Školní vzdělávací program přípravná třída. Do školy s radostí

Transkript

1 ZŠ Veronské náměstí, Praha 10 Školní vzdělávací program přípravná třída Do školy s radostí 1. Charakteristika vzdělávacího programu Legislativní a pedagogické dokumenty platné pro přípravné třídy základní školy stanoví, že vzdělávací obsah přípravné třídy je součástí školního vzdělávacího programu. Výchovně vzdělávací program přípravné třídy vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Základní orientaci předškolního vzdělávání v přípravné třídě zajišťuje vhodně koncipovaný vzdělávací program tak, aby vzdělávání dětí v přípravné třídě bylo efektivní, aby každé dítě mohlo získat dovednosti, které mu umožní dále se vzdělávat v běžných třídách základní školy. Předpokladem je, aby děti byly na vstup do školy připraveny po stránce kognitivní i po stránce sociálně kulturní. Program zajišťuje, aby vzdělávací obsah odpovídal svým zaměřením i úrovní náročnosti potřebám, možnostem a zkušenostem dětí ve třídě, aby se odvíjel od nejbližšího a známého ke vzdálenějšímu a neznámému, aby již osvojené poznatky a dovednosti byly postupně prohlubovány a dále rozvíjeny. Rámcové cíle, modifikované s ohledem na speciální vzdělávací potřeby dětí, vyjadřují základní orientaci předškolního vzdělávání a každodenní práce pedagoga rozvoj dítěte, jeho učení a poznání osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí Při naplňování těchto cílů, které při vzdělávání zasahují do oblasti poznatků, hodnot a postojů, směřuje vzdělávání k utváření základů klíčových kompetencí, neboť dítě získává dovednosti mnohostrannější, dokonalejší a prakticky využitelnější. Záměrem výchovně vzdělávacího programu v přípravné třídě je děti připravit tak, aby jejich nástup do 1. třídy byl bezproblémový, tím předejít neúspěšným začátkům ve vzdělávacím procesu rozvíjet fyzické, psychické a sociální schopnosti a dovednosti dítěte cílevědomě a systematicky tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, která je schopna aktivně a spokojeně zvládat nároky života, které jsou na ně běžně kladeny především v prostředí rodiny a školy

2 ke každému dítěti přistupovat individuálně, metody a formy práce přizpůsobit k vyrovnání nedostatků v rozvoji učení, k uspokojování jejich specifických potřeb výuku zaměřit na posilování těch nedostatků u konkrétních dětí, které byly příčinou jejich odkladu školní docházky děti vést k samostatnosti a posilování sebevědomí, k sebeovládání a k prodlužování záměrné pozornosti úzce spolupracovat s rodinou, do výchovně vzdělávacího procesu zapojit rodiče, navazovat na práci specialistů klinických logopedů, psychologů, speciálních pedagogů, aj. u dětí probouzet zájem o prostředí, které je obklopuje, vnímat působení člověka na přírodu a naopak (základy ekologického smýšlení) vytvářet kladné sociální postoje (prosociální chování), snažit se o vytvoření příjemné atmosféry prostředí, ve kterém se dítě pohybuje ve třídě, o vytvoření přátelských vztahů kamarádství, ohleduplnost, spolupráce a sounáležitost s kolektivem 2. Obsah vzdělávacího programu Obsah předškolního vzdělávání představuje hlavní prostředek vzdělávání dítěte, jeho vymezení slouží k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je formulován tak, aby odpovídal specifice předškolního vzdělávání, její integrované podobě a činnostní povaze. Z toho důvodu: vzdělávací obsah představuje kompaktní, vnitřně propojený celek, jehož členění do oblastí je třeba vnímat pouze jako pomocné učivo je vyjádřeno v podobě činností, praktických či intelektových, případně v podobě příležitostí pojem učivo je nahrazen pojmem vzdělávací nabídka, který vyjadřuje žádoucí formu prezentace učiva dítěti očekávané výstupy mají, stejně jako vzdělávací nabídka, činnostní povahu Obsahy všech jednotlivých vzdělávacích oblastí jsou v praxi propojovány stejně jako podmínky, za kterých vzdělávání probíhá. Vzdělávání se tím stává přirozenější, účinnější a hodnotnější. Vzdělávací obsah je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí: Dítě a jeho tělo - oblast biologická Dítě a jeho psychika - oblast psychologická Dítě a ten druhý - oblast interpersonální Dítě a společnost - oblast sociálně-kulturní Dítě a svět - oblast environmentální

3 Vzdělávací oblasti Každá vzdělávací oblast zahrnuje vzájemně propojené kategorie: dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a očekávané výstupy (předpokládané výsledky) Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat a co by měl u dítěte podporovat Vzdělávací nabídka jako prostředek vzdělávání představuje ve svém celku soubor praktických a intelektových činností příležitostí, vhodných k naplňování a k dosahování výstupů. Při práci ve třídě je tato nabídka respektována a tvůrčím způsobem konkretizována tak, aby činnosti byly mnohostranné, pestré a svou úrovní odpovídaly konkrétním možnostem a potřebám dětí. Očekávané výstupy jsou dílčí výstupy, které je možno považovat v úrovni předškolního vzdělávání za dosažitelné, jsou formulovány tak, aby měly charakter způsobilostí (kompetencí). Jedná se o vzájemné propojení jednotlivých schopností, poznatků, dovedností kognitivních i praktických, postojů a hodnot. Skladba ŠVP Do školy s radostí Výchovně vzdělávací činnost je rozvržena do období jednoho roku, do čtyř integrovaných bloků. V každém z nich je obsaženo všech pět oblastí vzdělávání. Celoroční téma: Podzim Zima Jaro Léto Témata roku jsou rozpracována do tematických celků, programů. Zaměření těchto bloků vychází z přirozených potřeb dítěte a ze skutečností dítěti a jeho životu blízkých. Obsah je dítěti srozumitelný, užitečný a prakticky využitelný. Pomáhá dítěti chápat sebe sama i okolní svět, rozumět jeho dění a orientovat se v něm. Obsah bloků odpovídá vzdělávacímu obsahu stanovenému ve vzdělávací nabídce, činnosti jsou praktické a intelektové povahy, rozvíjejí intelektové a praktické schopnosti a dovednosti dítěte, prohlubují jeho poznání, obsahují jeho praktickou zkušenost a zvyšují praktickou využitelnost toho, co se dítě naučí. Integrované bloky svým obsahem na sebe vzájemně navazují, doplňují se a prohlubují, mnohdy se prolínají a přecházejí plynule jeden do druhého. Podle základních témat je tvořen program třídní, ve kterém jsou rozpracovány dílčí cíle podle potřeb, situace, zájmů, některé dílčí cíle jsou naplňovány každodenně.

4 Výchovně vzdělávací příležitosti Rozděleny jsou po dnech do jednotlivých okruhů tak, aby se střídaly náročnější aktivity s méně náročnými jednotlivé okruhy se vzájemně prolínají, navazují na sebe a jsou doplňovány zaměřením činnosti potřebné pro zvládání nároků školy: procvičování hrubé a jemné motoriky procvičování motoriky mluvidel procvičování artikulační obratnosti procvičování grafomotoriky vnímání a napodobování rytmu rozvoj sluchového vnímání a rozlišování rozvoj zrakového vnímání a rozlišování procvičování sluchové a zrakové paměti cvičení prostorové orientace procvičování pravolevé orientace tělesné schéma cvičení předmatematických a matematických představ rozvoj řeči a komunikace cvičení paměti a koncentrace pozornosti postupné prodlužování zvládání zátěže Obvyklý denní program tvoří: Zařazování každodenních opakujících se činností cílené didaktické činnosti řízené i částečně řízené řízené či spontánní hry řízené i spontánní pohybové aktivity Sled zaměstnání ve výchovně vzdělávacím programu netvoří neměnný model, neopakuje se stereotypně po celý rok, ale respektuje komplexnost výchovného působení a vytváření prvotního systému v poznatcích, dovednostech i návycích. Kombinace zaměstnání a jejich rozložení v týdnu je přizpůsobováno úrovni dětí, přitom je maximálně vycházeno z prožitku a zážitků dětí, které jsou přirozenou motivací aktivity dětí. 3. Formy a metody práce Formy a metody práce vycházejí ze specifických požadavků dětí, které jsou v přípravné třídě umístěny. Dětem je vše předkládáno konkrétně a srozumitelně, s náležitým slovním doprovodem. Děti jsou vhodně motivovány a vyzývány k aktivní účasti na všech činnostech hravou formou. Pokud se nechtějí do činnosti zapojit, mají možnost zvolit si jinou činnost, která jim vyhovuje a je v dané chvíli akceptovatelná k činnostem ostatních dětí.

5 Zásady vzdělávání: vzdělávání je uskutečňováno vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytují v didakticky cílené činnosti je plněn konkrétní vzdělávací cíl formou záměrného i spontánního učení jsou uplatňovány metody prožitkového a kooperativního učení hrou preferovány jsou hravé a tvořivé činnosti jsou zařazovány činnosti dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte činnosti jsou vybírány tak, aby podporovaly dětskou zvídavost při vzdělávání je dle potřeby využíváno certifikovaných reedukačních programů: o Do školy včas o Maxík o Jak předcházet poruchám učení o Jak poznáme sklony dítěte k dyslexii, dysortografii, dyskalkulii o Předcházíme sklonům dítěte k dyslexii, dysortografii, dyskalkulii o Percepční a motorická oslabení ve školní praxi o FIE základní I. o FIE základní II o Trénink jazykových schopností podle D. B. Elkonina o Dyskalkulie dětem se specifickými potřebami je věnována péče na základě závěrů vyšetření PPP dle možností jsou do třídního programu přípravné třídy zařazovány nadstandardní aktivity školy, např. účast na projektech školy, návštěvy divadel, výstav, výlety 4. Organizace vzdělávání Denní program příchody dětí do třídy sebeobsluha, ukládání oblečení, hry dle zájmu dětí skupinová či individuální práce s dětmi hygiena, svačina skupinová či individuální práce s dětmi zdravotní cvičení, pohybové či taneční hry skupinová či individuální práce s dětmi individuální práce s dětmi, hry dle zájmu dětí pobyt venku (v případě příznivého počasí a stavu ovzduší) relaxace, relaxační cvičení sebeobsluha, hygiena, oběd výtvarné a pracovní činnosti odchody domů nebo do družiny

6 Režim dne a jednotlivé činnosti mohou být pozměněny vzhledem k pracovnímu tempu, uspokojení a zájmu dětí. 5. Charakteristika přípravné třídy Přípravná třída je určena především pro děti s odkladem školní docházky. Maximální počet dětí ve třídě je 15. Docházka do přípravné třídy je bezplatná. Přípravná třída je v provozu od 8.00 do hodin, případně do hodin, tj. 22 hodin. Děti se mohou stravovat ve školní jídelně v doprovodu a s pomocí pedagoga. Za měsíční poplatek 400,-- Kč může dítě navštěvovat také školní družinu, která je v provozu od 6.00 do hodin. Třída je umístěna v klidné části základní školy, vhodně vybavena dětským i školním nábytkem, didaktickými pomůckami, audiotechnikou, hračkami potřebnými k činnostem. Prostředí je velmi pěkné a působí na děti příjemným, nestresujícím dojmem. Po dopoledním vyučování však dochází do prostoru přípravné třídy další děti z jiných tříd základní školy, neboť je zde vzhledem k úsporným opatřením provozována školní družina. Výhodou tohoto opatření je neměnné prostředí pro děti z přípravné třídy, nevýhodou je náročnost při manipulaci s didaktickými pomůckami a potřebami, které musejí být řádně uklízeny, neboť jsou určeny pouze pro činnosti v přípravné třídě. Do výchovného a vzdělávacího procesu jsou zařazovány nové alternativní programy. Děti tak nejsou přetěžovány, získávají co nejvíce dovedností, poznatků a mají tak z dobrého výkonu radost. Snížený počet dětí ve třídě (max. 15) je velkou výhodou, je možnost pracovat s dětmi individuálně. Děti mají pro své činnosti k dispozici počítačovou učebnu, tělocvičnu, hřiště. Společně s žáky 1. stupně mohou navštěvovat kulturní akce a výchovné programy, projekty apod. 6. Evaluace Evaluační činnost pedagoga: provádí vstupní diagnostiku dítěte, s vytyčením pedagogických závěrů na další období. Tyto závěry zpracuje do individuálního plánu pro dítě, ve kterém zohlední evaluaci prováděnou dítětem (činnosti, které se mu líbí) vede průběžné záznamy dle Metodiky VÚP sleduje zpětnou vazbu vzdělávacího projektu

7 provádí evaluační činnosti hodnotí rozvoj a učení dítěte hodnotí rozvoj dovedností a způsobilostí dítěte v jednotlivých oblastech eviduje názory, přání a potřeby partnerů (rodičů, spolupracovníků, základní školy, obce), na získané podněty reaguje Přípravný ročník se nezapočítává do povinné školní docházky, děti se neklasifikují. V závěru školního roku pedagog vypracuje slovní hodnocení. O úspěších a pokrocích dítěte jsou rodiče pravidelně informováni na třídních schůzkách a konzultacích.