Tvoříme základy Mandantenbrief

Transkript

1 Tvoříme základy Mandantenbrief Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Červen Obsah: Rekodifikace soukromého práva > Proč propachtovatel, pacht a pachtovné? > Komanditní suma a ručení za závazky komanditní společnosti Právo aktuálně > Bude úspěšné vymožení dluhu pro věřitele opět obtížnější? Daně aktuálně > K problematice nerealizovaných kurzových rozdílů Ekonomika aktuálně > Co jsme přivezli z auditů aneb poznámky k nejčastějším problémům Rödl & Partner Intern > Akce/Připravujeme pro Vás: červen říjen 2014 > Proč propachtovatel, pacht a pachtovné? Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha > Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné. Touto ne právě jednoduchou větou definuje nový občanský zákoník jednu z novot, a to pacht. Ačkoli zní termín pacht poněkud nezvykle, jedná se o tradiční institut, který se po letité pauze opět navrací do našeho právního řádu i povědomí. Termínem pacht se již ve středověku označoval nájem zemědělských pozemků a budov. Sedlák, který si najímal půdu, se nazýval pachtýř a vlastník půdy byl propachtovatel. Úplata pak nesla název pachtovné. Jaký je ale rozdíl mezi nájmem a pachtem? Nájemce má právo předmět nájmu užívat, kdežto pachtýř má právo věc nejen užívat, ale též požívat, tedy nechat si plody, které věc nese. V případě pachtu zemědělského pozemku se předpokládá, že pachtýř bude pozemek obdělávat. Důsledkem jeho práce bude vypěstovaná úroda, kterou si může (na rozdíl od nájmu) ponechat. Zákon umožňuje propachtovat jakoukoli věc, která je způsobilá přinést pachtýři plody. Kromě zemědělského pozemku se tak bude o pacht jednat i v případě, že jeho předmětem bude plně vybavená restaurace (zde budou těmito plody peníze) nebo ovocný sad (zde budou plody skutečné, přírodní plody produkty). Zdroj: archiv Rödl & Partner Účelem pachtu je umožnit využívání předmětu pachtu k výdělečné činnosti vlastním jménem, na vlastní nebezpečí a náklad, tedy podnikatelským způsobem. S tím souvisí povinnost pachtýře starat se o věc řádně, s péčí řádného hospodáře (tedy tak, jak by se o ni staral šetrný majitel). Kromě toho musí být respektován účel pachtu, který je buď 1

2 Rekodifikace soukromého práva ujednán ve smlouvě, nebo vyplývá z povahy věci (v případě zmíněného ovocného sadu tedy nepřipadá v úvahu, aby pachtýř prodával višňové dřevo blízké továrně na výrobu dřevěných dechových nástrojů). Pacht lze ujednat na dobu určitou i neurčitou. V případě doby určité končí pacht uplynutím sjednané doby. V případě, že je pacht ujednán alespoň na tři roky, pak má každá ze stran nejpozději šest měsíců před koncem ujednané doby nárok požádat druhou stranu o sdělení, zda si přeje v pachtu pokračovat. Pokud druhá strana vysloví souhlas, pacht se prodlužuje o původně sjednanou dobu. V případě pachtu na dobu neurčitou je možné ukončit pacht výpovědí se standardní výpovědní dobou půl roku v případě pachtu zemědělských pozemků a budov pak rok. Po skončení pachtu má pachtýř povinnost vrátit předmět pachtu propachtovateli ve stavu, v jakém jej převzal. > Komanditní suma a ručení za závazky komanditní společnosti Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha > Zákon o obchodních korporacích rozlišuje dva základní typy obchodních společností, a to osobní a kapitálové. Základní rozdíl mezi nimi je v míře osobní účasti společníka na podnikání společnosti. Zatímco v osobních společnostech společníci sami řídí své obchody a aktivně se účastní na každodenním fungování společnosti, v kapitálových společnostech tomu tak často není, což platí zejména pro velké, typicky akciové, společnosti. Mimo podílu na obchodním vedení společnosti se osobní a kapitálové společnosti odlišují také mírou ručení společníka za závazky společnosti. V osobních společnostech společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, zatímco v kapitálových společnostech společníci za závazky společnosti ručí buď omezeně, nebo za ně neručí vůbec. Oproti tomu komanditisté mají povahu společníků kapitálové společnosti. Nepodepisují za společnost, uplatňuje se u nich omezené ručení, a to do výše nesplacených vkladů. To znamená, že pokud má každý ze tří komanditistů povinnost splatit vklad 70 tisíc korun a zatím každý splatil pouze 50 tisíc, ručí společníci do výše všech nesplacených vkladů, tedy do výše 60 tisíc. V momentě, kdy všichni společníci své vklady splatí, pak již nebudou ručit vůbec. Z výše uvedeného pravidla existují dvě výjimky. První je případ, kdy je komanditistovo jméno součástí obchodní firmy (tedy názvu) společnosti. V takovém případě tento komanditista ručí stejným způsobem jako komplementář, tedy neomezeně celým svým majetkem. Druhou výjimku týkající se ručení komanditistů a zároveň zásadní novinkou, kterou zákon o obchodních korporacích do úpravy komanditní společnosti přinesl, je takzvaná komanditní suma. Jedná se o částku zveřejněnou v obchodním rejstříku, do jejíž výše konkrétní komanditista ručí za závazky společnosti. Tato částka musí být vyšší, než je výše povinného vkladu komanditisty, protože o výši splaceného vkladu se komanditní suma snižuje. Například, komanditní společnost má tři komanditisty, z nichž každý má povinnost splatit vklad 70 tisíc. Komanditní suma každého z komanditistů je stanovena na 100 tisíc. Dokud tedy komanditisté nesplatí svůj vklad, ručí každý do výše 100 tisíc. V momentě, kdy dojde ke splacení vkladů, by za normálních okolností ručení komanditistů zaniklo. V případě, že se však komanditní společnost rozhodne využít komanditní sumy, pak budou zmínění společníci ručit ve výši rozdílu mezi komanditní sumou a jejich splaceným vkladem, každý z nich tedy bude ručit za závazky společnosti do výše 30 tisíc korun českých. Kontakt pro další informace: Zdroj: archiv Rödl & Partner Komanditní společnost stojí spíše na pomezí mezi osobní a kapitálovou společností, v níž existují vedle sebe dvě kategorie společníků: komplementáři a komanditisté. Komplementáři jsou společníci, kteří mají postavení společníků osobní společnosti. Předpokládá se, že se budou osobně účastnit na podnikání společnosti. Jsou statutárním orgánem společnosti, podepisují tedy za společnost smlouvy a i jinak jednají vůči třetím osobám. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka/Senior Associate Tel.: ilona.strosova@roedl.cz 2

3 Právo aktuálně Vydání: Červen 2014 > Bude úspěšné vymožení dluhu pro věřitele opět obtížnější? Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha > O žádném jiném právním institutu není v parlamentu, v právnických kruzích ani mezi laiky vedeno tolik plamenných diskuzí jako o exekučních řízeních. Vymáhání dluhů se totiž mnohdy neobejde bez emocí. Na jednu stranu lze argumentovat případem matky tří dětí, které exekutor zabavuje televizi a kávovar, protože její manžel je gambler a dluží všude, kam se podívá. Druhá strana mince je však dlužník podvodník, který zpronevěřuje peníze svých věřitelů a ty posléze před nimi schovává na účet své manželky. Jak tedy správně nastavit fungování exekučních řízení? Další z pokusů o správné vyvážení exekutorských pravomocí v současné době řeší Poslanecká sněmovna. Od začátku roku 2013 nabyla účinnosti rozsáhlá novela exekučního řádu, kterou byla zavedena možnost věřitelů uspokojit se při vymáhání svých dluhů mimo jiné prostřednictvím bankovního účtu nebo mzdy manžela povinného. Změna byla trnem v oku mnoha kritikům přehnaných pravomocí exekutorů. Manželé totiž mají majetkové poměry uspořádány v takzvaném společném jmění manželů. To znamená, že majetek, který nabude jeden z manželů za trvání manželství, vlastní manželé dohromady. Důvodem tohoto uspořádání však má být primárně uspokojování potřeb rodiny, nikoli snazší způsob, jakým exekutor zabaví majetek. úprava proti předchozí ustálené rozhodovací praxi soudů. Soudy totiž dlouhodobě tvrdí, že exekutor si musí být před výkonem jistý, že postihuje skutečně majetek povinného. Společné jmění manželů dle nich není institut, pomocí kterého by měl primárně manžel ručit za dluhy druhého manžela. Druhou změnou, kterou novela přináší, je zavedení principu místní příslušnosti exekutorů dle působnosti krajských soudů. V současné době totiž platí, že si oprávněný (tedy věřitel) může vybrat, který exekutor bude jeho pohledávku vymáhat. Nově taková volba již nemá být možná, neboť pohledávky bude vymáhat exekutor, který má kancelář v kraji, kde o pohledávce rozhodoval soud. Zavedení rovnoměrného místního rozvrhu na území krajských soudů by mělo vést k eliminaci kupčení s exekučními případy, zvýšení efektivity exekuční činnosti a celkové zlevnění vedených exekucí, zejména s ohledem na očekávané snížení cestovních nákladů některých exekutorů. Náklady, které exekutor vynaloží, posléze vymáhá na povinném. Pravidlo o místní příslušnosti by tedy mělo snížit dlužníkům náklady, které jsou povinni za vymáhání dluhů platit. V současné době je novela exekučního řádu projednávána v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny. Zatím však není jasné, zda a v jakém znění bude nakonec skutečně přijata. Už při prvním projednávání se totiž objevovaly hlasy obávající se rychlého nástupu účelového převádění majetku mezi manžely a celkového ztížení vymáhání dlužných částek. Kontakt pro další informace: Z uvedeného důvodu projednává v současné době Poslanecká sněmovna novelu exekučního řádu, která by měla situaci změnit. Ta v podstatě předpokládá návrat k původní úpravě před rokem Má znemožnit, aby exekutor dosáhl na majetek manžela povinného prostřednictvím postihnutí jeho bankovního účtu nebo mzdy. Společné jmění manželů totiž může být omezeno. Manželé si například mohou sjednat v předmanželské smlouvě, že ve společném jmění manželů bude zahrnuto pouze nezbytné vybavení domácnosti. V takovém případě jsou prostředky na účtu druhého manžela jeho výlučným majetkem. Postižení výlučného majetku manžela dlužníka bylo i v původní úpravě před rokem 2013 možné pouze v případě, že výlučný majetek byl původně ve společném jmění manželů, po vzniku pohledávky však manželé majetek smluvně ze společného jmění vyloučili, aby nemohl být zabaven. Exekutor ale nemusí o předmanželské smlouvě vědět, a proto může zabavit i majetek, který zabavit neměl. V takovém případě se musí poškozený manžel bránit žalobou. Navíc i pokud není uzavřena předmanželská smlouva, jde současná JUDr. Ilona Štrosová, LL.M. Advokátka/Senior Associate Tel.: ilona.strosova@roedl.cz Zdroj: archiv Rödl & Partner 3

4 Daně aktuálně > K problematice nerealizovaných kurzových rozdílů Jan Berr, Jan Hájek, Rödl & Partner Praha > Když Generální finanční ředitelství (dále jen GFŘ ) koncem roku 2013 vydalo informaci (č. j /13/ ) k problematice takzvaných nerealizovaných kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS), připustilo tímto aplikaci rozsudků NSS (č. j. 5 Afs 45/ a 5 Afs 56/ ) v praxi, přestože v samotném vyjádření upozornilo na neměnnost jejího názoru, že takovýto druh příjmů má a měl být vždy součástí základu daně. V poslední době se setkáváme u poplatníků s pokusy postupovat v souladu s těmito rozsudky NSS a potažmo informací GFŘ a tedy nerealizované kurzové rozdíly vyjmout v daňovém přiznání za rok 2013 ze zdanění. Následující text popisuje dostupné informace včetně vyjádření zástupců veřejné správy. Uvedená informace GFŘ se tedy obecně zabývá otázkou, kterou již v roce 2012 rozhodoval NSS, a to zda příjem vzniklý pouze z titulu překurzování rozvahových položek bez jejich faktické realizace má být předmětem daně z příjmů či nikoliv. Jinými slovy, eviduje-li poplatník například přijatou cizoměnovou půjčku se splatností za dva roky, není dle názoru NSS obsaženého ve zmíněných rozsudcích kurzový rozdíl vztahující se k této položce v průběhu doby splatnosti zdanitelným příjmem, neboť se jedná o výnos pouze hypotetický bez fyzického toku finančních prostředků. Samotná realizace kurzového rozdílu, tedy i okamžik zdanění, nastává dle NSS až v momentě splácení půjčky. GFŘ v dotčené informaci ale upozorňuje na to, že vyjmutí kurzových rozdílů ze zdanění však nelze provést bez dalšího a je nutné dle explicitně vymezených podmínek postupovat zejména: Systémově, kdy současně s nerealizovanými kurzovými zisky vyloučí i nerealizované kurzové ztráty. Nezdanitelnost konkrétních kurzových rozdílů musí být jednoznačně vymezena, to znamená, že sám poplatník vymezí, u jakých cizoměnových rozvahových položek přesun kurzových rozdílů do období realizace požaduje. O vzniku nerealizovaných kurzových rozdílů lze v této souvislosti uvažovat pouze v případě cizoměnových pohledávek a závazků a nikoliv například u valutové pokladny, devizových účtů, cizoměnových cenných papírů a eventuálně dalších cizoměnových rozvahových položek, u nichž buď žádný další okamžik realizace nevzniká, a nebo u nichž se o kurzovém vlivu samostatně neúčtuje. V okamžiku realizace, to znamená například zaplacením cizoměnového závazku nebo inkasem cizoměnové pohledávky, podrobí zdanění skutečný zisk, respektive uplatní skutečnou ztrátu, a nikoliv tedy účetní zisk nebo účetní ztrátu. Citované požadavky se však značně odlišují od informací poskytnutých odborné veřejnosti a ústně sdělených tvůrci zmíněného vyjádření GFŘ, neboť systémovost je aktuálně vykládána způsobem, že poplatník musí nejen v daném zdaňovacím období současně vyloučit i nerealizované kurzové ztráty, ale rovněž musí předmětné kurzové diference vyjmout ve všech neprekludovaných zdaňovacích obdobích. V neposlední řadě musí takto poplatník postupovat u všech cizoměnových položek s datem realizace v budoucnosti, nikoliv pouze u vybraných aktiv či pasiv, jak by se mohlo z vyjádření jevit. Zástupci veřejné správy bylo dále zdůrazněno, že dle jejich názoru by mělo dojít ve zdaňovacím období počínajícím 1. ledna 2014 k dodanění veškerých doposud vyjmutých nerealizovaných kurzových rozdílů tak, jako by okamžik realizace nastal v průběhu daného období. A to konkrétně z důvodu změny obsahu ustanovení 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů právnických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů), které nově výslovně obsahuje, že příjmy jsou míněny výnosy a výdaji náklady. Zde však není vůbec zřejmé, na základě čeho se toto tvůrci vyjádření domnívají, neboť stávající znění zákona o daních z příjmů neobsahuje přechodné ustanovení, jež by problematiku nerealizovaných kurzových rozdílů upravovalo, a úpravu platnou od 1. ledna 2014 na položky vyjmuté v přiznáních k daním z příjmů za předchozí zdaňovací období vztáhnout jednoduše nelze, jelikož se nejedná o výnosy či náklady účetně zachycené v období roku Při případném využití této možnosti vyjmutí nerealizovaných kurzových zisků (a tedy i ztrát) by měl být poplatník připraven na případný postup správce daně vedoucí k odstranění pochybností a disponovat dokumenty prokazujícími metodiku výpočtu a způsob vyjmutí nerealizovaných kurzových rozdílů, kterým dosáhl pouze přesunutí nákladů či výnosů do data realizace, nikoliv jejich úplného nezdanění. Tato metodika by přitom měla být zpracována velmi podrobně a systematicky propočítávat nerealizované (i realizované) kurzové rozdíly například při postupném splácení daných půjček, aby byl jednoznačně prokazatelný a odůvodnitelný způsob výpočtu částky vyjmuté ze zdanění. Přestože záměrem GFŘ bylo určitou formu vyjmutí diskutovaných kurzových diferencí připustit, je otázkou, zda poskytnutá informace společně s ústními sděleními zástupců GFŘ nevyvolává větší množství dotazů, než skutečně řeší. Rovněž jsme se setkali s názorem, že příslušné kurzové rozdíly mohou být účtovány pouze bilančně, například na účty skupiny 37 či 41. Zde však upozorňujeme, že takovýto postup by bylo možné jednoznačně označit za odvážný a ne zcela v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 4

5 Daně aktuálně / Ekonomika aktuálně Vydání: Červen 2014 Osobně považujeme i přes předmětnou informaci GFŘ aplikaci zmíněných rozsudků v praxi za velmi problematickou a nejednoznačnou. Kontakt pro další informace: zkreslení reálné doby životnosti, která by měla být určující při stanovení výše odpisů v účetnictví. Ve většině případů vede tento systém k vykázání plně odepsaného majetku, jehož daňová i účetní hodnota je nulová, přestože je tento majetek využíván a generuje zisky. Dochází tak nejen ke vzniku takzvaných tichých rezerv, ale i ke zkreslení účetních zůstatkových hodnot dlouhodobého majetku. Finanční investice Ing. Jan Berr Daňový poradce/associate Partner Tel.: jan.berr@roedl.cz > Co jsme přivezli z auditů aneb poznámky k nejčastějším problémům Jiří Holcman, Rödl & Partner Brno > V květnovém vydání minulého roku jsme se snažili upozornit čtenáře na nedostatky a nesprávnosti, se kterými jsme se v průběhu auditu účetních závěrek za rok 2012 setkali. S potěšením konstatujeme, že v mnoha případech došlo k nápravě nebo ke zlepšení, ale některé nedostatky se stále opakují nebo se vyskytly zcela nové. Významné nesprávnosti mohou vést k modifikaci výroku auditora. Auditovaným účetním jednotkám je také zasílán Management letter (v české auditorské praxi dopis vedení účetní jednotky ), ve kterém auditor informuje vedení společnosti o méně významných nesprávnostech, které je vhodné v následujícím období eliminovat. Je však nutné si uvědomit, že i účetní jednotky nepodléhající povinnému auditu jsou ve smyslu zákona o účetnictví povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky ( 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). V tomto článku se vám opět pokusíme nastínit nejčastější nesprávnosti, se kterými se stále při auditu setkáváme. V případech, kdy účetní jednotka vykazuje majetkové účasti ve společnostech, ve kterých má rozhodující či podstatný vliv, je nutné tyto položky k rozvahovému dni správně ocenit. Platná legislativa umožňuje použít dva typy ocenění: 1. ocenění v pořizovací ceně s případným snížením hodnoty prostřednictvím tvorby opravné položky; 2. ocenění ekvivalencí. Ekvivalencí se rozumí ocenění podílu společníka na vlastním kapitálu dceřiné či přidružené společnosti. Rozdíl mezi pořizovací cenou finanční investice a oceněním ekvivalencí se účtuje do vlastního kapitálu na účet 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Vykazuje se zde jak zvýšení, tak i snížení reálné hodnoty finanční investice. Pokud je finanční investice evidovaná v cizí měně, vstupují do přecenění také kurzové rozdíly. Jestliže se účetní jednotka rozhodne používat metodu ocenění ekvivalencí u jednoho majetkového podílu, musí být tato metoda aplikována u všech ostatních majetkových podílů. Kurzové rozdíly vzniklé při přecenění finančních investic oceňovaných pořizovací cenou se stejně jako u metody ekvivalence vykazují ve vlastním kapitálu na účtu 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Předpokladem správného ocenění dlouhodobých majetkových účastí jsou závěrky dceřiných či přidružených společností, které by měly být kvalifikovaně sestaveny. Pokud se jedná o významnou položku v rozvaze mateřské společnosti, měly by být ověřeny auditorem. Ověření auditora je vyžadováno zejména v případech, kdy je audit mateřské společnosti prováděn velmi krátce po rozvahovém dni a kdy nemusí být závěrky dceřiných či přidružených společností k dispozici, nebo jsou sestaveny bez zohlednění Dlouhodobý hmotný majetek V mnoha účetních jednotkách jsou účetní odpisy majetku nastaveny tak, že doba životnosti majetku vychází z doby odepisování, která je dána daňovými předpisy. Shoda účetních odpisů s daňovými však velmi často způsobuje Zdroj: archiv Rödl & Partner 5

6 Ekonomika aktuálně všech závěrkových operací. Povinností auditora je testování hodnoty finanční investice, které může být vlivem těchto skutečností značně ztíženo. Oceňování nedokončené výroby a výrobků Nedokončená výroba a hotové výrobky se oceňují podle 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb. vlastními náklady. Těmito náklady se rozumí buď jejich skutečná výše, nebo výše zjištěná na základě kalkulace. Společnosti často využívají takzvané plánové kalkulace. Plánová kalkulace v sobě zahrnuje materiálové náklady, mzdové náklady a výrobní režii. Výrobní režie se nejčastěji stanovuje ve formě strojových hodin. Strojové hodiny představují zejména náklady na: > odpisy stroje; > odpisy budovy (dle metrů čtverečních plochy, na které je stroj umístěn); > provozní látky; > údržbu a nastavení strojů; > nepřímé mzdové náklady. U českých dceřiných společností se zahraničním kapitálem jsou obvykle tyto strojové hodiny kalkulovány ve většině případů mateřskou společností, a to v cizí měně. Pro ocenění nedokončené výroby a výrobků jsou strojové hodiny vždy přepočteny na českou měnu aktuálním kursem. Tím dochází ke zkreslení ocenění, obzvláště v souvislosti s pohyby směnného kurzu EUR/CZK (měna EUR je v kalkulacích našich klientů používána nejčastěji). Dalším problémem je absence takzvaných výsledných kalkulací. Nedochází tedy k pravidelnému porovnání kalkulovaných a skutečných nákladů. Plán a skutečnost se mohou významně odchylovat, pokud jsou strojové hodiny používány bez aktualizace po řadu let. K rozvahovému dni doporučujeme skutečné náklady vyčíslit, kalkulace aktualizovat a hodnotu zásob vlastní výroby vykázanou v účetní závěrce upravit. Oceňování hodnoty zásob surovin a materiálů Již v loňském vydání jsme upozorňovali na to, že mnoho účetních jednotek (zejména těch, které účtují o zásobách způsobem B), používá skladový software mateřské společnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraniční moduly, které evidují pořizovací ceny v cizí měně, dochází k rozporu s českými účetními předpisy. Ve většině případů však nebylo zkreslení hodnoty zásob k datu 31. prosince 2012 tak významné, aby bylo důvodem pro modifikaci výroku auditora. Vlivem intervence České národní banky s následným oslabením české koruny vůči euru v listopadu 2013 tento přístup ovšem mohl vést k významnému nadhodnocení hodnoty zásob vykázaných v roční závěrce. Bylo tedy nutno testovat, kdy byly zásoby skutečně pořízeny. Poskytnuté zálohy V případě účtování poskytnutých záloh se setkáváme se situací, kdy účetní jednotka účtuje veškeré poskytnuté zálohy na účet 314 Poskytnuté zálohy, bez zohlednění typu zálohy například zálohy na dlouhodobý majetek, zásoby či běžné provozní zálohy. Při sestavování účetních výkazů je nutné významné částky správně vykázat v jednotlivých pozicích rozvahy. Účetní jednotky mnohdy nemají ve svém účetním rozvrhu nastaveny účty pro poskytnuté zálohy v účtové skupině 05 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek, či v účtové skupině 15 Poskytnuté zálohy na zásoby. Doporučujeme tyto účty aktivně používat, aby nemuselo při sestavování účetní závěrky docházet k manuálním přesunům z účtu 314 Poskytnuté zálohy a rozčleňování do správných pozic rozvahy. Pokud společnost pravidelně reportuje mateřské společnosti, je důležité správné vykázání poskytnutých záloh i v průběhu účetního období. Dotace Řada společností v současné době využívá podporu ve formě dotací, ať už na pořízení dlouhodobého majetku (investiční dotace) či na úhradu nákladů (provozní dotace). Účetní předpisy podrobně tuto oblast neřeší, a proto jako vhodný zdroj informací pro správné účtování o dotacích považujeme interpretace Národní účetní rady. Setkáváme se ovšem s tím, že v praxi nejsou tyto intepretace stále zažité, což má za následek nesprávné vykazování přijatých dotací. V současné době se dotacím věnují již čtyři interpretace (I-14, I-22, I-27, I-28). Obecně lze říci, že účetní předpisy umožňují účtovat o nároku na dotaci pouze v případě, kdy má účetní jednotka na dotaci nezpochybnitelný nárok a její získání je prakticky jisté. Zohlednění tohoto nezpochybnitelného nároku v účetnictví vyžaduje efektivní komunikaci v rámci společnosti. Ze zkušeností víme, že účetní velmi často tyto informace nemají, a proto nedochází k vykázání tohoto nároku v období, ve kterém vznikl. Výše uvedeným interpretacím jsme se podrobně věnovali v minulých vydáních, kde jsme stručně shrnuli nejvýznamnější body (březen 2011: I-14 Okamžik vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace; duben 2014: I-27 Následné získání dotace na dlouhodobý majetek a I-28 Následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek). Dotace představují významné částky, a proto jejich správné proúčtování bývá z hlediska auditu zásadní. Pojištění V auditorské praxi se setkáváme se situací, kdy sice společnost má sjednána pojištění na nejrůznější rizika, avšak pojistné smlouvy nejsou aktuální. Sjednané pojištění tak neodpovídá současné hodnotě majetku a rozsah krytých rizik nemusí být kompletní. Účetní jednotky si mnohdy neuvědomují, že se hodnota i skladba jejich majetku průběžně mění, a tyto změny je třeba v pojištění zohledňovat. Pokud je sjednaná pojistná částka nižší než hodnota pojištěného majetku (podpojištění), v případě škodní události nepokryje pojistné plnění plný rozsah škody. 6

7 Ekonomika aktuálně / Rödl & Partner Intern Vydání: Červen 2014 Dalším nebezpečím jsou nevhodně formulovaná rizika, proti kterým se společnost chce pojistit. Pojišťovna totiž nehradí škody z pojistných rizik, která nejsou v pojistné smlouvě výslovně uvedena. Optimální je tak revidovat pojistné smlouvy pravidelně a ověřit si, zda sjednaná pojistná částka skutečně odpovídá současné hodnotě majetku. K chybám nejčastěji dochází u pojištění zásob, kdy v průběhu let může dojít k výraznému nárůstu zásob, ale navýšení pojistné částky společnost opomene. U některých dceřiných společností také nastává situace, kdy určitý soubor krytých rizik bývá pojištěn na úrovni koncernu (je pojištěn majetek celého koncernu a celkové pojistné hradí mateřská společnost). Následně dochází k přefakturaci části nákladů z mateřské na dceřinou společnost. Zde ovšem vyvstává několik možných problémů. Tato přefakturace většinou nemívá dostatečně průkaznou dokumentaci a může být obtížné obhájit daňovou uznatelnost těchto nákladů. Dalším problémem dceřiných společností může být nedodržení akruálního principu, tedy zaúčtování nákladů na pojištění do období, se kterým tyto náklady věcně a časově souvisí. Mateřské společnosti přefakturovávají pojistné se značným zpožděním. V těchto případech doporučujeme vyžádat si od mateřské společnosti potřebné dokumenty a očekávané náklady vykázat pomocí dohadných účtů a účtů časového rozlišení. Závěr Tento výčet nesprávností samozřejmě není a nemůže být vyčerpávající. Komentář si tentokrát zasloužila ta témata, která se vyskytují nejčastěji. Doufejme, že poznatky auditorů k tématu Co jsme přivezli z auditů pomohou k odstranění tolik diskutovaných nedostatků. Kontakt pro další informace: > Akce/Připravujeme pro Vás: červen říjen 2014 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Červen Podnikatelé, už víte jak na nový občanský zákoník? První zkušenosti s rekodifikací 5. června 2014, hotel angelo Praha Přednáší: Monika Novotná, Václav Vlk, Petra Budíková, Pavel Koukal, Miroslav Kocman, Jaroslav Dubský Co nového v korporátní Compliance června 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Peter Mišúr, Pavel Rak Mezinárodní přenechávání zaměstnanců minové pole pro zaměstnavatele (agenturu práce) a uživatele? 24. června 2014, Rödl & Partner Norimberk Přednáší: Andrea Mehrer, Susanne Hierl, Dr. Alena Klikar (pozn. v němčině) Září Změny v účetnictví v roce září 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Lenka Kudrnová Říjen Zaměstnanci a ochrana osobních údajů nové pohledy a přístupy 8. října 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Eva Blechová Metodika sestavování roční účetní závěrky 16. října 2014, Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje Přednáší: Martin Růžička Ing. Jiří Holcman Auditor/Senior Associate Tel.: jiri.holcman@roedl.cz Novinky IFRS 22. října 2014, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jana Kocurková Více na v sekci Akce -jsd- 7

8 Mandantenbrief Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Mandantenbrief Červen 2014, MK ČR E Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, Praha 1 Tel.: Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Layout/Sazba: Rödl & Partner publikace@roedl.cz Tento newsletter je nezávaznou informační bro žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in for mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora dens kou za kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.