Termomechanika. Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
|
|
- Hynek Marek Bílek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ermomechanika 2. řenáška Doc. Dr. RNDr. Mirosla HOLEČEK Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně osuných inerneoých zrojů. Využií éo rezenace nebo jejich čásí ro jiné účely, sejně jako její eřejné šíření je neříusné.
2 Druhý zákon ermoynamiky Clausioa formulace: elo nemůže SAMOVOLNĚ řecháze z eloy nižší na elou yšší. oo zaleka není riiální. Znamená o, že neexisuje ani jakkoli chyrá membrána (řeba nějaké mikro-zařízení), kerou ložíme mezi ělesa a ona bue samosaně (bez říou energie) realizoa ok ela oačným směrem. Q -
3 Druhý zákon ermoynamiky Q? -
4 eelné sroje eelné oběhy eelný oběh je řaa o sobě násleujících změn, o kerých se ermoynamická sousaa rací o ýchozího ermoynamického sau. Sysém ey ykoná určiý cyklus, kerý může ále oakoa. Příklay: arní sroj, saloací moor chlanička, eelné čeralo, klimaizace
5 eelné sroje Jaký je rozíl mezi moorem a chlaničkou? Cyklus u mooru robíhá ak, že je onímáno elo nějakému horkému méiu (nař. hořící směsi benzínoých ar) a oo elo je yužíáno na konání ráce (nař.rozáčení kola). Cyklus u chlaničky (eelného čerala) robíhá oačném ořaí: Doááme sysému ráci (nař. slačujeme raconí méium) ak, abychom řenášeli elo (z chlanějšíčási na elejší).
6 eelné sroje eelná čerala Nejčasějším yem je komresoroé eelnéčeralo: Chlaio lynném sau je slačeno komresorem a oé ušěno o konenzáoru. Ze oezá sé skuenské elo. Zkonenzoané chlaio roje exanzní ryskou o ýarníku, ke skuenské elo (ři nižším laku a eloě) řijme a oaří se. Poé oě okračuje o komresoru a cyklus se oakuje.
7 eelné sroje ermická účinnos U eelného mooru je jenom cyklu oaná horkým méiem eelná energie Q, jejížčás je řeměněna na užiečnou ráci A a zbyláčás Q 2 je oezána okolí (řesněji nějakému chlaiči). Čás Q 2 je ro nás ey zracena. Pole. ermoynamického zákona je A Q Q 2 ermická účinnos: η A Q Q Q Q 2 h (horké méium) Q SROJ A Q 2 l (chlané méium)
8 eelné sroje Koeficien ýkonu U eelného čerala (chlaničky, klimaizace) še běží oačně: chlanému méiu je oebírána eelná energie Q 2 a konáním ráce A je elo Q oezáno o horkého méia. Oě laí ole. ermoynamického zákona A Q Q 2. ermická účinnos ze nemá en smysl, kerý má u eelných moorů. Zaáíme roo určié koeficieny ýkonu (éž oný fakor ) efinoány jako oměr užiečného ela (řeaného buď horkému méiu ři yáění nebo oebrané chlanému méiu ři chlazení) k oané ráci A. yo koeficieny jsou obykle ěší než. h SROJ l (horké méium) Q Q 2 A (chlané méium) K hea K cool Q A Q2 A Q Q Q 2 Q2 Q Q 2
9 eelné sroje Vraný sroj Sroj, kerý může racoa jako eelný moor i jako eelné čeralo ak, že rochází šemi say oačném ořaí. Při chou jením směrem řijímá z ohříače elo Q, koná ráci A a oezá chlaiči elo Q 2. Při zěném chou oebere elo Q 2 z chlaiče, sořebuje ráci A a oezá ohříači elo Q. h (horké méium) h (horké méium) Q Q SROJ A SROJ A Q 2 Q 2 l (chlané méium) l (chlané méium)
10 eelné sroje Jak osáhnou obrácení chou? Musíme mí yronané eloy celém sysému kažém okamžiku. Proč? Cho ře Q Q Q čas Cho zě Q Q Q Není možný!! V rozoru s 2.D zákonem! čas
11 eelné sroje Jak osáhnou obrácení chou? Kazisaický roces! roces ak omalý, že je akřka sále ermoynamické ronoáze Q Q
12 Carnoů rinci Úloha ro konsrukéra: Narhni eelný sroj s co možná nejyšší ermickou účinnosí.. Sroj bue racoa mezi ěma anými eloami: h a l 2. Sroj jenom cyklu ykoná ráci o ané elikosi A.. ermoynamický zákon Q Q 2 A h (horké méium)? Q?SROJ? A? Q 2 η A Q Q Q Q 2 l (chlané méium) SROJ může bý jakékoli zařízení! Konsrukér musí minimalizoa oaní elo Q 2
13 Carnoů rinci Řaa oázek: Jaké raconí méium? Jaké konsrukční usořáání? Jaké maeriály je honé ouží? A. Ale VŠECHNO JE JINAK! Mlaý francouzský inženýr Sai Carno řichází s naroso geniálním náaem Sai Carno ( )
14 Carnoů rinci Úaha s fikiním raným srojem: Přesame si, že máme raný sroj, kerý slňuje omínky úlohy, j. racuje mezi eloami h a l a jenom cyklu ykoná ráci o ané elikosi A. eno raný sroj necháme racoa aralelně s našim srojem h (horké méium) Q Q 3?SROJ? Q 2 A VR.SROJ Q 4 A l (chlané méium)
15 Carnoů rinci Vraný sroj může bý zěným choem ouži jako eelné čeralo! h (horké méium) Q Q 3?SROJ? A VR.SROJ Q 2 Q 4 A l (chlané méium)
16 Carnoů rinci Práce nuná k ohonu eelného čerala se může zí z našeho sroje h (horké méium) Q Q 3?SROJ? A VR.SROJ Q 2 Q 4 l (chlané méium)
17 Carnoů rinci Práce nuná k ohonu eelného čerala se může zí z našeho sroje h (horké méium) Q Q 3?SROJ? Q 2 A VR.SROJ Q 4 l (chlané méium) h (horké méium) Q Q 3 ZAŘÍZENÍ FUNGUJÍCÍ ZCELA SAMO Q 2 Q 4 l (chlané méium)
18 Carnoů rinci Pole 2. ermoynamického zákona nemůže éc elo bez nějakých nějších změn samoolně z chlanějšího na elejší ěleso h (horké méium) Q Q 3 ZAŘÍZENÍ FUNGUJÍCÍ ZCELA SAMO Q Q 2 Q 4 l (chlané méium) Q Q Q3 + Q2 Q ermoynamický zákon Q Q2 Q3 Q4 ( A). ermoynamický zákon
19 Carnoů rinci Q Q 3 A A η η Q Q 3 ra h (horké méium) Q Q 3?SROJ? Q 2 A VR.SROJ Q 4 A l (chlané méium) Neexisuje sroj, kerý by měl yšší účinnos než raný sroj
20 Carnoů rinci Carnoů rinci:. Mezi šemi sroji, keré racují mezi anými ěma eloami h a l, má nejyšší účinnos raný sroj. 2. Všechny rané sroje mají sejnou účinnos, kerá záisí ouze na eloách h a l, j. η( h, l ). (Účinnos raného sroje ey nezáisí na om, jak je zkonsruoán, z čeho je zkonsruoán, jaké raconí méium se oužíá ao.) h (horké méium) Q Q 3 VR.SROJ A VR.SROJ 2 Q 2 Q 4 A η η 2 l (chlané méium)
21 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Jaká je účinnos raného sroje? Pole Carnooa rinciu ji sačí sanoi ro jeen konkréní raný sroj. Jak jej narhneme? Proože je našim cílem yuží yšší elou ohříače ke konání mechanické ráce, zaměříme se na je zaný ROZAŽNOS: OBJEMOVÁ ROZAŽNOS je změna objemu láky ři změně eloy za sálého laku (ke změně objemu ey neochází mechanicky!) A mgh h 0 Změnou eloy konáme ráci!
22 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Objemoá rozažnos Nárůs objemu V láky je úměrný jejímu objemu V a změně eloy : V βv ( kons) V β V V β 0 0 β izobarický součiniel objemoé rozažnosi Pená láka Plyn β [K - ] ~ ~ Dále se zaměříme jen na lyny
23 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Rozínaos Změna laku láky (lynu) ři změně eloy za sálého objemu. γ ( V kons) V γ V 0 + γ izochorický součiniel lakoé rozínaosi
24 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Slačielnos Změna objemu láky (lynu) ři změně laku ři sálé eloě. V ε V ( kons) + ε V ε V V V-V ε izoermický součiniel objemoé slačielnosi
25 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - Přeokláejme, že měrný objem je lně určen lakem a eloou lynu: ), ( f B A + malá změna objemu je složena ze změny eloy a laku + MAEMAIKA!
26 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - Přeokláejme, že měrný objem je lně určen lakem a eloou lynu: ), ( f B A + malá změna objemu je složena ze změny eloy a laku + MAEMAIKA! ), ( g +
27 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo - Přeokláejme, že měrný objem je lně určen lakem a eloou lynu: ), ( f B A + malá změna objemu je složena ze změny eloy a laku + ), ( g
28 Rozažnos, rozínaos, slačielnos Prailo β εγ
29 Ieální lyn Exerimenální zákoniosi: Plaí elmi obře ro lyny za normálních omínek (ne ey za nízkých elo, ysokých laků ao.) Exerimenálně bylo zjišěno, že izobarický součiniel eloní rozažnosi je u lynů za normálních omínek e elkém rozsahu elo roen izochorickému součinieli lakoé rozínaosi a nabýá honoy /273,5 C -. V β γ 273,5 273,5 + V0 ( + β ) V0 + V0 273,5 273, 5 V V2 2 0 V ( kons ( kons) V + 273,5 ) 0 zákon Gay-Lussaců
30 Ieální lyn Exerimenální zákoniosi: Plaí elmi obře ro lyny za normálních omínek (ne ey za nízkých elo, ysokých laků ao.) β γ 273,5 + γ ) 0 ( ,5 ( V kons) 0 273, ,5 2 2 ( V kons) zákon Charlesů
31 Ieální lyn Co znamená ieální lyn? 0 273, ,5 V V 0 273, ,5 V ( kons) ( V kons) reálný lyn ieální lyn -273,5 C 0 C Čásice, keré na sebe konečné blízkosi neůsobí, ři -273,5 C jejich ohyb usáá.
32 Ieální lyn Exerimenální zákoniosi: Plaí elmi obře ro lyny za normálních omínek (ne ey za nízkých elo, ysokých laků ao.) A ješě, co se ěje oku je eloa konsanní V 0V 0 ( kons) zákon Boyleů - Marioeů
33 Ieální lyn Saoá ronice V V x V V 2V x V V 2 x 2 2 Konsana, ošem různá ro různé lyny V V m r 2 2
34 Ieální lyn Aogarů zákon: Sejné objemy lynů za éhož laku a éže eloy obsahují sejný oče molekul. V m m 2 m N m 2 N 2 V r r 2 2 N N 2 N molární hmonos M m n m Nµ M hmonos jené molekuly N N A M µ ( NA N A 6,022.0 m2 Nµ 2 M2 N N A 26 kmol - )
35 Ieální lyn Aogarů zákon: Sejné objemy lynů za éhož laku a éže eloy obsahují sejný oče molekul. V m M V V m m 2 N N 2 V m 2 M 2 M Mr M 2M2 r r 2 2 m m 2 N N 2 N 2 M2 M2r2
36 Ieální lyn Aogarů zákon: Sejné objemy lynů za éhož laku a éže eloy obsahují sejný oče molekul. V m M V V m m 2 N N 2 V m 2 M 2 M Mr M 2M2 r r 2 2 m m 2 N N 2 N 2 M2 M2r2 M r M r 2 2 R m
37 Ieální lyn Molární lynoá konsana R m : - R m 834,72J kmol K - R N m k B A k B -23,38. 0 J K - r M r M r 2 2 R m R m M M m n V nr m
38 eelná kaacia ieálního lynu Q A U + u q + u u u u + ), ( u u q + + u(τ, ) u(τ, ) Ieální lyn: 0 u c q + c u V kons Q U,
39 eelná kaacia ieálního lynu q + c r saoá ronice kons kons r U, A q r + c Q m Q r + c c r + c Mayerů zah
40 eelná kaacia ieálního lynu Záislos c na eloě:. Vniřní energie ieálního lynu je římo úměrná ohyboé energii aomů: energie osuného ohybu + energie niřních ibrací (íce aomoé lyny). 2. Na kažý sueň olnosi řiaá růměrná energie u u je římo úměrné eloě c nezáisí na eloě c V 2 k B c r + c c nezáisí na eloě
41 eelná kaacia ieálního lynu Poissonoa konsana: κ c c jenoaomoý lyn ouaomoý lyn říaomoý lyn κ,67 κ,40 κ,33 κc r + c r κr c c κ κ Molární kaaciy: C C + m m R m
42 Konec Děkuji za ozornos
Termomechanika 2. přednáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D.
ermomechanika. řenáška Ing. Michal HOZNEDL, Ph.D. Uozornění: ao rezenace slouží ýhraně ro ýukoé účely Fakuly srojní Záaočeské unierziy Plzni. Byla sesaena auorem s yužiím cioaných zrojů a eřejně osuných
VíceZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SUPENSTÍ LÁTE evné láky ání uhnuí kaalné láky desublimace sublimace vyařování kaalnění (kondenzace) lynné láky 1. Tání a uhnuí amorfní láky nemají bod ání ají osuně X krysalické láky ají ři určiém
VícePlynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
VíceTeplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají
Teploa laky obou čásech se yroají 1 m1 1 m rooáe budou sředí kieické eergie obou druhů molekul sejé: 1 1 m m 1 1 ěžší molekuly se pohybují pomaleji ež lehčí sejé musí edy bý i objemoé kocerace: 1 když
VíceStavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adrea školy: Sřední škola růmyloá a umělecká, Oaa, říěkoá organizace, Prakoa 399/8, Oaa, 74601 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkurencechono, obla odory 1.5 Regirační čílo rojeku: CZ.1.07/1.5.00/34.019
VíceDigitální učební materiál
Čílo rojeku Náze rojeku Čílo a náze šablony klíčoé akiiy Digiální učební maeriál CZ..07/..00/4.080 Zkalinění ýuky rořednicím ICT III/ Inoace a zkalinění ýuky rořednicím ICT Příjemce odory Gymnázium, Jeíčko,
VíceDruhá věta termodynamiky
Druhá věta termoynamiky cience owes more to the steam engine than the steam engine owes to cience. Lawrence J. Henerson (97) Nicolas R. ai arnot 796 83 William homson, lor Kelvin 84 907 Ruolf J.E. lausius
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
VíceZákony bilance. Bilance hmotnosti Bilance hybnosti Bilance momentu hybnosti Bilance mechanické energie
Zákony bilance Bilance hmonosi Bilance hybnosi Bilance momenu hybnosi Bilance mechanické energie Koninuum ermodynamický sysém Pené ěleso = ěšinou uzařený sysém Konsanní hmonos - nezáisí na čase ochází
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná
Více1.5.1 Mechanická práce I
.5. Mechanická ráce I Předoklady: Práce je velmi vděčné éma k rozhovoru: někdo se nadře a ráce za ním není žádná, jiný se ani nezaoí a udělá oho sousu, a všichni se cíí nedocenění. Fyzika je řírodní věda
VíceĚŽ ÉČ Ý Č Í Ě Ě Ě Ž ň ž Ž Ž Ž Ž Ž ó Ž Ž Ž ú Í š Í É Č Č Á ŘÍ É Ě Ť Ý Ď Ž Ě Ž Č Ž Ž š š Č Ž Č Č Č Č ú ó Č É Ž Č Ž Č š Č š ú ú š š Á Ě Ó ú ú Ě Ž Ž ú ž ó Í Č Í É š Á ó Í Č Č ú Í ž š ž Č Ž Č ó Č ž Š Š Í Í
VíceMechanická silová pole
Mechanická siloá pole siloé pole mechanice je ekooé pole chaakeizoané z. inenziou siloého pole (inenziou síly): E m [ms ] inenzia je oožná se zychlením, keé siloé pole aném mísě uělí liboolnému ělesu Siloé
VíceÚčinnost plynových turbín
Účinnos lynovýh urbín eelná účinnos (zisk využielné ehniké ráe) se snovuje sejně jko u všeh eelnýh oběhů. ermodynmiké změny rovní láky, v -v, -s digrmu, jsou n obr.. ehniké rovedení n obr. Ideální eelná
Více( ) 7.3.3 Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302
7.. Vzájemná oloha aramericky yjádřených římek I Předoklady: 70 Pedagogická oznámka: Tao hodina neobsahje říliš mnoho říkladů. Pos elké čási sdenů je oměrně omalý a časo nesihno sočía ani obsah éo hodiny.
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VíceIDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)
Více( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707
.7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o
VíceGibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A
ibbsova a Helmholtzova energie Def. ibbsovy energie H Def. Helmholtzovy energie U, jsou efinovány omocí stavových funkcí jená se o stavové funkce. ibbsova energie charakterizuje rovnovážný stav (erzibilní
VíceNakloněná rovina I
1.2.14 Nakloněná rovina I Předoklady: 1213 Pomůcky: kulička, sada na měření řecí síly. Až dosud jsme se u všech říkladů uvažovali ouze vodorovné lochy. Př. 1: Vysvěli, roč jsme u všech dosavadních říkladů
VíceStřední průmyslová škola, Uherské Hradiště, Kollárova 617 MECHANIKA III M.H. 2004 MECHANIKA III 2. DÍL TERMOMECHANIKA - 1 -
Sřední růysloá škola, Uherské Hradišě, Kollároa 67 MECHANIKA III M.H. 004 MECHANIKA III. DÍL ERMOMECHANIKA Sudijní obor (kód a náze): 3-4-M/00 Srojírensí - - Sřední růysloá škola, Uherské Hradišě, Kollároa
VíceÁ í ú ý í á ů ř ť ů ž á Ú á ů á á ž í á íž á á á í ěž á ú í á í ě í í é á í í í ý í ří ě é í ž í ě ář í í á í á í ě í á ří á í á í í é é í á ří žá é í ě ý Í ří í á íí Ří í é á ě é í é í í áš í ú á í á
VícePROJEKT III. (IV.) - Vzduchotechnika. 2. Návrh klimatizačních systémů
ROJKT. (V.) - Vzduchoechnika. Návrh klimaizačních sysémů Auor: Organizace: -mail: Web: ng. Vladimír Zmrhal, h.d. České vysoké učení echnické v raze Fakula srojní Úsav echniky rosředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvu.cz
VíceSlovní úlohy na pohyb
VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.09 Sloní úlohy na pohyb Anoace: Praconí li ukazuje žákoi poup řešení loních úloh na pohyb. Jou zde rozebrány ypy, keré mohou naa. Poupy řešení zoroých příkladů jou žákům promínuy
Více1.5.3 Výkon, účinnost
1.5. Výkon, účinnos ředpoklady: 151 ř. 1: ři výběru zahradního čerpadla mohl er vybíra ze ří čerpadel. rvní čerpadlo vyčerpá za 1 sekundu,5 l vody, druhé čerpadlo vyčerpá za minuu lirů vody a řeí vyčerpá
VíceŘetězení stálých cen v národních účtech
Řeězení sálých cen v národních účech Michal Široký msiroky@gw.czso.cz Odbor čvrleních národních účů Na adesáém 8, 00 82 Praha 0 Řeězení sálých cen Podsaa řeězení Výhody a nevýhody řeězení Neadiivia objemů
VíceNávrh strojní sestavy
Návrh srojní sesavy Výkonnos srojů pro zemní práce Teoreická výkonnos je dána maximálním výkonem sroje za časovou jednoku při nepřeržié práci za normálních podmínek. Tao výkonnos vychází z echnických paramerů
Víceř Á Á Í ž Í á í ří ů ž ří ě é é á á í ě ý í á é á ří Á á ř ď ž ó í ěč Í á é á é ě ě ý ží á ý á Á ě č é á ň Í ě ě ří š ě ě ě ří Ú á ě Í á ě č ó Ě ě ř í
ř Á Á Í ž Í á ř ů ž ř ě é é á á ě ý á é á ř Á á ř ď ž ó ěč Í á é á é ě ě ý ží á ý á Á ě č é á ň Í ě ě ř š ě ě ě ř Ú á ě Í á ě č ó Ě ě ř ěř ě ř ý á á č ě ř ř é ř ó ó ř á á ů á ú ě š á ě ě ě ě ůá ě é ý ř
Více2.2.2 Měrná tepelná kapacita
.. Měrná epelná kapacia Předpoklady: 0 Pedagogická poznámka: Pokud necháe sudeny počía příklady samosaně, nesihnee hodinu za 45 minu. Můžee využí oho, že následující hodina je aké objemnější a použí pro
VíceVálečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter.
Válečkové řetězy Technické úaje IN 8187 Hlavními rvky válečkového řevoového řetězu jsou: Boční tvarované estičky vzálené o sebe o šířku () Čey válečků s růměrem () Válečky o růměru () Vzálenost čeů určuje
Víceá í ú č í č ž á í Č í č í á í ů í í č í á á é á í á č č č á í á á á í é ě č é ř é é č í č é ě č č í ý í í á ě ý ž č í í á á á í č é č á é á á ň ěž é ář é ář á í č ú á ě říš í ž žá é řá é í č í ý ř í í
Víceř ř ř ó é ř ř é ř ř ů ř ř ó ř ř é ř ť Ď ž ň é ř ň ř ň ř é ž ů ň ř ň řú é ň ř ů ň ř ň ř ž ž ň ř é ž ů é ů é ň ů ů ž ř é ř ů š é ů ř é ř ů ř ů é ň ň é ř ň é ř ř ž ů ů ř ž ž ž ř é ř ř ů ř é ř ů ř ú ů ú ů
Více1.5.4 Kinetická energie
.5.4 Kineicá energie Předolady: 50 Energie je jeden z nejoužívanějších, ale aé nejhůře definovaelných ojmů ve sředošolsé fyzice. V běžném živoě: energie = něco, co ořebujeme vyonávání ráce. Vysyuje se
VíceTabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin.
Tabulky únosnosi varovaných / rapézových plechů z hliníku a jeho sliin. Obsah: Úvod Základní pojmy Příklad použií abulek Vysvělivky 4 5 6 Tvarovaný plech KOB 00 7 Trapézové plechy z Al a jeho sliin KOB
VícePříklad 1: Řešení: Označení veličin: = p0. Ozn.: 0. 1 h 2. Tlak v hloubce h: Hmotnost vzduchu ve zvonu: Odtud:
Příklad : Poáěčský zon o niřní objeu je onořen do hloubky. Sanoe obje ody, kerá nikne do zonu. Jaké honosní nožsí zduchu je nuno řiés do zonu, aby se eškerá oda ze zonu ylačila? Jaký obje zduchu usí koresor
VíceÍ é čá í á ř í á ó ř é ď ň í á é č é ř á í á á á í í á á á á ď á é č á ó ů č á í ů č é é í Í é ů é ř í í ů í ď é ř é é í é í é é é á č é á á á é í ů í é á é Á Í Š Í É é á é í íčí ů Í ů é á á í ř é á é
VíceProtipožární obklad ocelových konstrukcí
Technický průvoce Proipožární obkla ocelových konsrukcí Úvo Ocel je anorganický maeriál a lze jí ey bez zvlášních zkoušek zařai mezi nehořlavé maeriály. Při přímém působení ohně vlivem vysokých eplo (nárůs
VíceTermomechanika 4. přednáška
ermomechanika 4. přednáška Miroslav Holeček Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím citovaných zdrojů
VíceDIAMANTOVÉ BROUSÍCÍ KOTOUČE (kovová vazba)
Ojenávky: VI GlassParner s.r.o. U náraží 129, 511 01 Turnov Bezplaný poraenský servis: Eva Brunclíková M: +420 604 22 855 E-mail: info@vi-glassparner.com www.vi-glassparner.com IAMANTOVÉ BROUSÍCÍ KOTOUČE
VíceKruhový děj s plynem
.. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2
. Do dou sejných nádob nalijeme odu a ruť o sejných objemech a eploách. Jaký bude poměr přírůsků eplo kapalin, jesliže obě kapaliny přijmou při zahříání sejné eplo? V = V 2 =V, T = T 2, Q =Q 2 c = 9 J
VíceRovnoměrný pohyb. velikost rychlosti stále stejná (konstantní) základní vztah: (pokud pohyb začíná z klidu) v m. s. t s
Ronoměrný poyb eliko rycloi ále ejná (konanní) základní za:. graf záiloi dráy na čae: polopřímka ycázející z počáku (pokud poyb začíná z klidu) m graf záiloi rycloi na čae: ronoběžka odoronou ou m. U poybu
VíceFINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY
Projek ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí regisrační číslo projeku: CZ.1.07/1.5.00/4.0948 IV- Inovace a zkvalinění výuky směřující k rozvoji maemaické gramonosi žáků sředních škol FINANČNÍ MATEMATIKA-
VíceTermomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH OHONŮ (E) Určeno pro posluchače bakalářských sudijních programů FS Obsah 1. Úvod (definice, rozdělení, provozní pojmy,). racovní savy pohonu 3. Základy mechaniky a kinemaiky pohonu
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY
Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných
Více1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení
1 - Úvod Michael Šebek Auomaické řízení 2018 9-6-18 Základní názvosloví Auomaické řízení - Kyberneika a roboika Objek: konkréní auo (amo) Sysém: určiá čás objeku, kerou se zabýváme, řídíme, Moor, sojka,
VíceDynamika hmotného bodu. Petr Šidlof
Per Šidlof Úvod opakování () saika DYNAMIKA kinemaika Dynamika hmoného bodu Dynamika uhého ělesa Dynamika elasických ěles Teorie kmiání Aranz/Bombardier (Norwegian BM73) Před Galileem, Newonem: k udržení
VíceKRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2
Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
Více2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství
2.6.5 Výměny epla při změnách skupensí Předpoklady: 2604 Opakoání: Teplo se spořeboáá na da druhy dějů: zyšoání eploy: Q = mc, změna skupensí: Q = mlx. Tepelné konsany ody: c( led ) = 2000 J kg K, l =
VíceŽ é ř é ř é ř é č č š ě š ě č ř úř ř úř é é ě ě Í ř č ř ř ěž ě ř č é ř é ř č é ě ř ě č éř Ž é ě ě ř ř ě š ě č Ť é Í ě Ž ř é č ř é ř é Ž ě ě Ž ř é č Č é ě č Č é Ž č Č é é č é ě ř ň č é ř ř č ň č Ť é Ť ů
VíceZáklady teorie vozidel a vozidlových motorů
Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Předmět Základy teorie vozidel a vozidlových motorů (ZM) obsahuje dvě hlavní kaitoly: vozidlové motory a vozidla. Kaitoly o vozidlových motorech ukazují ředevším
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
.. Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 009 Př. : N obrázku jou nkreleny grfy dráhy, rychloi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. Ronoměrně zrychlený pohyb: Zrychlení je
VíceTERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
VíceVýpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
VíceÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí
VíceŘešený příklad - Chráněný nosník se ztrátou stability při ohybu
Řešený říl - Chráněný nosní se ráou sbili ři ohbu Posuďe nosní I oeli S 5 n ožární oolnos R 9. Nosní ole obráu je ížený osmělými břemen, sálé ížení G 6 N, roměnné ížení Q 8, N. Proi ožáru je nosní hráněn
VícePříjmově typizovaný jedinec (PTJ)
Příjmově ypizovaný jeinec (PTJ) V éo čási jsou popsány charakerisiky zv. příjmově ypizovaného jeince (PTJ), j. jeince, kerý je určiým konkréním způsobem efinován. Slouží jako násroj k posouzení opaů ůchoových
VíceSchéma modelu důchodového systému
Schéma modelu důchodového sysému Cílem následujícího exu je názorně popsa srukuru modelu, kerý slouží pro kvanifikaci příjmové i výdajové srany důchodového sysému v ČR, a o jak ve varianách paramerických,
VícePřibližná linearizace modelu kyvadla
Přibližná linearizace model kyvadla 4..08 9:47 - verze 4.0 08 Obsah Oakování kalkl - Taylorův rozvoj fnkce... Nelineární savový model a jeho řibližná linearizace... 4 Nelineární model vs-výs a jeho řibližná
VíceKinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
Více6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn
.3. Zákon radioakivních přeměn Předpoklady: 35 ěkeré nuklidy se rozpadají. Jak můžeme vysvěli, že se čás jádra (například čásice 4 α v jádře uranu 38 U ) oddělí a vyleí ven? lasická fyzika Pokud má čásice
VíceMATEMATIKA Srovnávací pololetní práce; příklady 8. ročník, II. pololetí
MATEMATIKA Srovnávací pololení práce; příklay 8. ročník, II. pololeí I. Lineární rovnice: Řeše rovnice a proveďe zkoušku: a) (y ) (y ) ) 8(9 p) ( p) c) (r ) (r ) (r ) (r ) ) 8(m -) (m ) 8(m ) (m ) e) (a
VícePři distorzím vzpěru dochází k přetvoření příčného řezu (viz obr.2.1). Problém se převádí na výpočet výztuh a) okrajových, b) vnitřních.
. Diorzní vzpěr Při iorzím vzpěru ochází k převoření příčného řezu (viz obr..). Problém e převáí na výpoče výzuh a) okrajových, b) vniřních. Obr.. Příklay iorzního vyboulení. Kriické namáhání a poměrná
VícePráce a výkon při rekuperaci
Karel Hlava 1, Ladislav Mlynařík 2 Práce a výkon při rekuperaci Klíčová slova: jednofázová sousava 25 kv, 5 Hz, rekuperační brzdění, rekuperační výkon, rekuperační energie Úvod Trakční napájecí sousava
VíceTermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK
ermomechanika 3. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav HOLEČEK Upozornění: ato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
VíceIDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice
IDEÁLNÍ PLYN Stavová rovnice Ideální plyn ) rozměry molekul jsou zanedbatelné vzhledem k jejich vzdálenostem 2) molekuly plynu na sebe působí jen při vzájemných srážkách 3) všechny srážky jsou dokonale
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceTlumené kmity. Obr
1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující
VíceDRI. VARIZON Jednotka pro zaplavovací větrání s nastavitelným tvarem šíření
VARIZON Jednoka ro zalavovací věrání s nasavielný vare šíření Sručná faka Nasavielný var šíření a ovlivněný rosor Vhodná ro všechny yy ísnosí Uožňuje čišění Míso ěření objeu vzduchu Veli jednoduše se insaluje
Více14. Soustava lineárních rovnic s parametrem
@66 4. Sousava lineárních rovnic s aramerem Hned úvodem uozorňuji, že je velký rozdíl mezi sousavou rovnic řešenou aramerizováním, roože má nekonečně mnoho řešení zadaná sousava rovnic obsahuje jen číselné
VíceÉ á ž ž ý Ů Ů ý Ů ř ž š ě á ň č ř ž ý Ů Ž É Á á á š á ř ú ř Č ě š ř š ň ů ě ěž ý ů á ří ář č ě Ů ář Á á ř č á á Č á ě ÍÁ á č ř áž Š ě á ě á á á Š ř řá ě ě ý ř á á á ý ě ě Ž á ž ý č á á ý ů á č č ě č á
VíceTermodynamické zákony
Termodynamické zákony Makroskopická práce termodynamické soustavy Již jsme uvedli, že změna vnitřní energie soustavy je obecně vyvolána dvěma ději: tepelnou výměnou mezi soustavou a okolím a konáním práce
VíceÚvod. Literatura: [1] Halliday, Resnick, Walker: Fyzika (český překlad) Vutium Brno 2000 [2] Horák, Krupka: Fyzika (SNTL 1981)
Lieraura: [] Hallida, Resnick, Walker: Fzika (český řeklad) uium Brno [] Horák, Kruka: Fzika (SNTL 98) Úvod Souřadné sousav Polohu ěles nebo hmoných bodů v rosoru určujeme omocí souřadné sousav. Používají
VíceHodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.
5. Vazník posuek pruů 5. Vzpěrné élky Tab.: Vzpěrné élky pruů příhraových vazníků Úhelníkový vazník v rovině vzálenos uzlů Horní pás z roviny vzálenos vaznic vzálenos svislého zužení Dolní pás z roviny
VíceEKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu
EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu Makroekonomické modely se zabývají modelováním a analýzou vzahů mezi agregáními ekonomickými veličinami jako je důchod, spořeba, invesice, vládní výdaje,
VíceČ É Č Í Š ŘÁ É ÁŘ É É Í Š ŘÁ É ÁŘ É É Ú Í š ř ř Č é Č Č ř ř ý š š ů ý š š ř ů é Č Ř ý Č ý Ž é Ž ř Č ň š é ý ů ř ň úř Č ý ň é ř é é ň Č ř Ž ň ú Č é ř Ž ň ú ů ý Č ř Ž š ý Ž ý ř ů Ž ž ý š ý ý é é é ý š š
VíceIMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,
IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNCKÁ UNVERZTA V LBERC Fakula mecharoniky, informaiky a mezioborových sudií Cvičení č3 k ředměu ELMO Přírava ke cvičení ng Jiří Primas, ng Michal Malík Liberec Maeriál vznikl v rámci rojeku ESF (CZ7//747)
VíceÁ Á Í ŘÍ Í Ž Í Ť č é Ť é ť Ž Ť é č Í Í Š Ť Ť é č Í é Ž Ť č Í č Ť é é é é Č č é é č č Ť Ť Ť é é Ť Ť Í Ž é Ď Ď Í Ť č é Í Ž Í é Ť Í Ť é Ť é é Ť Ť Ž é Ť Š Ť é ň č Ť ď é č é ň č Ť ď č é Ť Š č é č é ň Ý ň Ť
Více5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav
5. Využií elekroanalogie při analýze a modelování dynamických vlasnosí mechanických sousav Analogie mezi mechanickými, elekrickými či hydraulickými sysémy je známá a lze ji účelně využíva při analýze dynamických
VíceŤ č č ó ó č č č ý č ď ý ď š ě ý ň ě ý ú Ó ý ě č ě č Š ě Ž ý ý ě č č Ú č ý Č ě ě Š ř ěťž ě č É ť Č č ř Ž ě š č č ě ě ú č ó ó č č ů ě ř ě š Ž š ě Ž č š ď č ěž ž č ň š ň ň ř č ň č ý š ě ý Č Ó č É Á Ý Š č
VíceMěření výkonnosti údržby prostřednictvím ukazatelů efektivnosti
Měření výkonnosi údržby prosřednicvím ukazaelů efekivnosi Zdeněk Aleš, Václav Legá, Vladimír Jurča 1. Sledování efekiviy ve výrobní organizaci S rozvojem vědy a echniky je spojena řada požadavků kladených
Víceý á ř é é č ř á ě Č é á ž é é čě á í é čě říš ý á é á á číš ě ú ú á á ý ýš í Ž čě é č é á í áš ýš ý ř ř á ě ě é ž í á š ě č ž é ú š ě úž é í ě á á ý ó í ýš ďé ěě řá říš ý á ó š žá š ý ř ú ř ú á š í ě ď
VíceK (-) koeficient překrytí K=1 pro kusovou a malosériovou výrobu K=0.8 pro velkosériovou a hromadnou výrobu
7.. Voba poooaru Zákadní zah pro obu poooaru pro roační součásku: d.05 d ax 2 () Epirický zorec souží k zákadníu orienačníu určení průěru poooaru. 7.2. Přídaky na opracoání Sožení operačního přídaku p
Více1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1 - Úvod Michael Šebek Auomaické řízení 2016 Evroský sociální fond Praha & EU: Invesujeme do vaší budoucnosi 23-2-16 Základní názvosloví Auomaické řízení - Kyberneika a roboika Objek: konkréní auo (amo)
VíceStýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu
Sýskala, 22 L e k c e z e l e k r o e c h n i k y Víězslav Sýskala TÉA 6 Oddíl 1-2 Sylabus k émau 1. Definice elekrického pohonu 2. Terminologie 3. Výkonové dohody 4. Vyjádření pohybové rovnice 5. Pracovní
VíceFYZIKA I. Pohyb těles po podložce
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHICKÁ UIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJÍ FYZIKA I Pohyb ěles po podložce Prof. RDr. Vilé Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Ar. Dagar Mádrová
VíceNakloněná rovina II
3 Nakloněná rovina II Předoklady: Pedagogická oznáka: Obsah hodiny se za norálních okolnosí saozřejě nedá sihnou, záleží na Vás, co si vyberee Pedagogická oznáka: Na začáku hodiny zadá sudenů říklad Nečeká
Víceá í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í
á Č ť ó ď ý ř ý ř ě Í č ť á š á ý é ů á ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů š š ý Í é á É ě é ř Í é ř ě á ó ě š ě ý á ř á ě é Í Ž ý ť ó ř ý Í ů ů ů š Í ý é ý ý ů é ů š é ů ó Žá Í á Íř ě šř ó ř ě é ě é Ě š č á č
VíceZDROJ ELEKTRICKÉ ENERGIE VÝKONOVÝ SPÍNAČ. Skutečná hodnota. Obr. 1.1 Blokové schéma mechatronického systému
. Základní ojmy mecharonických sysémů Pod ojmem mecharonický sysém rozumíme soubor elekromechanických vazeb a vzahů mezi racovním mechanismem a elekromechanickou sousavou viz obr... ZDROJ ELEKTRICKÉ ENERGIE
VíceSIMULACE STAVOVÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU
SIMULACE SAOÝCH ZMĚN IDEÁLNÍHO PLYNU FILÍPEK Josef, CZ Resumé uzařené termodynamické soustaě se ohřeem, ochlazoáním a ůsobením nějších sil mění tři staoé eličiny objem, tlak a telota. Proto je hodné staoé
VíceŠ Ě Ě ÍŽ Č Á š ě ě ž é ý ý ář ř š ě ří ů ů ř ěř ý š é Ž á ě ě í ó š Ž ů ě é Ž é ě ř ž é č š řá íú é á ě ž ůž í é Ž ó í í é í š ě č í í í ý ě ří é ř í
Ó Á Á é áž ě é ý á á á í Ž ě í í á ě ěř é ó í í í í ě ó ě á á á ý é ř ý é á ě ý ý á á ří é á š í ý á ž í ý ý ý ů ž ě ší á ř š á é ň ó í á í ě Í á í š é á í ě ý ř ý ě á č é á é ó ř é í í ý é ř á ň é Ž á
Víceú ů ě ě ž é éčí í íž š é ří ý čí í í ží ě á á ý ú š á ž ú č á ř á ě é ó ýž é š á í ě ř ř č ý ž ú ě ý ý é řé ú ú ú ž ú ř é ž š ý í ě í ý ý Ž ž š ě Ž ó
í í í Í Í ÍÍ ě ě ú ř ó ě ě ě ě ě ě ě ě é ž Ž í Í ě ě č Ž ž é é é é ž ů ň š š š ž ú ř ě ý Í ř řá ř Í é ě í ě Í áč ř ě ě á í ě ě ý ě ř í ří ě š ř š á ří ě ě á ří ý í š í éš ě ř ě řá Í š ě š ě ě ě á š ě á
Víceď ň Á Ř Č É ř ě ř Ú Č č ě Ž ě ř ě ň ň ř ů ň Ž ě ň š Ň ě ř ř ř č Ž Ž č ř ř ň Ž ň ň ž Í ě š ř ř Č ř š Í ř Ž ó ř ě ů ž ň ř Č ě ř ř Í č ň ů č ř Í ů ů ě ň ů ů ě ň Á Á ů ů ě ň č Ž č ň ů č Ž ň ú Ž ň Ň ň Ž č š
VíceÚloha V.E... Vypař se!
Úloha V.E... Vypař se! 8 bodů; průměr 4,86; řešilo 28 sudenů Určee, jak závisí rychlos vypařování vody na povrchu, kerý ao kapalina zaujímá. Experimen proveďe alespoň pro pě různých vhodných nádob. Zamyslee
VíceMěrné teplo je definováno jako množství tepla, kterým se teplota definované hmoty zvýší o 1 K
1. KAPITOLA TEPELNÉ VLASTNOSTI Tepelné vlasnosi maeriálů jsou charakerizovány pomocí epelných konsan jako měrné eplo, eploní a epelná vodivos, lineární a objemová rozažnos. U polymerních maeriálů má eploa
Více