[1750] EL NAD č.: AP č.: 462
|
|
- Vlastimil Moravec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Státní okresní archiv Klatovy Cech bednářů a tesařů Kašperské Hory [1750] Inventář EL NAD č.: 2064 AP č.: 462 Eva Havlovičová Klatovy 2011
2 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu str. 6 III. Archivní charakteristika archivního fondu str. 6 IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu str. 6 V. Záznam o uspořádání archivního fondu a zpracování archivní pomůcky str. 6 Seznam použitých pramenů a literatury str. 7 Inventární seznam str. 8 2
3 I. Vývoj původce archivního fondu Společně se zakládáním měst ve 13. století, ať už královských či poddanských, úzce souvisel rozvoj řemesel. Zpočátku to byla základní potravinářská řemesla (řezníci, mlynáři, pekaři, sladovníci, pivovarníci atd.) a ta nejnutnější pro každodenní život (ševci, krejčí, hrnčíři, zedníci, kováři atd.). Postupem času docházelo ke stále užší specializaci a ke vzniku řady dalších řemeslných oborů (barvíři, brníři, jehláři, kloboučníci, kožešníci, lazebníci, mečíři, mydláři, nožíři, provazníci, puškaři, rukavičkáři, stolaři, vinopalové atd.). Ve svých počátcích se řemeslníci sdružovali do bratrstev, která měla náboženský, charitativní a reprezentativní účel. Členové bratrstva se účastnili mší, slavností a pohřbů svých členů. Starali se o přestárlé, zchudlé nebo nemocné mistry. Podporovali vdovy a sirotky svých bývalých členů. V čele bratrstva byl bratrský mistr se 3 4 staršími, kteří byli voleni městskou správou. Tento charakter bratrských sdružení se postupně rozšířil o vlastní hospodářské zájmy jednotlivých řemesel a od 14. století vznikají první cechovní organizace, jejich vrchol nastal v 15. a 16. století; v této době cechovní řemeslníci určovali život středověkého města, podíleli se v rámci své organizace na řízení, obraně i slavnostech města. Cech představoval společenstvo řemeslníků stejného či příbuzného oboru (v městečkách mohla být v jednom cechu sdružena i různorodá řemesla), které hájilo práva a zájmy svých členů. Jejich heslem bylo Amor et paritas (Láska a rovnost). Cechy byly podřízeny městské správě, ale současně se řídily svými vlastními právními pravidly, tzv. cechovními artikulemi či statuty. Ve statutech byla zakotvena pravidla pro provoz řemesla a mravní kodex platící pro mistry, tovaryše, učedníky i pro vdovy po řemeslnících. Správa cechů byla podobná obecní správě. V čele stál cechmistr spolu se staršími spolumistry, kteří byli voleni na cechovních shromážděních. Tato volba musela být potvrzena městskou radou nebo vrchností. Cechmistři měli výkonnou a soudní moc nižší instance nad příslušníky cechu, ti se proti rozhodnutí mohli odvolat k městské radě nebo k vrchnosti, dále už jen ke králi. Cechovní soudy rozhodovaly spory mezi mistry, spory mistrů s tovaryši, spory ohledně výroby a prodeje, dluhy, měly pravomoc trestat přečiny proti statutům, neposlušnost, hádky, násilí mezi členy, tedy vše, co mohlo pošpinit čest cechu a řemesla. Cechmistr také spravoval cechovní jmění, které se ukládalo do cechovní pokladnice zvané klenot či matka. Většina příjmů pocházela ze zaplacených poplatků (např. za svolání cechovní schůze, cechovnímu poslu za obeslání členů, za materiál na zhotovení mistrovského kusu, za uhrazení nákladů za poskytnutí dílny k jeho zhotovení, za zápis do mistrovských register, za pohoštění mistrů apod.) a z vybraných pokut. Zároveň se z ní vydávaly půjčky, podpory členům a vdovám, nakupovaly se potřebné věci pro náboženské a cechovní ceremonie. V cechovní pokladně, která byla většinou ozdobena cechovním znakem, byly také uloženy privilegia, cechovní artikule, pečetidlo, písemnosti mistrů i tovaryšů a cechovní archiv. Cechovní schůze se konaly cca 3-4x za rok, platily se zde cechovní poplatky, vyřizovaly se pozůstalosti, dluhy, přijímali se noví mistři, projednávaly se přestupky proti pořádku, cti a mravnosti, řešily se stížnosti na nekalou soutěž atd. Největší byly výroční zasedání cechů, při nich se sešli všichni členové i tovaryši; ti ovšem neměli poradní ani usnášející hlas. Nejpozději od 15. století měl každý cech svůj znak, který nejčastěji zobrazoval typický výrobek, nářadí a pracovní pomůcky příslušného řemesla, materiál a suroviny daného řemesla nebo patrona řemesla či řemeslníků, případně jeho atributy. V kostele měl také každý cech svůj oltář. Cechy jako organizace dohlížely na kvalitu i kvantitu výrobků, nákup surovin pro výrobu, přísně kontrolovaly dodržení pracovních postupů a určovaly cenu zboží, výši mzdy pro tovaryše, jejich pracovní dobu i nárok na volno. Zajišťovaly výchovu a vzdělání učedníků i tovaryšů, určovaly jejich počet, zakazovaly překupnictví, měly pod kontrolou přijímání nových mistrů. 3
4 V cechovním pořádku byl nejníže postaven učedník (učeň), do řemeslnické dílny přicházel okolo 15. roku svého věku, jeho učební doba se postupně ustálila na 3 letech, po tomto období se učeň podrobil tovaryšské zkoušce, po jejímž úspěšném absolvování získal tovaryšský list. Tovaryš se pak dále učil u mistra, ale za svou práci již dostával mzdu. Tovaryši během svého učení tzv. vandrovali od místa k místu, i v cizině, aby získali co nejvíce nových zkušeností. Pokud se chtěl tovaryš usadit a stát se mistrem, musel podstoupit mistrovskou zkoušku a splnit řadu dalších náležitostí. Zájemce o vstup do cechu musel předložit doklady o svém vyučení ukončeném tovaryšskou zkouškou (tovaryšský list), stát se měšťanem daného města (vlastnit dům), pocházet z manželského svazku (nemanželský původ byl překážkou), a hlavně předložit svůj mistrovský kus a složit příspěvek do cechovní pokladnice, který v průběhu doby stále narůstal. Zpočátku nebylo příliš těžké vstoupit do cechu, ale časem to bylo stále složitější. Cech se postupně uzavíral, ovládlo ho jen pár mistrů, kteří zaměstnávali ostatní samostatné řemeslníky a také učně a tovaryše. Možnosti, jak se stát členem cechu, byly nakonec jen právo dědičné, přiženění tovaryše do rodiny mistra a sporadicky přistoupení po složení mistrovské zkoušky. Pro existenci cechů mělo velký význam konání trhů. Při týdenních trzích se prodávaly věci pro každodenní potřebu (ovoce, zelenina, maso, mouka apod.), na trh přicházeli přespolní trhovci - sedláci, kteří zde prodávali své přebytky. Při velkých výročních trzích - jarmarcích měli do města přístup i cizí řemeslníci, nabídka zboží byla pak mnohem pestřejší, bylo možno si také opatřit suroviny pro vlastní výrobu. Další důležitou výhodou pro řemesla a obchod byla přítomnost obchodní cesty vedoucí městem, s níž byly spojeny nucené sklady. V praxi to znamenalo, že všichni obchodníci byli povinni cestovat po určité cestě, platit cla a v případě nuceného skladu musel kupec v daném městě složit své zboží a nabídnout ho místním měšťanům, kteří zároveň nabídli své výrobky. Obecně lze cechy dělit na prosté (tvořeny jen jedním řemeslem) nebo na spolucechy, které tvořilo buď více rovnoprávných cechů (všechny byly vyjmenovány v názvu, cechmistři byli voleni za každé řemeslo, měli společný oltář i cechovní shromaždiště, např. pekaři a mlynáři, kováři a zámečníci apod.), nebo jedno řemeslo bylo podřízené druhému (v názvu byly jen hlavní řemesla, např. pivovarníci a sladovníci, a jako podružné řemeslo k nim náleželi vozatajové). Velmi často docházelo k propůjčování statut, hlavně pražské cechy nebo cechy větších měst propůjčovaly svá statuta cechům venkovským. Cechy se chránily před konkurencí, k tomu jim napomáhalo mílové právo (na míli od města nesměl žádný řemeslník vyrábět ani prodávat své výrobky, mílí se rozumělo cca 9 km) a cechovní přímus (řemeslo mohlo být vykonáváno jen v rámci cechu, při čemž existovalo pár výjimek vyplývajících z dvorských svobod či šlechtického patronátu). Tato silná ochrana, omezování iniciativy a konkurence, způsobila jakoby zamrznutí dalšího rozvoje cechů. Zavádění novinek ve výrobě, zvýšení produktivity práce či nových výrobních postupů bylo přijímáno jen zřídka. Každá inovace byla možná jen, pokud ji schválil celý cech. Cechy se tak staly brzdou hospodářského vývoje a rozvoje manufakturní výroby. Od 17. století dochází k postupnému úpadku celé cechovní soustavy. Ve století 18. začala do cechovního zřízení zasahovat státní moc. Od roku 1708 měla být všechna cechovní statuta potvrzována panovníkem, to se ale příliš nedodržovalo. K tvrdším postupům bylo přistoupeno za Karla VI., kdy byl 16. listopadu 1731 vydán Generální cechovní patent pro české země, který nařizoval předložení všech cechovních statut panovníkovi, obecně upravil pracovní podmínky tovaryšů uvnitř cechu, vymezil postavení mistrů vůči tovaryšům a učedníkům, omezil dosavadní pravomoc a privilegia cechů. Současně byl zřízen úřad cechovního inspektora k dozoru nad činností cechů. Nakonec 5. ledna 1739 byly vydány Generální cechovní artikule pro cechovní pořádky dědičných zemí českých, které sjednotily cechovní předpis v českých zemích. Byly zde napevno zakotveny práva a povinnosti tovaryšů, jejich mzdové podmínky, předpoklady pro získání mistrovského oprávnění, sjednoceny náležitosti 4
5 učebního poměru a odstraněno vše, co bránilo rozvoji. Díky tomu došlo ze strany státu k účinné kontrole a ovlivňování řemeslné výroby. V 60. a 80. letech 18. století v důsledku rozvoje a zavádění manufakturní výroby došlo postupně k rušení některých cechů a nové se již nezřizovaly. V roce 1765 byl vydán dekret, který opravňoval tovaryše vykonávat živnost i bez cechovní příslušnosti a v roce 1776 došlo k vyhlášení svobody obchodu a výroby. Poslední tečku za cechovní soustavou učinil císař František Josef I. svým císařským patentem č. 227 ř. z., kterým dne 20. prosince 1859 vydal Živnostenský řád platný od 1. května Tento patent sjednotil a uzákonil provozování řemesel i obchodu. Všechny dosud platné předpisy o nabývání živnostenských, továrních a obchodních oprávnění, dále i všechny starší a s tímto živnostenským řádem neslučitelné předpisy, byly prohlášeny za zrušené. Tímto řádem byly cechy zrušeny a namísto nich nastoupila živnostenská společenstva, která navázala na činnost cechů i na jejich tradice. Počátky Kašperských Hor jsou spojeny s těžbou zlata. Jako hornická osada vznikly koncem 13. století. Prvními obyvateli byli hlavně horníci, především německé národnosti, kteří sem přišli zlato dolovat. Za vlády Jana Lucemburského byly Kašperské Hory listinou ze dne 29. září 1345 povýšeny na město. Získaly svůj znak, pečeť a privilegium, které je osvobodilo od placení cla a mýta. Staly se střediskem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru v Čechách. Jako město získaly Kašperské Hory řadu výhod. Zřízením obchodní silnice z Pasova do Čech přes Kašperské Hory ( ), tzv. Zlaté stezky, a vystavěním hradu Kašperk (1356), který měl tuto cestu a zlaté doly chránit, napomohl Karel IV. k dalšímu rozvoji tohoto horního města. Vrchol báňské činnosti byl ve 14. století a na počátku 15. století. Od 16. století výnos dolů klesal. Od počátku 17. století pak došlo k postupnému útlumu těžby, který vyvrcholil po 30. leté válce. K úplnému zastavení důlních aktivit došlo v roce Upadající těžba tak byla postupně nahrazována novými způsoby obživy. Byly zakládány sklárny, papírny, dřevařské podniky, hamry. Rozšířil se také chov dobytka. Pro rozvoj řemesla byl důležitý obchod a konání pravidelných trhů. Za vlády Ferdinanda I. bylo Kašperským Horám uděleno privilegium ze dne 4. února 1538 na konání sobotního týdenního trhu a povolení na konání dvou výročních jarmarků v délce 8 dnů. Jeden připadal na úterý po Povýšení Svatého Kříže (14. září) a druhý na středu po středopostí (tj. středa po čtvrtku mezi 3. a 4. nedělí postní). Od císaře Rudolfa II. získaly v roce 1584 Kašperské Hory statut svobodného královského horního města. Další listinou vydanou Leopoldem I. 13. prosince 1700 byl sobotní týdenní trh přeložen na čtvrtek. Řemeslná výroba, a s ní spojený vznik cechů, se v Kašperských Horách rozvíjela hned od počátku jejich existence. Vedle velkého přílivu nových osadníků, kteří přišli těžit zlato, existovala sféra obyvatel, která jim zajišťovala základní životní potřeby. Tak se zde začali usazovat první pekaři, řezníci, ševci, krejčí apod. K zakládání prvních cechů pak pravděpodobně došlo koncem 16. století. Cechy v Kašperských Horách existovaly jako samostatná společenstva, nebo se různě spojovaly ve společné cechy. Vzhledem k tomu, že se nedochovalo více cechovních artikulí a statut, lze jejich přesné počátky činnosti velmi těžko určit. Mezi nejstarší cechy patřil cech řezníků, který je zmiňován již v roce 1598 (viz AF Archiv města Kašperské Hory II., 3. svazek, EL NAD 796, katalog. č. 5631). Z dochovaných archiválií je zřejmé, že v Kašperských Horách existoval až do roku 1859, ale ne vždy jako samostatný cech. Dále je z dochovaných archiválií potvrzena existence těchto cechů: cech sklářů (zmiňován již v roce 1613), cech pláteníků (1623), cech mlynářů (1682), cech tkalců a společný cech bednářů, zedníků a tesařů (1708), cech barvířů (1716), cech kovářů (1718), cech 5
6 truhlářů (1731), cech punčochářů (1736), společný cech kovářů, kolářů, zámečníků, stolařů, hrnčířů, puškařů a soustružníků (1766), cech mydlářů (pravděpodobný rok jeho zániku 1784), cech ševců, cech pekařů, cech krejčích (dochované archiválie jsou až od roku 1792) a cech hodinářů (1843), viz AF Archiv města Kašperské Hory II., 3. svazek, EL NAD 796. Většina těchto cechů, ať již jako samostatné či společné cechovní pořádky, existovala až do zániku cechovní organizace v roce Jako jejich nástupnická organizace postupně vzniklo, někdy kolem roku 1862, Živnostenské společenstvo v Kašperských Horách. Kromě statut společenstva se nám žádná jiná úřední agenda či jiné archiválie související s jeho vznikem, činností a zánikem nedochovaly. II. Vývoj a dějiny archivního fondu Dne 25. listopadu 1957 převzal Okresní archiv v Sušici od Muzea Šumavy v Kašperských Horách archiv města Kašperské Hory spolu i s cechovními písemnostmi. Jednalo se o 4 cechovní knihy a 3 krabice cechovních spisů, podrobnější seznam neexistuje. Archiválie zůstaly uloženy v podkrovní místnosti budovy Osmileté střední školy v Kašperských Horách spolu s depozitářem muzea. Po zrušení Okresního archivu v Sušici byly archiválie přemístěny do Okresního archivu Klatovy. Žádné další záznamy zachycující pohyb, ztrátu či případnou skartaci daného archivního fondu se ve Státním okresním archivu Klatovy nedochovaly. III. Archivní charakteristika archivního fondu Dochované pečetidlo pochází z poloviny 18. století. Opis pečetidla je psán v němčině, čitelnost je dobrá. Úplnost fondu je torzovitá. Jedná se o archiválii II. kategorie. Rozsah archivního fondu po zpracování činí 0,03 bm, které tvoří 1 inv. číslo. Během inventarizace nebyla provedena žádná vnitřní skartace. Původce dřívější signatury se nepodařilo zjistit. Během zpracování byla provedena vnitřní změna č. 3/1445 z 25. května 2011, kdy bylo z AF Cech řezníků Kašperské Hory, EL NAD 1445, přesunuto 1 pečetidlo z roku [1750], celkem 0,03 bm, do nově vzniklého AF Cech bednářů a tesařů Kašperské Hory, EL NAD IV. Stručný rozbor obsahu archivního fondu Pečetidlo nese všechny typické znaky pro cech bednářů a tesařů. Jsou zde vyobrazeny typické nástroje a výrobky těchto řemesel. Sud v té době sloužil pro uskladnění potravin, k jeho výrobě bylo třeba pobíjecí palice s útorníkem na naražení obručí, sekery k přitesání dřeva, kružidlo s vodící lištou sloužilo k přesnému vyměření dna sudu. Pila, poříz, nebozez i sekera byly typické nástroje pro tesaře na zhotovení krovů střech a roubení domů. V. Záznam o uspořádání archivního fondu a zpracování archivní pomůcky Inventarizaci archivního fondu spolu s vypracováním inventáře provedla v roce 2011 ve Státním okresním archivu Klatovy archivářka Eva Havlovičová. Klatovy Eva Havlovičová 6
7 Seznam použitých pramenů a literatury Historie a současnost podnikání na Klatovsku, Sušicku a Horažďovicku. Žehušice: Městské knihy s. r. o., WINTER Zikmund. Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a v XV. století. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, WINTER Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách ( ). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, HLEDÍKOVÁ Zdeňka, JANÁK Jan, DOBEŠ Jan. Dějiny správy v Českých zemích od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny ISBN NODL Martin, ŠMAHEL, František. Člověk českého středověku. Praha: Argo ISBN VANČURA Jindřich. Dějiny někdejšího královského města Klatov, první část I. dílu. Klatovy: nákladem města Klatov VANČURA Jindřich. Dějiny někdejšího královského města Klatov, druhá část I. dílu. Klatovy: nákladem města Klatov VANČURA Jindřich. Dějiny někdejšího královského města Klatov, první část II. dílu. Klatovy: nákladem města Klatov VANČURA Jindřich. Dějiny někdejšího královského města Klatov, druhá část II. dílu. Klatovy: nákladem města Klatov KUMPERA Jan. Dějiny Západních Čech od pravěku do poloviny 18. století. Plzeň: Nakladatelství Ševčík ISBN SOkA Klatovy. Archiv města Kašperské Hory, EL NAD 796. Lidská společnost a nerostné surovinové zdroje, region Kašperských Hor, sborník přednášek ze semináře konaného v Kašperských Horách: Vysoká škola Technické univerzity Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Ostrava WALDHAUSER Jiří Zlatých let Kašperských Hor: Praha Šumava, Kašperské Hory a okolí : Muzeum Šumavy
8 INVENTÁRNÍ SEZNAM 8
9 Inv. číslo Sign. Obsah Časový rozsah I. Typáře Evid. jedn Cech bednářský a tesařský mosazné pečetidlo, kulaté, dřevěná rukojeť, průměr 35 mm, výška 76 mm, v pečetním poli znaky bednářského a tesařského cechu (španělský štít, na něm sud, kružidlo s vodící lištou, zkřížené sekyry, palice, útorník, pila, poříz, nebozez) opis: *BERGREICHENSTAEINER.PINDER.V. ZIMERLEIT.SIGIL. [1750] T 1 9
10 Název archivní pomůcky: Značka archivního fondu: Cech bednářů a tesařů Kašperské Hory CBT Kašperské Hory Časový rozsah: [1750] Počet evidenčních jednotek: 1 (1 pečetidlo) Počet inventárních čísel: 1 Rozsah v bm: 0,03 bm Stav ke dni: Zpracovatel archivního fondu: Zpracovatel archivní pomůcky: Eva Havlovičová Eva Havlovičová Počet stran: 10 Počet exemplářů: 4 Schválil: Mgr. Pavel Havlovič dne č j. SOAP/ /
(1886) EL NAD č.: AP č.: 421
Státní okresní archiv Klatovy Společný cech Dešenice 1840-1859 (1886) Inventář EL NAD č.: 1455 AP č.: 421 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny
VíceEL NAD č.: AP č.: 460
Státní okresní archiv Klatovy Cech pláteníků a vlnařů Kašperské Hory 1623-1848 Inventář EL NAD č.: 2062 AP č.: 460 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj
VíceCech pekařů Rabí. EL NAD č.: AP č.: 456
Státní okresní archiv Klatovy Cech pekařů Rabí 1738 Inventář EL NAD č.: 2051 AP č.: 456 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Více(1903) EL NAD č.: AP č.: 416
Státní okresní archiv Klatovy Cechovní pořádek společných řemesel Poleň 1832-1859 (1903) Inventář EL NAD č.: 1449 AP č.: 416 Eva Havlovičová Klatovy 2010 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str.
VíceCech polních mistrů Horažďovice. EL NAD č.: 2186. AP č.: 573
Státní okresní archiv Klatovy Cech polních mistrů Horažďovice 1725 1788 Inventář EL NAD č.: 2186 AP č.: 573 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech zedníků Stříbrné Hory EL NAD č.: AP č.: 466
Státní okresní archiv Klatovy Cech zedníků Stříbrné Hory 1769-1852 Inventář EL NAD č.: 2054 AP č.: 466 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny
VíceEL NAD č.: AP č.: 464
Státní okresní archiv Klatovy Cech truhlářů a sklářů Kašperské Hory 1766-1858 Inventář EL NAD č.: 2066 AP č.: 464 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj
VíceEL NAD č.: AP č.: 610
Státní okresní archiv Klatovy Cech punčochářů Klatovy 1836 1838 Inventář EL NAD č.: 2131 AP č.: 610 Eva Havlovičová Klatovy 2016 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech truhlářů Klatovy (1889) EL NAD č.: AP č.: 623
Státní okresní archiv Klatovy Cech truhlářů Klatovy 1840 1860 (1889) Inventář EL NAD č.: 2478 AP č.: 623 Eva Havlovičová Klatovy 2016 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceEL NAD č.: AP č.: 467
Státní okresní archiv Klatovy Cech mlynářů a pekařů Stříbrné Hory 1739-1850 Inventář EL NAD č.: 2055 AP č.: 467 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj
Více(1899) EL NAD č.: AP č.: 465
Státní okresní archiv Klatovy Cech kovářů, kolářů, bečvářů, truhlářů, zámečníků a sklenářů Stříbrné Hory 1723-1859 (1899) Inventář EL NAD č.: 1451 AP č.: 465 Eva Havlovičová Klatovy 2011 OBSAH Úvod I.
VíceEL NAD č.: AP č.: 579
Státní okresní archiv Klatovy Cech punčochářů Horažďovice 1685 1739 Inventář EL NAD č.: 2187 AP č.: 579 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceEL NAD č.: AP č.: 538
Státní okresní archiv Klatovy Cech kovářů, kolářů a bednářů Plánice 1834 Inventář EL NAD č.: 2170 AP č.: 538 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceEL NAD č.: AP č.: 614
Státní okresní archiv Klatovy Cech tkalců a mezuláníků Klatovy 1672 1737 Inventář EL NAD č.: 2136 AP č.: 614 Eva Havlovičová Klatovy 2016 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceEL NAD č.: AP č.: 569
Státní okresní archiv Klatovy Cech krejčích Horažďovice 1724 1829 Inventář EL NAD č.: 2182 AP č.: 569 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech mlynářů Horažďovice. EL NAD č.: AP č.: 577
Státní okresní archiv Klatovy Cech mlynářů Horažďovice 1739 1819 Inventář EL NAD č.: 2183 AP č.: 577 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceEL NAD č.: AP č.: 581
Státní okresní archiv Klatovy Cech zedníků, kameníků a tesařů Horažďovice 1731 1767 Inventář EL NAD č.: 2194 AP č.: 581 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj
VíceEL NAD č.: AP č.: 570
Státní okresní archiv Klatovy Cech nožířů Horažďovice 1610 Inventář EL NAD č.: 2184 AP č.: 570 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu
VíceCech ševců Sušice. EL NAD č.: AP č.: 522
Státní okresní archiv Klatovy Cech ševců Sušice 1657 1809 Inventář EL NAD č.: 2100 AP č.: 522 Eva Havlovičová Klatovy 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech mlynářů a tesařů Plánice [1700]-1850 (1873) EL NAD č.: AP č.: 563
Státní okresní archiv Klatovy Cech mlynářů a tesařů Plánice [1700]-1850 (1873) Inventář EL NAD č.: 2466 AP č.: 563 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny
VíceCech řezníků Plánice [1655] EL NAD č.: AP č.: 540
Státní okresní archiv Klatovy Cech řezníků Plánice [1655]-1853 Inventář EL NAD č.: 2173 AP č.: 540 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Více(1869) EL NAD č.: AP č.: 602
Státní okresní archiv Klatovy Cech kovářů a kolářů Klatovy 1654 1836 (1869) Inventář EL NAD č.: 2122 AP č.: 602 Eva Havlovičová Klatovy 2016 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny
VíceCech koželuhů Sušice. EL NAD č.: AP č.: 532
Státní okresní archiv Klatovy Cech koželuhů Sušice 1764 1818 Inventář EL NAD č.: 2110 AP č.: 532 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu
Více(1893) EL NAD č.: AP č.: 582
Státní okresní archiv Klatovy Cech truhlářů, sklenářů, zámečníků, puškařů a hodinářů Horažďovice 1731 1860 (1893) Inventář EL NAD č.: 2193 AP č.: 582 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce
Více(1864) EL NAD č.: AP č.: 542
Státní okresní archiv Klatovy Cech truhlářů, sklenářů, soustružníků a mečířů Sušice 1581 1860 (1864) Inventář EL NAD č.: 2112 AP č.: 542 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií
VíceCech provazníků Sušice [1667] EL NAD č.: AP č.: 521
Státní okresní archiv Klatovy Cech provazníků Sušice [1667] 1796 Inventář EL NAD č.: 2096 AP č.: 521 Eva Havlovičová Klatovy 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny
Více[1650] EL NAD č.: AP č.: 526
Státní okresní archiv Klatovy Cech kovářů, kolářů a bednářů Sušice [1650]-1859 Inventář EL NAD č.: 2093 AP č.: 526 Eva Havlovičová Klatovy 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj
Více(1763) (1890) EL NAD č.: AP č.: 543
Státní okresní archiv Klatovy Cechovní sdružení zámečníků, hřebíkářů, klempířů, puškařů, nožířů, hodinářů, pilníkářů a výrobců pánví Sušice (1763) 1780-1859 (1890) Inventář EL NAD č.: 2114 AP č.: 543 Eva
Více(1881) EL NAD č.: AP č.: 572
Státní okresní archiv Klatovy Cech tkalců, cajkářů a mezuláníků Horažďovice 1702 1859 (1881) Inventář EL NAD č.: 2192 AP č.: 572 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II.
VíceCech kožešníků Horažďovice (1866) EL NAD č.: AP č.: 576
Státní okresní archiv Klatovy Cech kožešníků Horažďovice 1513 1860 (1866) Inventář EL NAD č.: 2181 AP č.: 576 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceEL NAD č.: AP č.: 536
Státní okresní archiv Klatovy Cech zedníků, kameníků, pokrývačů a tesařů Sušice 1708 1848 Inventář EL NAD č.: 2113 AP č.: 536 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II.
VíceCech řezníků Sušice (1887) EL NAD č.: AP č.: 528
Státní okresní archiv Klatovy Cech řezníků Sušice 1584 1858 (1887) Inventář EL NAD č.: 2098 AP č.: 528 Eva Havlovičová Klatovy 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny
VíceEL NAD č.: AP č.: 520
Státní okresní archiv Klatovy Cech mydlářů a voskařů Sušice 1708 1814 Inventář EL NAD č.: 2094 AP č.: 520 Eva Havlovičová Klatovy 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3 II. Vývoj a dějiny
VíceEL NAD č.: AP č.: 527
Státní okresní archiv Klatovy Cech soukeníků, krojířů a postřihačů Sušice 1600 1674 Inventář EL NAD č.: 2099 AP č.: 527 Eva Havlovičová Klatovy 2012 OBSAH Úvod I. Vývoj původce archivního fondu str. 3
VíceCech mlynářů Poběžovice
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Poběžovice 1707 1787 Inventář EL NAD č.: 1816 AP č.: 407 Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního
VíceCech sladovníků Horažďovice (1861) EL NAD č.: AP č.: 580
Státní okresní archiv Klatovy Cech sladovníků Horažďovice 1532 1858 (1861) Inventář EL NAD č.: 2189 AP č.: 580 Eva Havlovičová Klatovy 2015 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny
VíceCech kloboučníků Sušice. EL NAD č.: AP č.: 531
Státní okresní archiv Klatovy Cech kloboučníků Sušice 1796 1798 Inventář EL NAD č.: 2109 AP č.: 531 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
Více(1488) EL NAD č.: AP č.: 597
Státní okresní archiv Klatovy Cech hrnčířů Horažďovice (1488) 1585 1860 Inventář EL NAD č.: 1877 AP č.: 597 Eva Havlovičová Klatovy 2016 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceMístní školní rada Čepice
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Čepice 1930 1949 Inventář EL NAD č.: 1872 AP č.: 591 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceSpolečenstvo pekařů Sušice (1918) (1950)
Společenstvo pekařů Sušice (1918)1920-1947(1950) EL NAD č.: 629 63 I. Vývoj původce archivního fondu Odborné společenstvo mistrů pekařů v Sušici vzniklo odloučením od Živnostenského společenstva potravního
VíceMístní školní rada Bližanovy
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Bližanovy 1922 1923 Inventář EL NAD č.: 1869 AP č.: 584 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceMístní školní rada Bolešiny
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Bolešiny 1896 1941 Inventář EL NAD č.: 1871 AP č.: 586 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867)
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Horšovský Týn 1717 1860 (1867) Inventář EL NAD č.: 715 AP č.: 406 Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce
VíceCech krejčích Hostouň
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech krejčích Hostouň 1743 1839 Inventář EL NAD č.: 1823 AP č.: 412 Mgr. Radka Kinkorová Horšovský Týn 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií...3
VíceSpolečenstvo živností kovyzpracujících Sušice (1947)
Společenstvo živností kovyzpracujících Sušice 1861-1942(1947) EL NAD č.: 624 42 I. Vývoj původce archivního fondu Živnostenské společenstvo č. VII se sídlem v Sušici vzniklo na základě předpisu živnostenského
VíceSpolečenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885)
Společenstvo hostinských a výčepníků Klatovy (1885)1891-1952 EL NAD č.: 1172 24 I. Vývoj původce archivního fondu První poradní schůze hostinských a výčepníků z Klatov a soudního okresu klatovského se
VíceMístní školní rada Bílenice
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Bílenice 1893 1948 Inventář EL NAD č.: 1526 AP č.: 583 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceSpolečenstvo obuvníků Klatovy (1863)
Společenstvo obuvníků Klatovy (1863)1898-1951 EL NAD č.: 1180 66 I. Vývoj původce archivního fondu Výnosem c. k. místodržitelství ze dne 21. července 1886 č. 58157 byl stanoven rozsah živnostenských společenstev,
VíceMístní školní rada Běšiny EL NAD č.: AP č.: 559
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Běšiny 1898-1950 Inventář EL NAD č.: 1868 AP č.: 559 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceSpolečenstvo smíšených živností Klatovy
Společenstvo smíšených živností Klatovy 1894-1951 EL NAD č.: 1184 87 I. Vývoj původce archivního fondu Ke schválení stanov Společenstva smíšených živností v Klatovech došlo na základě výnosu c. k. místodržitelství
VíceCech sladovníků Sušice (1464) EL NAD č.: AP č.: 535
Státní okresní archiv Klatovy Cech sladovníků Sušice (1464) 1512 1765 Inventář EL NAD č.: 1452 AP č.: 535 Eva Havlovičová Klatovy 2014 OBSAH Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceNárodní škola Zhůří EL NAD č.: AP č.: 502
Státní okresní archiv Klatovy Národní škola Zhůří 1946-1952 Inventář EL NAD č.: 1421 AP č.: 502 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceZákladní odborná škola zemědělská Štěpanice EL NAD č.: AP č.: 553
Státní okresní archiv Klatovy Základní odborná škola zemědělská Štěpanice 1950-1951 Inventář EL NAD č.: 1959 AP č.: 553 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj
VíceObecná škola Soběšice EL NAD č.: AP č.: 405
Státní okresní archiv Klatovy Obecná škola Soběšice 1853-1944 Inventář EL NAD č.: 1375 AP č.: 405 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceSpolečenstvo zahradníků a sadařů Klatovy
Společenstvo zahradníků a sadařů Klatovy 1924-1948 EL NAD č.: 1187 102 I. Vývoj původce archivního fondu Mimořádná ustavující valná hromada spolku zahradnicko-štěpařského o utvoření Společenstva zahradníků-pěstitelů
VíceKupecká pokračovací škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 554
Státní okresní archiv Klatovy Kupecká pokračovací škola Sušice 1913-1937 Inventář EL NAD č.: 1391 AP č.: 554 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceZákladní devítiletá škola Věckovice EL NAD č.: AP č.: 486
Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Věckovice 1898-1963 Inventář EL NAD č.: 1406 AP č.: 486 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceMístní školní rada Chlistov
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Chlistov 1891 1923 Inventář EL NAD č.: 1896 AP č.: 629 Eva Ulrichová Klatovy 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceZákladní devítiletá škola Červená EL NAD č.: AP č.: 508
Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Červená 1946-1976 Inventář EL NAD č.: 1992 AP č.: 508 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceCech mlynářů Domažlice [1500] 1860 (1861)
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech mlynářů Domažlice [1500] 1860 (1861) Inventář EL NAD č.: 1550 AP č.: 383 Mgr. Radka Kinkorová Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce
VíceCech řezníků Aš (1699) 1706 1860 (1876) EL NAD č.: 1529. AP č.: 1560
Státní okresní archiv Cheb Cech řezníků Aš (1699) 1706 1860 (1876) Inventář EL NAD č.: 1529 AP č.: 1560 PhDr. Jana Kolouchová Cheb 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceVšeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín EL NAD č.: AP č.: 393
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy Všeobecná živnostenská škola pokračovací Strašín 1909-1939 Inventář EL NAD č.: 1378 AP č.: 393 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj
VíceMístní školní rada Běhařov 1926-1950. EL NAD č.: 1525. AP č.: 558
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Běhařov 1926-1950 Inventář EL NAD č.: 1525 AP č.: 558 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceZákladní devítiletá škola Zelená Lhota EL NAD č.: AP č.: 545
Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Zelená Lhota 1945-1979 Inventář EL NAD č.: 1419 AP č.: 545 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a
VíceJedenáctiletá střední škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 564
Státní okresní archiv Klatovy Jedenáctiletá střední škola Sušice 1953-1961 Inventář EL NAD č.: 2463 AP č.: 564 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceObecná škola Slatina (u Horažďovic) EL NAD č.: AP č.: 389
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy Obecná škola Slatina (u Horažďovic) 1894-1948 Inventář EL NAD č.: 1374 AP č.: 389 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj původce
Více(1960) EL NAD č.: AP č.: 490
Státní okresní archiv Klatovy Střední škola Velhartice 1946-1953 (1960) Inventář EL NAD č.: 2070 AP č.: 490 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceRodinná škola Kašperské Hory EL NAD č.: AP č.: 549
Státní okresní archiv Klatovy Rodinná škola Kašperské Hory 1991-1999 Inventář EL NAD č.: 1926 AP č.: 549 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech ševců Hostouň
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech ševců Hostouň 1625 1776 Inventář EL NAD č.: 1516 AP č.: 413 Mgr. Radka Kinkorová Horšovský Týn 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií...3
VíceEL NAD č.: AP č.: 548
Státní okresní archiv Klatovy Česká obecná škola Hůrka 1926-1938 Inventář EL NAD č.: 2086 AP č.: 548 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceCech kolářů a kovářů Aš
Státní okresní archiv Cheb Cech kolářů a kovářů Aš 1651 1860 Inventář EL NAD č.: 1541 AP č.: 1572 PhDr. Jana Kolouchová Cheb 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceZákladní devítiletá škola Sytno
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Sytno 1945-1978 Inventář Číslo EL NAD: 488 Evidenční číslo pomůcky: 119 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3 I.
VícePedagogická škola Sušice EL NAD č.: AP č.: 422
Státní okresní archiv Klatovy Pedagogická škola Sušice 1950-1966 Inventář EL NAD č.: 1390 AP č.: 422 Klatovy 2011 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního fondu 3 III.
VíceSBÍRKA TYPÁŘŮ [1800] [1990]
STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV ROKYCANY SBÍRKA TYPÁŘŮ [1800] 1883 1902 [1990] Inventář Číslo listu NAD 559 Evidenční číslo pomůcky 172 Zpracovala: Mgr. Hana Hrachová Rokycany 2005 ÚVOD 2 OBSAH ÚVOD I. Vývoj původce
VíceSpolečný cech truhlářů, zámečníků a dalších řemeslníků Domažlice
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Společný cech truhlářů, zámečníků a dalších řemeslníků Domažlice 1727 1824 Inventář EL NAD č.: 1547 AP č.: 387 Mgr. Radka Kinkorová Horšovský
VíceZákladní škola Těšov EL NAD č.: AP č.: 479
Státní okresní archiv Klatovy Základní škola Těšov 1923-1982 Inventář EL NAD č.: 1789 AP č.: 479 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VícePedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol Stříbro 1950-1959 Inventář Číslo EL NAD: 335 Evidenční číslo pomůcky: 150 Dana Bízová
VíceJedenáctiletá střední škola Tachov (1945) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Jedenáctiletá střední škola Tachov (1945) 1958-1961 Inventář Číslo EL NAD: 1028 Evidenční číslo pomůcky: 153 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah
VíceCech sladovníků Domažlice [1500] [1600]
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech sladovníků Domažlice [1500] [1600] Inventář EL NAD č.: 1551 AP č.: 443 Mgr. Radka Kinkorová Horšovský Týn 2016 Obsah Úvod: I. Vývoj původce
VíceZákladní devítiletá škola Skelná Huť (1945) EL NAD č.: AP č.: 388
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Klatovy Základní devítiletá škola Skelná Huť (1945) 1946-1978 Inventář EL NAD č.: 1922 AP č.: 388 Eva Ulrichová Klatovy 2010 Obsah Úvod: I. Vývoj
VíceMístní školní rada Dolany EL NAD č.: AP č.: 561
Státní okresní archiv Klatovy Místní školní rada Dolany 1870-1949 Inventář EL NAD č.: 1532 AP č.: 561 Eva Ulrichová Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceTriviální škola Velhartice (1895) EL NAD č.: AP č.: 488
Státní okresní archiv Klatovy Triviální škola Velhartice 1781-1869 (1895) Inventář EL NAD č.: 2087 AP č.: 488 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceCech provazníků Horšovský Týn
Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Cech provazníků Horšovský Týn 1786 1859 Inventář EL NAD č.: 1665 AP č.: 403 Mgr. Radka Kinkorová Horšovský Týn 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce
VíceZákladní devítiletá škola Maršovy Chody Inventář. Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní okresní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Maršovy Chody 1946-1978 Inventář Číslo EL NAD: 877 Evidenční číslo pomůcky: 87 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3
VíceZákladní devítiletá škola Prostiboř
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Prostiboř 1945-1973 Inventář Číslo EL NAD: 664 Evidenční číslo pomůcky: 108 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3
VíceObecná škola (německá) Třemošná
Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích Obecná škola (německá) Třemošná 1911 1920 Inventář EL NAD č.: 378 AP č.: 273 Šárka Babincová Plasy 2011 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu
VíceÚvod. I. Vývoj původce archivního souboru
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Střední škola Planá 1945-1953 Inventář Číslo EL NAD: 1034 Evidenční číslo pomůcky: 107 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce
VíceGymnázium Sušice (1960) EL NAD č.: AP č.: 565
Státní okresní archiv Klatovy Gymnázium Sušice (1960) 1961-2001 Manipulační seznam druhého typu EL NAD č.: 2464 AP č.: 565 Klatovy 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceStřední pedagogická škola Stříbro Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Střední pedagogická škola Stříbro 1977-1991 Inventář Číslo EL NAD: 1027 Evidenční číslo pomůcky: 151 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah Úvod...3
VíceNárodní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922)
Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) (1865-1921 [1977]) INVENTÁŘ NAD č. 756 evidenční pomůcka č. 306 PhDr. Zdeněk Vácha Praha 2008-2009 Obsah:
VíceŘ EMESLO MÁ ZLATÉ DNO. Vzdělávací seminář na téma VESNICE JAKO TVŮRČÍ PROSTOR
Ř EMESLO MÁ ZLATÉ DNO Vzdělávací seminář na téma VESNICE JAKO TVŮRČÍ PROSTOR Mgr. Vladimír Červenka 2012 TEMATICKÉ OKRUHY Vznik a vývoj řemeslné výroby v pravěku Řemesla a obchod ve starověku Rozvoj a
VíceEL NAD č.: AP č.: 557
Státní okresní archiv Klatovy Zemědělská účetnická škola Sušice 1952-1955 Inventář EL NAD č.: 1393 AP č.: 557 Eva Ulrichová Klatovy 2014 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceZákladní devítiletá škola Zadní Chodov Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Zadní Chodov 1946-1974 Inventář Číslo EL NAD: 900 Evidenční číslo pomůcky: 130 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3
VíceZákladní devítiletá škola Boněnov
Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Boněnov 1951-1963 Inventář Číslo listu NAD: 868 Evidenční pomůcka č. 29 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3 I. Vývoj původce fondu...3 II. Vývoj
VíceCech koželuhů Aš (1867) EL NAD č.: AP č.: 1564
Státní okresní archiv Cheb Cech koželuhů Aš 1723 1860 (1867) Inventář EL NAD č.: 1533 AP č.: 1564 PhDr. Jana Kolouchová Cheb 2015 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archiválií 3 II. Vývoj a dějiny archivního
VíceMístní správní komise Bohuslav (1929)
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Místní správní komise Bohuslav (1929) 1945-1946 Inventář Číslo EL NAD: 527 Evidenční číslo pomůcky: 61 Jana Zímová Tachov 2006 Obsah Úvod...3-7
VíceZákladní devítiletá škola Velké Dvorce Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Základní devítiletá škola Velké Dvorce 1950-1965 Inventář Číslo EL NAD: 916 Evidenční číslo pomůcky: 127 Dana Bízová Tachov 2005 Obsah Úvod...3
VíceJedenáctiletá střední škola Stříbro (1950) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Jedenáctiletá střední škola Stříbro (1950) 1953-1961 Inventář Číslo EL NAD: 1025 Evidenční číslo pomůcky: 152 Dana Bízová Tachov 2006 Obsah
VíceObecná škola (německá), Zejbiš EL NAD č.: AP č.: 499
Státní okresní archiv Klatovy Obecná škola (německá), Zejbiš 1878-1945 Inventář EL NAD č.: 1417 AP č.: 499 Eva Ulrichová Klatovy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3 II. Vývoj a dějiny
VíceObecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) Inventář. Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov
Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Tachov Obecná škola s československým jazykem vyučovacím Černošín (1924) 1925-1938 Inventář Číslo EL NAD: 212 Evidenční číslo pomůcky: 136 Dana Bízová
Více