Prof. Ing. Vladislav Musil,CSc. Doc. Ing. Arnošt Bajer, CSc. Konstrukce a technologie elektronických zařízení

Transkript

1 Prof. Ing. Vladislav Musil,CSc. Doc. Ing. Arnošt Bajer, CSc. Konstrukce a technologie elektronických zařízení Vysoké učení technické v Brně 2011

2 Tento učební text byl vypracován v rámci projektu Evropského sociálního fondu č. CZ.1.07/2.2.00/ s názvem Inovace a modernizace bakalářského studijního oboru Mikroelektronika a technologie a magisterského studijního oboru Mikroelektronika (METMEL). Projekty Evropského sociálního fondu jsou financovány Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky.

3 2 FEKT Vysokého učení technického v Brně Obsah 1 NÁPLŇ PŘEDMĚTU CÍLE VÝUKY OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A V EVROPSKÉ UNII8 3.1 SYSTÉM OCHRANY VZTAHY DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍ VÝZNAM A ZPŮSOB OCHRANY PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ PATENT UŽITNÝ VZOR PRŮMYSLOVÝ VZOR OCHRANNÉ ZNÁMKY OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZAHRANIČNÍ OCHRANA S ÚČASTÍ ÚPV MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA PATENTU NEBO UŽITNÉHO VZORU MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ V EVROPSKÉ UNII HARMONIZACE NÁRODNÍHO PRÁVA VYTVÁŘENÍ PRÁV K PRŮMYSLOVÉMU VLASTNICTVÍ NA ÚROVNI SPOLEČENSTVÍ EVROPSKÁ OCHRANNÁ ZNÁMKA DŮLEŽITÉ ADRESY NÁVRH A KONSTRUKCE ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH ZAVÁDĚNÍ DO VÝROBY TECHNICKÁ PŘÍPRAVA VÝROBY VYBRANÉ METODY A ZÁSADY VÝZKUMNĚ VÝVOJOVÝCH PRACÍ DOKUMENTACE ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ EKONOMICKÝ VÝZNAM ELEKTRONICKÉHO PRŮMYSLU DŮSLEDKY MIKROELEKTRONICKÝCH INOVACÍ PRO PODNIKY A PRO TRH DŮSLEDKY MIKROELEKTRONICKÝCH INOVACÍ PRO ŘÍZENÍ PODNIKU VÝROBA PROGRAMOVÉHO VYBAVENÍ (SOFTWARE) METODIKA NÁVRHU ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ STRUKTURA ELEKTRONICKÉHO ZAŘÍZENÍ METODIKA NÁVRHU ELEKTRONICKÝCH OBVODŮ POČÍTAČOVÉ METODY NÁVRHU SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP A SYSTÉMOVÉ INŽENÝRSTVÍ INOVAČNÍ PROCESY V ELEKTRONICE ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA (EMC) DEFINICE EMC ČLENĚNÍ PROBLEMATIKY EMC MĚŘENÍ RUŠIVÝCH POLÍ A RUŠIVÝCH NAPĚTÍ ZPŮSOBY ODRUŠOVÁNÍ Odrušování zásahem u zdroje Odrušování zásahem u přijímače rušení PARAZITNÍ JEVY A JEJICH POTLAČENÍ OCHRANA PROTI PRONIKÁNÍ NEŽÁDOUCÍCH SIGNÁLŮ JEVY VYVOLANÉ NENULOVÝM ODPOREM SPOJŮ VAZBA OBVODŮ NA SPOLEČNÉM REZISTORU VAZBA PŘES NAPÁJECÍ ROZVODY A ZDROJE PŘECHODOVÉ ODPORY TERMOELEKTRICKÁ NAPĚTÍ REAKTANCE VODIČŮ...97

4 Konstrukce a technologie elektronických zařízení PARAZITNÍ KAPACITNÍ VAZBA PARAZITNÍ INDUKTIVNÍ VAZBA KONSTRUKCE SIGNÁLOVÝCH SPOJŮ SOUSTAVY SPOJŮ Klasifikace spojů v digitálních systémech Vedení ROZVOD NAPÁJENÍ STÍNĚNÍ KLASIFIKACE STÍNĚNÍ Elektromagnetické stínění Magnetostatické stínění Vícenásobné stínění STÍNĚNÍ NÍZKOFREKVENČNÍCH A NAPÁJECÍCH TRANSFORMÁTORŮ Stínění cívek a vysokofrekvenčních obvodů Elektrické stínění Stínění síťových transformátorů SOUČASNÉ STÍNĚNÍ MAGNETICKÉHO A ELEKTRICKÉHO POLE Stínění vodičů Stínění vodičů proti vlivu magnetických polí CHLAZENÍ POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK A KONSTRUKČNÍCH CELKŮ Model přenosu tepla Přenos tepla vedením Přenos tepla prouděním Přenos tepla zářením TERMOELEKTRICKÉ CHLAZENÍ Konstrukční uspořádání chlazení Přirozené chlazení Odvod tepla z uzavřeného provedení elektronického zařízení Chlazení s nuceným oběhem vzduchu Chlazení kapalinou a odpařováním kapaliny Tepelné trubice Termostaty CHLAZENÍ POLOVODIČOVÝCH SOUČÁSTEK Tepelné pochody v soustavě výkonová součástka - okolí Ustálený stav při chlazení polovodičových součástek Technologické provedení chladičů PÁJENÍ V ELEKTRONICE MECHANISMUS TVORBY SPOJE MECHANICKÉ A ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI PÁJENÝCH SPOJŮ PÁJECÍ VLASTNOSTI PŘEDMĚTŮ URČENÝCH K PÁJENÍ PÁJECÍ VLASTNOSTI VÝVODŮ SOUČÁSTEK A SPOJOVACÍCH VODIČŮ PÁJECÍ VLASTNOSTI DESEK PLOŠNÝCH SPOJŮ Měkké pájky Cínové pájky PÁJENÍ A BEZOLOVNATÉ PÁJKY Tepelné zpracování bezolovnatých pájek TAVIDLA RUČNÍ PÁJENÍ PÁJEČKY Hromadné pájení Technologické operace a zařízení pro hromadné pájení

5 4 FEKT Vysokého učení technického v Brně

6 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 5 Seznam obrázků OBR. 1: SCHÉMA TECHNICKÉ PŘÍPRAVY VÝROBY...23 OBR. 2: CHARAKTERISTIKA JAPONSKÝCH FIREM ZABÝVAJÍCÍCH SE VÝROBOU A PRODEJEM ELEKTROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ Z HLEDISKA POČTU ZAMĚSTNANCŮ...37 OBR. 4: INOVAČNÍ KŘIVKY S VYZNAČENÍM VLIVU ZPOŽDĚNÍ NA MOŽNOSTI ODBYTU ZPOŽDĚNÉHO TYPU VÝROBKU...48 OBR. 5: INOVAČNÍ KŘIVKY PRO PAMĚTI TYPU DRAM...49 OBR. 6: ZÁKLADNÍ SCHÉMA STRUKTURÁLNÍCH VZTAHŮ ELEKTROTECHNICKÝCH SYSTÉMŮ Z HLEDISKA EMC...53 OBR. 7: OBR. 8: OBR. 9: ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ OBLASTÍ EMC A JEJICH NÁVAZNOSTÍ...54 ROZDĚLENÍ RUŠIVÝCH SIGNÁLŮ...55 VZNIK EMC SOUVISÍ S ROZŠIŘOVÁNÍM ELEKTRONIKY V NEJRŮZNĚJŠÍCH OBORECH LIDSKÉ ČINNOSTI...55 OBR. 10: RUŠENÍ ZPŮSOBENÉ SPÍNÁNÍM TRANSFORMÁTORU...58 OBR. 11: KMITOČTOVÉ SPEKTRUM PRO RŮZNÉ TVARY PULZŮ...59 OBR. 12: ČTYŘSTUPŇOVÁ OCHRANA PŘENOSOVÝCH VEDENÍ PROTI PŘEPĚTÍ...65 OBR. 13: TŘI PROSTŘEDÍ PRO MĚŘENÍ EMC, VPRAVO TYPICKÁ STRUKTURA PRACOVIŠTĚ PRO VENKOVNÍ MĚŘENÍ...66 OBR. 14: BLOKOVÉ SCHÉMA UMĚLÉ SÍTĚ LISN...68 OBR. 15: RŮZNÉ VARIANTY ODRUŠENÍ INDUKTIVNÍ ZÁTĚŽE A SPÍNACÍHO KONTAKTU...72 OBR. 16: ODRUŠENÍ KONTAKTŮ TRANSFORMÁTOROVÉ PÁJEČKY...73 OBR. 17: LARSENOVO ZAPOJENÍ PRO ODRUŠENÍ KONTAKTU...74 OBR. 18: VELMI ÚČINNÉ ODRUŠENÍ KONTAKTU (KOMBINACE ODRUŠOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A STÍNĚNÍ) C 1 JE PRŮCHODKOVÝ KONDENZÁTOR OBR. 19: OBR. 20: (C=50-100NF, L=0,1-1MH, 100NF+2X2,5NF, C 2 = 0,1-1UF, R=20-100Ω)...75 SYMETRICKÉ ZAPOJENÍ STATOROVÝCH CÍVEK KOMUTÁTOROVÉHO MOTORU JE ZÁKLADNÍ...75 ODRUŠENÍ KOMUTÁTOROVÉHO MOTORU ŠIROKOPÁSMOVÝM KONDENZÁTOREM75 OBR. 21: ODRUŠENÍ KOMUTÁTOROVÉHO MOTORU...75 OBR. 22: ODRUŠENÍ KOMUTÁTOROVÉHO MOTORU V TV PÁSMECH. C 1 =100NF+2X2,5NF, C 2 =10NF ŠIROKOPÁSMOVÝM FILTREM TC 241(BEZINDUKČNÍ), VF TLUMIVKY 10UH NA FERITU 76 OBR. 23: OBR. 24: OBR. 25: OBR. 26: OBR. 27: ODRUŠENÍ MOTORKU PRO NÁROČNÍ POUŽITÍ...76 VZNIK RUŠENÍ U DIODY...77 VZNIK RUŠENÍ U TYRISTORU (A)...77 VZNIK RUŠENÍ U TYRISTORU (B)...78 RŮZNÉ VARIANTY ODRUŠENÍ TRIAKOVÉHO REGULÁTORU...78 OBR. 28: POTLAČENÍ RUŠIVÝCH SIGNÁLŮ FERITOVÝM TOROIDEM...79 OBR. 29: MOŽNÁ UMÍSTĚNÍ FILTRU...80 OBR. 30: PRINCIPIÁLNÍ ZAPOJENÍ SÍŤOVÉHO ODRUŠOVACÍHO FILTRU V PŘÍSTROJOVÉ ZÁSUVCE : TLUMIVKY2X0,48MH A 0,28MH, C1=100NF, C2=C3=3NF/Y, R1=470 K...80 OBR. 31: SÍŤOVÝ FILTR (PROUDOVĚ KOMPENZOVANÉ TLUMIVKY 0,1-10MH,...81 OBR. 32: SÍŤOVÝ ODRUŠOVACÍ FILTR VESTAVĚNÝ V PŘÍSTROJOVÉ ZÁSUVCE...81 OBR. 33: SÍŤOVÝ FILTR TELEVIZORU...81 OBR. 34: : SÍŤOVÝ ODRUŠOVACÍ FILTR TISKÁRNY HDP- 1810, KTERÁ MÁ SPÍNANÝ NAPÁJECÍ ZDROJ...81 OBR. 35: SÍŤOVÝ FILTR PC HYUNDAI...82 OBR. 36: SÍŤOVÝ FILTR FAXU CANON...82 OBR. 37: PROUDOVĚ KOMPENZOVANÁ TLUMIVKA NA TOROIDNÍM JÁDRU...82

7 6 FEKT Vysokého učení technického v Brně Seznam tabulek TAB. 1: SYSTEMIZACE RŮZNÝCH PŘÍSTUPŮ K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ TAB. 2: KMITOČTOVÝ ROZSAH NĚKTERÝCH ZDROJŮ RUŠIVÝCH SIGNÁLŮ TAB. 3: MATERIÁLY PRO STÍNĚNÍ TAB. 4: HLOUBKA VNIKU PRO RŮZNÉ MATERIÁLY A KMITOČTY TAB. 5: VLASTNOSTI FEROMAGNETICKÝCH LÁTEK:

8 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 7 1 Náplň předmětu Požadavky na vyráběná elektronická zařízení a přístroje. Návrh a konstrukce elektronických přístrojů a jejich zavádění do výroby. Elektromagnetická kompatibilita. Elektrická konstrukce výběr součástek, aplikační zásady, obvodové řešení a jeho výpočet, problémy parazitních vazeb a přenosů, praktická doporučení pro elektrickou konstrukci. Mechanická konstrukce design přístroje, návrh plošných spojů, chlazení. Spolehlivost elektronických přístrojů. Technická diagnostika. Nepříznivé vnější vlivy a zabezpečení proti nim. Odvádění tepla z přístrojové skříně. Zabezpečení proti úrazu el. proudem. Problematika správného zemnění a stínění. Odrušovací obvody. Vlastnosti a schopnosti člověka při obsluze přístrojů. Optimální konstrukce a uspořádání obslužného prostoru. Optimální rozmístění ovládacích prvků. 2 Cíle výuky Cílem je : seznámit se s postupem a s praktickými zásadami konstrukce elektronických přístrojů a zařízení jak po stránce elektrické, tak i mechanické - v podmínkách průmyslového podniku. Předpokládané získané znalosti: Požadavky na elektronická zařízení a přístroje. Konstrukce a vlastnosti signálových spojů, napájecí zdroje a rozvody - odrušení a zemní smyčky. Parazitní jevy a jejich potlačení - vazby u vstupních a výstupních obvodů, parazitní kapacity a indukčnosti, termoelektrické napětí, přepětí na indukční zátěži, odrazy na vedení, přeslechy. Stínění proti elektrickému a magnetickému poli, ekvipotenciální stínění. Výběr součástek a aplikační doporučení - diskrétní prvky, operační zesilovače, komparátory, elektronické spínače, A/D a D/A převodníky, vzorkovače s pamětí, číslicové obvody, mikroprocesory. Mechanická konstrukce: řídicí, ovládací a indikační prvky - rozmístění na předním panelu, konstrukce přístrojových skříní, odvod tepla, termostaty. Plošné spoje, plošné drátové spoje, připojování vodičů a součástek. Bezpečnostní požadavky na konstrukci přístrojů. Zájemce získá konkrétní aplikační poznatky z konstrukce elektronických přístrojů, které se jinak získávají delší praxí ve vývoji. Přitom je kladen důraz na pochopení fyzikální podstaty parazitních jevů tak, aby poznatky bylo možné aplikovat i na jiné případy. Naučí se předvídat a odhalovat řadu problémů, které vznikají při vývoji nových přístrojů a to jak v části elektrické, tak i v oblasti mechanické konstrukce. Předpoklady pro studium: Jsou požadovány znalosti na úrovni bakalářského studia. Hodnocení: Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

9 8 FEKT Vysokého učení technického v Brně 3 Ochrana průmyslového vlastnictví v České republice a v Evropské unii 3.1 SYSTÉM OCHRANY VZTAHY Každé podnikání je neodmyslitelně spojeno s průmyslovými právy a ochranou duševního vlastnictví všeobecně. Průmyslová práva a duševní vlastnictví jsou ve vyspělých zemích bedlivě hlídaným majetkem konkrétních osob, ať již fyzických nebo právnických. Do vztahů vyplývajících z průmyslového vlastnictví vstupují podnikatelé dvojím způsobem: Za prvé Jako firma či podnikatel musí zachovávat nedotknutelnost existujících práv. To znamená vyhnout se všem neoprávněným zásahům do práv třetích osob. Rozhodne-li se podnikatel pro založení nové firmy s určitým názvem a logem, výrobce pro produkci nového výrobku pod určitým označením či pro zavedení nové technologie, měl by si nejdříve ověřit, zda tím nebude zasahovat do cizích průmyslových práv, ať již práv patentových či práv na označení - ochranných známek. Za druhé Firma či podnikatel může vystupovat v úloze majitele průmyslového práva - to znamená být majitelem patentu, užitného či průmyslového vzoru nebo ochranné známky, a to nejen na území České republiky. Především při vstupu firem na zahraniční trhy a rozšiřování mezinárodní spolupráce se stává potřeba ochrany know-how a dalšího nehmotného majetku firem velmi aktuální. Z ekonomického hlediska jde i zde o zboží, které má svoji směnnou a užitnou hodnotu na trhu a na druhé straně je třeba plně respektovat jeho vlastnictví. To je možné za předpokladu, že podnikatelé svá práva a povinnosti znají a tuto znalost uplatňují. Zabezpečení ochrany průmyslového vlastnictví je nutné věnovat náležitou pozornost i v souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii. Systém ochrany průmyslového vlastnictví je u nás postupně harmonizován s evropskou legislativou a lze očekávat, že bude docházet v této oblasti ke střetům. Je důležité zorientovat se v problematice ochrany průmyslového vlastnictví a nacházet především odpovědi na otázky typu: Jak omezit riziko ztráty vlastního know-how při spolupráci se zahraničními partnery? Jaký nehmotný majetek firmy je vhodné chránit? Co je nutné a čeho je třeba se vyvarovat při ochraně duševního vlastnictví? Jaké jsou finanční náklady na tuto ochranu? Jak a kde zjistit, zda firmě nehrozí nebezpečí střetu s cizími vlastníky práv k duševnímu vlastnictví? Jaké příležitosti a hrozby přináší vstup České republiky do EU v oblasti průmyslového vlastnictví?

10 Konstrukce a technologie elektronických zařízení DUŠEVNÍM VLASTNICTVÍ Duševní vlastnictví a vše, co s ním souvisí, vyžaduje osvětu. Celá tato oblast bývala u nás nedoceňována a právní zájem o ni byl na okraji pozornosti. Vytváření tržního hospodářství, sílící konkurence a složité mezinárodní otázky související s transferem technologií vyvolávají potřebu zabývat se i nakládáním nehmotnými majetkovými hodnotami, tedy duševním vlastnictvím podniku, a jejich každodenní ochranou. Duševní vlastnictví se dělí na dvě základní kategorie: průmyslové vlastnictví a dále autorské právo a práva příbuzná. Všimněme si především ochrany průmyslového vlastnictví. Tabulka 3.1 Kategorie duševního vlastnictví PRÁVO AUTORSKÉ A PRÁVA PŘÍBUZNÁ Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, vyjádřené v jakékoli vnímatelné podobě, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Za dílo se považuje i počítačový program. Práva příbuzná byla vytvořena ve prospěch tří kategorií oprávněných, kteří nejsou autory: výkonní umělci, výrobci zvukových a zvukově obrazových záznamů, rozhlasoví a televizní vysílatelé. Dílo slovesné Dílo hudební Dílo dramatické Dílo choreografické a pantomimické Dílo fotografické Dílo audiovizuální (kinematografické) Dílo výtvarné (malířské, grafické, sochařské) Dílo architektonické Dílo užitého umění Dílo kartografické Počítačový program Databáze Právo výkonného umělce k jeho výkonu Právo výrobce zvukového nebo obrazově zvukového záznamu k jeho záznamu Právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho původnímu vysílání PRŮMYSLOVÉ VLASTNICTVÍ Pojem průmyslové (tj. "průmyslově využitelné") vlastnictví zahrnuje práva k výsledkům technické či estetické tvůrčí činnosti (tj. práva k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti, k vědeckým objevům, k průmyslovým vzorům a modelům, ke zlepšovacím návrhům, k topografiím polovodičových výrobků) a dále práva na označení (tj. práva k ochranným známkám, k obchodním jménům a obchodním názvům), jakož i právo na ochranu proti nekalé soutěži; v některých státech sem patří také odrůdy rostlin a plemena zvířat. Patenty na vynálezy Vědecké objevy Užitné vzory Průmyslové vzory Zlepšovací návrhy Topografie polovodičových výrobků Ochranné známky Označení původu výrobků Obchodní jméno Ochrana proti nekalé soutěži Odrůdy rostlin a plemena zvířat

11 10 FEKT Vysokého učení technického v Brně 3.3 VÝZNAM A ZPŮSOB OCHRANY PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ Každé podnikání má svou nehmotnou složku. Podle 5 obchodního zákoníku podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. Jednou z oněch nehmotných složek je právě průmyslové vlastnictví. To může mít podobu chráněných řešení tvůrčí činnosti technické (patenty, užitné vzory) či estetické (průmyslové vzory), ale i např. dobrého jména podniku a označení, pod kterým jsou jeho produkty uváděny na trh a nabízeny zákazníkovi (ochranné známky). Je známo, že některé podniky si více cení svého nehmotného majetku (průmyslového vlastnictví), než majetku hmotného. Např. ochranná známka Coca-Cola má sama o sobě větší hodnotu, než veškerý ostatní majetek společnosti. Každý z předmětů průmyslového vlastnictví má jinou povahu a liší se i důvody k jeho ochraně. Jedno však mají společné: pomáhají podniku obstát v konkurenci, zvyšují jeho hodnotu a upevňují jeho postavení na trhu PATENT Patent je ochranný dokument, který poskytuje svému majiteli, vynálezci nebo podniku, výlučné právo k vynálezu, tedy monopol, na dobu 20 let od podání přihlášky. Co je patent? Patent je prostředek ke zhodnocení vynálezu Patent poskytuje svému majiteli právo zakázat každé třetí osobě využívat vynález bez jeho souhlasu a případně i soudně stíhat porušovatele. Je-li majitelem patentu podnik, chrání patent nejen jeho vynálezy, ale i jeho trhy. Patent je nástroj ochrany a dobývání trhů Patent je nástroj k získání přehledu o technologickém vývoji Patentová dokumentace je nejkompletnější, nejsystematičtější a nejdostupnější zdroj technologických informací: 80% vědeckých a technických informací je obsaženo právě v patentových spisech. Jako zbraň obranná chrání práva vynálezců a podniků, zavádějících nové postupy; jako zbraň útočná slouží podnikům při dobývání trhů; jako odstrašující síla často působí jako prevence porušení práva. Patent je ekonomická zbraň

12 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 11 Co lze patentovat Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti (tj. nejsou zřejmé) a jsou průmyslově využitelné. Co není technické řešení Za vynálezy (a tedy technická řešení) se nepovažují objevy, vědecké teorie, matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her a obchodování, programy počítačů a pouhé uvedení informace, způsoby prevence, diagnostiky a léčení lidí a zvířat Co je z patentování vyloučeno Patent nemůže být udělen na vynález, který je v rozporu s obecnými zájmy (zejména zásadami lidskosti a veřejné morálky), dále na odrůdy rostlin a plemena zvířat a biologické způsoby jejich pěstování a šlechtění Jak a kde získat patent O udělení patentu se žádá přihláškou podanou na předepsaném tiskopisu u Úřadu průmyslového vlastnictví Právo přednosti Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli tzv. právo přednosti (priorita). Řízení Úřad nejprve zkoumá, zda přihláška nemá formální nedostatky nebo zjevně nepatentovatelné řešení (formální průzkum). Po případných úpravách na žádost - podrobí úřad přihlášku tzv. úplnému průzkumu. Při splněním podmínek udělí úřad patent Účinky patentu Patent je monopol. Jeho základní účinek spočívá v tom, že bez souhlasu majitele nikdo nesmí patentovaný vynález využívat, ať již přímo (vyrábět, skladovat, prodávat, dovážet) nebo nepřímo (např. dodávat prostředky, sloužící k uskutečnění vynálezu). Může být patentován i výrobní postup. Souhlas k využití patentu se uděluje licenční smlouvou. Patent lze také prodat. Správní poplatky Za úkony v udělovacím řízení, za udělení patentu a za jeho udržování v platnosti se platí správní poplatky UŽITNÝ VZOR Patentová ochrana nemusí být vždy nejvhodnější formou ochrany určitého technického řešení. Je totiž Co je užitný vzor? časově náročná, poměrně nákladná a pro předměty s nižším stupněm invence, je možné zvolit si jednodušší, rychlejší a lacinější ochranu užitným vzorem. Užitné vzory jsou upraveny v zákoně č. 478/92 Sb., o užitných vzorech. Zápisem užitného vzoru do rejstříku vzniká ochrana. Účinky ochrany jsou stejné, jako účinky patentu. Řízení je rychlejší a jednodušší než u patentu. Oba druhy ochrany lze také kombinovat.

13 12 FEKT Vysokého učení technického v Brně Co lze chránit užitným vzorem Užitným vzorem lze chránit technické řešení, které je nové, přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti a je průmyslově využitelné, případně z důvodu nižší technické náročnosti je nelze patentovat. Co nelze chránit Totéž jako u patentu, navíc s vyloučením ochrany jakýchkoli postupů. Účinky zápisu užitného vzoru Totéž jako u patentu Zapsaný užitný vzor platí 4 roky od podání přihlášky, dobu platnosti lze prodloužit celkem dvakrát, vždy o tři roky (celkem tedy platí užitný vzor 10 let). Jak a kde získat užitný vzor Pro přihlášení užitného vzoru platí stejná pravidla, jako u podání přihlášky patentové. Také podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli tzv. právo přednosti (priorita). Řízení Řízení o zápis užitného vzoru spočívá na tzv. registračním principu. To znamená, že na rozdíl od řízení s patentovou přihláškou úřad provádí jen formální průzkum, neprovádí tzv. úplný průzkum. K zápisu užitného vzoru do rejstříku dochází velmi rychle (2-3 měsíce). Patent nebo užitný vzor? Z toho, co již bylo uvedeno, je zřejmé, že před podáním přihlášky je třeba dobře zvážit, zda je v daném případě vhodnější ochrana technického řešení patentem nebo užitným vzorem, popřípadě kombinací obojího. Správní poplatky Za přihlášení užitného vzoru a za jeho udržování v platnosti se platí správní poplatky PRŮMYSLOVÝ VZOR Průmyslový vzor chrání vzhled výrobku. Vzhled výrobku je hodnota, kterou je třeba chránit. Co je průmyslový vzor? Vzhled výrobku musí umět přilákat a získat veřejnost Výrobek musí nejen vyvolat chuť ke koupi. Vzhled výrobku umožňuje překonat čistě užitkový aspekt výrobku a i tehdy, když se přizpůsobí požadavku funkčnosti, může uspokojit i zákazníkův vkus. Vzhled a tvar výrobků podniku, jsou-li veřejností oceňovány a vyhledávány, mohou sloužit jako symboly kontinuity a kvality (automobily, lahve na limonádu). Vzhled výrobku má i svou ekonomickou stránku

14 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 13 Co lze chránit Průmyslovým vzorem lze chránit výrobky nebo jejich části, tedy průmyslově nebo i řemeslně vyrobené předměty. Lze chránit i součástky určené k sestavení do jednoho výrobku, dále obaly, grafické symboly a topografické znaky. Podmínkou je, že vzor je nový a musí mít ještě tzv "individuální povahu"; to znamená, že musí být originální. Tato podmínka je splněna, jestliže vzor vyvolává odlišný celkový dojem, než vzory, které jsou již známy. Co chránit nelze Je samozřejmé, že nelze poskytnout ochranu vzoru, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy. Účinky zápisu průmyslového vzoru Obdobně jako u patentu. Zápis průmyslového vzoru platí pět let a lze jej vždy na dalších pět let prodloužit, až do celkové doby platnosti 25 let od zápisu. Jak a kde získat ochranu Ochrana průmyslového vzoru vzniká zápisem do rejstříku u Úřadu průmyslového vlastnictví. O zápis se žádá přihláškou průmyslového vzoru. Součástí přihlášky je i vyobrazení či fotografie průmyslového vzoru. Řízení Úřad v rámci řízení nejprve zkoumá, zda jsou splněny všechny formální náležitosti přihlášky.. jištěné nedostatky může přihlašovatel ve stanovené Je-li přihláška v pořádku, úřad prověří, zda její předmět vyhovuje požadavkům stanovým zákonem. Jsou-li všechny podmínky splněny, úřad zapíše vzor do rejstříku a vzor zveřejní. Majiteli vzoru je vydáno osvědčení o zápisu Poplatky Za přihlášení průmyslového vzoru a za jeho udržování v platnosti se platí správní poplatky OCHRANNÉ ZNÁMKY Ochranná známka je označení, které slouží k Co je ochranná známka? rozlišení výrobků nebo služeb na trhu. Známka poskytuje informaci o původu výrobku či služby. Kapitál hodný ochrany Známka je součástí průmyslové a Ochranná známka by měla být pro podnik obchodní strategie nezbytným prvkem jeho průmyslové a obchodní strategie a poskytuje spotřebiteli významný záchytný bod. Spotřebitel se lépe orientuje v nabídce výrobků či služeb a vybírá si zboží podle své oblíbené značky. Známka je propagátorem dobré pověsti Ochranná známka je ve službách dobré pověsti vašeho podniku. Výrobek, který je známkou označen, má vliv na její

15 14 FEKT Vysokého učení technického v Brně úspěch; všechny další výrobky pak píší historii známky. V očích veřejnosti je známka určitou zárukou stálé kvality. Nechrání-li podnik svou značku, nabízí tak každému konkurentovi možnost si ji přivlastnit a těžit tak z cizího úsilí. Je to stejné, jako ponechat na parkovišti auto se staženými okénky. Známka investice, kterou je třeba chránit Co může být ochrannou známkou Ochrannou známkou může být jen označení, které lze graficky znázornit. Nelze u nás tedy např. chránit známky čichové či zvukové znělky. Známka může mít nejrůznější podobu: slovo či slovní spojení, slovní označení v grafické úpravě, obrázek (kresba), kombinované označení (tj. slovo a kresba, logo), prostorové (trojrozměrné) označení a kombinace tvaru výrobku nebo obalu se slovy nebo kresbou. Známka může být přihlášena v černobílém nebo barevném provedení. Co nelze chránit jako ochrannou známku Některá označení jsou z možnosti poskytnutí ochrany předem vyloučena. Vedle označení, která nejsou schopna grafického ztvárnění nebo označení, která nemají rozlišovací způsobilost (např. jednotlivá písmena, jednoduché geometrické obrazce apod.), jsou to i označení, která jsou již běžně používána ("káva" pro kávu, "international"), případně označení, která slouží k určení např. jakosti či množství zboží ("1 kg", "standard směs"). Jsou vyloučena i označení, která by mohla klamat spotřebitele o povaze, jakosti nebo původu výrobků. Jako ochranná známka nemohou být zapsány ani puncovní, záruční či cejchovní značky. Vyloučen je zápis takových označení, jako jsou státní vlajky a státní znaky či názvy mezinárodních organizací. Zákon respektuje také právo přednosti: nelze proto např. zapsat ani označení, které je shodné s ochrannou známkou dříve přihlášenou jinou osobou pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby. Tím výčet označení, která nemohou tvořit ochrannou známku, nekončí. Podrobně jsou výluky ze zápisu uvedeny v 2 zákona o ochranných známkách. Kdo si může přihlásit ochrannou známku Ochrannou známku si může přihlásit každá fyzická nebo právnická osoba pro výrobky nebo služby, které jsou předmětem jejího podnikání. Známku si však může přihlásit jen ty výrobky nebo služby, které má uvedeny v předmětu činnosti. Práva majitele ochranné známky Nejdůležitějším právem majitele ochranné známky je právo užívat známku přímo na výrobcích nebo při poskytování služeb nebo ve spojení s těmito výrobky či službami (na obalech, visačkách, vizitkách, v propagaci apod.). Bez souhlasu majitele ochranné známky nikdo nesmí užívat označení shodné nebo zaměnitelné s jeho ochrannou známkou pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby.

16 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 15 Všeobecně známá známka Některá označení výrobků jsou natolik známa, že je většina spotřebitelské veřejnosti spojuje zcela jistě s určitým výrobcem přesto, že výrobce tuto známku v dané zemi nemá ani zapsánu. V případě takto známé známky, ať již zapsané či nezapsané, se také stává, že spotřebitel ztotožňuje určitého výrobce s veškerým zbožím takovou známkou označeným, bez ohledu na jeho druh (např. známka Coca-cola není spojována jen s nealkoholickými nápoji). Takové známky bývají nazývány "všeobecně známé" ("well-known, "notoire"); v České republice požívají nejvyšší možné ochrany. Jak přihlásit známku k ochraně Přihláška ochranné známky se podává u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihláška musí obsahovat údaje o totožnosti přihlašovatele, znění nebo vyobrazení přihlašované ochrannéznámky a dále seznam výrobků či služeb, pro ně. má být ochranná známka zapsána. Seznam výrobků a služeb musí být zatříděn podle mezinárodního třídění. Řízení Nemá-li přihláška vady a je-li přihlašované označení způsobilé k zápisu, je přihláška zveřejněna ve Věstníku úřadu. Ve lhůtě tří měsíců pak mohou osoby, do jejich. dříve získaných práv by přihlašované označení zasahovalo, podat proti zápisu námitky. Pokud námitky nebyly podány nebo nejsou oprávněné, úřad známku zapíše. Platnost zápisu je deset let a lze jej neomezeně (vždy po deseti letech) obnovit. Správní poplatky Za přihlášení užitného vzoru a za jeho udržování v platnosti se platí správní poplatky. 3.4 OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V průběhu devadesátých let proběhla v České republice postupně přestavba celého systému ochrany průmyslového vlastnictví. Přechod k tržnímu hospodářství a potřeba České republiky sbližovat své právní předpisy s právem Evropského společenství si takovou rekonstrukci přímo vyžádal. V roce 1990 byl tedy přijat nový zákon o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (tzv. patentový zákon). Tento přepis znamenal především rehabilitaci patentové ochrany: Patentový zákon upravil podmínky patentovatelnosti vynálezu, dobu a účinky patentové ochrany a všechna ustanovení hmotného i procesního práva shodně nebo obdobně, jako je tomu v členských zemích Evropské unie. Nový zákon o ochranných známkách z roku 1995 odstranil všechny překážky v nakládání s ochrannými známkami. V první polovině devadesátých let poskytovala ji. Česká republika ochranu užitným vzorům (od r.1992) a topografiím polovodičových výrobků (od r.1991). Byla posílena i ochrana dalších předmětů průmyslového vlastnictví prostředky práva obchodního. Přeměny byly završeny novelizací patentového zákona v roce 2000, která zavedla tzv. dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a pro výrobky na ochranu rostlin. V témže roce byl přijat nový zákon o průmyslových vzorech a zákon o ochraně biotechnologických vynálezů. Při ochraně průmyslového vlastnictví připadla významná úloha Úřadu průmyslového vlastnictví, a to nejen jako přihlašovacímu a registračnímu místu, ale i jako ústřednímu orgánu státní

17 16 FEKT Vysokého učení technického v Brně správy, který v rámci své zákonné působnosti připravuje k legislativnímu projednání většinu právních předpisů a mezinárodních smluv. Na sklonku 90. let bylo již podáno téměř patentových přihlášek, z nich. právě 80% pochází ze zahraničí. Roční objem přihlášek ochranných známek vzrostl oproti letům před. r více jak třicetinásobně a Česká republika dnes spravuje 150 tis. známkových práv přihlášených buď národní nebo mezinárodní cestou. Od roku 1990 byly navázány úzké kontakty s Evropskou patentovou organizací a s Evropským patentovým úřadem. V roce 2002 Česká republika přistoupila k Evropské patentové úmluvě. Koncem devadesátých let se začala rozvíjet spolupráce s Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) v Alicante. 3.5 ZAHRANIČNÍ OCHRANA S ÚČASTÍ ÚPV Ochrana průmyslového vlastnictví je ovládána zásadou teritoriality. To znamená, že ochrana založená v České republice je omezena toliko na Českou republiku a přes hranice státu nepůsobí. Tak patent udělený úřadem zajišťuje ochranu vynálezu jen v České republice, stejně jako ochranná známka získává zápisem do tuzemského rejstříku ochranu pouze v České republice, nikoli automaticky v zahraničí. Mezinárodní společenství však přijalo řadu mezinárodních smluv, které usnadňují získávání patentové a známkové ochrany v zahraničí na základě jediné přihlášky. V souvislosti s tím vykonává některé úkoly, zejména funkci podacího místa, Úřad průmyslového vlastnictví MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA PATENTU NEBO UŽITNÉHO VZORU Česká republika je členem Smlouvy o patentové spolupráci. Podstata smlouvy spočívá v tom, že na základě jediné - mezinárodní - přihlášky podané u Úřadu lze získat ochranu ve všech smluvních státech (dnes jich je více než 100). Účelem smlouvy není vytvořit jediný patent, ale usnadnit patentování v každé členské zemi. Mezinárodní přihláška nevede tedy k udělení jediného patentu, nýbrž k získání řady národních patentů, v každém státě zvlášť. Přihlašovatel vyznačí v přihlášce státy, kde si přeje získat ochranu. Účinky takové přihlášky jsou stejné, jako kdyby byla podána v každém jednotlivém státě. Mezinárodní fáze řízení spočívá v provedení mezinárodní rešerže a zveřejnění mezinárodní přihlášky 18 měsíců od podání, resp. od vzniku práva přednosti. Na základě výsledků rešerže (které v podstatě umožní přihlašovateli učinit si přehled o stavu techniky ve vztahu k přihlašovanému řešení) se může přihlašovatel rozhodnout, zda a ve kterém státě bude žádat o národní patent. Přihlašovatel však může také požádat ještě o provedení mezinárodního předběžného průzkumu a rozhodnout se a. na základě jeho výsledku. Ten mu totiž umožní získat již dost přesnou představu o tom, jaké má vyhlídky na udělení patentů. Teprve potom vstupuje přihlašovatel do národní fáze řízení v jednotlivých státech. Mezinárodní přihláška se podává v angličtině, němčině nebo francouzštině; je-li podána v češtině, musí být do jednoho měsíce předložen překlad. Pro vstup do jednotlivých fází řízení jsou stanoveny lhůty. Jde o cestu administrativně a finančně náročnou, která však přináší přihlašovateli výhody, které nelze jinak získat: podáním jediné přihlášky si zajistí právo přednosti ve všech určených státech a získá poměrně dlouhou dobu pro rozhodnutí, do kterých států pak vynález skutečně přihlásí.

18 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 17 Pro své rozhodování má k dispozici údaje, které by jinak získal jen velmi obtížně (výsledky mezinárodní rešerže a mezinárodního předběžného průzkumu). Získané období může také využít k reklamě či nabídkové činnosti a jiným činnostem za účelem zjištění, zda se mu ochrana v zahraničí vyplatí či nikoli MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY Hodlá-li majitel ochranné známky zabezpečit její ochranu i v zahraničí, podá u žádost u Úřadu, který provádí přihlašování známek do zahraničí na základě Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, resp. podle Protokolu k této dohodě. Přihlašovatel pouze vyplní žádost o mezinárodní zápis, na jejím. základě Úřad vypracuje mezinárodní přihlášku. Mezinárodně přihlášená ochranná známka se zapisuje do mezinárodního rejstříku, vedeného Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě. Zápis známky se oznámí všem smluvním zemím. Tyto země mohou do jednoho roku od data mezinárodního zápisu odmítnout ochranu, odporuje-li přihlášená známka jejich vnitrostátním předpisům. Mezinárodní zápis ochranné známky je po dobu pěti let závislý na existenci zápisu téže ochranné známky v České republice. Dojde-li z jakéhokoli důvodu k zániku této ochranné známky ve lhůtě pěti let od data mezinárodního zápisu, bude i mezinárodní zápis zrušen a vymazán z mezinárodního rejstříku. 3.6 OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ V EVROPSKÉ UNII Průmyslové vlastnictví je v Evropské unii stále zřetelněji považováno za významný strategický nástroj hospodářského rozvoje. EU si plně uvědomuje význam souvislosti mezi inovacemi a jejich průmyslověprávní ochranou na jedné straně a růstem a zaměstnaností na straně druhé. Rozvoj plně integrovaného, jednotného trhu v EU vyžaduje odstranění překážek volného pohybu zboží a volné soutěže, při současném vytváření příznivého prostředí pro inovace a investice. V oblasti průmyslového vlastnictví směřují opatření EU buď k harmonizaci národních předpisů členských států, nebo k vytvoření jednotných právních titulů na úrovni Evropského společenství (ES). Cílem obou druhů opatření je vytvořit jednotný trh bez hranic, bezpečný pro výrobky chráněné průmyslovými právy HARMONIZACE NÁRODNÍHO PRÁVA K harmonizaci národního práva dochází prostřednictvím směrnic (Directives), a to následujícím způsobem: ES vydá směrnici ke sblížení zákonů členských států v příslušné oblasti (např. v oblasti ochranných známek) a stanoví členským státům lhůtu pro její promítnutí do vnitrostátního právního řádu. Výsledkem jsou pak národní předpisy, které jsou ve v.ech významných aspektech (podmínky udělení práva k průmyslovému vlastnictví, účinky práva, důsledky porušování práv) harmonizovány. Tento postup zvolilo ES například

19 18 FEKT Vysokého učení technického v Brně v oblasti ochranných známek, topografií polovodičových výrobků, průmyslových vzorů a biotechnologických vynálezů. Připravuje se směrnice ke sblížení zákonů o užitných vzorech VYTVÁŘENÍ PRÁV K PRŮMYSLOVÉMU VLASTNICTVÍ NA ÚROVNI SPOLEČENSTVÍ Druhý způsob, jakým přijímá ES opatření ve sféře průmyslového vlastnictví, je důmyslnější. Podnikatelským subjektům je poskytnuta k dispozici forma ochrany na úrovni EU, a to vytvořením komunitárních průmyslových práv, a to cestou nařízení (Regulations). Příkladem je ochranná známka Společenství (tzv. evropská známka). V současné době probíhá příprava nařízení o průmyslovém vzoru Společenství a o patentu Společenství Touto cestou vzniká právo k průmyslovému vlastnictví (např. ochranná známka), které platí po udělení jednotně a nedílně na celém území EU EVROPSKÝ PATENT V roce 1973 byla uzavřena Evropská patentová úmluva, která umožňuje získat na základě jediné přihlášky a jediného udělovacího řízení patent buď v několika, nebo případně ve všech členských státech. Řízení provádí Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově; úřad uděluje evropské patenty. V současné době je členských států dvacet: vedle všech patnácti členských zemí EU jsou to ještě Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, Kypr a Turecko. Přihláška se podává u Evropského patentového úřadu v Mnichově v jazyce francouzském, anglickém nebo německém. Nepochází-li přihlašovatel z členského státu, musí být v řízení před Evropským patentovým úřadem zastoupen kvalifikovaným zástupcem (jejich seznam lze získat bezplatně v Evropském patentovém úřadě). V přihlášce se uvede, pro jaké státy si přihlašovatel přeje získat evropský patent. Evropský patent není jednotný a nedílný; jde v podstatě o svazek patentů národních. V každé zemi, pro kterou byl evropský patent udělen, má jeho majitel stejná práva a stejné povinnosti, jako majitel národního patentu. Když je evropský patent udělen, musí jeho majitel provést ještě jeho validaci: to znamená, že musí podat u úřadů průmyslového vlastnictví jednotlivých států překlad patentového spisu do úředního jazyka tohoto státu a musí zaplatit administrativní poplatek. Právě v této fázi se řízení prodražuje, proto v současné době probíhá diskuse o tom, jakým způsobem snížit náklady na validaci patentů. Některé členské státy se již zavázaly, že překlad patentu vyžadovat nebudou; tato dohoda však zatím nevstoupila v platnost. Probíhá proces revize Evropské patentové úmluvy, který má za cíl zejména zlevnit a zjednodušit přístup k evropskému patentu. Přitom bude zvláštní zřetel brán na zájmy malých a středních podniků. Patentová ochrana zajišťovaná cestou evropského patentu je v současné době stále ještě finančně náročná, je však výhodnější, než cesta několika souběžných patentových přihlášek, podaných v každém státě zvlášť. Ze zkušeností plyne, že v případě přihlašování alespoň do pěti z těchto států je tento způsob získání ochrany levnější. Kromě evropského patentu začne Evropský patentový úřad v časovém horizontu několika let udělovat také patenty Společenství - tzv. komunitární patenty. Ty se budou od evropských patentů lišit tím, že nebudou svazkem národních patentů, nýbrž skutečně jednotnými a nedílnými patenty, platnými na území celé Evropské unie. Podle zatím dostupných návrhů odpadne u komunitárních patentů finančně nákladná fáze validace (tedy předložení překladů patentů do úředních jazyků členských států). Patent bude překládán jen v případě sporu o jeho

20 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 19 porušení. Patent komunitární by měl být tak laciný, aby byl dostupný i malým a středním podnikům EVROPSKÁ OCHRANNÁ ZNÁMKA Od dubna roku 1996 je možné získat na základě jediné přihlášky a jediného řízení ochrannou známku, která platí na celém území Evropské unie. Je to ochranná známka Společenství (Community Trade Mark, CTM). Tyto známky zapisuje a spravuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) se sídlem ve španělském Alicante. Přihláška se podává u OHIM v jazyce anglickém, německém, francouzském, španělském nebo italském. Přihlašovatel ze státu, který není členem EU, musí být v řízení zastoupen. Náklady na získání této ochranné známky jsou podstatně nižší, než souhrn nákladů na získání národních ochranných známek v jednotlivých státech. Známku lze převést na jiný subjekt pouze jako celek, tj. s účinkem pro celé územ EU. Licenční smlouvu lze však uzavřít i pouze ve vztahu k některým členským státům. Pro podniky, které se chtějí uplatnit na trhu v Evropské unii, se stává evropská známka nezbytností. Tzv. jednotný trh v EU představuje dnes 350 milionů spotřebitelů, jejich. životní úroveň patří k nejvyšším na světě. V tomto jednotném trhu, kde platí zásada volného pohybu zboží i služeb, neexistují prakticky vnitřní hranice. Všechny důvody pro existenci ochranné známky v rámci domácího trhu každého podniku platí proto ve zvýšené míře pro tak rozsáhlý trh, jakým je Evropská unie. Proto také zavedení komunitární ochranné známky zaznamenalo obrovský úspěch: již v prvním roce obdržel OHIM více než trojnásobek předpokládaného počtu přihlášek. Dnes již začíná být zřejmé, že podnik, který se chce v evropské konkurenci dobře uplatnit, se bez evropské ochranné známky neobejde. Vstupem České republiky do Evropské unie se účinky komunitárních ochranných známek (CTM) rozšířují také na naše území. To znamená, že tyto známky zde také budou chráněny stejně, jako by byly zapsány v tuzemském rejstříku. Pouze v tom případě, kdy by došlo ke střetu starší národní ochranné známky se stejnou nebo zaměnitelně podobnou známkou komunitární, mohl by majitel národní známky zakázat užívání CTM v České republice. Aby možné střety národních a komunitárních práv byly minimální, doporučuje se tuzemským subjektům při přihlašování ochranných známek udělat si rešerži nejen v národním rejstříku, ale i v rejstříku vedeném OHIM, prostřednictvím úřadu. 3.7 DŮLEŽITÉ ADRESY ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ Antonína Čermáka 2a Praha 6 - Bubeneč Prezentace Úřadu na Internetu: KOMORA PATENTOVÝCH ZÁSTUPCŮ Gorkého Brno

21 20 FEKT Vysokého učení technického v Brně Internet: 4 NÁVRH A KONSTRUKCE ELEKTRONICKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH ZAVÁDĚNÍ DO VÝROBY Výroba elektronických přístrojů a zařízení je komplexní proces. K dosažení ekonomického úspěchu na trhu vzrůstá význam technické tvůrčí práce, ale současně i požadavky na větší provázanost s takovými disciplinami jako je obchod, marketing, ekonomika a organizace. Současný trend se projevuje tím, že vzrůstá podíl řídících pracovníků s vysokoškolskou kvalifikací ve dvou oblastech - v technické a v ekonomické (vč. obchodu). 4.1 Technická příprava výroby Technická příprava výroby je soubor všech činností od stanovení záměru - formulace zadání až po rozběh seriové výroby (někdy také jako příprava nové výroby či předvýrobní činnosti). Rozsah a náplň jednotlivých činností je v konkrétních případech různá a závisí: a) na výrobku - jeho charakteru a složitosti, na situaci na trhu, b) na řešiteli/výrobci - na vnitřních podmínkách, tj. schopnostech, zkušenostech pracovníků, technických prostředcích, organizační struktuře Technická příprava výroby probíhá v řadě etap; za základní můžeme označit: 1. Stanovení záměru (zadání úkolu) 2. Výzkumná etapa 3. Vývojová etapa 4. Technologická příprava výroby 5. Náběh sériové výroby Náplň etap technické přípravy výroby (číslování etap dle schematu na obr. 4.1)

22 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 21 Zadání úkolu (1) - soustřeďuje požadavky a náměty, popř. údaje k zakázce, - základními podklady pro rozhodování jsou studie, zprávy a informace pracovníků marketinku, obchodu, výzkumu a vývoje, technologie. Obsahové a časové členění úkolu (1.1) - kdo bude úkol řešit (hlavní řešitelé, spoluřešitelé), tj. které útvary budou řešit včetně jmen odpovědných pracovníků, - cílové požadavky (parametry, vlastnosti nového výrobku), - náplň a termíny jednotlivých etap řešení, - přidělené prostředky k řešení úkolu, - rozčlenění nákladů. Technicko-ekonomický rozbor (1.2) - základní parametry a jejich srovnání s konkurencí, - všeobecné a specifické požadavky (oblast bezpečnosti, spolehlivost, soulad s normami a předpisy), - rozvahy o technicko-ekonomické životnosti (době, po kterou se udrží výrobek na trhu), předpokládané množství prodaných (vyrobených) výrobků v této době, - odhad nákladů na vývoj výrobku, na nářadí a měřící vybavení, na speciální technologie, hardwarové (HW) a softwarové (SW) prostředky, - předpokládané náklady na technickou přípravu (zavedení) výroby, výrobní náklady ve vztahu k ceně, cenový limit, vyčíslení přínosů, zisku,... - návrh časového harmonogramu základních etap, případné upřesnění jejich nestandardního průběhu, - navrhovaný počet vzorků, prototypů, rozsahů zkoušek, rozsah konstrukční a technologické dokumentace. Výzkumná etapa (2) se zařazuje tehdy, nejsou-li známy některé principy nebo nejsou-li ověřeny do té míry, aby je bylo možno přímo použít při konkrétním řešení výrobku. Výzkumná etapa je charakteristická pro výrobky, které představují vysoký stupeň inovace oproti svým předchůdcům, nebo zavádění nové techniky. V průběhu řešení je nutné se seznámit s nejnovějším stavem techniky formou studia odborné literatury, patentových spisů a rešerší (2.1). Dále se provádí potřebné výpočty a návrh klíčových obvodů příp. i s nezbytným SW a jejich experimentální ověření (2.2). Získané poznatky a výsledky prací se shrnují ve výzkumné zprávě (2.3). O splnění cílů výzkumné etapy a dalším postupu (pokračování podle vývojového diagramu nebo

23 22 FEKT Vysokého učení technického v Brně "opakování" výzkumné etapy) rozhodne technické vedení firmy při oponentním jednání (2.4).

24 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 23 Z 1 Zadání úkolu Soustředění požadavků 1.1 Obsahová a časová náplň 1.2 Technickoekonomický rozbor Rozhodnutí o realizaci úkolu ne Zhotovení výr. dokumentace pro prototyp Zhotovení prototypů Příprava výroby prototypů Výroba prototypů Zařazení úkolu do plánu 2 Výzkum 2.1 Studium a řešení 2.2 Experimentální ověření 2.3 Výzkumná zpráva Typová zkouška III Rozhodnutí o ukončení vývoje 3.5 Úprava a uvolnění výrobní dokumentace 4 Osvojení výroby ne 2.4 Oponentní řízení a rozhodnutí ne 4.1 Technologická příprava výroby 3 Vývoj Předběžná materiál. norma Technologické postupy 3.1 Studium a funkční ověření Studium Funkční vzorek Normy času Konstrukce a výroba nářadí Konst.. a výroba měřícího zařízení Typová zkouška I Příprava SW Hodnocení výsledků a rozhodnutí ne Kontrola nákladů ne 3.2 Vývojový vzorek Příprava a zhotovení vývojových vzorků 4.2 Ověřovací série Mechanická výroba Montáž Nastavení Typová zkouška II Hodnocení výsledků a rozhodnutí ne Technická zpráva o průběhu Úprava výrobní dokumentace Realizace připomínek Úprava technických a programových prostředků Rozhodnutí o ukončení etapy ne Vyhodnocení a rozhodnutí o uvolnění do opakované výroby OV Obr. 1: Schéma technické přípravy výroby

25 24 FEKT Vysokého učení technického v Brně Vývojová etapa (3) Studium a funkční ověření. Tato etapa se nezařazuje, pokud se jedná o řešení poměrně propracovaných problémů, popř. když byly propracovány natolik v etapě výzkumu, že rozhodnutím v oponentním řízení byla vynechána. V průběhu studia (3.1.1.) řešitel vytváří vlastní koncepci řešení, stanovuje dílčí části řešení, vymezuje technické, technologické, materiálové i výrobní podmínky pro úspěšné ověření a přípravu nového výrobku. Účelem etapy funkčního ověření (3.1.2.) je prokázat na navrženém a zhotoveném funkčním vzorku reálnost dosažení zadaných parametrů. Pojem funkční vzorek je myšlen jako takový "model", který se ještě nemusí blížit vzhledově konečnému výrobku, ale ověřuje jeho perspektivní funkčnost po stránce především vybraných technických parametrů a vlastností (zejm. základních obvodových a SW řešení). Ověření (kontrolu) splnění zadaných technických parametrů provede typová zkušebna. Uvedený postup nezávislé kontroly je příznačný pro zavedené systémy řízení jakosti. Zkušebnou vystavený protokol o typové zkoušce I (3.1.3) je podkladem pro rozhodnutí o pokračování vývojových prací, příp. opakování etapy (3.1.4). Poznámka: Pod pojmem konstruktér je zpravidla myšlen pracovník, který navrhuje mechanickou konstrukci přístroje, vypracovává konstrukční podklady; výzkumně-vývojovými pracovníky jsou označováni tvůrci obvodového řešení a programového vybavení. Vývojový vzorek (3.2) V etapě vývojového vzorku je cílem dopracovat řešení i po konstrukční a SW stránce do takového stavu, aby jej bylo možno ověřit i po stránce technologičnosti provedení. Při řešení úzce spolupracuje s vývojovým pracovníkem konstruktér. Podle pokynů a podkladů vývojového pracovníka a konstruktéra je zhotoven vývojový vzorek (3.2.1), pomocí něhož je již v dílně vzorkovny ověřováno jeho obvodové a konstrukční řešení, jsou stanoveny nároky na potřebné technologie a měřící zařízení a předběžně se odhaduje potřebný čas ke zhotovení výrobku. V této fázi již musí být k dispozici SW nutný pro zajištění vlastní funkce výrobku (specifické "firmware"). Dopracování a optimalizace uživatelského SW, které již nevede k úpravám obvodového (HW) řešení může probíhat souběžně s výrobou prototypů (3.4). Na vývojovém vzorku provádí typová zkušebna typovou zkoušku II (3.2.2). Typová zkouška II je poměrně obsáhlým ověřením vlastností vzorku i správnosti dokumentace. Ze zkoušky obvykle vyvstává řada připomínek, které musí vývojový

26 Konstrukce a technologie elektronických zařízení 25 pracovník a konstruktér vyřešit (3.2.4). Následuje rozhodnutí o ukončení etapy (3.2.5). Zhotovení výrobní dokumentace pro prototypy (3.3) V této etapě se již zpracovává výrobní dokumentace se všemi náležitostmi tak, aby podle ní mohly být vyráběny prototypy - tj. vzorky výrobků, které provedením i parametry plně odpovídají budoucím výrobkům. Výkresová dokumentace prochází kontrolou, zda je v souladu s normami a předpisy, zda jsou správně voleny materiály a díly s přihlédnutím ke standardizaci a typizaci. Stanovuje se technologie zhotovení prototypů, vypracovávají se návrhy uživatelské dokumentace. Zhotovení prototypů (3.4) Je-li to účelné, vypracovávají se některé technologie výroby tak, aby byly použitelné již i pro realizaci prototypů (3.4.1). Poznámka: Výsledkem technologické přípravy výroby je určení výchozí podoby a množství materiálu, vypracování technologických postupů (pro zhotovení, montáž, nastavení, kontrolu), stanovují se časové normy na jednotlivé operace. Zadává se příp. výroba speciálního nářadí, měřícího zařízení apod. Podle požadavku zadání se vyrobí stanovený počet prototypů (3.4.2). Všechny poznatky a připomínky z průběhu výroby prototypů se evidují. Připravují se všechny materiály, které budou kontrolovány spolu s prototypem (prototypy) v průběhu typové zkoušky III (3.4.3). Typová zkouška III prověřuje dosažení zadaných parametrů a vlastností včetně funkcí interního a externího řízení, uživatelského SW, úplnost a správnost výrobní a uživatelské dokumentace (návody,...). Při kladném výsledku typové zkoušky jsou připomínky z jejího průběhu spolu s připomínkami z výroby prototypů promítnuty do dokumentace (3.5), která se tím stává konstrukční dokumentací pro výrobu (výrobní dokumentace v užším slova smyslu). Jde o takový soubor podkladů, z nichž je možno přizpůsobením se instalovaným technologiím začít vyvinutý výrobek vyrábět a dodávat na trh. Tím také končí etapa vývoje a nastává etapa osvojení výroby. Technologická příprava výroby (TgPV) (4) je procesem, jehož cílem je co nejekonomičtěji připravit výrobu a vyrábět produkt předchozího vývoje.