MASARYKOVA UNIVERZITA. Charakteristika a komparace ţenevské, praţské a kodaňské lingvistické školy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Charakteristika a komparace ţenevské, praţské a kodaňské lingvistické školy"

Transkript

1

2 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Charakteristika a komparace ţenevské, praţské a kodaňské lingvistické školy Bakalářská práce Brno 2014 Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D. Autor práce: Bc. Jaroslava Pomothyová

3 Bibliografický záznam POMOTHYOVÁ, Jaroslava. Charakteristika a komparace ženevské, pražské a kodaňské lingvistické školy: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra ruského jazyka a literatury, l.. Vedoucí bakalářské práce Simona Koryčánková. Anotace Bakalářská práce Charakteristika a komparace ženevské, pražské a kodaňské lingvistické školy se zabývá charakteristikou a porovnáním tří lingvistických škol vycházejících ze strukturalismu. Cílem práce je objasnit fungování a základní principy těchto lingvistických škol: ţenevské (neboli strukturalismu jako takového), praţské a kodaňské, a následně tyto školy mezi sebou porovnat na základě různých aspektů, které jsou pro lingvistiku stěţejní. Mezi tyto aspekty patří vznik a východiska daných škol, hlavní osobnosti, oblasti zaměření, odkaz a přínos pro současnou lingvistiku a především jednotlivé prvky, kterými se ţenevská, praţská či kodaňská jazyková škola zabývala. Annotation Bachelor thesis Characteristics and comparison of Geneva, Prague and Copenhagen schools of linguistics deals with the characteristics and comparison of three linguistic schools based on linguistic structuralism. The aim of the thesis is to explain the functioning and the main principles of these linguistic schools: Geneva linguistic school (or structuralism as such), Prague linguistic school and Copenhagen linguistic school, followed by comparing these schools on the basis of various aspects which are important for linguistics. They include the creation and the beginning of the given schools; the main members; areas of their studies; the contribution to present linguistics;

4 and especially the elements of language, which Geneva, Prague and Copenhagen schools studied. Klíčová slova lingvistika, ţenevská lingvistická škola, praţská lingvistická škola, kodaňská lingvistická škola, strukturalismus, znak, synchronní přístup Keywords linguistics, Geneva school of linguistics, Prague school of linguistics, Copenhagen school of linguistics, structuralism, sign, synchronic approach

5 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Charakteristika a komparace ženevské, pražské a kodaňské lingvistické školy zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Brně dne podpis

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Mgr. Simoně Koryčánkové, Ph.D. za vedení práce, ochotu, cenné rady a podnětné připomínky a rovněţ mé bývalé vedoucí práce Mgr. Krystíně Kříţové za ochotu, rady a pomoc. Ráda bych poděkovala i Filipu Opálkovi a Oksaně Vasylchuk za ochotu a korekturu textu.

7 Obsah ÚVOD STRUKTURALISMUS, ŢENEVSKÁ LINGVISTICKÁ ŠKOLA FERDINAND DE SAUSSURE ZÁKLADNÍ ASPEKTY STRUKTURALISMU Jazykový znak Synchronní a diachronní přístup Langue vs. parole Jazyk jako systém PRAŢSKÁ LINGVISTICKÁ ŠKOLA VÝVOJ PRAŢSKÉ LINGVISTICKÉ ŠKOLY ZÁKLADNÍ ASPEKTY PRAŢSKÉ ŠKOLY Fonologie Morfologie a morfonologie Syntax SITUACE OD DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY DO SOUČASNOSTI KODAŇSKÁ LINGVISTICKÁ ŠKOLA VÝVOJ KODAŇSKÉ LINGVISTICKÉ ŠKOLY GLOSEMATIKA Vztahy mezi jazykovými jednotkami Figury vs. znaky Obsah vs. výraz Substance vs. forma SITUACE PO SMRTI LUISE HJELMSLEVA KOMPARACE ŢENEVSKÉ, PRAŢSKÉ A KODAŇSKÉ LINGVISTICKÉ ŠKOLY VZNIK A VÝCHODISKA JEDNOTLIVÝCH ŠKOL JAZYKOVÉ JEDNOTKY, FUNKCE A VZTAHY MEZI NIMI LANGUE VS. PAROLE SYNCHRONNÍ PŘÍSTUP OBLASTI ZAMĚŘENÍ TEORIE VS. PRAXE OSOBNOSTI ODKAZ A PŘÍNOS ZÁVĚR РЕЗЮМЕ SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY... 42

8 Úvod V průběhu vývoje lingvistiky vznikaly různé směry, krouţky a školy, které se odlišilovaly oblastmi, kterými se zabývaly a rovněţ tím, kde vznikaly. Jedním ze směrů lingvistiky v 20. století byl strukturalismus, který zdůrazňuje význam struktury a uspořádání systému jazyka a jeho vztahů. Za zakladatele strukturalismu se označuje Ferdinand de Saussure, z jehoţ práce později vycházela ţenevská lingvistická škola. Strukturalismus pronikal do celého světa a ovlivňoval velký počet lingvistů a vznikající lingvistické směry. Vycházejí z něj kromě jiných i praţská a kodaňská jazyková škola. Cílem práce Charakteristika a komparace ženevské, pražské a kodaňské lingvistické školy je objasnit fungování a základní principy těchto lingvistických škol: ţenevské (neboli strukturalismu jako takového), praţské a kodaňské, a následně budeme tyto školy mezi sebou porovnávat na základě různých aspektů, které jsou pro lingvistiku důleţité. V první části práce se zaměříme na strukturalismus. Budeme se věnovat osobnosti Ferdinanda de Saussura, který patří k největším osobnostem lingvistiky. Dále se budeme zabývat základními aspekty strukturalismu, tak jak je Saussure popsal ve své práci Kurs obecné lingvistiky. V této práci stavěl do protikladu několik dvojic termínů, a sice: označované a označující, diachronní a synchronní, langue a parole. Objasnění a vysvětlení těchto pojmů, jakoţ i dalších klíčových principů, bude hlavní náplní kapitoly. Zmíníme i další, pozdější představitele ţenevské školy, kteří byli ţáky Ferdinanda de Saussura. Ve druhé části se budeme zabývat praţskou lingvistickou školou (nebo praţským krouţkem). Jako první rozebereme její začátky a významné osobnosti, které k této škole jednoznačně patří. V další části se zaměříme na základní aspekty, kterými se představitelé této školy ve velké míře zabývali, konkrétně na fonologii, na morfonologii a morfologii, na syntaxi. V poslední části této kapitoly se krátce zaměříme na vývoj praţské lingvistické školy v období od druhé světové války, kdy byla její činnost přerušena a následně značně pozměněna a omezena, aţ po současnost. Ve třetí kapitole rozebereme kodaňskou jazykovou školu (krouţek), která vycházela kromě jiných rovněţ z té praţské. Nejprve popíšeme začátky této školy 1

9 a některé její osobnosti. Jelikoţ se kodaňská škola soustředila zejména kolem Louisa Hjelmsleva, budeme se zabývat hlavně jeho přínosem pro lingvistiku, novou lingvistickou teorií, kterou nazval glosematika. Hjelmslev se snaţil vytvořit nový, celostní, homogenní jazykový systém, ale jeho smrtí se většina těchto úsilí zastavila. Budeme se věnovat i situaci po smrti Hjelmsleva, kdy kodaňská škola sice dále fungovala, ale nebyla uţ tak myšlenkově jednotná. A především se začala ubírat značně jiným směrem. Ţenevská, kodaňská i praţská lingvistická škola spolu z hlediska vývoje jednoznačně souvisejí, i kdyţ kaţdá vznikala za jiných podmínek a v jiných zemích. Můţeme říci, ţe obě pozdější školy (kodaňská i praţská) vycházely ze stejného směru, a to ze strukturalismu, prezentovaného ţenevskou školou. Kaţdá z nich se však vydala vlastní cestou. V poslední části této práce proto všechny tyto školy porovnáme. Zaměříme se na společné znaky a především na rozdíly v jejich přístupech, v hlavních oblastech, kterými se zabývaly, ve významu, který měla kaţdá pro světovou lingvistiku, a v odkazu, který kaţdá z nich zanechala. 2

10 1 Strukturalismus, ţenevská lingvistická škola Počátky strukturalismu jako vědeckého směru se datují k druhému desetiletí 20. století v Ţenevě. Strukturalismus pohlíţí na jazyk jako na systém, jehoţ části se nedají zkoumat odděleně od jeho funkcí. Zastává se také názor, ţe jazyk má především komunikativní funkci a je to společenský jev. Poprvé se také začalo na jazyk nahlíţet ve dvou rovinách, historický pohled se oddělil od popisu jazyka v daném okamţiku vývoje. Za zakladatele myšlenky strukturalismu se povaţuje švýcarský jazykovědec Ferdinand de Saussure, který tento jazykový směr poprvé systematicky spojil do jednoho celku. Nezávisle na něm, podobné myšlenky hlásal i americký jazykovědec Leonard Bloomfield. Mnohé myšlenky byly vysloveny jiţ dříve, zůstaly však nepovšimnuty a ztratily se mezi více komplexními názory jiného charakteru. Osobností Ferdinanda de Saussura se budeme blíţe zabývat v následující části, nebyl však jediným představitelem takzvané ţenevské lingvistické školy. Pochopitelně, o ţenevské škole můţeme hovořit aţ později, byla fakticky vytvořena aţ jeho ţáky Charlesem Ballym a Albertem Séchehayem. Ti se zabývali především synchronním přístupem ke studiu jazyka a emotivní sloţkou jazyka. V roce 1940 byla na podnět Sergeje Josifoviče Karcevského vytvořena Ţenevská jazykovědná společnost. Vliv této pozdější školy bez Saussura nebyl silný a netrval dlouho, po druhé světové válce se s ní prakticky nesetkáváme, přesto poloţila mnohé základy pro další rozvoj lingvistiky 20. století Ferdinand de Saussure Osobnost Ferdinanda de Saussura je v oblasti jazykovědy a obzvláště strukturalismu natolik významná, ţe jeho ţivotu a dílu právem věnujeme samostatnou část této práce. Narodil se v Ţenevě do významné rodiny, jeho otec byl mineralog a entomolog, starší bratr se stal významným advokátem a odborníkem na evropskou agronomii, který spolupracoval i při vytvoření Encyklopedie. Ferdinand měl tedy dobré zázemí na získávání vědomostí. Své první studium absolvoval 1 SEUREN, Pieter A.M.: Western linguistics. An historical introduction. Oxford: Blackwell Publishers, 1998, str

11 v Hofwylu blízko Bernu a jiţ v mladém věku vykazoval známky nadprůměrného talentu a zájmu o jazyk, zejména díky vlivu svého dědečka a Adolpha Picteta, švýcarského lingvisty, který předtím studoval a působil na stejné škole. 2 Na gymnáziu začal studovat sanskrt, latinu a řečtinu, po dvou letech z gymnázia odešel na ţenevskou univerzitu, kde si na popud rodiny zapsal kurzy fyziky a chemie. Jeho zájmy se však nezměnily, a tak navštěvoval i kurzy filozofie, dějin umění a nadále se zabýval i lingvistikou. V roce 1867 zaţádal o zapsání do Paříţské jazykovědné společnosti, kam ho přijali, a odešel studovat do Lipska, kde zůstal čtyři roky. Studoval mimo jiné také perštinu, starou irštinu, dějiny německého jazyka, slovanštinu a litevštinu. 3 Své první dílo o prvotním systému vokálů v indoevropských jazycích Mémoire sur le système primitif des voyelles dans les langues indo-européennes (přeloţeno jako Pojednání o primitivním vokalickém systému v indoevropských jazycích) vydal v roce Vyvolalo mnoţství ohlasů a upoutalo pozornost odborníků, ačkoli němečtí lingvisté na něj nereagovali dobře. V roce 1880 obhájil disertační práci na téma absolutního genitivu v jazyce sanskrt a byl mu udělen doktorský titul. V témţe roce odešel do Paříţe, kde navštěvoval kurzy iráčtiny, sanskrtu a latinské filologie. Po krátké době se na univerzitě uchytil a prosadil a začal vyučovat. Ve věku 24 let se stal mimořádným profesorem gótštiny a staré horní němčiny. Bylo to vůbec poprvé, kdy se na francouzské univerzitě přednášela historická a srovnávací lingvistika. 4 Kromě výuky se nadále věnoval i lingvistické společnosti, účastnil se schůzek a vedl přednášky. V roce 1891 se vrátil do Ţenevy, kde se postupem času stal profesorem sanskrtu a indoevropských jazyků. Tyto kurzy vedl aţ do své smrti. V tomto období se oţenil a narodily se mu dvě děti. Přestal cestovat, udrţoval stále menší styky s vnějším světem, méně publikoval a upadala i jeho vědecká činnost. 5 Od roku 1907 začal vyučovat i kurzy obecné lingvistiky. Postupně vyučoval tři kursy. V prvním se zaměřil především na fonologii, vývojovou lingvistiku, fonetické a analytické změny, lidovou etymologii a problémy rekonstrukce. Ve druhém kurzu se zabýval vztahem mezi teorií znaku a teorií jazyka, uváděl dvě metodologické perspektivy studia jazyka synchronní a diachronní popis. Ve třetím kurzu integroval 2 SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str

12 poznatky prvního a druhého kurzu, rozvíjel vnější lingvistiku. 6 V roce 1912 byl kvůli nemoci nucen odejít z univerzity a uchýlil se na zámek ve Vufflens, kde zemřel Ferdinand de Saussure se během svého ţivota pokoušel napsat dílo na téma obecné lingvistiky, nikdy se mu to však nepodařilo. Přednášky a důleţité principy práce tohoto významného jazykovědce byly po jeho smrti sebrány a posléze vydány jeho studenty v roce 1916 jako Cours de linguistique générale (přeloţeno jako Kurs obecné lingvistiky). Tato kniha měla a stále má velký vliv na lingvistiku současnosti. 1.2 Základní aspekty strukturalismu Jazykový znak Základní jednotkou, kterou Saussure v lingvistice pouţívá, je znak. Musíme však rozlišovat znak jazykový od znaku nejazykového. Saussure tyto dva pohledy na znak důrazně odlišuje. Nejazykové neboli nelingvistické znaky nejsou pro Saussura důleţité z pohledu sémiologie, nauky o znacích a jejich systému. Jsou to spíše symboly a ne znaky jako takové, znaky v lingvistickém pojetí. Tyto znaky pak dělí na zcela arbitrární, znaky s určitou přirozenou expresivitou a znaky úplně zaloţené na přirozených symbolech, jako například pantomima. 7 Jazykový znak je chápán jako spojení dvou částí, pojmu, a akustického obrazu, případně sloţky označované (signifié) a sloţky označující (signifiant). Akustický obraz není materiální zvuk, něco čistě fyzického, ale psychický otisk tohoto zvuku, reprezentace, o které nám poskytují svědectví naše smysly; je smyslový, a nazveme-li ho tu a tam materiálním, pak jen v tomto smyslu a v protikladu k druhému termínu této asociace, pojmu, jenž je obecně abstraktnější. 8 Obě části jazykového znaku jsou psychické a abstraktní. Nemůţeme říci, ţe by pojmy existovaly předem v myslích lidí, kteří je jen správně přiřazují k slovům. Akustický obraz existuje i tehdy, pokud 6 SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str ARRIVÉ, Michel: Linguistics and psychoanalysis: Freud, Saussure, Hjelmslev, Lacan and others. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company, 1992, str SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str

13 mluvíme sami pro sebe, v duchu, bez pohybu úst. Akustický obraz je slovo. Ať uţ v mluvené, psané nebo myšlené podobě. Jazykový znak má podle Saussura dvě základní vlastnosti: arbitrárnost a linearitu. Arbitrárnost znaku znamená, ţe idea slova (označované) není ţádným vnitřním vztahem spojena se seskupením hlásek (označující). Neexistuje například ţádná spojitost mezi pojmem matka a spojením hlásek m + a + t + k + a. Dokazuje to i fakt, ţe v jiných jazycích se k vyjádření téhoţ pojmu pouţívají jiné seskupení hlásek (v angličtině m + ʌ + ð + ə, mother ). Jedinou výjimkou se mohou jevit takzvaná onomatopoická slova, při kterých můţeme usuzovat, ţe jejich akustický obraz má jisté spojení s pojmem, který označuje. Sám Saussure ale tvrdí: Shrneme-li, onomatopoia a zvolání jsou důležitá až druhotně a jejich symbolický původ je zčásti sporný. 9 Druhá vlastnost linearita se týká označujícího. Označující představuje určitý rozsah, který je měřitelný pouze v jediné dimenzi a tou je linie. Všechny znaky musí být řazeny v čase v určitém pořadí, v jednom momentě nemohou existovat dva jazykové znaky vedle sebe. Jazykový znak je sice libovolný, neexistuje ţádná spojitost mezi označujícím a označovaným, ale ve vztahu ke společenství, které tento jazykový znak pouţívá je pevně daný. Člověk jako jednotlivec si nemůţe zvolit libovolné seskupení hlásek k vyjádření určitého pojmu. Společnost je vázána na jazyk jaký je, zděděný po generacích našich předků. Saussure však netvrdí, ţe jazykové znaky jsou neměnné v čase. Všechny jazyky a jejich jazykové znaky se v čase vyvíjejí a mění. V dnešní době uţ nepouţíváme stejné jazykové znaky, jaké pouţívali naši předkové před desítkami či stovkami let Synchronní a diachronní přístup Kromě dvojice signifié signifiant (označovaný označující) staví Saussure do protikladu další dvojici termínů, a sice synchronní a diachronní přístup k lingvistice. Jedinec nemůţe ovlivňovat jazyk, ale i přesto se jazyk v čase vyvíjí a mění. Definice těchto dvou přístupů uvádí Saussure následovně: Synchronní lingvistika se bude zabývat logickými a psychologickými vztahy, které spojují koexistující termíny 9 SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str

14 dohromady a vytvářejí systém, a bude se jimi zabývat tak, jak je vnímá samo kolektivní vědomí. Diachronní lingvistika bude naopak studovat vztahy spojující termíny následné a týmž kolektivním vědomím nevnímané, které se navzájem nahrazují, aniž přitom mezi sebou vytvářejí systém. 10 K jazyku tedy můţeme přistupovat ze dvou různých hledisek, z hlediska časového, nebo v jediném daném časovém okamţiku. Pro lepší představu si pomůţeme ilustračním zobrazením (viz Obr. 1). Je velmi důleţité v tomto ohledu rozlišovat osy. Jedná se o osu současnosti (AB), která představuje vztahy mezi prvky v daném časovém okamţiku, a o osu následnosti (CD), na které můţeme zobrazit pouze jeden prvek v čase. Osa AB tedy určuje synchronní přístup k jazyku a osa CD naopak diachronní přístup. Na ose AB je působení času vyloučeno, tak jako na ose CD nemůţeme pozorovat více neţ jeden prvek najednou. Saussure také uvádí místo termínů synchronní a diachronní lingvistika termíny statická a evoluční lingvistika. 11 Obr. 1: Schéma protikladu synchronie a diachronie (Zdroj: SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str. 109) V období Saussurova ţivota se většina lingvistů zabývala jen diachronním přístupem k jazyku, existovala jazykověda srovnávací a historická. Na druhou stranu však také existovali takzvaní gramatikové, kteří se sice pokoušeli o synchronní přístup, avšak ignorovali celé součásti jazyka. Jejich metoda byla normativní a málo 10 SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str Tamtéţ, str

15 vědecká. Podle Saussura však nemůţeme na jazykovědu nahlíţet pouze jedním z těchto dvou hledisek. Je důleţité tyto dva principy rozlišovat, nemůţeme však ani jeden zanedbat, nebo dokonce vyloučit. Oba jsou pro lingvistiku stejně důleţité. Synchronní aspekt však nad diachronním poněkud dominuje, neboť pro dané obyvatelstvo je tím jediným, co znají a co je skutečné. Pro lepší představu těchto dvou přístupů uvádíme stejný příklad jako samotný Saussure v Kurse. Jde o srovnání fungování jazyka a partie šachu. Stav hry koresponduje se stavem jazyka. Příslušná hodnota figurek závisí na jejich postavení na šachovnici stejně, jako má v jazyce kaţdý termín svou hodnotu. Oba tyto systémy jsou vţdy jen momentální, mění se se změnou postavení. K přechodu z jednoho stavu do druhého (přechod z jedné synchronie do druhé) stačí posun jedné figurky, nejde o obecný posun. Tak jako tah v šachu znamená posun pouze jedné figurky, změny v jazyce se vţdy týkají pouze izolovaných prvků. I přesto má ale tento tah odezvu v celém systému a jeho důsledky nedokáţeme přesně předvídat. Posun figurky je fakt zcela odlišný od obou rovnováţných stavů, změna nepatří ani do jednoho z nich. Vţdy záleţí jen na těchto stavech, ne však na změně jako takové Langue vs. parole Třetí srovnávanou dvojicí v práci Saussura je dvojice langue parole. V českém překladu bychom mohli pouţít pojmy jazyk a (pro)mluva, ačkoli obvykle se i v jiných jazycích pouţívají originální francouzské výrazy. Jazyk (langue) představuje systém, nejedná se o produkt jednoho člověka, je to produkt celé společnosti, na který jedinec reaguje pasivně, přijímá ho automaticky. Je to systém jazykových pravidel, který je všeobecně uznáván všemi členy společnosti. Mluva (parole) je individuální akt, konkrétní výpověď jednotlivce v daný časový okamţik. Obě tyto části dohromady dávají jako celek řeč. Studium řeči se tedy skládá ze dvou částí: první, jež je základní má za svůj předmět jazyk, který je svou podstatou společenský a na jedinci nezávislý, je výlučně psychická; druhá, jež je druhotná má za svůj předmět individuální část řeči, to jest mluvu včetně fonace, Je psycho-fyzická SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str Tamtéţ, str

16 Stejně jako u dichotomie diachronního a synchronního přístupu ani zde nemůţe být jedna část dvojice langue parole v jazykovědě chápána nebo pozorována samostatně (bez ohledu na druhou). Langue je souhrn jazykových znaků, které mluvícím umoţňují dorozumívat se mezi sebou, je to vlastně řeč minus mluva (parole). 14 Konkrétní mluvu si zas nemůţeme představit bez jazyka jako celku, bez určitých pravidel a respektovaných jazykových norem. Pro lepší orientaci uvádíme diagram ve stejné podobě, jak se nachází v knize Kurs obecné lingvistiky, kde je doplněn od lingvisty E. F. K Koernera (Tabulka 1). Saussure se začal této dichotomii věnovat aţ poměrně pozdě ve své kariéře, proto problematika dvojice langue parole není dostatečně dopracována a v knize vysvětlena. schopnost řeči (předpoklad existence jazyka a tvorby mluvy, avšak vně vlastní lingvistiky) mluva > jazyk < (= 1: individuální realizace jazyka = sociální konvence vytvářející systém 2. zdroj jazykové inovace znaků, který umoţňuje kódování a a dekódování mluvy) řeč (= úhrn jazykových výrazů zkoumajícímu nedostupný) Tabulka 1: Langue vs. Parole (Zdroj: SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str. 106) Jazyk jako systém Strukturalismus je v jazykovědě známý především tím, ţe zdůrazňuje význam struktury a uspořádání jazyka jako systému. Jeho hlavním heslem je proto slovo systém. Přestoţe byl tento pojem znám uţ dávno před tím, neţ ho začal pouţívat Saussure, aţ jeho zásluhou se toto slovo stalo tak důleţitým lingvistickým termínem. Jazyk má ve strukturalismu svá jasná pravidla. Základním prvkem jazyka je jazykový znak a nejdůleţitější jsou systematické vztahy mezi těmito znaky. SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str

17 Podle Saussura existují dva typy vztahů mezi znaky v jazykovém systému. Jde o vztahy syntagmatické a paradigmatické (asociativní). 15 Kaţdý z těchto vztahů poukazuje na jistou řadu hodnot jazykových znaků. Syntagmatické vztahy vystupují v mluvě (parole) mezi slovy v důsledku jejich zřetězení do posloupností, kde nemůţeme vyslovit dva prvky najednou. Tato kombinace neboli pořadí znaků se nazývá syntagma. Skládá se ze dvou či více za sebou následujících prvků, které mají mezi sebou určitý vztah (například spojení jako dobrý den!, lidský ţivot, vodovodní kohoutek). Termíny nabývají svou hodnotu proto, ţe stojí v protikladu k tomu, co je předchází, nebo co následuje, nebo k oběma. Syntagmatické vztahy určují konkrétní význam slova nebo slovního spojení. 16 Například ve spojení vodovodní kohoutek můţeme ze slova vodovodní usoudit, ţe se nejedná o kohoutka zvířecího, ale jde o zařízení vyuţívané v koupelně. Mnoho slov v kaţdém jazyce má více významů, obvykle je umíme posoudit podle daného kontextu. A přesně o tom jsou syntagmatické vztahy v jazykovém systému. Paradigmatické nebo i takzvaně asociativní vztahy poukazují na souvislosti v naší paměti mezi skupinami slov, mezi kterými můţeme pozorovat určité vztahy, ať uţ významové, nebo ve struktuře a skladbě hlásek daných slov. Tyto vztahy nevystupují ani v daném pořadí, ani v daném mnoţství, jako je tomu v syntagmatech. Jejich sídlo je v mozku kaţdého jednotlivce. Tyto vztahy v kaţdém jednotlivém případě vytvářejí takové mnoţství různých asociací, kolik existuje různých vztahů. 17 Vezměme si předešlý příklad se slovem kohoutek. K němu se asociativně váţou slova jako vodovodní, kohout, kohoutí, slepice, drůbeţ, krocan, hřeben, atd. Kaţdý z nás by pravděpodobně vytvořil jinou řadu slov. Vidíme, ţe nejde jen o kategorizování z jednoho pohledu (například významového). Stejně můţeme tvořit asociace slov na základě kořene slova, spojování podstatných jmen s přídavnými a podobně. Ve strukturalismu jde zejména o vztahy v systému, jednotlivá slova nejsou aţ tak důleţitá. Pokud se vrátíme zpět k příkladu s šachovou hrou, jde o totéţ, jako kdybychom řekli, ţe nezáleţí na tom, z jakého materiálu je vyrobena šachovnice a figurky, zda jsou bílé, černé, červené nebo zelené. Jde o jejich význam a o pravidla hry a stejně to platí i v jazyce. Samotné slovo v podstatě nemá pro lingvistiku ţádný 15 SAUSSURE, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky. Praha: Academia, 2007, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str

18 význam, pokud ho nezkoumáme ve vztahu s jinými slovy jako součást celého jazykového systému. V tomto směru poloţil strukturalismus velký základ pro další rozvoj lingvistiky A jak si ukáţeme později, zejména na tento základ navázala i praţská a kodaňská jazyková škola. 11

19 2 Praţská lingvistická škola 2.1 Vývoj praţské lingvistické školy Praţská lingvistická škola se začala formovat v polovině 20. století, kdy se v Praze poprvé sešel Pražský lingvistický kroužek (angl.: Prague linguistic circle, franc.: Cercle linguistique de Prague). 18 Praţská škola, která z něj vznikla, se však neformovala jako záleţitost čistě česká (případně československá), jelikoţ v ní od začátku spolupracovalo i mnoho zahraničních jazykovědců (byli to vedle Čechů zejména Rusové, Němci, Ukrajinci a Slováci), kteří nemalou mírou přispěli k jejímu vzniku. Tato škola vznikala hlavně na přehodnocování a kritice tehdejší jazykovědy, především historické komparativní lingvistiky. Nezůstala však jen při kritice, snaţila se do lingvistiky vnést nové aspekty. Postupně se praţská škola stala jednou z nejvýznamnějších v moderní lingvistice 20. století. Později (po druhé světové válce) se stala hlavní silou funkční jazykovědy. Za zakladatele praţského lingvistického krouţku se povaţuje Vilém Mathesius, který byl dávno před vznikem Praţského lingvistického krouţku významným jazykovědcem a profesorem. Byl kritikem komparativní jazykovědy, kterou v české jazykovědě představoval Jozef Zubatý, a také mladogramatického přístupu, který v té době v Československu převládal. Nebyl však pouze teoretickým a negativním kritikem, snaţil se tento přístup jen rozšířit a zlepšit. Byl předsedou Praţského lingvistického krouţku aţ do své smrti v roce Dalším významným představitelem praţské školy byl Rus Roman Osipovič Jakobson, který po studiích v Petrohradě, Moskvě a Praze působil jako profesor a jazykovědec v Československé republice Později během 2. světové války působil v Norsku, Švédsku, Dánsku a následně emigroval do Ameriky. Byl jedním ze zakládajících členů Praţského lingvistického krouţku. Zdůrazňoval synchronní přístup k jazyku jako protiklad historickému diachronnímu přístupu a věnoval se hlavně fonologii. Stejně významným ruským představitelem praţské školy byl Nikolaj Sergejevič Trubeckoj. Byl to ruský lingvista a etnolog a také on stál při vzniku Praţského lingvistického krouţku. Povaţuje se za zakladatele morfonologie (odvětví lingvistiky, 18 ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str

20 které se zabývá vztahy mezi morfologickými a fonetickými procesy). Zemřel v roce 1939 jako oběť nacistické okupace. Jako další představitelé zmíníme jména jako Bohumil Trnka, Bohuslav Havránek, Josef Vachek a Jan Mukařovský, případně ruského jazykovědce Sergeje Jozefoviča Karcevského nebo slovenského jazykovědce Eugena Paulinyho. 2.2 Základní aspekty praţské školy Praţská škola se zabývala mnoha oblastmi lingvistiky. Stěţejní dílo, které popisuje hlavní zásady, podle nichţ chtěli členové postupovat při zkoumání jazyka a které analyzuje stav tehdejší lingvistiky je Teze předložené prvému sjezdu slovanských filologů v Praze Jeho autory jsou kromě jiných Mathesius, Jakobson, Havránek, Mukařovský a jiní představitelé krouţku. Praţská lingvistická škola vznikala pod vlivem několika lingvistických a filozofických směrů. Významný je vliv Brentanské školy, resp. filozofa a psychologa Franze Brentana, ale hlavně jeho studentů Carla Stumpfa a Edmunda Husserla. 20 Zmíníme také vliv Ferdinanda de Saussura a jeho strukturalismu, nebo funkcionalismu, z něhoţ vznikl takzvaný funkční přístup v různých oblastech jazykovědy. 21 V následující části práce se blíţe podíváme na hlavní oblasti jazykovědy, jimiţ se praţská škola zabývala. Kromě níţe zmíněných disciplín, se představitelé praţské školy zabývali otázkami spisovného jazyka, pravopisu, ale například i dialektologického výzkumu českých nářečí a estetické funkce uměleckých děl Fonologie Fonologie vznikla jako samostatná disciplína právě díky praţské škole. Byla to protiváha tehdy nadřazené fonetice. Fonologie je oblast lingvistiky, která se zabývá 19 ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str HOLENSTEIN, Elmar: Roman Jakobson s approach to language: phenomenological structuralism. Bloomington: Indiana University Press, 1976, str ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str

21 zvukovým fenoménem z hlediska jeho funkce v jazyce. 22 Zajímají ji nejen hlásky a fonémy, ale i přízvuk, intonace, pauzy apod. Naopak podle praţských lingvistů nebyla fonetika (i kdyţ tehdy dominující disciplína) opravdovou lingvistickou vědou. Stála někde na pomezí, dokonce ji označovali za vědu přírodní. 23 Fonémy praţská škola definovala jako nejjednodušší součásti zvukové stránky řeči, které mají určitý význam v daném jazyce. Později byla definice změněna: foném je fonologická jednotka, která se uţ nedá rozloţit na menší a jednodušší fonologické jednotky. 24 Fonémy jsou tedy hlásky, které mají schopnost odlišit význam slova. Jednou z jejich vlastností je, ţe vytvářejí opozice (protiklady). Všechny opozice se podle Trubeckého dělí na dvě základní skupiny: bilaterální (jednorozměrné) a vícestranné (vícerozměrné). 25 V bilaterální opozici mají oba členy společné zvukové vlastnosti, které ve stejném sloţení není moţné najít u jiných fonémů. V multilaterální opozici je tento soubor vlastností společný pro více neţ dva fonémy. Další dělení fonologických opozic je podle vztahu k celému systému na proporcionální, při kterých se vztah mezi dvojicí fonémů dá pozorovat i v jiných dvojicích, a izolované, při kterých se vztah, který je mezi dvojicí fonémů, jiţ v ţádné jiné dvojici nevyskytuje. 26 Poslední Trubeckého dělení opozic je z hlediska vztahu mezi fonémy, které tuto opozici tvoří. Opozice můţe být privativní (jeden člen se od druhého liší přítomností nebo nepřítomností rozlišovacího příznaku např. znělé/neznělé), graduální (jednotlivé fonémy se rozlišují podle různého stupně jedné vlastnosti např. otevřenost) a ekvipolentní (patří sem dvojice, které nepatří ani do jedné z předchozích dvou kategorií). 27 Speciální opozicí je korelace, která podle Trubeckého označuje bilaterální, proporcionální a privativní opozici. 28 Dvojice fonémů v korelaci není na stejné úrovni. Jeden člen se označuje jako příznakový (ten, který má rozlišovací příznak), druhý jako bezpříznakový. Existuje například korelace znělosti (znělé souhlásky jsou označovány jako příznakové a neznělé jako nepříznakové), korelace měkkosti, případně korelace kvantity (v ruštině je samohláska pod přízvukem příznaková a samohláska bez přízvuku 22 VACHEK, Josef: The linguistic schol of Prague. An introduction to its theory and practice. Bloomington: Indiana University Press, 1966, str Tamtéţ, 1966, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str

22 bezpříznaková). Všechny ostatní vztahy mezi fonémy, které se nedají popsat jako korelace, popisují praţští lingvisté jako disjunkci Morfologie a morfonologie Kromě fonologie, která tvořila hlavní oblast zkoumání praţské lingvistické školy, se její členové zabývali také morfologií. I zde však vyuţívali fonologii, snaţili se ji aplikovat na morfologii, čímţ vznikla takzvaná morfonologie (případně morfo fonologie ), která zkoumá fonologickou strukturu morfémů. 30 Morfém je definován jako nejmenší část slova, která nese gramatický význam. Trubeckoj definuje morfém jako komplex fonémů, který se nachází ve velkém počtu slov a má stejný věcný nebo formální význam. 31 V případě, ţe se morfém nezobrazuje na stejný foném ve všech slovech, v nichţ se vyskytuje, Trubeckoj pouţívá označení morfoném. Tento jev se dá pozorovat hlavně v anglickém jazyce, kde se například slovo read v přítomném čase čte jako [ri : d] a v minulém čase jako [red]. Jeden morfém se tedy zobrazuje v různých situacích jako dva fonémy. Proto v tomto případě morfém můţeme označit jako morfoném. Definice morfonémy podle praţských lingvistů zněla následovně: komplexní obraz dvou nebo více fonémů, které se vzájemně zaměňují podle podmínek morfologické struktury v jednom morfému. 32 Dalším příkladem můţe být změna kmene při skloňování, časování nebo tvoření odvozených slov, ke které dochází v slovenském, českém nebo i ruském jazyce (kniha knižní, ruka ruční,...). I v morfologii, podobně jako ve fonologii, viděli členové praţské školy opozice, ve kterých je jeden člen příznakový a druhý bezpříznakový. Na rozdíl od fonologie však bezpříznakový člen není charakteristický absencí rozlišovacího příznaku, ale tím, ţe nevykazuje ţádné znaky o přítomnosti nebo absenci příznaku. 33 Příznakový člen je definován stejně jako ve fonologii. Jako příklad můţeme uvést rozlišení muţského a ţenského rodu. Ţenský rod je příznakový, neboť jasně vypovídá pouze o osobách 29 VACHEK, Josef: The linguistic schol of Prague. An introduction to its theory and practice. Bloomington: Indiana University Press, 1966, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str

23 ţenského pohlaví. Muţský rod je však naopak bezpříznakový. 34 U slova člověk nebo studenti nevíme určit, o jaký rod se jedná. Můţe jít o muţe, nebo se tím mohou myslet muţi i ţeny dohromady. Dalším zajímavým přínosem praţské lingvistické školy je Trnkův termín morfologické exponenty, kterými rozumí všechny formální prostředky, které jsou schopny vyjádřit morfologickou funkci jazyka. Rozděluje čtyři kategorie: fonologické (změna vokalických fonémů nebo souhlásek, např. v anglickém jazyce: sing sang sung), syntetické (spojování různých předpon, přípon, např. při-nést, od-nést, nes-li, nes-eme), analytické (slovosled, zavedené skupiny slov, gramatická shodnost) a sloţené (skupiny slov, které jsou vyjádřeny synteticky) Syntax Praţská lingvistická škola se věnovala do jisté míry i syntaktickým otázkám, ačkoli méně neţ těm fonologickým, případně morfologickým. Hlavní přínos v této oblasti měl jednoznačně Vilém Mathesius se svou funkční větnou perspektivou 36 (přesnější český název je aktuální členění větné 37 ). Zaměřil se na výpověď věty, na informaci, kterou daná věta podává. Z tohoto pohledu se větná výpověď dělí na dvě části. První část je téma. Většinou jde o fakt, který je jiţ známý z předcházejícího textu nebo z kontextu, a tedy nevypovídá nic nového, nenese ţádnou informaci. Druhá část se nazývá réma a označuje část věty, která obsahuje novou informaci, a tedy v sobě nese výpověď dané věty. 38 V obyčejné větě by mělo réma následovat vţdy po tématu. V jazycích, které mají volný slovosled, není problém tuto podmínku splnit (jednoznačně je patrný rozdíl mezi větami: Sestra dostala dárek. kde je jádro výpovědi slovo dárek a Dárek dostala sestra., kde jde o to, ţe dárek dostala právě sestra). U jazyků jako je například angličtina, kde je slovosled víceméně pevně daný, Mathesius udává jiné způsoby jak oddělit téma od rématu. Pokud by v předchozí větě bylo jádro výpovědi ve slově sestra, 34 ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str VACHEK, Josef: The linguistic schol of Prague. An introduction to its theory and practice. Bloomington: Indiana University Press, 1966, str Tamtéţ, str ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str VACHEK, Josef: The linguistic schol of Prague. An introduction to its theory and practice. Bloomington: Indiana University Press, 1966, str

24 v angličtině můţeme pouţít popisný výraz (It was sister who gets the present. Byla to sestra, která dostala dárek.), větný důraz, případně pasivní tvar (The present was given to sister. Dárek byl dán sestře.). Tato teorie vznikla právě porovnáváním českého a anglického jazyka. Později byla aplikována dalšími členy praţské školy i na jiné jazyky Situace od druhé světové války do současnosti Aspekty, kterým jsme se věnovali v předchozí kapitole, byly všechny načrtnuté v tzv. klasickém období praţské školy, tedy od jejího vzniku do vypuknutí druhé světové války v roce Trubeckoj a Mathesius během války zemřeli, Jakobson uprchl do USA. Tyto skutečnosti nepřispěly pozitivně k poválečnému vývoji praţské jazykové školy. Vysoké školy během války zanikly a obecně byl nedostatek mladých a vzdělaných lidí. V první řadě bylo nutné obnovit vysoké školy. Kromě toho v poválečném období proběhla ideologizace všech vědních disciplín, mimo jiné i lingvistiky (strukturalismus byl nahrazen tzv. marxistickou jazykovědou). 40 V 60. letech se situace zmírnila a začala se opět rozvíjet i československá lingvistika (vzniklo Jazykovědné sdruţení, Ústav pro jazyk český, Kruh moderních filologů), ale po okupaci v roce 1968 došlo k opětovné ideologizaci a situace se zlepšila aţ po pádu komunismu. Současní lingvisté nadále rozvíjejí teorie, s nimiţ přišla před 2. světovou válkou praţská škola, ačkoli je viditelný značný rozdíl mezi tehdejší a dnešní jazykovědou a to zejména kvůli vývoji uvnitř funkčního strukturalismu a tendencím k uplatňování matematických metod v jazykovědě. 41 Od 80. let minulého století se práce praţské školy výrazně sloučila s prací různých jazykovědných center (především s americkými) a její myšlenky a rozebíraná témata postupně získávaly novou významnost a důleţitost ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str Tamtéţ, str Tamtéţ, str SEUREN, Pieter A.M.: Western linguistics. An historical introduction. Oxford: Blackwell Publishers, 1998, str

25 3 Kodaňská lingvistická škola 3.1 Vývoj kodaňské lingvistické školy Kodaňská lingvistická škola vznikla v Dánsku v 30. letech 20. století. Na jejím počátku stál dánský lingvista Louis Hjelmslev, který spolu s Viggem Brødalem zaloţil v roce 1931 tzv. Kodaňský lingvistický kroužek (angl.: Linguistic Circle of Copenhagen, franc.: Cercle linguistique de Copenhague). 43 Vlivů na zaloţení školy bylo několik: tradiční dánská filologie, myšlenky Ferdinanda de Saussure (vědomě na něj navazovali, dokonce se povaţovali za jeho nejvěrnější následovníky), vytvoření Praţského lingvistického krouţku. A také myšlenky filozofů, zejména logiků (svou lingvistickou teorii se snaţili vytvořit na základě logiky tak, ţe v ní byly přesně definovány poučky a termíny). 44 Podobně jako praţská škola se také kodaňská stala jednou z nejznámějších v rámci evropské strukturální lingvistiky. Viggo Brødal (jako iniciátor a důleţitá osobnost kodaňské školy) sám nebyl nikdy vnímán jako lingvista, protoţe nikdy nebral jazyk jako imanentní (vyplývající ze samotné podstaty věci) Stál na pomezí lingvistiky a filozofie. Zemřel v roce 1942, nedlouho po vytvoření kodaňské školy, kde se hlavní osobností stal Louis Hjelmslev. Jeho přínos pro kodaňskou školu je však nepopíratelný. Zavedl v dánské lingvistice strukturální metody a také metody logiky. Louis Hjelmslev studoval komparativní lingvistiku v Kodani, Praze a Paříţi. Jeho otec byl profesor matematiky, coţ mělo vliv i na Hjelmslevův přístup k jazyku. Ovlivněn praţskou školou a strukturalismem Ferdinanda de Saussera naplánoval novou metodu pro popisnou lingvistiku, kterou nazval glosematika. Ta se stala základem celé školy, a ačkoli nikdy nebyla teorií jazykovědy v pravém slova smyslu, ovlivnila moderní světovou jazykovědu. Jeho nejznámější knihou zabývající se glosematikou je Omkring sprogteoriens grundlæggelse (angl. Prolegomena to a Theory of Language, česky O základech teorie jazyka), která byla vydána v Dánsku v roce Z dalších představitelů kodaňské školy bychom mohli zmínit například Hanse Jørgena Uldalla, který rozšířil Hjelmslevovu glosematiku. Jeho názory na tuto teorii se však od Hjelmslevových značně lišily. Významný byl i přínos Eliho Fischera- 43 SEUREN, Pieter A.M.: Western linguistics. An historical introduction. Oxford: Blackwell Publishers, 1998, str ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str

26 Jørgensena, který sice byl členem kodaňského krouţku, ale věnoval se zejména fonetice a fonologii. V tomto směru ovlivnil i samotného Hjelmsleva. 3.2 Glosematika Glosematika byla vytvořena Louisem Hjelmslevem jako plán nové strukturální lingvistické teorie. Ačkoli nebyla dokončena a úplná (a navíc se po jeho smrti značně rozpadla), stala se hlavním přínosem kodaňské školy, a proto se ní budeme zabývat v následující části této práce. Hjelmslev cítil potřebu vytvořit lingvistiku tak, aby byl jazyk brán ne jako prostředek, jako souhrn fyzických, fyziologických, psychologických a logických jevů. Chtěl, aby lingvistika byla vnímána jako činnost zabývající se jazykem jako samostatným cílem. 45 Vytvořil komplexní strukturu abstraktních formálních pojmů, terminologii, kterou se často nelze vysvětlit na konkrétním reálném příkladu. Proto se v následující části práce zaměříme hlavně na základní pojmy a teorie, které Hjelmslev vytvořil. Podle něj má být teorie jazyka nerozporná, vyčerpávající a co nejjednodušší. Popis musí být nerozporný, vyčerpávající a co nejjednoduchší. Požadavek nerozpornosti je nadřazen požadavku vyčerpávajícího popisu. Požadavek vyčerpávajícího popisu je nadřazen požadavku jednoduchosti. 46 Tyto tři poţadavky nazývá empirickým principem teorie jazyka. Poţadavek jednoduchosti se dále dělí na dva principy: princip ekonomie (popis se provádí skrze proceduru, která je uspořádána tak, ţe výsledek je co nejjednodušší a bude zastavena, pokud jiţ nevede k dalšímu zjednodušení) a princip redukce (kaţdá operace v proceduře bude pokračovat nebo se opakovat, dokud není popis vyčerpaný, a na kaţdém stupni by měla vést k co nejmenšímu počtu objektů). 47 Přitom pouţívá princip dedukce, od celku k nejmenším částem textu, od celého neurčitého textu k větě, slovu, slabice. Tím dospěl k závěru, ţe počet objektů jazyka s dedukcí klesá. V neohraničeném textu je nekonečný počet vět, případně slov. Počet slabik je uţ ale ohraničený (i kdyţ stále poměrně vysoký) a počet fonémů je ve většině 45 ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str HJELMSLEV, Louis: O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972, str Tamtéţ, str

27 druhu). 51 Na tomto místě by bylo dobré rozdělit jazyk na systém (paradigma) a proces jazyků velmi malý (přibliţně 20). Na základě dedukce se tedy podle Hjelmsleva jazyková teorie můţe přiblíţit svému cíli: umoţnit nerozporný a vyčerpávající popis systému Vztahy mezi jazykovými jednotkami Text se skládá z jednotek, ale těmto jednotkám Hjelmslev nepřipisuje důleţitost. Nejdůleţitější jsou v jazykové teorii podle něj vzájemné vztahy (formální jevy) mezi jednotkami a vztahy mezi jednotkou a celým souborem jednotek. Tyto vztahy jsou primární a jednotlivé jednotky jsou jen jejich průsečíky, které by samy o sobě nemohly existovat. Vztah, který splňuje podmínky určité analýzy, se nazývá funkce. Jednotlivé jednotky, mezi nimiţ je funkce, se nazývají funktivy. Funktivem však můţe být i samotná funkce, tedy existují také funkce mezi funkcemi. Funktiv, který není funkcí, se nazývá veličina nebo entita. Funktivy se dělí na konstanty a proměnné. Konstanta je takový funktiv, jehož přítomnost je nutnou podmínkou pro přítomnost toho funktivu, k němuž má funkci; pod proměnnou budeme naopak rozumět funktív, jehož přítomnost není nutnou podmínkou pro přítomnost funktívu, k němuž má funkci. 49 Na tomto základě můţeme definovat tři druhy funkcí. Interdependence, vzájemná závislost, je funkce mezi dvěma konstantami, determinace je funkce mezi konstantou a proměnnou, tedy přítomnost jednoho funktivu je podmíněna přítomností druhého, ale ne naopak. Konstelace je pak funkce mezi dvěma proměnnými, dva členy jsou slučitelné, ale nepředpokládají se navzájem. 50 Dále je moţné v určitých situacích pouţívat společné pojmenování pro interdependenci a determinaci (mezi jejich funktivy se vyskytuje jedna nebo více konstant) koheze; podobně společně pro interdependenci a konstelaci existuje název reciprocity (funkce, která má funktivy pouze jednoho (syntagma). Jak jsme uvedli dříve, systém obsahuje vertikální vztahy a proces horizontální vztahy. Proto se funkce liší v závislosti na tom, zda se týkají systému, nebo 48 HJELMSLEV, Louis: O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972, str Tamtéţ, str ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str HJELMSLEV, Louis: O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972, str

28 procesu. Zde se rozlišují dva druhy funkcí: funkce jak tak i (logická konjunkce) a funkce buď anebo (logická disjunkce). 52 Konjunkce je typická pro proces, protoţe jde o koexistenci příslušných jednotek vedle sebe (horizontální formát). Disjunkce je typická pro systém, protoţe jde o výběr alternativy (vertikální uspořádání). Jako příklad bychom mohli uvést slovenská slova mak, lak, tak. Kaţdé slovo obsahuje konjunkci, například m + a + k, ale mezi jednotlivými slovy je paradigmatický vztah, disjunkce (na prvním místě ve slově lze pouţít m, l nebo t). Na základě těchto dvou funkcí rozděluje Hjelmslev všechny výše zmíněné výrazy (funkce, funktiv, interdependence, determinace, konstelace) do dvou kategorií podle toho, zda jde o systém nebo proces (viz Tabulka 2). Obecné termíny Termíny pro systém Termíny pro proces vztahy, závislost korelace, (ekvivalence) relace (konexe) funktivy koreláty reláty funkce: funkce aut ( jak tak i ): funkce et ( buď anebo ): interdependence komplementárnost solidárnost determinace specifikace selekce konstelace autonomie kombinace Tabulka 1: Základní pojmy glosematiky (Zdroj: ČERNÝ, Jiří.: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str. 172) Figury vs. znaky Podle Hjelmsleva se jazyk skládá z figur a znaků. Figury jsou jednotky, které nemají vlastní význam, ale skládají se z nich znaky. Izolovaný znak také nemá ţádný význam. 53 Významu nabývá vţdy v určitém kontextu. Figura je tedy bezpříznaková jednotka jazyka a znak je druh funkce, jejíţ funktivy jsou obsah a výraz. Ty rozebereme v následující části. 52 HJELMSLEV, Louis: O základech teorie jazyka. Praha: Academia, 1972, str ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str

29 3.2.3 Obsah vs. výraz V jazyce rozlišuje dvě roviny: obsah (myšlenku) a výraz (zvukový nebo písemný). Obě jsou nestrukturované, ale dají se rozloţit na minimální funkční jednotky glosémy. Jednotky obsahu a také jednotky výrazu mohou být uspořádány do hierarchicky strukturovaných komplexů, přestoţe mezi jednotlivými komplexy obsahu a komplexy výrazu není jednoznačná korelace. Některé konkrétní jednotky z výrazové roviny (figury) se kombinují s určitými konfiguracemi minimálních jednotek z obsahové roviny a tak vznikají znaky. 54 Hjelmslev nevysvětluje, jaké vztahy jsou mezi většími strukturami z jedné a druhé roviny. Z jeho práce není viditelná ţádná analýza analogie mezi obsahovou rovinou a výrazovou rovinou Substance vs. forma Jiné dělení v jazyce je dělení na substanci a formu. Tato dvojice se týká i obsahu i výrazu. Můţeme tedy rozlišit formu obsahu, substanci obsahu, formu výrazu a substanci výrazu. Zde zavádí Hjelmslev další abstraktní pojem purport (překládaný jako materiál). Vysvětluje ho jako nečleněné neohraničené kontinuum. Aţ forma z něj můţe vytvořit ohraničenou část, substanci. 55 Co se týče obsahové roviny, purport obsahu je souhrn všech předmětů a jevů, který je stejný pro všechny jazyky (nemá souvislost s ţádným jazykovým znakem). Forma obsahu, která uţ záleţí na konkrétním jazyce a je na purportu nezávislá, z něj vyčleňuje určitou konkrétní část, která se nazývá substance obsahu (i ta vychází z konkrétního jazyka). Forma obsahu a substance obsahu tvoří obsahovou sloţku znaku. 56 Jako příklad bychom mohli uvést stupňování barev od světlé po tmavou. Ve většině jazyků se rozlišuje bílá, šedá a černá barva, ale některé jazyky mají odlišný počet oblastí na základě rozšíření mezioblasti šedé barvy. Konkrétně ve slovenském jazyce se hovorově rozlišuje sivá farba (spisovný a správný tvar) a šedá farba (jako tmavší odstín šedé). Počet těchto oblastí a jejich rozměr (substance obsahu) závisí na formě obsahu kaţdého jazyka. 54 SEUREN, Pieter A. M.: Western linguistics. An historical introduction. Oxford: Blackwell Publishers, 1998, str ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str Tamtéţ, str

30 Stejně tak můţeme rozdělit i výrazovou rovinu. Purport výrazu je v tomto případě souhrn všech zvuků, které můţe člověk vyslovit. Pomocí formy výrazu je moţné z tohoto neurčitého kontinua vyčlenit substanci výrazu, tedy jednotlivé hlásky. 57 Formy výrazu jsou odlišné pro různé jazyky. Například počet a výslovnost samohlásek se liší ve více jazycích (např. v anglickém jazyce a, které se vyslovuje několika způsoby v závislosti na postavení ve slově, v českém jazyce a / á; v slovenském jazyce a / á / ä; v švédském jazyce a / ä / å). 3.3 Situace po smrti Luise Hjelmsleva Jak jsme zmínili, po smrti Luise Hjelmsleva se teorie glosematiky přestala rozvíjet. Ještě za jeho ţivota se sice někteří lingvisté pokusili glosematiku aplikovat na konkrétní jazyk (o coţ se on sám nikdy nepokusil) a později ovlivnila glosematika mnoho dalších lingvistů patřících ke strukturálnímu směru, ale nemůţeme říct, ţe by byl tento vliv nějak výrazný. Kodaňský krouţek nadále existoval, ale nebyla to jiţ lingvistická škola, která by měla jednotný směr. V roce 1989 skupina členů zaloţila dánskou školu funkční gramatiky (angl.: the School of Danish Functional Grammar), v níţ chtěli spojit myšlenky Hjelmsleva a Brøndala s moderní funkční lingvistikou. Jako významné členy této nové školy bychom mohli uvést jména jako Peter Harder, Elisabeth Engberg Petersen, Frans Gregersen či Michael Fortescue. 57 ČERNÝ, Jiří: Dějiny lingvistiky. Olomouc: nakladatelství Votobia, 1996, str

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI OBSAH Slovo úvodem (V. Skalička) 13 Ferdinand de Saussure a jeho Kurs (F. Čermák) 15 K českému překladu a vydání Kursu obecné lingvistiky (F. Čermák) К druhému českému vydání (F. Čermák) 31 Předmluva к

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Příběh jednoho moderního projektu

Příběh jednoho moderního projektu Příběh jednoho moderního projektu Pražský lingvistický kroužek, 1926-1948 Jindřich Toman Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum Praha 2011 OBSAH PŘEDMLUVA 9 Poděkování 12 Poděkování k českému

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk 6. Ruský jazyk 75 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Ruský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Ruský

Více

Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015 Robert Adam, 2015

Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015 Robert Adam, 2015 Morfologie Příručka k povinnému předmětu bakalářského studia oboru ČJL Robert Adam Grafická úprava Jan Šerých Sazba DTP Nakladatelství Karolinum Vydání první Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství

Více

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický OBSAH Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický Úvod Rozdělení jazykového rozboru Poměr fonologie k fonetice. Dějiny bádání Fonémy a varianty Monofonémové hodnocení hláskových komplexů Dvoufonémové

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika

Více

RELACE, OPERACE. Relace

RELACE, OPERACE. Relace RELACE, OPERACE Relace Užití: 1. K popisu (evidenci) nějaké množiny objektů či jevů, které lze charakterizovat pomocí jejich vlastnostmi. Entita je popsána pomocí atributů. Ty se vybírají z domén. Různé

Více

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Protetické v- v pražské mluvě seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Osnova shrnutí dosavadní literatury metodologie našeho výzkumu dosavadní výsledky Dosavadní literatura shrnuje James

Více

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch ORGANIZACE A ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V ÚSTECKÉM KRAJI - KOMPARACE The organization and managing of tourism

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.

Obecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová

Více

obecná lingvistika LING Ústav obecné lingvistiky Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

obecná lingvistika LING Ústav obecné lingvistiky Filozofická fakulta Univerzity Karlovy LING Ústav obecné lingvistiky Filozofická fakulta Univerzity Karlovy obecná lingvistika Den otevřených dveří 11. ledna 2014 15 hodin, nám. Jana Palacha 2, míst. 104 LING oddělení lingvistiky Filozofická

Více

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce Vytvoření Map učebního pokroku umožňuje vyhodnotit v testování Stonožka i dílčí oblasti učiva. Mapy učebního pokroku sledují individuální pokrok žáka a nabízejí

Více

ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY. Bakalářské studium

ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY. Bakalářské studium ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY Bakalářské studium A. Studenti přijatí (dříve) k magisterskému studiu oboru zapisují povinné a volitelné předměty podle dvouoborového studia

Více

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Sdělení MŠMT čj.: MSMT-10054/2012-23 Příloha č. 1 1. KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠEK A DÍLČÍCH ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ 1.1 ZPŮSOB VÝPOČTU A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKU

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus

Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy a filosofie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vliv Ferdinanda de Saussura na francouzský strukturalismus Aneta Benešová Vedoucí bakalářské práce:

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ŠABLONA ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Toto je šablona ke zpracování závěrečné práce (bakalářské, diplomové apod.) z ruského jazyka. Informace zde uvedené jsou jen orientační a student bude konzultovat konečnou formu

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta

Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Obecné poučení o jazyku a řeči Odliší pojem jazyk, řeč a mluva Popíše jednu z hypotéz

Více

Pražský lingvistický kroužek a jeho přínos pro strukturalismus v antropologii

Pražský lingvistický kroužek a jeho přínos pro strukturalismus v antropologii 1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Bakalářská práce Pražský lingvistický kroužek a jeho přínos pro strukturalismus v antropologii Miroslava Nováčková Plzeň 2012 2 Západočeská univerzita

Více

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018 2. Množiny, funkce MNOŽIN, ZÁKLDNÍ POJMY Pojem množiny patří v matematice ke stěžejním. Nelze jej zavést ve formě definice pomocí

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA

DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA DOKTORSKÉ STUDIUM: OBOR OBECNÁ JAZYKOVĚDA http://wwwdata.muni.cz/study/branch.asp?subjekt=arts&program=85&typ=d&forma=p&obor=7310v115 STUDIJNÍ PROGRAM P7310 FILOLOGIE OBECNÁ JAZYKOVĚDA (7310V115) Oborová

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným 4. pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost 9.

Více

Magisterské studium. OJ410 Magisterská diplomní práce všichni --- 30

Magisterské studium. OJ410 Magisterská diplomní práce všichni --- 30 ROZPIS PŘEDMĚTŮ PRO JEDNOTLIVÉ TYPY STUDIA OBECNÉ JAZYKOVĚDY Magisterské studium 1.2 MAGISTERSKÉ počty kreditů za hodinu přímé výuky: zápočet (z): 1-2 kolokvium (k): 2 zkouška (zk): 2-3 1.2.1 JEDNOOBOROVÉ

Více

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP. DALŠÍ CIZÍ JAZYK - RUSKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí.

Tam, kde anglické příklady neodpovídají českému jazykovému systému, se český překlad neuvádí. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 01.020 Listopad 1997 Terminologie - Slovník ČSN ISO 1087 01 0501 Terminology - Vocabulary Terminologie - Vocabulaire Terminologielehre - Begriffe Tato norma je identická s ISO

Více

Bakalářský seminář - 3

Bakalářský seminář - 3 - 3 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Postup při vypracování samotné závěrečné bakalářské

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. Informace o přijímacích zkouškách podle studijních programů

Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. Informace o přijímacích zkouškách podle studijních programů 1 Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě Informace o přijímacích zkouškách podle studijních programů 1. Studijní program N7504 Učitelství pro střední školy a) Studijní obor: Učitelství Anglického

Více

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz VII. SYSTÉMY ZÁKLADNÍ POJMY SYSTÉM - DEFINICE SYSTÉM (řec.) složené, seskupené (v

Více

Komplexita a turbulence

Komplexita a turbulence SA414 - přednáška č. 5 Sociální systémy, systémy lidských aktivit Kybernetika (2. řádu): člověk a znalos(i) Povaha znalosti - mentální modely jako vzory Externalizace znalostí symboly a jazyk Znalosti

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017 PONDĚLÍ Sluchové vnímání a paměť kniha: Mezi námi předškoláky (1,2,3) Sluchová paměť Opakování vět s více slovy (básničky ) 1 Vnímání rytmu Napodobování rytmu (dítě

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce 1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce 3. TVOŘENÍ, PŘENOS A PERCEPCE ŘEČI 3.1. Tvoření řeči 3.1.1 Ústrojí dýchací 3.1.2 Ustrojí hlasové 3.1.3 Ústrojí

Více

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost. Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost. Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Scientific Papers of the University of Pardubice Faculty of Humanities 10/2004

Scientific Papers of the University of Pardubice Faculty of Humanities 10/2004 Scientific Papers of the University of Pardubice Series C Faculty of Humanities 10/2004 Věra HYHLÍKOVÁ Vilém Mathesius a Pražský lingvistický kroužek Článek Vilém Mathesius a Pražský lingvistický kroužek

Více

5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté

5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté 5.1 Český jazyk a literatura Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace 4 4 4 4 Realizuje se obsah vzdělávacího oboru

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

Úvod do logiky (VL): 5. Odvození výrokových spojek z jiných

Úvod do logiky (VL): 5. Odvození výrokových spojek z jiných Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK) Úvod do logiky (VL): 5. Odvození z jiných doc. PhDr. Jiří Raclavský,

Více

4.9.70. Logika a studijní předpoklady

4.9.70. Logika a studijní předpoklady 4.9.70. Logika a studijní předpoklady Seminář je jednoletý, je určen pro studenty posledního ročníku čtyřletého studia, osmiletého studia a sportovní přípravy. Cílem přípravy je orientace ve formální logice,

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Německý jazyk - Kvinta

Německý jazyk - Kvinta - Kvinta Německý jazyk Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová. Ročník 2. Datum tvorby Anotace. -prezentace určena pro učitele Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Hana Blaudeová Český jazyk Ročník 2. Datum tvorby 05.05.2013 Anotace -prezentace určena pro učitele

Více

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie 1. Úvod do filozofie * PŘEDMĚTY SPOLEČNÉHO ZÁKLADU POVINNÉ 1 způs. zak. (Platnost akreditace: 24.4. 2008 30.4. 2012) druh před.

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Uplatnění jazyka v jednotlivých funkčních stylech Český jazyk a literatura Pavla Jamborová

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Lubomír Grúň. Finanční právo a jeho systém

Lubomír Grúň. Finanční právo a jeho systém Lubomír Grúň Finanční právo a jeho systém 1 O b s a h ÚVOD... Finanční právo, jeho systém a místo v právním řádu... Stručný náčrt historie finančního práva jako pedagogické discipliny... Finančně právní

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava. Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_299.PSY.23 Dějiny psychologie 1_prezentace Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0744 Šablona: VY_32_INOVACE

Více

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se MNOŽIN, ZÁKLDNÍ POJMY Pojem množiny patří v matematice ke stěžejním. Nelze jej zavést ve formě definice pomocí primitivních pojmů; považuje se totiž rovněž za pojem primitivní. Představa o pojmu množina

Více

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Komunikace verbální. Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Komunikace verbální Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Verbální komunikace Počátky slovního dorozumívání dle výzkumných zjištění

Více

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík B i n á r n í r e l a c e Patrik Kavecký, Radomír Hamřík Obsah 1 Kartézský součin dvou množin... 3 2 Binární relace... 6 3 Inverzní relace... 8 4 Klasifikace binární relací... 9 5 Ekvivalence... 12 2 1

Více

Specifické poruchy učení a jejich problematika

Specifické poruchy učení a jejich problematika MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Specifické poruchy učení a jejich problematika Bakalářská práce Brno 2006 Autor práce: Kateřina Večerková Vedoucí práce: doc. PaedDr.

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Historie managementu

Historie managementu Historie managementu Historický vývoj managementu 1. klasická škola teorie řízení 2. škola mezilidských vztahů 3. empirická škola teorie řízení 4. škola sociálních systémů 5. nová škola teorie řízení Klasická

Více

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

PŘÍLOHA 4. Rýmařovsko

PŘÍLOHA 4. Rýmařovsko PŘÍLOHA 4 Rýmařovsko PŘÍLOHA 5 Okres Rýmařov v roce 1948 PŘÍLOHA 6 Národnostní složení obyvatelstva v Rýmařově v roce 1930 Němci Češi jiné PŘÍLOHA 7 Národnostní složení obyvatelstva v okrese Rýmařov v

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Jaroslava Simonová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta UK Praha výzkumný projekt Přechod mezi preprimárním

Více

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o... Logika 5 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1 Logika je věda o.... slovech správném myšlení myšlení Otázka číslo: 2 Základy

Více

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ. Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor. Název práce JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní/Hudební fakulta Katedra/Ateliér Studijní obor Název práce Diplomová práce [druh práce - Bakalářská práce, Diplomová práce, Disertační práce] Autor práce:

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský

,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické

Více

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI

KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

Návrh systému volitelných předmětů

Návrh systému volitelných předmětů Návrh systému volitelných předmětů šestileté studium v předmaturitním ročníku - 2009/10 Týdenní počet hodin v rozvrhu žáka je 33. 1. Povinné předměty - výuka organizovaná podle tříd Český jazyk 5 Cizí

Více

Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016

Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016 Hradec Králové, 20. 12. 2016 č.j.: DFF/673/2016 Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016 Podmínky přijímacího řízení pro doktorské studium pro akademický rok 2017/2018 Tímto výnosem je vypisováno přijímací řízení

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

NIZOZEMSKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie

NIZOZEMSKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie NIOEMSKÝ JAYK A LITERATURA (jednooborové bakalářské studium) B 7310 Filologie (Platnost akreditace: 17.2. 2009 1.3. 2015) Název předmětu 1 PS Úvod do filozofie * Y SPOLEČNÉHO ÁKLADU POVINNÉ 1 2p + 0s 2p

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Slovní

Více

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými. Ročník: 3. Časová dotace: 8 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení praktické čtení pozorné, plynulé čtení vět a souvětí přednes básní vypravování dramatizace četba uměleckých a naučných textů Žák získává

Více

Příprava podkladů pro přihlášku vynálezu / uţitného vzoru, proces přípravy a podání přihlášky

Příprava podkladů pro přihlášku vynálezu / uţitného vzoru, proces přípravy a podání přihlášky Příprava podkladů pro přihlášku vynálezu / uţitného vzoru, proces přípravy a podání přihlášky Ing. Jiří Sedlák Patentový zástupce Evropský patentový zástupce Soudní znalec v oboru patenty a vynálezy PŘÍPRAVA

Více

Formální požadavky na zpracování bakalářské práce

Formální požadavky na zpracování bakalářské práce - 1 - Formální požadavky na zpracování bakalářské práce Minimální rozsah 40 stran Řádkování Řádkování 1,5 Písmo Velikost 12, Times New Roman Okraje Horní okraj stránky 25 mm, dolní okraj stránky 25 mm,

Více

Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r JAZYK Etymologie a historicko-srovnávací výzkum slovanských jazyků.

Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r JAZYK Etymologie a historicko-srovnávací výzkum slovanských jazyků. Tematika XVI. mezinárodního sjezdu slavistů v Bělehradě v r. 2018 přijatá na zasedání MKS v Praze 31. srpna 2015 a schválená na zasedání Prezidia MKS v Bělehradě 3. prosince 2015. Na XVI. mezinárodním

Více

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8 Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém

Více

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU

DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU DIACHRONNÍ VÝVOJ JAZYKŮ JAKO ZMĚNA SYSTÉMU ZMĚNA V JAZYCE Základním předmětem diachronní lingvistiky je diference. Jedním z možných českých překladů tohoto slova je rozdíl, což nám říká prostě to, že se

Více