník 2013 Drahonín ÚP Drahonín 2010 Drásov ÚP Drásov/3 2009/2010/2013 Heroltice ÚP Heroltice 2013 Hluboké Dvory ÚP Hluboké Dvory 2013 Horní Loučky ÚP Horní Loučky 2008 Hradčany ÚPO Hradčany/5 2000/2003/2004/ 2008/2010 Kaly ÚP Kaly 2008 Katov ÚP Katov 2010 Křižínkov ÚP Křižínkov 2009 Kuřimská Nová ÚP Kuřimská Nová Ves 2011 Ves Kuřimské Jestřabí ÚP Kuřimské Jestřabí 2011 schvál. opak. zadaní - duben 2012/ upr. zadání leden

9 Úvod OBEC název PLATNÉ ÚPD/ rok schválení fáze rozpracované ÚPD (měsíc, rok) počet změn Lažánky ÚPO Lažánky /1 2000/2006 schválené zadání/květen 2013 Lomnice ÚPO Lomnice/1 2006/2011 schválené zadání / duben 2013 Lomnička ÚPNSÚ Lomnička/2 1998/2004/2006 Lubné ÚP Lubné 2010 Malhostovice ÚP Malhostovice-Nuzířov/1 2008/2011 Maršov ÚP Maršov 2011 Nedvědice ÚP Nedvědice 2015 Nelepeč - společné jednání o návrhu ÚP /červen 2011 Žernůvka Níhov ÚP Nihov 2008 Ochoz u ÚP Ochoz u Tišnova 2010 Tišnova Olší ÚP Olší/1 2009/2012 Osiky ÚP Osiky 2014 Pernštejnské ÚP Pernštejnské Jestřabí/1 2010/2013 Jestřabí Předklášteří ÚPNSÚ Předklášteří /2 1998/2002/ 2004 společné jednání o návrhu ÚP/ červenec 2011 Rašov ÚPO Rašov 2006 Rohozec ÚP Rohozec 2013 Rojetín schválené zadání /červen 2011 Řikonín ÚP Řikonín 2010 Sentice ÚP Sentice 2016 Skalička ÚP Skalička 2016 Skryje ÚP Skryje 2014 Strhaře ÚPO Strhaře 2002 Svatoslav ÚP Svatoslav 2013 Synalov ÚP Synalov 2008 Šerkovice ÚP Šerkovice 2008 Štěpánovice ÚP Štěpánovice 2011 Tišnov ÚP Tišnov 2016 Tišnovská 2015 Nová Ves Újezd u ÚP Újezd u Tišnova/ZoÚ 2009/2014 zpráva o uplatňování ÚP Tišnova Unín ÚP Unín 2012 Úsuší ÚP Úsuší 2009 Vohančice ÚP Vohančice 2014 Vratislávka ÚP Vratislávka 2010 Všechovice ÚP Všechovice 2016 Zhoř ÚPO Zhoř /1 2003/2008 schválené zadání/květen 2013 Žďárec ÚP Žďárec/ / 2013 Železné ÚP Železné

10 Úvod Seznam jevů obsažených v ÚAP (dle přílohy vyhlášky č. 500/2006 Sb.) a jejich umístění v textové a grafické části dokumentace (x jev zahrnutý v ÚAP; 0 jev nezískaný; - - jev, který se nevyskytuje na území ORP Tišnov) číslo jevu sledovaný jev existence jevu 1 zastavěné území x 2 plochy výroby x 3 plochy občanského vybavení x 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území x 5 památková rezervace včetně ochranného pásma - 6 památková zóna včetně ochranného pásma x 7 krajinná památková zóna - 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma x 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma x 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma - 11 urbanistické hodnoty x 12 region lidové architektury x 13 historicky významná stavba, soubor x 14 architektonicky cenná stavba, soubor x 15 významná stavební dominanta x 16 území s archeologickými nálezy x 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 0 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 0 19 místo významné události x 20 významný vyhlídkový bod x 21 územní systém ekologické stability x 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou x 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou x 24 přechodně chráněná plocha 0 25 národní park včetně zón a ochranného pásma - 26 chráněná krajinná oblast včetně zón - 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma - 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma x 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma - 30 přírodní park x 31 přírodní památka včetně ochranného pásma x 32 památný strom včetně ochranného pásma x 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO - 34 NATURA evropsky významná lokalita x 35 NATURA ptačí oblast - 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem x 37 lesy ochranné x 38 les zvláštního určení x 39 lesy hospodářské x 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa x 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka x 42 hranice biochor x 10

11 Úvod číslo jevu sledovaný jev existence jevu 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti x 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma x 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod - 46 zranitelná oblast x 47 vodní útvar povrchových, podzemních vod x 48 vodní nádrž 0 49 povodí vodního toku, rozvodnice x 50 záplavové území x 51 aktivní zóna záplavového území x 52 území určené k rozlivům povodní 0 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem x 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany x 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem - 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa - 57 dobývací prostor x 58 chráněné ložiskové území x 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 0 60 ložisko nerostných surovin x 61 poddolované území x 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik x 63 staré důlní dílo x 64 staré zátěže území a kontaminované plochy x 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší x 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 0 67 technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma x 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma x 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma x 70 síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma x 71 výrobna elektřiny včetně ochranného pásma x 72 elektrická stanice včetně ochranného pásma x 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma x 74 technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma x 75 vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma x 76 technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma - 77 ropovod včetně ochranného pásma - 78 produktovod včetně ochranného pásma - 79 technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 0 80 teplovod včetně ochranného pásma x 81 elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma x 82 komunikační vedení včetně ochranného pásma x 83 jaderné zařízení - 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami - 85 skládka včetně ochranného pásma 0 86 spalovna včetně ochranného pásma - 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma - 11

12 Úvod číslo jevu sledovaný jev existence jevu 88 dálnice včetně ochranného pásma - 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 0 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 0 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma x 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma x 93 místní a účelové komunikace 0 94 železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma1 x 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma x 96 koridor vysokorychlostní železniční trati - 97 vlečka včetně ochranného pásma x 98 lanová dráha včetně ochranného pásma - 99 speciální dráha včetně ochranného pásma (lyžařský vlek) tramvajová dráha včetně ochranného pásma trolejbusová dráha včetně ochranného pásma letiště včetně ochranných pásem x 103 letecká stavba včetně ochranných pásem x 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipo a turistická stezka x 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma x 108 vojenský újezd vymezené zóny havarijního plánování objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany x 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky x 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria x 114 jiná ochranná pásma ostatní veřejná infrastruktura počet dokončených bytů k každého roku x 117 zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) x 118 jiné záměry další dostupné informace (např. průměrná cena stavebního pozemku, průměrná cena zemědělské půdy apod.)

13 A) PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ, JEHO HODNOT, LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A)1 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A)1.1 Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov (dále jen ORP, řešené území) zahrnuje 59 obcí: Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč - Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Žďárec, Zhoř, Železné. A)1.2 Širší vztahy Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov, má ve struktuře Jihomoravského kraje okrajovou polohu. Nachází se na jeho severozápadním okraji, na rozhraní s krajem Vysočina. Na severozápadě sousedí s ORP Bystřice nad Pernštejnem, na západě s ORP Velké Meziříčí. Severovýchodní hranici sdílí s ORP Boskovice, východní s ORP Blansko, jihovýchodní s ORP Kuřim a jižní s ORP Rosice. ORP Tišnov spáduje do Brna - sídla Jihomoravského kraje. Dojížďková vzdálenost z Tišnova do krajského města Brna je cca 25 km. Vzhledem k této malé vzdálenosti je vazba na krajské město Brno velmi intenzivní a projevuje se vysokou vyjížďkou za pracovními příležitostmi a vyšší občanskou vybaveností. Řešeným územím prochází intenzivní silniční tah silnice II/385 Brno Tišnov, pokračující severozápadním směrem jako silnice II/387, která se u Bystřice nad Pernštejnem napojuje na silnici I/19. Význam tohoto dopravního tahu je klíčový pro napojení odlehlé části Vysočiny na dálnici D1 Praha Brno. Dalším důležitým dopravním koridorem je regionální železniční trať č. 250 Brno Praha a č. 251 Tišnov Žďár nad Sázavou, která dotváří hlavní dopravní kostru řešeného území a je využívaná i o víkendech a speciálních společensko-kulturních akcích, organizovaných historickým spolkem Tišnova, Nedvědice a Bystřice nad Pernštejnem. Správní obvod obce s rozšířenou působností Tišnov je tradiční rekreační oblastí a zájmovým územím města Brna. Je vyhledávaným místem pro kvalitní bydlení ve zdravém nenarušeném životním prostředí a hojně navštěvované turisty. S nově vybudovanými cyklostezkami je přitažlivý pro cykloturistiku. A)1.3 Základní charakteristika ORP Území správního obvodu Tišnov (dále jen ORP, řešené území) o rozloze ha je tvořené 59 obcemi s obyvateli (stav k ). Je nazýváno bránou Vysočiny. Jedná se o region, jehož jihovýchodní oblast přísluší k Brněnské vrchovině, zbývající část území pak ke členité oblasti Českomoravské vrchoviny. Podíl nezaměstnaných osob (dosažitelných uchazečů) k činil 6,1%. V roce 2015 SO Tišnov zaznamenal přirozený přírůstek (tj. rozdíl počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období) 75 osob. Migrační saldo (tj. rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období) je výrazně kladné dosahuje počtu 230 osob. Celkový přírůstek obyvatel správního obvodu ORP Tišnov činí 305 osob. Řešené území má přirozené funkční regionální středisko město Tišnov, které je jak svojí populační velikostí, tak koncentrací nabídky služeb a práce, významným střediskem osídlení v rámci celého Jihomoravského kraje (dvanácté největší město v kraji). Město je zařazeno do souboru středisek, která byla v roce 2003 vybrána jako pověřené obce III. stupně. Město Tišnov, nacházející se v jihovýchodní části ORP, 13

14 má ve vztahu k okolním obcím správního území mírně excentrickou polohu. Tuto disproporci částečně vyvažuje městys Nedvědice, situovaný v severním cípu ORP. Sídla řešeného území patří velikostí k menším, mají venkovský charakter, který je dán jejich polohou v krajině. Charakteristickým znakem je vysoká hustota málo lidnatých obcí. Vzhledem ke kvalitě životního prostředí a malebnosti krajiny roste zájem o rekreační bydlení, rekreační a sportovní aktivity. V rámci řešeného území se nachází několik sídel, které jsou perspektivní pro budoucí rozvoj a posílení sídelní struktury řešeného území (např. Lomnice, Doubravník, Drásov). Krajina Tišnovska má harmonický charakter a typická pro ni je zejména její členitost vytvořená údolími vodních toků a lesnatými celky na vrcholech kopců. Kopcovitému terénu této oblasti dominuje hora Květnice, významná mineralogická lokalita a přírodní památka s teplomilnými druhy rostlin, hora Klucanina, na níž byla nově postavena rozhledna a vrchol Sýkoř v severní části řešeného území. Páteří území je řeka Svratka výrazný tok procházející územím od severozápadu směrem k jihovýchodu. Zemědělsky využívané plochy orné půdy jsou zastoupeny především na rovinatějších plochách, navazujících na zastavěná území města a obcí regionu a tvoří 48 % celkové plochy ORP Tišnov. Lesní plochy tvoří 43 % z celkové plochy ORP. A)2 HODNOTY ÚZEMÍ V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 1: Výkres hodnot území. A)2.1 Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty jsou v řešeném území prezentované hodnotami památkově chráněnými, z nichž jsou nejvýznamnější: národní kulturní památka hrad Pernštejn, národní kulturní památka areál cisterciáckého kláštera Porta coeli v Předklášteří (stavebně nejcennější část románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie) a památkové zóny v Doubravníku a Lomnici (viz kap. A)3 Limity využití území). V řešeném území se nachází řada kulturních hodnot, které nejsou chráněny legislativou např.: historické jádro města Tišnova a další církevní stavby a objekty, které jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. hodnoty území 11 urbanistické hodnoty území s historicky i esteticky cennou urbanistickou kompozicí zahrnující části sídel, rozptýlené zástavby nebo urbanizované krajiny o prostor historického jádra obcí např.: Tišnov - náměstí obklopené historickou zástavbou s plošným výskytem archeologických nálezů a situací ze století o prostory původních návsí s okolní zástavbou 12 region lidové architektury území se zvýšeným výskytem dochovaných objektů lidové architektury ve svém původním umístění a urbanistické skladbě o oblast leží na pomezí horácké lidové architektury její formy (lokální dyjsko-oslavská a dyjsko-svratecká) lze najít na celém sledovaném území 13 historicky významná stavba, soubor budova nebo soubor staveb významné svou minulostí; např. spojené s narozením či pobytem známé osobnosti nebo jako dějiště historické události o drobná architektura kříže, boží muka, smírčí kameny, o kapličky a kostely o pomníky o pomníky padlým 14

15 číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. architektonicky cenná stavba, soubor jedinečné stavby a jejich soubory zapsané do ÚSKP (např. stavby významných architektů, slohově čisté budovy, dochované stavby lidového stavitelství významná stavební dominanta stavby a jejich soubory, jejichž umístění v terénu či charakter je činí výrazně viditelné a do velké míry ovlivňující vizuální charakter sídla i krajiny významný vyhlídkový bod veřejně přístupné místo, jehož vyvýšené umístění v terénu (vrchol kopce, úbočí) nebo v rámci stavby (rozhledna, věž) umožňuje přehlédnout významnou a atraktivní část okolního území hodnoty území o areál kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova (zároveň i historicky významná) o hrad Pernštejn (zároveň i historicky významná) o historické jádro Lomnice a Doubravníku v rozsahu MPZ o historické jádro v Černvíru o barokní budovy v Tišnově o funkcionalistické domy jihovýchodně od Tišnovské Nové Vsi o o hrad Pernštejn o areál kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova o kostel Sv. Václava v Tišnově o kostel Korunování P. Marie v Předklášteří u Tišnova o Sýkořský vysílač o železniční viadukt Dolní Loučky o kostel Černvír, Doubravník,... o kostely, kapličky, morové sloupy,... o rozhledny (Klucanina, Křivoš,...) o vyhlídky (vrcholy kopců,...) A)2.2 Přírodní hodnoty Kromě přírodních hodnot chráněných legislativou (viz kap. A)3 Limity využití území) jsou v řešeném území vymezeny tyto přírodní hodnoty: číslo jevu 21 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. územní systém ekologické stability nadregionální vymezuje MŽP regionální vymezují krajské úřady lokální vymezují úřady ORP hodnoty území o nadregionální biokoridory a biocentra (údolí Hodonínky ) o regionální biokoridory a biocentra (Jahodná, Květnice,...) o lokální biokoridory a biocentra (Za Hamrem, Lhoty,...) 34 NATURA 2000 EVL eviduje AOPK v ÚSOP o Bobrůvka, Dobrá studně, Doubravník kostel, Květnice, Malhostovické kopečky, Prudká, Rojetínský hadec, Sokolí skála, Trenckova rokle, Údolí Chlébského potoka, Výrovy skály, Zlobice lesy ochranné o zařazení rozhoduje krajský úřad les zvláštního určení o zařazení rozhoduje krajský úřad o na celém území ORP Tišnov 15

16 číslo jevu 39 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. lesy hospodářské lesy, které nejsou zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení hodnoty území Další přírodní hodnoty: Vodní toky: Svratka, Bobrůvka, Besánek Přírodní dominanty: Květnice, Sýkoř, Klucanina Významná solitérní zeleň: vzrostlá zeleň utvářející obraz a charakter území charakteristickým prvkem jsou významné solitérní dřeviny na celém území - lípy, javory, jírovce, které utvářejí charakter kulturní krajiny a zastavěných částí obcí Dále jsou v grafické části vymezeny přírodní hodnoty dané legislativou, viz kap. A)3 Limity využití území. A)3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ V grafické části jsou vyznačené ve výkrese č. 2: Výkres limitů využití území. A)3.1 Ochrana kulturního dědictví A)3.1.1 Památkové zóny číslo jevu 6 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. památková zóna včetně ochranného pásma prohlašuje MK; rozhodnutí o OP vydává úřad ORP limity využití území o MPZ Doubravník vyhláška MK č. 250 / 1995 Sb. ze dne o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny o MPZ Lomnice u Tišnova - vyhláška Jihomoravského KNV ze dne o prohlášení historických jader měst za památkové zóny A)3.1.2 Nemovité kulturní památky číslo jevu 8 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma prohlašuje MK, rozhodnutí o OP vydává úřad ORP limity využití území o viz Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP o OP kulturní památky kostela Nanebevzetí Panny Marie a dřevěného krytého mostu v Černvíru (Okresní úřad ve Žďáře n. Sázavou, č. j. 311 / ) 16

17 Seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území 30392/ Boží muka Borač 22863/ Kaple Borač 10514/ Zvonička Borovník Krucifix z roku 1846 Březina Krucifix z roku 1841 Březina 30514/7-665 Boží muka Březina 27863/ Most přes Svratku (lávka) Černvír 25066/ Kostel Nanebevzetí Panny Marie Černvír 12350/ Venkovská usedlost č. p. 2 Černvír 26312/7-669 Kříž z r v lese na silnici Deblín Vohančice Čížky 37352/ Empírová myslivna Deblín 46814/7-668 Farní kostel sv. Mikuláše s ohradní zdí a branou Deblín 37927/ Farní kostel sv. Martina Dolní Loučky 30916/ Zřícenina hradu Lúčka zv Střemchov Dolní Loučky Dům č. p. 24, venkovská usedlost Doubravník 28445/ Socha sv. Jana nepomuckého Doubravník 34167/ Socha sv. Šebestiána Doubravník 29110/ Kaple na Bozince Doubravník 29675/ Mlýn č. 41 (vodní mlýn) Doubravník 15837/ Kaplička sv. Anny Doubravník 34766/ Kostel Nalezení sv. Kříže Doubravník 17446/ Stará škola Doubravník 50103/ Měšťanský dům Doubravník 50836/ Měšťanský dům bývalá pošta č. p. 72 Doubravník 28860/ Proboštství Doubravník 36841/ Obytný dům č. p. 87- venkovská usedlost Doubravník Venkovská usedlost, s omezením, bez včelínu Doubravník 11465/ Dřevěný mostek Doubravník 34655/ Zřícenina hradu Košíkov Drahonín 30057/7-701 Farní kostel Povýšení sv. Kříže Drásov 50013/ Komplex mlýna č. p. 42 a 82 Drásov 29004/7-448 Zřícenina hradu Trmačov Hluboké Dvory 17635/7-729 Kaple Starohorská Ivančice 29285/ Zvonička Jilmoví 21221/ Zvonička Kaly 28224/ Kaple sv. Anny Křižínkov 21862/ Venkovská usedlost Křížovice 0 Kříž Kuřimské Jestřabí 27534/ Kaplička Kuřimské Jestřabí 22590/7-788 Boží muka - při silnici směrem k Maršovu Lažánky 32903/7-787 farní kostel Nejsvětější Trojice s ohradní zdí Lažánky 45820/ Hostinec Litava Kašna Lomnice 17

18 reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území 89321/ Panský dům čtyři znaky nad hl. vchodem Lomnice 28909/7-530 Morový sloup se sochami na náměstí Lomnice 42190/7-531 Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice do Řepky Lomnice 45015/7-532 Židovský hřbitov Lomnice 18531/7-528 Radnice - č. p. 32 Lomnice 32061/7-526 Synagoga Lomnice 45305/7-527 Kaple sv. Antonína na hřbitově s ohradní zdí Lomnice 46516/7-529 Fara - č. p. 73 Lomnice 18957/7-519 Zámek - č. p. 35 Lomnice Dům č. p. 72 Lomnice 23129/7-525 Farní kostel Navštívení P. Marie, + socha sv. Jana Křtitele- socha sv. Vavřince, socha sv. Jana Lomnice Nepomuckého- část ohradní zdi s branou Kaple na Novém světě Lomnice Židovská škola Lomnice Sýpka Lomnice 89320/ Socha Gambrina v pivovaru Lomnice Měšťanský dům č. p. 62 Lomnice Dům č. p. 22 Lomnice 35372/7-799 Boží muka - na kopci Čimperka Lomnička 51109/ Soubor staveb usedlosti č. p. 4 Lomnička 16768/7-798 Kaplička sv. Bedřicha - na návsi Lomnička 18350/ Kaple Lubné 46109/7-808 Filiální kostel sv. Vavřince Malhostovice 25779/7-809 Hřbitůvek - na Vobůrce Maršov 22887/ Kostel sv. Kunhuty Nedvědice Dům č. p. 35 Nedvědice Smírčí kámen Nuzířov 25399/7-842 Kříž z r Nelepeč Žernůvka 25748/7-841 Kříž z r Nelepeč - Žernůvka 46262/ Farní kostel sv. Jiří Olší 16954/7-565 Zřícenina hradu Levnov Osiky (Synalov) Kostel sv. Stanislava Osiky 34978/7-884 Kříž Pejškov 25198/7-885 Rychta Pejškov 27097/ Areál hradu Pernštejn Pernštejn 27538/ Most (lávka) přes Nedvědičku / Pernštejn Pernštejn 42223/ Kaplička Pernštejnské Jestřabí 45820/ Hospoda Pernštejnské Jestřabí 28276/ Cisterciácký klášter Porta Coeli - osada Předklášteří s ohradní zdí a sýpkou Předklášteří 21798/ Kostel Nejsvětější Trojice Předklášteří 45823/7-969 Socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého v zahradě domu č. 80 Sentice 31673/ Zřícenina hradu Rysov Skryje Buchalův vodní mlýn Skryje 26735/7-989 Farní kostel Nanebevzetí P. Marie Svatoslav 18

19 reg. číslo MonumNet název kulturní památky katastrální území 46962/7-990 Rudný důl - zbytek štoly za obcí Svatoslav 19782/ Sušírna ovoce Šerkovice 49647/ Boží muka Štěpánovice 14867/ Smírčí kámen na obecním kopci Štěpánovice 30468/ Smírčí kámen u Bednářova lesa Štěpánovice 49646/ Kaple sv. Cyrila a Metoděje Štěpánovice 12321/ Kaplička sv. Anny Štěpánovice 18484/ Kašna, nám. Míru Tišnov 42107/ Boží muka u silnice do Lomničky Tišnov 22543/ Boží muka u silnice do Železného Tišnov 17985/ Sloup P. Marie na náměstí Tišnov 16316/ Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice k Deblínu Tišnov 22755/ Hraniční kámen Tišnov 33983/ Dům č (Dolní nám.) č. 103 Komenského nám. Tišnov 42226/ Dům č. p dům u Müllerů - Jungmannova čp. 80 Tišnov 22503/ Budova spořitelny - Komenského nám. 124 Tišnov 33392/ Farní kostel sv. Václava Tišnov 36437/ Vila zv. Franke, Riegrova Tišnov 14618/ Dům č. 82, Jungmannova ul. Peklo Tišnov 24456/ Vila, (Gottwaldova) Riegrova Tišnov 21650/ Vila, (Gottwaldova) č. 9, č. p Riegrova Tišnov 19615/ Radnice Tišnov 37799/ Rodinná vila- Riegrova 340 Tišnov 17288/ Rodinná vila- Riegrova 425 Tišnov 22930/ Rodinná vila- Riegrova 331 Tišnov 21049/ Dům č. 184, Na Humpolce - Brněnská ul. Tišnov 33983/ Měšťanský dům Tišnov 22624/ Kříž z r Tišnovská Nová Ves 22431/ Kostel sv. Jiljí Újezd u Tišnova 29099/7-620 Farní kostel sv. Petra a Pavla Unín 39584/ Hrad, zřícenina Víckov 17875/ Krucifix Víckov 46244/ Zámek Vohančice 26827/ Boží muka u silnice do Skaličky Všechovice 37733/ farní kostel sv. Petra a Pavla Žďárec 19

20 A)3.1.3 Nemovité národní kulturní památky číslo jevu 9 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma prohlašuje vláda nařízením, rozhodnutí o OP vydává obecní úřad ORP limity využití území o viz seznam nemovitých kulturních památek zapsaných v ÚSKP o OP národní kulturní památky hradu Pernštejna (vyhlášeno ONV ve Žďáře n. Sázavou Seznam nemovitých národních kulturních památek zapsaných v ÚSKP reg. číslo MonumNet katastrální území název památky vyhlášení 27097/ Pernštejn hrad Pernštejn Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky 28276/ Předklášteří cisterciácký klášter Porta coeli Nařízení vlády č. 50/2010 Sb. ze dne o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky 20

21 A)3.1.4 Archeologie Území archeologického zájmu: Řešené území je územím archeologického zájmu ve smyslu 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při zemních zásazích do terénu na takovém území dochází s vysokou pravděpodobností k narušení archeologických nálezů. číslo jevu 16 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. území s archeologickými nálezy prohlašuje krajský úřad vydáním plánu území s archeologickými nálezy limity využití území o viz seznam významných archeologických lokalit Seznam území s archeologickými nálezy: katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Běleč u Lomnice /3 2 Středověké a novověké jádro obce Křeptov /8 2 Středověké a novověké jádro obce Brumov u Lomnice /1 2 Středověké a novověké jádro obce Brusná /3 1 Trať Lhotky Veselí u Lomnice /4 2 Středověké a novověké jádro obce Hluboké Dvory /3 2 Středověké a novověké jádro obce Hluboké Dvory /4 1 Trmačov - zřícenina hrádku (tvrze?) Lomnice u Tišnova /4 1 Židovský hřbitov Lomnice u Tišnova /3 1 Zámek-středověké a novověké jádro obce Ochoz u Tišnova /2 2 Středověké a novověké jádro obce Osiky /10 1 ZSV Přibyslavice Osiky /2 2 Středověké a novověké jádro obce Osiky /5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Rašov /2 2 Středověké a novověké jádro obce Rohozec u Tišnova /1 2 Středověké a novověké jádro obce Strhaře /3 2 Středověké a novověké jádro obce Strhaře /5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Synalov /5 1 Hradisko- zřícenina hradu- kostel sv. Stanislava Synalov /1 2 Středověké a novověké jádro obce Unín /2 2 Středověké a novověké jádro obce Unín /4 1 Trmačov - zřícenina hrádku (tvrze?) Zhoř u Rohozce /1 2 Středověké a novověké jádro obce Braníškov /4 2 Středověké a novověké jádro obce Březina u Tišnova /9 1 "Polodíly k ostrovům"- Hradiska Březina u Tišnova /10 1 Intravilán Deblín /9 1 Historický intravilán Deblín /4 1 Kostel sv. Mikuláše Deblín /3 1 Zmizelý hrad v roztroušené zástavbě Deblín /5 2 ZSV Žďárce Drásov /4 1 "Keblány" Drásov /5 1 "Díly pod Horkami" Drásov /3 1 "Horky" Drásov /6 1 J od trati "Díly pod Horkami" 21

22 katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Drásov /7 1 JV od trati "Díly pod Horkami" Drásov /4 1 Klučanské Drásov /8 1 S od trati "Trávnice" Drásov /10 1 JZ od trati "Trávnické" Drásov /9 1 "Trávnické" Drásov /13 1 "U Bučků" Drásov /11 1 "U boží muky" Drásov /17 2 Středověké a novověké jádro obce Drásov /12 1 "Prejtaky k Malhostovicím" Drásov /1 1 Mezi tratěmi Čebínské dolní a Čebínské horní Heroltice u Tišnova /10 1 Intravilán Heroltice u Tišnova /11 2 Horka Hradčany u Tišnova /8 1 "Pod horkou" Hradčany u Tišnova /2 1 "Hůrka" Hradčany u Tišnova /3 1 Na valech Hradčany u Tišnova /13 1 "Padělky u vinohrádku" Hradčany u Tišnova /1 1 K Čebínu Hradčany u Tišnova /4 1 "Sokolí"- "Velké klínky pod Sokolím" Holasice u Veverské Bítýšky /5 1 ZSV Ceblovice Holasice u Veverské Bítýšky /8 2 Středověké a novověké jádro obce Lažánky u Veverské Bítýšky /1 1 Hradiště U hráze - U čertovy hráze Lažánky u Veverské Bítýšky /3 1 Tábor Lažánky u Veverské Bítýšky /5 1 ZSV Ceblovice Lažánky u Veverské Bítýšky /1 1 Středověké a novověké jádro obce Lažánky u Veverské Bítýšky /2 2 Šmelcovna Lomnička u Tišnova /10 1 Květnice Malhostovice /21 1 J od obce Skalička- "Paní hora Malhostovská"?? Malhostovice /18 1 "U Pluštaru", "Na Posedkách" Malhostovice /25 1 "U Nuzířova" Malhostovice /1 1 Malhostovice - Nuzířov Malhostovice /12 1 "Prejtaky k Malhostovicím" Malhostovice /16 1 "U Brabinky" Malhostovice /27 1 S obce Malhostovice /18 2 Středověké a novověké jádro obce Malhostovice /14 1 Z od trati "U bílého kamene"- "Žalvíř" Malhostovice /15 1 "U bílého kamene" Malhostovice /6 1 "U bílého kamene" Malhostovice /5 1 "Díly nad humny" Malhostovice /1 1 "Na Jezerách nad Koudelkami" Malhostovice /3 1 "Jezera" Malhostovice /4 1 "Na díle" Malhostovice /2 1 Mezi polohami Na Jezerách nad Koudelkami a Jezera Malhostovice /8 1 "Padělky pod kříbem"- "Zlámaniny" Malhostovice /7 1 "Jezera" Malhostovice /5 1 "Pod Zlobicí" Malhostovice /4 1 "Polovy žleby" 22

23 katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Malhostovice /9 1 "Nad nivkami pod Zlobicí" Nuzířov /20 1 "Kopaniny" Nuzířov /19 1 "Bezkoutský", "Paní hora Nuzířovská"- "Kouty" Nuzířov /31 2 Středověké a novověké jádro obce Nuzířov /12 1 U silnice Nuzířov /26 1 J obce Nuzířov Maršov u Veverské Bítýšky /5 2 Středověké a novověké jádro obce Nelepeč /4 2 Středověké a novověké jádro obce Žernůvka /6 2 Středověké a novověké jádro obce Předklášteří /11 1 Besének Předklášteří /9 1 Drobná fortifikace "Čepička" Předklášteří /12 1 Výšina Kozí brada Sentice /1 1 K Čebínu Sentice /4 1 "Sokolí" Sentice /5 1 Intravilán Sentice /7 1 Pod Sokolím Sentice /6 1 Úzké u rybníka Skalička u Tišnova /23 1 "Obecníky" Skalička u Tišnova /22 1 S od obce Skalička Skalička u Tišnova /24 1 "Ohrazdy" Skalička u Tišnova /30 2 Středověké a novověké jádro obce Svatoslav u Tišnova /2 1 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Šerkovice /1 2 Středověké a novověké jádro obce Šerkovice /2 1 ZSV Tisová Štěpánovice u Tišnova /7 2 Středověké a novověké jádro obce Hájek u Tišnova /17 1 "Stanovisko" Pejškov u Tišnova /7 1 Ludvíkov Pejškov u Tišnova /8 2 Středověké a novověké jádro obce Tišnov /3 1 Středověké a novověké jádro města Tišnov /10 1 Květnice Tišnov /6 1 Cihelny Tišnov /5 1 Mlýnsko Tišnov /8 1 Mlýnisko Tišnov /9 1 Pod Klucaninou Tišnov /10 1 Květnice Čížky /2 2 Středověké a novověké jádro obce Úsuší /5 2 Středověké a novověké jádro obce Vohančice /6 1 Tvrz, intravilán Vohančice /7 1 Ludvíkov Všechovice u Tišnova /29 2 Středověké a novověké jádro obce Všechovice u Tišnova /2 1 Rybníky Všechovice u Tišnova /28 1 "Pod Humny" Všechovice u Tišnova /3 1 "Horky" Železné /2 1 Hradisko Železné /1 1 Intravilán obce Železné /7 1 U lípy Tišnov /7 1 U lípy Hájek u Tišnova /17 1 "Stanovisko" Blahoňov /7 2 Středověké a novověké jádro obce Borač /5 2 Středověké a novověké jádro obce Podolí u Borače /6 2 Středověké a novověké jádro obce Borovník /2 2 Středověké a novověké jádro obce 23

24 katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Černvír /1 1 Hradisko-kostel Nanebevzetí P.Marie- tvrz Černvír /2 2 Středověké a novověké jádro obce Dolní Loučky /2 1 Kostel sv. Martina Dolní Loučky /1 2 Středověké a novověké jádro obce Dolní Loučky /8 1 Zřícenina hradu Loučky- též Střemchov Dolní Loučky /7 1 ZSV Chvališov- Chytálky Střemchoví /3 2 Středověké a novověké jádro obce Střemchoví /1 2 Středověké a novověké jádro obce Střemchoví /8 1 Zřícenina hradu Loučky- též Střemchov Drahonín /6 2 Středověké a novověké jádro obce Drahonín /7 2 Kopaniny Drahonín /9 1 Zřícenina hradu Košíkov Drahonín /10 2 ZSV Nevěřín Horní Loučky /2 2 Středověké a novověké jádro obce Horní Loučky /3 2 Středověké a novověké jádro obce Kaly /2 2 Středověké a novověké jádro obce Zahrada /2 2 Středověké a novověké jádro obce Zahrada /4 2 Středověké a novověké jádro obce Křížovice /5 2 Středověké a novověké jádro obce Kuřimská Nová Ves /4 2 Středověké a novověké jádro obce Kuřimská Nová Ves /8 1 Borky - ZSV Bory Kuřimské Jestřabí /7 1 ZSV Chvališov Kuřimské Jestřabí /5 2 Středověké a novověké jádro obce Kuřimské Jestřabí /7 2 Středověké a novověké jádro obce Lubné /6 2 Středověké a novověké jádro obce Lubné /8 1 Borky - ZSV Bory Nedvědice pod Pernštejnem /9 2 Středověké a novověké jádro obce Nedvědice pod Pernštejnem /4 1 Klečany - ZSV a tvrz Pernštejn /1 1 Hrad Pernštejn Pernštejn /7 2 Pernštejn-bývalý hospodářský dvůr Klokočí u Olší /2 2 Středověké a novověké jádro obce Klokočí u Olší /3 2 Středověké a novověké jádro obce Litava /3 2 Středověké a novověké jádro obce Olší u Tišnova /1 1 Kostel sv. Jiří Rakové /5 2 Středověké a novověké jádro obce Husle /1 2 Středověké a novověké jádro obce Jilmoví /6 2 Středověké a novověké jádro obce Maňová /5 2 Středověké a novověké jádro obce Pernštejnské Jestřabí /3 2 Středověké a novověké jádro obce Pernštejnské Jestřabí /4 2 Středověké a novověké jádro obce Prosatín /1 1 Intravilán Rojetín /6 1 Na stráni - zřícenina hrádku Rojetín /3 2 Středověké a novověké jádro obce Řikonín /2 2 Středověké a novověké jádro obce Skryje /9 1 Zřícenina hradu Košíkov Skryje /4 2 Středověké a novověké jádro obce Skryje /5 1 Hrádek- zřícenina hrádku Skryje /11 1 Zřícenina hradu Rysov Tišnovská Nová Ves /10 2 ZSV Nevěřín Tišnovská Nová Ves /11 1 Zřícenina hradu Rysov Tišnovská Nová Ves /3 2 Středověké a novověké jádro obce Újezd u Tišnova /13 1 Hrádek 24

25 katastrální území "Porcsas" typ území s archeologickými nálezy Újezd u Tišnova /1 2 Středověké a novověké jádro obce Újezd u Tišnova /7 1 ZSV Chvališov- Chytálky Katov /8 1 Borky - ZSV Bory Katov /3 2 Středověké a novověké jádro obce Níhov /4 2 Středověké a novověké jádro obce Vratislávka /2 2 Středověké a novověké jádro obce Žďárec /12 2 Středověké a novověké jádro obce Ostrov Víckov /4 2 Středověké a novověké jádro obce Víckov /7 1 Na hradě - zřícenina hradu Žďárec /8 1 Havlov Žďárec /1 2 Středověké a novověké jádro obce Žďárec /6 1 Na stráni - zřícenina hrádku Žďárec /2 2 Středověké a novověké jádro části Podežďárec Doubravník /1 1 Středověké a novověké jádro obce Malhostovice /9 1 "Nad nivkami pod Zlobicí" 25

26 A)3.2 Ochrana přírody číslo jevu 22 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. významný krajinný prvek registrovaný registrují je pověřené obecní úřady o Bažinka pod Sokolím o Bílá skála o Braníškovská horka o Braníškovské žleby o Březinský močál o Čimperská lada o Dálnice o Deblínská pastvina o Deblínský rybník o Díly o Dranč o Drásovská studánka o Hamerský o Hankovecký potok o Heroltická Horka o Heroltický potok o Hlinky o Homole o Horka o Hradisko o Hřbítek o Jamenská rokle o Jezera o Jezírko o Jižní svahy o K Hradčanské zastávce o Kláda o Klucanina - Zmoly o Kolbabkův kopeček o Kosová o Kotouloska o Krajiny o Kručínková stráň o Křížíky o Lada nad nivou o Lada nad sídlištěm o Lada pod Dřínovou o Lažánecké zmoly o Lícha o Lipová alej na Hrádku o Lipová alej v Zamlýně o Loučka v Baňkovech o Louka nad Sečemi o Louka nad Stanovisky o Louky pod Čepičkou o Luh pod Dřínovou o Malý Petrov o Maršovské sady o Maršovský žleb o Meandry Lubě o Meze na dílech o Mezi zelami o Mlýnisko o Mokřad o Na Padělcích o Na příčníkách o Na širokém o Nad Homolí o Nad nivkami o Nad roklí limity využití území o Pod Čudánkou o Pod dlouhými padělky o Pod Doubravou o Pod Drančem o Pod horkou o Pod horou o Pod novou silnicí o Pod Ochůzkou o Pod Petrovem o Pod skalou o Pod Strážnou o Pod Svobodnicí o Pod Špilberkem o Pod Vinohradem o Pod Výrovkou o Pod Zhoří o Pod Železným o Podskalky o Prostřední hony o Přední hakenské strže o Při žlebech o Příčky o Rašovská lada o Rokle v hájku o Sádek o Samotínská lada o Sekery o Skála o Skalky o Stanovisko o Strejčkov o Suchá loučka o Svatoslavská kamenice o Svatoslavská lada o Svobodnice Janouškova zmola o Sychrák Kolbábka o Šafranice o Šerkovické padělky o Šerkovický rybníček o Tišnovská vodárna o U Bucků o U cesty o U dálnice o U Drásovského mostu o U Hálova mlýna o U Hradčanské zástávky o U Jezírka o U koupaliště o U staré vápenky o U Šmělcovny o U tabule o U tratě o U věže o U závisti o Údolí Lomničky o Úsušská rokle I o Úsušská rokle II o Úsušský remízek o Úvoz nad Žernůvkou o V Dílech 26

27 číslo jevu 22 sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. významný krajinný prvek registrovaný registrují je pověřené obecní úřady o Nad řekou o Nad sady o Nad starou tratí o Nad studánkou o Nad širokým o Nad vinohradem o Nad zahradami o Nivky o Olšičky o Ovčárna o Ožlabský o Pastviska o Pískovna o Pod Březím limity využití území o Velká Dřínová o Vidové o Vinohrad o Výšinky o Za Horkou o Za Žlebci o Za Žlíbkami o Zadní díly o Zářez u tratě o Zmole o Ždanecký potok o Žlíbek významný krajinný prvek ze zákona přírodní rezervace včetně ochranného pásma náleží mezi zvláště chráněná území, eviduje AOPK v ÚSOP přírodní park zřizuje se k ochraně krajinného rázu o mimo registrované VKP jsou dle zákona významnými krajinnými prvky v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky jsou vyjádřeny jinou položkou (PUPFL, vodní plochy a toky) o Hrádky o Nad horou o Pod Sýkořskou myslivnou o Slunná o Sokolí skála o Údolí Bílého potoka o Svratecká hornatina o Lysicko 31 přírodní památka včetně ochranného pásma náleží mezi zvláště chráněná území, eviduje AOPK v ÚSOP o Dobrá studně o Horní Židovka o Hrušín o Klášterce o Krkatá bába o Květnice o Luzichová o Malhostovické kopečky o Míchovec o Na kutinách o Padělky o Pilský rybníček o Pláně o Rojetínský hadec o Svídovec o Svratka o Sýkoř o Synalovské kopaniny o Trenckova rokle o Údolí Chlébského potoka o Veselská lada o Veselský chlum o Zámecký les v Lomnici o Zlobice 27

28 číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. památné stromy vyhlašují je pověřené obecní úřady, eviduje AOPK v ÚSOP NATURA evropsky významná lokalita eviduje AOPK v ÚSOP o Bohunčina lípa o Borovice u vily Franke o Buk v Rozkopalové zmole o Červený buk v zámecké zahradě o Drásovská mlýnská hruštička o Dub letní v areálu nemocnice o Hrušeň v Předklášteří o Humpolíčkova Lípa o Javor klen v Lomnici o Jeníkova hruška o Jeřáb břek u staré vápenky o Jubileum o Kalovská lípa o Lípa o Lípa na kopečku o Lípa republiky o Lípa srdčitá o Lípa srdčitá v Lomnici o Lípa Svobody o Lípa u Brněnského kříže o Lípa u kapličky pod kostelem o Bobrůvka o Dobrá studně o Doubravník - kostel o Květnice o Malhostovické kopečky o Prudká o Rojetínský hadec o Sokolí skála o Trenckova rokle o Údolí Chlébského potoka o Výrovy skály o Zlobice limity využití území o Lípa u školy o Lípa u vodárny o Lípa u Železného o Lípa velkolistá o Lipové stromořadí Na Hrádku o Lipové stromořadí v Tišnově o Lípy srdčité o Lípy u křížku o Lípy u sv. Jana v Tišnově o Lípy v Předklášteří o Obecní lípa za kostelem o Obecní lípa o Platan u Besénku o Pod kaštany o Skupina líp v klášteře Porta coeli o Skupiny dvou líp o Tis červený o Tis obecný červený o Unínské lípy o Vrba u Krbu A)3.3 Ochrana přírodních zdrojů, ochrana ložisek, zemského povrchu číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. lesy ochranné o zařazení rozhoduje krajský úřad les zvláštního určení o zařazení rozhoduje krajský úřad lesy hospodářské lesy, které nejsou zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení vzdálenost 50m od okraje lesa k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje je třeba souhlas příslušného orgánu státní správy lesů o na celém území ORP Tišnov limity využití území o Dle zákona č.289/1995 Sb. je nutno respektovat území v návaznosti na pozemky určené k plnění funkcí lesa - do 50 m. musí být v podrobnější dokumentaci projednány se státní správou lesů, zástavba musí být obrácena k lesnímu porostu nezastavěnou částí pozemku 28

29 číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. bonitovaná půdně ekologická jednotka Informace o kvalitě půdy investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranného pásma zdroje, které jsou nebo mohou být využívány pro potřeby člověka vodní útvar podzemních vod vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru povodí vodního toku, rozvodnice povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toku k určitému místu vodního toku; povodí je ohraničeno rozvodnicí záplavové území administrativně určené území, které může být při výskytu povodně zaplaveno vodou aktivní zóna záplavového území hranice aktivní zóny záplavového území ohraničující území v zast. územích obcí, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku území zvláštní povodně pod vodním dílem vymezení území ohroženého zvl. povodněmi dobývací prostor stanoví obvodní báňský úřad, prostor s dočasnou změnou území a jeho ochrana limity využití území o Celostátní databáze BPEJ (zajišťuje MZe prostřednictvím odborné organizace) o Stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků o ochranná pásma vymezována s ohledem na ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než m 3 za rok. Jsou stanovována vodoprávním úřadem o ochranná pásma I. stupně (ochrana vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného místa) o ochranná pásma II. stupně (ochrana vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem) o Boskovická brázda jižní a severní část o Krystalinikum v povodí Svratky střední a západní část o Kuřimská kotlina o povodí I. řádu Dunaj o povodí II. řádu Dunaj o povodí III. řádu Svitava, Svratka o povodí IV. řádu Bedřichovský potok, Besének, Bílý potok, Blahoňůvka, Bobrůvka, Boračský potok, Březinka, Býkovka, Čebínský potok, Hadůvka, Halda, Chlébský potok, Kozlí potok, Křeptovský potok, Křížovský potok, Kuřimka, Lažánka, Libochovka, Lomnička, Lubě, Maršovský potok, Nedvědička, Pejškovský potok, Podhorka, Přibyslavický potok, Rakovec, Svratka, Závistka, Žlébský potok o návrhová záplavová čára návrhové povodně s periodicitou 5, 20 a 100 let (Q5, Q20, Q100) o vodní toky: Bobrůvka, Svratka o vodní toky: Bobrůvka, Svratka o zvláštní povodeň pod vodním dílem Vír o Lažánky o Předklášteří I. o Předklášteří u Tišnova 29

30 číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. chráněné ložiskové území ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo stížení jeho dobývání; stanoví MŽP ložisko nerostných surovin osvědčení o výhradním ložisku vydává MŽP poddolované území území se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik např. sesuvy, radiometrické anomálie o Březina o Černvír o Lažánky o Malhostovice o Rašov o Smrček limity využití území o výhradní ložisko Březina Bačkovec, Lažánky, Malhostovice, Nedvědice Sejřek, Předklášteří, Předklášteří Dřínová, Rašov, Smrček o prognózní zdroje Strhaře - Kozárov lokality plošné o Deblín o Drahonín o Heroltice u Tišnova o Holasice u Veverské Bítýšky o Javůrek o Klokočí u Olší o Křižínkov o Lažánky u Veverské Bítýšky o Litava o Maršov u Veverské Bítýšky o Maršov u Veverské Bítýšky Lažánky o Pernštejn o Předklášteří Závistka o Předklášteří Kozí brada o Smrček o Svatoslav u Tišnova o Tišnov Květnice o Tišnov Květnička lokality bodové o Březina u Tišnova o Deblín o Dolní Loučky štola u tunelu o Doubravník o Hájek u Tišnova o Kaly o Kuřimské Jestřabí o Maršov u Veverské Bítýšky propad o Maršov u Veverské Bítýšky o Rašov o Strhaře o Svatoslav u Tišnova o Zhoř u Rohozce o Hajánky o Hradčany u Tišnova o Malhostovice o Nelepeč o Lomnice o Rohozec 30

31 A)3.4 Ochrana veřejné infrastruktury číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma vodovodní síť včetně ochranného pásma zejména přiváděcí řády do úpravny vody a z úpravny vody technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma zejména přiváděcí stoky k čistírně odpadních vod výrobna elektřiny včetně ochranného pásma výrobna elektřiny (elektrárna) nad 1 MW elektrická stanice včetně ochranného pásma elektrická stanice (rozvodna, trafostanice) ZVN / VVN, VVN / VN, VN / NN nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma zahrnuje: - nadzemí vedení ZVN, VVN, VN, NN -podzemní kabelové vedení VVN, VN, NN technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma zásobník plynu, plynojem, regulační, předávací, kompresorová stanice a další vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma zahrnuje: - velmi vysokotlaký a tranzitní plynovod a anodové uzemnění - vysokotlaký plynovod a anodové uzemnění - hlavní středotlaký plynovod a anodové uzemnění technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma jedná se např. o výrobny tepla, limity využití území o technologický objekt zásobování vodou - vodojem o technologický objekt zásobování vodou - čerpací stanice o technologický objekt zásobování vodou - úpravna vody o vodovodní síť pitné vody o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod čistírna odpadních vod o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - přečerpávací stanice o technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod - ostatní zařízení o síť kanalizačních stok o výrobna elektřiny (fotovoltaické elektrárny) o elektrická stanice (rozvodna transformovna, stožárová trafostanice, zděná trafostanice) o nadzemní a podzemní vedení NN, VN o nadzemní vedení VVN, ZVN o technologický objekt zásobování plynem (regulační/ měřící stanice STL a VVTL, regulátor distribuční STL, stanice katodické ochrany) o ochranné a bezpečnostní pásmo technologického objektu zásobování plynem o VTL, STL a NTL plynovod o ochranné a bezpečnostní pásmo VTL, STL a NTL plynovodu o kotelna (Tišnov) 31

32 číslo jevu sledovaný jev dle Přílohy 1, vyhlášky č. 500 / 2006 Sb. předávací stanice, výměníkové stanice apod. teplovod včetně ochranného pásma zahrnuje: - dálkový teplovod a jeho anodové uzemnění - primární teplovod a jeho anodové uzemnění elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma - EKZ veřejné komunikační sítě jako ústředna - EKZ neveřejné komunikační sítě - rádiová zařízení (např. vysílače) komunikační vedení včetně ochranného pásma - komunikační vedení veřejné komunikační sítě mezi EKZ veřejné komunikační sítě - komunikační vedení neveřejné komunikační sítě mezi EKZ neveřejné komunikační sítě - rádiové směrové spoje Staré zátěže v území a kontaminované plochy o teplovod - Teplo T (Tišnov) limity využití území o EKZ České radiokomunikace, Vodafone, T-Mobile, SŽDC, O2 Czech Republic o ochranné pásmo EKZ o komunikační vedení ČD Telematika, E.ON, České radiokomunikace, itself, O2 Czech Republic, Energetika Kuřim, RWE GasNet, SŽDC, T - mobile, Teplo T o ochranné pásmo komunikačního vedení o Šroubárna Zetor Předklášteří, TKO Tišnov Trnec, Cihelna Lomnice, SEM, s.r.o. závod Drásov, Horní Loučky, Maršov, Propadlí, skládky Sentice, Deblín, Drahonín, Lažánky, Olší, Předklášteří, Tišnov 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma o silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma o silnice III. třídy včetně ochranného pásma 94 železniční dráha celostátní včetně o železniční dráha č. 250, 251 ochranného pásma o ochranné pásmo železniční dráhy 97 vlečka včetně ochranného pásma o vlečka včetně ochranného pásma objekt důležitý pro obranu státu 107 včetně ochranného pásma o např. čerpací stanice, mosty, nemocnice, atd. za objekty odpovídají ministerstva a o ochranná pásma objektů jiné ústřední správní úřady objekt požární ochrany - sklady a zařízení MV GŘ HZS ČR - požární stanice a zařízení HZS kraje objekt důležitý pro plnění úkolů Policie ČR ochranné pásmo hřbitova, krematoria OP činí nejméně 100 m o požární stanice HZS Tišnov, školicí středisko Tišnov, výcvikový prostor Březina u Tišnova, sklady o policejní stanice o ochranné pásmo veřejných pohřebišť A)4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ V grafické části viz výkres č. 3. Výkres záměrů na provedení změn v území. 32

33 A)4.1 Politika územního rozvoje ČR (PÚR) POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 Rozvojové oblasti a rozvojové osy navržené na základě Politiky územního rozvoje České republiky jsou vymezeny v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. OB3 Rozvojová oblast Brno Území ORP Tišnov je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o území s velmi silnou koncentrací obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam. Rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními komunikacemi, tak i tranzitním železničním koridorem. Sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Pro řešení ÚPD Tišnova a obcí v tomto území vyplývá úkol: a) vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1 v souvislosti s rozvojem komerční zóny Brno-jih. b) vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna. OS9 Rozvojová osa Brno Svitavy (Moravská Třebová) Obce mimo rozvojové oblasti a rozvojovou osu OS8, s výraznou vazbou na významné dopravní cesty, tj. silnici I/43, koridor připravované rychlostní silnice R43 a železniční trať č. 260 (Brno Česká Třebová). P10 koridor pro VVTL plynovodu DN 700 PN 63 Koridor P10 pro návrh VVTL plynovodu vedoucího z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji. A)4.2 Záměry kraje Dopravní infrastruktura: rychlostní silnice R43 varianty D4 A, D4 B, D4 D, D3 C/Z přestavba krajských tahů ÚAP JMK předkládají záměr na přestavbu krajského tahu, který se týká koridoru D37 II/385 Hradčany Čebín. Šířka koridoru je 150 m, zasahuje se obcí Hradčany, Sentice, Tišnov územní rezervy ÚAP JMK vymezují územní rezervy pro prověření možnosti budoucího využití a umístění ploch a koridorů silniční dopravy nadmístního významu: o DR16 II/387 napřímení Štěpánovice o DR11 II/379 napřímení Nelepeč Žernůvka o DR43 III/3795 Kuřimské Jestřabí Dolní Loučky, přeložka cyklistické koridory - ÚAP JMK vymezují vedení mezinárodní a krajské sítě cyklistických koridorů: o mezinárodní cyklistický koridor prochází obcemi: Běleč, Březina, Doubravník, Lomnice, Předklášteří, Heroltice, Lažánky, Lomnička, Šerkovice, Tišnov o krajský cyklistický koridor prochází obcemi Borač, Březina, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drásov, Heroltice, Hradčany, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Maršov, Nedvědice, Předklášteří, Sentice, Štěpánovice, Tišnov optimalizace železniční tratě č. 250 Tišnov - Brno, Řečkovice Technická infrastruktura: vedení VVN 400 kv včetně rozvoden ÚAP JMK vymezují koridory pro vedení VVN 400 kv včetně rozvoden. Řešeného území se týká koridor TE3 procházející obcemi Hradčany a Sentice, šířka koridoru je 400 m. rozvodna VVN 400 kv ÚAP JMK vymezují plochu TE6 pro Rozvodnu 400 kv Čebín rekonstrukce a rozšíření. Plocha o rozloze 10 ha je vymezena na území obce Hradčany. 33

34 ÚSES VVTL plynovod Kralice Bezměrov - poskytovatel NET4GAS zpřesňuje koridor TE34 VVTL plynovodu DN 700 PN 63 vedoucí z okolí obce Kralice nad Oslavou v kraji Vysočina k obci Bezměrov ve Zlínském kraji, procházející severně od Brna, vymezený v PÚR ČR Vedení koridoru zasahuje na území obcí Malhostovice a Sentice. Šířka koridoru je 400 m. ÚAP JMK vymezují plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability: nadregionální biocentra: o NRBC01 Údolí Hodonínky (Nedvědice, Osiky) nadregionální biokoridor: o NRBK 01 (Běleč, Borač, Černvír, Doubravník, Kaly, Lomnice, Nedvědice, Březina, Dolní Loučky, Heroltice, Lažánky, Lomnička, Nelepeč - Žernůvka, Ochoz u Tišnova, Osiky, Předklášteří, Sentice, Štěpánovice, Synalov, Tišnov) regionální biocentra: o RBC017 U Krkaté báby (Hluboké Dvory) o RBC018 U Tabule (Rašov, Šerkovice, Tišnov o RBC019 Jahodná (Borač, Lomnice, Lomnička, Štěpánovice) o RBC020 Žďárná (Doubravník, Ochoz u Tišnova) o RBC021 Sýkoř (Osiky, Synalov) o RBC023 Pernštejn (Nedvědice) o RBC024 Sokolí skála (Borač, Doubravník, Ochoz u Tišnova) o RBC025 Havlov (Drahonín, Žďárec) o RBC026 Vrbka (Horní Loučky, Pernštejnské Jestřabí, Lomnička, Předklášteří) o RBC027 Květnice (Tišnov) o RBC028 Loučky (Dolní Loučky) o RBC029 Slunečná (Braníškov, Heroltice, Lažánky, Maršov, Tišnov) o RBC032 Hamerská (Maršov, Svatoslav) o RBC033 Červená (Svatoslav) o RBC034 Zlobice (Malhostovice) o RBC185 Nad horou (Černvír, Nedvědice) o RBC186 Doubravník (Doubravník) o RBC187 Štěpánovice (Borač, Štěpánovice) o RBC188 Březina (Březina, Hradčany, Sentice) o RBC031 Ostrá (Lažánky) o RBC030 Výří skály (Sentice) regionální biokoridory: o RBK004 (Brumov, Osiky, Lomnice, Synalov) o RBK006 (Bukovice, Hluboké Dvory, Rohovec, Šerkovice, Tišnov, Unín) o RBK022 (Drahonín) o RBK023 (Horní Loučky, Olší, Pernštejnské Jestřabí, Skryje, Tišnovská Nová Ves, Žďárec) o RBK024 (Dolní Loučky, Horní Loučky, Kaly, Pernštejnské Jestřabí, Štěpánovice) o RBK025 (Černvír, Doubravník, Nedvědice) o RBK026 (Dolní Loučky, Předklášteří) o RBK030 (Lažánky, Maršov, Svatoslav) o RBK031 (Svatoslav) o RBK123 (Černvír, Doubravník, Nedvědice) o RBK124 (Doubravník) o RBK125 (Borač, Lomnice, Doubravník, Ochoz u Tišnova, Štěpánovice) o RBK126 (Březina, Hradčany, Předklášteří, Štěpánovice, Tišnov) o RBK127 (Březina, Heroltice, Hradčany, Lažánky, Sentice) o RBK005 (Synalov, Strhaře, Rašov, Lomnice, Šerkovice) o RBK029 (Lažánky) o RBK028 (Malhostovice) o RBK027 (Malhostovice) Vodní hospodářství: LAPV - ÚAP JMK zpřesňují plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV), vymezené v PÚR ČR 2008, vymezením územní rezervy pro pověření 34

35 budoucího využití a umístění plochy LAR3 Kuřimské Jestřabí (Deblín, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Řikonín, Újezd u Tišnova, Kuřimské Jestřabí). Opatření na vodním toku - ZÚR JMK vymezují plochu POP07 Opatření na vodním toku Bobrůvka (Dolní Loučky, Horní Loučky, Újezd u Tišnova) Poldr Malhostovice na vodním toku Lubě - ZÚR JMK vymezují plochu POT01 Poldr Malhostovice na vodním toku Lubě pro protipovodňová opatření (Drásov, Malhostovice, Všechovice, Skalička) Poldr Skryje na vodním toku Loučka - ZÚR JMK vymezují plochu POT02 Poldr Skryje na vodním toku Loučka pro protipovodňová opatření (Skryje, Tišnovská Nová Ves, Olší, Drahonín) A)4.3 Záměry ze schválené územně plánovací dokumentace V řešeném území jsou v platné ÚPD obcí vymezeny funkční plochy a plochy s rozdílným způsobem využití: 117 zastavitelná plocha (dle schválené ÚPD) vymezuje se v územním plánu o hranice zastavitelné území, zastavitelné plochy (převzato z platné ÚPD) o plochy funkční plochy, plochy s rozdílným způsobem využití (viz přehled ploch) A)4.4 Jiné záměry 118 jiné záměry veřejné i soukromé záměry změn v území o plochy rezerv z platné a rozpracované ÚPD viz přehled ploch rezerv příloha č. 2 Na základě dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíce května roku 2016 v rámci ORP Tišnov, byly definovány další záměry jednotlivých obcí. Tyto záměry zatím nejsou součástí územně plánovacích dokumentací a mají pouze informativní charakter. Informativní záměry jsou graficky znázorněny ve výkrese problémů k řešení v ÚPD ve formě bodů, linií a ploch. Index označení s názvy a popisy je uveden v následujících tabulkách. Informativní záměry znázorněné bodově Označení Název Obec Katastrální území Popis ZB01 Požární zbrojnice Běleč Běleč Plánovaná výstavba požární zbrojnice ZB02 Plocha pro občanskou vybavenost Dolní Loučky Dolní Loučky Plocha pro občanskou vybavenost ZB03 Výstavba lávky přes řeku Dolní Loučky Dolní Loučky Nový most ZB04 Rozšíření MŠ Dolní Loučky Dolní Loučky Rozšíření MŠ ZB05 Budování sítí Doubravník Doubravník Budování sítí v jižní části obce ZB06 Revitalizace areálu ZD Doubravník Doubravník ZB07 Modernizace stávající hřiště, kabin a kurtů Hradčany Hradčany ZB08 Vybudování veřejného hřiště pro děti Hradčany Hradčany ZB09 Rozšíření MŠ Lomnice Lomnice ZB10 Intenzifikace ČOV Lomnice Lomnice Intenzifikace ČOV a dešťové zdrže ZB11 Obnova náměstí Lomnice Lomnice Obnova náměstí ZB12 Dětské hřiště Pernštejnské Jestřabí Maňová Záměr vybudovat dětské hřiště ZB13 Veřejné prostranství Pernštejnské Jestřabí Pernštejnské Jestřabí Úprava veřejného prostranství ZB14 Sportovní areál Pernštejnské Jestřabí Pernštejnské Jestřabí ZB15 Veřejné prostranství Pernštejnské Jestřabí Husle Úprava veřejného prostranství ZB16 Veřejné prostranství Pernštejnské Jestřabí Jilmoví Úprava veřejného prostranství Rekonstrukce bývalé školy (kulturní dům, ZB18 Rekonstrukce bývalé školy Svatoslav Svatoslav tělocvična, klubovny, obchod) ZB17 Výstavba KD a veřejného prostranství Řikonín Řikonín Výstavba kulturního domu a veřejného prostranství pro setkávání občanů 35

36 Označení Název Obec Katastrální území Popis ZB19 Oprava jezu Štěpánovice Štěpánovice Oprava jezu na Svratce ZB20 Protipovodňová opatření Úsuší Čížky Protipovodňová opatření ZB21 Protipovodňová opatření Úsuší Čížky Protipovodňová opatření ZB22 Protipovodňová opatření Úsuší Úsuší Protipovodňová opatření ZB23 Protipovodňová opatření Úsuší Úsuší Protipovodňová opatření ZB24 Revitalizace budovy bývalé školy Všechovice Všechovice Revitalizace budovy bývalé školy (č.p. 50) ZB25 Vybudování komunikačního centra Všechovice Všechovice Vybudování komunikačního centra se společenským sálem Informativní záměry znázorněné liniově Označení Název Obec Katastrální území Popis ZL01 Komunikace Běleč - Křeptov Křeptov Rekonstrukce místní komunikace ZL02 Komunikace Borovník Borovník Záměr vybudovat novou komunikaci ZL03 Chodník a plynovod Borovník Borovník Záměr vybudovat chodník a plynovod ZL04 Chodník Černvír Černvír Záměr vybudovat chodník ZL05 Chodník Černvír Černvír Záměr vybudovat chodník ZL06 Protipovodňové opatření Dolní Loučky Dolní Loučky Záměr vybudování protipovodňového opatření ZL07 Záměr vybudování cyklostezsky Doubravník Doubravník Cyklotrasa Borač - Doubravník - Černvír ZL08 Záměr vybudování chodníku Doubravník Doubravník Záměr vybudování chodníku ZL09 Záměr vybudování chodníku Doubravník Doubravník Záměr vybudování chodníku ZL10 Vybudování cyklostezky Hradčany Hradčany Ve spolupráci s kú Sentice a Čebín ZL11 Záměr propojení místních komunikací Kuřimské Jestřabí Kuřimské Jestřabí Záměr propojení místních komunikací ZL12 Chodník Maršov Maršov Záměr vybudování chodníku ZL13 Chodník Maršov Maršov Záměr vybudování chodníku ZL14 Propojení vodovodu Osiky Osiky Propojení vodovodu ZL15 Záměr opravy místních komunikací Osiky Osiky Záměr opravy místních komunikací ZL16 Cyklostezka Předklášteří - Štěpánovice Předklášteří Předklášteří Vybudování cyklostezky ZL17 Vybudování místní komunikace Strhaře Strhaře Vybudování místní komunikace ZL18 Rekonstrukce kanalizace Svatoslav Svatoslav Rekonstrukce stávající jednotné kanalizace ZL19 Rozšíření veřejného osvětlení Svatoslav Svatoslav Rozšíření veřejného osvětlení ZL20 Rozšíření kanalizace Svatoslav Svatoslav Rozšíření kanalizace ZL21 Záměr vybudování chodníku Újezd u Tišnova Újezd u Tišnova Záměr vybudování chodníku podél komunikace ZL22 Záměr opravy místní vozovky Úsuší Úsuší Záměr opravy místní vozovky ZL23 Záměr opravy místní vozovky Úsuší Čížky Záměr opravy místní vozovky ZL24 Rekonstrukce místních komunikací Všechovice Všechovice Rekonstrukce místních komunikací ZL25 Rekonstrukce místních komunikací Všechovice Všechovice Rekonstrukce místních komunikací Informativní záměry znázorněné plošně Označení Název Obec Katastrální území Popis ZP01 Výstavba RD Borovník Borovník Nová lokalita pro výstavbu RD ZP02 Lehký průmysl Borovník Borovník Nová plocha pro lehký průmysl ZP03 Výstavba RD Dolní Loučky Dolní Loučky plocha pro bydlení ZP04 Lokalita pro výstavbu sportoviště Drásov Drásov Lokalita pro výstavbu sportoviště ZP05 Nová lokalita pro výstavbu RD Kuřimská Nová Ves Kuřimská Nová Ves plocha pro bydlení ZP06 Výstavba bytových domů Lomnice Lomnice Výstavba 11 nových bytových domů ZP07 Plocha pro výstavbu RD Předklášteří Předklášteří Plocha pro výstavbu RD ZP08 Úprava stávajícího ÚP Řikonín Řikonín Úprava stávajícího ÚP (doplnění ploch sídelní zeleně a dopravního napojení + přerozdělení ploch rod. bydlení a zahrad a sadů ZP09 Nová lokalita pro výstavbu RD Sentice Sentice Nová lokalita pro výstavbu RD ZP10 Vybudování parku Tišnov Tišnov Vybudování parku 36

37 B) ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB Zpracovaná témata: Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa B)1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ I. PROSTŘEDÍ B)1.1 Geologické a geomorfologické a hydrogeologické poměry Tišnovsko má velice pestrou geologickou stavbu. Nalézá se zde několik geologických jednotek: strážecké moldanubikum, svratecké krystalinikum, moravikum, brněnský masív a boskovická brázda. Geologickou stavbu komplikují četné zlomy. Největší část regionu je tvořena horninami ze svratecké klenby moravika. Svratecká klenba má stavbu vrásového příkrovu. Tektonicky se dělí na spodní autochtonní, resp. paraautochtonní jednotku a příkrovovou jednotku. Autochtonní jednotku tvoří předdevonské krystalinikum a devonský obal (devon útvar starších prvohor mil. let). Předdevonská deblínská skupina má ve svém základu ve spodní části feldspatizované ruly a svory s polohami metabazitů a aplitických granitoidů, ve svrchní části pak převládají horniny svorového a fylitového typu. V nadloží deblínské skupiny spočívá paleontologicky doložený devon ve dvou vývojích závistském a květnickém. V závistském vývoji převládají na bázi kvarcity a konglomeráty, jež jsou do nadloží vystřídány karbonátovým souvrstvím. V květnickém vývoji převládají různé typy vápenců. V příkrovové jednotce v morávním příkrovu se od podloží do nadloží objevují tyto skupiny: skupina Bílého potoka, skupina bítešská a skupina olešnická. Skupina Bílého potoka obsahuje grafitické fylity, kvarcity, kataklastické žuly a metabazity, na styku s bítešskou skupinou je vyvinut výrazný karbonátový horizont. Bítešská skupina zahrnuje řadu nejrůznějších variant tzv. bítešských rul s vložkami amfibolických rul, amfibolitů a vzácněji i karbonátových hornin. Olešnická skupina začíná výraznou polohou dvojslídných svorů, pokračuje mocným souvrstvím grafitických fylitů, svorů a vápenců, svrchní část pak obsahuje jemnozrnné biotické a dvojslídné pararuly s polohami krystalických vápenců a různých typů metabazitů. Na západě se moravikum stýká se strážeckým moldanubikem a svrateckým krystalinikem. Strážecké moldanubikum náleží skupině moldanubika. Je tvořeno komplexem biotických a sillimanitickobiotických pararul s různým stupněm migmatitizace, světlými gföhhlskými ortorulami, vložkami amfibolitů, krystalických vápenců, erlanů a skarnů, tělesy granulitů, serpentinitů a granosyenitů, četné jsou výskyty pegmatitových žil. Svratecké krystalinikum tvoří klín mezi horninami moldanubika a moravika v oblasti mezi Štěpánovem, Dolními loučkami a Rožnou. Na jeho stavbě se podílejí dvojslídné ruly, migmatity a ortoruly, v jižní části jsou to pak hojné metabazity, granulity, krystalické vápence (nedvědické mramory) a skarny. Na východě je moravikum ohraničeno boskovickou brázdou. Jedná se o jednostranný tektonický příkop směru SSV JJZ vyplněný permokarbonskými sedimenty: slepenci, brekciemi, pískovci, arkózami, prachovci a jílovci. Většina těchto hornin má červenou až červenohnědou barvu, která zvýrazňuje průběh boskovické brázdy v terénu. 37

38 Na východ od boskovické brázdy se rozkládá brněnský masív. Na stavbě tohoto masivu předdevonského stáří se podílejí magmatity a enklávy metamorfovaných hornin. Magmatity jsou zastoupeny celou škálou granitoidních hornin od granitů přes granodiority až k dioritům, popřípadě i bazičtějším typům. Enklávy tvoří ruly, migmatity, amfibolity, erlány, kvarcity a metabazity. Horniny brněnského masívu byly intenzivně deformačně postiženy, místy silně kontaminovány a metasomaticky přeměněny. Při západním okraji brněnského masivu se vyskytují izolované ostrůvky devonských vápenců Malhostovice, Čebín, Chudčice, Veveří. V oblasti Babího lomu se na horninách brněnského masívu uchovala kra červenofialových spodnodevonských slepenců facie old-red. Mladší platformní pokryvy jsou zastoupeny mořskými miocenními usazeninami (písky, štěrky, jíly) v Brněnské a Tišnovské kotlině a v přilehlých depresích, v oblasti Lažánek též sladkovodním miocénem (miocén útvar mladších třetihor 25 5 mil. let). V pleistocénu (starších čtvrtohorách) pak došlo ve sníženinách a na závětrných svazích k ukládání spraší (Lacina, Schneider, 2001). Dle geomorfologického členění České republiky (Demek a kol., 1987) se řešené území řadí do provincie České vysočiny, subprovincie Česko - moravské soustavy. Tišnovsko je součástí dvou oblastí geomorfologického členění. Jihovýchodní oblast ORP Tišnov přísluší k Brněnské vrchovině, zbývající část území pak ke členité oblasti Českomoravské vrchoviny. Zařazení do geomorfologické jednotky ČR (ČÚZK, 1996) systém: Hercynský subsystém: Hercynská pohoří provincie: Česká vysočina subprovincie: Českomoravská oblast: Českomoravská vrchovina oblast: Brněnská vrchovina celek: Boskovická brázda Hydrogeologické poměry jsou poměrně stálé na celém území, jenž patří geologicky do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí, a vyznačují se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky zde neexistují významné zdroje podzemní vody situované v údolních nivách řek. Charakteristickým negativem pro zásobování obyvatelstva z těchto drobných zdrojů téměř na celém území ORP je existence dusičnanů, železa, manganu a radonu v podzemní vodě. Charakteristika hydrogeologických poměrů Jihomoravského kraje vychází z Hydrologické rajonizace České republiky. SO ORP Tišnov zahrnuje toto členění: Boskovická brázda severní část (rajon 5221) a jižní část (rajon 5222) Boskovická brázda je nesouměrná tektonická pánev. Její výplň tvoří horniny permokarbonu jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Na permokarbonu se jako denudační zbytky uchovaly křídové horniny a v jejich nadloží i neogenní sedimenty. Tvoří Kuřimskou kotlinu, která rozděluje Boskovickou brázdu na severní a jižní část. Permokarbonská výplň pánve je slabě puklinově propustná s koeficientem filtrace n.10-7 m.s -1. Krystalinikum v povodí Svratky (rajon 6560) Převážnou část rajonu pokrývají horniny svratecké klenby: fylity, svory, kataklastické žuly s metabazity, kvarcity a krystalické vápence. V těchto horninách se vytvořil nespojitý kolektor podzemních vod v přípovrchové zóně zvětralin a rozevřených puklin. Z hlediska tvorby odtoku jsou podzemní vody odtékající ze zvětralin obvykle významnější než výrony z rozevřených puklin. Odvodňování se děje nejčastěji skrytými výrony do údolních niv případně přímo do vodotečí. Kuřimská kotlina (rajon 2242) 38

39 V tektonickém prolomu Boskovické brázdy se nad karbonskými horninami uchovaly ve formě denudačních zbytků křídové sedimenty, pískovce, slepence, slínovce a jíly a dále i neogenní sedimenty: jíly a jílovce nad bází tvořenou písky, štěrky a slepenci. Koeficient filtrace křídových sedimentů se pohybuje od n.10-4 až n.10-6 m.s -1, u neogenních bazálních písků od n.10-6 až n.10-7 m.s 1. B)1.2 Těžba nerostných surovin V ORP Tišnov tvoří těžba nerostných surovin významnou složku ve využívání území. Pestrost zastoupených nerostů, které jsou předmětem těžby, je velká. V severní části území byly dobývány rudy uranu, dopady do území jsou zejména ve formě poddolovaných území, odvalů, výsypek a existence povrchových areálů zajišťujících těžbu. V jihovýchodní části území existovaly lokality historické těžby rud. Posledním významným prvkem těžby nerostných surovin je stavební kámen a kámen pro kamenickou výrobu. Činné jsou dva lomy v Předklášteří (severně a severozápadně od Tišnova) a jeden v Lažánkách. Doposud netěženo je ložisko polodrahokamů Rašov. Obr. 1: Těžba na území SO ORP Tišnov B)1.3 Sesuvná a poddolovaná území Na území jsou evidována Českou geologickou službou Geofondem ČR plošné i bodové lokality historické důlní činnosti - poddolovaná území i lokality sesuvů. Nejvíce zatíženo důsledky důlní činnosti, je území na jihu a na severozápadní hranici území. Jižní část, v katastrech obcí Svatoslav, Lažánky, Křižínkov, Heroltice, kde je dopadem část zastavěného území obcí v poddolovaném území. V těchto lokalitách se jedná o historická důlní díla. V severní části území jsou důlní činností dotčena zastavěná území obcí Drahonín, Olší a Tišnovská Nová Ves. V této lokalitě se jedná o důsledky těžby jižní části revíru dobývání uranu Dolní Rožínka. Na zbývajícím území ORP Tišnov nemá poddolování nebo sesuvu na zastavěná území významný vliv. 39

40 Obr. 2: Sesuvná a poddolovaná území v SO ORP Tišnov SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby výskyt ložisek nerostných surovin a jejich ochrana (Lažánky, Předklášteří, Březina, Rašov, Malhostovice) pestrost nerostných surovin mineralogicky významná lokalita Květnice (u Tišnova) a jiné geologicky významné lokality území zvýšená prašnost z provozu lomů (Předklášteří, Lažánky) vysoký podíl poddolovaných území (Drahonín, Olší, Maršov, Lažánky, Svatoslav) povrchové důsledky těžby (zejména lokalita u Drahonína) zajištění poptávky po nerostných surovinách z místních zdrojů následné využití ploch po těžbě - rekultivace (rekreace, různé formy zeleně, vodní plochy) výstavba v nevhodných územích (poddolovaná území a území ohrožená sesuvem) likvidace následků těžby uranu Problémy k řešení 40

41 řešení využití ploch nevhodných pro zástavbu revitalizace ploch po těžbě B)2 VODNÍ REŽIM Vodní režim území ORP Tišnov zasahuje do povodí Moravy. Hlavními toky na území ORP jsou Svratka, Besének (levostranný přítok Svratky - Předklášteří), Bobrůvka (pravostranný přítok Svratky Předklášteří), Lubě (levostranný přítok Svratky Březina) a Libochovka (pravostranný přítok Bobrůvky Dolní Loučky). Na území ORP se nenachází žádné významnější vodní plochy. Do území ORP nezasahuje žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Generel (území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území) 2011 Mze ČR vymezuje plochy morfologicky, geologicky a hydrogeologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV), vymezené v PÚR ČR 2008, vymezením územní rezervy pro prověření budoucího využití a umístění. SO ORP Tišnov se týká lokalita LAR3 Kuřimské Jestřabí (Deblín, Dolní Loučky, Kuřimská Nová Ves, Řikonín, Újezd u Tišnova, Kuřimské Jestřabí) Obr. 3: Vodstvo ve správním obvodu ORP Tišnov 41

42 B)2.1 Vodní režim v krajině Krajina má schopnost akumulovat a zpomalovat odtok velkého množství převážně povrchové vody. Tato schopnost krajiny je výrazně snížena především velkovýrobními způsoby hospodaření, jež se projevují vysokým zorněním půdy, velkými půdními bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech) atd. Důsledkem negativních projevů takového hospodaření je nižší stabilita krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Dle metodik je z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu považován za kritický sklon nad 7 - pak dochází ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. B)2.2 Stav povrchových a podzemních vod Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Významnou měrou se na znečišťování vod podílí také zemědělská výroba. Stav povrchových vod na území správního obvodu Tišnov je z hlediska čistoty nevyhovující. B)2.3 Vodní eroze, extravilánové vody Vodní eroze Vodní eroze je jev, na jehož vzniku a průběhu se podílí celá řada faktorů např.: délka a sklon svahu, ochranný vliv vegetace, odolnost půdy proti destrukční činnosti vody (obsah humusu, složení a vlhkost půdy), protierozní opatření. V zemědělsky využívané části krajiny řešeného území převládá intenzivní zemědělská činnost s velkovýrobními způsoby obhospodařování a s nimi spojené negativní zásahy do krajiny (meliorace, rušení rybníků, mezí, mokřadů, regulace a zatrubňování vodních toků). Zemědělská půda tak vykazuje nízké procento zeleně a malou retenční schopnost, dochází k nežádoucím vlivům na vodní režim rychlý odtok, vodní eroze, splachy půdy, zanášení vodních toků a svodnic. Problém vodní eroze se v řešeném území vyskytuje: na velkých nečleněných blocích zemědělské půdy na nadměrně sklonitých pozemcích s ornou půdou Extravilánové vody, lokální záplavy Problém s extravilánovými vodami a přívalovými dešti se vyskytuje zejména: na okraji sídel při přechodu zástavby do krajiny kde dochází k ohrožení majetku, narušení systému kanalizace apod. Dále v krajině s vazbou na plochy orné půdy nečleněných velkých bloků, nebo s rizikovým sklonem, kde při přívalových deštích dochází k zanášení vodních toků, rybníků, svodnic. B)2.4 Záplavová území Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Na základě jejich výskytu jsou stanovována záplavová území v rozsahu přirozené povodně. V řešeném území je stanoveno záplavové území Q100 a aktivní zóna záplavového území na toku: Svratka a na návrh správce vodního toku vymezil vodoprávní úřad na základě nebezpečnosti povodňových průtoků aktivní zónu záplavového území, Q100, Q20 a Q5 na toku: Bobrůvka SWOT analýza Silné stránky území má vysokou retenční schopnost (lesní porosty, trvalé travní porosty) 42

43 Slabé stránky Příležitosti Hrozby výskyt údolních niv kolem říček a potoků vymezení a ochrana území s příznivými přírodními podmínkami pro akumulaci povrchových vod (LAPV) využívání kvalitní podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou velkovýrobní způsoby obhospodařování zemědělské krajiny - malá retenční schopnost zemědělské krajiny narušení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na pozemcích s rizikovým sklonem nízké zastoupení vodních ploch v krajině znečištění vodních toků v důsledku vodní eroze urbanizace záplavových území nedostatečná zabezpečenost ochrany obcí před povodněmi podpora zpracování pozemkových úprav - řešení protierozních opatření uplatnění protipovodňových opatření hospodařením s dešťovými vodami, zvýšením retence vody v krajině a snížením vodní eroze se sníží riziko záplav a zlepší hospodaření s vodou v řešeném území prověřit možnost vymezení nových vodních ploch ohrožení území záplavami lokální záplavy způsobené extravilánovými vodami při extrémních srážkách neprovádění údržby a čištění vodních toků postupné snižování kvality půdy vlivem vodní a větrné eroze, vlivem neřešení odkanalizování obcí Problémy k řešení identifikovat pozemky s rizikovým sklonem a navrhnout protierozní opatření celé území ORP (mimo jihovýchodu) umožnění návratu ekostabilizačních prvků do zemědělské krajiny (biokoridory, větrolamy, remízky, meze, solitární stromy, mokřady, zatravňování ploch výrazně narušených vodní erozí, obnova přirozeného stavu malých a středně velkých vodních toků) řešení opatření na eliminaci extravilánových vod v ÚPD navržením např. záchytných příkopů po obvodu zastavěných částí sídel, poldrů,.. doplnění vodních ploch v krajině 43

44 B)3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ B)3.1 Klimatické poměry Řešené území leží v mírně teplých klimatických oblastech vymezených klimatologem E. Quittem. V jižní části a na jihozápadě území převažuje oblast MT 11, na severovýchodě ORP převažuje klimatická oblast MT 3, na východě MT 7. Severozápad zaujímá klimatická oblast MT 9 a na západě území zasahuje MT 5 (dle QUITT, 1975). Obr. 4: Vymezení klimatických oblastí v SO ORP Tišnov B)3.2 Ovzduší Ovzduší je velmi podstatnou složkou životního prostředí a míru jeho znečištění je nutno zodpovědně sledovat a ovlivňovat. Na území správního obvodu ORP Tišnov nebyla v nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění, ani ve věstníku MŽP (12/2004) vyhlášena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tišnov proto není zařazen mezi prioritní a zřejmě nebude zařazen mezi prioritní ani na základě hodnocení imisních dat za následující roky. Podíl stacionárních zdrojů kategorie REZZO1 a 2 na území správního obvodu Tišnov na celkových krajských emisích znečišťujících látek je zanedbatelný. Majoritním zdrojem tuhých emisí jsou v oblasti ORP Tišnov malé zdroje REZZO3. Druhým největším zdrojem tuhých látek je doprava REZZO4. Sledují se zejména tyto složky znečištění - oxidy dusíku (NO x, zvláště NO a NO 2 ) - oxid siřičitý (SO 2 ) - polétavý prach - přízemní ozón (O 3 ) 44

45 Znečištění ovzduší Stacionární zdroje znečištění ovzduší velké REZZO1: Provozovatel KORAL spol. s. r. o. MEZ Nedvědice Lokalizace zdroje znečištění Tišnov - výroba zboží z plastů Nedvědice - elektromontážní strojírenský závod Stacionární zdroje znečištění ovzduší střední REZZO2: Provozovatel František Matlák Lokalizace zdroje znečištění František Matlák kamenolom Lažánky drobné provozovny situované v rámci zastavěného území - nejsou známy překročení hygienických limitů areály živočišné výroby některé z areálů svými negativními vlivy zasahují do zastavěného území sídel Stacionární zdroje znečištění ovzduší malé REZZO3: znečištění ovzduší z domácností obec Lomnice TZL - 4,78 řešené území je převážně plynofikováno. Problémem jsou domácnosti používající jako topné médium uhlí (negativní dopady na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy znečištění ovzduší PM10 a PM2,5 a polycyklickými aromatickými uhlovodíky) kotelny sídlištní panelové výstavby Znečištění ovzduší dopravou Dominantním zdrojem znečišťování ovzduší je stále se zvyšující osobní a nákladní automobilová doprava, zejména na silnici II/385. Hluk území v dosahu významných zdrojů (železnice, silnice II. a III. třídy, těžba) jsou zasažena zvýšenou hladinou hluku. Železniční doprava řešeným územím prochází elektrifikovaná železniční trať č. 250 Brno Havlíčkův Brod Kolín Praha a neelektrifikovaná železniční trať č. 251 Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Tišnov. Negativní ovlivnění zástavby hlukem se dotýká zejména obcí, kterými prochází trať č. 250, kde dochází k zatížení hlukem až na hranici 70 db. K bezprostřednímu ohrožení obytné zástavby zde nedochází, v průběhu let se podél tratě rozšířily průmyslové zóny. Silniční doprava - míra ovlivnění je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (podíl těžké nákladní dopravy, podíl tranzitní dopravy). silnice II/385 a II/387 (hlavní silniční tah severozápad jihovýchod) - stále se zvyšující intenzita dopravy obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršujícím se životním prostředím. V ÚPD kraje a obcí jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury pro dílčí úpravy a případné přeložky za účelem zlepšení napojení na silniční síť vyššího řádu a tím i zlepšení hlukových poměrů v průběhu zástavbou (Hradčany, Drásov, Malhostovice) zejména intenzita dopravy do centra Tišnova z obcí severně od města obtěžuje obyvatele přilehlé zástavby hlukem a zhoršujícím se životním prostředím. Z hlediska ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy vyplývá, že je nutné v co největší míře zajistit plynulost dopravních tras a zkvalitnit povrch komunikací (rozšíření silničních profilů, okružní křižovatky apod.) B)3.3 Voda Srážkové poměry: Průměrné roční srážky činí přibližně mm srážek. Odtokové poměry: Přímým recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Svratka, která vtéká do Dyje. 45

46 Jakost povrchových vod: Znečištění vodních toků je dáno převážně zemědělskou činností. B)3.4 Půda Zatížení půd cizorodými látkami: V řešeném území se nenachází plochy zemědělské půdy zatížené nadlimitními hodnotami koncentrací cizorodých látek. V území se nachází staré ekologické zátěže jedná se především o skládky. B)3.5 Radioaktivita zemského povrchu Dle map radonového indexu převažuje v území riziko střední, v místech s dostatečným překryvem čtvrtohorních sedimentů riziko nízké až přechodné. Vysoké riziko výskytu radonu z geologického podloží se na území ORP Tišnov nachází v okolí Tišnovské Nové Vsi, Řikonína a Žďárce. B)3.6 Nakládání s odpady Na území ORP Tišnov je prováděna separace odpadů. Firma KTS, s.r.o. odváží pravidelně směsný domovní odpad, separovaný odpad a nebezpečný odpad na určená místa řízených skládek, do Spalovny odpadů Brno a dalších míst, určených k recyklaci. V obcích jsou umístěny kontejnery, v Tišnově se nachází sběrný dvůr. V roce 2015 byla provedena rekonstrukce areálu sběrného dvora. Cílem je navrhnout takový integrovaný systém nakládání s odpady, který zefektivní současný systém a upřednostní materiálové a energetické využívání odpadů před jejich odstraněním. Silné stránky Slabé stránky Příležitosti dlouhodobě vysoká kvalita životního prostředí emise ze stacionárních zdrojů jsou zanedbatelné ve srovnání s krajskými hodnotami převážná část obcí řešeného území je plynofikována fungující veřejný dopravní systém vybudovaný systém odpadového hospodářství, včetně separace komunálního odpadu zátěž z tranzitní dopravy - hluk, vibrace, exhalace na silnicích II/385, II/387, II/379, II/377 hluk podél silnic II. a III. třídy, procházejících zastavěným územím obcí, zasahuje i do ploch bydlení (zasahuje objekty bydlení a chráněný venkovní prostor) okolí výrobních areálů (sousedících s obytnou zónou) je obtěžováno hlukem a těžkou nákladní přepravou výskyt inverzních situací v zastavěném území v zimním období negativní vlivy zemědělských areálů nejsou vyhlášena PHO kolem objektů živočišné výroby snížení negativních účinků dopravy na hygienu prostředí - podporou nemotorové dopravy a integrovaného způsobu dopravy výstavba obchvatů a páteřních komunikací mimo zastavěnou část obcí národní program snižování emisí (06/2007) např. nové emisní parametry na spalovací zdroje výměna nevyhovujících kotlů na tuhá fosilní paliva, podpora využití obnovitelných zdrojů, podpora vozidel environmentálně šetrnějších, osvěta týkající se dopadů na zdraví zájem města Tišnova řešit problematiku materiálového a energetického využití odpadu 46

47 Hrozby plánovaná likvidace starých ekologických zátěží řešit PHO kolem objektů živočišné výroby využití obnovitelných zdrojů energie výstavba ČOV trvalé zvyšování podílů liniových zdrojů (automobilová doprava) na zhoršování kvality ovzduší a hlukové zátěže riziko narušení životního prostředí okolo ploch výroby lokální zdroje vytápění, které využívají tuhá fosilní paliva a částečný přechod na vytápění domácností fosilními palivy a odpady v důsledku zdražování plynu a elektřiny výskyt starých ekologických zátěží zvyšující se produkce odpadů, nízký podíl recyklace znečišťování povrchových i podpovrchových vod splaškovými vodami nárůst automobilové dopravy problémy s prosazováním obchvatů Problémy k řešení minimalizovat negativní vlivy vyplývající z provozu dopravní infrastruktury, zejména tranzitní dopravy (např. přeložky silnic, protihluková opatření ) v ÚPD stanovit maximální hranice negativního vlivu okolo výrobních a zemědělských areálů nové rozvojové plochy (chráněný venkovní prostor) neumisťovat v územích negativních vlivů na životní prostředí (hluku, znečištění ovzduší), u stávající zástavby nacházející se ve vazbě na negativní vlivy hluku řešit protihluková opatření zajistit plochy a koridory technické infrastruktury především v sídlech se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistit plochy pro výsadbu zeleně různých forem za účelem zachycení prašnosti, hluku (např. podél komunikací, areálů výroby, na návětrných stranách) zajistit plochy pro fungující odpadové hospodářství (skládkovací kapacity, plochy pro sběr, třídění a recyklaci odpadů, kompostárny, bioplynové stanice,..) řešit problematiku materiálového a energetického využití odpadu rozvojové plochy pro výrobu a řešení odpadového hospodářství umisťovat přednostně ke kapacitním komunikacím a železnici B)4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Řešené území je charakteristické vysokým podílem lesních porostů. Pro oblast Tišnovska je charakteristická harmonie přírodního a kulturního prostředí s významnými prvky kulturně - historických hodnot. Ty dokreslují přírodní hodnoty dané přírodnímu horizontu vysokým podílem přirozených vodních toků. Na území se nachází zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, památné stromy. O přírodních hodnotách území svědčí vyhlášení tří přírodních parků - Údolí Bílého potoka, Svratecká hornatina a Lysicko. Plocha přírodních parků zahrnuje třetinu výměry SO ORP Tišnov, dále se zde objevuje regionální a lokální ÚSES, který reprezentuje základní typy stanovišť v území. Pestrost je dána geologickou rozmanitostí a historickým využíváním krajiny. 47

48 B)4.1 Zvláště chráněná území Vyhlášeny jsou v této kategorii na území ORP Tišnov přírodní památky a přírodní rezervace. Zahrnují především zbytky přirozených lesních porostů v severní a severovýchodní části území. Přírodní rezervace jsou rozmístěny převážně v severní části správního obvodu ORP Tišnov, kde jsou vymezeny přírodní rezervace: Hrádky, Nad horou, Pod Sýkořskou myslivnou a Sokolí skála. Na jihu správního obvodu v katastru obce Lažánky se nachází přírodní rezervace Slunná. Přírodních památek se nachází na území správního obvodu Tišnov celkem 21 a to: Dobrá studně, Horní Židovka, Hrušín, Klášterce, Květnice, Luzichová, Malhostovické kopečky, Míchovec, Na Kutinách, Padělky, Pilský rybníček, Pláně, Rojetínský hadec, Svídovec, Sýkoř, Synalovské kopaniny, Trenckova rokle, Veselská lada, Veselský chlum, Zámecký les v Lomnici a Zlobice. Obr. 4: Vymezení přírodních rezervací a přírodních památek v SO ORP Tišnov B)4.2 Oblasti a místa krajinného rázu V řešeném území nejsou vymezeny. 48

49 B)4.3 Územní systém ekologické stability Koncepce územního systému ekologické stability vychází z územně technického podkladu Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj Regionální a nadregionální ÚSES ČR, z roku Na lokální úroveň byl podklad dopracován oborovými dokumentacemi - generely lokálního ÚSES. Koordinační dokumentace vymezení lokálního ÚSES vznikaly pod správou jednotlivých Okresních úřadů. Koordinace proběhla v roce 2003 na krajské úrovni, řešeny byly skladebné části regionální a nadregionální úrovně. Regionální a nadregionální systémy Zastoupen je nadregionálními a regionálními biocentry a biokoridory, které na území ORP zasahují. Koordinace vymezení byla na regionální úrovni provedena v rámci zpracování konceptu Velkého územního celku Kraje Vysočina. Místní (lokální) systém Základní větve místního územního systému ekologické stability jsou vymezeny generelem ÚSES. Dokumentace je zpracována v měřítku 1:10 000, v rámci zpracování územních plánů obcí je nutné ji respektovat, podrobnější vymezení pak koordinovat. B)4.4 Natura 2000 Evropsky významné lokality V rámci evropsky významných lokalit jsou chráněny evropsky významná stanoviště a evropsky významné druhy. V řešeném území je vymezeno 12 evropsky významných lokalit: Bobrůvka, Dobrá studně, Doubravník - kostel, Květnice, Malhostovické kopečky, Prudká, Rojetínský hadec, Sokolí skála, Trenckova rokle, Údolí Chlébského potoka, Výrovy skály, Zlobice. B)4.5 Biogeografické členění: Na území lze vymezit celkem tři bioregiony (Culek, 2002) Brněnský bioregion jihovýchodní část území Typická část bioregionu je tvořena střídáním hřbetů na krystaliniku s dubohabrovými háji, ostrovy subxerofilních doubrav a květnatých bučin, prolomů, vyplněných živnými sedimenty s dubohabrovými háji, a skalnatých průlomových údolí se suťovými lesy, dubohabřinami i subxerofilními a acidofilními doubravami, velmi vzácně i s reliktními bory Velkomeziříčský bioregion jihozápadní část území Typická část bioregionu zahrnuje málo členité zdvižené zarovnané povrchy na rulách, bez výskytu teplomilné bioty, s jednotvárnými plochami bikových bučin, na členitějších místech s ostrovy květnatých bučin. Nereprezentativní části tvoří jihovýchodní okraj bioregionu, nižší, teplejší, sušší, s převahou acidofilních doubrav, v údolích větších toků i s dubohabrovými háji Sýkořský bioregion severní a severozápadní část území Typická část bioregionu má pestré geologické složení s převahou rul a příměsí krystalických vápenců, je tvořena sítí hlubokých skalnatých údolí, ostře řezaných kopců a plošších hřbetů. Vegetačními jednotkami v údolích jsou dubohabrové háje a acidofilní doubravy, výše převažují květnaté bučiny. Hřbety zabírají květnaté, méně bikové bučiny. Nereprezentativní části bioregionu jsou tvořeny zbytky plochých zarovnaných povrchů. SWOT analýza Silné stránky vysoký podíl stabilních krajinných formací pestrost a členitost ploch s přírodním potenciálem (vody, lesy, remízy, liniové polní prvky, atp.) přítomnost přírodních lokalit jedinečného přítomnost přírodě blízkých lesních společenstev listnatých lesů 49

50 Slabé stránky Příležitosti Hrozby vysoký podíl existujících a skladebních částí A existující hierarchická koncepce vymezení ÚSES jako aktivního krajinotvorného prvku negativní důsledky kolektivizace a skokové změny hospodaření v II. pol. 20. stol. na krajinu (prvky geometrizace) upřesnění a koordinace prvků ÚSES v územně plánovací dokumentaci obcí nefunkční současný stav některých biokoridorů a biocenter málo probádané území z hlediska biodiverzity masivní šíření některých druhů invazních neofytů, zejména podél velkých řek vyhledání a zvýšení legislativní ochrany dalších cenných přírodních ploch realizace prvků ÚSES oživení intenzivně zemědělsky využívaných partií krajiny liniovými či solitérními výsadbami dřevin vysoký rekreační potenciál geometrizace krajiny riziko snížené prostupnosti krajiny převaha ekonomických zájmů nad ochranou přírody expandující rekreace může narušit biotopy v údolí vodních toků nerespektování principů trvalé udržitelnosti rozvoje Problémy k řešení koordinace skladebních částí zejména na lokální úrovni B)5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Pedologické poměry V řešeném území se na vývoji půd podílí kyselé horniny moldanubika překryté hlinitými kvarterními sedimenty. V jihovýchodní a jižní části území se na vývoji zemědělských půd podílí jako matečný materiál sprašový překryv hornin brněnského masívu. Zastoupení zemědělských půd v I. nebo II. třídě ochrany je rovnoměrné na celém území ORP s výjimkou severní části území, kde jsou půdy I. a II. třídy slaběji zastoupené. V území s členitým terénem se negativně projevuje eroze půd. Speciální zemědělské kultury Speciální zemědělské kultury - vinice, chmelnice se na území SO ORP Tišnov nevyskytují. Ochrana zemědělského půdního fondu Podkladem pro posouzení kvality půd a s tím související ochranou zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pomocí kódu určeného vyhláškou č.327/1998 Sb. se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy I. až V. V řešeném území jsou zastoupeny jednotlivé třídy takto: I. - 10,9 %, II. - 6,8 %, III. - 10,5 %, IV. - 5,0 %, V. - 22,6 %. Investice do půdy V řešeném území je vybudováno odvodnění (investice do půdy) zejména v západní a jižní části území. 50

51 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území ORP Tišnov je velmi vysoký podíl lesních pozemků, které pokrývají přibližně 43 % rozlohy správního obvodu Tišnov. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení jsou na území správního obvodu zastoupeny minimálně. Převládají zde lesy hospodářské, které jsou rovnoměrně rozloženy po celém území správního obvodu Tišnov. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou stabilizované, navrhované záměry v území nenavrhují zásah do jejich struktury. Využití půdy v SO ORP Tišnov Graf č. 1: Přehled využití půdy v SO ORP Tišnov Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability (KES) je poměrové číslo, které stanovuje poměr ploch tzv. stabilních, mezi které patří lesní půda, vodní plochy, trvalé travní porosty, zahrady, ovocné sady, a nestabilních krajinotvorných prvků (orná půda, zastavěné plochy, ostatní plochy). Podle hodnoty koeficientu ekologické stability jsou pak jednotlivá území klasifikována následovně: 0,10 < KES < 0,30 - území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < KES < 1,00 - území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,00 < KES < 3,00 - vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů KES > 3,00 - přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Pro většinu obcí ze správního obvodu ORP Tišnov vychází hodnota KES v intervalu 1,00 3,00, která odpovídá vyvážené krajině s dochovanými přírodními strukturami. Celkově dosahuje správní obvod hodnoty 1,32. Nejvyšší hodnoty koeficientu dosáhla obec Nelepeč Žernůvka, což značí, že se zde objevuje nejvíce přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Dalšími obcemi s vysokou hodnotou koeficientu a přírodě blízkou krajinou jsou Osiky, Černvír, Synalov a Běleč. 51

52 Naopak nejnižšího koeficientu ekologické stability dosáhla obec Křižínkov s hodnotou 0,16 indikující nadprůměrně využívané území se zřetelným narušením přírodních struktur. Velmi nízké hodnoty koeficientu se vyskytují také u obcí Borovník, Hradčany, Katov a Drásov. Graf č. 2: Obce podle hodnoty koeficientu ekologické stability 52

53 Obec ÚAP ORP Tišnov Využití půdy v jednotlivých obcích SO ORP Tišnov Struktura ZPF Celková výměra (ha) Orná půda (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Koeficient ekologické stability Běleč 403,3 58,7 11,5 1,5 118,0 174,1 1,3 3,0 35,4 3,16 Borač 591,3 105,7 12,6 18,9 52,1 320,8 13,8 5,7 61,7 2,42 Borovník 271,8 196,8 4,4 0,3 27,2 26,3 1,7 3,0 12,1 0,28 Braníškov 366,5 116,0 8,7 6,1 10,6 213,2 0,2 3,5 8,3 1,87 Brumov 284,2 151,2 10,2 0,4 33,5 55,0 1,0 3,8 29,1 0,54 Březina 319,5 179,2 9,4 1,4 20,9 73,0 8,7 6,6 20,4 0,55 Bukovice 317,8 149,4 8,4 22,4 16,0 92,1 4,1 2,7 2,7 0,92 Černvír 136,6 13,7 5,7 4,1 30,8 66,1 3,0 2,5 10,8 4,07 Deblín 1 487,9 607,7 33,7 8,6 40,1 727,4 4,1 16,3 50,1 1,21 Dolní Loučky 813,7 230,1 28,4 15,4 53,1 373,7 17,7 16,5 78,7 1,50 Doubravník 1 147,6 165,0 24,1 8,5 172,6 600,1 20,7 13,0 143,7 2,57 Drahonín 668,7 238,6 6,8 2,0 99,4 246,9 2,7 5,5 67,0 1,15 Drásov 1 069,8 608,2 36,2 8,5 9,0 309,8 8,2 25,2 64,9 0,53 Heroltice 341,8 114,9 10,2 1,0 48,7 134,2 4,6 4,9 23,3 1,39 Hluboké Dvory 437,3 135,5 6,7 2,2 37,2 211,7 0,1 3,0 40,8 1,44 Horní Loučky 418,0 140,3 9,1 40,2 32,9 149,5 7,4 5,9 32,7 1,34 Hradčany 306,0 168,3 18,1 2,5 19,5 43,9 4,1 8,9 40,7 0,40 Kaly 430,8 159,7 11,7 17,9 48,6 156,4 1,1 4,5 30,9 1,21 Katov 300,3 180,5 5,3 0,0 36,9 48,9 2,6 5,6 20,6 0,45 Křižínkov 289,5 226,8 7,3 3,5 21,1 5,9 2,1 4,5 18,4 0,16 Kuřimská N. Ves 487,9 246,3 8,6 2,3 30,7 161,3 1,5 4,8 32,2 0,72 Kuřimské Jestřabí 524,8 208,8 8,3 1,7 46,0 223,4 2,0 4,6 30,0 1,16 Lažánky 1 394,4 368,4 20,4 28,1 65,3 836,2 6,4 13,5 56,1 2,18 Lomnice 1 455,9 378,3 36,7 19,5 212,9 685,7 6,9 21,9 94,1 1,95 Lomnička 633,1 317,3 13,0 6,0 24,3 212,8 7,8 8,8 43,1 0,71 Lubné 301,7 114,1 4,7 0,8 35,8 118,9 2,1 2,3 23,2 1,16 Malhostovice 1 151,3 471,7 30,9 5,0 80,4 482,5 14,1 15,6 51,1 1,14 Maršov 748,7 320,2 23,3 17,0 45,1 291,1 2,6 8,3 41,2 1,03 Nedvědice 653,3 47,9 50,3 7,3 68,0 347,3 12,4 19,9 100,1 2,89 Nelepeč-Žernůvka 393,0 43,3 4,7 4,9 43,4 275,8 1,4 1,9 17,6 5,26 Níhov 494,5 238,7 6,5 0,8 25,0 164,4 21,8 5,3 32,1 0,79 Ochoz u Tišnova 381,6 92,8 7,3 0,4 52,0 211,2 0,7 2,3 14,8 2,47 Olší 873,0 357,9 12,9 4,3 134,0 298,1 1,0 7,4 57,5 1,07 Osiky 756,4 109,5 8,6 0,0 50,1 565,5 0,1 3,3 19,2 4,73 Pern. Jestřabí 750,9 333,8 12,4 5,9 100,9 257,0 0,2 5,0 36,0 1,00 Předklášteří 726,0 79,9 33,0 48,1 65,5 349,1 11,0 27,2 112,3 2,31 Rašov 956,5 319,8 20,7 16,4 63,9 477,6 1,2 5,6 51,3 1,54 Rohozec 528,9 151,3 13,1 25,6 52,1 242,7 1,3 3,9 39,0 1,72 Rojetín 427,7 240,7 5,4 1,2 50,2 104,4 1,4 3,3 21,2 0,61 Řikonín 259,3 48,6 2,5 0,4 60,2 113,4 3,3 1,8 29,1 2,26 Sentice 928,5 243,4 24,7 4,8 35,9 569,2 6,5 10,7 33,2 2,23 Skalička 161,2 54,7 6,1 2,4 10,2 69,4 2,9 3,0 12,6 1,30 Skryje 220,8 39,1 4,7 1,9 51,9 87,4 7,6 2,3 26,1 2,27 Strhaře 531,7 117,5 10,0 0,6 50,3 326,7 1,5 3,8 21,4 2,73 Svatoslav 847,5 477,4 21,8 2,1 27,8 260,4 4,6 11,3 42,1 0,60 Synalov 693,5 130,5 8,3 4,8 90,0 431,9 0,6 3,2 24,3 3,39 Šerkovice 487,0 139,8 10,3 5,5 17,9 279,8 7,4 4,4 21,9 1,93 Štěpánovice 502,9 153,3 14,0 9,8 12,4 258,0 17,4 8,1 29,8 1,63 Tišnov 1 712,6 496,3 72,1 24,4 154,9 666,4 14,5 67,5 216,6 1,19 Tišnovská N. Ves 427,0 155,9 5,0 1,4 56,5 189,0 1,4 3,4 14,6 1,46 Újezd u Tišnova 359,4 100,9 6,8 0,3 54,5 154,0 4,2 3,2 35,6 1,57 Unín 335,1 161,0 6,9 5,0 14,8 133,2 0,0 3,4 10,7 0,91 Úsuší 284,9 118,8 7,7 2,5 36,7 94,8 0,5 2,9 21,1 1,00 Vohančice 339,5 101,1 5,6 6,3 11,9 188,7 0,8 3,8 21,3 1,69 Vratislávka 349,6 182,9 6,8 0,7 61,2 77,3 1,3 3,0 16,3 0,73 Všechovice 509,0 187,5 11,2 2,4 24,3 255,0 1,2 6,6 21,0 1,37 Zhoř 209,4 110,5 3,6 1,9 18,2 62,7 0,2 1,5 10,8 0,71 Žďárec 803,6 360,7 17,4 2,3 104,5 224,3 10,3 10,8 73,4 0,81 Železné 235,6 111,8 10,7 4,5 21,5 58,2 1,1 6,4 21,5 0,69 SO ORP Tišnov , ,3 845,7 430, , ,6 292,0 470, ,6 1,32 53

54 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti vysoký podíl lesních porostů - kompaktní celky vysoký podíl přirozených druhů dřevin posilujících stabilitu a odolnost porostů výskyt BPEJ I. a II. třídy ochrany severní část území vhodná pro pastevní chov hospodářských zvířat na většině území vyvážená krajina s dochovanými přírodními strukturami zemědělská půda - vodní eroze, plochy s nedostatkem zeleně nízká úrodnost některých zemědělských půd malý zájem o zemědělskou produkci na některých k. ú. nebyly doposud zahájeny komplexní pozemkové úpravy problém prostupnosti krajiny specializovat zemědělskou výrobu v některých oblastech na pastevní chov hospodářských zvířat a ekologické zemědělství rozvíjení agroturistiky zahájit komplexní pozemkové úpravy ve vybraných k. ú. Hrozby využívat krajinotvorné programy pro udržení kulturního stavu krajiny rekonstrukce sadů, alejí apod. ochrana nivních půd před vodní erozí intenzivně obdělávanou krajinu doplnit zelení navržením interakčních prvků výsadba liniové a izolační zeleně podél silnic, komunikací, cest a toků s doplněním břehových porostů riziko eroze půd vodní i větrné nízká konkurenceschopnost zemědělství splavování úrodné vrstvy orné půdy nevhodným hospodařením Problémy k řešení ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa a zemědělských půd řešení projevů eroze půdy ochrana lokálních údolnic před erozí a soustředěným odtokem komplexní pozemkové úpravy 54

55 II. SPOLEČNOST Zpracovaná témata: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Občanské vybavení Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace B)6 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Obr. 5: Dopravní infrastruktura v SO ORP Tišnov 55

56 B)6.1 Železniční doprava Územím ORP Tišnov prochází dvoukolejná elektrifikovaná železniční trať č. 250 Brno Havlíčkův Brod Kolín Praha, která má celostátní význam. Do stanice Tišnov ze severu zaúsťuje regionální jednokolejná železniční trať č. 251 Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě Tišnov, na které je trakce dieselová. Řešené území je obsluhováno ze stávajících železničních stanic a zastávek. Železniční zastávky se nachází v obcích: Tišnov, Hradčany, Dolní Loučky, Řikonín, Níhov, Nedvědice, Doubravník, Borač a Štěpánovice. Trať je začleněna do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JmK). Ze stanice Tišnov odbočuje vlečka do Čebína, která je využívaná pouze pro rozvodnu Čebín. Také další stávající vlečky v návaznosti na železniční stanici zůstanou zachovány, přestože jsou využívány minimálně. Ve výhledových záměrech se řešeného území nedotýká trasa vysokorychlostní tratě. B)6.2 Silniční doprava Řešeným územím neprochází silnice z nadřazené silniční sítě. Chybí napojení ORP na dálniční síť. Silnice II/385, procházející západním okrajem Tišnova, zajišťuje plynulé propojení Tišnovska s krajským městem Brnem. Hlavní komunikační systém je tvořen stávajícími silnicemi II. a III. třídy, které mají v zastavěném území sídel charakter sběrných komunikací. Základní silniční síť řešeného území tvoří tyto silnice: II/385 Nové Město na Moravě - Tišnov - Česká II/387 Vír - Štěpánov nad Svratkou - Nedvědice - Tišnov II/379 Velká Bíteš - Tišnov - Lipůvka (přivaděč na D1) II/391 Křižanov - Žďárec (Předklášteří - Velké Meziříčí - přivaděč na D1) II/390 Nedvědice - Osová Bítýška - Budišov II/377 Tišnov - Černá Hora - Rájec-Jestřebí - Sloup - Drahany - Plumlov - Prostějov II/389 Moravec - Strážek - Žďárec - Dolní Loučky Silnice II/387 je pokračováním hlavního dopravního tahu na severozápad a je hlavním spojením obcí ORP s Tišnovem a Brnem. Silnice II/385 je nejvýznamnější komunikací v řešeném území. Silnice je důležitou spojkou mezi městem Brnem a Českomoravskou vrchovinou. Prochází jihozápadní částí města Tišnova, na křižovatce se silnicí II/379 je vybudována okružní křižovatka, která pozitivně ovlivňuje dopravní provoz v dané lokalitě (odbočení do města, snížení rychlosti vozidel, přechod pěších), upravována bude ve stávající vyhovující trase, v jižním okraji katastrálního území Tišnova je uvažováno s přeložkou silnice ve směru ke Kuřimi, silnice bude sloužit jako přivaděč na výhledovou trasu rychlostní komunikace R-43. Silnice II/379, prochází od západu ORP k východu (od Velké Bíteše na Drásov). Komunikace má v Tišnově obslužný charakter, ale také sběrný, bude upravována ve stávající trase. Silnice II/391 Předklášteří Velké Meziříčí má strategický význam pro spojení s dálnicí D1. Rychlostní silnice R43 PÚR ČR (2008) zpřesňuje koridor kapacitní silnice R43 Brno Svitavy / Moravská Třebová v rozvojové ose OS9 Brno Svitavy/Moravská Třebová. Generel krajských silnic Jihomoravského kraje; Souhrn návrhů generelu krajských silnic, byl schválen Radou Jihomoravského kraje v roce 2006 a přeschválen v roce Generel doporučuje výhledové prověření podmínek a potřeb případné přeložky silnice II/379 Nelepeč Žernůvka a obchvat Deblína. 56

57 B)6.3 Veřejná doprava Integrovaný dopravní systém (IDS) - dopravní politika ČR definuje integraci (propojení) systémů veřejné dopravy - železnice, regionální autobusy, městská hromadná doprava (dále MHD), jako jednu ze svých priorit. Veřejná doprava je zastoupena železniční a autobusovou linkovou dopravou, které jsou začleněny do IDS JmK. V Tišnově sídlí společnost ČSAD Tišnov, která provozuje veřejnou autobusovou dopravu na území správního obvodu. Hlavní dopravní přestupní uzel veřejné dopravy je v Tišnově u železničního nádraží, ve vazbě na nově vybudované autobusové nádraží. Další důležitý přestupní uzel je v Nedvědici a slouží provázání železniční a autobusové dopravy v severní části řešeného území. Hlavní obsluha veřejnou dopravou řešeného území je zajišťována linkovými spoji autobusové dopravy příměstskými i dálkovými. Autobusové napojení je u většiny obcí hodnoceno jako průměrné. Problémem je stav autobusových zastávek v jednotlivých obcích, který je považován za nevyhovující. B)6.4 Doprava v klidu Plochy pro odstavení vozidel se nacházejí ve větších sídlech - v Tišnově, kde je v centru města vymezena zóna s parkováním. Zvýšení počtu parkovacích míst v okolí centra města bylo docíleno organizací dopravy formou jednosměrných komunikací - parkování po obou stranách komunikace, problém ale není vyřešen. V ostatních sídlech jsou plochy pro veřejné parkování součástí uličních prostorů, náměstí a návsí. Nová parkoviště jsou v Tišnově zřízena u nových průmyslových objektů a supermarketů jsou vyhrazena pro zaměstnance a návštěvníky. V roce 2015 bylo vybudováno parkoviště s kapacitou 103 míst v lokalitě Na Loukách. Možnosti pro parkování a odstavení vozidel jsou však stále nedostatečné - řešení dopravy v klidu v poměru s nárůstem stupně automobilizace. Kumulace obyvatel, dojíždějících a návštěvníků vyvolává problémy s parkováním, nejen v Tišnově, ale i v dalších sídlech. B)6.5 Pěší a cyklistická doprava V Tišnově je nejdůležitější pěší trasa vedena jako spojnice železniční stanice a autobusového nádraží s centrem města. Stávající samostatná pěší trasa vede od hostince Na Humpolce podél hřbitova ke kostelu. Územím prochází řada turistických značených tras a tematických naučných stezek (např. naučná stezka na Květnici). Přes řešené území jsou směrovány cyklistické trasy: Samostatná cyklostezka v řešeném území je vybudována podél silnice II/377 od odbočky ke hřbitovu ve směru na Železné, další od Trnce k železniční zastávce Hradčany. Značené cyklistické trasy vedou převážně po silnicích III. třídy, málo zatížených silnicích II. třídy a účelových komunikacích. Územím ORP Tišnov vede nadregionální dálková cyklotrasa č. 1 zvaná Pražská stezka, trasována je po stávajících silnicích, od Prahy, v regionu přes Nedvědice Doubravník Lomnice Lomnička Tišnov, městem prochází přes náměstí Míru a po silně dopravně zatížené ulici Brněnské, dále přes Drásov do Brna a Vídně. Částečně vede v souběhu s místní cyklotrasou č Tišnov Drásov Veverská Bítýška. V řešeném území procházejí místní cyklotrasy č. 4025, 5086, 5130, 5143, 5171, Přes řešené území jsou připravovány cykloturistické trasy dle Studie cyklistických tras v Tišnově s vazbou na sousední mikroregiony, důležité je především vybudování samostatné cyklostezky v souběhu se zatíženou ulicí Brněnskou, propojení účelových komunikací u sportoviště a křížení silnice II/385 ve směru ke koupališti. Přes řešené území jsou vedeny značené turistické trasy, např.: Naučná stezka kolem Tišnova přes Květnici, Lomničku, Šerkovice, Jamné, Hájek, Stanoviska, Klucaninu, Tišnov údolím Svratky od Vírské přehrady až k Brněnské přehradě údolím Loučky a údolím Besénku 57

58 B)6.6 Letecká doprava Plocha pro ultralehká letadla se nachází v Borovníku (LKBORO), je postavena jako rozšířená součást silnice Borovník - Rojetín s příslušným zázemím. SWOT analýza Silné stránky zavedený integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JmK) terminál nové autobusové nádraží v návaznosti na vlakové nádraží v Tišnově železniční spojení města Tišnova s významnými městy v ČR dobré dopravní napojení na krajské město Brno připravené řešení silnice II/385 jako přivaděče na plánovanou trasu R43 vyznačená cyklistická trasa č. 1 Pražská trasa (Praha Vídeň) dobrá prostupnost krajinou, připravené trasy pro cyklisty Slabé stránky Příležitosti Hrozby železniční mosty přes silnici II/379 limitován podjezdný profil pro silniční dopravu (most u Penny marketu Tišnov) kolizní střety cyklistických tras s intenzivní motorovou dopravou, nejsou vybudovány samostatné cyklistické stezky nedostatečná obslužnost obcí mimo pracovní dny problémy s parkováním motorových vozidel v centru Tišnova silniční tranzitní doprava je vedena obytným územím nevyhovující stavební a dopravně technický stav některých úseků silnic II. a III. třídy napojení na nadřazenou dopravní infrastrukturu České republiky - na plánovanou silnici R43 podpora nemotorové dopravy a integrovaného způsobu dopravy omezení tranzitní a nákladní dopravy v centru Tišnova trvalý nárůst osobní i nákladní automobilové dopravy, zejména nákladové tranzitní nedostatek vhodných ploch v okolí centra Tišnova pro návrh parkovišť snižování počtu spojů veřejné dopravy Problémy k řešení navrhnout dopravní trasy a úpravy silničního a železničního skeletu s ohledem na zpracované a schválené záměry kraje místní úpravy dopravního skeletu (obchvaty, hluková opatření, zastávky IDS) ponechat na řešení ÚPD jednotlivých obcích řešit nedostatek ploch pro parkování a odstavení vozidel ve vazbě na místa koncentrací obyvatel a návštěvníků (dopravní uzly, turistické atraktivity) především v Tišnově řešit dopravní závady na silnicích II. a III. třídy řešit rychlostní silnice k zajištění rychlé a bezkolizní dopravy do krajského města Brna 58

59 B)7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje území. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě. Lze konstatovat, že stav technické infrastruktury, s výjimkou odkanalizování, by neměl být bariérou rozvoje většiny sídel řešeného území. Pro ÚAP ORP je sledováno: zásobování vodou odkanalizování a čištění odpadních vod zásobování plynem zásobování elektrickou energií zásobování teplem spoje B)7.1 Zásobování vodou Pro zpracování této kapitoly byla využita zejména studie Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (PRVK) zpracovaná firmou Aquatis Brno v roce 2004 a její průběžná aktualizace a data u ÚP jednotlivých obcí. Ze studie PRVK vyplývá skutečnost, že v převážné míře je v jednotlivých obcích ORP Tišnov zásobování vodou vyhovující, většina obyvatel je napojena na veřejné vodovody, jen malá část obyvatel je odkázána na individuální zásobování pomocí studní. Podíl osob využívajících veřejný vodovod dosahuje 76,1 % (za okres Brno - venkov). Kvalita vyrobené vody odpovídá, až na malé výjimky u lokálních zdrojů, požadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah její kontroly. Ve většině případů zjištěných překročení limitů ukazatelů, se jedná o dusičnany, železo, mangan a radon, v ojedinělých případech o chloridy a sírany. Hlavním provozovatelem vodovodů na území ORP je: Vodárenská akciová společnost, divize Brno venkov, divize Žďár nad Sázavou a divize Boskovice. Hlavní zdroj vody: JÚ Březová II, vodárenská nádrž Vír (odbočka z přivaděče Březová II VDJ Čebín Palackého vrch) JÚ Heroltice, Rohozec Železné, Lomnička, Čebín - Podhájí, Tišnov - Předklášteří Hlavní skupinový vodovod: vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod (VOV), SV Tišnov. Samostatné vodovody V rámci rozvoje vodního hospodářství se plánuje zejména zkvalitnění stávajících vodovodů formou rekonstrukce zařízení (řady, vodojemy, čerpací stanice), zřizování nových zdrojů vody (napojení na vodárenskou soustavu Březová, VOV) i výstavba nových zařízení. Přehled plánovaných staveb je uveden v PRVK Jihomoravského kraje. SWOT analýza Silné stránky příznivá situace zásobování vodou - dostatečné zdroje pitné vody, dostatečná akumulace vody vyhovující jakost pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu stabilizovaná vodovodní síť (pouze dílčí úpravy) 59

60 Slabé stránky zaokruhování a rozšíření vodovodní sítě v některých případech technický stav vodovodní sítě Příležitosti doplnění vodovodních systémů propojení stávajících systémů Hrozby kontaminace povrchových a podzemních zdrojů vody Problémy k řešení propojení VOV se stávajícími vodovodními systémy řešit chybějící vodovodní systémy a propojení stávajících systémů B)7.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zajistit naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV. Obce s produkcí znečištění pod úroveň EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace tak příznivá jako u zásobování vodou. První část výše zmíněné směrnice je v zásadě plněna, neboť obce nad 2000 obyvatel (Tišnov a Předklášteří) mají k dispozici kanalizaci, která odvádí odpadní vody na ČOV Tišnov (Březina). Horší situace je u menších obcí. Ve většině z nich není vybudována kanalizace vůbec nebo pouze umožňuje odvádění dešťové vody do některé z místních vodotečí. Tyto místní kanalizace bývají často ve velmi špatném technickém stavu. Odkanalizování individuálních objektů je obvykle řešeno jímkami s vyvážením nebo dokonce provozem septiků s přepadem do dešťové kanalizace. Jejich další provoz není v souladu se stávající legislativou a je tedy nutná úprava kanalizačního systému. Vlastní ČOV mají vybudovány obce: Nedvědice (Nedvědice, Černvír) Sentice Březina (Tišnov, Březina, Heroltice, Hradčany, Vohančice, Železné) Dolní Loučky (Dolní Loučky, Újezd u Tišnova, Horní Loučky) Doubravník Lomnička (Lomnička, Šerkovice) Lomnice Deblín Malhostovice - Drásov Svatoslav Maršov Níhov Braníškov Lažánky Katov (Katov, Křižínkov) U všech ostatních obcí se až na výjimky uvažuje s vybudováním splaškové kanalizace zakončené malou čistírnou odpadních vod, případně převedením odpadních vod na již stávající čistírnu. V případě malých obcí a odlehlých objektů, kde by vedení kanalizačního řádu nebylo ekonomické, se budou budovat domovní ČOV. SWOT analýza Silné stránky 60

61 Slabé stránky Příležitosti Hrozby fungující systém kanalizace s odvodem odpadních vod na čistírnu odpadních vod či na kanalizaci zakončenou ČOV zanedbanost problematiky likvidace odpadních vod - chybějící systémy odkanalizování a čištění odpadních vod v některých obcích špatný stavební stav některých sběračů nekapacitní stávající ČOV vypouštění odpadních vod do recipientů nedostatečné řešení odvádění srážkových vod z intravilánů obcí zlepšení čistoty vody v tocích budování nových kanalizací převážně splaškové kanalizace doplnění kanalizačních sběračů budování čistíren odpadních vod špatné hospodaření s dešťovými vodami snižuje účinek odvádění odpadních vod na čistírnu a zvyšuje riziko znečištění toku (Svratka, Besének, Bobrůvka) odvádění odpadních vod z místních částí přímo do místních recipientů Problémy k řešení řešit odvedení odpadních vod na stávající systémy realizovat chybějící kanalizace a ČOV, řešit společné ČOV B)7.3 Zásobování plynem Zásobování plynem je třetí důležitou položkou v oblasti technické infrastruktury. Řešené území ORP je dostatečně protkáno trasami VTL (vysokotlakých) plynovodů, čímž je dosaženo 84 % plynofikace jednotlivých obcí. V současnosti je tedy plynofikováno cca 50 obcí. Plynofikace obcí je realizovaná středotlakým a nízkotlakým plynovodem, a to buď přes vysokotlakou regulační stanici plynu, nebo v návaznosti na již vybudovaný středotlaký systém sousedící obce. Jednotliví odběratelé jsou pak napojeni přes regulátory plynu. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti 84 % pokrytí řešeného území dobrý stav sítě plyn je ekologické palivo, které vykazuje oproti ostatním fosilním palivům výrazně nižší emise znečišťujících látek omezení ve využití území stávajícími VTL plynovody (ochranná a bezpečnostní pásma) chybějící plynofikace kapacita NTL plynovodů nízký podíl využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění 61

62 Hrozby zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí doplnění STL plynovodu pro zastavitelná území využití alternativních zdrojů snižování energetické náročnosti budov i technologických procesů výbušná směs hlavně zastavěné území Problémy k řešení podporovat plynofikaci podporovat v maximální míře alternativní zdroje B)7.4 Zvláštní inženýrské sítě Trasy zvláštních inženýrských sítí, mezi které řadíme VVTL (velmi vysokotlaký) plynovod, produktovod a ropovod, řešeným územím neprochází. Podle Politiky územního rozvoje ČR je vymezen ZÚR JMK koridor P10 pro návrh VVTL plynovodu z okolí obce Kralice nad Oslavou k obci Bezměrov ve Zlínském kraji. Problémy k řešení vymezit v ZÚR JMK koridor pro VVTL plynovod z okolí obce Kralice nad Oslavou k obci Bezměrov ve Zlínském kraji B)7.5 Zásobování elektrickou energií Řešeným územím ORP Tišnov prochází nadřazená síť nadzemního vedení 400/110 kv. Na území ORP se nenacházejí klasické zdroje elektrické energie a proto je celé území charakteristické importem elektrické energie z jiných regionů. V řešeném území ORP je vybudovaná transformovna Čebín 400/110/22 kv umístěná jihovýchodně od Tišnova a je napojena nadzemním vedením ZVN 400 kv. Dále je z rozvodny vyvedena řada nadzemních vedení VVN 110 kv rozvádějící elektrickou energii na dílčí rozvodny. Území ORP je zásobované systémem nadzemních vedení VN 22 kv, které distribuuje elektrickou energii na jednotlivé trafostanice. V zastavěném území Tišnova a částečně i na ostatních k.ú. je zrealizováno podzemní vedení VN 22 kv. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby zásobování elektrickou energií je stabilizované celé území je pokryto sítí distribučních vedení VVN 110kV i 22kV nadzemní vedení v zastavěném území omezení výstavby rozšíření stávajících rozvodů zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí při nedostatku výkonu budování nových trafostanic 62

63 přerušení dodávky z hlavního distribučního bodu Problémy k řešení vymezit koridor pro nadzemní vedení VVN Čebín - Boskovice B)7.6 Zásobování teplem Na území ORP jsou pro vytápění využívány hlavně tyto zdroje tepelné energie: zemní plyn pevná paliva, elektrická energie, topné oleje Plynofikované obce z 84 % využívají pro vytápění zemní plyn, zbylé obce pak využívají ostatní zdroje. Město Tišnov má vybudovaný systém CZT. SWOT analýza Silné stránky vysoké procento plynofikace (84 %) Slabé stránky Příležitosti Hrozby systém CZT Tišnov využívání pevných paliv bez alternativních zdrojů tepelná čerpadla, solární energie zvyšování životní úrovně s možností výběru topného média (dle lokality), zlepšení životního prostředí využívání alternativních zdrojů havárie na zdrojích tepla Problémy k řešení problémy nejsou B)7.7 Spoje, telekomunikace V oblasti telekomunikací je důležité zajistit ochranu radioreléových spojů, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost spolupracujících stanic. Proto jsou tyto stanice umisťovány zejména na terénní dominanty (nejvyšší kóty v terénu). Ochrana těchto spojů je prováděna vyhlašováním ochranných pásem procházejících paprsků a kruhových ochranných pásem kolem spojových objektů v poloměru 500 m, které mají za úkol zabránit stínění a rušení těchto spojů. Na území SO ORP Tišnov se žádný takový vysílač nevyskytuje. Nad řešeným územím procházejí paprsky radioreléových tras ve správě Českých radiokomunikací a.s. a O 2 Czech Republic a.s. Ochrana paprsku přichází v úvahu pouze v případě extrémně vysokých staveb, např. větrných elektráren, situovaných ve vzdálenosti do 200 m od osy paprsku. V těchto případech je nezbytně nutné předkládat záměry takových staveb k posouzení provozovateli. Dále řešeným územím procházejí trasy optických kabelů ČD - Telematika, SelfServis, E.ON a společnost Cetin, která vznikla odštěpením od O 2 Czech Republic. Na území se nacházejí zařízení mobilních operátorů O 2 Czech Republic, T-mobile a Vodafone. SWOT analýza Silné stránky stabilizovaná síť 63

64 Slabé stránky rozšíření datových sítí Příležitosti mobilní sítě, internet podpora rozvoje datových sítí Hrozby nejsou Problémy k řešení problémy nejsou B)8 OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Zastoupení zařízení občanského vybavení je na úrovni, která odpovídá velikosti, významu a umístění jednotlivých sídel v rámci řešeného území. Zařízení občanského vybavení jsou obvykle soustředěna v centrech sídel v historickém jádru a podél hlavních komunikací (obchod a služby). Nedílnou součástí veřejné infrastruktury jsou prostory pro navazování sociálních kontaktů - veřejná prostranství. V řešeném území jsou vzhledem k jeho historickému potenciálu silně zastoupena - tvoří jádra urbanistické struktury sídel. Veřejná prostranství v minulosti velkoryse založená v historickém jádru Tišnova, Doubravníku, Lomnici a v některých sídlech - obvykle formou návsi s dominantou kaple. Ve značném počtu sídel, založených převážně v dramatickém terénu, nebyla klasická náves založena, nebo je potlačena. Veřejné prostranství je tak suplováno uličním prostorem vyvíjejícím se ve vazbě na hlavní komunikace (Nedvědice, Dolní Loučky, Újezd u Tišnova). Rezervy jsou ve vybavenosti a úpravě veřejných prostranství. B)8.1 Veřejná vybavenost, služby Veřejná vybavenost obcí v rámci ORP je v rozhodujících oblastech (školství, zdravotnictví, sociální péče) ve většině případů v porovnání s celým Jihomoravským krajem podprůměrná. Převážná část veřejného vybavení je soustředěna do centra ORP města Tišnova, dále do dalších větších sídel ORP Předklášteří, Nedvědice, Doubravník, Lomnice. Občanské vybavení na dobré úrovni mají dále sídla Deblín, Dolní Loučky, Drásov, Lažánky, Olší a Žďárec. Ve zbývajících sídlech je občanské vybavení zastoupeno v menší míře, nebo zcela chybí (Lubné, Rojetín, Řikonín, Vohančice, Vratislávka). Vybavenost nadmístního významu se nachází za hranicemi ORP v krajském městě Brně. Školství - problémem v oblasti mateřských a základních škol je nedostačující vybavenost. Prioritou je rozšířit počet stávajících zařízení a zlepšit technický stav a vybavenost stávajících zařízení. Základní umělecké školy se nachází v Tišnově a Lomnici. Dům dětí a mládeže v Tišnově je školským zařízením pro zájmové vzdělávání. Střední školství je zastoupeno Gymnáziem Tišnov, Vyšším odborným učilištěm zemědělského zaměření v Tišnově, Střední odbornou školou Fortika Lomnice, Středním odborným učilištěm a Střední odbornou školou SČMSD Lomnice u Tišnova. Zdravotnictví a sociální péče - v Centru sociálních služeb v Tišnově je provozováno celkem 205 bytů s pečovatelskou službou. Centrum sociálních služeb poskytuje i terénní pečovatelskou službu na celém území ORP. Domov sv. Alžběty na Žernůvce pro seniory má kapacitu 45 klientů. Domov pro seniory Předklášteří má kapacitu 84 klientů. Jako hlavní nedostatek je uváděna nedostačující kapacita zařízení a nedostatek financí na provoz. Základem zdravotní péče v území je síť zdravotních středisek. Hlavním zdravotnickým zařízením je Nemocnice Tišnov, která zajišťuje zdravotní péči lůžkovou i ambulantní pro obyvatele města Tišnova i všechny spádové obce. Kultura - základní zařízení jsou knihovny, kulturní domy, muzea a galerie. V Tišnově se nachází Městské kulturní středisko s víceúčelovým společenským sálem, Galerie Diana, Galerie Jamborův dům, Městská knihovna Tišnov (oddělení dětské i pro dospělé). V Předklášteří v areálu kláštera Porta coeli se nachází 64

65 Podhorácké muzeum. K významným kulturním akcím, přesahujících regionální význam patří pravidelné burzy minerálů a Slavnosti pernštejnského panství. Služby v oblasti obchodu a prodeje, ubytování a stravování- jsou většinou záležitostí právnických nebo fyzických osob a jsou realizovány v rámci ploch občanského vybavení v Tišnově, nebo jsou součástí ploch smíšených obytných. Veřejná vybavenost v jednotlivých obcích SO ORP Tišnov Veřejná vybavenost obcí (pozn.: 1 = ano, - = ne, * = škola s jedním stupněm) Pošta Mateřská Základní Zdravotnické škola škola zařízení Běleč Borač Borovník Braníškov Brumov - - * - Březina Bukovice Černvír Deblín Dolní Loučky Doubravník 1 1 * 1 Drahonín Drásov Heroltice Hluboké Dvory Horní Loučky Hradčany Kaly Katov - - * - Křižínkov Kuřimská Nová Ves Kuřimské Jestřabí Lažánky 1 1 * - Lomnice Lomnička Lubné Malhostovice Maršov Nedvědice Nelepeč-Žernůvka Níhov Ochoz u Tišnova Olší - 1 * - Osiky Pernštejnské Jestřabí Předklášteří 1 1 * 1 Rašov Rohozec Rojetín Řikonín Sentice - 1 * - Skalička Skryje Strhaře

66 Veřejná vybavenost obcí (pozn.: 1 = ano, - = ne, * = škola s jedním stupněm) Pošta Mateřská Základní Zdravotnické škola škola zařízení Svatoslav Synalov Šerkovice Štěpánovice Tišnov Tišnovská Nová Ves Újezd u Tišnova Unín Úsuší Vohančice Vratislávka Všechovice Zhoř Žďárec Železné Zdroj: B)8.2 Veřejná vybavenost - sport Pro sportovní vyžití obyvatel v sídlech slouží místní hřiště, dětská hřiště, hasičská cvičiště, výletiště, apod. Sportoviště se zázemím pro organizovanou tělovýchovu i volnočasové aktivity se nachází v Tišnově (koupaliště, sokolovna, hřiště u základních škol a gymnázia). Sportovní vybavenost pro zajištění sportovních a rekreačních potřeb obyvatel je nedostačující především v Tišnově. Nový územní plán řeší umístění sportovně rekreačního areálu na jižním okraji města a na ploše u koupaliště. V některých menších sídlech řešeného území plochy pro sport úplně chybí. B)8.3 Veřejná pohřebiště Veřejná pohřebiště se nacházejí v sídlech: Borač, Braníškov, Brumov, Březina, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Lažánky, Lomnice, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Sentice, Skryje, Svatoslav, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Unín a Žďárec. B)8.4 Speciální občanská vybavenost Jako speciální občanská vybavenost byl zařazen záměr ze schválené ÚPD obce Malhostovice, na vybudování botanického parku a zooparku, na ploše chráněného území - přírodní památky Zlobice. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky občanské vybavení nadmístního významu nemocnice v Tišnově, fungující centrum sociálních služeb v Tišnově, Domov sv. Alžběty v Žernůvce, Domov pro seniory Předklášteří občanské vybavení městského významu v Tišnově v dobré dojížďkové vzdálenosti sídla vybavená základním občanským vybavením soustředění objektů občanského vybavení ve středu sídel přispívá k posílení a oživení centrální části - návsi, zájem občanů o spolkovou činnost, posílení soudržnosti občanů nabídka středních škol a vzdělávacích zařízení 66

67 Příležitosti Hrozby chybějící plochy pro řešení problematiky seniorů a zdravotně postižených občanů nízká kapacita velká dojížďková vzdálenost do zdravotnických zařízení chybějící kapacity pro možnost kvalitního ubytování a stravování chybějící plochy pro sport v Tišnově a v některých dalších sídlech, nedostatek vybavených dětských hřišť, nedostatek prostorů pro amatérskou činnost vybavení a úprava veřejných prostranství, chybějící veřejná prostranství vybudování sportovně rekreačního areálu v Tišnově nebo okolí integrace občanského vybavení, zejména sociálních zařízení do ploch bydlení a do ploch smíšených obytných využití rezervních kapacit stávajících objektů občanského vybavení chátrání objektů občanského vybavení nebo jejich prodej soukromým subjektům může znemožnit jejich výhledové využití pro veřejné účely tlak investorů na výstavbu kapacitních obchodních zařízení může narušit hodnoty území zvýšení počtu postproduktivního obyvatelstva bude klást nároky na kapacity zařízení zdravotnictví a sociální péče Problémy k řešení zařízení občanského vybavení přednostně umisťovat do centra sídel preferovat víceúčelové objekty v ÚPD upřednostňovat smíšené využití území s možností situování občanského vybavení při řešení je nutno vzít v úvahu narůstající počet seniorů vyžadující specifické služby integrace občanského vybavení, zejména sociálních zařízení do ploch bydlení do ploch smíšených, případně využití rezervních kapacit stávajících objektů občanského vybavení posoudit potřeby rozšíření ploch veřejných pohřebišť doplnit chybějící kapacity pro sportovní vyžití ve městě a v sídlech včetně krytých zařízení a dětských hřišť B)9 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY B)9.1 Sídelní struktura, sociodemografická analýza Správní obvod ORP Tišnov se nachází v severozápadní části Jihomoravského kraje. Svou plochou zabírá 342,40 km 2 a skládá se z celkem 59 obcí. Jediná obec správního obvodu má status města a to Tišnov, ve kterém žije přibližně 30 % ze všech obyvatel správního obvodu. Obcemi se statutem městys jsou: Deblín, Doubravník, Drásov, Lomnice a Nedvědice. Na území správního obvodu se nachází 84 katastrálních území. 67

68 Základní údaje ke správnímu obvodu ORP Tišnov k Rozloha (km 2 ) Počet obyvatel Muži V tom Ženy Průměrný věk Hustota obyvatelstva na 1km 2 Počet obcí ČR , Jihomoravský kraj , Okres Brno venkov , ORP Tišnov , Zdroj: Struktura území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tišnov k Počet Obce Katastrální území Části obce Město JMK ORP Tišnov Zdroj: Sídelní struktura obcí podle počtu obyvatel k Obce s počtem obyvatel ORP Tišnov Zdroj: Z celkového počtu 59 obcí ve správním obvodu pouze jedno sídlo spadá do kategorie s počtem obyvatel a to město Tišnov. K poslednímu dni roku 2015 v Tišnově žilo celkem obyvatel. V kategorii obyvatel se nachází šest obcí: Deblín, Dolní Loučky, Drásov, Lomnice, Nedvědice a Předklášteří. Dalších šest obcí spadá do kategorie obyvatel. Mezi tyto obce patří: Doubravník, Hradčany, Lažánky, Lomnička, Malhostovice a Sentice. Méně než 500 obyvatel žije ve zbývajících 46 obcích správního obvodu Tišnov. Demografický pohyb obyvatelstva Demografický pohyb je dán dvěma druhy pohybů a to přirozeným a mechanickým. Přirozený pohyb zahrnuje počet narozených a zemřelých obyvatel, mechanický pohyb pak počet vystěhovávaných a přistěhovaných do dané lokality. Vývoj demografického pohybu obyvatelstva v SO ORP Tišnov v letech Rok Obyvatelstvo celkem (k ) Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek

69 Zdroj: Graf č. 3: Demografický pohyb obyvatelstva v SO ORP Tišnov V posledních deseti letech měl správní obvod ORP vždy kladný celkový přírůstek, což je dáno zejména vysokým přírůstkem stěhováním. Největšího přírůstku dosáhl Tišnov v roce 2007, kdy do správního obvodu přibylo 485 nových obyvatel, což bylo způsobeno vysokým počtem přistěhovalých obyvatel. V roce 2015 činil celkový přírůstek 305 nových obyvatel. Na tuto hodnotu měl vliv nejvyšší počet živě narozených za posledních deset let a již tradičně vysoký počet přistěhovalých obyvatel. Základní demografické údaje jednotlivých obcí v SO ORP Tišnov k Počet obyvatel ve věku Podíl Počet obyvatel celkem Muži Ženy Průměrný věk nezaměstnaných 0-14 let let 65 let + osob Běleč ,1 5,7 Borač ,2 7,8 Borovník ,1 4,1 Braníškov ,7 4,0 Brumov ,8 7,8 Březina ,2 7,0 Bukovice ,0 7,9 Černvír ,4 5,2 Deblín ,8 4,7 Dolní Loučky ,5 4,8 Doubravník ,6 5,2 Drahonín ,9 3,8 Drásov ,9 5,0 Heroltice ,0 6,7 Hluboké Dvory ,9 2,0 Horní Loučky ,1 7,2 Hradčany ,2 6,9 69

70 Počet obyvatel ve věku Podíl Počet obyvatel celkem Muži Ženy Průměrný věk nezaměstnaných 0-14 let let 65 let + osob Kaly ,1 6,9 Katov ,6 5,6 Křižínkov ,2 6,7 Kuřimská Nová Ves ,1 11,3 Kuřimské Jestřabí ,7 8,0 Lažánky ,8 3,6 Lomnice ,9 6,6 Lomnička ,5 4,6 Lubné ,5 12,5 Malhostovice ,2 5,7 Maršov ,7 6,0 Nedvědice ,2 7,5 Nelepeč-Žernůvka ,7 0,0 Níhov ,2 3,4 Ochoz u Tišnova ,9 6,0 Olší ,5 4,3 Osiky ,8 10,2 Pernštejnské Jestřabí ,2 7,6 Předklášteří ,4 5,4 Rašov ,1 7,4 Rohozec ,9 5,1 Rojetín ,1 7,7 Řikonín ,6 3,8 Sentice ,9 6,4 Skalička ,2 6,6 Skryje ,2 15,8 Strhaře ,6 9,2 Svatoslav ,4 4,7 Synalov ,9 5,3 Šerkovice ,4 7,7 Štěpánovice ,6 5,3 Tišnov ,2 6,6 Tišnovská Nová Ves ,3 10,4 Újezd u Tišnova ,0 11,8 Unín ,5 5,0 Úsuší ,9 2,2 Vohančice ,3 3,2 Vratislávka ,7 12,5 Všechovice ,2 7,1 Zhoř ,9 2,2 Žďárec ,2 5,8 Železné ,7 5,7 Zdroj: V předcházející tabulce je znázorněn přehled základních údajů o obyvatelstvu jednotlivých obcí ve správním obvodu. Z celkového počtu obyvatel v SO ORP Tišnov mírně převažují ženy, které představují 50,8 % obyvatel. Věkový průměr ve správním obvodu Tišnov je 41,9 let, a je tak téměř totožný jako věkový průměr Jihomoravského kraje (42 let). Obcí s nejnižším věkovým průměrem je Katov, ve kterém se objevuje věkový průměr 36,6 let. Naopak obcí s nejvyšším věkovým průměrem je Nelepeč-Žernůvka, kde věkový průměr dosahuje hodnoty 54,7 let. 70

71 B)9.2 Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel se v průběhu let mění a je ovlivňován vnějšími a vnitřními faktory. V minulosti vývoj počtu obyvatel nejvíce modifikovaly nemoci, války anebo ekonomické krize. Vývoj počtu obyvatel v ORP Tišnov je značně odlišný, než vývoj ostatních ORP v České republice. Ve správním obvodu nedošlo k markantnímu snížení počtu obyvatel v době obou světových válek a minimálně se projevil odsun německého obyvatelstva. Graf č. 4: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov v letech Nejvyššího nárůstu obyvatelstva dosáhl správní obvod Tišnova po roce Od roku 1991 do roku 2011 došlo k navýšení počtu obyvatel přibližně o obyvatel. K navýšení počtu obyvatel došlo také v důsledku rozšíření ORP Tišnov o 24 obcí z kraje Vysočina a okresu Blansko v roce Ke konci roku 2015 žilo ve správním obvodu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Tišnov mezi roky se sčítáním lidu Počet obyvatel Přírůstek mezi sčítáními (%) JMK ,2 5,4 0,2-0,8 3,4 ORP Tišnov ,9 6,7-7,9 32,6 8,6 Zdroj:

72 Vývoj počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Tišnov během let Graf č. 5: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tišnov Od roku 2005 se každoročně zvyšoval počet obyvatel řešeného území. K žilo ve správním obvodu celkem obyvatel. Během deseti let se tak počet obyvatel zvýšil o více než tři tisíce obyvatel. B)9.3 Věková struktura obyvatel Struktura obyvatelstva je významná demografická hodnota. Věková struktura udává věkové rozložení populace, kromě samotného věkového složení struktura podle věku může poukázat i na jiná fakta jako je např. ekonomická závislost, index stáří a jiné. Pro ekonomiku je důležité, aby se zvyšoval počet obyvatel v předproduktivní skupině. Věková struktura ve správním obvodě ORP Tišnov Rok let let let Zdroj: 72

73 Graf č. 6: Vývoj věkové struktury v SO ORP Tišnov v letech Ve sledovaném období dochází od roku 2007 k trvalému nárůstu obyvatel v předproduktivní skupině. Počet obyvatel v předproduktivní skupině se tak v těchto letech zvýšil o 891 obyvatel. V postproduktivní skupině rovněž dochází k výraznému nárůstu obyvatel. Během 10 let došlo ke zvýšení počtu obyvatel v postproduktivní skupině o více než obyvatel. Se vzrůstajícím počtem osob patřících do skupiny postproduktivní bude docházet k výraznému ekonomickému a sociálnímu zatížení studované oblasti. Počet obyvatel v produktivní skupině se zvyšoval do roku 2011, kdy dosáhl počtu obyvatel, a od té doby mírně klesá. B)9.4 Vzdělanostní struktura Struktura dle vzdělání v SO ORP Tišnov v letech 1991 a 2001 (v %) Úplné střední s maturitou Vysokoškolské Základní a neukončené, včetně bez vzdělání Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské včetně vědecké přípravy Nezjištěno Jihomoravský kraj 22,8 8,4 23,6 37,0 24,6 3,4 10,3 0,9 ORP 21,7 5,6 22,2 40,6 24,8 3,5 7,6 1,2 Zdroj: Důležitým měřítkem vzdělanosti regionu je počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve věku nad 15 let. Od roku 1991 do roku 2001 došlo ke zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ve správním obvodě. Nejen blízkost správního obvodu univerzitnímu centru Brnu má za následek, že v roce 2001 bylo vysokoškolsky vzděláno 7,6 % obyvatel správního obvodu. Během dalšího desetiletého období vzrostl počet obyvatel s vysokoškolským vzdělaním na 11,8 % v roce

74 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 Celkem obyvatel ve věku nad 15 let Základní a neukončené Vyučení a střední odborné bez maturity V tom nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s maturitou) Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské Bez vzdělání JMK ORP Město Tišnov Zdroj: Graf č. 7: Obyvatelstvo nad 15 let v SO ORP Tišnov podle nejvyššího dokončeného vzdělání Podle výsledků ze sčítání lidu z roku 2011 bylo v SO ORP Tišnov nejčastějším druhem nejvyššího ukončeného vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity, které se objevovalo u 37 % obyvatel. Druhým nejčastějším vzděláním bylo střední s maturitou (28 % obyvatel). Základní nebo neukončené vzdělání mělo 17 % obyvatel. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 11,8 % obyvatel správního obvodu Tišnov. Během deseti let se tak zvýšil počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel o více než 4 %. SWOT analýza Silné stránky zvyšující se počet ekonomicky aktivního obyvatelstva kladné migrační saldo mírně stoupající počet obyvatel v centru řešeného území - v Tišnově příznivý trend zvyšujícího se podílu obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním snížení podílu nezaměstnaných osob zvyšující se podíl obyvatel v předproduktivní skupině Slabé stránky 74

75 Příležitosti Hrozby nepříznivá skladba obyvatelstva - zvyšující se počet obyvatel starších 65 let využití dobré geografické polohy - nabídka kvalitního bydlení a s tím spojený rozvoj ekonomických aktivit zvyšování počtu obyvatel s vysokoškolským vzděláním nepříznivá skladba obyvatelstva může ovlivnit v budoucnu ekonomickou aktivitu v regionu pokračující trend stárnutí obyvatelstva, vylidňování menších sídel zvyšující se počet obyvatel v postproduktivní skupině bude mít za následek zvyšující se požadavky na sociální oblast Problémy k řešení nedostatek kvalitního sociálního zázemí pro čím dál více se zvyšující počet obyvatel v postproduktivní skupině B)10 BYDLENÍ Oblast bydlení úzce souvisí se sociodemografickými a hospodářskými podmínkami, s nimiž se navzájem ovlivňuje. Postupné zvyšování počtu obyvatelstva ve správním obvodu vyžaduje nutnost výstavby nových bytů. B)10.1 Základní údaje o bytovém a domovním fondu Domovní fond Trvale obydlené domy Z toho rodinné domy Počet V % Průměrné stáří domu v letech Neobydlené domy Celkem Z toho sloužící k rekreaci JMK ,7 44, ORP ,3 45, Město Tišnov Bytový fond ,0 47, Zdroj: Trvale obydlené byty Z toho v rodinných domech Počet V % JMK ,5 ORP ,5 Město Tišnov ,8 Zdroj: 75

76 Velikost bytového fondu v SO ORP Tišnov Rok Počet trvale obydlených domů Počet trvale obydlených bytů Počet trvale obydl. domů/1000 obyvatel Počet trvale obydl. bytů/1000 obyvatel Zdroj: Počet trvale obydlených domů i bytů v SO ORP Tišnov má stoupající tendenci. Roste ukazatel počtu trvale obydlených domů, který podle výsledků ze SLDB 2011 dosáhl hodnoty 235 domů/1000 obyvatel a je vyšší než průměr kraje (193 domů/1000 obyvatel). Ukazatel počtu trvale obydlených bytů/1000 obyvatel vzrostl na hodnotu 353, zůstává však pod celokrajským průměrem, který činil v r bytů/1000 obyvatel. Průměrné stáří domu je 45,7 let, tedy mírně nad průměrem kraje (44,2 let). Vysoký počet neobydlených bytů cca 15% z počtu bytů. B)10.2 Vývoj bytové výstavby Graf č. 8: Počet dokončených bytů v SO ORP Tišnov v letech Počet dokončených bytů představuje byty, jejichž výstavba byla ve sledovaném období dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Zahrnuje i samostatné bytové jednotky v domovech pro seniory a byty vzniklé v nebytových budovách. V roce 2015 bylo na území ORP Tišnov dokončeno 118 nových bytů. Z toho 72 z nich bylo dokončeno v rodinných domech a 46 v bytových domech. Trvale obydlené byty podle vlastnictví Trvale obydlené byty Z toho podle právního důvodu užívání bytu Ve V Nájemní Družstevní vlastním osobním byty byty domě vlastnictví Ostatní JMK ORP Město Tišnov Zdroj: 76

77 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti disponibilní plochy pro bydlení vymezené v územních plánech převážná část bytů je v kvalitním prostředí s dostatkem zeleně v kompaktní zástavbě převážná část bytů se nachází ve vazbě na základní občanské vybavení roste ukazatel počtu bytů/1000 obyvatel průměrné stáří domu je 45,7 let, tedy mírně nad průměrem kraje (44,2 let) domy postavené před r většinou nesplňují požadavky na úsporu energií (objekty staré venkovské zástavby) vysoký počet neobydlených domů nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat obyvatele, zvláště mladé rodiny v řešeném území trend zkvalitňování bydlení v důsledku ekonomického růstu revitalizace panelových sídlišť Hrozby riziko tlaku na vytváření monofunkčních ploch bydlení a rozvoj bydlení bez vazby na veřejnou infrastrukturu (občanské vybavení, veřejná doprava,..) Problémy k řešení vymezením smíšeného využití umožnit rozvoj pracovních příležitostí v místě bydliště plochy pro bydlení řešit s vazbou na veřejnou infrastrukturu preferovat využití neobydlených domů před rozšiřováním zastavitelných ploch B)11 REKREACE B)11.1 Turistická atraktivita Řešené území se nachází v atraktivní rekreační oblasti jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska přírodně turistického. Kulturně historická atraktivita - spočívá ve výskytu značného počtu nemovitých kulturních památek soustředěných hlavně v městské památkové zóně v Lomnici a Doubravníku. V řešeném území se nachází také národní kulturní památka areál hradu Pernštejna v obci Nedvědice a další nemovité kulturní památky rozptýlené v rámci jednotlivých sídel. Druhou národní kulturní památkou je Cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří. Dále se v řešeném území nachází množství kulturních hodnot bez legislativní ochrany - hodnoty urbanistické, historicky významné a architektonicky cenné stavby, atd. V řadě sídel řešeného území je hlavní kulturní hodnotou náves s dominantou církevní stavby (kaple, kostel) obklopená původní urbanistickou strukturou zemědělských usedlostí (prostory urbanisticky cenné, architektonicky cenné soubory) doplněná drobnou architekturou (křížky, boží muka, pomníky). Nejvýznamnějšími dominantami sídel a krajiny regionálního významu jsou kostely v obci Černvír, Doubravník, Nedvědice, Tišnov, Předklášteří a zvláště pak hrad Pernštejn. Vzhledem ke konfiguraci terénu 77

78 je krajina obohacena o množství míst dalekých rozhledů a výhledů do krajiny a na dominanty regionálního významu. Přírodně turistická atraktivita - významnou atraktivitou řešeného území je kromě jedinečné morfologie terénu i jeho neporušená krajina, zahrnující množství významných chráněných lokalit. Mezi přírodní atraktivity patří např. evropsky významné lokality NATURA 2000 Údolí Chlévského potoka, Doubravník kostel, Loučka, Trenckova rokle, Prudká, Rojetínský Hadec, Květnice, Malhostovická pecka, Zkamenělá svatba, Zlobice. Charakteristickým prvkem krajiny a hlavní přírodní kostrou je řeka Svratka, její využití pro vodáckou rekreaci je omezené. Krajina s množstvím lesů je doplněna akcenty drobných sakrálních staveb (kapličky, křížky, boží muka) a dalších historických staveb (zříceniny Loučka, Košíkov, Víckov). Krajinný ráz a obraz krajiny umocňují přírodní dominanty - vrcholy Sýkoř, Květnice a Klucanina. Sportovně turistická atraktivita - řešené území se vyznačuje příznivými krajinnými předpoklady pro různé formy rekreace. Zvlněná krajina s vysokou lesnatostí poskytuje dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Terén a nadmořská výška umožňují provozování zimních sportů. pěší a cyklistické stezky a trasy místní značené naučné stezky sjezdové lyžování (sjezdovky v Nedvědici, Předklášteří) B)11.2 Rekreace Největší ubytovací kapacity poskytuje Tišnov, Nedvědice, Doubravník, Lomnice, Žďárec, Deblín a Kuřimská Nová Ves. Další možnosti ubytování jsou v rámci obytné zástavby sídel formou malých penzionů, privátů, pronájmů chalup apod. Lokality rodinné rekreace se nacházejí převážně v návaznosti na území s možností koupání (tok řeky Svratky, říčky Loučky a Libochovky), např. rekreační lokalita Kutiny (k. ú. Řikonín), Šárka (k. ú. Heroltice), chatové lokality (Doubravník, Dolní Loučky, Březina, Níhov..). Plochy pro zahrádkaření se v řešeném území vyskytují jen sporadicky, zvláště v Tišnově v souvislosti s existencí bytových domů. Chalupaření - v řešeném území, zvláště v jeho severní části, se projevuje fenomén chalupaření. Trend postupného úbytku trvale bydlícího obyvatelstva menších sídel a jejich náhrada za chalupáře je částečně vyvážena zachováním kulturních hodnot území a údržbou bytového fondu (téměř 50 % neobydlených bytů slouží k rekreaci a je tedy udržováno). Trempování - řešené území patří k oblíbeným lokalitám fenoménu trempování. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky sídla s geniem loci - historická jádra s dominantami kostelů: Tišnov, Doubravník, Lomnice, Černvír, Předklášteří krajina se zastoupením přírodních a stavebních památek krajina vhodná pro pěší turistiku, cykloturistiku a hromadnou i rodinnou rekreaci, agroturistiku dostupnost přírodního zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel konání festivalů a dalších kulturních akcí: Tišnov, Nedvědice, Doubravník, Lomnice pestrá nabídka ubytovacích kapacit síť pro pěší turisty a cykloturisty, aktivity rybářů, chatové lokality, chybí doprovodná infrastruktura dosud nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících - běžkování nedostatek vhodných ploch pro koupání, chybí krytý bazén nedostatek ploch pro širší škálu rekreačních (neorganizovaných) sportů 78

79 Příležitosti Hrozby rezervy v kapacitě rekreace prostor pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu budováním infrastruktury pro pěší turisty a cykloturisty přispět ke zvýšení počtu turistů a návštěvníků regionu podpora projektů rozvíjejících další formy rekreace - agroturistiku, hipoturistiku, zdravotní turistiku, využití řeky Svratky pro sjíždění přesun turistů a návštěvníků do regionů s kvalitnější rekreační infrastrukturou, stagnace cestovního ruchu Problémy k řešení vytvořit podmínky pro vymezení vhodných ploch pro rozvoj rekreační a turistické infrastruktury vytvořit podmínky pro zlepšení průchodnosti krajiny (letní a zimní turistika) s vazbou na okolní regiony a budování doprovodné infrastruktury (rozhledny, odpočívadla, dětská hřiště, rekreační louky, přírodní koupaliště, občerstvení řešit plochy pro odstavení vozidel turistů s vazbou na turistickou síť a významné atraktivity území, zlepšit dostupnost atraktivních cílů řešit problém nedostatku ploch pro koupání budování rekreačně využitelných vodních ploch rozšířit nabídku služeb pro rekreaci (sportovní areál, krytý plavecký bazén, zábavní zařízení pro rodiny s dětmi), situovat do místa kumulace obyvatel a návštěvníků řešit plochy pro pořádání společenských akcí, výstav apod., včetně doprovodné infrastruktury respektování fenoménu trampování, skloubit s ochranou přírody B)12 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY III. HOSPODÁŘSTVÍ Hospodářský rozvoj (možnost obživy obyvatelstva) v řešeném území jsou posuzovány z těchto hledisek: B)12.1 Pracovní příležitosti Pracovní příležitosti jsou v řešeném území soustředěny hlavně do centra ORP Tišnova, kde se též nachází velká průmyslová zóna. Tišnov, ležící v jižní části ORP, je nejvýznamnější ekonomické centrum ORP se silně zastoupeným průmyslovým odvětvím různorodé orientace přispívajícím k poměrné stabilitě v regionu. Průmyslová zóna je založena v pásu mezi železnicí a řekou Svratkou. V obci Drásov se nachází nejvýznamnější průmyslový subjekt Siemens Electric Machines zabývající se vývojem, výrobou a prodejem generátorů a motorů, které exportuje do zemí Evropy, Ameriky a Asie. Podnik Siemens Electric Machines je s přibližně 650 zaměstnanci největším zaměstnavatelem v SO ORP Tišnov. Dalším významným zaměstnavatelským subjektem je firma Steinhauser s.r.o., která se specializuje na výrobu masných specialit a uzenářských výrobků a je tak největší firmou zastupující potravinářský průmysl. Dalšími sídly s možností pracovních příležitostí jsou Předklášteří, Hradčany, v severní části ORP Nedvědice, Lomnice, kde se nacházejí menší průmyslové zóny. Možnosti pracovních příležitostí jsou v oblasti veřejné správy, obchodu a služeb zvláště v Tišnově a dále ve všech větších sídlech řešeného území (Předklášteří, Hradčany, Nedvědice, Lomnice, Doubravník). V jednotlivých sídlech řešeného území jsou plochy pracovních příležitostí zastoupeny převážně areály zemědělských družstev, jejichž využití se postupně mění na smíšené - zemědělství v kombinaci s drobnou výrobou. 79

80 Disproporce jsou mezi jednotlivými sídly - nejlepší podmínky na pracovním trhu jsou v jižní části ORP - v sídlech situovaných podél hlavní komunikace a železnice s vazbou na Tišnov s kapacitní výrobní zónou a pracovními příležitostmi v terciérní sféře (službách). Těžištěm pracovních příležitostí severní části řešeného území jsou sídla Nedvědice a Lomnice. Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v průmyslu a stavebnictví (2012) Siemens Electric Machines, s.r.o., Drásov 126 elektrotechnický průmysl prac. Steinhauser, s.r.o. Tišnov, Karasova 378 potravinářský průmysl prac. MEZ, a.s., Nedvědice 20 elektrotechnický průmysl prac. MERTASTAV s.r.o., Předklášteří, Štěpánovská 1176 stavebnictví prac. Kv. Řezáč, s.r.o., Tišnov, U Svratky 780 textilní průmysl prac. SUBTERRA a.s., Tišnov, Ostrovec 233 činnosti odborových svazů neuvedeno Zdroj: Regionální informační servis (RIS), Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Nejvýznamnější zaměstnavatelské subjekty v nevýrobní sféře (2012) ČSAD Tišnov, spol. s r.o., Tišnov, Červený mlýn 1538 doprava prac. Nemocnice Tišnov, Tišnov, Purkyňova 279 zdravotnictví prac. TRIGA COLOR, a.s., Tišnov, Janáčkova 333 velkoobchod prac. Město Tišnov, Tišnov, Nám. Míru 111 veřejná správa prac. Domov pro seniory Předklášteří, Šikulova 1438 sociální péče prac. Základní škola, Tišnov, Smíškova 840 vzdělávání prac. Základní škola, Tišnov, náměstí 28. října 1708 vzdělávání prac. Základní umělecká škola, Tišnov, Dvořákova 316 vzdělávání prac. Domov sv. Alžběty, Nelepeč Žernůvka, 12 sociální péče prac. Centrum sociálních služeb Tišnov, Tišnov, Králova 1742 sociální služby prac. Zdroj: Regionální informační servis (RIS), Registr ekonomických subjektů, ČSÚ Další pracovní příležitosti, kam se nejčastěji vyjíždí z obcí správního obvodu Tišnov, jsou v Brně, Kuřimi, Velké Bíteši. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území V řešeném území jsou registrované brownfields: Tišnov - bývalá cihelna Trnec, Ostrovec u nádraží, bývalá pekárna a sýpka u nádraží Předklášteří - Šroubárna Šerkovice - víceúčelový objekt ZD V řešeném území se dále nachází několik areálů, které jsou neudržované a chátrají nebo jsou neekonomicky využité: areál zemědělského družstva v Olší areál zemědělského družstva Ochoz u Tišnova Ekonomické subjekty podle odvětví převažující činnosti OKEČ v SO ORP Tišnov (k ) Převažující činnost OKEČ Počet subjektů Zemědělství, lesnictví a rybářství 572 Průmysl celkem 967 Stavebnictví 811 Velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování 153 Ubytování, stravování a pohostinství 356 Informační a komunikační činnosti 84 80

81 Převažující činnost OKEČ Počet subjektů Peněžnictví a pojišťovnictví 228 Činnosti v oblasti nemovitostí 238 Profesní, vědecké technické činnosti 632 Administrativní a podpůrné činnosti 104 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 121 Vzdělávání 98 Zdravotní a sociální péče 79 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 151 Ostatní činnosti 564 Nezjištěno 307 ORP Tišnov celkem Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem se sídlem v ORP Tišnov v letech V tom Z toho Z toho Rok Celkem Fyzické Právnické Zemědělští Obchodní Státní osoby Živnostníci osoby Družstva podnikatelé společnosti podniky Zdroj: Pracovní příležitosti z hlediska odvětví v ORP Primární sektor - zemědělství, lesnictví - i když je charakter krajiny tvořen zemědělskou půdou a lesními komplexy, nemá tento sektor nejvýznamnější podíl na hospodářství řešeného území. Je to dáno charakterem krajiny v severní části ORP, která není vhodná pro intenzivní hospodaření. Hlavním cílem rozvoje zemědělství bude především udržení krajinotvorné funkce zemědělství, při zachování intenzivního a extenzivního zemědělství na co největší ploše. Rozvoj konkurenceschopné, intenzivní, avšak environmentálně šetrné zemědělské výroby, ke které má sledované území místy ještě vhodné předpoklady, by měl být doprovázen také diverzifikací zemědělských podniků i do výroby netradičních zemědělských surovin pro nepotravinářské využití a do nezemědělských činností. Zemědělství regionu se také musí výrazně spolupodílet na zachování a dalším rozvoji venkovského prostředí a udržení osídlení venkova. Sekundární sektor - je zastoupen drobnými provozovnami, které jsou soustředěny hlavně v Tišnově a v dalších sídlech jako samostatné provozovny nebo jsou provozovány v rámci areálů zemědělských družstev. Terciální sektor - díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především v komerční sféře - obchodu a služeb, které jsou soustředěny v Tišnově, Nedvědici, Lomnici, Doubravníku, Deblíně a v dalších sídlech správního obvodu. Pracovní příležitosti z hlediska odvětví v centu ORP - Tišnově Nejvýznamnějším odvětvím z hlediska zaměstnanosti obyvatelstva je průmysl a stavebnictví, ve kterém je zaměstnáno 42 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Rozdíl mezi sekundérem a terciérem je minimální, v terciálním sektoru je zaměstnáno 39 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a dále narůstá. Územní i odvětvová struktura průmyslové základny doznala v posledních letech výraznějších změn. U řady průmyslových firem zasažených ekonomickou krizí byla omezena nebo ukončena jejich činnost (Brněnské papírny). Kladným rysem je odvětvová pestrost - tradičně nejsilněji je v Tišnově zastoupen průmysl 81

82 dřevozpracující, kovodělný, potravinářský, stavebnictví, výroba stavební keramiky a řada dalších. Pro většinu průmyslových podniků je charakteristická výrazná exportní orientace, většina je v současnosti kontrolována zahraničními vlastníky. V oblasti veřejných služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon města a regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu města a regionu v budoucnosti. Díky privatizaci a možnosti soukromého podnikání se rozvíjí především komerční sféra - obchod a služby. B)12.2 Ekonomická aktivita Ekonomická aktivita jedná se o podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k celkovému obyvatelstvu. Ekonomicky aktivní jsou všechny osoby představující pracovní sílu, kam se řadí všechny zaměstnané osoby i nezaměstnaní, kteří si aktivně hledají práci a jsou připraveni nastoupit do zaměstnání. Ekonomická aktivita obyvatelstva (k ) Z toho podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní Zaměstnaní V tom Z toho Zaměstnanci Zaměstnavatelé OSVČ Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní ČR JMK ORP Tišnov Zdroj: Podle výsledků ze sčítání lidu z roku 2011 bylo v SO ORP Tišnov ekonomicky aktivních obyvatel, což činí 48,2 % z celkového počtu obyvatel. Převážnou většinu ekonomicky aktivních obyvatel tvoří zaměstnanci. Zaměstnavatelé představují 3,5 % z počtu ekonomicky aktivních obyvatel a osoby samostatně výdělečně činné 13 %. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel mezi lety 2001 a 2011 Podíl ekonomicky aktivních Jihomoravský ORP Tišnov (%) obyvatel kraj (%) ČR (%) ,8 50,4 51, ,2 49,4 49,0 Zdroj: Mezi lety 2001 až 2011 vzrostl podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve správním obvodu o 0,4 %. Naopak krajský i celorepublikový podíl ekonomicky aktivních obyvatel poklesl. 82

83 B)12.3 Vyjížďka za prací Podíl vyjíždějících za prací ze svého bydliště z ekonomicky aktivních obyvatel Podíl vyjíždějících za prací z obcí bydliště Jihomoravský ORP Tišnov (%) z ekonomicky aktivních obyvatel kraj (%) ČR (%) ,3 42,9 40,6 Zdroj: Přibližně 43,3 % obyvatel správního obvodu vyjíždí za prací. Lidé z celého správního obvodu dojíždí za prací do Tišnova, lidé ze severní části regionu dojíždí spíše do Nedvědice, Lomnice, Doubravníku. Velký počet vyjíždějící za prací je do regionů nacházejících se vně ORP do průmyslové zóny v Kuřimi, do Brněnské aglomerace. Západní část ORP i do Velké Bíteše. Malá sídla jsou po stránce pracovních příležitostí závislá na sídlech větších. Obecně platí, že pracovní funkce obcí klesá s jejich velikostí. Vyjíždějící do zaměstnání a škol z SO ORP Tišnov podle SLDB 2011 Vyjíždějící do zaměstnání Vyjíždějící do škol Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem Z toho Z toho Zdroj: Celkem V rámci obce 766 Do jiné obce okresu Do jiného okresu kraje Do jiného kraje 432 Do zahraničí 50 Celkem V rámci obce 479 Mimo obec Graf č. 9: Vyjíždějící do zaměstnání v obcích SO ORP Tišnov Z celkového počtu osob vyjíždějících do zaměstnání jich 41 % vyjíždí do jiné obce v okresu. Do jiného okresu v rámci kraje vyjíždí 38 % osob. Do jiného kraje cestuje za prací 7 % vyjíždějících osob. Jedno procento obyvatel pak vyjíždí za prací do zahraničí. V rámci obce cestuje do zaměstnání 13 % obyvatel. Do škol vyjíždí obyvatel správního obvodu. 83

84 Vyjíždějící do zaměstnání a škol z města Tišnova podle SLDB 2011 Vyjíždějící do zaměstnání Vyjíždějící do škol Vyjíždějící do zaměstnání a škol celkem Z toho Z toho Zdroj: Celkem V rámci obce 466 Do jiné obce okresu 514 Do jiného okresu kraje 810 Do jiného kraje 64 Do zahraničí 16 Celkem 620 V rámci obce 287 Mimo obec 333 Celkem obyvatel z města Tišnov vyjíždí do zaměstnání. Mimo město Tišnov za prací vyjíždí denně cca 34 % obyvatel. Do škol pak vyjíždí celkem 620 obyvatel města Tišnov. B)12.4 Nezaměstnanost Sledovaným ukazatelem nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl registrovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech trvale bydlících obyvatel ve věku let. Podíl nezaměstnaných osob nahradil v minulosti zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti. Vývoj podílu nezaměstnaných osob v letech Rok ORP Tišnov (%) Jihomoravský kraj (%) ČR (%) ,4 7,5 6, ,9 6,5 5, ,4 5,2 4, ,8 5,1 4, ,9 8,1 7, ,9 8,5 7, ,8 7,6 6, ,3 8,3 7, ,1 7,0 6,2 Zdroj: Graf č. 10: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v ORP Tišnov v období

85 Správní obvod ORP Tišnov patřil dlouhodobě mezi území Jihomoravského kraje i České republiky s mírně podprůměrnou mírou nezaměstnanosti a dalo se z tohoto pohledu charakterizovat jako území méně problémové a situaci na trhu práce hodnotit jako stabilizovanou. V letech však vzrostl podíl nezaměstnaných osob o více než tři procenta (z 3,8 % na 6,9 %) a to v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí, která zásadním způsobem ovlivnila i Českou republiku. Extrému dosáhl podíl nezaměstnaných osob v roce 2010, kdy jeho hodnota činila 7,9 %, což je více než dvojnásobek hodnoty z roku V roce 2015 dosahuje hodnota podílu nezaměstnaných osob 6,1 %. Oproti roku 2010 (7,9 %) tedy nezaměstnanost poklesla, ale již nedosáhla hodnot evidovaných před ekonomickou krizí. Počet uchazečů v evidenci úřadu práce k Jihomoravský kraj Celkem Počet uchazečů v evidenci úřadu práce Z toho Absolventi Déle než 12 Dosažitelní škol měsíců v evidenci Podíl nezaměstnaných osob (%) ,0 ORP Tišnov ,1 Zdroj: Správní obvod ORP Tišnov dosahuje s hodnotou 6,1 % nižšího podílu nezaměstnaných osob než je průměr Jihomoravského kraje (7,0 %). Celkem uchazečů o zaměstnání se nachází v evidenci úřadu práce, z nichž necelých 7 % tvoří absolventi škol. Déle než 12 měsíců se pak v evidenci úřadu nachází 44 % uchazečů o zaměstnání. B)12.5 Cestovní ruch Cestovní ruch, je svým prostorovým rozsahem významným společenským jevem. Kvalita a nabídka poskytovaných služeb významně ovlivňuje spokojenost návštěvníků a rozhoduje o jejich dalších návštěvách regionu. Pro návštěvnost území je důležitá jeho prezentace a propagace. Cestovní ruch se v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je možno značně ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Rozvoj cestovního ruchu SO ORP je založen zejména na: atraktivitě krásného přírodního okolí (vysoká scénická hodnota a turistická atraktivita zdejší krajiny, vysoká lesnatost), zachovalém historickém jádru obcí s řadou stavebních památek (Porta coeli v Předklášteří, městské památkové zóny Doubravník a Lomnice). Přesto, že oblastí prochází cyklotrasy a turistické trasy, není infrastruktura pro cestovní ruch příliš rozvinutá. Chybí zejména kapacity v oblasti ubytování a doprovodná infrastruktura ve vazbě na cyklistické a turistické sítě. V poslední době se v Tišnově zvyšuje nabídka služeb ubytování a stravování, do budoucna je nutno podpořit rozvoj služeb i v ostatních obcích správního obvodu (agroturistika, jezdectví, ekologické zemědělství). Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP Tišnov podle kategorie Počet zařízení Pokoje Lůžka Místa pro karavany a stany Hromadná ubytovací zařízení celkem V tom Hotel *** Hotel * 1 x x - Penzion Chatová osada Turistická ubytovna 1 x x - Ostatní HUZ 2 x x - Pozn.: x = údaj není k dispozici Zdroj: 85

86 Ve správním obvodu ORP Tišnov se nachází 19 hromadných ubytovacích zařízení. Tato hodnota je nižší než je průměrný počet ubytovacích zařízení ze všech ORP Jihomoravského kraje, což je dáno tím, že v ORP Tišnov nedosáhl cestovní ruch takové úrovně, jako například na Jižní Moravě. Celkem devět z 19 hromadných zařízení spadá do kategorie penzion a nachází se v nich celkem 106 pokojů s 323 lůžky. Další významnou kategorií ubytovacích zařízení jsou chatové osady, které se nacházejí ve správním obvodu celkem tři a nabízejí 105 pokojů s 324 lůžky. Nejkvalitnější kategorií ubytování jsou hotely ***, které se v ORP Tišnov vyskytují celkem tři a nabízí hostům celkem 57 pokojů se 134 lůžky. Mezi další kategorie hromadných ubytovacích zařízení vyskytující se ve správním obvodu patří hotel *, turistická ubytovna a ostatní hromadná ubytovací zařízení. Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v SO ORP Tišnov Hosté V tom Přenocování V tom Průměrný počet celkem Rezidenti Nerezidenti celkem Rezidenti Nerezidenti přenocování , , , ,9 Zdroj: V roce 2015 dosáhl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v SO ORP Tišnov počtu hostů. Z tohoto počtu tvoří převážnou většinu (87 %) domácí hosté. Obyvatelé cizích států (nerezidenti) tvoří zbylých 13 % z celkového počtu hostů v ubytovacích zařízeních. Počet hostů v ubytovacích zařízeních ORP Tišnov oproti rokům 2012 a 2013 poklesl. Počet přenocování návštěvníků ubytovacích zařízení dosáhl v roce 2015 počtu , z nichž 90 % tvoří obyvatelé České republiky. Poslední tři roky se zvyšuje průměrný počet přenocování, který v roce 2015 dosáhl hodnoty 2,9 přenocování. SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti stabilizované plochy pracovních příležitostí v Tišnově, Nedvědici, Lomnici, Drásově, Deblíně potenciální plochy pro rozvoj pracovních příležitostí - výroby, občanského vybavení zakotvené v ÚP obcí zvýšení počtu ekonomicky aktivních obyvatel dobré napojení průmyslové zóny Tišnov na silniční síť a železnici nabídka volných ploch v průmyslové zóně Tišnov, možnost jejího rozšíření značné zastoupení malých a středních firem kvalitní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu - vysoká scénická hodnota a turistická atraktivita území poloha SO ORP mimo hlavní oblasti a osy rozvoje ČR dopravní dostupnost veřejnou dopravou do míst pracovních příležitostí nacházejících se mimo řešené území (Velká Bíteš) vyjížďka za prací přes hranice SO ORP u téměř 38 % ekonomicky aktivního obyvatelstva chátrání některých výrobních a zemědělských areálů - brownfields (bývalá cihelna Tišnov, sýpka Tišnov) rozvoj cestovního ruchu neodpovídá atraktivitě území, sezónnost cestovního ruchu, převažují jednodenní návštěvníci využití prostředků z rozvojových programů pro podporu podnikání 86

87 Hrozby příležitost pro rozvoj služeb nákupní centrum do oblasti s rekreačním potenciálem - využití atraktivit v území pro zvýšení cestovního ruchu - příležitost pro rozvoj pracovních příležitostí v oblasti služeb intenzivnější využití ploch výrobních areálů - průmyslových a zemědělských úbytek ploch pro areály zemědělské výroby snaha o vymístění nebo postupná přeměna areálů zemědělských družstev na plochy drobné výroby a občanského vybavení rostoucí závislost malých obcí na velkých sídlech vylidňování malých obcí riziko narušení hodnot území a zdravých životních podmínek výstavbou kapacitních areálů na okrajích sídel a v krajině postupné snižování kvality urbanistické struktury a architektonické kvality sídel, jako jedné z hlavních atraktivit cestovního ruchu ORP snižování kvality podnikatelského prostředí nekoordinováním zájmů podnikatelů a záměrů v sídlech Problémy k řešení návrhem a realizací protipovodňových opatření na řece Svratce, umožnit rozšíření velké průmyslové zóny Tišnov řešit nedostatek ploch pracovních příležitostí v řešeném území i mimo Tišnov, vytipovat vhodné plochy ve vazbě na dopravní infrastrukturu, s ohledem na fenomén řešeného území hodnoty kulturní a přírodní - a jejich ochranu, preferovat rozvoj drobné výroby a služeb vymezením ploch se smíšeným využitím v ÚPD umožnit podnikání na pozemcích vlastníků preferovat intenzivní využití stávajících areálů zemědělské výroby před výstavbou na zelené louce vytipovat areály brownfields (chátrající areály) a řešit jejich opětovné využití vytvořit podmínky pro zapojení cestovního ruchu, doprovodná turistická infrastruktura ve vazbě na cyklistické a turistické sítě, kapacity v oblasti ubytování a stravování vyššího standartu 87

88 Část C C) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK VYHODNOCENÍ STAVU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH OBCÍ PODLE PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C)1 Zařazení území obce do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Na základě aktualizovaných SWOT analýz, případně s využitím klíčových faktorů a indikátorů jsme zhodnotili stav a kvalitu územních podmínek pro každou jednotlivou obec ve správním území ORP Tišnov, pro jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. Pro každý pilíř udržitelného rozvoje území se souhrnný kvalitní stav územních podmínek označil znaménkem +. Obdobně při nevyhovujícím souhrnném stavu územních podmínek se označil znaménkem -. Vyhodnocení územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území bylo za každou obec zapsáno do tabulky, ve které se určila vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje území. C)2 Jednotné vyjádření výsledků této kategorizace v kartogramu Podle tabulky se vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázornilo v kartogramu. V kartogramu byly použity barvy doporučené v Metodickém sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP - RURÚ C)3 Interpretace souvislostí vyplývajících z kartogramu Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel je provedeno zvlášť pro jednotlivé oblasti. obec pro příznivé životní prostředí (Z) územní podmínky pro hospodářský rozvoj (H) pro soudržnost společenství obyvatel území (S) vyváženost vztahu územních podmínek pro URÚ dobrý stav špatný stav kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu Běleč Z, S H 2b H Borač Z, S H 2b H Borovník Z, S H 2b H Braníškov Z H, S 3a H, S Brumov Z, S H 2b H Březina Z, H, S žádné 1 žádné Bukovice Z, S H 2b H Černvír Z, S H 2b H Deblín Z, H, S žádné 1 žádné Dolní Loučky Z, H, S žádné 1 žádné Doubravník Z, H, S žádné 1 žádné Drahonín Z H, S 3a H, S 88

89 Část C obec pro příznivé životní prostředí (Z) územní podmínky pro hospodářský rozvoj (H) pro soudržnost společenství obyvatel území (S) Drásov vyváženost vztahu územních podmínek pro URÚ dobrý stav Z, H, S špatný stav kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu žádné 1 žádné Heroltice Z, S H 2b H Hluboké Dvory Z H, S 3a H, S Horní Loučky Z H, S 3a H, S Hradčany Z, H, S žádné 1 žádné Kaly Z H, S 3a H, S Katov Z, S H 2b H Křižínkov Z, S H 2b H Kuřimská Nová Ves Z H, S 3a H, S Kuřimské Jestřabí Z H, S 3a H, S Lažánky Z, H, S žádné 1 žádné Lomnice Z, H, S žádné 1 žádné Lomnička Z, S H 2b H Lubné Z H, S 3a H, S Malhostovice Z, H, S žádné 1 žádné Maršov Z, S H 2b H Nedvědice Nelepeč- Žernůvka Z, H, S žádné 1 žádné Z H, S 3a H, S Níhov Z, S H 2b H Ochoz u Tišnova Z H, S 3a H, S Olší Z, S H 2b H Osiky Z H, S 3a H, S Pernštejnské Jestřabí Z H, S 3a H, S Předklášteří Z, H, S žádné 1 žádné Rašov Z H, S 3a H, S Rohozec Z, H, S žádné 1 žádné Rojetín Z H, S 3a H, S Řikonín Z, S H 2b H Sentice Z, S H 2b H Skalička Z, S H 2b H Skryje Z H, S 3a H, S 89

90 Část C obec pro příznivé životní prostředí (Z) územní podmínky pro hospodářský rozvoj (H) pro soudržnost společenství obyvatel území (S) vyváženost vztahu územních podmínek pro URÚ dobrý stav špatný stav kategorie zařazení obce vyjádření v kartogramu Strhaře Z H, S 3a H, S Svatoslav Z, S H 2b H Synalov Z H, S 3a H, S Šerkovice Z H, S 3a H, S Štěpánovice Z H, S 3a H, S Tišnov Tišnovská Nová Ves Z, H, S žádné 1 žádné Z H, S 3a H, S Újezd u Tišnova Z H, S 3a H, S Unín Z H, S 3a H, S Úsuší Z H, S 3a H, S Vohančice Z H, S 3a H, S Vratislávka Z H, S 3a H, S Všechovice Z H, S 3a H, S Zhoř Z H, S 3a H, S Žďárec Z, S H 2b H Železné Z, H, S žádné 1 žádné??? žádn é Z, H, S 4 Z, H, S 90

91 Část C 91

92 Část C 92

93 Část C 93