Soňa Mertová MUZEJNÍ KUFŘÍK

Transkript

1 Soňa Mertová MUZEJNÍ KUFŘÍK metodický materiál

2 ÚVOD Nabídka vzdělávacích a volnočasových aktivit různého druhu se rozšiřuje geometrickou řadou a muzea jsou tak stále více motivována k hledání nových způsobů, jak zaujmout potenciální návštěvníky. K tomu primárně slouží různorodé formy prezentace, které završují muzealizační proces a přispívají k docenění významu muzejní práce u nejširší veřejnosti a k pochopení jejího významu pro ochranu a záchranu kulturních hodnot. Muzeum je institucí, která tyto hodnoty skrze konkrétní předměty vyhledává, popisuje, uchovává a vědecky zhodnocené je prezentuje. Zprostředkovat návštěvníkům tyto předměty tak, aby byli schopni ocenit jejich význam a důležitost informací, které v sobě nesou, je základní motivací všech prezentačních aktivit muzea. (Mrázová in Dolák 2014) 1 Jednou z možností, jak zpestřit prezentační nabídku muzea a rozšířit tak jeho interakci s muzejním publikem, jsou tzv. muzejní kufříky. CO JE MUZEJNÍ KUFŘÍK? Muzejní kufřík (dále jen kufřík) je formou názorné prezentace využívající logicky uspořádaný soubor předmětů, který je sestaven s konkrétním didaktickým záměrem a směřuje k přesně definovanému edukačnímu cíli v souladu se vzdělávací strategií muzea. Muzejní kufříky - ano či ne? Muzejní pedagog jako garant vzdělávacích aktivit a zprostředkovatel edukačního obsahu muzejních sbírek má právo rozhodnout, jakým způsobem bude konkrétní edukační projekt realizován. Pokud uvažuje o edukační práci s využitím kufříku, je dobré položit si následující otázky: Máme témata, o která bude zájem a můžeme je kufříkovou formou zpracovat? Je možné počítat s ochotou kurátorů (případně dalších muzejních profesí, např. konzervátorů) participovat na tvorbě kufříku? Máme na takový projekt finance (výroba kopií, replik, modelů, nákup pomůcek atd.)? 1 DOLÁK, Jan, Pavel HOLMAN, Lucie JAGOŠOVÁ, Vladimír JŮVA, Lenka MRÁZOVÁ, Michal ŠERÁK a Petra ŠOBÁŇOVÁ. Základy muzejní pedagogiky: studijní texty. Brno: Moravské zemské muzeum, Metodické centrum muzejní pedagogiky, ISBN

3 Víme, které cílové skupiny chceme touto formou muzejní edukace oslovit a zaujmout? Chceme připravit kufřík pro práci v muzeu, či mimo něj? Pokud muzejní pedagog dospěje ve svých úvahách k rozhodnutí kufřík vytvořit, měl by ve spolupráci s kurátory vytipovat témata, která je vhodné touto formou připravit. Nejčastější cílovou skupinou pro práci s kufříkem jsou školy, proto je možné témata ještě dále rozvíjet v diskusi s učiteli. Lze například uspořádat setkání, kde se přítomní učitelé vyjádří k představeným tématům, případně sami navrhnou vhodná témata. Další možností je dotazníkové šetření s otázkami zaměřenými na témata a formu spolupráce. Taková komunikace může být pro muzeum jednou z cest k intenzivnější spolupráci se školami. PŘÍPRAVA KUFŘÍKU Muzejní pedagog by měl být hlavním koordinátorem všech aktivit vedoucích k vytvoření kufříku. Má-li však mít jeho koncept odpovídající kvalitu, neobejde se tento přípravný proces bez mezioborové spolupráce. Na počátku stojí konkrétní téma a jasně formulovaný didaktický cíl, který sděluje, čeho přesně chceme při edukační práci s obsahem kufříku dosáhnout. Díky přesné formulaci výchovně-vzdělávacích cílů (muzejní pedagog) a kvalitní znalosti tématu (kurátor) je možné začít hledat předměty, které stanovené téma vhodně a srozumitelně prezentují. Muzejní pedagog je v tomto procesu garantem didaktického cíle, s jehož koncepcí musí být obsah kufříku v souladu. Obsah kufříku Obsah kufříku musí být přiměřený a vyvážený. Každý vložený předmět musí mít svůj přesně formulovaný dílčí didaktický cíl tak, aby optimálně zapadal do celkové koncepce připravovaného edukačního programu. Vlastní obsah kufříku budou tvořit originální předměty, kopie a repliky sbírkových předmětů, dále např. modely, doprovodné textové a obrazové materiály, literatura, laboratorní nástroje a přístroje (lupa, mikroskop, apod.). Originální předmět Originální předměty mají hodnotu původnosti, ale pro prezentaci formou kufříku můžeme použít jen ty, které nejsou součástí evidovaných muzejních sbírek a jsou nahraditelné (například přírodniny). 2 2 Někdy sám kufřík může sloužit jako didaktická pomůcka (např. v souvislosti s tématy 20. století židovské transporty, etnické transfery, migrace, exil atd.), a proto je vhodné použít autentický exemplář nebo jeho repliku. 3

4 Substitut Substitut je předmět shodný se sbírkovým předmětem vzhledem, materiálem i výrobním postupem, může v mnoha parametrech nahradit originál. Expozice často nemohou prezentovat originální sbírkové předměty, protože nelze zajistit jejich bezpečné a šetrné uložení s ohledem na charakter (materiálová specifika), jedinečnost a nevyčíslitelnou hodnotu. Návštěvníkům jsou v těchto případech ukazovány pouze kopie. Některé originální předměty jsou již vzdáleny své původní podobě, anebo nejsou vhodné k ukazování v jejich stávající podobě. Zvláště se jedná o ty, které v různé míře podléhají procesu znehodnocení působením času a dalších vlivů, které jejich původní kvalitu v různé míře snižují, proto jsou i v expozicích nahrazovány substituty. Rozlišujeme substituty shodné s originály vzhledem, materiálem i výrobním postupem a předměty shodné s originálem jen po stránce vizuální, které se však liší použitým materiálem i výrobní technologií 3. Kontakt s předmětem, který v různé míře a z různých důvodů nahrazuje originál, nemusí být prost silného emočního prožitku. Prožitek je činitel výrazně podporující proces učení a tak i setkání s předmětem, který sice není originál, ale jistá, z hlediska edukačního podstatná, kritéria originálu splňuje (vizuální podoba), má určitě svou didaktickou hodnotu. Otázky k jednotlivým předmětům v kufříku: Jaký dílčí edukační cíl má tento předmět? Jak tento dílčí cíl zapadá do souhrnného cíle? Co všechno je možné skrze tento předmět ukázat, naučit, vysvětlit a zprostředkovat? Je přítomnost konkrétního předmětu v kufříku logická, nezastává stejnou funkci v souboru již jiný předmět? Je to předmět pro dané téma typický nebo výjimečný? Edukační aktivity spojené s muzejním kufříkem mohou být realizovány nejen v prostorách muzea, ale také na jiných místech. Součástí výbavy kufříku pro užití mimo Např ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Muzejní expozice jako edukační médium: Přístupy k tvorbě expozic a jejich inovace (1. díl). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN

5 prostory muzea nebo pro práci se samoobslužným kufříkem v muzeu by měl být vždy metodický materiál či návod, který uživateli srozumitelně vysvětlí, jak s jeho obsahem pracovat. Jsou-li v kufříku také pracovní listy s úkoly, musí metodický materiál uvádět i správná řešení nebo obsahovat informaci, kde je řešení k dohledání. 4 VYUŽITÍ KUFŘÍKU Kufřík v muzeu Kufřík může být určen k užití v muzeu jako samoobslužná aktivita pro návštěvníky nebo může být využíván při skupinových edukačních programech pod vedením muzejního pedagoga či jiného muzejního pracovníka. Kufřík mimo muzeum Kufřík může být cíleně vytvořen pro edukační aktivity realizované mimo prostory muzea. Muzejní pedagog (nebo jiný pracovník muzea) může použít tuto formu muzejní edukace zejména ve školách, ale je možné nabídnout tento způsob také ve volnočasových zařízeních (střediska volného času) nebo v zařízeních sociálních služeb (stacionáře, domovy seniorů atd.), kde může jít o jednu z forem aktivizace a motivace klientů. Není nutné, aby s kufříkem pracoval pouze muzejní pedagog. Muzejní pedagog může pro tuto formu edukace vyškolit budoucí uživatele (nejčastěji učitele), kterým představí kufřík z hlediska tematického, obsahového i možností jeho edukačního využití a seznámí je s vhodnými didaktickými formami a metodami. Příležitosti k využití kufříku Muzejní kufřík je forma edukace, která je založena na metodě ukazování reálných předmětů (ostenze) a především na možnosti vzít je do ruky (metoda hands-on). V součinnosti s kvalitně vystaveným edukačním programem tak umožňuje účastníkům dát si do souvislostí 4 K tématu pracovních listů více: MRÁZOVÁ, Lenka. Tvorba pracovních listů metodický materiál. Brno: Moravské zemské muzeum, ISBN

6 velké množství informací a pochopit je v logicky uspořádaném celku. Kufřík může sloužit jako: podpora edukační práce v muzejních expozicích umocňuje prožitek z návštěvy prostřednictvím možnosti vzít do ruky autentický předmět či předmět, který v určitých, pro edukaci podstatných, parametrech ten autentický nahrazuje; forma prezentace témat, která již byla muzeem zpracována do podoby výstavy a o něž projevily zájem školy, protože vhodně doplňují či rozšiřují témata školního vzdělávacího programu atd.; prostředek seznámení se s muzeem a jeho odbornými aktivitami muzejní profese zahrnují pestrou škálu činností, v kufřících mohou být prezentovány mnohé profesní atributy; motivace k budoucí návštěvě muzea kufřík může s určitým časovým předstihem prezentovat téma připravované výstavy a podnítit tak zájem potenciálních návštěvníků; příležitost představit témata v expozicích neprezentovaná není možné představit všechna zajímavá témata, která nabízejí muzejní sbírky, některá z nich mohou být zpracována formou kufříků (např. regionální témata, pro která mnohdy schází didaktická opora ve školních učebnicích); příležitost zpestřit nabídku individuálním návštěvníkům kufřík každý měsíc jinak, kufřík s překvapením apod. Uložení předmětů v kufříku Základní podmínkou dlouhodobé účinné prezentace předmětů je jejich bezpečné uložení v kufříku (zvláště, počítá-li se s jejich zapůjčováním a transportem), proto je vhodné pořídit kufřík vyložený pěnovou hmotou, do níž jsou předměty umístěny. Zapůjčení kufříku Je-li kufřík určen k zapůjčování (školy, volnočasová zařízení, zařízení sociální péče atd.), je třeba přiměřeným způsobem uživatele zaškolit pro edukační práci s kufříkem. Může se jednat o slovní poučení, o demonstraci prezentovaných předmětů a dalších didaktických pomůcek. Muzejní kufřík umožňuje velkou metodickou variabilitu při vlastní edukační práci s jeho obsahem. Základní metodou je ale objektové učení, které může být realizováno skrze: 6

7 názorně-demonstrační metody předvádění, pozorování, demonstrace; dovednostně-praktické metody manipulace, napodobování, laborování. Z hlediska přístupu k řešení problému je možné užít metody problémového výkladu, heuristickou a výzkumnou. Zkušený pedagog může uplatnit i metody dramatické výchovy. EVALUACE Stejně, jako u všech ostatních forem edukační práce, nesmíme ani u edukace spojené s využitím kufříku zapomenout na evaluaci. Abychom dokázali ověřit didaktickou účinnost takového edukačního programu, můžeme se například ptát: 1. Byl edukační program realizován v plánovaném čase a v plánované struktuře? 2. Utvořili si účastníci konkrétně definované znalosti v plánovaném rozsahu? 3. Vedly jednotlivé předměty a metody práce s nimi k dosažení stanovených dílčích didaktických cílů? 4. Byl zvolený způsob práce pro účastníky zajímavý? Odpovídal optimálně schopnostem dané cílové skupiny? 5. Byly použité předměty a doprovodné materiály účelné a vhodné z hlediska používání? Nedochází k jejich rychlému a snadnému znehodnocení? ZÁVĚR Muzejní kufříky mohou být zajímavou formou edukační práce v muzeu i mimo něj, mohou být aktivitou, skrze kterou může muzeum oslovit potenciální návštěvy. V neposlední řadě mohou také být účinnou formou propagace smyslu muzejní edukace a také návštěvnické vstřícnosti samotné muzejní instituce. Inspiraci najdete na těchto stránkách: 7