Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku"

Nikola Štěpánková
před 7 lety
Počet zobrazení:

Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly jako druhé v pořadí v České republice zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO, a to 16.

1 Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly jako druhé v pořadí v České republice zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO, a to Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku se staly součástí světového kulturního dědictví pro svoji jedinečnost, která spočívá především v dodržování tradičního charakteru obyčeje. Masopustem se nazývá období, které začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý, jež předchází Popeleční středě. Tedy končí šest týdnů před Velikonocemi. Masopustní období končilo veselou a často rozpustilou obchůzkou průvodu maskovaných postav. Na Hlinecku máme doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů. Tradiční masopustní masky na Hlinecku se dělí do dvou skupin: na Červenou (též Pěknou) maškaru a na Černou (též Šerednou) maškaru. K Červené maškaře patří masky strakatého (rovněž zvaného laufr), ženušky a čtveřice tanečníků - turků. STRAKATÝ (LAUFR) SE ŽENOU U každého domu požádají společně žena s laufrem pána nebo paní domu o dovolení pro maškary tento dům navštívit a zároveň se jich zeptají, jakou písničku chtějí zahrát.

2 TURCI Dva červení a dva černí turci zatancují před každým domem v doprovodu hudby tzv. kolečko, aby hospodář měl velkou úrodu.

Jejich úlohou je u každé chalupy ušlapat hnůj, aby byl dobře uleželý a hospodář tak měl velkou úrodu.

3 Černou maškaru tvoří postavy rasa s kobylou, kramářů - židů (pojmenování masky s ohledem na historickou zkušenost obyvatel zdejších vesnic), kominíků a slaměných. KOBYLA Masopustní průvod vedou kobyly, které Rasové popohání zezadu. Jejich úlohou je u každé chalupy ušlapat hnůj, aby byl dobře uleželý a hospodář tak měl velkou úrodu. Na konci obchůzky je kobyla Za své hříchy během roku poražena. Po chvilce se opět probouzí k životu. RASOVÉ Se ptají na zdravotní stav zvířat, nabízejí hospodáři kobylu na chov i na práci.

KOMINÍCI Hledí si vymetání kamen a Komínu a každého, kdo se jim

4 ŽIDÉ (kramáři) Obchodují a nabízejí různé služby jako je stříhání, holení a také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné věci. KOMINÍCI Hledí si vymetání kamen a Komínu a každého, kdo se jim připlete do cesty, máznou pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí.

SLAMĚNÍ Každá hospodyně si může utrhnout ze slaměného stýblo slámy pro dobrý chov hus. Hospodyni pak přispívá k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se slaměným, a to nejlépe v závěji sněhu.

5 SLAMĚNÍ Každá hospodyně si může utrhnout ze slaměného stýblo slámy pro dobrý chov hus. Hospodyni pak přispívá k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se slaměným, a to nejlépe v závěji sněhu. V některých vesnicích se ještě objevuje medvědář s medvědem (Blatno, Studnice). Každá maska má svoji tradiční podobu a funkci. Podoba je ustálená, za masky se většinou převlékají muži. Pouze v několika vesnicích, kde se nedodržuje tradiční uspořádání, se objevují v maskách i ženy, případně děti (Blatno). Jejich příprava je náročná a odehrává se před vlastní obchůzkou, kostýmy masek si každý z aktérů připravuje sám. Průvod vede strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Čtveřice turků zatančí před každým obydlím tzv. kolečko, podle tradice musí vysoko při tanci skákat, aby vyrostl vysoký len a vysoké obilí. Zástupci černé maškary dotírají na přihlížející a tropí s nimi různé rozvernosti. Většina obyvatel připraví tradiční pohoštění (především koblihy, chlebíčky a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Právě v kontaktu diváků a masek dochází k naplnění další významové roviny obyčeje (kult plodnosti, kult Země apod.). Obchůzka je ukončena obřadem porážení kobyly (jedna z masek), v němž se završuje symbolika tohoto obyčeje. Konec obávené zimy a nový začátek (nadcházející jaro), protože po chvilce je maska kobyly opět probuzena k životu. Večer se koná taneční zábava. U většiny obyvatel je ve všeobecném povědomí původní význam obchůzky a poslání masek, i když v současnosti převládá především zábavná funkce. Vesnické masopustní obchůzky na Hlinecku neorganizuje žádný folklorní soubor, jejich pořádání pouze zaštiťuje Sbor dobrovolných hasičů příslušené obce.

6 Průběh masopustní obchůzky v současnosti V posledních čtyřiceti letech se postupně termín konání masopustní obchůzky na Hlinecku přesunul na nejbližší sobotu či neděli k Masopustnímu úterý. Masopustní průvod vychází časně ráno ze společného místa, které je předem domluveno. Masky kráčejí v průvodu v ustáleném pořadí. Za veselého vyhrávání muziky průvod masek kráčí k obydlí starosty požádat jej o povolení obchůzky. Jménem všech maškarádů žádá starostu o povolení maska zvaná laufr (strakatý), starosta povolení udělí. Po té se již maškarádi s veselou muzikou vydají na obchůzku vesnicí. V tento den je jim prominuta nejedna rozpustilost. U každého domu zahrají, zazpívají a turci zatancují, aby se hospodáři vydařila úroda. Hospodář s hospodyní maškarády a muzikanty pohostí a přispěje určitým finančním obnosem do pokladničky. Obchůzka končí obyčejem, který představuje porážení masky zvané kobyla. Maškary obejdou celou vesnici, pak se shromáždí spolu s diváky na domluveném místě. Masky si stoupnou do kruhu, v jehož středu pobíhá maska kobyly s maskou rasa. Jedna z masek, obvykle je to ras, přečte testament obsahující domnělé hříchy, jichž se kobyla během roku dopustila. Text humornou formou reaguje na nejrůznější události ve vesnici i na události dotýkající se celé společnosti (stoupající ceny zboží a potravin, nezaměstnanost apod.). Po přečtení textu, dostane ras pokyn, aby kobyle přetnul žílu. Kobyla se svalí na zem, ostatní masky kolem ní tančí kolo. Po chvilce dá ras kobyle napít nějakého alkoholu, ta vyskočí a tančí zvesela s ostatními maskami. Tímto okamžikem končí masopustní obchůzka a maškarádi pozvou všechny přítomné na taneční zábavu. Patří ke cti každého maškaráda, aby se večerní zábavy zúčastnil. Článek PhDr. Ilony Vojancové byl převzat kresby a aktivity jednotlivých postav jsou převzaty z Časopisu pro děti Hlinecký Strakáček, který vydává MAS Hlinecko.

Podobné dokumenty

Č asopis. pro naše děti

Č asopis. pro naše děti ČÍSLO 1 Č asopis pro naše děti Ahoj děti Jmenuji se Slávek Strakatý a rád bych se vám všem představil. Narodil jsem se koncem 19. století ve Vortové a i když vypadám pořád mladě, přece už jsem něco zažil.