PROSTŘEDÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ČLOVĚK JAKO SOUČÁST A TVŮRCE PROSTŘEDÍ

Transkript

1 PROSTŘEDÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ČLOVĚK JAKO SOUČÁST A TVŮRCE PROSTŘEDÍ

2 Prostedí - systém sloený z dílích prvk provázaných vzájemnými vazbami - okolí kadého reálného subjektu vzájemná interakce - systém vyího ádu - hodnocení prostedí jeho kvalita, rozsah psobení vdy ve vztahu ke konkrétnímu subjektu Pojmy: ivotní prostedí Pírodní prostedí ivotní prostedí lovka

3 ivotní prostedí - prostedí ivých organism interakce vzájemná výmna látek, energií a informací, umouje promnu a obnovu ivé pírody biologickou reprodukci - soubor faktor nutných k ivotu uritého organismu ást svta, kterou organismus pouívá, pozmuje a které se musí pizpsobovat, aby nezahynul Pírodní prostedí - prostedí neovlivnné lidskou inností - výrazný vliv na evoluci pestrost ivých forem, selekce, biologická adaptace

4 ivotní prostedí lovka - pesahuje rámec pvodního pírodního prostedí prostedí spoleenské a prostedí umlé - systém sloený z pírodních, umlých a sociálních sloek materiálního svta, které jsou nebo mohou být s lovkem ve stálé interakci (definice UNESCO, 1979 Tbilisi) - P lovka mnohoúrovový komplex zastoupený: o Pírodním prostedím soubor podmínek pro existenci lovka jako biologického druhu, souasn poskytuje prostor, energii, suroviny pro rozvoj lidské spolenosti o Spoleenským (sociokulturním) prostedím materiální kultura a sociální prostedí o Umlé prostedí vytvoené lidskou inností, dsledek materiální kultury a spoleenských interakcí ovlivnných ekonomickými a politickými faktory

5 ivotní prostedí lovka vyuití a pevaující innost Prostedí obytné Prostedí pracovní Prostedí rekreaní, kulturní, lázeské, kolní, nemocniní,. Velikost (rozsah) zkoumaného prostedí : Mikroprostedí ást ivotního prostedí lovka, ve které se lovk v uritém ase nachází a s ní je v bezprostedním smyslovém kontaktu Semiprostedí malá sociální skupina (rodina, pracovní kolektiv), obec, krajina pehlédnutelná zrakem Mezoprostedí region dostupný dopravními prostedky (10 50 km) Makroprostedí ivotní prostedí organizované spolenosti (vtí územn správní celek) Globální prostedí soubor podmínek ivota na Zemi - biosféra

6 Vdní obory zabývající se ivotním prostedím Ekologie (Ernst Haeckel) vztah organism a prostedí biologická disciplína, ekologie lovka Interdisciplinární pístup - environmentalistika pírodní, ekonomické, sociální aspekty Dílí disciplíny krajinná ekologie, bytová architektura, environmentální psychologie, právo ivotního prostedí, geovdní disciplíny, psychologie, sociologie,

7 lovk jako souást a tvrce prostedí Člověk specifický živočišný a sociální druh jeví zájem o své prostředí již od počátku své existence aktivní využití ke svým potřebám změny v prostředí: Kvantitativní přeměna přírodních ekosystémů na umělé Kvalitativní vznik synantropních druhů Rychle rostoucí rozvoj lidské populace zásadní narušení ekologických procesů a rovnováhy globální dopady člověk je nejvýznamnějším prvkem ovlivňující celou biosféru Nejdůležitější mezníky vývoje lidské civilizace ve vztahu k životnímu prostředí: Zemědělská etapa (vznik lidské populace konec feudálního období) Průmyslová etapa (druhá polovina 18. stol. pol. 20. stol.) Vědeckotechnická etapa (pol. 20. stol. druhá třetina 20. stol.) Etapa trvale udržitelného rozvoje (konec 20. stol. zač. 21. stol.)

8 Zemdlská etapa (vznik lidské populace konec feudálního období) První a nejdelí etapa lovk jako sbra a lovec - neomezené vyuívání svého prostedí sthování Neolitická revoluce tis. ped n.l., zemdlská revoluce vyuívání prostedí píznivé pro zemdlství zásah do prostedí zemdlské postupy (orba, mýcení les, spásání, vypalování luk, ) Starovk extenzivní zemdlství, první výraznjí zásahy do ekosystém a biologické rozmanitosti Kácení les, vypalování luk pemna pvodní krajiny ve stepi, pout Postiené oblasti Stedomoí (J Evropa, S Afrika, Pední Asie) Rozvoj sídel oblasti kolem ek, pemna krajiny umlé sloky prostedí Feudální období pokrauje rozvoj umlé krajiny, nae území rybníkáství (pozitivní zásah lovka do krajiny) Období s nízkým stupnm rozvoje lidské populace Nízká spoteba energie ohe, fyzická síla lovka a zvíat Hlavní zásahy do pírody voda, pda, lesy x ovzduí Vliv antropogenní innosti ml LOKÁLNÍ charakter

9 Prmyslová etapa (druhá pol. 18. stol. pol. 20.stol.) Manufakturní výroba, zaátek a rozvoj prmyslová revoluce industrializace pechod k prmyslové výrob - od konce 18. stol. Zavádní nových technologií, koncentrace a specializace výroby, dlba práce Výrazný dopad na ivotní prostedí ploná devastace (Vy)erpání neobnovitelných zdroj uhlí palivo pro prmyslovou výrobu, vlaková doprava Strojová výroba - parní stroj - zvýení objemu výroby dopad na spotebu pírodních zdroj (fosilní paliva, voda) zneisování ivotního prostedí pokrauje výrazn narueno ovzduí, zvýený objem odpad Zhorená kvalita ivotního prostedí v souvislosti s nárstem prmyslové výroby vliv na zdraví lovka- nemoci z povolání Rozvoj dopravy, průmyslu ŽP narušeno intenzivním zemědělstvím, těžbou, průmyslovou výrobou, energetikou a dopravou Znehodnocení životního prostředí REGIONÁLNÍ charakter

10 Vdecko technická etapa (pol. 20. stol. 90. léta 20. stol.) Rozvoj techniky a pírodních vd, nové technologie Vdecko technická revoluce moderní doby prudký rozvoj techniky Automatizovaná výroba celý nepetritý výrobní proces nároný na pírodní zdroje, pibývalo výrobk a souasn odpad Rozvoj dalích druh dopravy automobilová, letecká dalí fosilní zdroje - ropa, zemní plyn První globální problémy dopad na ivotní prostedí má celosvtový charakter problematika toxických látek (DDT, pesticidy, hnojiva,), ochrana ovzduí první snahy eení UNESCO, 1970 lovk a biosféra (MAB) program mezinárodní spolupráce v oblasti ivotního prostedí OSN Program OSN Na ochranu P (UNEP) (1972) celosvtová kontrola stavu P, financování projekt na jeho ochranu, ada mezinárodsních smluv: Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, Vídeská úmluva o ochran ozónové vrstvy, Úmluva o biologické rozmanitosti, Rozvoj technologií, zvýšení produktivity práce Čerpání neobnovitelných zdrojů energie První globální problémy snaha o jejich řešení

11 Etapa trvale udritelného rozvoje (konec 20. stol. souasnost) Další rozvoj technologií ekologizace provozů Alternativní zdroje energie obnovitelné zdroje Udržitelnost rozvoje ekonomický, sociální a ekologický pilíř Trvale udržitelný rozvoj Zákon č. 17/1992, o životním prostředí 1992 Konference v Rio de Janeiro, Konference o životním prostředí a rozvoji = Summit Země 170 zemí světa, přijetí tří významných dokumentů: Agenda 21, Deklarace o životním prostředí a rozvoji, Prohlášení ke globálním principům globální dohody o využívání a ochraně všech typů lesů, Deklarace: Rámcová úmluva o změně klimatu, Úmluva o biodiverzitě 1997 Summit Země II. San Francisco 2002 Světový summit v Johannesburgu, Summit Země III. Johannesburgská deklarace: změna neudržitelných vzorců výroby a spotřeby Ochrana a řízení základny přírodních zdrojů pro hospodářský a sociální rozvoj udržitelný rozvoj v globalizujícím světě zdraví a udržitelný rozvoj udržitelný rozvoj malých ostrovních států udržitelný rozvoj Afriky další regionální iniciativy prostředky implementace institucionální rámec pro udržitelný rozvoj