EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 EKOLOGICKÁ DAŇOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE Česko-německá iniciativa pro dialog o ekologické daňové reformě v ČR workshop EDR a odbory, , UK Jinonice Milan Ščasný Centrum pro otázky ŽP Univerzita Karlova v Praze Martin Bursík ecoconsulting s.r.o., poradce MŽP Jan Brůha CERGE-EI & IEEP-VŠE & COŽP UK v Praze

2

3 Energetika je největším zdrojem emisí znečišťujících látek CO 2 měrné emise o 41 % vyšší než EU 15 - energetika 42.4%, zpracovatelský průmysl 25.3%, doprava 8.1%, obchod a služby 12.1% SO 2 měrné emise o 40 % vyšší než v EU 15-77% velké energetické zdroje (z toho 10 nejvýznamnějších = 50%) NO x měrné emise o 39 % vyšší než v EU 15-51% mobilní zdroje - 44% velké energetické zdroje (z toho 10 nejvýznamnějších = 58%) Deset nejvýznamnějších spalovacích zdrojů = 8 elektráren, 2 teplárny (Prunéřov, Tušimice, Opatovice, Ledvice, Počerady, Most- Komořany, Ústí n. L, ECKG Kladno etc.)

4 Zavedení EDR v ČR součást programu vlády PRVNÍ POKUS iniciativa MŽP 2000 návrh MŽP a MF dle návrhu Monti (1997) diskuse v RASES a v červnu ústup Vlády DRUHÝ POKUS iniciativa MŽP a Vlády ČR léto 2002 program KDU, Koaliční dohoda, Programové prohlášení a Plán nelegislativních prací Vlády ČR (koncepce 2Q/2003) prosinec návrh Reformy veřejných financí EDR zmíněna/záměrně leden 2003 zřízení meziresortní PS EDR

5 Zavedení EDR v ČR - plánování outsourcing modelování scénářů EDR, propočtů výnosů a kompenzací = výzkumný projekt VaV listopad 2003 prosinec 2004 meziresortní pracovní skupina pro EDR diskutuje podobu transpozice směrnice 2003/96/EC, tj. vč. žádosti o poskytnutí přechodných období a žádosti o vyjímky dle čl , MŽP promítá princip EDR do ostatních politik (Energetická koncepce Aktivní scénář ochrany klimatu, Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR),

6 Zavedení EDR v ČR implementace 2003/96/EC Ministerstvo financí Zvýšit spotřební daň na zemní plyn pro výrobu tepla od , přechodné období pro zdanění ostatních pevných paliv a elektřiny Implementace novým zákonem o dani z elektřiny a zákonem o dani z pevných paliv Účinnost od Ministerstvo živ prostředí Jde o substituty, zdanit uhlí i zemní plyn současně, jinak rizika Implementace v rámci EDR, tj. MF ve spol. s MŽP a MPSV připraví zákon o EDR, zajištění fiskální neutrality Účinnost od

7 EDR v ČR žádosti o výjimky dle čl palivo pro leteckou přepravu (vyjma nepodnikatelského využití), elektřina z obnovitelných zdrojů (MVE do 10MW iv ), elektřina z kogenerace - technologie šetrné k ŽP!, energetické výrobky a elektřina pro železnici, metro, tramvaje a trolejbusy, CNG a LPG v dopravě, biopaliva a ostatní paliva vyráběná z biomasy, specifická snížení pro podnikatelské využití otevřeno, Čl. 14, a) energetické výrobky použité v výrobě elektřiny lze zařadit do zdanění za účelem ochrany životního prostředí

8 EDR v ČR harmonogram prací 03/2004 zveřejněn koncept EDR pro veřejnou diskusi 06/2004 koncept EDR projednán ve vládě ČR (Usnesení vlády ČR č. 639 z , předkládá MŽP ve spolupráci s MF) 12/2004 návrh zákona o EDR do vlády ČR, 09/2005 přijetí zákona o EDR v Parlamentu 01/2006 implementace 96/2003/EC

9 Daňová reforma v ČR Efekty na životní prostředí Podpora inovací, technologického rozvoje (snížení znečištění) a snížení energetické náročnosti dlouhodobý efekty na náklady Povzbuzení zaměstnanosti

10 The current model of development is characterised by an insufficient use of labour resources and an excessive use of natural resources. This pattern of development, leading to the inefficient use of resources in the Community, is perpetuated by a fiscal policy whereby 50% of the overall tax burden falls on labour, whereas only about 10% falls on the use of natural resources". White Paper on Growth, Competitiveness, Employment (European Commission, 1993) CITACE (1) Pro současný model [ekonomického] rozvoje je typické nedostatečné využití pracovních sil a příliš vysoká spotřeba přírodních zdrojů.tento přístup, který vede k málo efektivnímu nakládání se zdroji, utvrzuje fiskální politika, protože 50 % daňové zátěže připadá na pracovní sílu, zatímco pouhých asi 10 % vybíráme ze spotřeby přírodních zdrojů. Bílá kniha o ekonomickém růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, Evropská komise, 1993.

11 SOUČASNÉ ZDROJE VEŘEJNÝCH PŘÍJMŮ DPH, DPPO a daň z majetku 30% nedaň. a kapitál. příjmy 7% ekologické daně a poplatky 7% ostatní daně 5% zdanění práce 51%

12 snížení rozsahu šedé ekonomiky a daňových úniků přesunem k nepřímým daním 5% snížení daní na prácí může vést ke snížení aktivit šedé ekonomiky o 2,5% (Brůha) POVZBUZENÍ ZAMĚSTNANOSTI zvýšení zaměstnanosti v důsledku: zlevnění práce vůči ostatním výrobním faktorům zvýšení čistých mzdových příjmů zvýšení mzdy vůči sociálním dávkám povzbuzení investic do lidských zdrojů (zvýšení výnosu lidského kapitálu v důsledku zvýšení reálných mezd) vznik nové poptávky po práci - podpora služeb (SME - opravy předmětů dlouhodobé spotřeby) a užití nových technologií (např. obnovitelné zdroje energie)

13 Zdroj: Brůha EDR DOPADY Daň z práce Daň energii ENERG ZAM Scenario I 20.0% 10.0% -8.4% 0.7% Scenario III 20.0% 15.0% -12.1% 1.0%

14 Zdroj: Brůha EDR DOPADY Daň z práce Daň energii ENERG ZAM Scenario I 20.0% 10.0% -8.4% 0.7% Scenario II 17.5% 10.0% -9.7% 2.4% Scenario III 20.0% 15.0% -12.1% 1.0% Scenario IV 15.0% 15.0% -14.5% 4.5%

15 Zdroj: Brůha Daň z práce EDR Daň energii DOPADY pro 2 varianty podpor v nezaměstnanosti nominální fixace ENERG ZAM indexace dle růstu cen Index ENERG ZAM Scenario I 20.0% 10.0% -8.4% 0.7% 1.5% -7.8% -0.1% Scenario II 17.5% 10.0% -9.7% 2.4% Scenario III 20.0% 15.0% -12.1% 1.0% 2.5% -11.2% -0.3% Scenario IV 15.0% 15.0% -14.5% 4.5%

16 CITACE (2) modely... téměř bez výjimek zjistily, že přesun zdanění z pracovní síly na uhlík či energii zvýší zaměstnanost a omezí emise oxidu uhličitého. Zároveň zvýší HDP Rozdíly jsou v názorech na jejich velikost models almost without exemption found, that tax shift from labor force towards to carbon or energy will lead to increase in employment and CO2 emission reduction. It also will increase GDP There are only different opinion in their magnutude. (translated by M.Šč.) Heady, Markandya, Blyth, Collingwood, Taylor, 2000 Neexistuje indikace, že by EFR měla významný negativní efekt na celkovou zaměstnanost There is no indication that Environmental Fiscal Reforms have significant negative impacts on total employment. Braathen/OECD, 2002

17 CITACE (3) EDR je řazena mezi klíčová opatření, která mají daňovou soustavu změnit tak, aby byla sociálně spravedlivější a více podporovala zaměstnanost European Trade Union Confederation: ETR: discussion paper,

18 DISTRIBUČNÍ (SOCIÁLNÍ) EFEKTY environ. daně mají negativní dopad na nízko-příjmové domácnosti vzít v úvahu i zlepšení kvality ŽP, z jehož profitují tyto domácnosti Výdaje domácností za energii, na osobu, % č. příjmu 20% 18% % čistého příjmu 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% Teplo (2002) Plyn (2002) Elektřina (2002) Motorová paliva (2002) 2% 0% 1. decil 2. decil 3. decil 4. decil 5. decil 6. decil 7. decil 8. decil 9. decil 10. decil

19 VÝZKUM DOPADŮ V ČR (1) scénář: Energetická koncepce MŽP 2003 diskuse recyklace výnosů: daňové a nedaňové náklady práce i) příspěvky na státní politiky zaměstn. nízké + diskutována recyklace DPH ii) příspěvky na důchod. poj.: politická komplikovatelnost + reforma systému iii) příspěvky na zdravotní pojištění: fiskální nestabilita + očekávaná reforma iv) nemocenské pojištění: kompromis dodatečné výnosy daní od průmyslu budou použity ke snížení sazby nemocenského pojištění placené zaměstnavateli (3,3%) dodatečné výnosy daní od domácností se použijí ke zvýšení sociálních transferů domácnostem bez pracovních příjmů a zbytek na snížení sazby nemocenského pojištění placené zaměstnanci (1,1%)

20 VÝZKUM DOPADŮ V ČR (2) Výsledek simulace pro scénář: Výnosová neutralita narušena kompenzacemi pro sociálně slabé Příjmová neutralita sektorů (průmysl, domácnosti) Zrušení nemocenského pojištění Současný stav y Sazba NP zaměstnanci 3,3% 2,5 1,8 1,7 1,5 1,3 1,1 Sazba NP zaměstnavatelé 1,1% 0, Sazba sociálního pojištění celkem 34,0% 32,6 31,4 30,8 30,6 30,4 30,2

21 Simulace modelem HANI Scénář z koncepce MŽP I. Snížení průměrné efektivní míry zdanění běžných příjmů efektivní míra zdanění - výhled MF efektivní míra zdanění - při reformě II. Snížení sazby DPPO současná sazba DPPO ,0% ,9% 25,3% 31% ,8% ,2% ,7% ,6% ,5% sazba DPPO při reformě 26,3% 23,3% 20,6% snížení sazeb DPPO: kladný vliv na investiční aktivitu a ekonomický růst neschopné eliminovat sociální dopady daní problematická stimulace výrazného vzniku pracovních míst 19,6% 20,3% 20,7% (Brůha et Ščasný, ) snížení zdanění běžných příjmů (poklesem sazeb DPFO nebo pojištění, nebo zvýšením nezdanitelné částky): snížení průměrné efektivní míry zdanění běžných příjmů o 5 % bodů snížení nezaměstnanosti o 2%b ( méně nezaměstnaných) do roku 2015 snížení aktivit v šedé ekonomice o 2,5%

22 NEJEN DANĚ ALE I DOTACE Dotace na uhlí v Německu: 3,3 bln. / / zaměstnance 122 / 1t uhlí Přesun dotací od uhlí k... Změna HDP obnovit. energie pro výrobu tepla mld % úspory energie v budovách mld % Změna v prac. místech Změna v emisích CO % mil.t % % mil.t % Hanhoff, Federal Environmental Agency Germany, Nov. 2003

23

24 Martin Bursík Ecoconsulting s.r.o./energetika a životní prostředí martinbursik@mbox.vol.cz tel.: Milan Ščasný Centrum pro otázky životního prostředí Univerzita Karlova v Praze milan.scasny@czp.cuni.cz tel.: PLATFORMA ENVIRONMENTÁLNÍ FISKÁLNÍ REFORMY