Výuka hry na zobcovou flétnu v ZUŠ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výuka hry na zobcovou flétnu v ZUŠ"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra primární pedagogiky Výuka hry na zobcovou flétnu v ZUŠ Závěrečná práce Vypracovala : Lucie Peterková Pedagogické studium učitelů uměleckých odborných předmětů v základní umělecké škole, střední škole a konzervatoři Vedoucí práce : Doc. PhDr. Drahomíra Holoušová, CSc. Olomouc 2007

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a prameny. Ve Frýdku Místku dne 27.února 2007 Lucie Peterková - 2 -

3 Obsah Úvod Vymezení základních pojmů Vzdělávací program a pedagogická terminologie Vývojová psychologie Základy hudební psychologie a hudební pedagogiky 10 2 Přípravné studium hry na zobcovou flétnu Vývoj dítěte předškolního věku a dítěte v 1. třídě základní školy Metoda výuky dětí ve věku 5 7 let Učební osnovy přípravného studia hry na zobcovou flétnu 18 3 I. stupeň základního studia hry na zobcovou flétnu Vývoj dítěte v mladším školním věku Metoda výuky žáků ve věku 7 11 let Vývoj žáka v období středního školního věku Metoda výuky žáků ve věku let Učební osnovy I.stupně hry na zobcovou flétnu Etapa I. ( 1. 4.ročník ) Etapa II. ( 5. 7.ročník ) 33 Závěr. 36 Seznam použité literatury 37 Seznam příloh.. 38 Přílohy - 3 -

4 Úvod Zobcová flétna byla rozšířeným nástrojem hudebních amatérů i profesionálů v období renesance a baroka. Největší obliby dosáhla v 17.století a začátkem 18.století, ale již v polovině 18.století se zobcová flétna začala vytrácet z profesionálního hudebního života a následovaly dvě století zapomnění. Pro srovnání uvedu, že právě v období 1750 až 1950 vznikal stěžejní repertoár všech hudebních nástrojů, které se nyní vyučují na konzervatořích. Koncem 19. století proběhl v Anglii první revivalový koncert zobcové flétny, avšak z dobových záznamů popisu hry hudebníka můžeme vyvodit, jak náročná ještě byla cesta k získání prestiže nástroje i samotných hráčů. Nejradikálnější vývoj proběhl v 60. letech 20.století a je spojen s osobností Holanďana F. Brüggena, který inspiroval svou virtuózní hrou vůdčí avantgardní skladatele.v posledních čtyřiceti letech vzniká pro zobcovou flétnu nepřeberná řada skladeb, vhodné pro výuku jsou především díla zkomponovaná vynikajícími flétnisty (H. M. Linde, H. U. Staeps, M. Maute). Staré i nově vzniklé kompozice pro zobcovou flétnu vyžadují zvládnutí náročných technik hry, ty jsou však logicky postaveny na kvalitě výuky základů. Jak ale máme učit hru na nástroj, který byl donedávna takřka zapomenut? V posledním desetiletí došlo k významnému přelomu i v České republice zásluhou několika nadšenců a hlavně muzikantů, kteří získali náročné vzdělání na evropských konzervatořích a vysokých hudebních školách (Rakousko, Německo, Holandsko ad.) v oboru zobcová flétna. Ti dnes umožňují vzdělávání nejen první generaci studentů na konzervatořích v oboru Hra na zobcovou flétnu, ale formou seminářů, letní školy i víkendových škol také stávajícím učitelům ZUŠ. Doufám, že jména Jan Kvapil, Julie Braná, Monika Devátá, Marek Špelina či Jan Rokyta ml. se brzy dostanou do podvědomí veřejnosti stejně jako osobnost Jiřího Stivína, který u nás uvedl zobcovou flétnu na koncertní pódia. Vrátím-li se ještě do minulosti, byla kolem roku 1950 zobcová flétna často využívána pro účely hudební výchovy a stala se oblíbeným nástrojem amatérů. Foukání do píšťalky a pár známých melodií se dalo naučit takřka za pár dní. Na principu rychlého dosažení výsledků je nejen stále založena hromadná výuka v různých kroužcích zobcové flétny v základních školách, domech dětí a mládeže a soukromých komerčních škol, ale často se s podobným přístupem setkávám i u kolegů vyučujících v základních uměleckých školách. Přispívají k tomu mnohé učebnice i zastaralé osnovy. Je poněkud nereálné, aby Učební osnovy hry na dechové a bicí nástroje pro přípravné studium a I. stupeň základního studia na Lidových školách umění vydané Státním pedagogickým nakladatelstvím v Praze roku 1981, které - 4 -

5 vypracoval Výzkumný ústav pedagogický, byly základní směrnicí pro práci učitele hry na zobcovou flétnu v základních uměleckých školách ve 21.století! V době schválení osnov MŠ ČSR neměla zobcová flétna postavení plnohodnotného koncertního nástroje, nýbrž přípravného dechového nástroje pro klarinet, příčnou flétnu, trubku aj., a také proto nefigurovala jako hlavní nástroj ani v osnovách pro II. stupeň základního studia. Téma závěrečné práce jsem si zvolila tak, aby bylo přínosem pro mé kolegy i mne samotnou. Vycházím z dlouholetých zkušeností získaných během 16 let pedagogické činnosti v ZUŠ ve Frýdku Místku, které v mnohém ovlivnilo probíhající pedagogické studium a také stálý zájem o sebevzdělávání v oboru hra na zobcovou flétnu pod vedením aprobovaných pedagogů. Podnětem byla i skutečnost, že v září 2006 oslovila ústřední umělecká rada ZUŠ ČR pedagogy a požádala nás o vypracování výstupů jednotlivých nástrojových skupin, které by měly určit závazné minimum znalostí a dovedností žáka na daném stupni. V blízké budoucnosti se zamýšlí zpracování Rámcového vzdělávacího programu pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání, který na základě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR předpokládá povinnost základních uměleckých škol učit podle vlastního Školního vzdělávacího programu od září školního roku 2011/2012. Cílem práce není pouze snaha o změnu pohledu na zobcovou flétnu, zpracování osnov a metod výuky hry na základě nejnovějších poznatků vývojové psychologie, nabízím rovněž seznámení s aktuálními směry a pojmy moderní pedagogiky. První kapitolu jsem věnovala vědomostem a termínům vycházejících z obecné pedagogiky, pedagogické a vývojové psychologie, psychodidaktiky, hudební psychologie a také z pedagogické činnosti. Následující kapitoly práce jsou zaměřeny na přípravné studium a studium na I.stupni v ZUŠ. Z důvodu omezení rozsahu práce se mi nepodařilo zahrnout také II.stupeň základního studia hry na zobcovou flétnu, což bylo mým původním záměrem. V podkapitolách se zabývám fyziologickými a psychickými procesy daného období, formováním osobnosti dítěte, možnostmi rozvoje hudebních schopností a metodikou výuky hry na zobcovou flétnu. Součástí kapitol jsou osnovy jednotlivých ročníků nebo skupiny ročníků, které používám ve své pedagogické činnosti. Doporučení dostupného notového materiálu naleznete v přílohách této práce. Děkuji charismatické Doc. PhDr. Drahomíře Holoušové, CSc., která byla vedoucí závěrečné práce, za laskavou spolupráci, cenné podněty, rady a připomínky. Děkuji také Janu a Evě Kvapilovým za inspiraci k napsání této práce a podstatné rady

6 1 Vymezení základních pojmů V této kapitole si vysvětlíme několik pojmů a vztahů z oblasti moderní pedagogiky, vývojové psychologie a základů hudební psychologie. 1.1 Vzdělávací program a pedagogická terminologie Novým pojmem v českém pedagogickém prostředí je výraz kurikulum. Vzhledem k různým přístupům objasňování tohoto termínu se nám jeví nejužitečnější chápat kurikulum jakožto obsah vzdělávání. Obsah vzdělávání vyjadřuje nejen témata či informace (poznatky), jež jsou plánovány pro školní výuku, aby se staly znalostmi žáků, ale také plánované dovednosti, hodnoty, postoje, zájmy, jež se mají vytvářet v žácích. Do obsahu vzdělávání se řadí nadto formy a prostředky výuky, plánované cíle a standardy vzdělávání (Průcha, 1997, s ). Vzdělávací standardy by měly vyjadřovat žádoucí úroveň kvality a rozsahu vzdělání vybraných předmětů a to v uzlových bodech vzdělávací cesty jedince. V posledních letech se u nás pro plánované kurikulum vytváří nový typ dokumentu - vzdělávací program (angl.verze national curriculum), o kterém jsem se zmínila v úvodu. Vzdělávací program zahrnuje koncepci vzdělávání, jeho cíle, učební plán, kmenové učivo, cílové standardy a postup k jejich realizaci tzv. implementaci (Klapilová, 2005, s.11). V souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) přistoupilo MŠMT v roce 2005 k tvorbě Rámcového vzdělávacího programu pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání (RVP ZUV). Gescí projektu byl pověřen Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Cílem projektu je vytvořit funkční, obsahově a odborně správný dokument na státní úrovni tak, aby poskytoval spolehlivý základ pro tvorbu školních vzdělávacích programů jednotlivých základních uměleckých škol. V roce 2006 se počítá s vytvořením 1. pracovní varianty celého dokumentu a s jeho připomínkováním. Zároveň prostřednictvím jednotlivých krajů a AZUŠ ČR 1 dojde k vytipování pilotních škol, které by se měly v následujícím roce podílet na dotváření RVP ZUV a současně na tvorbě pilotních školních vzdělávacích programů (www.vuppraha.cz / rámcové programy / RVP ZUV). 1) AZUŠ ČR - Asociace základních uměleckých škol České republiky je dobrovolné zájmové sdružení základních uměleckých škol založené v Praze - 6 -

7 Cíle vzdělání (výukové cíle) jsou požadavky na úroveň vědomostí, dovedností, postojů a hodnotového systému žáků. Musí respektovat společenské nároky na populaci a vzdělávací potřeby žáků (Klapilová, 2005, s.11). Jsou obecně formulovány v dokumentech centrálních institucí školské politiky a konkretizovány v obsahu vzdělání. Výukové cíle, které můžeme rozdělit na kognitivní (poznávací, rozumové), afektivní (postojové) a senzomotorické (výcvikové), by měl učitel stanovit s jasnou představou o jejich výsledné úrovni na určitém stupni a usilovat o vzájemnou propojenost všech tří dimenzí. Například senzomotorické výukové cíle se vztahují k produktivním činnostem a praktickým dovednostem žáka a vyžadují neurosvalovou koordinaci. Taxonomii senzomotorických cílů (hierarchicky uspořádaný systém) vytvořil R.Dave v pěti úrovních imitace (nápodoba), manipulace (praktická cvičení), zpřesňování, koordinace a automatizace, které lze zdařile aplikovat při tvorbě cílů výuky hry na hudební nástroj. Není však možné vyučovat hru pouze jako mechanické cvičení pohybu prstů či jiných částí těla, je nutné rozvíjet všechny hudební schopnosti žáka, teoretické znalosti i vztah k hudbě. Cílový standard chápeme jako soubor zamýšlených, společensky žádoucích vzdělávacích cílů přiměřených věkovému stupni a zralosti žáků. Kmenové učivo je závaznou součástí vzdělávacích programů, která nám umožňuje srovnatelnost, prostupnost a návaznost vzdělávání žáků v základním a středním školství (Klapilová, 2005, s.11). V pedagogické terminologii se stále častěji setkáváme s operativnějším termínem edukace (ekvivalent k angl. education, označuje tradiční pojem - výchova a vzdělávání) a pojmy od něho odvozenými. Výchova je záměrné, cílevědomé působení, které se projevuje všestranným formováním osobnosti a má adaptační, anticipační a permanentní charakter. Vzdělávání může být považováno za proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností, rozvoje rozumové stránky osobnosti, jejího myšlení a paměti. (Grecmanová, Holoušová, Urbanovská, 2002, s.50,64). Často se můžeme setkat se zaměňováním pojmů vzdělávání a vzdělání, jenž je složkou rozumové vybavenosti člověka zformovanou právě prostřednictvím vzdělávacích čili edukačních procesů. Pojem edukační prostředí je v pedagogické teorii poměrně nový, ale již v díle Velká didaktika J.A.Komenského se setkáváme s poukazováním na uspořádání vnitřního a vnějšího prostředí školy tak, aby bylo příjemné. V moderní pedagogice se skládá edukační prostředí z vnějších a vnitřních podmínek, které dále dělíme (viz schéma obr.1). Domnívám se, že vytvoření pozitivního klimatu třídy, které významně zvyšuje efektivitu edukačního procesu, by mělo patřit k základním učitelovým schopnostem (dovednostem) společně s didaktickými, - 7 -

8 diagnostickými, komunikativními, organizačními schopnostmi a schopností získat autoritu, nezapomínaje na kvalifikaci, osobní vlastnosti a chování učitele. Obr.1 Edukační prostředí (v pojetí moderní pedagogiky) Edukační prostředí vnější okolí (školy, rodiny, pracoviště) s ekonomickými, sociokulturními, demografickými, etnickými aj. charakteristikami fyzikální ergonomické parametry (osvětlení, prostorové dispozice, využití barev, konstrukce nábytku aj.) statické trvalejší sociální vztahy mezi účastníky edukačních procesů (mezi rodiči a dětmi, učiteli a žáky aj.) učební klima vnitřní psychosociální proměnlivé krátkodobé vlivy působící působící na obsah a charakter komunikace mezi účastníky edukačních procesů učební atmosféra Průcha, 1997, s.64 Jelikož edukační jevy nemohou být popisovány pouze teoretickými konstrukty, vycházela jsem v závěrečné práci z obecné pedagogiky, obecné didaktiky a poznatků předmětové didaktiky, vývojové psychologie, hudební psychologie, ale také z vlastní pedagogické praxe a zkušeností kolegů. Za velice přínosnou považuji obecnou didaktiku, která je dnes chápána jako teorie záměrných procesů učení a vyučování a vztahuje se k cílům, obsahu, metodám, prostředkům a organizačním formám školní edukace. V zájmu každého učitele je důkladné studium didaktických zásad, jenž vyjadřují základní požadavky na průběh a uspořádání edukace, volbu výukových metod a materiálních didaktických prostředků a také na výběr a transformaci vzdělávacích obsahů. Vycházejí z poznatků pedagogické a vývojové psychologie a psychodidaktiky o podmínkách a průběhu lidského učení. Respektování didaktických zásad ve vyučování podmiňuje jeho efektivitu (Klapilová, 2005, s.14-15). Pokud si chcete upřesnit některé z dalších pojmů, je možno doporučit Pedagogický slovník autorů J.Průchy, E. Walterové a J.Mareše (1995)

9 1.2 Vývojová psychologie V následujících kapitolách se zabývám ontogenezí lidské psychiky, jejíž poznatky jsou základem pedagogické činnosti. Považuji proto za přínosné se zmínit o předmětu a činitelích vývojové psychologie, která studuje sled a povahu vývojových změn a vytváří charakteristiky jednotlivých etap vývoje. K třem hlavním oblastem psychického vývoje patří biosociální vývoj (tělesný vývoj a proměny s ním spojené), kognitivní vývoj (proměna způsobu myšlení, rozhodování a učení v průběhu života) a psychosociální vývoj (proměny způsobů prožívání, osobnostních charakteristik a mezilidských vztahů). Duševní neboli psychický vývoj, který je procesem vzniku a zákonitých změn psychických procesů a vlastností osobnosti, je ve své podstatě určen vrozenými předpoklady. Dědičná výbava (genotyp) je souhrnem náhodně vybraných dědičných dispozic, které pochází polovinou z mateřského a polovinou z otcovského organismu. Zda a v jaké míře se genetické dispozice rozvinou, záleží na vnějších vlivech (Čížková, 2005, s.3). Výsledkem bývá značná variabilita dědičných dispozic potomstva. Obecně platí, že všechny dědičné dispozice se nemusí uplatnit ve stejné míře. Specifickým způsobem je ovlivňován jedinec prostředím, ve kterém žije, jehož normy, hodnoty a způsoby chování si osvojuje. Nejdůležitější sociální skupinou pro vývoj dítěte je rodina. Psychický vývoj jedince je výsledkem vzájemné interakce zrání a učení. Proces zrání, který je dán dědičnými předpoklady, se projevuje zákonitou posloupností vývojových změn. Zrání ovlivňuje pouze předpoklady k rozvoji určitých psychických procesů, ale jejich konkrétní realizace je umožněna učením. Zrání do určité míry učení limituje, protože vytváří hranici, za kterou nemůže vývoj, ani při sebelepší stimulaci, pokročit (Vágnerová, 2000, s.21). Učení se projevuje změnami v psychických procesech a vlastnostech jedince, které jsou většinou jeho reakcí na podmínky sociálního prostředí. Na rozdíl od zrání, které je nevratné, výsledky učení nemají trvalý charakter (Čížková, 2005, s.6). Pro periodizaci hudebního vývoje jedince lze vycházet ze zřetelů psychologických nebo požadavků pedagogických. Vzhledem ke stále výraznějšímu vlivu výchovných institucí a organizace školské soustavy v životě dítěte jsem použila v této práci periodizaci pedagogickou. Proto zachycujeme také jen nejdůležitější úsek hudební ontogeneze, označovaný jako mládí, v němž se mohou právě výchovné vlivy různých institucí projevit nejvýrazněji. Hudební ontogenezi členíme pak na tyto etapy: 1) Období předškolního věku (od narození do 6 let) 2) Období mladšího školního věku, prepubescence (od 6 do 11 let) - 9 -

10 3) Období středního školního věku, puberty (od 12 do 15 let) 4) Období staršího školního věku, postpubescente, dospělosti (od 15 do 20 až 22 let) Toto rozdělení je jen hrubou orientací, protože individuální rozdíly jsou veliké a je obtížné přesně je zařadit do určité časově vymezené etapy (Sedlák, 1990, s ). 1.3 Základy hudební psychologie a hudební pedagogiky Hudební psychologie je hraniční disciplínou mezi hudební vědou (muzikologií) a psychologií. Snaží se popsat a vysvětlit oblast vnitřních stavů člověka (prožívání) a souhrnu všech vnějších projevů a aktivit člověka (chování) ve vztahu k hudbě. Hudební pedagogika, která vychází z muzikologie a obecné pedagogiky, je považována za teorii výchovy jedince v oblasti hudebního umění, která formuje jeho hudební vědomí, rozvíjí hudební schopnosti a postoj k hudbě. Výstižná je věta F.Sedláka (1984, s.10) : Jde o to, obohacovat uměním a krásou city, myšlení, postoje a jednání mladých lidí a kultivovat celou jejich osobnost. Uvědomme si, že harmonicky rozvíjející se osobnost člověka neznamená jen fyzické a duševní zdraví a zdatnost, ale i morální a estetické cítění, což při pohledu nejen na nastupující generaci mnohdy postrádám. Velice přehledné vysvětlení základního názvosloví hudební psychologie nám poskytuje L.Daniel (1992, s.5) : Člověk se rodí s určitými vlohami, na jejichž základě si pak hudebními činnostmi rozvíjí hudební schopnosti. Pod pojmem vloha si musíme představit určité fyziologické a psychologické danosti každého jedince, které předznamenávají možnosti jeho psychického rozvoje. Souhrn vloh pro uměleckou nebo vědeckou činnost nazýváme nadáním, vyšší stupeň talentem či genialitou. Vloha je mnohoznačná a může být základem rozvoje různých schopností. Hudební schopnosti považujeme za psychické struktury a vlastnosti jedince, které odpovídají požadavkům hudebních činností a zajišťují jejich přiměřenou úspěšnost. Jejich kvalita i kvantita se mění v závislostech na vlohovém základu, na procesech zrání, na věku jedince, avšak rozhodujícím způsobem na sociálních vlivech - prostředí a výchově (Sedlák, 1990, s. 35). Hudební dovednosti jsou výsledkem záměrného učení, cviku a automatizace, jsou spojeny s úspěšným výkonem určité hudební činnosti. Dovednosti nejsou tak pevné a trvalé jako schopnosti. K hudebním činnostem patří poslech (percepce), reprodukce a tvorba (produkce). Pouhým poslechem se však nikdo hudebníkem nestane. Pro rozvoj hudebních schopností má největší význam aktivní provozování hudby zpěv, hra na nástroj i dirigování, ale neméně

11 důležitá je vlastní tvorba improvizace a kompozice. Tvořivost v oblasti umění je procesem spojení vědomé a nevědomé složky naší psychiky s uměleckou technikou, jejíž výsledkem je umělecké dílo. V oblasti hudby spojujeme tento pojem s určitou činností člověka nebo vlastností osobnosti, která umožňuje aktivně vnímat a prožívat hudbu a uskutečňovat její osobité ztvárnění. V hudebních činnostech se uplatňují soubory hudebních schopností, které se navzájem podmiňují. Existuje několik různých klasifikací hudebních schopností. Přehledná je například vlastní klasifikace hudebních schopností Františka Sedláka v knize Základy hudební psychologie (1990), zde jsou schopnosti rozděleny na hudebně sluchové, psychomotorické, analyticko-syntetické a hudebně intelektové. Metodickou pedagogickou činností můžeme ovlivnit téměř všechny hudební schopnosti žáka, proto se nyní seznámíme obecněji s jejich přehledem, který vychází především z učebnice Metodika hudební výchovy autora Ladislava Daniela (1992). Smysl pro rytmus se rozvíjí nejdříve ze všech hudebních schopností a je prožíván převážně pohybem. Zatímco u ostatních schopností je možno věřit v blahodárný vliv hudebních činností, u chybějící vlohy pro rytmus ani nejlepší metody mnoho nezmohou (Daniel, 1992, s.7). S tímto tvrzením plně souhlasím, a proto při diagnostice schopností uchazeče o studium v ZUŠ, je pro mne prioritní. Je nutné také dodat, že údaje těchto jednorázových zkoušek (průzkum ZUŠ) jsou mnohdy zavádějící, protože udávají pouze okamžitý stav schopností. Smysl pro rytmus v sobě skrývá čtyři jednodušší schopnosti : smysl pro metrum (respektování pravidelnosti střídání přízvučných a nepřízvučných dob), smysl pro tempo (udržování stále stejného tempa), smysl pro hudební formu (umožňuje chápat i vytvářet vyšší hudební útvary než je takt) a smysl pro rytmus v užším slova smyslu (na základě dob metra správně odměřovat různé rytmické hodnoty). Nejzávažnější hudební schopností je jistě smysl pro výšku tónu, obecně zvaný hudební sluch (Daniel, 1992, s.8). Výška tónu je psychickým odrazem frekvence jako akustického jevu, který má periodický průběh. Rozsah hudebních nástrojů se pohybuje ve frekvenčním pásmu od 16 Hz do Hz (c Hz), avšak člověk je schopen slyšet frekvenci přibližně Hz. Citlivost pro rozlišování výšky tónů se vyvíjí percepčními i reprodukčními hudebními činnostmi. Největší růst rozlišovací schopnosti byl zjištěn v období mladšího školního věku a puberty, na což metodicky poukážeme v příslušných podkapitolách. Na základě vrozené speciální vlohy může být vycvičena i paměť pro absolutní výšku tónu - absolutní sluch. U žáků ZUŠ se setkáváme především s relativním sluchem. Relativní sluch dovede rozeznat, že jeden tón je vyšší a druhý nižší, že melodie stoupá či klesá a dovede si

12 zapamatovat interval či melodii. Tato schopnost je dána každému normálně slyšícímu člověku (Daniel, 1992, s.8). U aktivních instrumentalistů lze vycvičit relativní sluch natolik, že se blíží hranici absolutního sluchu - pseudoabsolutní sluch. Schopnost chápat vztah k tónině nazýváme tonální cítění, jehož základem je vjem hudební výšky, nikoli však izolovaného tónu, ale výškových vztahů. Tonální cítění není vrozené, ale vytváří se u jedince vnímáním a provozováním hudby. Podle Daniela i dalších autorů se jako poslední u člověka rozvíjí schopnost harmonického cítění, schopnost harmonické analýzy, která přichází až po rozvinutí smyslu pro tonalitu. Harmonické cítění pak můžeme považovat za schopnost sluchově analyzovat akordy, rozlišovat konsonance a disonance, prožívat vazby akordů (harmonii) i polyfonní výstavbu hudebního útvaru. Při vnímání akordu je nutná jeho sluchová analýza, která umožňuje vyčlenit jednotlivé tóny tvořící souzvuk (Sedlák, 1990, s.105). Další složkou hudebnosti je smysl pro barvu tónu, který umožňuje rozlišení tónů různých nástrojů nebo lidských hlasů, jejich odstíny. Barva tónu nebo-li témbr je důležitou složkou hudebního výrazu. Je dána složením svrchních harmonických (alikvotních) tónů znějících současně se základním tónem. Témbrovou charakteristiku nejen u zobcové flétny lze ovlivňovat například vibratem, což znamená pravidelné kolísání výšky, intenzity a barvy tónu přibližně v rozmezí poloviny temperovaného půltónu. Raději však ve své kompoziční činnosti využívám k oživení výrazu a probuzení fantazie jiných moderních technik hry, s kterými se seznámíme v průběhu této práce. Pro hudbu jsou důležité ještě dvě další funkce lidské psychiky : paměť a fantazie (Daniel, 1992, s.10). Kvalita paměti je u lidí velice rozdílná. Pro provozování hudby je přínosné cvičit paměť přiměřenými metodami již od předškolního věku. Fantazie a představivost souvisí s tvořivými schopnostmi žáka. S těmito funkcemi se blíže seznámíme v následujících kapitolách, které vychází z ontogeneze lidské psychiky. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že individuální vývoj člověka je především vývojem jeho schopností, váže se k možnostem, charakteru, temperamentu a životním postojům osobnosti. Dědičné vlohy sice urychlují a usnadňují vývoj a vytváří kvalitnější schopnost, neméně důležité je však výchovné působení a podněty z prostředí. Je zde nutno zdůraznit jednu skutečnost vycházející z výzkumů : Nebude-li se člověk, který má vynikající hudební vlohy, zabývat hudbou, takřka vůbec se u něho hudební schopnosti nerozvinou (Daniel, 1992, s.10)

13 2 Přípravné studium hry na zobcovou flétnu Studium v základní umělecké škole (ZUŠ) je rozděleno do dvou cyklů výuky, které se shodují s docházkou na základní školu a následovně na školu střední. Přípravným studiem proto nazýváme výuku dětí zařazených na základě přijímací talentové zkoušky do přípravné hudební výchovy (PHV), která probíhá současně se studiem 1. třídy ZŠ, nebo výjimečně nadaných dětí přibližně ve věku od 5 let. 2.1 Vývoj dítěte předškolního věku a dítěte v 1. třídě ZŠ I když jsem předškolní věk dítěte zjednodušila vzhledem k zaměření této kapitoly na období od 4 do 6 let, kdy většina dětí navštěvuje mateřskou školu, je velice komplikované obecně popsat tuto složitou životní etapu jen několika málo větami. Z vlastní pedagogické činnosti vím, jak značné jsou individuální rozdíly ve vývoji dětí. Na jedné straně se setkávám s výjimečně vyspělými a talentovanými předškoláky již ve věku pěti let, na straně druhé se v běžné praxi věnuji žákům prvních tříd ZŠ s nedostatečnou zralostí organismu, která by měla být předpokladem úspěšné adaptace dítěte na školní práci, a je nutné k nim přistupovat jako k dětem předškolního věku. Období předškoláka je označováno jako věk iniciativy, jehož hlavní potřebou je aktivita a sebeprosazení. Zdravé dítě se neustále pohybuje, protože činnost je funkčním podnětem pro vývoj jeho svalstva. Aktivitu dítěte je nutné ze strany dospělých regulovat. Způsob osvojování norem, interpretace jejich významu a jejich vliv na dětské chování závisí na úrovni poznávacích procesů, předškolní děti chápou lépe konkrétní normy, kterým reakce dospělých dává nějaký osobní význam. dítě je k dodržování norem motivováno systémem odměn a trestů, tj. pozitivním a negativním hodnocením (Vágnerová, 2000, s.121). Dětské sebehodnocení zprostředkované názorem jiných osob (především rodičů), poznání určitého řádu a norem chování je důležitou složkou formování osobnosti dítěte. Duševní vývoj dítěte je ovlivňován rozvojem poznávacích procesů. Charakteristickým rysem této etapy je například neschopnost vnímat celek jako soubor detailů, útržkovitost myšlení, jeho nekoordinovanost a nepropojenost a také kolísání pozornosti. Podle našeho zkoumání lze však děti tohoto věku nesnadno přimět k sledování téhož předmětu, tedy k úmyslné pozornosti. Poněvadž jsou buňky mozkové i vodivé dráhy dosud nedozrálé, jeví se

14 u dětí značná oscilace pozornosti. Orientace se mění v dominantu teprve se vzrůstem zájmů. Nicméně lze pozorovat, že zájem u šestiletého přechází v trvalejší zálibu, takže se dítě rádo vrací k preferovanému zaměstnání (Příhoda, 1971, s.244). Typickým způsobem uvažování předškolních dětí je intuitivní a názorné myšlení, které vychází z bezprostředního vztahu mezi vjemem a představou, je málo flexibilní, nepřesné a nerespektuje plně zákony logiky. Dítě si vykládá realitu tak, aby pro ně byla srozumitelná a přijatelná, přičemž spojuje reálné vzpomínky s fantazií. Svůj názor na svět vyjadřuje dítě pomocí kresby a hry. Senzomotorické hry druhého dětství překročují vysoko ráz nahodilosti a experimentace. Dítě do nich vkládá smysl a přechodný plán. Stávají se hrami funkčními. (Příhoda, 1971, s.233). Vlivem biologického zrání a výchovných podnětů se rozvíjí sluchový analyzátor a zároveň se anatomicky utváří i hlasový orgán, což umožňuje nejen zdokonalení řečových dovedností, ale také vytvoření základních pěveckých dovedností. Kvalita pěvecké reprodukce bývá velice rozdílná, zatímco hudební rytmus zachycují děti věrně. Jemnější pohybové koordinace se vyvíjejí pozvolna. Ve čtvrtém roce je dítě značně nemotorné a dělá mnoho nadbytečných pohybů. V pátém roce se počíná projevovat větší hybná ekonomie a větší zručnost. Ani u šestiletého dítěte nejsou svaly pro jemnou koordinaci náležitě koordinovány. Psycholog sledující dětský vývoj pokládá proto za předčasné počínat s vyučováním psaní v šesti letech, zvláště při metodě nacvičující jednotlivé prvky a jednotlivá písmena. V hrubé pohybové činnosti dosahuje dítě tohoto období daleko větších úspěchů nežli v pohybech vázaných na inervaci jemného svalstva prstů (Příhoda, 1971, s ). I když pedagogické zkušenosti přesvědčivě potvrzují, že při vhodném postupu je možno již od pěti let začít s výukou na klasický hudební nástroj, nejsem příznivcem výuky hry na zobcovou flétnu v tak raném věku a to především v mateřských školách. Děti nemají potřebné dispozice k zvládnutí uspokojivého držení nástroje ani nácviku správné techniky dýchání a tvoření tónu v nepřehledné kolektivní výuce. Přicházejí sice do ZUŠ s velkým nadšením, ale také s návyky, které mají pramálo společného s technikou hry na zobcovou flétnu i zdravým dýcháním. Tento problém se vyskytuje rovněž v kroužcích hry na zobcovou flétnu v ZŠ a kolektivních výukách soukromých komerčních škol. Mezi pátým až sedmým rokem života dochází ve vývoji člověka k tzv. první strukturální přeměně. Tělesné a následně duševní změny tohoto období jsou projevem zrání organismu, které souvisí především se zráním nervové soustavy závislém na individuálním vývojovém tempu jedince. Z hlediska fyziologického dochází v tomto období ke změně proporcí dětského těla v poměru k hlavě, začíná postupná výměna dětského chrupu, morfologicky vyzrává sluchový a pohybový analyzátor. Zvyšuje se rozlišovací schopnost

15 pro tónovou výšku a sílí hlasivkové svalstvo, což umožňuje vytvořit základní pěvecké dovednosti a intenzívně je rozvíjet. Zráním nervového systému je podmíněna lateralizace ruky a zlepšení veškeré motorické i senzorické koordinace, která se stává základem úspěšného zvládnutí hry na hudební nástroj. Dítě je schopno určité úmyslné pozornosti např. soustředěněji poslouchat i rozlišit výraz skladby přiměřené obtížnosti. Nástup dítěte do školy je tedy počátkem nové životní fáze, která je podmíněna zralostí organismu dítěte, především jeho centrální nervové soustavy (CNS), a projevuje se změnou celkové reaktivity, zvýšením emoční stability, odolnosti vůči zátěži a schopnosti koncentrace pozornosti. Dítě musí dosáhnout přijatelné socializační úrovně, mělo by zvládnout určité role, umět přijatelným způsobem komunikovat, respektovat běžné normy chování (Vágnerová, 2000, s.147). Důležitý je vztah rodiny k hodnotě a smyslu školního vzdělání, v našem případě rovněž vztah ke kulturním a uměleckým hodnotám života, jenž dítě přejímá a pod tímto vlivem rozvíjí motivaci ke školní práci. Pokud dítě nechápe smysl školního vzdělání, stává se pro ně škola zbytečnou povinností, kterou respektuje pouze formálně (Vágnerová, 2000, s.142). 2.2 Metoda výuky dětí ve věku 5 7 let Velkou výchovnou cenu pro dítě nejen ve věku 5-7 let má především probuzení tvořivosti. Dětská hudební tvořivost je blízká dětské hře, je radostná a spontánní. Dítě v ní objevuje a nalézá nové možnosti vyjádření svých představ, zapojuje fantazii. Probuzení dětské tvořivosti aktivizuje základní hudební schopnosti a tím urychluje hudební vývoj dětí, vede také k lepšímu chápání a prožívání hudby. Vhodně zvolená improvizace dokáže změnit náladu, získat pozornost - stává se proto nedílnou součástí vyučovací hodiny především mladších žáků. Některé psychologické výzkumy a pedagogické zkušenosti v maďarských školách s rozšířenou hudební výchovou potvrzují, že předpoklady pro hudební tvořivost má v různé míře a kvalitě každé normálně se rozvíjející dítě. V maďarských školách bylo též experimentálně potvrzeno, že tvořivý přístup dítěte k hudbě daleko přesahuje jeho pouhý hudební rozvoj. Umožňuje i transfer do oblasti obecných schopností : podporuje poznávací procesy, funguje v širokém pásmu psychiky a celého organismu a plní dokonce funkci duševně hygienickou a terapeutickou (Sedlák, 1990, s ). Normálně se vyvíjející předškolní dítě soustřeďuje svou pozornost vždy jen k jedné názorové dimenzi v našem případě k výšce tónu nebo jeho délce. Teprve v 6-7 letech je

16 schopno usuzovat v obou dimenzích zároveň. Je přinejmenším ztrátou času trápit dítě hrou z not, pokud jeho nervový systém tento úkol považuje za příliš vyčerpávající. Rozvoj sluchové představy vychází z možnosti hrát množství jednoduchých zvuků a tónů různé síly, které mohou vycházet z reálného života kolem nás nebo vyjadřovat nálady. Děti velice rády využívají pohádkové příběhy plné dětské fantazie, do kterých začleňují jednotlivé zvukové představy. Nechme namalovat dítěti tyto příběhy i jednotlivé zvuky, kresba je jeho důležitým výrazovým prostředkem. Při vyprávění dbejme na správnou výslovnost a kulturu mluveného projevu. Ve hře využívejme nejen možností zobcové flétny nebo jejich částí, ale také jednoduchých rytmických nástrojů dřívka, bubínek aj. v kombinaci s hlasovými projevy, zpěvem. Zvuková cvičení je vhodné nenásilně kombinovat s tvořením zdravého rovného tónu a dechovou gymnastikou, která umožní dítěti pochopit mechanismus nádechu a výdechu probíhající v těle. Postupně učíme žáka zacházet s množstvím vzduchu, které při nádechu směřuje do spodní části plic. Při výdechu stálým proudem šetříme. Vyfukování vzduchu brčkem do sklenice vody, syčení jako had nebo nafouknutí velké bubliny s využitím bublifuku, jsou hravé metody dosahující vysoké účinnosti. Artikulace (= vyslovování) představuje základní výrazový prostředek zobcové flétny. Metodika výuky artikulace vychází z řeči, důsledně uplatňuje princip přirozenosti, a proto je dětem blízká (Kvapil, Kvapilová, 2003, s.11). Dítě by mělo hravou formou pochopit a zvládnout základní polohu jazyka v ústech, kdy používáme pro nasazení jenom jeho špičku. Jednoduchou artikulaci je nejvhodnější procvičovat deklamací, zpěvem lidových nebo dětských písní na artikulační slabiky TýDý. Zpěv veškeré probírané látky považuji za velice přínosný. Dítě si tímto vštěpuje nejen správnou výslovnost, ale zároveň rozvíjíme jeho pěvecké dovednosti, které jsou nutné pro rozvoj dalších hudebních schopností. Doporučuji také se pravidelně věnovat pouze pohybu a koordinaci prstů bez držení nástroje. V případě vyspělejších dětí a žáků prvních tříd zařazujeme pravidelnou hru z not. Didakticky se řídíme především zásadami názornosti, přiměřenosti a trvalosti. Základem hry na zobcovou flétnu je přirozenost a příjemný pocit. Na počátku výuky se nejčastěji setkáváme s problémy křečovitého držení flétny a ztuhlého postoje, které vyplývají z nedostatečně vyvinuté kostry dítěte, nedokončené osifikace rukou, nevyspělé nervové soustavy nebo z celkové drobné postavy. Právě nezvládnutí postavení prstů na dírky a zvláště pak levého palce je často zdrojem napětí, které lze v některých případech odstranit nahrazením sopránové zobcové flétny tzv. flétnou dětskou. Stabilnější a tím i příjemné držení je umožněno třemi tvarovanými výřezy, zjednodušením hmatů a zmenšením velikosti nástroje. Flétnička je na českém trhu dostupná a cenově přijatelná, neřeší však vše. Aby žák

17 chtěl vykonávat tak náročný úkol jako je správné držení flétny, musí porozumět smysluplnosti požadavku. Pochopení principu tří opěrných bodů (pravý palec, spodní ret a opěrný malíček) a důležitost správného vyvážení flétny vyžaduje naši trpělivost a důkladnost, a to v některých případech trvající léta (přeučování již zafixovaných špatných návyků). S držením flétny je spojen postoj při hře, který vychází z přirozeného, uvolněného a tím pohodlného postoje mírně rozkročené nohy, postoj na celých chodidlech s nepatrně pokrčenými koleny, vzpřímená hlava a trup (nenásilně), při nádechu nezvedáme ramena. Problémem je v této etapě postava dítěte, kdy lidská hlava je těžká a chodidlová opora poměrně krátká, takže samo stání si žádá velikou svalovou námahu a dítě zbytečně vyčerpává. Uvědomme si, že dítě většinou při domácím cvičení sedí, protože je unavené a bolí ho nožičky. Není důvod se vyhýbat sezení i v hodinách, neboť můžeme naučit malého žáka správně sedět a tak se vyvarujeme nežádoucím zlozvykům.vytvořme si strukturu hodiny tak, aby dítě střídalo stání se sezením nebo dokonce s lehem na zádech v této poloze vyučuji dechovou gymnastiku vycházející s jógy. Určitě budete mile překvapeni vyšší vnitřní aktivitou dítěte. Při tvořivém způsobu výuky lze s úspěchem rozvíjet spontánní návyky dítěte a začít ihned budovat bezpečné základy techniky, které nebude nutné v budoucnosti příliš měnit. Hlavní důraz je kladen na prožití a z něj vyplývající pochopení každého probíraného prvku, ať už se jedná o prstoklad nebo nový zvuk. Za nejpodstatnější cíl výuky považujeme rozvoj sluchové představy žáka, velká pozornost je věnována zvuku nástroje a artikulaci (Kvapil, Kvapilová, 2003, s.7). Většinu metodických návodů, cvičení, her a úkolů lze čerpat právě z citované Flautoškoly manželů Kvapilových, jež považuji za nesmírně přínosnou v oblasti literatury pro zobcovou flétnu v naší zemi. Neostýchejme se netradičních metod, výuku obohacujme vlastními nápady, ale také s žákem povídejme a snažme se přiblížit jeho světu. Tento vztah nás bude provázet mnoho let a v některých případech i celým životem. Pedagogická činnost učitelů ZUŠ má hned několik předností, které jsou odepřeny učitelům základních škol. Při individuální výuce můžeme vnímat a respektovat zvláštnosti každého jednotlivce a tím přizpůsobovat postupy vysvětlení i strukturu vyučovací hodiny. Pokud umožníme rodičům přítomnost v několika prvních vyučovacích hodinách a dáme podnět k možnosti dotázat se na nejasnosti, předejdeme nejen nesprávné domácí přípravě, ale také navážeme trvalejší sociální vztahy s rodiči žáka. Komunikace s rodičem přiblíží cíle a problematiku výuky, které dítě není schopno vzhledem věku pochopit. Tato interakce vytváří pozitivní učební klima, které významně zvyšuje efektivitu edukačního procesu. Jako učitelé jsme sice pouze jedním článkem z mnoha v systému školy, avšak svou kreativitou můžeme ovlivnit celkovou prezentaci školy na veřejnosti

18 2.3 Učební osnovy přípravného studia hry na zobcovou flétnu PHV má časovou dotaci 0,5 hodiny týdně počínaje 2.pololetím školního roku, ve které je možno pracovat ve skupinkách 2-3 žáků v 1 hodině týdně. Značné individuální rozdíly v možnostech žáka tohoto věku vedou pouze k formulování obecných cílů. Edukační cíl - podnítit zájem o hudbu a vybraný hudební nástroj - rozvíjet hudební schopnosti žáka, zaměřit se na dětskou hudební tvořivost, rozvoj sluchové představy a schopnost hudebního vyjádření - hravou formou dbát na správné osvojení základních návyků techniky hry na zobcovou flétnu postoj a držení flétny, rovný tón, artikulace, práce s dechem a zvukem flétny - v případě žáků, kteří hráli v MŠ nebo doma, nenásilně korigovat možné špatné návyky Prostředky k dosažení stanovených cílů Žáka seznámíme s nástrojem a jeho možnostmi. Dbáme na správný postoj, přirozené držení flétny a její vyvážení (tři opěrné body). Pracujeme především se zvukem, vytváříme společně jednoduché hudební příběhy a zapojujeme tak dětskou fantazii. Dechová a artikulační cvičení pravidelně opakujeme. Důležitý je nácvik jednoduchých rytmických modelů se správnou artikulací, kterou později využíváme při hře z not i zpaměti. Hrajeme v rozsahu 3 5 tónů. Kapacitu hudební paměti podporujeme poslechem přiměřené hudby, hrou na ozvěnu a hrou zpaměti. Základem výuky by mělo být časté opakování, důkladné opravování chybných návyků, názorné ukázky učitele a intonační cvičení např. zpěv lidových písní nebo probíraných cvičení. Střídáme náročnost a zajímavost prvků výuky tak, aby dítě bylo schopné delší záměrné pozornosti a přitom nedocházelo k přetěžování organismu dítěte. Metodická literatura KVAPIL, J.,KVAPILOVÁ, E. Flautoškola 1 - metodický sešit. WinGra Školy (možnost výběru přiměřených cvičení a postupů z následujících publikací) KVAPIL, J.,KVAPILOVÁ, E. Flautoškola 1. WinGra HLAVATÁ, I. Hrátky s flétnou, písničkami a pastelkami. Beneš

19 Přijímací zkouška do 1.ročníku hra 1 lidové písně zpaměti, rytmicko-melodická ozvěna Jelikož prokázání požadované úrovně hudebního nadání a dovednosti hry na nástroj je v jednorázové zkoušce málo objektivní, je nutné přihlížet k názoru vyučujícího, který s žákem pracuje celé pololetí. 3 I. stupeň základního studia hry na zobcovou flétnu I. stupeň hudebního oboru je rozdělen do sedmi let základního studia hry na nástroj. Žák je přijat do 1.ročníku na základě přijímací zkoušky z PHV nebo přijímací talentové zkoušky, která je pro zájemce pořádána školou v posledním měsíci školního roku. Tímto dochází i k určitému věkovému zkreslení, protože žákem 1.ročníku se mohou stát děti starší. 3.1 Vývoj dítěte v mladším školním věku Druhou kapitolu jsem uzavřela začátkem mladšího školního věku, čili první strukturální přeměnou a nástupem dítěte do školy. Nyní se pokusím navázat a stručně vystihnout období do 11 let dítěte, které se označuje jako prepubescence. Toto období má dva biologické i psychologické stupně. První fáze trvá dva roky a je charakteristická adaptací na změnu životní situace vlivem nástupu do školy, druhá tříletá fáze je spojena se sociálními a biologickými změnami. Fyziologické a psychické procesy jsou jen dvě stránky jediného životního děje. Doporučuji se blíže seznámit s ontogenetickým vývojem dítěte, který nám nejen usnadní pochopení problémů vyskytujících se během výuky hry na hudební nástroje, ale také může v některých případech pomoci zabránit nesprávnému vývoji mladého organismu. V období prepubescence má jiné tempo vývoj kostry a dentice (prořezávání zubů), jiné soustava neurální, mízní a pohlavní. Kostra tohoto období není plně vyvinuta. Především zakřiveniny páteře nejsou v uvedeném období ještě neměnné. Trvá přibližně 13 let nežli se

20 páteř upraví pro chůzi. Mnoho vyučujících si ale neuvědomuje, že samo stání si žádá velikou svalovou námahu, protože lidská hlava je těžká a chodidlová opora je poměrně krátká. Žák je nucen v hodinách výuky některých hudebních nástrojů stát a náležitým způsobem držet hudební nástroj nejméně 20 minut, což je pro jeho organismus vyčerpávající. Často pak přešlapuje, je neklidný, dívá se po nejbližší židli a tím vším ztrácí pozornost nutnou k naplnění efektivnosti výuky. K deformacím nehotové páteře dochází také při dlouhodobém a nesprávném sezení (např. u klavíru či violoncella) nebo nošením těžkých předmětů. Pro hru na jakýkoliv hudební nástroj je nutné vědět, že mezi 6. až 11. rokem není dokončena osifikace 2 ruky. Také přechod od mléčného chrupu k trvalému je důležitý zvláště pro dechové nástroje vyžadující nátisk, protože je provázen změnami v postavení horní a dolní čelisti a má vliv na tvar úst. Na funkci nervové soustavy a růstu i osifikaci kostí je závislý vývoj motoriky. Povaha kostí podmiňuje růst svalů a tím svalovou činnost. Vraťme se nyní k nedokončené osifikaci ruky, s kterou souvisí následující citace a kterou pokládám za velice důležitou nejen ve vztahu ke hře na zobcovou flétnu. Hlavní svaly, které vykonávají pohyby prstů, nejsou v ruce nýbrž v předloktí. Nervová střediska, jež řídí pohyby prstů, jsou spojena v jiné skupině nežli ta, která řídí pohyb palce (Příhoda, 1971, s.281). Nyní si pravděpodobně uvědomíte komplikace s pohybem levého palce a souhry prstů v prvních ročnících výuky. Pětiletá etapa od 6 do 11 je dobou vytváření koordinací jemného svalstva, které vyžadují souhru ústředních i periferních činností, percepce a motoriky. Velký vliv na zdokonalování a zpřesňování mají vhodná senzomotorická cvičení. Ke konci období je dítě schopno osvojovat si pohyby velmi jemné a užívat jich s rostoucí rychlostí. Mimo schopnost a rychlost pohybů je pro ontogenezi důležitý také vzrůst výkonnosti svalstva v těchto pěti letech (Příhoda, 1971, s. 282). Jelikož smyslové orgány dozrávají dříve než ostatní tělesné tkáně, je v prepubescenci již funkce analyzátorů velmi rozvinuta. Normální dítě dobře vidí jednotlivé předměty, slyší jednotlivé tóny, chutná i čichá jednotlivé látky, ale rovněž začíná dávat vjemům smysl (percepce). Zvyšuje se asi o 50% schopnost rozeznávat mezi barevnými odstíny, rozlišovat tóny i sledovat další a další podrobnosti předmětu. Mezi 6. až 11. rokem dochází k vývoji analýzy, a tak obrysové vnímání počátku období školní docházky přechází v analytické. Tento jev je ontogeneticky velice důležitý, protože se projevuje v celé psychice dítěte. Vývoj percepce se týká i dojmů sluchových. To umožňuje průnik do hudební výstavby a analýzu hudebně výstavbových prostředků i pochopení vztahů mezi částmi a celkem. Vytvářejí se 2) osifikace biol. přestavba chrupavčité nebo vazivové tkáně v tkáň kostní; kostnatění, zkostnatění (Klimeš, 2005, s.519)

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

Studijní zaměření Hra na akordeon

Studijní zaměření Hra na akordeon Studijní zaměření Hra na akordeon Akordeon je poměrně mladý hudební nástroj, který má ale vedle klasických hudebních nástrojů své významné místo. Je oblíbeným sólovým, doprovodným i souborovým nástrojem,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben, 2011 Mgr. Monika Řezáčová FYLOGENEZE PSYCHIKY historický vývoj živých bytostí od jednodušších

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Hudba nás provází celým životem

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Hodnocení žáka s LMP

Hodnocení žáka s LMP Hodnocení žáka s LMP Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) jsou v dnešní době nedílnou součástí globálního hudebního vývoje. EKN se uplatňují především v hudbě

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Hudební a výtvarná výchova Díl II.

Hudební a výtvarná výchova Díl II. Hudební a výtvarná výchova Díl II. Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět Hudební a výtvarná výchova je zařazen v 1. - 10. ročníku v hodinové dotaci

Více

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN. Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok TEMATICKÝ PLÁN Vyučující: Mgr. Chloubová Klára Školní rok: 2014/2015 Třída: 1D Předmět: Značka osnov: Ročník: Hodin týdně/rok: Hudební výchova s metodikou HVM první 20 konzultací za rok Charakteristika

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA CEMBALO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

Studijní zaměření Hra na mandolínu

Studijní zaměření Hra na mandolínu Studijní zaměření Hra na mandolínu Mandolína je melodický, drnkací nástroj. Má zdvojené struny, které odpovídají strunám houslí, proto je možno vedle původních skladeb pro mandolínu čerpat také z houslové

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni ZŠ: Hudební výchova svým obsahem navazuje na vzdělávací

Více

Homolová Kateřina Mikurdová Hana

Homolová Kateřina Mikurdová Hana BAREVNÁ ANGLIČTINA Homolová Kateřina Mikurdová Hana Charakteristika a náplň zájmové činnosti na školní rok 2015/2016 Základním cílem zájmové aktivity Barevná angličtina je seznámit děti s cizím jazykem,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP

Konkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Dodatek k ŠVP ZUV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova

Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Příloha 8 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Hudební výchova Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti oboru umění a kultura. V počáteční

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ A VÝTVARNÝ OBOR Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky dne

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010

1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 1.1.1. TĚLESNÁ VÝCHOVA I. ST. ve znění dodatku č.33 - platný od 1. 9. 2010, č. 22 Etická výchova platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19

Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 OBSAH Úvod: Cíl a pojetí této učebnice 11 Část první Vědecká psychologie: Od předchůdců k jejímu zrodu 19 1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie 21 1.1 Zastavení prvé - důraz na duši 21

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru

Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru Nástroje strunné drnkací jsou považovány za jedny z nejstarších vůbec. Jejich původ bychom mohli hledat v pravěkém hudebním luku, který vznikl úpravou luku loveckého.

Více

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.12 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2014 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2014 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU DECHOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 04 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ZOBCOVOU FLÉTNU 5..3 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA PŘÍČNOU

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz

DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ. Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTIKA PRÁCE S ICT V MŠ Mgr. Daniel Janata daniel.janata@seznam.cz DIDAKTICKÉ ZÁSADY (PRINCIPY) VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Didaktickými zásadami (principy) rozumíme nejobecnější pravidla didaktického procesu,

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU

HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti

Více

5.8. Hudební výchova 1 / 9

5.8. Hudební výchova 1 / 9 5.8. Hudební výchova obsah stránka 5.8.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.8.2. Začlenění průřezových témat 2 5.8.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.8.4. Formy a metody práce 3 5.8.5. Způsoby,

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Další školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ).

Další školní rok (1. ročník) žák navštěvuje 1 lekci týdně hudební nauky a 1 lekci týdně hry na nástroj (1 lekce=45 minut/týden ). STUDIUM PŘÍPRAVNÉ HUDEBNÍ VÝCHOVY (PHV) trvá jeden rok (září červen) a je vhodná pro děti, které navštěvují 1. třídu základní školy. Výuka je rozvržena do dvou hodin týdně vcelku (tj. 90 minut). Zde se

Více

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď)

INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď) Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník:1. - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase VOKÁLNÍ ČINNOSTI Pěvecký a mluvní projev: pěvecké dovednosti (dýchaní, výslovnost),

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů

Více

školní rok 2012/2013

školní rok 2012/2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY ŽLUTICE za školní rok 2012/2013 Úvod výroční zprávy: Výroční zpráva ZUŠ je zpracována podle zákona č564/90 Sb. Se změnou 131/95 Sb. Tato zpráva poskytuje informace

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola řemesel a služeb, Strakonice, Zvolenská 934 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ platný od 1. 9. 2012 Obsah 1.

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií

PSYCHIKA - test. Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT technologií Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Palackého 524 769 01 Holešov www.gymhol.cz PSYCHIKA - test Název projektu Číslo projektu Číslo a název klíčové aktivity Označení DUM Název školy Autor Předmět Tematický

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Charakteristika předmětu Hudební výchova

Charakteristika předmětu Hudební výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících s časovou dotací: v 1. 5. ročníku 1 hodina týdně Výuka probíhá ve třídách. Tento předmět vede žáky k porozumění

Více

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany

VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 03 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5..0 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA KYTARU 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ELEKTRICKOU

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník)

HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) HUDEBNÍ VÝCHOVA (1. 9. ročník) Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a umění. Vytváří plnohodnotnou protiváhu k převážně vzdělávacím, naukově orientovaným

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a

Více

Hudební výchova ve 1. ročníku

Hudební výchova ve 1. ročníku Hudební výchova ve 1. ročníku Září Vokální Zásady správného postoje a dýchání při zpěvu. Intonačně čistý zpěv písní. MPZ ( metodický průvodce, zpěvník) s. 5-10 U (učebnice) s.6-17 PL (pracovní listy) 1,2

Více

5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru

5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru 5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru Učební plán: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Hra na basovou kytaru 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 1 1 Dějiny

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více