Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie"

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie Biopotraviny jako produkty ekologického zemědělství, jejich propagace a spotřeba Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. Vypracovala: Šárka Skoupá Brno 2007

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Biopotraviny jako produkty ekologického zemědělství, jejich propagace a spotřeba vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použitých pramenů. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,dne.. Podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní Ing. Tamaře Dryšlové, Ph.D. a Ing. Janu Málkovi, CSc. z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie AF MZLU, za poskytnutí mnoha informací prostřednictvím předmětu Ekologické zemědělství. Panu Mgr. Tomáši Václavíkovi ze svazu ekologických zemědělců PRO-BIO za spolupráci, ochotu a poskytnutí informací pro tuto práci. Zvláště pak děkuji panu Ing. Mgr. Ladislavu Hanušovi, Ph.D. z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MZLU a Ing. Zbyňku Ulčákovi, Ph.D. z Katedry enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity za vedení při zpracování této bakalářské práce.

4 ANOTACE Cílem této bakalářské práce je objasnit principy ekologického zemědělství a výroby biopotravin, jejich certifikaci a požadavky na kvalitu. Seznamuje s vývojem a přehledem legislativy ekologického zemědělství. Charakterizuje nabídku a poptávku po biopotravinách v České republice a překážky při nákupu těchto potravin. Práce hodnotí počet prodejců (distributorů, dovozců), výrobců a produktů propagovaných v měsíčníku Bio Obchod v rozmezí let V závěru je zhodnocena propagace biopotravin na propagačních akcích, v médiích a tisku. Klíčová slova: biopotraviny, ekologické zemědělství, spotřeba, kvalita, propagace, legislativa

5 ANNOTATION Aim of the submitted bachelor thesis is to review basic principles of organic agriculture, their production and certification as well as quality requirements. First, history and development of legislation of organic agriculture is introduced. Then market s supply and demand on wholefood in the Czech Republic and trade barriers connected with shopping of the foodstuff are summarized. Next, evaluation of number of dealers (distributors, importers), producers and product portfolio promoted in the Bio Obchod journal issued monthly during years is presented. Last part is devoted to evaluation of current propagation channels like agitprop actions, public media and press. Keywords: wholefood, organic agriculture, consumption, quality, propagation and legislation.

6 Seznam použitých zkratek: BSE ČR EHS EPA ES EU FAO FiBL GMO IFOAM MZe MŽP OSN USA USD Spongiformní encefalopatie skotu (Bovine Spongiform Encephalopathy) Česká republika Evropské hospodářské společenství Agentura pro ochranu o životní prostředí (Environmental Protection Agency) Evropské společenství Evropská unie Organizace pro výživu a zemědělství (The Food and Agriculture Organization) Výzkumný ústav organického zemědělství (Forschungsinstitut für Biologischen Landbau) Geneticky modifikované organismy Mezinárodní federace organického zemědělství (International Federation of Organic Agriculture Movements) Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Organizace spojených národů Spojené státy americké (The United States of America) Americký dolar (United States dollar)

7 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ LEGISLATIVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ KONTROLA, CERTIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ BIOPOTRAVIN A BIOPRODUKTŮ Osvědčení o původu Označování bioproduktů Označování biopotravin VÝROBA BIOPOTRAVIN Povolené zpracovatelské postupy Použití přídatných a pomocných látek Přídatné látky Arómata Pomocné látky Enzymy Mikroorganismy Vitaminy a minerální látky Soli NABÍDKA A POPTÁVKA PO BIOPOTRAVINÁCH Poptávka po biopotravinách Nabídka biopotravin DŮLEŽITÉ ASPEKTY PŘI NÁKUPU BIOPOTRAVIN Zdravotní kvalita biopotravin Antibiotika a růstové hormony Chov hospodářských zvířat Pesticidy Biodiverzita Geneticky modifikované organismy Energie a neobnovitelné zdroje Chuť biopotravin Cena biopotravin Rozdíl mezi konvenčními potravinami a biopotravinami PROPAGACE BIOPOTRAVIN Bartákův hrnec Měsíc biopotravin Biopotravina roku Propagace biopotravin v tisku SUBJEKTY ZABÝVAJÍCÍ SE PROPAGACÍ BIOPOTRAVIN PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Green marketing marketing pro ekologii Bioinstitut Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK... 54

8 SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... 56

9 1. ÚVOD Ekologické zemědělství představuje systém hospodaření, který používá pro životní prostředí šetrné způsoby k potlačování plevelů, škůdců a chorob, zakazuje použití syntetických pesticidů a hnojiv, v chovu hospodářských zvířat klade důraz na pohodu zvířat, dbá na celkovou harmonii agroekosystému a jeho biologickou rozmanitost a upřednostňuje obnovitelné zdroje energie a recyklaci surovin. Mnoho spotřebitelů nezná rozdíly mezi ekologicky a konvenčně vyprodukovanými potravinami. Biopotraviny, produkty ekologického zemědělství, nabízejí hodnoty a kvality, které nebyly dosud spotřebitelům dostatečně vysvětleny. Nejvýznamnějším distribučním místem pro biopotraviny ve všech vyspělých zemích je maloobchodní prodej, ale v posledních letech se rozšiřuje i nabídka v supermarketech a hypermarketech. Spotřebitel potravin ve vyspělých zemích má dnes jiné požadavky než v minulosti. Zatímco dříve byl problém v nedostatku potravin, dnes jich máme přebytek. Na prvním místě již není množství potravin, ale jejich kvalita. Biopotraviny si na celém světě rychle získávají oblibu u spotřebitelů a jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejících segmentů potravinářského trhu. Důležitým aspektem přispívajícím ke zvýšení spotřeby biopotravin je jejich propagace, která je v České republice velmi často nedostatečná. 10

10 2. CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce je seznámit se se zákonnou úpravou ekologického zemědělství a požadavky na kvalitu biopotravin, charakterizovat nabídku a poptávku po biopotravinách v České republice a objasnit důvody a překážky při nákupu biopotravin. Součástí práce je i zhodnocení propagace biopotravin v informačním měsíčníku pro prodejce biopotravin v rozmezí let

11 3. VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Důležitým rokem v oblasti ekologického zemědělství je rok V Německu je tento rok úzce spjat s Rudolfem Steinerem. Byl uskutečněn Kurs biodynamického zemědělství a v roce 1930 bylo založeno první sdružení v Evropě Demeter. V letech 1930/40 působil ve Švýcarsku Dr. Hans Mueller a organicko-biologické zemědělství se stalo nejběžnější organickou zemědělskou praxí v německých mluvících zemích. V roce 1972 vznikla mezinárodní federace organického zemědělství - IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements). Založení této organizace byl důsledek rozvoje ekologického zemědělství a zájmu spotřebitelů o biopotraviny. Výzkumný ústav organického zemědělství - FiBL (Forschungsinstitut für Biologischen Landbau) byl ve Švýcarsku založený o rok později a nyní je to největší celosvětový organický výzkumný ústav (Obr.1). Obr.1 Logo Výzkumného ústavu organického zemědělství FiBL První nadnárodní směrnice IFOAM (Basic standards Základní standardy) byly vydány až pro období Stanovují v obecné podobě požadavky na úpravu pravidel ekologického zemědělství. První závazná právní norma upravující ekologické zemědělství byla vydána v roce 1985 v Rakousku a poté byly vydány zákony i v dalších zemích. V roce 1990 proběhl první BioFach v Německu (Obr.2), což je nyní důležitý světově známý veletrh organického zemědělství a bioproduktů. Obr.2 Logo veletrhu organického zemědělství a bioproduktů BioFach V roce 1991 bylo vydáno Nařízení Rady (EHS) 2092/1991, které je právně závaznou normou stanovující požadavky pro označování bioproduktů a biopotravin a jejich uvádění do oběhu. Avšak směrnice tradičních svazů jsou propracovanější a 12

12 přísnější než národní zákony a zákony členských států Evropské unie jsou přísnější než Nařízení Rady (EHS) 2092/91. Nařízení se stalo se zákonem v roce Základní standardy IFOAM (Obr.3) stanovují obecné zásady pro hospodaření, výrobu biopotravin a obchodování s nimi, pro kontrolu a certifikaci, veřejné stravování a výrobu nepotravinářských výrobků. Aby byly produkty zemí a členů svazů uznávány v mezinárodním obchodě mimo Evropskou unii (EU), musí národní zákony a směrnice svazů minimálně splňovat požadavky Basic standards a musí být akreditovány podle kritérií IFOAM. Základní standardy IFOAM jsou poněkud přísnější než Nařízení rady 2092/91. Hlavní cíle IFOAM jsou především poskytovat spolehlivé informace o ekologickém zemědělství, podporovat jeho aplikování v celosvětovém měřítku a vytvořit shodnou mezinárodní garanci kvality bioproduktů. Jeho posláním je vést, sdružovat a pomáhat ekologickému hnutí v celé jeho rozmanitosti. V současné době zastává pozici poradce OSN a FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství). Obr.3 Logo IFOAM První akční plán organického zemědělství byl vytvořený v roce 1995 v Dánsku. Roku 1999 byly publikovány standardy organického zemědělství - Codex Alimentarius. Dále vznikla Agenda 2000.( Yussefi, M., Willer, H., 2003) Významnější posun ve prospěch organického zemědělství měla za následek BSE, známá jako nemoc šílených krav, v lednu 2001, která způsobila spotřebitelskou krizi v Evropě. V roce 2003 byla uskutečněna Evropská konference o akčním plánu organického zemědělství. 4. LEGISLATIVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ V Evropské Unii je ekologické zemědělství upraveno Nařízením rady č. 2092/91, o ekologickém zemědělství a k němu se vztahující označování zemědělských produktů a potravin. Česká republika vstoupila do Evropské Unie, a proto je povinna veškeré principy bez výjimky dodržovat. 13

13 Kromě těchto předpisů jsou platné i následující předpisy Evropského společenství: - nařízení 94/92 (dovoz z třetích zemí) - nařízení 207/93 (doplňuje nařízení 2092/91) - rozhodnutí 2000/728 (poplatky za eko-značku) - nařízení 1788/2001 (certifikace a inspekce při dovozu z třetích zemí) - nařízení 223/2003 (označování). - nařízení 1452/2003 (o vytvoření databáze ekologických osiv ve státech EU) ( V České republice je ekologické hospodaření upraveno především právními předpisy, které prošly mnoha změnami. Důležitým zákonem byl zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, který byl změněn a byl vydán zákon č. 553/2005 Sb., kterým se mění zákon č.242/2000sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. V současné době je v platnosti zákon č. 30/2006 Sb., který obsahuje úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 553/2005 Sb. a také vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Také platí některé zvláštní předpisy. Zákon č. 553/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem a je hlavní normou, která vymezuje pravidla pro pěstování rostlin a chov hospodářských zvířat, pro zpracování, dovoz, vývoz, označování a kontrolu bioproduktů a biopotravin. Zákon upravuje pouze ty oblasti, které neřeší Nařízení Rady č. 2092/91. ( Některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství provádí vyhláška č.16/2006 Sb., kterou se ruší původní vyhláška 53/2001 ve znění vyhlášek 263/2003 a 174/2004, která nabyla účinnosti dnem 1. února Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství další podmínky hospodaření v ekologickém zemědělství (např. chov hospodářských zvířat, chov králíků, chov ryb aj.). Mezi zvláštní předpisy patří např. zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost bioproduktů nebo zákon č. 77/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat 14

14 proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Z vyhlášek je možno uvést následující: vyhláška č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek při výrobě potravin, vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách, vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky a mnoho dalších. Nařízením rady č. 2092/91 o ekologickém zemědělství bylo schváleno v roce Cílem nařízení je vytvořit na rostoucím trhu biopotravin právní jistotu. Nařízení Rady EU obsahuje ustanovení týkající se zemědělských výrobků, to znamená, že zde není žádná úprava týkající se soli a vody. Nařízení Rady EU platí pro nezpracované zemědělské produkty, kterými jsou rostlinné produkty a živočišné produkty s výjimkou ryb ze zemědělského rybníkářství. 5. KONTROLA, CERTIFIKACE A OZNAČOVÁNÍ BIOPOTRAVIN A BIOPRODUKTŮ Začátkem roku 1992 došlo k dohodě Ministerstva zemědělství ČR (MZe ČR) a svazů o jednotném označování bioproduktů a biopotravin a zřízení jednotné kontroly a certifikace. MZe ČR ustanovilo technickou komisi, která vytvořila směrnici Metodický pokyn pro ekologické zemědělství MZe ČR, Certifikační výbor a jmenovalo první inspektory. Jednotný systém kontroly začal působit od V roce 1995 byl systém kontroly a certifikace akreditován IFOAM a byla uzavřena smlouva o supervizi podle Nařízení Rady (EHS) 2092/1991 s pověřenou kontrolní organizací EU (Bioland Kontrollstelle Bayern, GmbH). Svaz PRO-BIO, sdružující zhruba 50 % zdejších biofarmářů, EPOS - Spolek poradců a kontrolorů v ekologickém zemědělství České republiky a FOA - Nadační fond pro ekologické zemědělství vzaly situaci do svých rukou a v lednu 1999 založily obecně prospěšnou společnost Kontrola ekologického zemědělství KEZ o.p.s. (Obr.4), která byla od pověřena výkonem kontroly ekologického zemědělství v České republice; zároveň tato organizace provádí osvědčování bioproduktů a biopotravin. KEZ o.p.s. je akreditována jako kontrolní a certifikační organizace u Českého institutu pro akreditaci, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v 15

15 systému ekologického zemědělství. Systém kontroly a certifikace ekologického zemědělství je kompatibilní s Evropskou unií, proto produkty ekologického zemědělství s osvědčením kontrolní organizace KEZ o. p. s. lze vyvážet do zemí Evropské unie bez jakýchkoliv dalších kontrol ze strany kontrolních organizací EU. Díky programu kontroly a certifikace dosáhla KEZ o.p.s. celosvětově platné akreditace v rámci Akreditačního programu IFOAM.( Obr.4 Logo organizace KEZ o. p. s. Do roku 2005 byla KEZ, o. p. s. jedinou inspekční a certifikační organizací v ČR. Zvyšovali se však četné stížnosti ze strany ekologických zemědělců, jež poukazovaly především na způsob výkonu kontroly a vysokou formální náročnost. Někteří zemědělci se dokonce rozhodli ze systému ekologického hospodaření vystoupit, což se projevilo jak snížením počtu ekofarem, tak i plochou ekologicky obhospodařované půdy. V souvislosti s nutností řešit tuto situaci tak došlo k personálním změnám v organizaci KEZ a zároveň k ustanovení konkurenční certifikační organizace, kterou je ABCERT, GmBH. ABCERT, GmBH je Ministerstvem zemědělství ČR pověřena kontrolou ekologického zemědělství od Společnost vznikla v roce 2002 splynutím kontrolních organizací Alicon a BioZert. Obě tyto společnosti od roku 1992 vyvíjely aktivní a úspěšnou činnost v oblasti bio-kontroly. V říjnu 2005 byla založena pobočka firmy ABCERT (Obr.5) pro Českou republiku se sídlem v Brně, která vykonává kontrolní činnost s pověřením MZe ČR. Společnost ABCERT kontroluje celkem zemědělských podniků a zpracovatelů biopotravin. V současné době představuje největší certifikační organizaci v SRN, kde má díky neutrálnímu a objektivnímu postupu při výkonu kontroly, ukládání sankcí a řešení stížností vysokou úroveň.( Obr.5 Logo společnosti ABCERT, GmBH 16

16 Společnost Biokont CZ, s.r.o. (Obr.6) byla založena 11.srpna K bylo u této společnosti registrováno 120 ekologických podnikatelů, většinou zemědělců. Přihlásili se k ní také výrobci biopotravin, krmiv, osiv i významní obchodníci. Její vstup do systému kontroly značně přispěl ke snížení cen a administrativní zátěže i zlepšení chování inspektorů. Stala se významnou kontrolní organizací.( Obr.6 Logo společnosti Biokont CZ Kromě každoroční celkové kontroly podniku se provádí neohlášené kontroly (kontrola zahrnuje celý podnik, tj. pozemky a kultury, stáje a zvířata, stroje, technologická zařízení a technologie, sklady a ostatní provozní prostory, obaly a etiketaci, skladovou a účetní evidenci). Kontrolu provádějí vyškolení inspektoři, kteří splňují stanovené požadavky na vzdělání a praxi. Vzdělávání a výcvik inspektorů je zajištěn jednak kontrolními organizacemi, ale také v kooperaci s partnerskými subjekty v zemích EU. Od roku 1999 je uzavřena smlouva o trvalé spolupráci na vývoji systému kontroly a výcviku a vzdělávání inspektorů s AUSTRIA BIO GARANTE, GmbH, Enzersfeld v Rakousku. Kontrolní organizace vydává ekologickému zemědělci či výrobci biopotravin na základě úspěšné kontroly "Osvědčení o původu bioproduktu" (tzv. certifikát) nebo "Osvědčení o původu biopotraviny Osvědčení o původu Každý bioprodukt nebo biopotravina, která je uváděna do oběhu musí mít vystaveno osvědčení o původu. Kontrolní orgán vydá toto osvědčení na základě žádosti (pokud podnikatel splnil požadavky zákona o ekologickém zemědělství a jeho prováděcích předpisů). Osvědčení o původu bioproduktu i osvědčení o biopotravině vydá kontrolní orgán do 30 dnů od provedené kontroly, u rostlinných produktů nejpozději do sklizně dané plodiny, a to na 1 kalendářní rok. Tato osvědčení je podnikatel povinen uchovávat po dobu 5 let. Kopii osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině je ekologický podnikatel nebo výrobce biopotravin povinen předat při uvedení do oběhu 17

17 spolu s bioproduktem či biopotravinou osobě, která je uvádí do oběhu. Například v roce 2005 bylo vydáno organizací KEZ o.p.s. v ČR celkem 179 osvědčení o původu biopotraviny a 722 osvědčení o původu bioproduktu. ( Označování bioproduktů Bioprodukt, který slouží jako surovina k výrobě biopotravin, se označí jako ekologický tak, že se k jeho názvu vždy uvede slovo bio a identifikační kód kontrolního orgánu (CZ-CR-KEZ-001-BIO) a nevylučuje-li to povaha bioproduktu, i grafický znak. Takto je možné označit pouze rostlinný nebo živočišný produkt, na který kontrolní orgán vydal osvědčení o původu bioproduktu. V přechodném období (pokud byla dodržena délka přechodného období nejméně 12 měsíců před sklizní), se rostlinný produkt označí také slovy produkt z přechodného období na ekologické zemědělství v barvě, velikosti a typu písma, které nesmí být výraznější než označení produktu podle zvláštních právních předpisů; sousloví ekologické zemědělství nesmí být výraznější než slova produkt z přechodného období. Živočišné produkty mohou být označovány jako bioprodukty teprve po uplynutí nejkratší doby chovu pro hospodářské zvíře, ze kterého pocházejí. V přechodném období mohou být živočišné produkty označovány jako produkty z přechodného období na ekologické zemědělství až po uplynutí nejkratší doby chovu pro hospodářské zvíře, ze kterého pocházejí Označování biopotravin Biopotravinu, při jejíž výrobě bylo použito více než 95% hmotnosti nebo objemu bioproduktů, přídatných látek a na kterou kontrolní orgán vydal osvědčení o biopotravině, označí výrobce biopotravin slovem bio nevylučuje-li to název biopotraviny a také grafickým znakem (Obr.7) a identifikačním kódem kontrolního orgánu. Pokud při výrobě biopotraviny bylo použito méně než 95%, avšak alespoň 70% hmotnosti nebo objemu bioproduktů, přídatných látek a pomocných látek, označí se biopotravina také údaji z přechodného období. Tyto údaje nesmí být provedeny v barvě, velikosti a typu písma výraznějším než označení podle zvláštních právních předpisů. 18

18 Označovat potravinu, na kterou nebylo vydáno osvědčení o biopotravině, slovem bio nebo eko nebo grafickým znakem nebo jakýmikoli údaji poukazující na ekologický, organický, přírodní způsob zemědělské výroby, je zakázáno. ( Obr.7 Grafické znaky označující produkt ekologického zemědělství Při výpočtu procentuálního zastoupení jednotlivých složek biopotraviny pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období se nejdříve všechny suroviny potraviny rozdělí na suroviny zemědělského původu a suroviny nezemědělského původu. Suroviny nezemědělského původu (voda, sůl, přídatné látky, látky určené k aromatizaci, pomocné látky aj.) se do výpočtu nezapočítávají. Suroviny zemědělského původu se rozdělí na bioprodukty, tj. suroviny pocházející z ekologického zemědělství (jejich původ je prokazatelný doložitelným platným osvědčením o původu bioproduktu), dále na suroviny z přechodného období (jejich původ je také prokazatelný doložitelným platným osvědčením o původu bioproduktu) a suroviny konvenční (nepocházející z ekologického zemědělství). Výpočet procentuálního zastoupení u jednotlivých surovin se provede na základě celkové hmotnosti surovin zemědělského původu ještě před jejich zpracováním, nikoli na základě hmotnosti finálního výrobku. Podle procentuálního zastoupení jednotlivých surovin se rozlišují případy uvedené v příloze č.1. ( Podobu grafického znaku, kterým se označují biopotraviny a bioprodukty, stanoví prováděcí předpis. Tento grafický znak musí být užíván pouze pro potřeby zákona o ekologickém zemědělství a v souladu s ním. Při značení bioproduktů a biopotravin nebo při jejich propagaci nesmí být uváděno, že představují záruku vyšší organoleptické, nutriční nebo zdraví prospěšné jakosti. Loga a označování biopotravin a bioproduktů jsou uvedeny v příloze č.5. 19

19 6. VÝROBA BIOPOTRAVIN Obecně závazná pravidla a předpisy na zpracování ekologicky vyrobených surovin téměř neexistují. Nařízení Rady EU uvádí jen pozitivní seznam povolených přísad, přídatných a technologických pomocných látek. Tento seznam se zatím vztahuje spíše na rostlinné potraviny. Speciální předpisy pro produkty živočišného původu jsou teprve vyvíjeny. Obecně jsou však zakázány všechny postupy a produkty, které jsou spojeny s genetickou modifikací. (MZe ČR, 2006) Pro členské státy EU bylo v souladu s pokyny IFOAM vypracováno Nařízení rady (EHS) č. 2092/91 o organické výrobě zemědělských výrobků a značení takto vyráběných zemědělských výrobků a potravin. Legislativa jednotlivých členských zemí pak následně z těchto nařízení vychází a upřesňuje podle svých podmínek. (Živělová, I., 2005) Veškeré manipulace a zpracování bioproduktů mají být co nejšetrnější s cílem zachovat kvalitu a neporušenost produktu a usilovat o minimální výskyt škůdců a chorob. Přednostně mají být využívány mechanické, fyzikální a biologické procesy zpracování. Užití přídatných a pomocných látek má být co nejvíc omezeno. Škodliví činitelé mají být regulováni prevencí a šetrnými a fyzikálními postupy. Procesy mají být časově a prostorově oddělené od konvenčních a důsledně identifikované. Výrobou biopotravin se rozumí čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování bioproduktů, popřípadě přidávání dalších látek povolených zákonem a prováděcí vyhláškou, včetně balení a dalších úprav biopotravin za účelem uvádění do oběhu. Celý výrobní postup musí být zajištěn účinným a dokumentovaným kontrolním systémem k získání záznamů, které umožní kontrolnímu orgánu ekologického zemědělství sledovat: původ, vlastnosti a množství bioproduktů, surovin, přídatných látek a pomocných látek, které byly dodány do výrobní jednotky, vlastnosti a množství produktů, které opustily výrobní jednotku, všechny informace, které mohou být vyžadovány pro účely důkladné kontroly výrobních operací jako jsou údaje o původu, vlastnostech a množství přísad a přídatných látek, o výrobních zařízeních, o složení výrobků. 20

20 Bioprodukty a biopotraviny musí být skladovány a přepravovány v oddělených prostorách a za podmínek, které umožňují jejich jednoznačnou identifikaci a uchování kvality. Skladovací prostory smí být ošetřovány pouze prostředky uvedenými ve vyhlášce č. 30/2006 Sb. a musí být pravidelně čištěny a udržovány v čistotě Povolené zpracovatelské postupy Při výrobě biopotravin se pracuje převážně tradičními postupy bez pomocných látek potravinářského průmyslu. Biopotraviny nabízené ve specializovaných bioprodejnách pocházejí často z malých a středních podniků, které používají tradiční řemeslné výrobní postupy. Při zpracovávání bioproduktů je nutno používat šetrné postupy, způsobující minimální mechanické, fyzikální, enzymatické, mikrobiální a chemické změny. Basic standards vyjmenovávají povolené zpracovatelské postupy uvedené v příloze č.2. Při výrobě jsou vyloučeny postupy genových technologií v jakékoli formě a ošetření ionizujícím zářením. V zákoně o ekologickém zemědělství je zakázáno i bělení a mikrovlnný ohřev a naopak povoleno mechanické zpracování (tj. mletí, drcení, stloukání, prosévání, třídění, lisování, mačkání, homogenizace), tepelné zpracování (odpařování, vaření, sušení, pečení, pasterace, sterilace, extruze), uzení bez použití chemikálií, filtrace, čiření, dekantace, chlazení, mražení, lyofilizace, fermentace, síření u vína, emulgace, extrakce vodou, parou, alkoholem, destilace. Zakázané operace, které nepatří k přirozeným postupům jsou uvedeny v příloze č.3. (Průšová, 2004) 6.2. Použití přídatných a pomocných látek K výrobě biopotravin je možné kromě bioproduktů použít i přídatné látky, pomocné látky a suroviny zemědělského původu nepocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období v množství, které nesmí přesáhnout 30% hmotnosti v sušině. Údaje o druhu, množství a původu těchto látek resp. surovin musí být uvedeny v seznamu složek v receptuře i na obalu. Při výrobě biopotravin je možné použít pouze přírodní látky, nikdy nesmí být geneticky upravené. Jedná se například o kyselinu askorbovou, kyselinu jablečnou, karubin - moučka ze svatojánského chleba, vinan draselný, uhličitan sodný pro výrobu cukru, agar, uhličitany sodné, oxid uhličitý, arabská guma apod. 21

21 Jako surovinu je možno použít pouze přídavné a pomocné látky, arómata či konvenční suroviny stanovené v Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91. Podíl přídatných látek, pomocných látek a konvenčních surovin zemědělského původu rozhoduje o tom, jak budou biopotraviny označeny Přídatné látky V Evropské unii je v současné době u biopotravin povoleno 36 potravinářských přídatných látek. Tyto látky mají být použity pouze, je-li to nezbytně nutné. Smí být použity jen ty přídatné látky, bez nichž produkt prokazatelně nemůže být vyroben, ani nemůže být dosaženo jeho trvanlivosti. Jedná se hlavně o srážecí činidla, regulátory kyselosti a kypřidla, dále emulgátory a antioxidanty. Nesmí se používat chemicky modifikované tuky a škroby, látky zvýrazňující chuť, stabilizátory a mnoho dalších látek Arómata Jsou zakázána arómata získaná chemicky a genovou technologií. Arómata deklarovaná jako přírodní však nemusí být nutně extrahovaná z potraviny, po níž nakonec chutnají. K takzvaným přírodním arómatům patří všechna ochucovadla, která vznikla biologickou cestou (vyprodukována mikroorganismy, prostřednictvím enzymů atd). U arómat zřetelně označených jako extrakt je jistý původ. Extrakty však mohou obsahovat zbytky běžně používaných rozpouštědel. Přírodně identická arómata jsou chemicky identická s jednotlivými složkami svých přírodních vzorů, vyrábějí se však synteticky. Tato arómata jsou u biopotravin zakázána Pomocné látky Pomocné látky nezůstávají tak jako přídatné látky v produktu. Nikdy však nelze zcela vyloučit, že stopy těchto pomocných látek nezůstanou v potravinách Enzymy Enzymy mají velký význam především v pekárenském průmyslu, určitou roli však hrají také při výrobě různých ovocných šťáv. Jejich používání je povoleno i přes to, že skupina enzymů není zmíněna na žádném pozitivním seznamu. 22

22 Mikroorganismy Nařízení Rady EU obsahuje jen jedno omezení pro použití mikroorganismů - nesmí být geneticky modifikované. Na povahu a kvalitu živných médií či substrátů pro buněčné kultury nejsou kladeny žádné požadavky. Mikroorganismy jsou používány pro výrobu kváskových a kvasnicových těst, kysaných mléčných produktů, sýrů, octu, zrání uzenin, pro zeleninu a zeleninové šťávy zkvašené mléčným kvašením i pro alkoholické nápoje Vitaminy a minerální látky Vitaminy a minerální látky, aminokyseliny a další dusíkaté sloučeniny se smí do potravin přidávat tehdy, vyžaduje-li to nějaký zákonný předpis. Takový předpis existuje zatím jen u obilné výživy pro kojence a malé děti. Ta musí být od roku 1998 doplňována vitaminem B1 (thiaminem) Soli Smí se zpracovávat uměle jodidovaná sůl, stejně jako soli s umělými látkami proti spékavosti. Hexakyanoželeznatan sodný a hexakyanoželeznatan draselný, jako protispékavé a protihrudkující přídatné látky, nejsou uvedeny na pozitivním seznamu přídatných látek povolených u biopotravin. (MZe ČR, 2006) 7. NABÍDKA A POPTÁVKA PO BIOPOTRAVINÁCH V roce 2004 byly celosvětové výdaje za biopotraviny přibližně 327 mld. Kč, přičemž téměř třetina těchto tržeb byla realizována v Německu (98 mld. Kč). Další největší výdaje za biopotraviny měla Velká Británie (44,8 mld. Kč), Itálie (39,2 mld. Kč) a Francie (33,6 mld. Kč). V ČR se v roce 2004 utratilo 200 milionů Kč. Z grafu č.1 je patrné, že český trh s biopotravinami je v porovnání s velmocemi ekologického zemědělství EU teprve na začátku svého rozvoje. (http// 23

23 Graf č.1 Celkové výdaje za biopotraviny ve vybraných státech EU v roce 2004 Česká republika Rakousko Francie Itálie Velká Británie 200 mil.kč mil.kč mil.kč mil.kč mil.kč Německo mil.kč miliony Kč Zdroj: http// Podle agentury Green marketing, která pomáhá rozšiřovat české ekologické zemědělství a prodej biopotravin, v roce 2005 dosáhl v ČR maloobchodní obrat s biopotravinami 350 milionů korun a oproti roku 2004 vzrostl o 30 procent. Přesto se biopotraviny podílely v roce 2005 na celkové spotřebě potravin jen 0,18 procenty. Průměrná spotřeba na obyvatele a rok za biopotraviny je tedy v ČR 35 Kč. Ve srovnání se západní Evropou je spotřeba velmi nízká a dosahuje přibližně jen 3 až 4 % spotřeby na obyvatele a rok v EU. Green marketing očekává, že český trh s biopotravinami bude v následujících 5 letech růst o 25 až 30 % ročně a v roce 2011 dosáhne hodnoty 1,3 mld. Kč. ( Charakteristickým rysem trhu s bioprodukty je nevyváženost v nabízeném množství jednotlivých komodit. Nejstabilnějšími na trhu jsou výrobky rostlinného původu. Celkově však na trhu biopotravin stále převládá poptávka nad nabídkou. To platí zejména pro ovoce a zeleninu, chléb a pečivo, brambory, mléko a mléčné výrobky, vepřové a drůbeží maso a vejce. Zcela chybí domácí nabídka obdobných produktů u cukru, olej a semen olejnin, nedostatečná je též nabídka nápojů nebo hotových jídel a polotovarů. Podle výzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny ze srpna 2006 GfK Praha pro Synergy Marketing, kdy byl dotázáno respondentů české populace ve věku 24

24 15 79 let, je stálým zákazníkem bioproduktů pouze 3% dotazovaných, 26% biopotraviny zná, ale nekupuje je pravidelně, další čtvrtina dotázaných zná, ale nekupuje. 46% respondentů bioprodukty vůbec nezná. Znalost výrobků označených BIO potraviny v ČR uvádí graf č. 2. ( Graf č.2 Znalost výrobků označených BIO potraviny v ČR 46% 26% 25% 3% znám, nekupuji vůbec neznám,nekupuji znám,kupuji pravidelně znám,pravidelně kupuji Zdroj: Z těch respondentů, kteří značku BIO znali, se o ní největší procento dovědělo z televize 39%, dále z prodejen 37%, časopisů a denního tisku 34%. Přímo od prodejců zpracovatelů či výrobců biopotravin se o nich dovědělo 28%, od známých 26% a z vlastní iniciativy 20%. Zbylé procento zná biopotraviny např. z práce, školy, rozhlasu, veřejných akcí či odborných publikací. Od respondentů, kteří nekupují biopotraviny se zjistilo, že 32% má nedostatek informací či nezná výhody biopotravin oproti konvenčním potravinám. Dalších 32% bylo zvyklé na své vlastní tradiční značky a výrobce. Důležitým aspektem proti nákupu byla vysoká cena, která byla důležitá pro 31% dotázaných. Hlavní překážky pro nákup biopotravin v ČR jsou uvedeny v grafu č.3. 25

25 Graf č.3 Překážky pro nákup biopotravin v ČR vypěstují si je sami 1 kvalita 2 úzký sortiment BIO potravin 7 nevěří původu 17 nedostupnost v místech,kde nakupují 19 cena oblíbené značky a výrobci nedostatek informací % Zdroj: Na dotaz, která značka označuje biopotraviny odpovědělo pouze 23% správně a 48% nevědělo vůbec. Při hodnocení důvodů pro preferování bioproduktů byly na prvním místě zdravotní důvody (57%) následované důvodem, že jsou vyrobeny bez chemických přísad (52%) či že jsou kvalitnější než konvenční potraviny (23%). 17% by preferovalo biopotraviny kvůli podpoře životního prostředí. Méně dotázaných chtělo vědět, kdo a jak výrobek vyrobil, jiní by nakupovali biopotraviny z důvodu, že je to moderní trend, 9% respondentů by si zvolilo biopotraviny z důvodu záruky, že pocházejí z České republiky. ( Poptávka po biopotravinách Poptávku po biopotravinách ovlivňuje výše příjmů, cen potravin, ale i stupeň samozásobení, stravovací zvyklosti, úroveň vzdělání a informovanosti. Největší vliv na poptávku po biopotravinách má pravděpodobně garantovaná pravost ekologického výrobku, kvalita produktu, kontrola produkčního procesu a spolehlivost dodavatelů a výrobců. Středně významné ovlivnění poptávky způsobuje prodejní cena, záruční cena, 26

26 obchodní rozpětí a chuť bioproduktu, nejméně je poptávka ovlivněna známostí značky, balením a servisem dodavatele. Ačkoli produkce organických produktů je orientována po celém světě, prodeje jsou koncentrované v průmyslové části světa hlavně z důvodu vyšší ceny bioproduktů. V průmyslových zemích mají značnou převahu lidé patřící ke střední třídě, a to je důvodem, proč je nejvíce prodeje biopotravin koncentrováno v těchto zemích. Ve více ekonomicky vyvinutých zemích jejich stále více vzdělané obyvatelstvo zvyšuje poptávku po biopotravinách. Západoevropská poptávka po biopotravinách byla tradičně největší na světě, nyní byla předstižena Severní Amerikou. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin zůstává nízký. V roce 2001 byl v ČR nižší než procento. První biopotraviny se objevily na českém trhu zhruba v roce Loni mělo certifikaci přes 1000 druhů, z toho 468 dovozových. Jejich ceny jsou vyšší než u běžných potravin - rozdíl může být 20 procent, ale i takřka trojnásobek. Poptávka přesto u řady bioproduktů převyšuje nabídku. ( Podle výzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny z dubna 2004, kdy byl dotázán reprezentativní soubor (cca respondentů) české populace ve věku let, mají obyvatelé informace o biopotravinách, ale do svého jídelníčku je zařazuje jen 18,5 % obyvatel. Z těchto cca 20 % konzumuje biopotraviny denně 7,7 % lidí. Asi 45 % spotřebitelů biopotraviny konzumuje během jednoho týdne, 26,1 % několikrát týdně, 19,4 % někdy během týdne. Kolem 5 % respondentů uvedlo, že ke konzumaci biopotravin přistoupí zřídka. Pokud jde o jednotlivé typy biopotravin, respondenti nejčastěji uváděli, že konzumují jogurty (34,9 % konzumentů biopotravin), dále zeleninu (23,8 %), maso a masné výrobky (14,7 %), sýry (13,5 %). Méně se konzumují cereálie, mouka, mléčné výrobky, kozí výrobky, sójové výrobky, ovoce a luštěniny. Druhy konzumovaných potravin jsou uvedeny v příloze č.6. (SZÚ, 2004) 7.2. Nabídka biopotravin Sortiment biopotravin na českém trhu je ve srovnání s vyspělými zeměmi malý. V databázi KEZ o.p.s. bylo v polovině roku 2004 registrováno 315 schválených výrobků, na konci roku 2004 bylo v nabídce již 1600 položek biopotravin, z čehož asi 1000 z dovozu. Příčinou malého rozvoje zpracovatelských kapacit je hlavně nedostatek 27

27 a vysoká cena technologií, málo zkušeností a informací o nich a obtížné získávání úvěrů na pořízení technologií. Podstatnou roli zde hraje i fakt, že ekologické zemědělství v ČR má své počátky až v devadesátých letech, zatímco v ostatních státech západní Evropy bylo se vyvinulo již dříve. Postavení ekologického zemědělství přímo souvisí s informovaností spotřebitelů, propagací, poradenstvím a jinými oblastmi rozvoje, což se odráží i na výši celkových výdajů, které jsou spotřebitelé ochotni za produkty ekologického zemědělství vynaložit. V počátcích se organické produkty prodávaly přímo na farmách nebo na tržištích. Brzy se staly součástí obchodů se zdravou výživou. Obchodní řetězce nejdříve nehráli vůbec žádnou roli v jejich prodeji. Na konci 70-tých let dvacátého století začali nabízet biopotraviny maloobchodníci. Ale často nepřitažlivá kvalita a vysoké ceny předešly rostoucí požadavek. Tržní cítění mnoha společností, které hlavně nabízí výrobky vysoké kvality, je méně optimistické. Konzumenti po celé Evropě jsou více ovlivněni cenou a dávají přednost více základní jakosti levných potravin než nejlepší kvalitě s vyšší cenou. Nejdůležitější však je vizuální kvalita a vzhled, který musí přesvědčit konzumenty. Pro mnoho konzumentů jen vynikající kvalitní vzhled vede k přijetí vyšší ceny bez ohledu na vnitřní faktory kvality. Malá rozmanitost nabídky organických produktů signalizuje zákazníkům, že prodejní řetězec není dostatečně schopný strategicky umístit bioprodukty. Nabídka organických položek ve většině případů je nedostatečná k tomu, aby uspokojila zájem zákazníků takovým způsobem, aby je upoutal k dlouhodobějšímu zájmu. Nezbytná by byla nabídla přinejmenším o položek. Nejhorší případ prezentace je bioprodukt, který není pro zákazníka snadno viditelný mezi konvenčními produkty. Konzumenti často nejsou schopní rozpoznat zřetelně organický produkt v policích supermarketu. Pravděpodobně jen stálí zákazníci bioproduktů vědí, kde je najít. Proto je hlavní podmínka pro rostoucí prodej organických produktů jejich viditelné označování, např. barevnými cenovkami, znaky v policích, štítky na balení a dobré pozici organických produktů (v úrovni očí a v centru skupiny produktu). Ale také příliš mnoho popisů v policích a značkovací materiál může splést spotřebitele. Zákazník se stává přetíženým a podrážděným, a proto by se měla preferovat snadnost a pochopitelnost. 28

28 Uplatnění bioproduktů na trhu má své zvláštnosti. Jedná se o značkové zboží vyprodukované za specifických podmínek, kontrolované v procesu výroby a lze u něj doložit původ. Zboží má obvykle vyšší cenu, je označeno ochrannou známkou bioproduktů případně logem producenta a doprovázeno certifikátem původu. Podle odhadů agentury Green marketing se 55% všech biopotravin prodává prostřednictvím supermarketů. Další čtvrtinu představuje prodej ve specializovaných bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy. Desetinu tvoří nezávislí prodejci potravin, 8% přímý prodej a prodej na farmách. (Václavík, T., 2003) Při výzkumu názorů na biopotraviny ze srpna 2006 u padesáti nezávislých prodejců potravin, odpovědělo 70%, že se zákazníci po biopotravinách nepoptávají, 24% potvrdilo, že mají zákazníci zájem, ale jen velmi málo. Na dotaz, proč nemají prodejci ve svém sortimentu bioprodukty uvedlo 76% neexistující poptávku a 18% nikdo z distributorů nenabídl tyto potraviny. Malé procento uvedlo, že mají malé prostor v prodejně či nejsou tyto biopotraviny dostatečně propagovány. 2% prodejců zdůvodnilo nedostatek bio-sortimentu sousedící bioprodejnou. K hlavním důvodům, proč by prodejci odmítli nabídku biopotravin od distributorů je z 52% nízká poptávka a 48% poukazovalo na vysokou cenu těchto produktů. Na dotaz, jak by řešili tito prodejci lepší prodejnost biopotravin uvedlo na prvním místě lepší propagaci a reklamu. 40% nemělo vlastní názor nebo neodpovědělo a zbývající procenta se rozdělila mezi názory o snížení cen biopotravin, zvětšení informovanosti zákazníků a také realizace ochutnávek. ( 8. DŮLEŽITÉ ASPEKTY PŘI NÁKUPU BIOPOTRAVIN Stále více spotřebitelů chce vědět, odkud určité potraviny pocházejí. U biopotravin je vždy zajištěna možnost zpětného dohledání původu zboží. V žádné jiné oblasti potravinářství není původ surovin tak dobře dokumentován jako u biopotravin. Jestliže do prodejny přijde čerstvé zboží, provádí prodejce kontrolu. Originální čerstvé zboží musí vedle označení produktu a uvedení množství obsahovat informace o zemi původu a kód ekologické kontrolní organizace. Spotřebitelé považují za nejpodstatnější takové vlastnosti bioproduktů jako je kvalita, dále je pak k nákupu a spotřebě biopotravin stimulují důvody racionální, 29

29 ekologické, etické a též hodnoty duchovní. Nejčastěji uváděné důvody nákupu/spotřeby biopotravin jsou uvedeny v příloze č Zdravotní kvalita biopotravin Široká veřejnost předpokládá, že biopotraviny jsou zdravější oproti konvenčním potravinám. Zdravotní kvalita je v posledních letech dosti zpochybňována. Biopotraviny bývají většinou zpracovány šetrnějším způsobem vzhledem k zachování živin. Zpracované biopotraviny neobsahují žádné přídatné látky nepřírodního původu. Smí se používat jen asi desetina povolených přídatných látek přírodního původu. Riziko reziduí škodlivých látek je u biopotravin velmi nízké. Pokud se rezidua přece jen zjistí, bývají hodnoty většinou v oblasti stopového množství. V ekologickém zemědělství a při výrobě biopotravin se nesmějí používat geneticky upravené organismy. Biopotraviny neobsahují látky jako jsou trans-tuky, umělá sladidla, glutaman a různá barviva či dochucovadla. Bylo dokázáno několika studiemi, že biozelenina a bioovoce obsahují až o 50 % více vitamínů, minerálních látek, enzymů a dalších živin oproti konvenční produkci. Výsledky studií prokázaly vyšší obsah vitamínu C o 27%, hořčíku o 29%, železa o 21% a fosforu o 14%. Z grafu č.4 je vidět obsah vitaminu C v konvenčně a ekologicky vypěstovaných bramborách. (Worthington, V., 2001) Graf č.4 Obsah vitaminu C v konvenčně a ekologicky vypěstovaných bramborách (v mg/100g sušiny) Ekologicky vypěstované 102,6 Konvenčně vypěstované 90, Vitamin C (mg/100g sušiny) Zdroj: 30

30 8.2. Antibiotika a růstové hormony Hospodářská zvířata chovaná konvenčním způsobem mohou být krmena antibiotiky, hormony, léky proti parazitům a jinými léčivy bez ohledu na to, jestli jsou nemocná nebo ne. Tyto látky pak přecházejí do jejich masa a mléka a následně do organismu těch, kdo tyto potraviny konzumují, a přispívají ke vzniku koronárních chorob a vysokého krevního tlaku. V ekologickém chovu se zvířatům podávají syntetické léky jen v odůvodněných a nutných případech a takové zvíře následně musí dodržet dlouhou inkubační dobu Chov hospodářských zvířat Zvířata chovaná v systému ekologického zemědělství mají volný přístup na pastvu a mohou se chovat podle své přirozenosti. Ve stájích mají pohodlně podestláno a dostatek prostoru. Dbá se na omezení negativních dopadů při transportu zvířat. Ekologičtí chovatelé nemusí podávat svým zvířatům denně množství antibiotik a jiných léků, protože praktikují zdravý, vyvážený systém. Ekofarmáři nedrží na daném prostoru příliš mnoho zvířat, mají pokud možno více druhů zvířat pohromadě a krmí je přirozenými krmivy. Hojně se používají homeopatika a bylinné přípravky. V případě akutního onemocnění, pokud by zvíře mohlo jinak trpět, se mohou pod dohledem veterináře použít konvenční léčiva.v biochovu se nemůže stát, že krávy budou krmeny směsí obsahující masokostní moučku a další živočišné zbytky, které se staly v nedávné době příčinou výskytu BSE. Aby bylo maso zvířat pocházejících z biochovu označeno známkou bio, musejí být zvířata poražena ve speciálně certifikovaných biojatkách, kde jsou dodržovány přísné zásady hygieny a etického zacházení. Pokud je kus z biochovu poražen v běžných jatkách, nesmí být maso z něj prodáno s označením bio. Při zakoupení biomasa v supermarketu obsahuje obal štítek s popisem zvířete, z něhož pochází. Zadáním čísla z balíčku biomasa si můžete na stránkách zjistit, z jakého chovu maso pochází. 31

31 8.4. Pesticidy Mnoho herbicidů, fungicidů a insekticidů jsou karcinogenní látky. Pesticidy jsou jedy vyráběné na zničení živých organismů a jsou tedy škodlivé i pro člověka. Biologicky pěstované plodiny nejsou kontaminovány jedovatými chemikáliemi. Na povrchu průměrného jablka vypěstovaného konvenčním způsobem najdeme umělých jedů a to i po omytí. Ekofarmáři neznečišťují vzduch, půdu a vodu chemickými pesticidy a umělými hnojivy. V konvenčním zemědělství se na velkých plochách rok co rok monokulturně pěstují stále stejné plodiny jen s malými obměnami. Zatímco produkce se ztrojnásobila, nedostatečná druhová pestrost pěstovaných rostlin způsobila vyčerpání živin z půdy. Na obnovení půdní úrodnosti se používají umělá hnojiva ve stále větších dávkách. Monokulturně pěstované plodiny jsou náchylné na kalamitní výskyt chorob a škůdců, což nutí zemědělce aplikovat velká množství pesticidů na ochranu své úrody. V ekologickém zemědělství se nepoužívají umělá hnojiva ani jedovaté pesticidy. ( Biodiverzita Rozoráním mezí, odlesněním krajiny, vysoušením bažin a regulací toků ztratily volně žijící druhy rostlin a živočichů svá přirozená stanoviště. Konvenční zemědělství způsobuje silnou erozi půdy. Ekologické zemědělství je mnohem šetrnější k životnímu prostředí a přírodě. Na místech, kde se hospodaří tímto způsobem, se rozšiřuje druhová pestrost ptáků, motýlů a rostlin. V ekologickém zemědělství je zakázáno používat chemické látky, ať již umělá hnojiva nebo jedovaté postřiky, které zabíjejí živé organismy. Střídání plodin a pěstování starých zapomenutých odrůd, které jsou přizpůsobené místním podmínkám, stejně jako ochrana mezí a remízků napomáhá vrátit do krajiny téměř již vymizelé druhy rostlin a živočichů Geneticky modifikované organismy Biopotraviny jsou jediný způsob, jak se vyhnout požívání geneticky modifikovaných organismů (GMO), protože v žádném stupni výroby a zpracování biopotravin nesmějí být modifikované organismy použity. Jestliže kontrolní organizace pro ekologické zemědělství zjistí, že bioprodukce ekofarmy byla kontaminována geneticky modifikovanými organismy, následuje sankce 32

32 v podobě odepření vydání osvědčení na bioprodukt. Ekologickému zemědělci dále hrozí zahájení správního řízení ze strany MZe. Výsledkem tohoto správního řízení může být pokuta až 50 tis. Kč, ale také zrušení registrace ekofarmy, kdy by postižený farmář musel vrátit státu také poskytnutou státní podporu Energie a neobnovitelné zdroje Z malých rodinných hospodářství založených na lidské práci vznikly výrobní podniky zcela závislé na strojích, které spotřebovávají velké množství fosilních paliv. Ještě více energie se dnes spotřebuje na výrobu umělých hnojiv. Ekologické zemědělství používá tradiční metody pěstování, jako je ruční pletí, zelené hnojení místo umělých hnojiv nebo přirozenou obnovu půdní úrodnosti. V neposlední řadě místní výrobky často přicházejí na místní trh, takže odpadají tisíce zbytečně ujetých kilometrů Chuť biopotravin Péče o půdu se projevuje v kvalitě rostlin, ze kterých se vyrábí kvalitní potraviny bez umělých aditiv a zlepšovadel, jenž nejsou při biovýrobě povolena. Zvířata chovaná v podmínkách pro ně přirozených, bez stresu, s kvalitním krmením bez umělých náhražek, dávají pochopitelně maso, mléko a vejce nesrovnatelně lepší než z konvenčních velkovýrobních chovů. Dodržení přísných biostandardů se projevuje nejen na zdraví, ale také chuti biopotravin. Díky tomu, že na ně nejsou kladeny požadavky velkého vzrůstu a objemu a zvýšené trvanlivosti, obsahují méně vody, a naopak více sušiny a přirozených aromatických látek. Proto často mívají výraznější chuť. ( Cena biopotravin Cenový rozdíl mezi biopotravinami a konvenčními potravinami je u různých produktů odlišný. Cenový rozdíl je nutno také posuzovat z hlediska ceny konvenčních potravin. Cenová hladina velkých obchodních řetězců je cílenými marketingovými strategiemi udržována uměle na nízké úrovni. Uvedené faktory se navzájem prolínají a 33

33 způsobují, že biopotraviny jsou na českém trhu dražší o 40% - 350%. ( Cena biopotravin je velmi vysoká a způsobuje tak nedostupnost zákazníkům, zvláště těm s nízkými příjmy. Bioprodukty a biopotraviny jsou dražší, protože mají vyšší náklady během celého produkčního procesu. Lidé jsou zvyklí na extrémně levné ceny běžných potravin, proto je vyšší cena často hlavním důvodem, proč odmítají kupovat biopotraviny. Biopotraviny ve skutečnosti nejsou dražší než konvenční potraviny, protože konvenční produkce je zaplacena ještě několikrát, skrytě a nenápadně, z našich daní. Platíme škody na řekách znečištěných hnojivy, platíme výzkumy a testy na BSE, vyvíjení nových typů pesticidů, likvidaci nebezpečných odpadů a důsledky znečištění životního prostředí. Americký autor Gary Null říká: Když shrneme skutečné ekologické a sociální náklady na zavlažení jedné hlávky salátu, její cena se bude pohybovat mezi Kč. Pokud by byly tyto skryté výdaje zahrnuté v obchodní ceně, konzumenti by platili skutečné ceny jídla. Biopotraviny by byly levnější, protože jeho skryté výdaje jsou mnohem nižší. ( Ceny produktů vyrobených konvenčním způsobem s uměle prodlouženou trvanlivostí mohou být nižší než ceny biopotravin, které se nesmí chemicky konzervovat, mají proto kratší záruční dobu a je u nich větší riziko ztrát. Ekologičtí zemědělci mají většinou nižší výnosy, větší podíl ruční práce a vyšší náklady spojené s certifikací Ekologické zemědělství navíc nesmí nic urychlovat, rostliny a zvířata mají tak čas růst a čas stojí peníze. Při produkci potravin bez použití drahých chemikálií může být výsledný produkt mnohem levnější než z konvenčního zemědělství, protože ekologické postupy jsou úsporné a výhodné z mnoha hledisek. Současná vyšší cena biopotravin je z velké části způsobena vysokou poptávkou a nedostatečnou nabídkou na evropském trhu. Srovnání cen biopotravin a konvenčních potravin ČR r.2005 (průzkum květen 2006) je uvedeno v tabulce č.1. 34

BIOPOTRAVINY Pavlína Kose čková

BIOPOTRAVINY Pavlína Kose čková BIOPOTRAVINY Pavlína Kosečková CO JSOU BIOPOTRAVINY? CO JSOU BIOPOTRAVINY? BIOPOTRAVINY jsou zboží, které pochází z ekologického zemědělství. Jsou vyrobeny z rostlin, živočichů a jejich produktů pěstovaných,

Více

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Přehled základní potravinářské legislativy ČR Tab. č.: 118 Přehled základní potravinářské legislativy ČR A. Zákony 1 Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů - zákonů č. 166/1999 Sb., č. 119/2000 Sb.,

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod Zákon o ekologickém zemědělství: Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení

Více

Zpracování bioproduktů

Zpracování bioproduktů Zpracování bioproduktů Předpisy IFOAM, EU Zpracování bioproduktů má být co nejšetrnější Zachování kvality a neporušenosti produktu Minimalizace výskytu škůdců a chorob Přednostní využívání mechanických,

Více

Standardy pro certifikaci veřejných stravovacích zařízení PREAMBULE ZÁKLADNÍ POJMY

Standardy pro certifikaci veřejných stravovacích zařízení PREAMBULE ZÁKLADNÍ POJMY PREAMBULE KEZ o.p.s. je obecně prospěšná společnost, která na základě akreditace pro inspekční a certifikační orgán provádí nezávislou kontrolu a certifikaci producentů, zpracovatelů a obchodníků zařazených

Více

Vědecký výbor pro potraviny. Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny

Vědecký výbor pro potraviny. Výsledky reprezentativního průzkumu názorů veřejnosti ČR na biopotraviny Vědecký výbor pro potraviny Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVP Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVP Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument X Pro veřejné použití Název

Více

Kontrola, certifikace a značení biopotravin. Milan Berka

Kontrola, certifikace a značení biopotravin. Milan Berka Kontrola, certifikace a značení biopotravin Milan Berka Legislativa Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů Nařízení Komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje

Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol jako nástroj udržitelného rozvoje Biopotraviny do škol - výhody Zdraví: nutričně bohaté a čerstvé potraviny dávají základ pro zdravý vývoj dětí a zároveň vedou k lepšímu chování žáků

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1 Druhy Cvičení č. 1 Vyučující: Martina Bednářová a složení potravin 1 2 Požadavky na splnění předmětu Druhy a složení potravin - cvičení 1x za 14 dní, (celkem 7 cvičení) 2x 45 min. (90 min) Absence 1x omluvená

Více

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD.

Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů. Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Ekologické zemědělství, zpracování a výroba biopotravin a ostatních bioproduktů Ing. Petr Jílek Ing. Jan Gallas Ing. Martin Leibl, PhD. Socioekonomické zakotvení systému EZ V západní Evropě cca od 50.

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB Pár faktů Pár faktů cca 120 zemí 31 000 000+ ha 634 000+ farem 1,6 mil. producentů (80 % rozvoj. země)

Více

VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny

VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny VYHLÁŠKA č. 366/2005 Sb. ze dne 5. září 2005, o požadavcích vztahujících se na některé zmrazené potraviny Ministerstvo zemědělství stanoví podle 18 odst. 1 písm. a), g), h) a m) zákona č. 110/1997 Sb.,

Více

Systém poradenství v ekologickém zemědělství EPOS Multiplier Event diseminační seminář projektu EPOS

Systém poradenství v ekologickém zemědělství EPOS Multiplier Event diseminační seminář projektu EPOS Systém poradenství v ekologickém zemědělství EPOS Multiplier Event diseminační seminář projektu EPOS Dačice 19.7.2016 doc. Ing. Jan Moudrý, Ph.D. ZF JU EZ v ČR Systém v ČR fungující od devadesátých let

Více

ADITIVA. MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe

ADITIVA. MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe ADITIVA MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe Co jsou to ADITIVA Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům informace nesmí

Více

Nové trendy v pojetí garance biopotravin

Nové trendy v pojetí garance biopotravin ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001: 2008 Nové trendy v pojetí garance biopotravin Ing. Jiří Urban www.ukzuz.cz Obsah prezentace Historie a východiska Hlavní cíle a zásady ekologického

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 29. srpna 2016

VYHLÁŠKA. ze dne 29. srpna 2016 VYHLÁŠKA č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních ze dne 29. srpna 2016 Ministerstvo školství,

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Strana 690 Sbírka zákonů č. 60 / 2012 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2012 o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům Vláda nařizuje podle 2b odst. 2 zákona č. 252/ /1997

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Předmět úpravy. Požadavky na potraviny

Předmět úpravy. Požadavky na potraviny Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 282/2016 Sb. Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je příp... - znění dle 160/2018 Sb. 282/2016 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže

Více

b) druhy koření, jedlé soli, dehydratovaných výrobků, ochucovadel, studených omáček, dresinků a hořčice s členěním na skupiny a podskupiny

b) druhy koření, jedlé soli, dehydratovaných výrobků, ochucovadel, studených omáček, dresinků a hořčice s členěním na skupiny a podskupiny Strana 6286 Sbírka zákonů č. 398 / 2016 Částka 162 398 VYHLÁŠKA ze dne 2. prosince 2016 o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici Ministerstvo

Více

VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2016 o některých způsobech označování potravin

VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2016 o některých způsobech označování potravin Strana 6442 Sbírka zákonů č. 417 / 2016 417 VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2016 o některých způsobech označování potravin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb.,

Více

Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům

Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 12. konference o zdravotní nezávadnosti výroby a zpracování potravin živočišného původu Odbor potravinářské výroby a legislativy

Více

Bio v regionu Královéhradeckého kraje

Bio v regionu Královéhradeckého kraje Bio v regionu Královéhradeckého kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 27. dubna 2018, Teplice nad Metují Královéhradecký kraj a ekologické zemědělství Eko-logické zemědělství Komplexní systém

Více

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro Kontrolní list - Ekologické zemědělství Příloha č.... k protokolu o kontrole Nařízení rady (ES) č.834/2007 Nařízení komise (ES) č.889/2008 Nařízení vlády č.76/2015 Sb. Nařízení vlády č.262/2012 Sb. Zákon

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 7 BIOPOTRAVINY A JEJICH VÝHODY 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: BIOPOTRAVINY PRODUKTY EKOZEMĚDĚLSTVÍ - BOHATÝ ZDROJ ENERGIE,

Více

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 A. Právní úprava pro ekologické zemědělství, kontrola Pravidla pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou daná legislativou,

Více

Potravinářské přídatné látky. MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe

Potravinářské přídatné látky. MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe Potravinářské přídatné látky MVDr. Dana Třísková Vedoucí odd. potravinového řetězce Odbor potravinářský Úřad pro potraviny MZe Co jsou to potravinářské přídatné látky? Pozitiva? Negativa? Jak s nimi pracovat?

Více

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION Iva Živělová, Jaroslav Jánský Anotace: Příspěvek je zaměřen na odbyt bioproduktů zejména z pohledu nejčastějších odbytových

Více

KVALITNÍ POTRAVINY. a jak je najít? Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii PK ČR 9/19/2016

KVALITNÍ POTRAVINY. a jak je najít? Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii PK ČR 9/19/2016 KVALITNÍ POTRAVINY a jak je najít? 9/19/2016 Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii PK ČR 1 Má smysl rozlišovat původ potravin? Podpora českých a regionálních produktů. Jak definovat

Více

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky

Značení výrobků. Zahraniční ekoznačky Značení výrobků Tzv. ekospotřebitelství je v Evropě poměrně rozvinuté. K lepší orientaci zákazníka v záplavě výrobků byly vyvinuty systémy ekologického značení, tzv. ekoznačky, kterými jsou označeny výrobky

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství Legislativa

Chov zvířat v ekologickém zemědělství Legislativa Chov zvířat v ekologickém zemědělství Legislativa Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - LEGISLATIVA 1. Nařízení Rady (ES)

Více

Datum účinnosti od: 20. září 2016

Datum účinnosti od: 20. září 2016 Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních Datum účinnosti od: 20. září 2016 Ministerstvo

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Ú PL NÉ ZNĚNÍ zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 242/2000 Sb. ZÁKON ze

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Chov zvířat v ekologickém zemědělství Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd Vývoj ekologického zemědělství v ČR ČR: -počet zem. podniků cca 47tis.

Více

4. číslo květen červen 2014

4. číslo květen červen 2014 4. číslo květen červen 2014 http://pixabay.com/static/uploads/photo/2012/04/26/14/19/green 42609_640.png?i Bio je vlastně ekologické zemědělství. Jedná se o způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené

Více

Úřední kontroly EZ z pohledu reziduí pesticidů

Úřední kontroly EZ z pohledu reziduí pesticidů Úřední kontroly EZ z pohledu reziduí pesticidů Přednáška pro Bioakademii v Lednici na Moravě dne 11. září 2014 Jako součást semináře: Nepovolené látky v ekologické produkci a rizika kontaminace Autoři

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

zakonyprolidi_cs_2016_282_v

zakonyprolidi_cs_2016_282_v Page 1 of 5 Vyhláška č. 282/2016 Sb. Vyhláška o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-282 Částka 109/2016 Platnost

Více

Vše, co jste chtěli vědět o tabulce výživových údajů, ale báli se zeptat ( )

Vše, co jste chtěli vědět o tabulce výživových údajů, ale báli se zeptat ( ) Vše, co jste chtěli vědět o tabulce výživových údajů, ale báli se zeptat (21. 11. 2018) Tento materiál je informativního charakteru a přináší základní shrnutí informací o používání ustanovení týkající

Více

Systém úřední kontroly v ČR

Systém úřední kontroly v ČR Systém úřední kontroly v ČR Úřední kontrola v ČR Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány ) v působnosti

Více

446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky

446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky 446/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. července 2004, kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm. a) a

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy

Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Úvod do potravinářské legislativy Lekce 11: veterinární požadavky na výrobky a na hygienu potravin živočišného původu, dovozy a vývozy Ústav analýzy potravin a výživy prof. ing. Vladimír Kocourek, CSc.

Více

Vše, co jste chtěli vědět o tabulce výživových údajů, ale báli se zeptat

Vše, co jste chtěli vědět o tabulce výživových údajů, ale báli se zeptat Vše, co jste chtěli vědět o tabulce výživových údajů, ale báli se zeptat Tento materiál je informativního charakteru a přináší základní shrnutí informací o používání ustanovení týkající se uvádění tabulky

Více

VEJCE Podmínky pro manipulaci a prodej vajec

VEJCE Podmínky pro manipulaci a prodej vajec VEJCE Podmínky pro manipulaci a prodej vajec V prostoru Evropské unie jsou vejce volně obchodovatelná, a pokud splňují závazné podmínky pro uvádění do oběhu, mohou se dovážet i do České republiky, a to

Více

Čerstvé potraviny a jejich kontrola dozorovými orgány. Ing. Dana Večeřová

Čerstvé potraviny a jejich kontrola dozorovými orgány. Ing. Dana Večeřová a jejich kontrola dozorovými orgány Ing. Dana Večeřová Charakteristika Potravinářské komory ČR Zájmové sdružení právnických a fyzických osob v potravinářském sektoru ČR, reprezentuje 85% českého potravinářského

Více

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,

Více

Českýtrh sbiopotravinami 2008 a předpokládanývývoj

Českýtrh sbiopotravinami 2008 a předpokládanývývoj Českýtrh sbiopotravinami 2008 a předpokládanývývoj Tom Václavík Základní data Českýtrh s biopotravinami 2008 Celková spotřeba: 1,8 mld. Kč Meziroční nárůst: 40 %(2007/2008) Podíl bio na celkovéspotřebě:

Více

Průvodce označováním potravin

Průvodce označováním potravin I. Suková Průvodce označováním potravin Příručka je souhrnem informací o významu a provedení údajů uváděných na potravinářských výrobcích a při prodeji potravin. Vychází z platné legislativy zahrnující

Více

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka

Analýza zpracovatelského sektoru biomléka EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Analýza zpracovatelského sektoru biomléka Pro veřejnou zakázku PODPORA ROZVOJE REGIONÁLNÍHO ODBYTU BIOPOTRAVIN Autor: Mgr. Tomáš Václavík Sběr dat: říjen

Více

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn

MP 6/10: Použití konvenčního osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu 1.10.2010. Metodický pokyn Metodický pokyn k udělování výjimek z pravidel produkce uvedených v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a v souladu s nařízením Komise (ES) č. 889/2008,

Více

L 53/26 Úřední věstník Evropské unie

L 53/26 Úřední věstník Evropské unie L 53/26 Úřední věstník Evropské unie 4.3.2010 Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úřední věstník Evropské unie

Více

Zákon č. 242/2000 Sb. + praktická cvičení. Vypracovala Hana Řehořková studentka VŠE a ČZU

Zákon č. 242/2000 Sb. + praktická cvičení. Vypracovala Hana Řehořková studentka VŠE a ČZU Zákon č. 242/2000 Sb. + praktická cvičení Vypracovala Hana Řehořková studentka VŠE a ČZU Část první ekologické zemědělství Předmět úpravy Zákon upravuje pouze oblasti, které EU ponechává na členských zemích

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se

Více

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy

Včetně poslední změny: nařízení vlády č. 238/2009 Sb. s účinností 1. 8. 2009. 1 Předmět úpravy Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky,

Více

ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Ú PL NÉ ZNĚNÍ zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů 242/2000 Sb. ZÁKON ze

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 60 minut INFORMACE K TÉMATU: EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Více

NÁVRH. VYHLÁŠKA ze dne 2017,

NÁVRH. VYHLÁŠKA ze dne 2017, NÁVRH II. VYHLÁŠKA ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví

Více

282/2016 Sb. VYHLÁKA

282/2016 Sb. VYHLÁKA 282/2016 Sb. VYHLÁKA ze dne 29. srpna 2016 o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve kolách a kolských zařízeních Ministerstvo kolství, mládeže

Více

Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D.

Falšování potravin. MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Falšování potravin MVDr. Matej Pospiech, Ph.D. Mendelova univerzita, 31.10.2013 Obsah přednášky úvod, historie co považujeme za falšování specifika falšování potravin nejčastější způsoby falšování u jednotlivých

Více

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s.

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s. Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s. Systém hodnocení potravina je hodnocena ve třech kategoriích, které spolu úzce souvisí: označování bezpečnost složení potravin V každé kategorii získá

Více

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebiteli (krátké shrnutí klíčových ustanovení*)

Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebiteli (krátké shrnutí klíčových ustanovení*) Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebiteli (krátké shrnutí klíčových ustanovení*) a) povinně označované údaje: - Big 7 - energie, tuky, nasycené tuky, sacharidy, proteiny, cukry a sůl

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 624 Sbírka zákonů č. 61 / 2017 61 ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém

Více

BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009

BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ se sídlem v Brně, 656 06 Brno, Hroznová 2 BULLETIN SEMENÁŘSKÉ KONTROLY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 1/2009 Ing. Jaroslav Schenk Vedoucí oddělení osiva a sadby Brno

Více

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace.

Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. Přednáška probíhá v rámci projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace. AF MENDELU 7.5.2013 Ing. Jiří Kolouch je specializovaný

Více

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU ABSTRACT SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU BROŽOVÁ Ivana, (ČR) KEY WORDS bio-production, bio-food, quality, consumption, turnover ÚVOD Spotřeba biopotravin má v posledních letech

Více

Podmínky programu KEZ doporučuje pro použití v EZ

Podmínky programu KEZ doporučuje pro použití v EZ Podmínky programu KEZ doporučuje pro použití v EZ 1. Pojmy Výrobkem vhodným pro použití v EZ - se rozumí hnojivo, pomocná půdní látka, pomocný rostlinný přípravek, přípravek na ochranu rostlin, krmná doplňková

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh; b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jen v oblasti zemědělství

Více

Vyhláška č. 417/2016 Sb.

Vyhláška č. 417/2016 Sb. 1 z 8 01.03.2018, 18:00 Vyhláška č. 417/2016 Sb. Vyhláška o některých způsobech označování potravin https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-417 Částka 170/2016 Platnost od 19.12.2016 Účinnost od 01.01.2017

Více

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI

Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Příprava na kontrolu SZPI Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o., 2013 http://www.pvagri.cz

Více

Příručka pro žadatele

Příručka pro žadatele Příručka pro žadatele Registrace organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny 18. dubna 2016 IČ: 48133981 DIČ: CZ48133981 Strana 1/5 OBSAH 1. Legislativa 2. Definice 3. Registrace organizace producentů

Více

Dozor nad potravinami

Dozor nad potravinami Hejmalová Michaela Dozor nad potravinami Úřední kontroly v celém potravinovém řetězci od prvovýroby až po prodej spotřebiteli provádějí příslušné orgány státního dozoru (dozorové orgány) v působnosti:

Více

Zvýšení produkce a rozvoj českého trhu s biopotravinami v novém programovacím období EU

Zvýšení produkce a rozvoj českého trhu s biopotravinami v novém programovacím období EU Zvýšení produkce a rozvoj českého trhu s biopotravinami v novém programovacím období EU 2014 2020 Cyklus seminářů PK ČR Aktuální potravinářská legislativa pro biopotraviny leden únor 2015 Ministerstvo

Více

Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Průřezové téma - Enviromentální výchova Lidské aktivity a problémy životního prostředí EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Anotace: Prezentace slouží jako výukový materiál k průřezovému tématu EV o ekologickém zemědělství,

Více

Hodnoticí standard. Faremní zpracovatel mléka (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Faremní zpracovatel mléka (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu Faremní zpracovatel mléka (kód: 29-085-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Potravinářství a potravinářská chemie (kód: 29) Týká se povolání: Pracovník výroby mléčných produktů

Více

Novela zákona o potravinách

Novela zákona o potravinách Novela zákona o potravinách Zákon č. 110/1997 Sb. ve znění zákona č. 139/2014 Sb. 2014 Ing. Jindřich Fialka Ing. Martin Štěpánek zákon č. 139/2014 Sb. www.mvcr.cz Úplné znění informativní text (www.eagri.cz)

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 1 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Veterinární hygiena a ekologie 1 Obsah předmětu Cíl výuky - předložit charakteristiky jednotlivých skupin potravin a základní přístupy

Více

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA 128/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2009 o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty Změna: 191/2013 Sb. Ministerstvo

Více

1 Předmět úpravy. 2 Požadavky na potraviny

1 Předmět úpravy. 2 Požadavky na potraviny Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních Ve znění vyhlášky č. 160/2018 Sb., s účinnosti

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Bio v regionu Jihomoravského kraje

Bio v regionu Jihomoravského kraje Bio v regionu Jihomoravského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 30. listopadu 2017, Bzenec Jihomoravský kraj a ekologické zemědělství Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější kraj ČR a 4. pozici

Více

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed. Systémy hospodařen ení na půděp Současn asné systémy hospodařen ení Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed. Tržně orientované hospodaření

Více

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz

MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký kraj b.karesova.kvsh@svscr.cz Vyhláška č. 289/2007 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství MVDr. Blanka Karešová KVS pro Královéhradecký

Více

KADLEC, I. et al.: Syrové kravské mléko a jeho jakost. Praha, Milcom servis 1998, 50 s.

KADLEC, I. et al.: Syrové kravské mléko a jeho jakost. Praha, Milcom servis 1998, 50 s. Použitá a doporučená literatura KADLEC, P. et al.: Technologie potravin II. Praha, VŠCHT 2002, 236 s. KRATOCHVÍL, L., ZADRAŽIL, K., PEŠEK, M.: Mlékařství a hodnocení živočišných výrobků. VŠZ Praha 1985,

Více

Bio v regionu Karlovarského kraje

Bio v regionu Karlovarského kraje Bio v regionu Karlovarského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 11. dubna 2018, Mariánské Lázně Karlovarský kraj a ekologické zemědělství Eko-logické zemědělství Komplexní systém řízení zemědělského

Více

Projektování přechodného období

Projektování přechodného období Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření

Více

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP) 26.6.2015 L 161/9 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1005 ze dne 25. června 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity olova v některých potravinách (Text s významem pro EHP)

Více

Informace podporují prodej produktů

Informace podporují prodej produktů Marketing Praxe.Workshop Informace podporují prodej produktů Dr. Andrea Grimm Dr. Astin Malschinger 2 OBSAH PRAKTICKÁ CVIČENÍ Informace podporují prodej produktů Autorky: Dr. Andrea Grimm, Dr. Astin Malschinger

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 8. přednáška Systémy kvality ve výrobě potravin Doc. RNDr.

Více

Metodický pokyn č. 2/2013

Metodický pokyn č. 2/2013 komunikaci Metodický pokyn č. 2/2013 kterým se stanovují specifická pravidla pro: mezi Ministerstvem zemědělství, Kontrolním orgánem a Kontrolními subjekty EZ rizikové analýzy, kontrolní a certifikační

Více

Nařízení EP a R (ES) č. 1760/2000, o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa

Nařízení EP a R (ES) č. 1760/2000, o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa POŽADAVKY NA OZNAČOVÁNÍ MLETÉHO MASA - HOVĚZÍ Nařízení EP a R (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu - - Provozovatelé potravinářských podniků

Více

ZÁKON. ze dne 26. října 2011,

ZÁKON. ze dne 26. října 2011, 344 ZÁKON ze dne 26. října 2011, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších

Více