Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra právní teorie Diplomová práce Fenomén licencí Open Source Radek Dvořák 2009/2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Fenomén licencí Open Source zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. 2

3 Rád bych poděkoval vedoucímu diplomové práce, JUDr. Radimu Polčákovi, Ph.D., za podnětné připomínky při tvorbě této diplomové práce. 3

4 Obsah 1 Volný software Pojem volný software Free software svobodný software Historie GNU Open source Historie Berkeley Software Distribution Public Domain Copyleft Podmínky existence volných licencí Právní úprava volných licencí Mezinárodně právní úprava Autorské právo v České republice Počítačový program jako autorské dílo Platnost volných licencí Odpovědnost za vady a škodu Licence BSD Pojem licencí BSD Tříbodová BSD licence Další varianty BSD licence General Public License v Pojem licencí GPL Povaha a účel GPLv Základní úprava a DRM Předávání díla Doplňková ustanovení Další vybrané aspekty GPLv Softwarové patenty a GPLv GPL v judikatuře Srovnání licencí GPLv3 a BSD

5 5.1 Hlediska komparace Koncoví uživatelé Vývojáři Distributoři Využitelnost licencí

6 Úvod Počítače v moderní společnosti nejsou jen nástrojem průmyslu a vědy, ale staly se běžnou součástí života širokých vrstev společnosti. Počítače se staly nástrojem a znakem moderního života. Rozsah činností, které mohou počítače vykonávat, je ve velké míře určován jejich programovým vybavením, software. Tímto termínem označujeme jak spustitelné programy tak počítačové knihovny komponenty pro užití ostatním software. Autorské právo mezi nimi nerozlišuje a někdy je i volně zaměňuje. Této praxe se za účelem omezení repetitivnosti drží i tato práce. Počítačové programy jsou vytvářeny jako zdrojový kód (text) prostřednictvím počítačových jazyků. Ty se vzájemně liší, jsou však po seznámení se syntaxí člověku srozumitelné. Použitá technologie ovlivňuje, jaké formy program má. Počítač může vykonávat přímo zdrojový kód, nebo zdrojový kód nejprve dočasně převést do strojově čitelné podoby. Do strojově čitelného binárního kódu může program převést (kompilovat) přímo i jeho autor. Důležitosti software odpovídá jeho ekonomická hodnota. Z toho důvodu zasluhuje právní úpravu a ochranu. Ta je poskytována na základě autorského práva. S rostoucím rozšířením počítačů na významu z hlediska ekonomického a společenského získává tzv. volný software. Tento pojem není zakotven v pozitivním právu, nýbrž jde o abstraktní označení pro software, ke kterému uživatel získává prostřednictvím licence široký rozsah oprávnění. Nejznámějším je možnost bezplatného šíření kopií díla, čímž se v prostředí trhu vymyká běžnému standardu ekvivalentní směny. Není to však ani pojmový ani nejvýznamnější znak, nýbrž vedlejší důsledek. Pod označením volný software se skrývá více přístupů a jedním z nejvýznamnějších z nich je open source. Cílem této práce je představit open source jako legální alternativu software chráněného hypertrofovanou autorskoprávní restrikcí. Ukáži silné a slabé právní stránky open source software a vysvětlím teleologická 6

7 východiska open source v kontextu dalších významných alternativních přístupů. Vysvětlím také netradiční právní povahu volného software a benefity, které z ní plynou. V obecné části práce nejprve představím převládající právní přístup k software a koncepce volného software jako alternativy. Vymezím základní pozitivně právní úpravu pro počítačové programy. Budu se také věnovat vybraným problematickým tématům, kde se volný software může dostat do rozpor s právní úpravou. Ve zvláštní části podrobně analyzuji dvě nejzákladnější open source licence: Berkeley Software Distribution a třetí verze General Public Licence. Ukáži odlišnosti zvolených licenčních přístupů. V závěru při jejich vzájemné komparaci demonstruji praktické důsledky jejich charakteristických vlastností pro odlišné skupiny uživatelů. 7

8 1 Volný software 1.1 Pojem volný software Pro pochopení alternativních přístupů k duševnímu vlastnictví software je třeba nejprve v základních aspektech vymezit přístup, který je chápán jako běžný. Model nakládání s autorskými právy k software, se kterým se setkáváme zřejmě nejčastěji, se nazývá proprietární. Jeho základním znakem je utajení způsobu, jakým software vnitřně funguje zejména jaká je jeho architektura a jaké používá algoritmy. Toho se dosahuje zveřejněním software pouze v binární formě a omezením informací o jeho fungování, které jsou poskytnuty laické i odborné veřejnosti. Odůvodňováno je to ochranou před kopírováním inovací, které zdrojový kód má obsahovat 1. Proprietární software je tedy černou skříňkou, která přijímá vstupy, poskytuje výstupy, ale její vnitřní stavy nejsou známy. Tento přístup přináší několik negativních jevů. Předně není možné spolehlivost, bezpečnost a další vlastnosti takových počítačových programů ověřit analyticky, nýbrž pouze empirickými prostředky. Klíčovou roli proto hraje důvěra ve výrobce. Na něm je zákazník závislý i při získávání funkčních a bezpečnostních oprav. Zajímavým problémem je také otázka, zda takový počítačový program nevykonává nezávisle na souhlasu uživatele počítače i vůli svého tvůrce. Nejčastějším obchodním modelem 2 výrobců proprietárního software je prodej zákazníkům. Při takovém prodeji sice zákazník často získává fyzicky datové médium, titulem k užívání je však licence. Někdy je proprietární software poskytován zdarma 3. Takový software je označován nejčastěji jako freeware, ale různé obchodní strategie přinášejí 1 Viz Internet Archive [digitální knihovna]. Internet Archive, 2009 [cit ]. Odst Dostupné z: < itness/2002/billgates/billgates.asp>. 2 Uvažujeme v tomto případě obchodní model zaměřený na spotřebitelský trh. Modely business to business a zejména obchodní vztahy se státy přináší větší vstřícnost výrobců. 8

9 licence typu shareware, adware aj. Základem je stále licence. Proprietární model je tak běžný a natolik propagovaný, že se na první pohled zdá být zcela v pořádku. Při bližším zkoumání vyjdou na povrch některé anomálie. Licence proprietárního software jsou zejména velmi restriktivní 4. Minimalizují oprávnění uživatelů, ukládají řady omezení, v důsledku čehož jsou komplikované. Za povšimnutí stojí také to, že některé právní řády se proprietárnímu modelu přizpůsobily. Ze všech autorskoprávních zájmů, které mají upravovat, protěžují ten proprietární. Nehledají rovnováhu mezi zájmy všech, nýbrž maximalizují vlastnické pojetí autorského práva. To dokonce až tak, že není ani možné jednostranně svolit k dispozici s dílem, nýbrž je obligatorně požadována smlouva (byť možná konkludentní). Jako reakce na proprietarizaci software a směřování koncepce autorského práva nalézají v prostoru autorského práva své místo alternativní koncepce. Jejich společnými jmenovateli jsou umožnění užívání díla zpravidla zdarma, liberální oprávnění k šíření díla a snaha o co největší odstranění formalit. Spojuje je zpravidla také efektivní využití již vybudované autorskoprávní infrastruktury. 1.2 Free software svobodný software Svobodný software je společenské hnutí, jehož cíli podle úvodního oznámení 5 bylo vytvořit svobodné alternativy programů operačního systému Unix pod názvem GNU a šířit povědomí o výhodách svobodného software. Hnutí se tedy zaměřuje na praktickou úlohu tvorby počítačových programů a současně na etickou stránku jejich šíření a používání. Anglické slovo free použité v názvu hnutí má více významů. Správným překladem spojení free software do českého jazyka je 3 Distribuce zdarma může být omezena na držitele licence k jinému produktu téhož výrobce, pak se zřejmě již nejedná o freeware, ale takový software je spíše zdarma poskytovaným doplňkem placeného produktu. 4 Oprávnění uživatele bývá limitováno někdy i v maximální míře prostředky vázání licence na konkrétní hardware, povinné registrace, omezení síťové komunikace aj. 5 Viz Initial Announcement. Free Software Foundation Inc. [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 9

10 svobodný software. Označení svobodný software pojmově naznačuje, že přiznává uživateli určité svobody. Nabízí se i překlad jako bezplatný software, tedy že musí být šířen vždy zdarma nebo jen za cenu nákladů (médium, doprava). Tento význam je oficiálně uváděn jako nezamýšlený 6. Stručně je význam vysvětlován ve spojení free speech, not free beer 7 svoboda slova, ne pivo zdarma. Oproti angličtině máme tedy možnost užívat relativně jednoznačný český termín. Podle oficiální definice 8 Free Software Foundation existují čtyři základní podmínky (číslovány 0 až 3), které musí být kumulativně splněny, aby licence pro software mohla být považována za svobodnou. Podstatou svobodného software jsou uživatelovy svobody spouštět, kopírovat, studovat, pozměňovat a vylepšovat software. Přesněji odkazuje na čtyři druhy svobod uživatelů svobodného software: Svoboda spouštět program za jakýmkoliv účelem (svoboda č. 0). Svoboda studovat, jak program funguje, a upravovat jej pro vlastní potřeby (svoboda č. 1). Předpokladem je přístup ke zdrojovému kódu. Svoboda šířit kopie, abys mohl pomoci svému sousedovi (svoboda č. 2). Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat vylepšení (obecně vylepšené verze), aby získala prospěch celá veřejnost (komunita) (svoboda č. 3). Předpokladem je přístup ke zdrojovému kódu. 9 K uplatnění těchto základních svobod nesmí být stanovena povinnost žádat o povolení ani povinnost za něj platit. Šíření kopií za úplatu 10 však není zakázáno. I při úplatné distribuci svobodného software 6 Viz Why Free Software is better than Open Source. Free Software Foundation Inc. [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 7 Viz tamtéž. 8 Viz The Free Software Definition. Free Software Foundation Inc. [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 9 Viz tamtéž. 10 Někdy je toto jednání nesprávně označováno jako prodej software. Ve skutečnosti dochází k převodu vlastnictví materiálního substrátu, na který je kopie software zaznamenána (a dalších součástí balení, které nemají zvláštní povahu), a současnému poskytnutí licence. 10

11 jsou totiž zachovány výše uvedené základní svobody 11. Svoboda spouštět program za jakýmkoliv účelem odkazuje na účel určený uživatelem, nikoliv poskytovatelem licence. Není možné vymezit účel ani pozitivně (například licencí pro vědecké nebo vzdělávací účely), ani negativně (např. pro komerční, vojenské, a dokonce ani pro nelegální účely). Kromě základních podmínek obsahuje definice svobodného software rovněž ustanovení o vládním omezení exportu a o obchodních sankcích (embargo, bojkot). Zakazuje uvádět tato omezení jako podmínku používání programu. Licence svobodného software nesmí vyžadovat dodržování jakýchkoliv exportních opatření jako podmínku pro výkon jakékoliv ze základních svobod. Exportní omezení státu poskytovatele licence tímto způsobem omezí jen tuto jednu osobu, tudíž nebudou zprostředkovaně skrze licenci exteritoriálně zavazovat další osoby při šíření svobodného software. Šířené kopie mohou zahrnovat formu binární i zdrojovou. Není potom porušením svobody šířit kopie, když není možné ze zdrojových kódů vytvořit binární formu, jedná-li se o specifikum programovacího jazyka 12. Bude-li v budoucnu nalezen způsob, kterým lze binární formu vytvořit, svobodná licence nesmí šíření takto vytvořené binární formy software zakazovat. Definice svobodného software poskytuje závaznou interpretaci k otázkám trvání licence. I když ze samotné licence explicitně nemusí vyplývat, na jakou dobu byla poskytnuta, za účelem efektivní realizace základních svobod musí být tyto svobody uděleny neodvolatelně do té doby, než jejich nabyvatel udělá něco špatně 13. Rovněž je časově fixována neměnnost licence. Pokud má vývojář software moc zrušit licenci nebo retroaktivně měnit její ustanovení, takový software není 11 Toto oprávnění je využíváno v praxi například projektem CentOS ( Změna názvu je vynucena ochrannou známkou. 12 Takové jazyky jsou nazývány skriptovací. Jako příklad takových jazyků můžeme uvést PHP, python, javascript nebo unixové shelly. 13 Viz The Free Software Definition. Free Software Foundation Inc. [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 11

12 svobodný 14. A contrario tedy definice svobodného software připouští, aby licence omezila výkon svobod, dojde-li k jejímu porušení. Nesmí se tak však stát retroaktivně. 1.3 Historie GNU Open source a free software hnutí má dva historické počátky. Geografickým původem obou hnutí jsou Spojené státy americké. Ústřední postavou prvního z nich je Richard Stallman. Dal základ hnutí svobodného software a roku 1985 založil Free Software Foundation 15. Jeho snahy vedly k vytvoření téměř celého unixového operačního systému GNU. Druhá část historie nás zavede do 70. let 20. století do akademického prostředí University of California do Berkeley. Ideová východiska Richarda Stallmana, zakladatele hnutí svobodného software, můžeme vysledovat do 70. let dvacátého století, kdy pracoval v jako programátor laboratoři umělé inteligence MIT. V této době ještě neexistovaly osobní počítače, základem byly velké mainframe počítače a software byl s nimi dodáván jako příslušenství a v podobě zdrojových kódů. Jen zřídka byl prodáván zvlášť 16. V laboratoři získali darem novou tiskárnu firmy Xerox. Tisk byl v té době také na mnohem primitivnější úrovni, tento model však umožňoval zasílání tiskových úloh z počítačové sítě, tudíž od mnoha osob. Přes tuto novou vlastnost však fyzicky vyžadovala dohled jako běžná kopírka, protože docházelo k zasekávání papíru. Richard Stallman nevyřešil zasekávání papíru v tiskárně, do ovládacího programu však přidal instrukce, které před zahájením tisku kontrolovaly, zda není papír zaseknutý. V takovém případě zaslal program zprávu majiteli následující úlohy, že není možné tisknout. Ten měl největší zájem na zahájení dalšího tisku a měl proto největší motivaci tiskárnu opravit. Takovéto úpravy byly i důvodem, proč 14 Viz tamtéž. 15 V českém jazyce znamená Free Software Foundation (FSF) Nadace pro sobodný software. 16 Viz CARVER, Brian W. Share and share alike: understanding and enforcing open source and free software licenses. In Berkeley Technology Law Journal. Berkeley: UC Berkeley School of Law, s

13 Xerox tiskárny daroval změny v programu využil ve svých komerčně prodávaných přístrojích. Když Stallman objevil podobný problém v jiné tiskárně firmy Xerox, snažil se vytvořit podobnou úpravu 17. Při hledání zdrojových kódů této tiskárny však zjistil, že nejsou k dispozici. Pro Stallmana to byl bod zvratu. Uvědomil si počátek trendu, který změní způsob, jakým bude distribuován software 18. Historie hnutí svobodného software se začala psát dne 27. září 1983 ve zprávě, kterou Richard Stallman poslal do diskuzní skupiny netunix-wizards sítě Usenet. Oznámil 19 záměr vytvořit pod názvem GNU klon operačního systému Unix. Ten sestával z mnoha relativně oddělených komponent. Z toho důvodu a také proto, že cílem bylo napodobit i API Unixu, bylo možné, aby se na programování podílelo více programátorů, a to jen při minimální koordinaci. Z obavy, aby si zaměstnavatel nepřivlastnil jeho práci, dokonce podal výpověď. Na podporu a ochranu práv uživatelů svobodného software založil Free Software Foundation. Během své práce se seznámil s různými autorskoprávními licencemi, na jejichž základě v únoru 1989 vytvořil pro GNU první licenci General Public Licence (GPL) Open source Open source a svobodný software bývají často nesprávně vnímány jako jedno hnutí. Zatímco však licence svobodného software jsou založeny 17 Viz WILLIAMS, Sam. Free as in Freedom: Richard Stallman's Crusade for Free Software [online]. Cambridge, Massachusetts: O'Reilly Media, 2002, electronic version published in 2002 [cit ]. 240 s. Dostupné z: < ISBN CARVER, Brian W. Share and share alike: understanding and enforcing open source and free software licenses. In Berkeley Technology Law Journal. Berkeley: UC Berkeley School of Law, s Viz Initial Announcement. Free Software Foundation Inc. [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 20 Formulace licence GPL je sémantický pleonasmus (významová redundance). V česky psaných textech se s ním v tomto případě na rozdíl od anglofonní literatury setkáváme. Protože význam zkratky GPL není v českém textu na první pohled zřejmý, redundance přispívá ke srozumitelnosti. 13

14 na filozofických principech, těžiště open source je posunuto k obchodní sféře. Podnikatelé a investoři zřídka chápali zamýšlený význam a chybně předpokládali, že všechen svobodný software musí být poskytován bezplatně. 21 Open source není zaměřen ani tak na uživatele, nýbrž na vývojáře software. Triviální přesto však podstatnou změnou je odlišný název. Označení open source, které stejně jako první verzi definice open source vytvořil Bruce Perens 22, již nemůže být spojováno s bezplatností. Vystihuje pragmaticky nejen pro podnikatele podstatu osvojení si open source licencování, tedy otevření zdrojových kódů vyvíjeného software. Důraz je kladen zejména na vývojový model software. Na jeho výhody upozorňoval Eric Rymond 23, který poukazoval na výhody spolupráce na volně dostupném zdrojovém kódu, včetně možnosti rychleji nalézat a opravovat chyby v software 24. Široce přijímanou definici 25 open source spravuje nezisková organizace Open Source Initiative (někdy zkracována OSI). Tato organizace na žádost provádí hodnocení licencí, zda splňují kritéria open source. Aby mohla být licence označena jako open source, musí podle definice splňovat deset podmínek. 1. Volné šíření Licence nebude omezovat žádnou stranu v prodeji nebo zařazení software jako součásti souboru software, který obsahuje programy z několika různých zdrojů. Licence v takovém případě nebude požadovat ani poplatek nebo honorář. 21 Viz CARVER, Brian W. Share and share alike: understanding and enforcing open source and free software licenses. In Berkeley Technology Law Journal. Berkeley: UC Berkeley School of Law, s Viz tamtéž. s Eric S. Raymond je autorem pro vývojový model open source a svobodného software zásadní knihy Katedrála a tržiště. 24 Viz CARVER, Brian W. Share and share alike: understanding and enforcing open source and free software licenses. In Berkeley Technology Law Journal. Berkeley: UC Berkeley School of Law, s Srov. The Open Source Definition. Open Source Initiative [online]. [cit ]. Dostupné z: < 14

15 Toto ustanovení se dotýká zejména linuxových a jiných distribucí. Zákaz šíření programu v takovém souboru software by fakticky vedlo k vyřazení z takového souboru. Pokud by licence vyžadovala honorář nebo poplatek, byla by tvorba distribuce bez dostatečného kapitálu vyloučena. Tím by byl utlumen podnětný potenciál open source pro tento software. Užití takto licencovaného software by bylo omezeno na jednotlivce pro jeho vlastní potřebu, a to v předem připravené binární formě, nebo by byl uživatel nucen k ne zcela triviální kompilaci programu. 2. Zdrojový kód Program musí zahrnovat zdrojový kód a musí umožňovat distribuci zdrojového kódu i jeho kompilované formy. Pokud produkt v některé formě není distribuován se zdrojovým kódem, musí být publikován způsob, kterým může být zdrojový kód získán, a to za cenu ne vyšší, než přiměřené náklady, přednostně ke stažení zdarma z internetu. Zdrojový kód musí být v preferované podobě, ve které by programátor program upravoval. Svévolné zmatení kódu není dovoleno. Přechodné formy jako například výstup preprocesoru nebo překladače nejsou dovoleny. Není vždy praktické doplňovat binární formu programu jeho zdrojovým kódem. Z tohoto důvodu může být dostupný jiným způsobem. Ač existuje obecná možnost opatření zdrojového kódu za úhradu nákladů, ve většině případů je distribuce řešena právě prostřednictvím internetu. Jsou také stanoveny podmínky podoby zdrojového kódu. Požadavek na takovou podobu zdrojového kódu, ve které by programátor program upravoval, je možné vyložit jako zachování obsahu a členění programu do jednotlivých souborů podle jejich obsahu a účelu a zachování adresářové struktury, ve které jsou jednotlivé soubory uloženy. Zákaz svévolného zmatení kódu je zaměřen proti takovému způsobu úpravy zdrojového kódu, který změní jeho obsah tak, že je obtížné mu porozumět 26. Obdobně 26 Viz Obfuscated code. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 15

16 i zákaz předzpracovaných nebo přeložených zdrojových kódů konkretizuje obecnou podmínku preferované podoby. 3. Odvozená díla Licence musí umožňovat úpravy a odvozená díla a musí povolit, aby byly šířeny za stejných podmínek jako původní software. Pro open source vývojový model je nutné nejen zdrojový kód moci číst, ale i upravovat a šířit dál. Pro takto upravený zdrojový kód musí být zachována možnost šíření za stejných podmínek. Tím je ostatním umožněno podílet se na vývoji takového software. 4. Nedotknutelnost autorova zdrojového kódu Licence smí omezit šíření zdrojového kódu v upravené podobě pouze tehdy, když povolí se zdrojovým kódem šíření souborů se záplatami 27 za účelem úpravy programu při sestavování. Taková licence musí výslovně umožnit šíření software vytvořeného z upraveného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat, aby odvozená díla nesla jiný název nebo číslo verze než původní software. 5. Zákaz diskriminace osob nebo skupin osob Licence nesmí diskriminovat osobu nebo skupinu osob. V odůvodnění 28 je zmíněn vztah k veřejnoprávním restrikcím majícím diskriminační povahu například exportní omezení pro určité druhy software 29. Open source licence může nabyvatele licence varovat, že taková omezení existují. Obsažení omezení, které by kopírovalo veřejnoprávní restrikci, do textu licence, by mělo za důsledek nesplnění definičních požadavků a nejednalo by se pak o open source licenci. 27 Záplata (anglicky patch) je metoda distribuce úprav, kdy jsou zaznamenány pouze změny vůči předchozímu stavu. V tomto významu jde o šíření sady rozdílů jednotlivých souborů zdrojových kódů. 28 Srov. The Open Source Definition (Annotated). Open Source Initiative [online]. Ver. 1.9 [cit ]. Dostupné z: < 29 Export of cryptography. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 16

17 6. Zákaz diskriminace podle oblasti činnosti Licence nesmí nikoho omezovat použití programu v určité oblasti činnosti. Například nesmí omezit užití programu v komerční sféře nebo v genetickém výzkumu. 7. Šíření licence Práva spojená s programem musí platit pro všechny, k nimž byl program šířen, a to bez potřeby další licence pro tyto strany. 8. Licence nesmí být specifická k určitému produktu Práva spojená s programem nesmí záviset na tom, aby program byl součást určité distribuce software. Jestli je program vyňat z takové distribuce a použit nebo šířen v souladu se svou licencí, všichni, k nimž byl program šířen, by měli mít stejná práva jako ta, která byla přiznána ve spojení s původním souborem software. Toto ustanovení stejně jako ta předchozí interpretuje rámec distribuce software a pokrývá situace, kdy by distributor softwarového řešení omezoval použití dodaného software pouze na svůj produkt nebo vylučoval ostatní subjekty, včetně potenciálních konkurentů, z jeho využití. Tím by byl popřen smysl open source software. 9. Licence nesmí omezovat ostatní software Licence nesmí ukládat omezení na ostatní software, který je šířen společně s licencovaným software. Například nesmí licence trvat na tom, že všechny ostatní programy šířené na stejném médiu musí být open source programy. 10. Licence musí být technologicky neutrální Ustanovení licence nesmí naznačovat žádnou technologii nebo způsob rozhraní. V odůvodnění je jako důvod zařazení této podmínky do definice uvedeno vyloučení tzv. click-wrap metody kontraktace, kterou by při distribuci software jiným způsobem (např. balíčkovací systémy linuxových distribucí) nebylo možné dodržet. 17

18 Více než polovinu definice tvoří negativní vymezení typově zakázaných ustanovení. Ač je to v jejím malém rozsahu zřejmě praktické, neboť tak na první pohled vyplyne, že jednotlivá ustanovení nesmí být obcházena, podle mého názoru by šlo stejného efektu dosáhnout i obecnými prostředky. Definice už v originále trpí nekonzistentním používáním pojmů program, software a produkt. Pojem program je podle mého názoru nutno chápat stejně jako software, stejně tak produkt je v kontextu softwarového vývoje pouze obchodní označení pro software. Striktní rozlišování by vedlo k odlišným podmínkám pro jednotlivé druhy software. Takový výklad musím odmítnout, vedl by totiž k situaci, kdy by držitel licence byl oprávněn software upravovat, ale neměl by u programu právo na přístup ke zdrojovým kódům (čl. 3 ve spojení s čl. 2). Tuto argumentaci podporuje argumentum a maiori ad minus, držitel licence může program měnit (fakticky psát změny) a tomu musí odpovídat nižší oprávnění číst původní zdrojový kód. 1.5 Historie Berkeley Software Distribution Open source je termín relativně moderní. Vznikl až v druhé polovině 90. let 20. století. Asi nejznámějšími open source licencemi je pak rodina licencí BSD. Ty nejen že vznikly o půl desetiletí dříve, ale historicky vychází z událostí ještě mnohem starších. Na Kalifornské univerzitě v Berkeley od 70. let 20. století probíhaly snahy o zdokonalení operačního systému Unix od společnosti AT&T. První pásky se software z Berkeley byly zveřejněny roku O šest let později byl zveřejněn první kompletní operační systém BSD. Vývoj software z Berkeley pokračoval, byl portován na nové platformy 30. Do roku 1989 obsahovaly všechny verze BSD části proprietárního Unixu společnosti AT&T. Ceny licencí zdrojových kódů byly v této době vysoké, proto vznikla poptávka po samostatném zveřejnění zdrojových kódů BSD TCP/IP komponenty, která nebyla vyvinuta v AT&T. To vedlo v roce 1989 k vydání NET/1 (Networking Release 1, Síťové vydání 1), který se řídil novou licencí, BSD. 30 Těmi byly například VAX nebo Power 6/32 ( Tahoe ). 18

19 Následně byl zahájen proces reimplementace standardních unixových nástrojů tak, aby neobsahovaly žádný zdrojový kód AT&T. V roce 1991 byl tento proces zakončen vydáním NET/2, téměř kompletního operačního systému. NET/2 se stal základem portací BSD na architekturu Intel Šíření NET/2 bylo zastaveno v roce 1992 předběžným opatřením, když Unix System Laboratories (dále jen USL; vlastněné v té době AT&T) podaly žalobu na Berkeley Software Design 31 (dále jen BSDi) a Správu kalifornské univerzity 32. USL v žalobě tvrdily, že Správa kalifornské univerzity vydáním NET/2, které bylo založeno na proprietárním Unixu a značně z něho kopírovalo nebo odvozovalo: 1. porušila licenci mezi USL a Kalifornskou univerzitou, 2. porušila autorská práva chránící Unix a 3. vyzradila obchodní tajemství zveřejněním použitých metod a koncepcí. BSDi věděl, že Kalifornská univerzita není oprávněna vydat NET/2 (a ve skutečnosti přiměl Kalifornskou univerzitu k vydání zdrojového kódu), proto šířením kódu na něm založeným vědomě porušil autorská práva USL. Tvrzení Kalifornské univerzity v oznámení o vydání NET/2, že není vyžadována předchozí licence od AT&T bylo nepravdivé a bylo nezákonnou klamavou obchodní praktikou. Reklamní tvrzení BSDi, že BSD/386 a kód NET/2, ze kterého bylo odvozeno, neobsahovaly licencovaný kód AT&T, bylo nepravdivé, čímž byl BSDi vinen z klamavé reklamy a klamavých obchodních praktik. Telefonní číslo BSDi ITS-UNIX porušovalo ochrannou známku USL na Unix Berkeley Software Design byl distributor BSD/386, proprietárního portu NET/2 na architekturu Intel V angličtině překlad zní Regents of the University of California. 33 Viz shrnutí USL v. BSDi. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 19

20 Spor byl roku 1994 ukončen smírem. Důsledkem toho z 18 tisíc souborů obsažených v BSD musely být 3 odstraněny a 67 doplněno o poznámku o autorských právech USL. Právní nejistota ohledně legality užívání BSD (resp. NET/2) spolu s předběžným opatřením a zpomalením vývoje vytvořily na rozvíjejícím se trhu mezeru pro konkurenci 34. Vývoj v Berkeley skončil posledním vydáním software roku Na něm staví přímo či nepřímo několik variant neboli potomků BSD. Mezi nejznámější a nejrozšířenější patří FreeBSD, OpenBSD a NetBSD. Části kódu některého vydání nebo potomka obsahují operační i další systémy, například Solaris nebo Mac OS X nebo Windows Public Domain Zvláštním přístupem k duševnímu vlastnictví je public domain. Jak uvádí 36 ve svém článku profesor James Boyle, v kontextu duševního vlastnictví se termín public domain dostal koncem devatenáctého století do právního jazyka ve Spojených státech amerických z francouzského domaine public prostřednictvím Bernské úmluvy 37. Ta obsahuje 38 ujednání o volných dílech, a to pouze v souvislosti s rozsahem své věcné působnosti, v tom smyslu, že se nevztahuje na díla, která se nestala uplynutím doby své ochrany díly volnými 39. Volné dílo je v kontextu uplynutí doby trvání majetkových práv k dílu součástí nadpisu oddílu č V této době vzniká Linux nebo je vydán Windows NT Aktuálně nejnovější operační systém rodiny Microsoft Windows, Windows 7, v programu C:\windows/System32/ftp.exe obsahuje Copyright (c) 1983 The Regents of the University of California. 36 Viz BOYLE, James. The second enclosure movement and the construction of the public domain. In Law and contemporary problems. Durham: Duke Law School, s. 58. Dostupné z: < %28WinterSpring+2003%29>. 37 Srov. Sdělení Ministerstva zahraničích věcí č. 191/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 38 Viz tamtéž. čl Jako volné dílo je anglický termín public domain přeložen ve vyhlášce č. 133/1980 Sb., kterou byla novelizovaná Bernská úmluva do českého právního řádu recipována. 20

21 dílu č. 3 hlavy první autorského zákona 40. Termín public domain v běžném překladu naznačuje, že takové dílo je veřejným majetkem 41. Obecnou definici můžeme odvodit z definice public domain informací vytvořenou organizací UNESCO v Doporučení týkajícím se podpory a použití mnohojazyčnosti a všeobecného přístupu ke kyberprostoru 42. Podle této definice Informace public domain jsou veřejně přístupné informace, jejichž použití neporušuje žádné zákonné právo nebo závazek důvěrnosti 43. Přizpůsobením této definice s pomocí analogie vytvoříme obecnou definici public domain software, která je přesto jen jednou z možných. Public domain software je takový software, který je veřejně k dispozici za jakýmkoliv účelem a neporušuje zákonná práva ani závazek důvěrnosti. V prvé řadě je nutné, aby software byl autorem zveřejněn. Je-li autorem zveřejněn, prvním definičním znakem je, aby byl software k dispozici. K posouzení dostupnosti software, tedy je-li k dispozici, je třeba studovat právní a ne faktickou dostupnost. To vyplývá z definičního znaku, že nesmí porušovat zákonná práva. Software musí být k dispozici veřejně. Jinými slovy musí každý mít právo takovým software disponovat. Mezi oprávněné osoby zahrnuji i osoby právnické. Příkladem porušení výše uvedených definičních znaků může být software ilegálně šířený nebo neoprávněně zveřejněný software pro vnitřní užití organizace (nejsou legálně dány k dispozici), software, který nesmí být užíván podnikateli nebo software, jehož uživatelé jsou rozlišováni podle státní příslušnosti. 40 Viz zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Autorský zákon nebo AZ ). 41 Viz Public domain. Merriam Webster Online Dictionary [online] [cit ]. Dostupné z: < 42 Viz Recommendation concerning the Promotion and Use of Multilingualism and Universal Access to Cyberspace. UNESCO [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < URL_ID=13475&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html>. 43 Viz tamtéž. 21

22 Problematický může být požadavek, aby nebyla porušena zákonná práva. V důsledku tohoto znaku se bude dílo kvalifikovat pro zařazení do public domain v různých právních řádech odlišně. Zákony některých států kromě majetkových práv k dílu přiznávají i práva osobnostní. Například v České republice jsou osobnostní aspekty díla chráněny i po autorově smrti 44 tak, že si nikdo nesmí osobovat autorství díla a jméno autora musí být, je-li to obvyklé, uvedeno. Tato ochrana trvá i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. V oblasti software je obvyklé uvádět jména autorů. Nebude-li autorovo jméno řádně uvedeno, nesplňuje takové dílo definiční znak souladu s právem a není součástí public domain. V situaci, kdy je jméno autora součástí názvu díla, není podle mého názoru nutné zachovat název díla, a to ani s poukazem na uvedení jména autora, je-li tato povinnost splněna jiným běžným způsobem. Posledním definičním znakem je dodržení závazku důvěrnosti. Stejně tak jako je pro public domain software kritériem soulad s veřejným právem a kogentními normami práva soukromého, nesmí porušovat ani soukromoprávní závazky typu NDA 45. Když jsou definiční znaky splněny, stává se dílo součástí public domain. K tomu není potřeba žádného dalšího právního úkonu (prohlášení, registrace atp.). Na určení právního obsahu pojmu public domain se podílel i Nejvyšší soud Spojených států amerických, který rozhodl, že Kongres nesmí schválit vydání patentu, jehož účinkem by bylo odebrání existující znalosti z public domain nebo omezení svobodného přístupu k už dostupným materiálům 46. Stane-li se tedy software platně součástí public domain, není tento veřejný majetek možné privatizovat ani přístup k němu nepřímo omezit (například poplatkovou nebo oznamovací povinností). 44 Srov. 11 odst. 5 Autorského zákona. 45 Tzv. Non-Disclosure Agreement je dohoda o ochraně informací před vyzrazením. Používá se často k ochraně obchodního tajemství. 46 Viz Rozsudek Nejvyššího soudu USA ze dne , sp. zn. 383 U.S

23 Existují dva způsoby, jakým se může dílo stát součástí public domain. Jde o uplynutí doby ochrany, jak zmiňuje Bernská úmluva, a vyloučení ochrany. Doba autorskoprávní ochrany je stanovena Bernskou úmluvou na minimálně padesát let od úmrtí autora. Státy však mohou přiznat dobu ochrany delší a často je tato zvýšená doba ochrany sedmdesátiletá. Po uplynutí této doby se dílo stává součástí public domain. Podmínkou však je, že zákonodárce akceptuje autorské právo jako právo dočasné a nebude opakovaně nepřiměřeným způsobem prodlužovat dobu autorskoprávní ochrany. Příkladem takového jednání je podle mého názoru zákon Spojených států amerických z roku 1998 Copyright Term Extension Act. Zákon prodloužil pro autory fyzické osoby délku trvání autorskoprávní ochrany z padesáti na sedmdesát let od jejich úmrtí. U autorů - osob právnických ( corporate ), prodloužil délku trvání ochrany ze 75 na 95 let od zveřejnění díla nebo na 120 let od jeho vytvoření, podle toho která lhůta uplyne dříve. Tomuto zákonu je kvůli údajnému lobování společnosti Walt Disney Company přezdíváno pejorativně Mickey Mouse Protection Act 47. Paradoxně však to je právě společnost Disney, která využívá motivy spadající do public domain za všechny jmenujme Aladdina 48. Objektivně připomínám, že ochrana autorských děl v Evropské Unii je harmonizována směrnicí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince Předchozí délka ochrany byla stanovena národními parlamenty evropských zemí na 70 let už dříve 49. Druhou možností jak zařadit dílo do public domain je vyloučení ochrany. Tu může v závislosti na národním právu vyloučit přímo autor svým prohlášením nebo může být pro některá díla ze zákona. Obecně je možné říci, že prohlášení autora je jednostranný neadresovaný právní 47 Viz Copyright Term Extension Act. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 48 Aladdin je lidový příběh ze středního východu. 49 Například v Německu je ochrana délky 70 let stanovena novelou Urheberrechtsgesetz ze dne , v Itálii novelou č. 52 z 6. února

24 úkon. Ve Spojených státech amerických je možné se takto vzdát majetkových práv tzv. copyrightu. Tím úkonem se autor vzdává výlučné dispozice s dílem a odevzdává jej do public domain. Český Autorský zákon takové jednání zakazuje. V 26 odst. 1 Autorský zákon znemožňuje autorům se vzdát majetkových práv. Aby software mohl být součástí public domain, stačí podle definice výše, aby byl veřejně k dispozici. Neníli možné se vzdát autorského práva, alternativně přichází v úvahu poskytnutí nevýhradní bezplatné neomezené neodvolatelné licence spolu s oprávněním software dále licencovat. Software tedy stále bude spadat pod autorskoprávní ochranu, autor si však oprávnění k software nebude vyhrazovat. Ochrana je pro některá díla vyloučena přímo ze zákona. České autorské právo vylučuje ochranu děl úředních a děl tradiční lidové kultury u kterých není známo jméno ani pseudonym autora nebo jde-li o dílo anonymní. Software není součástí ani úřední činnosti ani tradiční lidové kultury. 1.7 Copyleft Termín copyleft 50 je označení pro obecnou metodu zajišťující zachování svobody svobodného software 51. Spočívá v takovém ustanovení licence, které zavazuje jejího nabyvatele, aby se šířeným software, ať už je pozměněn nebo nikoliv, poskytoval svobodu jej dále upravovat a šířit. Účel copyleftu tkví v neoddělitelném propojení svobody svobodného software a softwarového díla. Tato svoboda se šíří na další osoby spolu se software. Copyleft zaručuje, že tuto svobodu má každý uživatel. 52 Označení každý uživatel se vztahuje i na ty osoby, kteří obdrží software zprostředkovaně. Aby svobodu získal každý uživatel i zprostředkovaně, musí spolu se svobodou být šířeny i povinnosti vyplývající z copyleft ustanovení a svoboda se nesmí šířením vyčerpávat. 50 Copyleft je jazykovou i obsahovou negací copyrightu v jeho restriktivním pojatí. To je promítnuto i do jeho loga, které je zrcadlově obráceným logem podle svislé osy. 51 Viz Copyleft. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 52 Viz tamtéž. 24

25 Tato povinnost se vztahuje i na díla, která jsou odvozena od díla, jehož licence je opatřena copyleft klauzulí. V praxi vývoje počítačových programů je software často rozdělen do menších částí, modulů, knihoven. Autorská práva k nim mohou patřit různým subjektům. Obsahuje-li jedna z licencí těchto částí ustanovení typu copyleft, musí být vyžadované svobody poskytnuty v rozsahu celého díla, protože copyleft vyžaduje, aby licence celého díla zaručovala zmíněnou svobodu. Licence jiných částí však může takové svobody omezovat. Jestliže jsou licence jednotlivých částí v rozporu, nesmí být takové dílo šířeno, protože by porušovalo nejméně jednu z licencí 53. Podstatné však je, že tato povinnost je ukládána pouze na software šířený. Pro fyzickou nebo právnickou osobu tak vyplývá legální možnost užívat (upravovat, vylepšovat atp.) copyleftované dílo takovým způsobem, že výsledné dílo nebude v důsledku možné legálně šířit. Další situací, kdy se popsané chování neuplatní, je tzv. slabý copyleft 54. U licence, která obsahuje slabý copyleft, musí být pod stejnou licencí šířena jen některá odvozená díla. Na licenci samé závisí, která to jsou, což se typicky určuje na základě technických aspektů. 1.8 Podmínky existence volných licencí Tradičně bývá subjektivní autorské právo využíváno jako výlučná majetková hodnota v procesu ekonomické směny. Z tohoto konceptu vychází teorie, že autorskoprávní úprava ekonomicky stimuluje autory k tvorbě nového díla. Tento přístup demonstruje ústava Spojených států amerických 55. Při aplikaci na volné licence teorie stimulů selhává, neboť autor neomezovaným šířením díla a jeho zdrojového kódu 56 dává přístup ke svému dílu zdarma. Obdobně je na tom majetková teorie, podle které 53 Podrobněji je o této problematice pojednáno v části o GPL. 54 Viz Copyleft. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < 55 Článek 8 Ústavy Spojených států amerických obsahuje normu: Kongres je oprávněn... podporovat pokrok vědy a prospěšného umění poskytnutím výlučných práv na omezenou dobu autorům a umělcům k jejich dokumentům a objevům. 56 Viz výše v kapitole Alternativní přístupy k duševnímu vlastnictví pododdíl Definice licencí open source. 25

26 stimulace nepřichází jen do tvorby nových děl, ale je podporováno i jejich efektivní ekonomické využití 57. Úpravy díla, které tvoří další osoby, naopak efektivitu využití prospěchu, který lze potenciálně získat, zvyšují. Volné licence na první pohled ignorují důvody, které za autorským právem stojí, nebo vzdorují jeho tradičním projevům 58. Přesto nemohou být volné licence chápány jako alternativa autorského práva ani jeho protiklad. Dodržování principů volných licencí je efektivně založeno na autorském právu a fungující autorskoprávní vztahy jsou nezbytným předpokladem tohoto přístupu. Jednou z podmínek rozvoje volných licencí je tvůrčí svoboda. Existují její dvě základní omezení. Prvním je omezení na základě autorského práva. Programátor může ve svém díle přímo využívat jen takový software, jehož licence nejsou vzájemně v rozporu. Všechny musí být v souladu také s licencí, kterou autor zvolí pro dílo jako celek. V praxi je pro distribuci volného software využíváno malé množství licencí a jejich kompatibilita je odbornou veřejností zpravidla vyřešena. Druhým omezením rozvoje volného software jsou softwarové patenty, tedy vynálezy realizované počítačem. Jejich škodlivost pro odvětví IT spočívá v ochraně algoritmů a postupů pro práci s informací. Ve spojení s praxí patentových úřadů udělovat patenty na zřejmé nebo vágně popsané vynálezy 59 vzniká prostředí právní nejistoty, které vytváří tlak na konkurenci, zvyšuje náklady vývoje software a ovlivňuje veřejné mínění. Volný software je zvláště ohrožen, protože: Zveřejněné zdrojové kódy jsou snadno kontrolovatelné vlastníky patentů. 57 Viz MCJOHN, Stephen M. The paradoxes of free software. In George Mason Law Review. 2000, roč. 9, č. 1, s Tradiční projevy autorského práva mohou být podle mě nejlépe vystiženy spojením všechna práva vyhrazena z úmluvy z Buenos Aires roku Proti softwarovým patentům zaměřená Foundation for a Free Information Infrastructure zveřejnila obrázek webové stránky, která porušuje 20 udělených patentů. Viz Patented Webshop - our demonstrator for the legal ambush on e-commerce & freedom of business in Europe [online]. [cit ]. Dostupné z: < 26

27 Dobrovolní přispěvatelé nemají podporu právních oddělení, která by stávající zdrojový kód opakovaně kontrolovala vůči všem uděleným patentům. Autoři, kteří své dílo zpřístupňují zdarma, často ani nemají finanční prostředky případnou patentovou licenci získat. Základním materiálním předpokladem pro rozvoj volných licencí a volného software je ochota programátorů, autorů, software zveřejnit pod volnou licencí (např. open source nebo svobodnou licencí). Nezbytní jsou však i nadšení uživatelé, kteří jsou schopni si s drobnými problémy poradit, chyby správným způsobem nahlásit a řešení testovat. Tím se i oni zapojují do vývojového procesu. Na vývoji se podílí jak dobrovolníci, tak i společnosti, které programátory zaměstnávají. Poměr dobrovolníků a zaměstnanců je rozdílný v jednotlivých projektech. Neplatí však představa, že autory volného software jsou jen a pouze nadšenci a studenti. Například na (v době psaní nejnovější) verzi č Linuxu, jádra operačního systému, se vývojáři bez známého zaměstnavatele podíleli pouze z 25.8% 60. Základní komunikační infrastruktura je v současnosti tvořena počítačovou sítí Internet. Existují specializované portály poskytující nástroje a zázemí pro open source projekty 61. Organizace a univerzity dobrovolně vytváří mirrory 62. Internet je také dominantním distribučním médiem. Rozvoj podporuje i funkční ekosystém nástrojů a softwarových komponent pod kompatibilní open source licencí. Stávající funkcionalita proto nemusí být znovuobjevována a je urychlen vývoj a snížena jeho náročnost. V nejobecnější rovině jsou důležitými faktory všeobecná počítačová gramotnost, rozvoj výpočetní techniky a dostatečná životní 60 Údaj vychází ze statistiky zaměstnavatelů podle počtu změněných řádek. Viz BOUREK, Jiří. Jaderné noviny AbcLinuxu.cz [online]. Vydáno [cit ]. Dostupné z < ISSN Jen namátkou zmíním služby SourceForge (dostupná na BerliOS (dostupná na nebo Launchpad (dostupná na 62 Mirror, česky zrcadlo, je datové úložiště, které obsahuje kopie software z jiného úložiště. Je používán pro rozdělení zátěže serverů a snížení zátěže na zahraniční internetové linky. 27

28 úroveň. Ovlivňují přizpůsobivost uživatelů novému software, schopnost získávat informace, dostupnost počítačů i možnost spoluúčastnit se vývojového procesu (například hlášením chyb a testováním oprav). 2 Právní úprava volných licencí 2.1 Mezinárodně právní úprava Na mezinárodní úrovni je stěžejním dokumentem autorskoprávní ochrany software Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví 63 (dále jen dohoda TRIPs ), kterou spravuje Světová obchodní organizace. Česká republika je stejně jako ostatní členské státy Světové obchodní organizace smluvní stranou, neboť ratifikace dohody TRIPs je podmínkou členství 64. Pro státy z čl. 10 odst. 1 dohody vyplývá povinnost upravit své vnitrostátní právo tak, že počítačové programy, ať již ve zdrojovém nebo strojovém kódu, budou chráněny jako literární díla podle Bernské úmluvy. 65 Požadavek dohody TRIPs na ochranu počítačových programů jako díla výslovně literárního dle Bernské úmluvy je naplněn 65 Autorského zákona. Počítačový program je literárním dílem také podle smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském 66 nebo na evropské úrovni směrnice o právní ochraně počítačových programů 67. Autorskoprávní ochrana podle Bernské úmluvy vzniká samotným vytvořením díla. V jednotlivých národních úpravách mohou být stanoveny 63 V českém právním řádu je dohoda TRIPs, Příloha 1C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, vyhlášena jako sdělení Ministerstva zahraničích věcí č. 191/1995 Sb. 64 Viz Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights. Wikipedia [online]. Poslední úpravy [cit ]. Dostupné z: < _Rights>. 65 Viz sdělení Ministerstva zahraničích věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace. 66 Viz Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2002 Sb. m. s., o přístupu České republiky ke Smlouvě Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. 67 Srov. směrnici Rady č. 91/250/EHS, o právní ochraně počítačových programů. 28

29 některé dodatečné podmínky nebo odlišnosti. Například ve Spojených státech amerických (dále jen USA ) musí být původní dílo zachyceno na materiální substrát 68. Autor (a některé další osoby) je v USA oprávněn dílo registrovat 69. Získá tak mimo jiné nárok na zákonné odškodné a náhradu právního zastoupení a je-li dílo původem z USA, nemůže být dokonce podána žaloba na porušení autorských práv k neregistrovanému dílu 70. Registrace však není formální podmínkou zisku autorského práva. Obsahem autorskoprávní ochrany dle Bernské úmluvy jsou práva majetková a osobnostní ( moral rights dle článku 6bis). Osobnostními právy úmluva rozumí práva autora hlásit se o autorství díla a odporovat každému znetvoření, zkomolení nebo jiné změně díla, jakož i jinému zásahu do díla, který by byl na újmu jeho cti nebo dobré pověsti 71. Osobnostní práva podle bernské úmluvy nezanikají po smrti autora. Osoby oprávněné k jejich výkonu jsou určeny právem země, ve které je žádána ochrana. Mezinárodní závazky jsou poté jednotlivými členskými státy recipovány. V České republice se tak děje inkorporací do Autorského zákona. Ze své podstaty je Autorský zákon účinný pouze na území České republiky. I výtvor vytvořený v zahraničí musí tedy v České republice splňovat definiční znaky díla, aby užíval autorskoprávní ochrany. Jde o vyjádření zásady lex loci protectionis. Tento přístup není ideální a nabízí se varianta ochrany podle práva státu, ve kterém dílo vzniklo lex loci originales. Výtvor by tak měl stejný právní statut v libovolném státě, čímž by se zvýšila právní jistota autora a plynuly by i ekonomické výhody. Autorský zákon se podle 107 vztahuje na díla všech občanů České republiky. Z principu zákazu diskriminace v právu Evropského 68 Viz Copyright Law of the United States, 17 U.S.C. 102, Tıtle 17 of the United States Code. 69 Viz Copyright Basics: Circular 1 [online]. Washington, DC.: U.S. Copyright Office. Poslední úprava červenec 2008 [cit ]. s. 7, 11. Dostupné z: < 70 Viz tamtéž. s Viz čl. 6 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 133/1980 Sb., o Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, ve znění pozdějších předpisů. 29