Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky. Hodnocení ekonomické efektivnosti investic Diplomová práce

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Prvzně eknmická fakulta Ústav pdnikvé eknmiky Hdncení eknmické efektivnsti investic Diplmvá práce Veducí práce: Ing. Petr Nvák Vypracvala: Bc. Lenka Husákvá

2 Pděkvání Tut cestu bych ráda pděkvala veducímu diplmvé práce Ing. Petru Nvákvi za cenné rady a připmínky pskytnuté při zpracvání tét práce. Zárveň děkuji vedení pdniku ARA tvárna na nábytek, a.s. za pskytnutí infrmací a pdkladů pr vypracvání mé diplmvé práce.

3 Prhlášení Prhlašuji, že jsem tut diplmvu práci na téma Hdncení eknmické efektivnsti investic vypracvala samstatně s pužitím pramenů, které cituji a uvádím v přilženém seznamu literatury. Suhlasím, aby práce byla ulžena v knihvně Mendelvy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studentským účelům. V Brně, dne Pdpis diplmanta..

4 Abstrakt Tat diplmvá práce je zaměřena na hdncení eknmické efektivnsti zvlenéh investičníh prjektu splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. s hledem na způsb financvání tht prjektu a mžná rizika. Za tímt účelem jsu prvnány vybrané zdrje financvání investic (úvěr a leasing) a jsu pužity základní metdy hdncení efektivnsti investic, převážně dynamické metdy, které beru v úvahu faktr času. Mezi nejdůležitější ukazatele hdntící efektivnst investice patří čistá sučasná hdnta, vnitřní výnsvé prcent a dba návratnsti. V nepslední řadě jsu identifikvána případná rizika spjená s realizací dané investice a jejich dpad na celkvu efektivnst a dpručena preventivní patření. V návaznsti na dsažené výsledky hdncení eknmické efektivnsti jsu definvána dpručení pr danu splečnst týkající se dané investice. Abstract This diplma thesis is fcused n the evaluatin f ecnmic investment efficiency based n particular investment prject in ARA tvárna na nábytek, a.s., regarding t the type f financing and accrued risk. T fulfill this main aim chsen surces f finance (investment credit and financial leasing) were cmpared and basic methds f investment efficiency evaluatin were used, mstly dynamic methds reflecting the time factr. T the mst imprtant indicatrs evatuating investment efficiency belngs net present value, internal rate f return and pay-ff perid. Last but nt least, the pssible risks cnnected with the implementatin f the investment and their impact n ttal efficiency are identified and preventive precautins are recmmended. Accrding t achieved and gauged results f investment efficiency evaluatin, sme recmmendatins relevant t the specific investment are defined fr the use f ARA tvárna na nábytek, a.s.

5 Lenka Husákvá Diplmvá práce OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ LITERÁRNÍ REŠERŠE Investiční činnst pdniku Pjetí investic Makreknmické pjetí investic Pdnikvé pjetí investic Rzhdvání investičních prjektech a způsby jejich realizace Zdrje financvání investic Interní zdrje financvání investic Zisk Odpisy Externí zdrje financvání investic Střednědbé a dluhdbé úvěry Vydané a prdané pdnikvé bligace Akcie Zvláštní zdrje financvání investic Leasing Frfaiting Prjektvé financvání Rizikvý kapitál Ostatní zvláštní zdrje financvání Rzhdvání mezi leasingem a úvěrem Metda diskntvaných výdajů na leasing a úvěr Metda čisté výhdy leasingu Hdncení efektivnsti investic Určení kapitálvých výdajů Odhad buducích peněžních příjmů Určení pdnikvé diskntní míry (nákladů na kapitál) Výpčet sučasné hdnty čekávaných peněžních příjmů Metdy hdncení efektivnsti investic Statické metdy hdncení efektivnsti investic Dynamické metdy hdncení efektivnsti investic Rizik v blasti investičníh rzhdvání a jeh měření Rizikvá plitika Druhy pdnikatelských rizik Analýza rizika investičních prjektů Ochrana prti rizikům plynucích z investiční činnsti VLASTNÍ PRÁCE Charakteristika pdniku ARA tvárna na nábytek, a.s Histrie splečnsti Sučasnst - charakteristika prstředí, ve kterém se firma phybuje Strategické cíle splečnsti... 53

6 Lenka Husákvá Diplmvá práce 4.2 Investiční záměr splečnsti Hdncení eknmické efektivnsti investičníh záměru Rzhdvání zdrji financvání investičníh záměru Určení kapitálvých výdajů Určení pdnikvé diskntní míry Odhad bud. peněžních příjmů z inv. záměru a jejich suč. hdnty Stanvení výše inflace Stanvení čekávaných tržeb Stanvení prvzních nákladů Výpčet suč. hdnty ček. peněžních příjmů z investičníh záměru Hdncení efektivnsti investice pmcí vybraných metd Rizik spjené s investičním prjektem Analýza rizika investičníh prjektu DISKUSE A NÁVRH NA VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ V PRAXI ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam tabulek Seznam grafů... 78

7 Lenka Husákvá Diplmvá práce 1 ÚVOD Investiční činnst pdniků představuje nejen specificku blast jejich celkvé aktivity, která je zaměřena především na bnvu a rzšíření dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku, ale také důležitý faktr pdpry eknmickéh růstu nárdníh hspdářství. Dnes bětvaná sptřeba ve prspěch investičních statků vytváří předpklady pr rychlejší růst eknmiky v buducnsti a tím i pr vyšší výrbu a sptřebu samtných sptřebních statků, které jsu knečným cílem veškeréh hspdářskéh snažení. Investice hrají důležitu rli v buducím vývji a prsperitě pdniku a je jim tedy třeba věnvat patřičnu pzrnst. Investice vycházejí z ptřeb pdniku a jejich pdnětem může být např. snaha udržení knkurenceschpnsti, snaha udržení pdílu na trhu či racinalizace pdnikvých činnstí. V rámci investičníh rzhdvání je třeba zvážit klik a jakých prstředků, d čeh, kdy, kde a jak investvat, aby se pdnik správně rzvíjel a svu činnstí naplňval stanvené strategické cíle. Rzhdvání investicích je typické tím, že jde rzhdvání dluhdbé, kde je nezbytné uvažvat s faktrem času a rizikem změn p dbu přípravy i realizace prjektu. Investice ttiž výrazně vlivňují hspdaření pdniku na něklik let dpředu a špatně zvlená investice může mít pr pdnik rzsáhlé negativní důsledky, které mhu vyústit i v jeh samtný bankrt. Cílem investiční plitiky pdniku je tedy příprava, výběr a realizace takvých investičních variant, které přinášejí růst tržní hdnty firmy. Částečnu prevencí rizika neúspěchu je kvalitní plánvání, v tmt případě zpracvání investičníh plánu, který je knkretizván v investičních prjektech. Z věcnéh hlediska je v investičním plánu nutné vlit takvé investice, které pvedu k naplnění strategických cílů splečnsti. Z eknmickéh hlediska se prvádí psuzení eknmické efektivnsti investičníh prjektu, způsbu jeh financvání a rizika s ním spjeným. Zhdncení eknmické efektivnsti je zalžen na pužití statických a dynamických metd, které pmhu pdniku dpvědět na tázky, jak dluh bude kapitál v investici vázán, jaká je vnitřní výnsvá míra investice, jaká je její rentabilita či průměrné rční náklady. Tyt metdy služí k prvnání něklika investičních variant a usnadní celý prces investičníh rzhdvání. Financvání investic becně vychází ze zásady, že dluhdbý majetek je třeba krýt dluhdbými zdrji, a t prtže eventuální pužívání krátkdbých zdrjů na 7

8 Lenka Husákvá Diplmvá práce financvání přírůstku či bnvy dluhdbéh majetku by mhl dvést pdnik d finanční tísně v suvislsti se splatnstí krátkdbých zdrjů transfrmace dluhdbéh majetku na peníze je delší než pžadvané lhůty splacení krátkdbých zdrjů. V úvahu tedy připadají interní, externí či zvláštní dluhdbé zdrje financvání, které jsu čast velmi nákladné. Rizika spjená s investičním prjektem bývají čast pdceňvána a některé pdniky se jimi nezbývají vůbec. I přes t, že jsu špatně kvantifikvatelná, je třeba s nimi v investičním plánvání pčítat, prtže právě pdceněný faktr rizika způsbuje mnhdy neúspěch investičních prjektů. 8

9 Lenka Husákvá Diplmvá práce 2 CÍL PRÁCE A METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ Hlavním cílem předkládané diplmvé práce je na základě dstupných dat a zvlenéh metdickéh pstupu řešení zhdntit eknmicku efektivnst vybrané investice (strjní zařízení) s přihlédnutím k různým frmám financvání a riziku. Za tímt účelem prvnat vybrané způsby financvání dané investice, zhdntit její efektivnst pmcí vhdných metd a v nepslední řadě naznačit mžná rizika, kterým pdnik může čelit v průběhu přízení a prvzu investice. Hdncené výrbní zařízení představuje pr firmu v sučasné dbě investici nutnu jedná se slabé míst ve výrbním prcesu, ale i přes t je důležité zhdntit jeh efektivnst a zjistit, zda se jedná investici eknmicky výhdnu. Jedním z dílčích cílů je pskytnu základní infrmace zvleném pdniku, zejména jeh eknmických výsledcích a strategických cílech, z nichž investiční záměr vychází, a dále také zamýšleném investičním prjektu, jehž efektivnst bude hdncena. Výsledkem druhé části práce je zvlení efektivní frmy financvání, přičemž zde je prvnán střednědbý úvěr a finanční leasing za pdmínek nabídnutých Česku Spřitelnu, a.s., s přihlédnutím k výdajům spjených s jedntlivými zdrji financvání a jejich daňvým efektům. Stěžejní část tvří hdncení efektivnsti danéh investičníh prjektu, ve které je využit vybraných statistických a dynamických metd. Na základě studia dbrné literatury a knzultace s vedením splečnsti jsu stanveny kapitálvé výdaje prjektu, pdnikvá diskntní míra, která představuje minimální pžadvanu míru výnsnsti investice, prvzní náklady danéh výrbníh zařízení a tržby z jeh prvzu. T vše za účelem stanvení sučasné hdnty peněžních tků plynucích z investice, na jejíž základě spčívá většina metd hdncení efektivnsti investic. Pslední část je věnvána investičnímu riziku s cílem definvat, analyzvat a kvantifikvat ptenciální rizika spjená s realizací dané investice a navrhnut mžné pstupy řešení a prevence. 9

10 Lenka Husákvá Diplmvá práce Uplatněný metdický pstup řešení sledující naplnění stanvenéh cíle lze charakterizvat těmit teretick metdlgickými výchdisky a krky: (1) Výchzím krkem je teretick-metdlgická příprava řešení vymezenéh prblému na základě studia dbrné literatury a zdrjů zabývajících se tut blastí. Nejdříve je třeba definvat pjem investice z něklika phledů (makreknmickéh a pdnikvéh), analyzvat mžné zdrje financvání investic a ppsat pstup hdncení efektivnsti investic. Charakterizvána budu také rizika suvisející s přizváním a prvzem investic. (2) Dalším výchdiskem je ppis zvlenéh pdniku, jeh eknmických výsledků a strategických cílů a zamýšlenéh investičníh prjektu, který je pr další řešení danéh tématu nezbytný. (3) Při výběru vhdnéh způsbu financvání byl nejdříve kntaktván něklik bank, s cílem zjistit, za jakých pdmínek pskytují svým klientům finanční prdukty. Naknec byla vybrána Česká Spřitelna, a.s. U nabídnutéh finančníh leasingu a investičníh úvěru jsu vypčteny výdaje, které vzniknu investrvi v suvislsti s těmit dvěma frmami financvání, úspry na daních a skutečné výdaje. Dále je leasing s úvěrem prvnán na základě metdy diskntvaných výdajů a metdy čisté výhdy leasingu. (4) Nezbytným předpkladem pr aplikaci teretickéh prpracvání prblému na knkrétní investiční prjekt je určení kapitálvých výdajů a buducích peněžních příjmů z investičníh prjektu a jejich sučasné hdnty, které jsu určeny na základě knzultace s vedení splečnsti a studia vhdných zdrjů. Při tm byla věnvána pzrnst zejména: určení kapitálvých výdajů, výpčtu pdnikvé diskntní míry, stanvení výše čekávané inflace, dhadu čekávaných tržeb, které pplynu z pužívání příslušnéh druhu majetku přizvanéh investváním, s hledem na inflaci, stanvení nákladů spjených s prvzem investice. (5) Na základě údajů získaných z předchzích krků je mžné zhdntit efektivnst dané investice pmcí statických a dynamických metd, z nichž je pužit zejména metdy průměrných nákladů, metdy výnsnsti investic, metdy účetní míry výnsnsti, metdy dby splacení, metdy čisté sučasné 10

11 Lenka Husákvá Diplmvá práce hdnty, metdy indexu ziskvsti, metdy anuity, metdy vnitřní výnsvé míry a metdy dby návratnsti. (6) Pr stanvení rizik spjených s investičním prjektem je využit expertníh dhadu vedení vybrané splečnsti. Při analýze rizika danéh investičníh prjektu je využit následující pstup: identifikace kritických faktrů rizika investičníh prjektu, stanvení bdu zvratu investičníh prjektu, kvantifikace rizika s využitím analýzy citlivsti a jeh zhlednění ve finančních kritériích, chrana prti rizikům plynucích z investičníh záměru. Zvlený přístup a prvedené krky v rámci jedntlivých fází zpracvání tét diplmvé práce umžňují v závěru zhdntit eknmicku efektivnst zvlené investice, na jejímž základě bude frmulván dpručení pr splečnst tm, jak pstupvat v případě danéh investičníh prjektu. 11

12 Lenka Husákvá Diplmvá práce 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Investiční činnst pdniku Investiční činnst je takvá aktivita pdniku, která suvisí s rzšiřváním hdnty majetku pdniku, přičemž tt rzšiřvání hdnty majetku se vztahuje k delšímu časvému bdbí. Investiční činnst se může týkat jednak věcných činitelů činnsti pdniku, jednak tzv. finančních investic. Ve výrbních a bchdních pdnicích bvykle těžiště investiční činnsti tvří věcné investice, zatímc finanční investice mají dplňkvý charakter. [10] Pdle Synka [7] je investvání samstatná činnst pdniku, charakterizvaná jak vynakládání zdrjů za účelem získání užitků, které jsu čekávány v delším buducím časvém bdbí. Důležité je rzhdvání alkaci investic, tedy efektivnsti dispnibilních zdrjů vkládaných d investic [10]. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může pdniku způsbit vážné finanční prblémy a přivést pdnik i k bankrtu, prt by investicím měla být v pdniku věnvány mimřádná pzrnst. [6] 3.2 Pjetí investic Makreknmické pjetí investic Investicí v eknmické terii rzumíme kapitálvá aktiva sestávající ze statků, které nejsu určeny pr bezprstřední sptřebu, ale jsu určeny pr užití ve výrbě sptřebních statků neb dalších kapitálvých statků. Investice snižují mmentální sptřebu, ale sučasně zvyšují pptávku (nejprve p investičních statcích a následně p sptřebních předmětech), tím i výrbu a zaměstnanst a jsu tak zdrjem dluhdbéh eknmickéh růstu celé splečnsti. Obdbné vztahy existují v každém pdniku i u jedntlivce. Z makreknmickéh phledu se rzlišují hrubé a čisté investice. Hrubé investice tvří celkvá část nvých investičních statků, tj. budv, strjů, výrbníh a jinéh zařízení, hmtných zásb, přidaná k existujícím investičním statkům v eknmice za určité bdbí. Čisté investice jsu tvřeny čistým přírůstkem zásb investičních statků v eknmice v průběhu danéh bdbí. Jsu t hrubé investice snížené ptřebvaný majetek (finančně dpisy). 12

13 Lenka Husákvá Diplmvá práce Při rzdělvání zdrjů na investice a sptřebu hrají důležitu úlhu výnsy (resp. míra výnsů), které investice v buducnsti slibují, a jistta, s jaku tyt výnsy přinesu. Míra investvání v nárdním hspdářství je závislá na tempu růstu hrubéh nárdníh prduktu, výši úrkvých měr, daňvém systému a výši zdanění příjmů, míře rizika, se kterým investři mhu čekávat buducí výnsy. Důležitu úlhu v vlivňvání investiční aktivity má hspdářská plitika vlády, především její fiskální plitika, kteru vláda prvádí pmcí státních výdajů a daní, mnetární plitika, kteru vláda prvádí pmcí stanvení pvinných rezerv bank a jejich změn i výše státních zakázek, státní záruky na úvěry, dtace aj. [6] Pdnikvé pjetí investic Pdnikvé investice jsu statky, které nejsu určeny k bezprstřední sptřebě, ale k výrbě dalších statků v buducnu. Jde tedy dlženu sptřebu (užitek) za účelem získání buducích užitků, za účelem rzmnžení majetku a bhatství vůbec (nákup nvých strjů, výstavba nvéh závdu, výzkum a vývj nvých výrbků, nákup dluhdbých cenných papírů atd.). Z hlediska finančníh můžeme pdnikvé investice charakterizvat jak jednrázvě vynalžené zdrje, které budu přinášet peněžní příjmy během delšíh buducíh bdbí (v praxi bvykle nejméně p dbu jednh rku). Rzhdvání investicích klik, d čeh, kdy, kde a jak investvat kapitál patří k nejdůležitějším manažerským rzhdnutím buducím vývji pdniku a jeh efektivnsti; investice služí řadu let, a prt jsu nejen zdrjem přírůstků zisku, ale i břemenem, které zatěžuje eknmiku pdniku především fixními náklady 1. Z hlediska investic jsu fixními náklady především dpisy. Investice tedy v dbě svéh přízení představuje peněžní výdaje a d nákladů pdniku vchází frmu dpisů až při svém užívání. V té dbě by také měla začít přinášet výnsy, které by ji za bdbí jejíh užívání nejen plně uhradily, ale přinesly i pžadvaný příns. [6] Z hlediska financvání, účetnictví a daňvých předpisů rzlišujeme tři základní skupiny investic [6]: 1 Fixní náklady nebli stálé náklady jsu jedním z druhů nákladů pdle závislsti na změnách bjemu výrby. Tyt náklady zůstávají na stejné úrvni bez hledu na měnící se bjem výrby (např. dpisy strjů prváděné pdle času, nájemné, úrky z úvěrů); změní se a t skkem až při změně výrbní kapacity [7]. 13

14 Lenka Husákvá Diplmvá práce hmtné investice (věcné, fyzické, kapitálvé) vytvářející neb rzlišující výrbní kapacitu pdniku; jde výstavbu nvých budv, staveb, dpravních cest, nákup pzemků (vše bez hledu na přizvací cenu), strjů, výrbníh zařízení, dpravních prstředků ptřebných k další výrbě. Dnes jsu značvány jak stálá aktiva a v účetnictví jsu vedeny v plžce hmtný investiční majetek. nehmtné investice (nemateriální) jak je nákup knw-hw (výrbně technických pznatků), licencí, sftwaru, autrských práv, jak jsu výdaje na výzkumné a pdbné činnsti, na vzdělání, sciální rzvj, výdaje na zřízení pdniku aj. finanční investice jak je nákup dluhdbých cenných papírů (bligací, zástavních listů, dluhdbých směnek), vklady d investičních a jiných splečnstí (účasti, pdílvé listy), dluhdbé půjčky, nákupy nemvitstí aj. s cílem bchdvat s nimi a získat úrky, dividendy neb zisk. Ve tét práci se však budu zabývat převážně hmtnými investicemi, které představují hlavní předmět investiční činnsti výrbních pdniků. Hmtné investice bývají dále členěny takt: rzšiřvací investice (rzšíření výrbní kapacity, zavedení nvé technlgie, výzkum a vývj nvéh výrbku, investice na chranu živtníh prstředí a zlepšení pracvníh prstředí), bnvvací investice (náhrada a bnva výrbníh zařízení, výměna zařízení s cílem snížit náklady). 3.3 Rzhdvání investičních prjektech a způsby jejich realizace Bez investic se žádný pdnik nebejde, zvláště pak pdnik, který se chce rzvíjet a tak bstát v knkurenci. Prt je důležité investiční činnst plánvat. T zajišťuje investiční plán pdniku, který vychází ze strategickéh pdnikatelskéh plánu, který zachycuje hlavní dluhdbé cíle pdniku. Investiční plán je knkretizván v investičních prjektech, z nichž se vybírají ty, které nejlépe splňují cíle pdniku. 14

15 Lenka Husákvá Diplmvá práce Pdnikatelské investiční prjekty představují subr technických a eknmických studií, které mají služit k přípravě, realizaci, financvání a efektivnímu prvzvání navrhvané investice. Investiční prjekty lze klasifikvat d něklika skupit zejména z důvdů vlby metdy hdncení efektivnsti investic a stanvení řídící úrvně v pdniku, která investici rzhduje. Některé investice je třeba prvést bez hledu na jejich efektivnst, u některých stačí prvnat náklady na ně vynalžené s úsprami výrbních nákladů, které přinesu, u jiných je třeba prvést pdrbné analýzy. [6] Birt [1] dělí investiční prjekty d tří kategrií: I. investice za účelem zvýšení příjmů (expanze), II. přízení nvé technlgie (náhrada stávajícíh zařízení) za účelem snížení nákladů, III. náhrada ptřebvanéh zařízení (např. pčítače, výrbní zařízení). Pr nejvhdnější prjekty se vypracvává pdrbná technick-eknmická studie, která se zabývá věcnu (technicku, výrbní) stránku investice a eknmicku stránku, ve které jde psuzení eknmické efektivnsti investičníh prjektu, způsbu jeh financvání a realizace. Pdnik může investiční prjekt realizvat něklika způsby [6]: kupí jde bvykle nákup strjů, výrbníh zařízení, pzemků, nemvitstí neb cenných papírů, investiční výstavbu, a t ddavatelským způsbem (např. výstavbu haly prvádí stavební firma), ve vlastní režii (bvykle menší akce), bezúplatným nabytím na základě smluvy kupi najaté věci finanční leasing, darváním. 3.4 Zdrje financvání investic Pdle Živělvé [11] patří rzhdvání způsbu financvání investičních záměrů k dluhdbým rzhdnutím a suvisí z dluhdbým financváním. Výběr ptimální struktury finančních zdrjů musí být zalžen na minimalizaci nákladů na přízení těcht zdrjů a na minimalizaci rizika spjenéh s přízením zdrjů. Financvání investic by 15

16 Lenka Husákvá Diplmvá práce měl vycházet ze zásady, že dluhdbý majetek je třeba krýt dluhdbými zdrji (zlaté bilanční pravidl). V následujícím textu se tedy budu věnvat puze dluhdbým zdrjům, které zahrnují financvání dluhdbéh majetku, jeh bnvy a rzšíření. Tent způsb financvání v sbě zahrnuje interní a externí finanční zdrje a zvláštní frmy financvání. Dále mhu být dluhdbé finanční zdrje rzděleny na zdrje vlastní a cizí, nelze však zaměňvat vlastní zdrje s interními a cizí zdrje s externími. Zisk Interní zdrje Odpisy Dluhdbé finanční zdrje Externí zdrje Střednědbé a dluhdbé úvěry Vydané a prdané bligace Akcie Leasing Zvláštní zdrje Frfaiting Prjektvé financvání Rizikvý kapitál Zahraniční kapitál Státní finanční pdpra Obrázek 1. Struktura zdrjů financvání investic Zdrj: Živělvá [12] 16

17 Lenka Husákvá Diplmvá práce Interní zdrje financvání investic Místem získání interníh (vnitřníh kapitálu) je sám pdnik a jeh vlastní činnst [3]. Interní zdrje jsu pr pdnik zdrji výhdnými, nebť nezvyšují pčet splečníků ani věřitelů firmy, nejsu s nimi spjeny emisní náklady 2, ani nezvyšují finanční rizik. Jsu však dražšími zdrji než jsu zdrje externí [12]. Hlavními interními zdrji financvání investic je nerzdělený zisk a dpisy Zisk Zisk patří splu s dpisy k nejvýznamnějším zdrjům financvání investic. Pr financvání dluhdbých ptřeb pdniku nelze pužít celý vytvřený zisk, ale až tu část, která pdniku zbude p úhradě jeh závazků vůči státu i dalších závazků a pvinnstí vyplývajících jednak ze záknných nrem příslušnéh státu a jednak ze způsbu získávání finančních zdrjů. Pr financvání dluhdbých ptřeb pdniku tak služí část zisku p zdanění, jejíž velikst je dvislá d způsbu rzdělní zisku v pdniku. Rzdělení zisku p zdanění je dvislé d rzhdnutí majitelů firmy či jeh statutárních rgánů. V pdstatě se však vždy zisk pužívá k něklika základním účelům, jimiž jsu například pvinný příděl d rezervníh fndu, pdíl na zisku pr majitele pdniku, jehž výše je dvislá d dividendvé plitiky pdniku, úhrada závazků pdniku vyplývající z pužívání dluhdbých dlužních nástrjů, investice d bnvy a rzšíření dluhdbéh majetku a případné statní pužití zisku (úhrada ztráty z minulých let, zvýšení základníh kapitálu, zvýšení nerzdělenéh zisku z minulých let, apd.). [12] Výpčet nerzdělenéh (zadržvanéh) zisku, který lze pužít jak dluhdbý zdrj financvání [9]: 2 Emisní náklady náklady spjené s vydáním cenných papírů 17

18 Lenka Husákvá Diplmvá práce Zisk běžnéh rku před zdaněním - daň ze zisku - příděl rezervníh fndu ze zisku - příděly jiným fndům ze zisku - úhrada tantiém (dměn členům představenstva, dzrčí rady) - výplata dividend či pdílů ze zisku - úhrada splátek dluhdbých bankvních úvěrů či bligací - statní pužití zisku (např. ke zvýšení zákl. kapitálu, úhradě ztrát z minulých let) = Nerzdělený zisk běžnéh rku + nerzdělený zisk z minulých let (pčátkem rku) = Nerzdělený zisk kncem rku Zdrj: Valach [9] Odpisy Odpisy představují specifický zdrj financvání, nebť by měly zajistit bnvu majetku, zatímc zisk jeh rzšíření. Představují tu část ceny hmtnéh i nehmtnéh investičníh majetku, která se v průběhu jeh živtnsti systematicky zahrnuje d prvzních nákladů pdniku, vynalžených za určité bdbí, avšak nejsu zárveň peněžním výdajem (ten se uskutečnil jednrázvě při přízení dluhdbéh majetku). Odpisy jsu sučástí celkvých příjmů pdniku v pdbě inkasvaných tržeb a jejich celkvá výše zůstává pdniku plně k dispzici a je zcela na rzhdnutí pdniku, jakým způsbem tut částku využije. Zda na úhradu běžných prvzních výdajů, či k financvání dluhdbéh rzvje, nebť zde musí pdnik kalkulvat s určitým časvým psunem mezi získáním peněžních prstředků u dpisů a ptřebu bnvy majetku, který byl depisván. Odpisy na rzdíl d zisku jsu stabilním zdrjem financvání. Je tmu tak prt, že dpisy nejsu vlivněny tak velkým mnžstvím faktrů jak zisk a pdnik je má k dispzici, i když žádný zisk nevytvří. [12] Odpisy, krmě th, že přibližně v penězích vyjadřují stupeň ptřebení hmtnéh a nehmtnéh majetku, mají pr finanční hspdaření pdniku i další význam. Jsu slžku prvzních nákladů a vlivňují tak výši vykazvanéh hspdářskéh výsledku, a tím i základ daně ze zisku a rentabilitu pdnikání a d dby bnvy dluhdbéh majetku vystupují jak vlný finanční zdrj, pužitelný k jakémukli účelu. [9] 18

19 Lenka Husákvá Diplmvá práce Externí zdrje financvání investic Externí zdrje přicházejí z vnějšku pdniku a na rzdíl d zdrjů interních zvyšují pčet věřitelů pdniku a jeh zadluženst. Avšak znamenají pr pdnik daňvu úspru (např. u úvěrů a bligací lze úrky snížit základ pr výpčet daní z příjmů) a tím jsu levnější než zdrje interní [12]. Mezi externí zdrje financvání investic patří střednědbé a dluhdbé úvěry, pdnikvé bligace či akcie Střednědbé a dluhdbé úvěry Dluhdbé či střednědbé úvěry pskytvané bankami, případně i jinými subjekty, jak jsu např. ddavatelé technlgie a výrbníh zařízení, představují v ČR nejvýznamnější externí zdrj financvání rzvje pdniku. [3] Za střednědbý úvěr je pvažván úvěr s dbu splatnsti d jednh d pěti let, za dluhdbý úvěr s dbu splatnsti d pěti let výše. Střednědbé a dluhdbé úvěry představují pr banky úvěry nejrizikvější, prt jsu pskytvány za velmi přísných pdmínek a za vyšší úrkvu míru než úvěry krátkdbé. [12] Velikst úvěru a způsb jeh splácení vlivňuje jednak úrky tvřící sučást finančních nákladů a jednak peněžní tky prstřednictvím splátek úvěru. Celkvu výši úrků a tím i celkvé náklady úvěru vlivňuje mnh parametrů, mezi něž patři především: velikst úvěru, úrkvá sazba: může být buď pevná p celé bdbí splácení neb phyblivá, závislá např. na plletní mezibankvní sazbě PRIBOR 3, dklad splátek, dba splacení, frma ručení (majetkvá záruka, ručení jinu právnicku sbu), způsb splácení. Některé z těcht parametrů (např. úrkvá sazba) budu záviset na rzhdnutí banky, vyplývající z psuzení bnity uchazeče úvěr a míry rizikvsti pskytvanéh úvěru. Další z parametrů (dklad splátek, dba splacení, způsb splácení) 3 Sazby PRIBOR (Prague interest bank ffer rate) jsu sazby prdeje a nákupu depzit na dmácím trhu mezibankvních depzit určvané denně na základě pdmínek ČNB a ktací sazeb prdejů a nákupů depzit vybranými bankami. [12] 19

20 Lenka Husákvá Diplmvá práce budu výsledkem jednání pdniku s banku, kdy pdnik bude vycházet z časvéh průběhu nárků na zdrje financvání, plynucíh z plánu peněžních tků. [3] Je zřejmé, že čím vyšší bude velikst úvěru a úrkvá sazba, čím delší bude dklad splátek a dba splacení, tím budu (při dané způsbu splacení) vyšší úrky. Za jinak stejných pdmínek bude velikst úrků i časvé rzlžení dluhvé služby (suhrn úrků a splátek v jedntlivých bdbích) závislé na způsbu splácení. V úvahu přicházejí tři základní způsby splácení [3], a t: Individuální splátkvý plán je výsledkem jednání uchazeče úvěr s pskytvatelem kapitálu. Jeh sučástí jsu veliksti a termíny jedntlivých splátek, které pak určují velikst úrků v jedntlivých letech. Rvnměrné splácení vychází z th, že úvěr je splácen částkami stejné veliksti v pravidelných termínech (např. rční, plletní, měsíční), a t vždy pčátkem neb kncem bdbí. Splácení anuitu sučet splátek a úrků za každé bdbí je knstantní veličina, tzv. anuita. Velikst anuity stanvíme pdle vztahu: n (1 + i) * i A = * U, [3 (s. 30)] n (1 + i) 1 kde A rční anuita, U velikst úvěru, i úrkvá sazba (%/100), n dba splácení (v letech). Dluhdbý bankvní úvěr mhu pdniky získat d bank (event. jiných finančních institucí) nejčastěji jak termínvanu půjčku či hyptekární úvěr. Termínvané půjčky jsu pskytvány většinu na rzšiřvání hmtnéh dluhdbéh majetku pdniku, prt jsu bvykle značvány jak investiční úvěry. Mhu však být pskytvány i na trvalé rzšíření běžnéh majetku, na přízení nehmtnéh majetku či na něklikaleté rzšiřvání nákladů příštích bdbí. Specifický charakter terminvaných půjček lze stručně vyjádřit následujícími znaky [9]: pstupné (rční, plletní či čtvrtletní) umřvání terminvané půjčky během dby její splatnsti splátky mají čast charakter anuitních splátek (stejná výše splátek p celu dbu splatnsti s tím, že v rámci splátky pstupně klesá pdíl úrku a stupá pdíl úmru) či stejných splátek na úmr půjčky s tím, 20

21 Lenka Husákvá Diplmvá práce že úrky se pčítají z klesajícíh stavu půjčky (suhrnné splátky úrku a úmru neustále klesají), převládající pevná úrkvá sazba během dby splatnsti, pdílvá účast termínvané půjčky na investičních výdajích, záruční pdmínky a chranná ujednání s cílem zaručení a zajištění splacení termínvaných půjček věřitelům, pdmínky pr případ neplnění závazků termínvané půjčky bsahují ujednání, která umžňují bance trvat na kamžitém splacení celé půjčky za určitých pdmínek. Hyptekární úvěr je úvěr, který může pdnik bdržet prti zástavě nemvitéh majetku. Typické pr hyptekární úvěr je t, že je refinancván emisí hyptečních zástavních listů. Hypteční zástavní listy emitují puze banky, které k tmu mají právnění a ručí za ně především svým vlastním jménem a zpravidla je nepředávají pdniku, ale prdávají je sami na finančních trzích a ze získaných prstředků pskytují pdniku hypteční úvěr. Hypteční úvěr může být pr pdnik výhdným zdrjem financvání, nebť stát v některých případech dtuje část úrků z těcht úvěrů, případně umžňuje úrky snížit základ pr výpčet daní z příjmů a tím dcílit daňvé úspry, která cenu úvěru snižuje. [12] Dalším zdrjem financvání pdnikvých investic jsu ddavatelské úvěry, které mají zejména charakter střednědbých úvěrů. Ddavatelské úvěry pskytují ddavatelé velkých investičních celků, kteří si tím pmáhají zajišťvat prdej svých investičních celků, nárčných na peněžní prstředky [8]. Tit ddavatelé umžňují pstupné splácení, všem včetně platby úrků, které se sice mhu na první phled zdát jak nižší ve srvnání s bankvními úvěry, ale t tmu právě napak, nebť ddavatelé si úrk zapčítávají d cen svých ddávek Vydané a prdané pdnikvé bligace Obligace je cenný papír, který vyjadřuje závazek dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). Obligace emituje pdnik s cílem získat d investra dluhdbý finanční zdrj. Jde tedy dluhdbý úvěrvý cenný papír, u kteréh, na rzdíl d akcie, je předem známa dba splatnsti a úrk a věřitel se nemůže pdílet na rzhdvání pdniku. [8] 21

22 Lenka Husákvá Diplmvá práce S bligacemi je bchdván na finančních trzích a jejich prstřednictvím si pdnik bstarává ptřebný kapitál. V tržní eknmice existuje celá řada různých druhů bligací, např. pdnikvé, bankvní, státní či místních rgánů neb s pevným úrkem, prměnlivým úrkem či bezúrčné (prdávané za nižší cenu něž nminální). Obligace jsu emitvány v určité nminální hdntě, a t buď veřejně (určen pr všechny zájemce) neb sukrmě (menší pčet věřitelů). Pr rzhdvání finančních manažerů emisi pdnikvých bligací jak zdrje financvání investic má největší význam zejména nminální úrkvá sazba (kupónvá sazba), která je určující pr výši nákladů spjených s přízením ptřebných finančních zdrjů tímt způsbem a dba živtnsti bligace a způsb jejíh splácení. [8] Splácení úrku z bligací věřitelem je pvažván v účetních a daňvých předpisech za náklad pdniku a snižuje zdanitelný zisk, díky němuž má pdnik mžnst získat daňvu úspru. Pdnikvé bligace mhu být splaceny věřitelům buď jednrázvě p uplynutí živtnsti, neb v dílčích rvnměrných či nervnměrných splátkách. Při jednrázvém splacení emitující pdnik dispnuje plnu částku emise pr celé bdbí živtnsti a v pravidelných rčních (půlrčních) intervalech vyplácí investrvi úrk. Při dílčím splácení pdnik platí průběžně určité části nminální ceny i úrk, jeh dispzice se získaným kapitálem se tedy neustále snižuje. Nejčastěji prbíhá dílčí splácení bligací anuitním způsbem tj. v pravidelných intervalech a ve stejné výši. Anuitní splátka zahrnuje úmr dluhu i splátku úrku a určí se pmcí umřvatele (viz kap ). [9] Akcie Dalším významný zdrjem financvání, avšak puze u akcivých splečnstí, jsu akcie, které se řádí k externím zdrjům. Akcie je cenným papírem, který svědčuje práva jeh majitele a jeh vlastnický pdíl na pdnikvém kapitálu. Majitel akcie se pdílí na řízení akcivé splečnsti nepřímým hlasváním rzhdujících strategických tázkách pdnikání, má práv na určitu část zisku ve frmě dividendy, na majetkvý zůstatek při likvidaci splečnsti a na nakupvání akcií při jejich další emisi. Majitel akcie ale na druhé straně nemůže pžadvat vrácení pdílu, nemůže se přím vměšvat d řízení splečnsti a jednat jménem splečnsti. Za hspdaření splečnsti ručí jen d výše svéh vkladu. [8] 22

23 Lenka Husákvá Diplmvá práce Existuje celá řada různých druhů akcii. Z hlediska financvání pdnikvých ptřeb je však důležité rzlišení akcií kmenvých a priritních [12]: kmenvé akcie s těmit akciemi jsu spjena všechny výše uvedená práva, avšak kmenvé akcie jsu cenné papíry s phyblivým výnsem, který nemusí být ani vyplacen, nebť představují reziduální frmu vlastnictví 4. priritní akcie cenné papíry s fixním výnsem, které mají priritu před kmenvými akciemi při výplatě dividend a při eventuelním pdílu na likvidačním zůstatku firmy. Majitelé priritních akcií nemají zpravidla hlasvací práv. Financvání dluhdbých ptřeb pdniku prstřednictvím emise akcií má pr pdnik své výhdy i nevýhdy: Výhdy emise akcií (becně): + nemají pevné datum splatnsti + nevyžadují stálé platby ve frmě úrků + zvyšují úvěrvu schpnst pdniku Výhdy emise kmenvých akcií: + méně rizikvé, nebť umžňují frmě větší stupeň flexibility ve finančních plánech (nemají stanven pevný výns) + snáze prdejné díky vyšší výnsnsti Výhdy emise priritních akcií: + růst kapitálu bez mezení vlivu držitelů kmenvých akcií + nižší nárky na výši dividend než u kmenvých akcií Nevýhdy emise akcií (becně): - je spjena s vyššími náklady než emise bligací - dividendy nejsu plžku zapčitatelnu d nákladů pr účely zjištění základu pr výpčet daní z příjmů, cž zvyšuje jejich cenu Nevýhdy emise kmenvých akcií: - jsu pr investry rizikvější, prt pžadují vyšší výns - rzšiřují pčet akcinářů s právem hlasvat na valné hrmadě Nevýhdy emise priritních akcií: - stabilní dividenda i při pklesu zisku Zdrj: Živělvá [12] Zvláštní zdrje financvání investic Leasing Leasing můžeme definvat jak prnájem různých částí majetku (strjů, budv, výrbků dluhdbé sptřeby) za sjednané nájemné buď na určité bdbí, neb na dbu neurčitu s výpvědní lhůtu. 4 Reziduální frma vlastnictví - pžadavky majitelů kmenvých akcií jsu uspkjeny až p uspkjení pžadavků státu, bank, vydavatelů bligací a majitelů priritních akcií. 23

24 Lenka Husákvá Diplmvá práce Při leasingu prnajímatel na základě smluvy umžňuje bvykle nájemci nejen užívání předmětu, ale čast i pskytnutí servisních služeb spjených s nájmem (např. údržbu, pravy), neb přenechání předmětu p určité dbě bezplatně d jeh vlastnictví P celu dbu prnájmu je fixní majetek ve vlastnictví prnajímatele, který jej depisuje. Není tedy sučástí majetku nájemce. [8] Hlavními druhy leasingu jsu: Operativní (prvzní) leasing má krátkdbý charakter, zahrnuje v sbě jak finanční službu prnajímateli, tak i udržvací službu a pužívá se zejména u specializvaných strjů. Platby za nájemné nemusí plně pkrýt cenu zařízení. Nájemní smluva je bvykle dhdnuta na kratší bdbí, než je čekávaná živtnst zařízení. Dba nájmu zde nemusí být přesně stanvena a p sknčení prnájmu se předmět vrací zpět prnajímateli. [8] Leaseback (prdej a zpětný prnájem) spčívá v tm, že pdnik prdá svůj existující majetek leasingvé splečnsti a zpětně si majetek d ní prnajme. Tut perací získá pdnik peněžní prstředky, ale ztratí vlastnické práv k prdanému majetku. Na základě smluvy prnájmu může však majetek využívat pr své účely za příslušné nájemné. Jde vlastně specificku frmu finančníh leasingu, která se uplatňuje v situaci, kdy pdnik ptřebuje zvýšit svu likviditu při platebních ptížích. [8] Finanční leasing (prnájem majetku s jeh následnu kupí) představuje významný způsb financvání rzvje pdniků, a t především přízení jejich hmtnéh majetku (autmbily, strje a výrbní zařízení). Finanční leasing představuje dluhdbý nezrušitelný prnájem, p jehž sknčení přechází vlastnické práv k předmětu leasingu na nájemce. Ten jej získává za dkupní cenu, jejíž výše je čast velice nízká [3]. Finanční leasing se pdbá peněžní půjčce: pr nájemce znamená kamžitý peněžní příjem, prtže nemusí zaplatit za pžadvaný majetek. [8] Na rzdíl d perativníh leasingu prnajímatel převádí na nájemce veškerá rizika i prspěch plynucí z užívání předmětu prnájmu. Dba prnájmu se většinu kryje s dbu eknmické živtnsti prnajímanéh předmětu a leasingvé splátky pkrývají přizvací cenu prnajatéh zařízení. Základním znakem finančníh leasingu je ddělení vlastnických a uživatelských práv. Prnajímatel nemá k předmětu žádný jiný než vlastnický vztah. 24

25 Lenka Husákvá Diplmvá práce Majetek získaný prstřednictvím leasingu nájemce zpravidla nedepisuje, ale celu leasingvu splátku může zahrnut d nákladů uznatelných pr výpčet základu daní z příjmů. [12] Celkvu cenu majetku přízenéh prstřednictvím finančníh leasingu je mžn určit prstřednictvím leasingvéh keficientu, který udává, klikrát je přízení investice finančním leasingem nárčnější než přízení přímým nákupem. Σ všech úhrad leasingvé splečnsti Leasingvý keficient = [12 (s. 56)] přizvací ceny prstředku Sumu všech úhrad leasingvé splečnsti tvří [12]: leasingvá splátka, cž je pravidelný pplatek leasingvé splečnsti zahrnující navrácení investvanéh kapitálu včetně úrků z případných úvěrů a eventuelní další náklady s financváním spjené, rizikvá a bchdní marže, která zahrnuje režijní náklady leasingvé splečnsti, úhradu rizika, tvrbu rezervníh fndu leasingvé splečnsti a její zisk, dměna za zprstředkvání, která je zapčtena v případě, že nájemce nemá vybranéh ddavatele příslušnéh prstředku a leasingvá splečnst ddavatele sama zajišťuje, zůstatkvu cenu předmětu, za kteru je prstředek p uknčení prnájmu převeden d vlastnictví nájemce (může být i nulvá) Frfaiting Zvláštní frmu střednědbéh a dluhdbéh úvěrvání investic nakupvaných v zahraničí je frfaiting. Spčívá v tm, že ddavatel vývzce ddá nakupvaný investiční majetek dvážejícímu pdniku na úvěr. Jestliže vývzce ptřebuje získat peněžní prstředky před lhůtu splatnsti své phledávky, předá ji frfaitrvi, který p srážce úrku a prvize phledávku vývzci zaplatí. Frfaiting tedy představuje dkup střednědbých a dluhdbých phledávek frfaitingvu rganizací (speciální rganizace neb banka), která přebírá rizika v případě dvzcvy platební neschpnsti, a prt dkupuje bvykle jen phledávky, které jsu zaručeny banku v místě dvzce. [8] 25

26 Lenka Husákvá Diplmvá práce Náklady na frfaiting jsu dány frfaitingvu sazbu, kteru zpravidla tvří sazba LIBOR 5 a úrkvá marže, která se liší pdle země dvzce i pdle délky splatnsti phledávky. [8] Prjektvé financvání Prjektvé financvání je využíván puze velkými pdniky na financvání rzsáhlých investičních akcí, které vyžadují zpracvání rzsáhlých investičních prjektů s pdrbnu prjektvu a finanční dkumentací. Htvstní tky s tímt způsbem financvání spjené se váží ke knkrétnímu investičnímu prjektu, ne k htvstním tkům firmy jak celku. Pr realizaci tht prjektu je v pdniku zalžena speciální prjektvá firma, která zajišťuje veškeré finanční zdrje na realizaci prjektu ptřebné. Na zdrjích financvání se pdílí především střednědbé a dluhdbé bankvní úvěry a v menší míře je využíván i finančníh leasingu. [12] Výhdu prjektvéh financvání je skutečnst, že přenáší specifická rizika prjektu z velké části na banky a separuje financvání prjektu d stávajících aktivit pdniku Rizikvý kapitál Rizikvý kapitál (venture capital) představuje ve světě významný zdrj financvání, který se rientuje zejména na financvání malých a středních pdniků ve fázi: jejich zakládání tzn. startvní financvání firem, které dispnují zajímavým prduktem, resp. službu (případně může jít tzv. předstartvní financvání, tj. např. financvání vývje nvých výrbků, které může pzději vést k zalžení pdniku), pčátečníh rzvje u firem fungujících méně než tři rky, které si zatím nevytvřily dstatečné prstředky pr rzvj, expanze firmy rzvjvé financvání, spjené s významným rzšiřváním výrbní kapacity, se zavedením nvých prduktů, se vstupem na nvé trhy aj. Prjekty, na které fndy rizikvéh kapitálu pskytují zdrje financvání, mají bvykle dbu trvání kl pěti let a na knci tht bdbí pak fnd získává svje 5 Sazby LIBOR (Lndn Interbanking Offered Rate) je sazbu, za niž si banky půjčují peníze na lndýnském mezinárdním trhu.[7] 26

27 Lenka Husákvá Diplmvá práce zhdncené prstředky zpět, a t nejčastěji vstupem na kapitálvý trh a prdejem akcií, přímým prdejem vybranému investrvi, resp. prdejem půvdním vlastníkům či managementu. D té dby se stává jakýmsi partnerem a může se pdílet na řízení takt financvané firmy. [3] Nevýhdami financvání pmcí rizikvéh kapitálu je především rzšíření pčtu vlastníků vlivňujících strategické rzhdvání firmy a vyská pžadvaná výnsnst investry. [9] Ostatní zvláštní zdrje financvání Státní finanční pdpra pdnikvých investic S financváním investičních aktivit pdniků s výraznu pmcí prstředků ze státních rzpčtů se můžeme setkat i v tržních eknmikách. Je tmu tak prt, že efektivní investice pdniků zajišťují dluhdbější eknmický růst, a také prt, že stát tak může řešit nedstatečný rzvj některých reginů země. Finanční pdpra pdnikvých investic může mít pvahu přímu (dtace ze státníh rzpčtu, z různých státních fndů či rzpčtu samsprávních územních celků) či nepřímu (státní záruky, příspěvky na úhradu úrku z úvěrů, úlevy, daňvé prázdniny, apd.). [9] Zahraniční kapitál Zahraniční kapitál představují finanční zdrje získané d zahraničníh investra. Zahraniční přímu investici můžeme charakterizvat jak kapitálvý výdaj, při němž investr dsahuje takvéh pdílu na základním kapitálu zahraničníh pdniku, který mu umžňuje vlivňvat řízení firmy a pdílet se na její kntrle. Zahraniční investice jsu významným ptenciálním faktrem hspdářskéh růstu i zvyšvání živtní úrvně byvatelstva.[9] 3.5 Rzhdvání mezi leasingem a úvěrem Zvyšvání pdílu úvěrů i leasingu na financvání pdnikvých investic zvyšuje pdnikvé finanční rizik. V bu případech se pdnik zavazuje hradit p delší dbu splátky, zahrnující úmr určité částky a úrk. Nemžnst splácet tyt splátky vede ke stejným důsledkům: zhršvání platební situace pdniku, hrzba knkurzníh řízení a úpadku. 27

28 Lenka Husákvá Diplmvá práce Na druhé straně existují mezi těmit metdami financvání i určité rzdíly. Při úvěrvém financvání je přizvaný majetek ve vlastnictví pdniku; ten uskutečňuje dpisy, nemusí hradit leasingvu marži prnajímateli, hradí úrk a úmr z úvěru. Při finančním leasingu zůstává majetek ve vlastnictví prnajímatele, pdnik (nájemce) majetek jen využívá a uhrazuje leasingvé splátky. Časvání splátek leasingu a úvěru může bát značně dlišné. Při rzhdvání mezi leasingem a úvěrem je třeba respektvat tyt hlavní faktry [9]: daňvé aspekty dpisvý, úrkvý a leasingvý daňvý štít (daň. úspry), různá daňvá zvýhdnění investic při přízení, úrkvé sazby z dluhdbéh úvěru a systém úvěrvých splátek, sazby dpisů a zvlenu metdu depisvání majetku v průběhu živtnsti, leasingvé splátky, jejich výši a průběh v rámci dby leasingu, faktr času, vyjádřený zvlenu diskntní sazbu pr aktualizaci peněžních tků spjených s úvěrem či leasingem. Při rzhdvání tm, zda využít k financvání investičníh prjektu úvěr či leasing lze pužít něklik metd. Mezi nejpužívanější metdy patří metda diskntvaných výdajů a metda čisté výhdy leasingu Metda diskntvaných výdajů na leasing a úvěr Rzhdvání při tét metdě lze pdle Valacha [9] vyjádřit pmcí čtyř pstupných krků: 1. kvantifikace nákladů (snížené daňvu úspru), které vzniknu nájemci v suvislsti s leasingem, 2. určení výdajů (snížené vliv daní), které by měl nájemce v suvislsti s úvěrem, 3. aktualizace bjích výdajů s přihlédnutím k času, ve kterém byly vynalženy, 4. výběr té varianty, která má nejnižší celkvé diskntvané výdaje Metda čisté výhdy leasingu Tat metda rzhdvání mezi leasingem a úvěrem je zalžena na prvnání čisté sučasné hdnty investice financvané úvěrem (Č u ) a čisté sučasné hdnty investice financvané leasingem (Č l ). [9] 28

29 Lenka Husákvá Diplmvá práce Čistá sučasná hdnta investice financvané úvěrem může být definvána takt: Č u = N n= 1 ( T n N n )(1 d) + do (1 + i) n n IN, [ 9 (s. 406)] kde T n.. tržby, které investice přináší v jedntlivých letech živtnsti, N n.. náklady na výrbu (bez dpisů) v jedn. letech živtnsti, O n.. dpisy v jedn. letech živtnsti, n. jedntlivá léta živtnsti, N dba živtnsti, i... úrkvý keficient, upravený vliv daně, d. daňvý keficient, IN.. kapitálvý výdaj. Čistu sučasnu hdntu investice financvané leasingem můžeme vyjádřit takt: Č l = ( T N N n n n= 1 (1 + )(1 d) L i) n n (1 d), [9 (s. 407)] kde L n... leasingvé splátky v jedntlivých letech živtnsti (dba leasingu = dbě živtnsti), statní symbly jsu stejné jak v předcházejícím vzrci. Prvnáním Č u a Č l dstaneme čistu výhdu leasingu. Jestliže Č l > Č u, je čistá výhda leasingu pzitivní (leasing je efektivnější frma financvání). Jestliže Č l < Č u, pak je čistá výhda leasingu negativní (efektivnější frma financvání je úvěr). Čistu výhdu leasingu (ČVL) můžeme matematicky vyjádřit takt: ČVL = Č l Č u P úpravě: ČVL = IN L * (1 d) + O N n n n= 1 (1 + i) n * d [9 (s. 407)] Pkud je kapitálvý výdaj větší než sučet aktualizvaných leasingvých splátek p zdanění a aktualizvaných dpisvých daňvých úspr v jedntlivých letech, je čistá výhda leasingu pzitivní a leasingvé financvání je výhdnější než financvání úvěrvé. Je-li čistá výhda leasingu záprná, je výhdnější úvěr. [12] 29

30 Lenka Husákvá Diplmvá práce 3.6 Hdncení efektivnsti investic Všebecně platí, že investr bětuje svůj sučasný důchd za příslib buducíh důchdu s cílem dsáhnut zisku. Pdstatu hdncení investic je prt prvnání vynalženéh kapitálu (výdajů na investici) s výnsy (přírůstek zisku a dpisů, které se vracejí pdniku v ceně prdaných výrbků), které investice přinese. [7] Rzhdujícími kritérii pr psuzvání investice je tedy její [6]: výnsnst (rentabilita), tj. vztah mezi výnsy (přesněji čistými peněžními výnsy, tj. cash flw). Které investice za dbu své existence přinese, a náklady, které její přízení a prvz stjí, rizikvst, tj. stupeň nebezpečí, že nebude dsažen čekávaných výnsů, dba splacení (stupeň likvidity investice), tj. dba (rychlst) přeměny investice zpět d peněžní frmy. Ideální investice je takvá, která má vysku výnsnst, je bez rizika a c nejdříve se zaplatí. Ve skutečnsti jsu tat kritéria prtikladná: investice s vysku výnsnstí je bvykle i vysce rizikvá, mál rizikvá a likvidní investice bývá zase mál výnsná. Synek [6] uvádí následující pstup hdncení efektivnsti investic, který pdle něh sestává z těcht krků: 1. určení kapitálvých výdajů na investici, 2. dhadnutí buducích čistých peněžních příjmů, které investice přinese (cash flw), a rizika, se kterým jsu tyt přínsy spjeny, 3. určení nákladů na kapitál vlastníh pdniku (pdnikvé diskntní míry, které budu příjmy diskntvány), 4. výpčet sučasné hdnty čekávaných výnsů a její prvnání s kapitálvými výdaji na investici Určení kapitálvých výdajů Kapitálvé výdaje (KV) lze charakterizvat jak veškeré peněžní výdaje, které jsu spjeny s přízením příslušnéh dluhdbéh majetku, tj. přírůstkvé [12]. Utpené náklady 6 nesmíme d nákladů zahrnut, naprti tmu prtunitní náklady 7 an. 6 Utpené náklady (sunk csts) náklady, které byly vynalženy v minulsti, byly zaplaceny bez přímé suvislsti s knkrétním prjektem a není prt důvd je znvu zahrnu d kapitálvých výdajů. Byly vynalžena bez hledu na t, zda prjekt byl či nebyl přijat. 30

31 Lenka Husákvá Diplmvá práce Stanvení kapitálvých výdajů na strje, výrbní zařízení, dpravní prstředky je pměrně přesné: Kapitálvé výdaje = nákupní cena + dpravné + náklady na instalaci (včetně výdajů na prjektvu dkumentaci) Jde-li hmtný investiční majetek přízený ve vlastní režii, cení se vlastními náklady. Stanvení (dhad) statních výdajů, hlavně výdajů stavebních, výdajů na výzkum a vývj, na přešklení pracvníků, na chranu živtníh prstředí již tak přesný nebývá. Prtže nvá investice bvykle vyvlá přírůstek zásb survin, materiálů, nedknčené výrby aj. částí běžnéh majetku, je nutné i tut částku, zvyšující majetek pdniku, přičíst ke kapitálvým výdajům nvé investice. Na druhé straně s nvu investicí bvykle vzrstu i krátkdbé závazky, které ptřebu peněz snižují. Tzn. investiční výdaje zvýšíme rzdíl přírůstku běžnéh majetku a přírůstku krátkdbých pasiv; tent rzdíl je nazýván přírůstek čistéh pracvníh kapitálu. Je-li přízení nvé investice spjen s prdejem neb likvidací dsavadníh strjníh zařízení neb jinéh majetku, ptm tyt příjmy upravíme kapitálvé výdaje (vč. různých daňvých vlivů vyplývajících z daňvých záknů, které suvisí s rzdílnu účetní cenu vyřazvanéh prstředku a s jeh skutečnu cenu tržní). [6] Přizvací cena příslušné investice (nákupní ceny + veškeré přizvací aj. nákl.) + zvýšení čistéh pracvníh kapitálu (zvýšení běž. majetku zvýšení kr. závazků) - příjmy z prdeje vyřaz. majetku nahrazvanéh investicí ( výdaje spjené s prdejem a likvidací nahraz. majetku se investiční příjmy snižují) ± daňvé efekty suvisející s prdejem nahrazvanéh majetku = celkvé kapitálvé výdaje Zdrj: Synek [6] 7 Oprtunitní náklady (náklady bětvané příležitsti, alternativní náklady) peněžní tky, které by majetek, zdrje mhly přinést, jestliže by nebyly pužity v uvažvaném prjektu a byly využity jinak [9]. 31

32 Lenka Husákvá Diplmvá práce Pkud dba investiční výstavby trvá něklik let, je třeba přihlédnut k faktru času a kapitálvé náklady aktualizvat, tj. přepčítat na stejnu časvu základnu. Rvněž je třeba přihlédnut k inflaci [6]. Tyt přepčty se prvádějí pmcí diskntní míry, která je uvedena v kapitle v kapitle Odhad buducích peněžních příjmů Očekávané peněžní příjmy představují peněžní tk (cash flw), který pplyne z pužívání příslušnéh druhu majetku přizvanéh investváním p celu dbu jeh živtnsti. Stanvení tht parametru patří k nejbtížnějšímu úseku investičníh rzhdvání, prtže plánvání peněžních tků plynucích z investice suvisí jednak s délku časvéh bdbí, pr které je třeba peněžní tk predikvat, ale také s mnžstvím faktrů, které budu výši dhadvanéh peněžníh tku vlivňvat (změny cen, vývj inflace 8, změny měnvých kurzů, změny daňvých sazeb apd.) Všechny tyt i další faktry mhu předpkládané prpčty zásadním způsbem změnit. Nevýhdu pr dhad je i častá nepravidelnst rčních peněžních příjmů. [12] Při výpčtu peněžních tků vycházíme z tržeb, které jsu peněžním výnsem získaným za prdanu prdukci. Oprti příjmům stjí výdaje (mzdy zaměstnanců, platby za surviny, materiál, energie, různé služby atd.), platby za všechny nákladvé plžky krmě dpisů. Odpisy sice patří d nákladů, ale nejsu peněžním výdajem (tím byly v dbě přízení). Prtže jak sučást tržeb se vracejí d pdniku a zůstávají na účtech pdniku jak peněžní příjem, musíme je k částce, která z tržeb zbude p zaplacení všech nákladů vč. daně z příjmů, pět přičíst. [12] Při hdncení investice pčítáme s prvzním cash flw, tj. rzdílem mezi příjmy a výdaji suvisejícími s prvzem investice. [6] Pr účely srvnání jedntlivých variant investičních záměrů je zpravidla peněžní tk zjišťván jak suma rčních peněžních tků za dbu živtnsti příslušnéh prstředku, přičemž rční peněžní rk je zjišťván následvně [12]: 8 Cenvé vlivy (inflace) lze d prpčtu zahrnut buď tak, že veškerá vstupní data (ceny survin, energií, naších výrbků) přepčteme dhadvaným prcentem inflace, čímž dstaneme reálné hdnty, neb je pnecháme na stávající cenvé úrvni a ddatečně upravíme pmcí diskntní míry. Nminální diskntní míru k na reálnu diskntní míru k r (bě v %) přepčítáme pmcí vzrce: kde m je rční míra inflace v %. [6] k r 1+ K /100 = 1 *100, 1+ m /100 32

33 Lenka Husákvá Diplmvá práce + přírůstek čekávanéh zisku p zdanění + dpisy ± změna prac. kapitálu (pkud není již zahrnut d kapitálvých výdajů) + příjem z prdeje vyřazvanéh majetku (dané investice) kncem jeh živtnsti ± daňvý efekt z prdeje dl. majetku kncem jeh živtnsti = buducí peněžní tky z investice Zdrj: Živělvá [12] Zjedndušeně lze rční peněžní tk vypčítat jak sučet zisku p zdanění a dpisů. Předpkládané rizik spjené s investicí, vezmeme v úvahu buď přím při dhadu buducích výnsů (např. tržeb), které vypčteme z pesimistickéh a ptimistickéh dhadu, neb nepřím zahrnutím míry rizika d pdnikvé diskntní míry. [7] Určení pdnikvé diskntní míry (nákladů na kapitál) Očekávané peněžní příjmy z investice se většinu vyskytují p dbu více let. Prt je třeba jejich buducí hdntu přepčítat na hdntu sučasnu, k čemuž služí právě diskntní míra. Diskntní míra se určuje něklika způsby, nejčastěji pdle th, z jakých zdrjů pdnik investici financuje. Kryje-li pdnik investici vlastním i cizím kapitálem, je diskntní míra vyjádřena průměrnými kapitálvými náklady (Weighted Average Cst f Capital) [11]: C V WACC = i * (1 d) * + v *, [11 (s. 68)] K K kde i úrk placený za pužití cizíh kapitálu v %, v čekávaná výnsnst vlastníh kapitálu v %, K celkvý kapitál pdniku, d sazba daní z příjmů (keficient), C výše cizíh kapitálu, V výše vlastníh kapitálu. Financuje-li firma celu investici vlastním kapitálem, pak náklady je pžadvaný výns z kapitálu (vyjádřený např. v dividendách neb pmcí prtunitních výnsů). 33

34 Lenka Husákvá Diplmvá práce Je-li investice financvána plně úvěrem (cizími zdrji), pak náklady je úrk z úvěru; kdyby v tmt případě pdnik nedsáhl zhdncení investice alespň v tét výši, pracval by se ztrátu. Úrky, za které pdnik bdržel úvěr, musí být upraveny na úrky p zdanění: úrkvá míra p zdanění = nminální úrk. míra * (1 daňvá sazba). [7] Všechny pdnikvé diskntní míry by měly zahrnut rizik spjené s hdncenu investicí. Platí, čím vyšší rizik, tím vyšší diskntní míra. [6] Existuje něklik faktrů, které vlivňují diskntní míru v investičníh rzhdvání pdniku [1]: prtunitní náklady peníze také mají své prtunitní náklady (náklady bětvané příležitsti). Investři mhu rzhdvat umístění svých peněžních prstředků d různých investic, a právě rzhdváním jejich umístění d knkrétní investice jim tent typ nákladů vzniká, inflace vlivem inflace peněžní prstředky investvané d knkrétníh prjektu ztrácí kupní sílu. Ve skutečnsti však úrkvé míry a statní výnsy nabízené na finančních trzích již v sbě mají inflační slžku zahrnutu, rizik vyšší rizik se vztahuje zejména k individuálním investičním prjektům. Investři, kteří jsu chtni přijmut vyšší rizik, pžadují vyšší výnsy (diskntní míru) jak kmpenzaci. Tat vyšší diskntní míra ve finále snižuje sučasnu hdntu Výpčet sučasné hdnty čekávaných peněžních příjmů Očekávané výnsy z investice plynu p řadu let, prt zde půsbí tzv. faktr času, který způsbuje, že hdnta dnešní peněžní jedntky je vyšší než hdnta peněžní jedntky v buducnu, t znamená, že časvá hdnta peněz se mění. Výnsy z investičníh prjektu je tedy třeba přepčítat na stejnu časvu bázi; tu je rk přízení investice. Buducí hdntu tedy přepčítáváme na sučasnu hdntu (peněžní sumu, která musí být investvána, pkud má být ve stanvené dbě získána zpět větší čekávané výnsy). Jak přepčítacíh keficientu bvykle pužijeme sazbu kapitálvých nákladů (pdnikvu diskntní míru). Jak při stanvení diskntní míra, tak při výpčtu cash flw je nutné přihlédnut k míře inflace a všechny veličiny pdle její předpkládané výše upravvat. [7] 34

35 Lenka Husákvá Diplmvá práce Sučasnu hdntu cash flw (SHCF) pčítáme pdle vzrce: CF1 SHCF = (1 + i) 1 CF2 + (1 + i) 2 CFn (1 + i) n = CF n t t t= 1 (1 + i), [7 (s. 257] kde CF t. čekávané hdnty cash flw v bdbí t (t=1 až n), i.. sazba kapitál. nákladů na investici, t.. bdbí 1 až na n (rky), n. čekávaná živtnst investice v letech. 3.7 Metdy hdncení efektivnsti investic Pr hdncení efektivnsti musíme mít kritérium, pdle kteréh budeme investici psuzvat. Má-li investice snížit výrbní náklady, můžeme pužít nákladvé kritérium, má-li zvýšit zisk, pužijeme ziskvé kritérium. Ovšem ani jedn z těcht kritérií nepstihuje skutečnu efektivnst a příliv peněz d pdniku. T zachycuje ukazatel cash flw, který je sučtem zisku a dpisů. Prt za becný efekt investic je pvažván právě cash flw (peněžní tk). [6] Aby investice byla efektivní, musí příjmy z investice být vyšší než náklady na ni vynalžené. Obecně lze míru výnsnsti určit takt: částka bdržená částka investvaná míra výnsnsti = [6 (s. 293)] částka investvaná K hdncení efektivnsti investic lze pužít něklik metd. V dbrné literatuře se metdy hdncení investic bvykle dělí na dvě skupiny: metdy statické, které nepřihlížejí k půsbení faktru času a jsu pužívány u méně významných prjektů, u prjektů s krátku dbu živtnsti či v případech, kdy je diskntní faktr nízký, metdy dynamické, které přihlížejí k půsbení faktru času e jejíchž základem je aktualizace (diskntvání) všech vstupních dat d výpčtů Statické metdy hdncení efektivnsti investic Základním znakem těcht metd je, že nerespektují faktr času. Statické metdy se pužívají u méně významných prjektů, u prjektů s krátku dbu živtnsti (1 až 2 rky), tj. v případech, kdy faktr času nemá pdstatný vliv na investiční rzhdvání. Případy investic s velmi krátku dbu živtnsti a velmi nízku diskntní sazbu se 35

36 Lenka Husákvá Diplmvá práce v praxi bjevují spradicky, a prt je mžnst pužívání statických metd vyhdncvání investičních prjektů mezena. V hspdářské praxi jsu však tyt metdy blíbené a pužívané, zejména pr svu jednduchst. a) Metda průměrných nákladů Tat metda je nejjedndušším způsbem srvnání jedntlivých variant investičních záměrů. Je využívána zejména p srvnání investičních záměrů, které využívají rzdílných technických a technlgických pstupů, ale jejich bjem dsažené prdukce je zhruba bdbný. Hdntí prjekty s phledu změn investičních a prvzních nákladů a vychází ze suhrnu všech rčních nákladů spjených s pužíváním prstředku získanéh investicí a vybírají variantu s nejnižšími náklady. [12] Prvnávají se průměrné rční náklady zamýšlených investičních variant, které jsu zjištěny [6]: R = O + i * KV + V, [12 (s. 43 )] kde R.celkvé průměrné rční náklady v Kč, O..průměrné rční dpisy, i...keficient pžadvané minimální výnsnsti investice (úrk), KV jednrázvé kapitálvé výdaje v Kč, V..průměrné rční prvzní náklady v Kč (bez dpisů). D jednrázvých nákladů se zahrnují veškeré investiční i neinvestiční náklady vynalžené v suvislsti s přípravu výstavby, výstavbu (mntáží) a dbu náběhu na prjektvu kapacitu. D prvzních nákladů se zahrnují celkvé rční výrbní náklady p dečtení dpisů a zůstatkvé ceny vyřazenéh hmtnéh majetku. Využití tét metdy přináší puze infrmaci průměrných rčních nákladech jedntlivých variant, přičemž varianta s nejnižšími průměrnými rčními náklady se pvažuje že nejvhdnější. Neinfrmuje však tm, zda jsu varianty ziskvé či ztrátvé. [6] b) Metda výnsnsti (ziskvsti, rentability) investic Tat metda vychází z th, že jak změny v bjemu výrby, tak změny v nákladech, které investice vyvlá, se prmítnu v zisku, který tak dstatečně charakterizuje příns investice. 36

37 Lenka Husákvá Diplmvá práce Výnsnst investice ROI (Return f Investment) se pčítá pdle vzrce: Z r ROI =, [6 (s. 292)] KV kde Zr..průměrný čistý rční zisk plynucí u investice, KV..náklady na investici (kapitálvé výdaje). Prtže ve vzrci se pužívá průměrný rční zisk, lze takt srvnávat i prjekty s různu dbu živtnsti a s různu výší investičních nákladů a bjemu výrby. Jak zisk se bere čistý zisk (zisk p zdanění), který je pvažván za skutečný efekt pr pdnik. Jak investiční náklady se někdy dpručuje brát průměrnu zůstatkvu hdntu investice. Vypčtená rentabilita se srvnává s investrem pžadvanu míru zúrčení: je-li vypčtená rentabilita vyšší, investice je výhdná. Metda však nebere v úvahu všechny peněžní příjmy, ale puze zisk. [6] c) Metda účetní míry výnsnsti (ARR accunting rate f return) Metda účetní míry výnsnsti (Accunting Rate f Return, ARR) je bdbu metdy výnsnsti investice. Birt [1] uvádí, že tat míra vyjadřuje průměrný čistý zisk během dby živtnsti investice jak prcent z průměrných výdajů na investici. průměrné rční příjmy (cash flw) ARR = [1 (s. 356)] celkvé výdaje (utflw) Způsb, jakým firmy rzhdují pmcí metdy ARR, se liší. Většina pdniků přijme investici s nejvyšší účetní míru výnsnsti, přičemž stanví minimální pžadvanu míru výnsnsti, pd kteru by investici nepřijali. d) Metda dby splacení Dbu splacení je takvé bdbí (pčet let, resp. měsíců), za které tk příjmů (čistý cash flw) přinese hdntu rvnající se půvdním nákladům na investici. Jsu-li příjmy v každém rce živtnsti investice stejné, pak dbu splacení (DS) zjistíme dělením investičních nákladů rční částku čekávaných čistých peněžních příjmů: náklady na investici DS = (rky) [6 (s. 294)] rční cash flw 37

38 Lenka Husákvá Diplmvá práce Jsu-li výnsy v každém rce jiné, pak dbu splacení zjistíme pstupným načítáním rčních částek cash flw tak dluh, až se kumulvané částky cash flw rvnají investičním nákladům. Čím je kratší dba splacení, tím je investice výhdnější, přičemž dba splacení musí bát kratší, než je dba živtnsti investice. Nevýhdu tét metdy je t, že nebere v úvahu výnsy p dbě splacení a časvé rzlžení výnsů v dbě splácení. Pskytuje však důležitu infrmaci riziku investice (dba splacení 2 rky je menším rizikem než dba 10 let) a likviditě investice (ukazuje, jak dluh bude půvdní kapitál v investici vázán). [6] Dynamické metdy hdncení efektivnsti investic Základním znakem těcht metd je, že plně respektují faktr času. Přepčítávají buducí peněžní příjmy (někdy i výdaje) na sučasnu hdntu. Pužívají se tam, kde se pčítá s delší dbu přízení investičníh majetku a delší dbu eknmické živtnsti. Při vyjadřvání vlivu času na náklady a výnsy investice je třeba stanvit kamžik, ke kterému se čekávané příjmy budu přepčítávat na sučasné. Tímt kamžikem bývá zpravidla buď zahájení investiční činnsti, neb kamžik dknčení výstavby a zahájení prvzu investice. [6] a) Metda čisté sučasné hdnty Metda čisté sučasné hdnty (Net Present Value, NPV) prvnává sumu sučasných hdnt všech čekávaných peněžních příjmů z prjektu se sučasnu hdntu předpkládaných kapitálvých výdajů (cash utflws). Čistá sučasná hdnta je sučasnu hdntu čitých peněžních tků (cash flw). [1] CF1 CF2 CFn NPV = KV = SHCF KV, [1 (s. 359)] 1 2 n (1 + i) (1 + i) (1 + i) kde CF...čekávaná hdnta cash flw na knci bdbí n, i.vybraná diskntní míra (kapitálvé náklady na investici), n pčet bdbí (dba živtnsti investice), KV..náklady na investici (kapitálvé výdaje), SHCF sučasná hdnta cash flw Pkud by byly kapitálvé výdaje uskutečněny v delším časvém bdbí pstupně, např. během dby výstavby u stavebních investic, ptm je třeba přepčítat na sučasnu hdntu i kapitálvé výdaje. Vzhledem k tmu, že přepčet je zpravidla 38

39 Lenka Husákvá Diplmvá práce prváděn k kamžiku uvedení prstředku získanéh investicí d prvzu, kapitálvé výdaje, vynalžené v minulsti je třeba úrčit. [12] NPV = CF N T n + KVt *(1 + n T n= 1 (1 + i) t 1 kde T..dba výstavby v letech, t jedntlivé rky výstavby. Ost. symbly jsu stejné jak v předchzím vzrci. t i), [12 (s. 39)] Je-li čistá sučasná hdnta investice kladná, investici může pdnik přijmut. Je-li v diskntní míře zahrnuta i rizikvá prémie, pak investici můžeme přijmut i přes její rizik. Je-li NPV rvna nule, byl dcílen právě pžadvané výnsnsti investvaných peněz a jsu plně uspkjeny pžadavky investrů a zajištěna výnsnst pžadvaná vlastníky. Je-li čistá sučasná hdnta záprná, měl by pdnik investici dmítnut. [6] b) Metda indexu ziskvsti Tut metdu bývá dplňvána metda čisté sučasné hdnty. Index sučasné hdnty, zvaným též index rentability (Prfitability Index, IR) vypčteme jak pdíl sučasné hdnty cash flw a nákladů na investici: SHCF IR = KV Je-li hdnta indexu IR > 1, může pdnik investici přijmut. Tent index lze využít při srvnání variant: Ze dvu variant vybereme tu, jejíž index výnsnsti je větší. [7 (s. 309)] c) Metda anuity Tat metda nehledá, na rzdíl d předchzí metdy, celkvu čistu sučasnu hdntu investice, ale průměrný rční přebytek zpětných tků finančních prstředků (c), který je dán vztahem: c = NPV * k, kde NPV čistá sučasná hdnta investice, k..faktr anuity, přičemž platí: n (1 + i) * i kde n dba živtnsti investice, k =, [12 (s. 39)] n (1 + i) 1 i.kalkulvaná úrk. míra. Metda anuity umžňuje najít ekvivalent rční anuity prjektu, cž je průměrná rční čistá sučasná hdnta. Pr pdnik je výhdný ten investiční záměr, jehž anuita 39

40 Lenka Husákvá Diplmvá práce je rvna alespň nule. Při výběru z alternativních záměrů je vybírán záměr s nejvyšší anuitu. [12] d) Metda vnitřní výnsvé míry Vnitřní výnsvá míra (Internal Rate f Return, IRR) diskntuje peněžní tky plynucí z investice tak, aby se sučasná hdnta čekávaných peněžních výnsů z investice rvnala sučasné hdntě výdajů na investici. Při takt stanvené diskntní míře se čistá sučasná hdnta rvná nule [1]: SHCF = SHKV CF N T n = n n= 1 (1 + i) t= 1 t KV *(1 + i), t CF1 CF2 CFn = SHKV [1 (s. 363)] n (1 + i) (1 + i) (1 + i) 0 2 cž lze psát i takt Výpčet vnitřníh výnsvéh prcenta tak vychází ze vztahu: ČSH = 0. Hledanu neznámu v uvedených vztazích není v tmt případě čistá sučasná hdnta, ale veličina i, tedy kalkulvaná úrkvá míra. NPV IRR (%) 0 NPV > 0 NPV < 0 i (%) Obrázek 2. Vnitřní výnsvá míra Zdrj: Rss, Westerfield, Jrdan [5] Při praktickém pužití je ptm pužíván pragmatickéh pstupu, který vychází z metdy iterační a hledá alternativní úrkvé míry, při nichž mezi celkvu sučasnu hdntu předpkládaných příjmů z investice leží uvažvaný kapitálvý vklad tak, aby platila dříve uvedená rvnst. Z těcht hdnt je ptm mžn hledanu úrkvu míru zjistit buď grafickým znázrněním neb výpčtem. Při výpčtu je užita rvnice [12]: 40

41 Lenka Husákvá Diplmvá práce ( iv in ) * NPVn IRR = + in, [12 (s. 40)] NPV NPV kde i n zvlená nižší úrkvá míra, i v zvlená vyšší úrkvá míra, NPV n čistá sučasná hdnta při nižší úrkvé míře, NPV v čistá sučasná hdnta při vyšší úrkvé míře. n v Tat metda je v praxi velmi blíbená, prtže udává předpkládanu výnsnst investice, kteru musíme prvnávat s pžadvanu výnsnstí. Je-li vnitřní výnsvá míra větší než diskntní míra zahrnující rizik (WACC), je prjekt přes své rizik přijatelný. Je-li celá investice na úvěr, měl by být vnitřní výnsvé prcent vyšší, než je úrkvá míra. [6] Prblém s IRR může nastat, když peněžní tky nejsu bvyklé neb když chceme prvnat dvě či více investic, abychm zjistili, která je nejlepší. První případ nastává tehdy, když peněžní tky v průběhu živtnsti prjektu mění své znaménk (v některém rce p uvedení investice d prvzu převýší výdaje příjmy). IRR tak může nabýt více hdnt. [5] e) Metda dby návratnsti Pmcí metdy dby návratnsti (Discunted Payback Perid) je zjišťván, během jakéh časvéh bdbí, tzv. Pay-ff Peridy, se kumulvané prgnózvané peněžní příjmy vyrvnají pčáteční investici, tedy předpkládaným kapitálvým výdajům. x n= 1 P n (1 + i) n KV = 0, [12 (s. 41)] kde x hledaná dba návratnsti. Návratnst je dána tím rkem živtnsti psuzvanéh prjektu, v němž platí pžadvaná rvnst. Vybírán je investiční prjekt, jehž vypčtená dba návratnsti nepřesahuje bvyklu dbu živtnsti přizvanéh prstředku. Za nejptimálnější je pvažvána varianta s nejkratší dbu návratnsti. Tat metda se d statické metdy dby splatnsti liší v tm, že příjmy jsu diskntvány pžadvanu výnsnstí investice. [12] 41

42 Lenka Husákvá Diplmvá práce 3.8 Rizik v blasti investičníh rzhdvání a jeh měření Jedním ze znaků pdnikání je nejistta a rizik, které jsu spjeny s jakýmkli rzhdváním, tedy i s vynakládáním kapitálu (investváním). Rizik investvání spčívá v tm, že předem není znám jeh výsledek. Investiční rizik je spjen s pravděpdbnstí buducích výnsů: čím je větší pravděpdbnst nízkých neb dknce záprných výnsů (ztráty), tím je investice rizikvější. Za vyšší rizik pak investři pžadují vyšší dměnu (výns), která v sbě zahrnuje rizikvu prémii. [6] Investr tedy při rzhdvání investičním prjektu nebere v úvahu jen výnsvé důsledky prjektu, ale také rizika spjená s peněžním tkem prjektu. Prtže investiční činnst má také vliv na likviditu, je dále třeba brát v úvahu důsledky prjektu z hlediska likvidity. Tat tři kritéria (výnsnst, rizik, likvidita) tvří tzv. investiční trjúhelník. Ideální investice by měla pdniku přinést c nejvyšší výnsnst, nejnižší rizik a maximální likviditu. Prtže se bvykle dsažení těcht kritérií vzájemně vylučuje, měl by pdnik vždy prefervat určité kritérium z investičníh trjúhelníku. [9] Důsledky rizika mhu být pr pdnik velice významné. Prt je třeba prti jeh negativním důsledkům uskutečňvat rizikvu plitiku Rizikvá plitika Rizikvá plitika, která pmáhá pdnikům předcházet či zmírňvat negativní dpady rizika na jejich činnst, může být pdle Valacha [9] definvána jak takvá činnst pdniku, která zahrnuje: I. identifikaci rizika (příčin, druh rizika), II. měření stupně rizika (vyský stupeň, nrmální, nízký), III. kvantifikaci vlivu rizika na investiční rzhdvání a pdnikatelsku činnst (vliv rizika na pžadvanu míru výnsnsti, zisk, finanční situaci apd.), IV. chranu prti rizikům (rzlžení rizika, přesuvání rizika apd.) Druhy pdnikatelských rizik Pdnikatelská rizika lze klasifikvat pdle různých hledisek. Pdle Valacha [9] je lze dělit následvně: Pdle závislsti na činnsti pdniku: bjektivní nezávislé na činnsti pdniku (např. přírdní, plitické, sciálněpatlgické či eknmické změny), 42

43 Lenka Husákvá Diplmvá práce subjektivní zavinění činnstí pdnikvéh managementu, majitelů či zaměstnanců, kmbinvané příčinu je bjektivní a subjektivní faktr dhrmady. Pdle jedntlivých činnstí pdniku: prvzní (prucha strjů, stávky, úrazy), tržní (rizik dbytu, cen, kurzů), invační (zavádění nvých výrbků, technlgií), investiční (rzhdnutí tm, d čeh investvat, kupě neznámé techniky), finanční (rzhdvání finančních zdrjích), celkvé pdnikatelské rizik (zahrnuje v sbě všechna předchzí rizika). Pdle závislsti na celkvé eknmickém vývji či vývji v jedntlivé firmě či bru: systematická (tržní) rizika vznikají v důsledku změn v celkvém eknmickém prstředí (změny kurzů, daní, atd.), nesystematická (jedinečná) rizika jsu specifická pr jedntlivé bry, firmy či prjekty. Lze je snižvat diverzifikací. Pdle mžnsti vlivňvání: rizika vlivnitelná pdnikatel je může vlivnit (např. rizik lupeže, rizik cenvé, rizik výzkumné), rizika nevlivnitelná (např. plitická situace v zemi, daňvé pdmínky) Analýza rizika investičních prjektů U investičních prjektů je třeba zvlášť bedlivě věnvat pzrnst jejich rizikvé stránce, prtže jsu dluhdbé a mají dluhdbé důsledky na činnst pdniku. Krmě th jsu kapitálvě nárčné. K hdncení rizikvsti investičních prjektů je autry dbrné literatury dpručván následující pstup [12], [9]: 1. Identifikace kritických faktrů rizika investičníh prjektu. Cílem první etapy analýzy rizikvsti investičníh prjektu je určit rzhdující faktry půsbící na efektivnst prjektu. Obvykle jsu t ceny vstupů a výstupů, výkn zařízení, časvé využití zařízení, bjem tržeb, daňvé a úrkvé sazby apd. Čím je větší citlivst prjektu na příslušný faktr, tím větší rizik zde vzniká. 43

44 Lenka Husákvá Diplmvá práce Kritické faktry se vybírají například pmcí analýzy citlivsti 9, která pmáhá zjistit závislst peněžních tků z investičníh prjektu na různých faktrech a určit hlavní faktry vlivňující úspěšnst prjektu. Pdle Valacha [9] pstup analýzy citlivsti sestává z něklika krků. Nejdříve je třeba určit hlavní faktry vlivňující peněžní příjmy z investičníh prjektu, dále stanvit nejpravděpdbnější hdnty hlavních faktrů vlivňujících peněžní příjmy z prjektu a vypčítat čekávaný příjem z investice, pté určit mžné změny hdnt těcht faktrů (za předpkladu neměnnsti statních) a jejich vliv na celkvý peněžní příjem. V tmt krku je třeba určit změněné hdnty jedntlivých faktrů a dvdit z nich celkvý peněžní příjem (zisk) z investice. Výpčet zisku p zdanění v důsledku změn příslušnéh faktru se prvádí tak, že se pstupně d rvnice zisku p zdanění dsazují změněné hdnty jedntlivých faktrů. P té je třeba stanvit abslutní změny zisku v prcentuálním vyjádření. Naknec je třeba stanvit přadí významnsti faktrů. Nevýhdu analýzy citlivsti je, že sleduje jedntlivé faktry dděleně, nikli jejich vzájemnu interakci. 2. Stanvení bdu zvratu investičníh prjektu. Zde jde vymezení kritické výše nějaké veličiny (bjem prdukce, ceny apd.), d níž se prjekt stává nevýhdný, tzn. při níž čistá sučasná hdnta (NPV) prjektu začne nabývat záprných hdnt. Bd zvratu investičníh prjektu se stanví tak, že se kvantifikuje čistá sučasná hdnta pr různé úrvně vybrané veličiny; bdem zvratu je pak takvá úrveň vybrané veličiny, při níž čistá sučasná hdnta se rvná nule. [9] 3. Kvantifikace rizika pmcí různých statistických metd a jeh důsledků na eknmická kritéria prjektu. Existuje něklik způsbů kvantifikace rizika investičníh prjektu. Čast pužívaným kvantifikátrem rizika prjektu je směrdatná dchylka (rzptyl) jeh peněžních příjmů, která se pírá pravděpdbnstní rzdělení peněžních příjmů z prjektu a průměrný čekávaný peněžní příjem prjektu. Výchdiskem pr kvantifikaci rizika prjektu je stanvení pravděpdbnstí, že jedntlivé peněžní příjmy (výdaje) z investvání nastanu. Tut pravděpdbnst lze 9 Alternativní metdu identifikace kritických faktrů rizika investičníh prjektu je pčítačvá simulace (bvykle simulace Mnte Carl), která umžňuje brát v úvahu všechny mžné kmbinace faktrů vlivňujících peněžní příjem či sučasnu hdntu. Může brát v úvahu i vzájemné suvislsti faktrů. 44

45 Lenka Husákvá Diplmvá práce definvat jak v prcentech vyjádřenu mžnst vzniku danéh peněžníh příjmu, přičemž sučet pravděpdbnstí všech uvažvaných příjmů musí být 100 %. [9] Pravděpdbnst peněžních tků z prjektu může být vyjádřena: bjektivně na základě minulých údajů peněžních tcích a skutečnstí (zejména u pakvaných prjektů), subjektivně - na základě dbrnéh dhadu (zejména u nvých prjektů). 4. Zhlednění rizika ve finančních kritériích investičníh prjektu V tét fázi zhledňvání investičníh rizika je nutn faktr rizika prmítnu d knkrétníh kritéria, které bude pužit pr hdncení efektivnsti prjektů. Valach [9] uvádí dva různé technické pstupy, které mhu být pužity: Přímé prmítání rizika - výslvně se vyjádří rizik každéh prjektu (pmcí rzptylu, směrdatné dchylky či variačníh keficientu) a vzájemným prvnáním stupně rizika prjektu a jeh efektivnsti se uskuteční investiční rzhdvání. Každý prjekt je tak hdncen pmcí dvu veličin: efektivnsti (NPV) a rizikem. Nepřímé prmítání rizika upravení diskntní sazby rizik a p tét úpravě se určí čistá sučasná hdnta. Investiční prjekt je pak hdncen jen jednu veličinu čistu sučasnu hdntu, zhledňující rizik. V praxi se tent způsb zhledňvání rizika vyskytuje v něklika mdifikacích (např. úprava pžadvané výnsnsti s hledem na rizik, stanvení rizikvých tříd, metda keficientu jistty). 5. Stanvení a realizace různých způsbů snížení rizika pr sučasnst i buducnst Krmě snížení rizika spjenéh se sučasných investičním prjektem je třeba také předcházet rizikům, které mhu nastat z dalších investičních akcí v buducnsti. K tmu je ptřeba dbře pznat rizikvé faktry, učinit chranná patření prti mžným rizikům (mezení rizika, rzlžení rizika, flexibilita pdnikání, pjištění apd.), ppřípadě vytvřit finanční rezervy pr případnu realizaci Ochrana prti rizikům plynucích z investiční činnsti Ftr [2] dělí pstupy snižvání pdnikatelskéh rizika d dvu skupina, a t na pstupy zaměřené na: 45

46 Lenka Husákvá Diplmvá práce a) Odstranění, resp. slabení příčin rizika cílem je vlivnit vlastní příčiny rizika tak aby nedšl v buducnsti k situacím, které jsu pr prjekt značně nepříznivé. Jde tedy určitu prevenci rizika. Naprstá eliminace rizika je však mžná spíše výjimečně, event. dčasně. Prt většinu převládá druhý způsb. b) Snížení nepříznivých důsledků rizika na přijatelnu míru (např. snížení dpadu finančních ztrát cestu pjištění či diverzifikace rizika). Jde zde t, aby se dpady rizika v případě vzniku nepříznivé situace snížily na určitu přijatelnu míru jde určitá nápravná patření. V rámci eliminace neb redukce rizika existuje řada knkrétních způsbů chrany prti nepříznivým důsledkům rizika. Patří mezi ně například: Prsté mezení rizika pdnik stanví pr jedntlivé případy tzv. rizikvé meze, tj. hrní (či dlní) hranice, kam až je chten jít (např. hranice mžnéh pklesu ceny, hranice zadlužensti, minimální pžadvaná efektivnst investic). Tt mezení rizika někdy vyúsťuje až ve vyhýbání se riziku tím, že se pdnik vzdá určité činnsti. Takvé vyhýbání se riziku všem zpravidla mezuje mžnsti dsažení vyšších, mimřádných výsledků v rentabilitě pdniku. [9] Diverzifikace rizika rzlžení rizika na c největší základnu. Nejčastější frmy diverzifikace rizika jsu rzšiřvání výrbníh prgramu (vertikálně na předchzí či následný stupeň výrby, hrizntálně na nvé výrbky dplňkvéh charakteru), gegrafická diverzifikace, diverzifikace z hlediska ddavatelů či dběratelů (nejen jeden rzhdující ddavatel či zákazník, ale něklik) a diverzifikace v blasti finančních investic. [9] Vertikální integrace slabující rizika spjená s cenvým vývjem či mezenu dstupnstí určitých pltvarů či kmpnent tím, že se jejich nákup nahradí vlastní výrbu. [2] Přesun rizika na jiné subjekty (ddavatele, dběratele, leasingvu rganizaci). Nejčastějšími frmami transferu jsu prsazení stálé ceny ddávaných survin ve smluvách při čekávaném růstu cen survin, prsazení stálé prdejní ceny neb určitéh minimálníh debíranéh mnžství při čekávaném pklesu realizvaných cen, přenesení rizika frmu leasingu na leasingvu splečnst a termínvané bchdy. [9] 46

47 Lenka Husákvá Diplmvá práce Flexibilita pdnikání pdnik musí být schpen reagvat rychle na změny bez velkých nákladů. Tmu napmáhá univerzální výběr technlgie či snižvání nepružných (fixních) nákladů. Při nízkých fixních nákladech nehrzí tak velké rizik z titulu pklesu výrby. [9] Flexibilita prjektu umžňuje pružně a bez nadměrných nákladů reagvat na různý vývj faktrů vlivňujících výsledky prjektu. Znamená t usilvat takvé rganizační uspřádání, uplatnění systémů mtivace a stimulace a takvu nákladvu strukturu, která se ve svém suhrnu prjeví ve zkrácení dby, během níž je firma schpna reagvat na změny trhu. [2] Dělení rizika rizik se rzdělí na něklik účastníků, kteří se pdílejí na splečném prjektu či činnsti (např. získání nenávratných dtací, vytvření splečnéh pdniku). [9], [2] Pjištění jde zvláštní frmu přenesení rizika na pjišťvnu za úplatu. Tradiční blastí pjistné chrany jsu tzv. čistá rizika, kdy pjišťvny nabízejí pdnikatelům pjištění majetku pr případ pžáru a dalších živelných škd, pjištění pr případ přerušení prvzu v důsledku živelné událsti, pjištění pr případ škd způsbených krádeží a vlupáním apd. V pslední dbě se však intenzivně rzvíjí i pjištění pdnikatelských rizik spjených s investváním d zahraničí a exprtními peracemi. [2] Etapvá příprava a etapvá realizace prjektu prjekt se rzdělí na něklik etap, každá další etapa se kncipuje variantně a vlba varianty závisí na výsledcích předchzí etapy. Etapvu realizací prjektu se snižuje mžnst ztrát, ale na druhé straně mhu růst investiční náklady. [9] Využívání síly k slabení či eliminaci určitých rizik některé aktivity vycházejí z pznání, že určité státní i jiné rgány a instituce mají klíčvu rli při frmvání buducích pdmínek pdnikatelské činnsti a pmcí nátlakvých skupin je mžné pdprvat či napak bránit přijetí určitých záknů, legislativních patření aj. (např. prsazvání pžadavků na získání státních dtací na prjekty, využití plitických prcesů k blkvání vstupu zahraničníh zbží apd.). [2] 47

48 Lenka Husákvá Diplmvá práce Tvrba rezerv v pdnicích pdnik snižuje rizik tím, že tvří záměrně rezervy (např. pjistné výrbní zásby, dbytvé zásby, finanční zásby v likvidní frmě). Některé pdniky musí ze zákna tvřit rezervní fndy 10. [9] Ochrana prti rizikům má pr pdnik nejen důsledky v mezení rizika, ale i další eknmické důsledky. Především se zvyšují některé náklady (např. pjistné se zahrnuje d nákladů na výrbu, zvyšují se investiční náklady při etapvé výstavbě, zvyšují se i náklady v suvislsti s diverzifikací), cž vede ke snížení ptenciálně dsaženéh zisku a tím i hdnt kritérií eknmické efektivnsti. Vyšší bezpečnst tedy nelze získat zadarm. Někdy chrana prti riziku může vyvlávat tzv. sekundární rizika, na která je třeba také reagvat. Např. pjistné zásby mhu vést ke znehdncení v důsledku dluhdbějšíh skladvání neb tvrba splečných pdniků může vést k btížím při jejich fungvání s hledem na dlišné přístupy k řízení. [9] Závěrem je třeba upzrnit na t, že vlastní zvažvání rizika prjektu a jeh přijatelnsti či nepřijatelnsti i vlba patření na snížení rizika nezávisí puze na daném prjektu, ale též na mnha dalších faktrech týkajících se knkrétní situace firmy, jejíh klí a nepchybně svji váhu bude mít větší či menší chta pdnikatele rizik přijmut. [2] 10 Rezervní fnd musí pdle zákna č. 513/1991 Sb., 67 pvinně vytvářet splečnst s ručením mezeným a akcivá splečnst ze zisku z běžnéh účetníh bdbí p zdanění neb z jiných vlastních zdrjů mim čistý zisk. Rezervní fnd lze pužít v rzsahu, v němž je vytvřen puze ke krytí ztrát splečnsti [15]. 48

49 Lenka Husákvá Diplmvá práce 4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Charakteristika pdniku ARA tvárna na nábytek, a.s. ARA tvárna na nábytek, a.s. pdniká na základě příslušných právnění v blasti výrby a ddávky zakázkvéh a malsérivéh nábytku. Hlavní blastí činnsti tét firmy je zakázkvá výrba vestavěnéh nábytku, kusvéh nábytku v malseriích a výrba bchdních a prdejních zařízení Histrie splečnsti Obrázek 3. Lg splečnsti ARA-tvárna na nábytek, a.s. V rce 1993 byla zalžena firma ARA Klín, s.r.., na jejíž výrbu a technlgie navázala v rce 2001 akcivá splečnst ARA - tvárna na nábytek, a.s. Firma ARA Klín, s.r.. měla při svém vzniku 5 splečníků s pdíly 9%, 9%, 9%, 13,5% a 59,5%, základní kapitál Kč a 10 zaměstnanců. Půsbila v prnajatých prstrech veliksti 750 m 2 a jejím hlavním předmětem pdnikání byla zakázkvá výrba nábytku. K transfrmaci splečnsti s ručením mezeným na splečnst akcivu splečníky přiměl mnh důvdů, největším z nich však byla snazší dstupnst externích zdrjů financvání, které splečnst plánvala využít na investice a s nimi spjenu buducí expanzi firmy. Nvě vzniklá akcivá splečnst ARA tvárna na nábytek, a.s. má 4 akcináře, kteří jsu sučástí persnálu splečnsti. Základní kapitál splečnsti činí Kč a při zalžení byl emitván 160 ks akcií jmenvité hdntě Kč, rzdělené mezi akcináře v pměru 23, 23, 23 a 91 kusů akcií. První velku investicí splečnsti ARA-tvárna na nábytek, a.s., realizvanu v rce 2001, byla výstavba nvé budvy, ve které nyní funguje nejen výrba a administrativní aparát firmy, ale také firemní sklad, jehž činnst firma svůj předmět pdnikání rzšířila v rce 1997 a d té dby půsbil v prnajatých prstrech přibližně 300 m d výrbní budvy. Tent investiční prjekt s rzpčtem 15 mil. Kč byl převážně financván z úvěru pskytnutéh finanční institucí HVB Bank, se kteru byla pdepsána úvěrvá smluva ve výši 10 mil.kč na dbu 7 let s pevným úrkem 9,8%. 49

50 Lenka Husákvá Diplmvá práce Obrázek 4. Nvá budva splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. Přes všechny výše uvedené změny, které byly dprvázeny výrazně zhršeným eknmickým prstředím (nutnst splácení úvěru apd.), splečnst vykazuje velmi dbré eknmické výsledky (zvyšující se brat, růst tržeb, uspkjivá prduktivity práce apd.): Tabulka 1. Obrat splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. v bdbí ROK Obrat v tis. Kč Tabulka 2. Tržby splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. v bdbí ROK Tržby za zbží v tis. Kč Tržby výrba v tis, Kč Eknmické výsledky splečnsti ARA-tvárna na nábytek, a.s. tis. Kč Rk Obrat Tržby - výrba Tržby za zbží Obrázek 5. Eknmické výsledky splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. 50

51 Lenka Husákvá Diplmvá práce Měsíční tržby nemají v tét splečnsti dbru vypvídající schpnst z důvdu sezónnsti a přílišnéh rzdílu ve veliksti zakázek realizvaných v průběhu rku. Splečnst ARA tvárna na nábytek, a.s. využívá ke krytí svéh majetku především cizích zdrjů (úvěry, leasing, rezervy), které například v rce 2006 představvaly 73 % celkvých zdrjů pdniku. Tabulka 3. Vývj kapitálu splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. (v tis. Kč) ROK Celkvý kapitál z th: Vlastní kapitál Cizí kapitál Skladba celkvéh kapitálu splečnsti ARA - tvárna na nábytek, a.s. (r. 2006) Vlastní kapitál Cizí kapitál Obrázek 6. Skladba celkvéh kapitálu splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. v rce 2006 Tabulka 4. Prduktivita práce ve splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. ROK Prduktivita práce na pracvníka v Kč Pzn. Prduktivita práce vyjadřuje účinnst vynakládané lidské práce na jedntku výknu (tržby / pčet zaměstnanců) Z výše uvedených ukazatelů je zřejmé, že se jedná rzvíjející se mladu splečnst, která si upevňuje svu pzici na trhu, čehž je důkazem i rstucí pčet zaměstnanců, i když vedení splečnsti trápí pměrně velká fluktuace, především řadvých pracvníků. Vývj pčtu zaměstnanců splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. je uveden v následující tabulce: 51

52 Lenka Husákvá Diplmvá práce Tabulka 5. Pčet zaměstnanců splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. 11 OBDOBÍ XII.02 XII.03 XII.04 XII.05 XII.06 Pčet zaměstnanců ke knci bdbí V rce 2001 byl zahájen prces zavedení systému řízení jaksti, který dpvídá pžadavkům ISO 9001:2000. Tent prces byl v únru 2002 uzavřen certifikačním auditem Sučasnst - charakteristika prstředí, ve kterém se firma phybuje Mtt ředitele: Práce a vše v živtě se musí dělat s lásku V sučasnsti splečnst splupracuje se širkým kruhem architektnických kanceláří a prjektantů. Na základě jedntlivých návrhů, se znalstí detailů mderní architektury a citem pr detail, realizuje ddávky pdle ddaných neb vlastních návrhů splečně s výrbní dkumentací. Samstatnu částí výrbníh prgramu ARA jsu prvky a knstrukce pr mderní architekturu. V řadě případů svými zkušenstmi a znalstmi pužívaných knstrukcí, materiálů a jedntlivých zpracvatelských technlgií pmáhá ptimalizvat náklady na jedntlivé zakázky při sučasném zachvání všech estetických pžadavků. V rce 2003 splečnst ARA tvárna na nábytek, a.s. rzšířila svůj výrbní prgram prdej a zpracvání trpických dřevin pužívaných, jak v exteriérech, tak v interiérech. Pjmy zákazník, pracvníci, ddavatelé, klí, vztahy, plitika a cíle tvří v tét splečnsti principielně nedělitelný celek. Na prvním místě tht celku je kvalitní, prfesinální a v širkém kntextu myslící pracvník. Puze takvý dkáže přinést prspěch zákazníkvi, tím svému pdniku a následně díky prspěchu a prsperitě pdniku s citem pr vyšší princip splupracvat se svými ddavateli a být přínsem pr své klí ve všech směrech. Splečnst ARA tvárna na nábytek, a.s. bsluhuje širké spektrum zákazníků, d vlády přes velkbchdníky, malbchdníky, drbné pdnikatele až 11 Bližší infrmace zaměstnancích splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. jsu uvedeny v přílze č. 3 52

53 Lenka Husákvá Diplmvá práce k dmácnstem a jedntlivým fyzickým sbám a například v rce 2006 realizvala přes 1500 zakázek různéh rzsahu (viz Přílha č. 5) Strategické cíle splečnsti Vedení splečnsti ARA tvárna na nábytek, a.s. si uvědmuje, že je třeba činnst firmy plánvat v dluhdbém hrizntu, a prt stanvil následující strategické cíle: utvřit si pevné míst na trhu ve svém bru, vytvřit jmén kvality, designu, rychlsti a příznivých cen v měřítku České Republiky a evrpských zvyklstí, realizvat investice s cílem zvětšit sérivst a pakvatelnst výrby, rzšířit kruh zákazníků, stát se významným bchdníkem a dvzcem trpickéh řeziva pr ČR a klní země. Firma ARA tvárna na nábytek, a.s. se především snaží být riginální a jedinečná ve svém bru a je pr ni priritu uspkjvání všech druhů zákazníků. V průběhu rku 2007 chce nejen dplnit persnál některé dbrníky (techniky, bchdníka s trpickým řezivem atd.), ale také kupit víceperační CNC bráběcí centrum (viz kap. 5.2), který je jedním z nástrjů nezbytných pr plnění stanvených cílů. 4.2 Investiční záměr splečnsti Strategickým rzhdnutím vedení pdniku ARA tvárna na nábytek, a.s. jsu investice d mdernizace a rzšiřvání technlgií, cž by se měl drazit ve zvýšení prduktivity práce, zvýšení sérivsti a pakvatelnsti výrby, zjedndušení a urychlení výrby některých prvků a vyšší kvalitě a riginalitě nabízenéh srtimentu. Vedení splečnsti si jak hlavní priritu pr rk 2008 stanvil nákup nvéh výrbníh zařízení, které by umžnil naplňvat jejich cíle. Knkrétně se jedná víceperační CNC bráběcí centrum. Splečnst již vlastní jeden bdbný strj, díky kterému mhla p jeh zakupení realizvat větší mnžství zakázek, mnhem efektivněji a rychleji. Ale vzhledem k tmu, že přibližně jednu plvinu zakázek je třeba na tmt stji upravit či plně realizvat, představuje tent starší strj úzké míst ve výrbě a vznikají zde čekací lhůty na splnění pžadavků i něklik dní. Vedení splečnsti se tedy rzhdl kupit nvé víceperační 53

54 Lenka Husákvá Diplmvá práce CNC nábytkvé bráběcí centrum značky Mrbidelli řady Authr 400 (viz Přílha č. 6), které jim umžní nejen dstranit tt slabé míst ve výrbě a naplnit strategický cíl zvýšení sérivsti výrby, ale také uspkjvat neustále narůstající pžadavky zákazníků. Splečnst předpkládá nárůst tržeb díky tmut výrbnímu zařízení 7 % a každé čtyři rky dalších 10 %. Vybrané výrbní zařízení bude zakupen d firmy STM, s.r.. z Říčan u Praha. Jeh přizvací cena je Kč s DPH. Výrbce garantuje desetiletu živtnst tht zařízení. Daňvě je tent strj zařazen d druhé dpisvé skupiny a pdnik uvažuje zrychleném depisvání. Obrázek 7. CNC bráběcí centrum Mrbidelli řady Authr 400 K zabezpečení finančních zdrjů k financvání tht investičníh záměru bude pužit puze cizích zdrjů. Pr tt financvání splečnst zvažuje využití střednědbéh úvěru neb finančníh leasingu. Obě frmy krytí prstřednictvím cizích zdrjů vycházejí z pdmínek stanvených Česku Spřitelnu, a.s. Splečnst nepčítá při přízení nvéh strje s prdejem či vyřazením stávajícíh zařízení, a t ani p uplynutí živtnsti nvě přízenéh zařízení. Dále se neuvažuje přírůstek čistéh pracvníh kapitálu během prvzu investice. 4.3 Hdncení eknmické efektivnsti investičníh záměru Rzhdvání zdrji financvání investičníh záměru Splečnst ARA tvárna na nábytek, a.s. nedispnuje dstatečným bjemem interních zdrjů ptřebných k financvání dané investice, prt připadají v úvahu externí či zvláštní zdrje financvání. Jak byl zmíněn v kapitlách a mezi externí zdrje financvání investic patří dluhdbé a krátkdbé úvěry, bligace a akcie a mezi zvláštní frmy financvání je řazen leasing, frfaiting, prjektvé financvání či rizikvý kapitál. Vzhledem k veliksti investice a bjemu ptřebných zdrjů financvání ( Kč) 54