Minující druhy hmyzu (Insecta) na dřevinách brněnských parků

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Minující druhy hmyzu (Insecta) na dřevinách brněnských parků Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Vypracovala: Bc. Tereza Zlámalová Brno 2011

2 PODĚKOVÁNÍ Děkuji doc. Ing. Haně Šefrové, Ph.D. za odborné vedení při vypracování této diplomové práce a pomoc při určování zjištěných minujících druhů. Dále děkuji své rodině za podporu během studií. Příspěvek byl zpracován s podporou Výzkumného záměru č. MSM "Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu" uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem Minující druhy hmyzu (Insecta) na dřevinách brněnských parků vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně dne. Podpis...

4 ABSTRAKT Minující druhy hmyzu (Insecta) na dřevinách brněnských parků Cílem diplomové práce bylo zjistit druhovou diverzitu minujícího hmyzu na dřevinách brněnských parků a jejich vliv na zdravotní stav dřevin. Průzkum probíhal od června do října 2010 v parcích: Lužánky, Botanická zahrada a arboretum MZLU, park Špilberk, Denisovy sady, Koliště, Tyršův sad a Schreberovy zahrádky. Celkem bylo zjištěno 46 druhů hmyzu, z toho 39 motýlů, 3 vrtalky, 2 brouci a 2 pilatky. Nejvíce napadenými dřevinami byly rostliny z čeledi javorovité (Aceraceae), jírovcovité (Hippocastanaceae), bobovité (Fabaceae), platanovité (Platanaceae), vrbovité (Salicaceae) a lipovité (Tiliaceae). Nejvyšší abundance dosahovaly druhy: klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), klíněnka platanová (Phyllonorycter platani), klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii), klíněnky Phyllonorycter platanoidella, P. comparella, P. populifoliella a vrtalka Liriomyza congesta. Minující hmyz neměl na zdravotní stav dřevin negativní vliv. Klíčová slova: minující hmyz, brněnské parky ABSTRACT Mining insect species (Insecta) of wooden plants in town parks of Brno My thesis is about investigating of generic diversity of the mining insect in the trees of the parks in Brno and their influence on the health condition of wooden plants. The research had been realized from June to October 2010 in parks: Lužánky, Botanical garden and arboretum of MZLU, Špilberk, Denisovy sady, Koliště, Tyršův sad and Schreberovy zahrádky. Total number of identified species was 46, 39 species of butterflies, 3 species of Diptera, 2 species of beatles and 2 species of sawflies. The most occupied wooden plants were from family of Aceraceae, Hippocastanaceae, Fabaceae, Platanaceae, Salicaceae and Tiliaceae. The most abundant were: Cameraria ohridella, Phyllonorycter platani, Phyllonorycter issikii, Phyllonorycter platanoidella, P. comparella, P. populifoliella and Liriomyza congesta. Any negative influence on the health condition of the wooden plants has not been spotted. Key words: mining insect, parks of Brno

5 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Blanokřídlí (Hymenoptera) Pilatkovití (Tenthredinidae) Brouci (Coleoptera) Krascovití (Buprestidae) Mandelinkovití (Chrysomelidae) Nosatcovití (Curculionidae) Dvoukřídlí (Diptera) Vrtalkovití (Agromyzidae) Motýli (Lepidoptera) Bronzovníčkovití (Heliozelidae) Drobníčkovití (Nepticulidae) Drobnokřídlíkovití (Eriocraniidae) Chobotníčkovití (Bucculatricidae) Kovovníčkovití (Incurvariidae) Makadlovkovití (Gelechiidae) Minovníčkovití (Tischeriidae) Podkopníčkovití (Lyonetiidae) Pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) Předivkovití (Yponomeutidae) Vzpřímenkovití (Gracillariidae) Ochrana proti minujícímu hmyzu Nepřímá ochrana Přímá ochrana CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODIKA Charakteristika studijních ploch Studijní plocha 1 - Botanická zahrada a arboretum MZLU Studijní plocha 2 - Denisovy sady Studijní plocha 3 - Koliště Studijní plocha 4 - Lužánky Studijní plocha 5 - Schreberovy zahrádky... 18

6 4.1.6 Studijní plocha 6 - Špilberk Studijní plocha 7 - Tyršův sad Zjišťování minujícího hmyzu Určování (determinace) min VÝSLEDKY A DISKUSE Zjištěné minující druhy Srovnání výsledků s bakalářskou prací Projevy napadení ZÁVĚR PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje Internetové zdroje PŘÍLOHY... 75

7 1 ÚVOD Hmyz (Insecta) je na světě nejpočetnější skupinou živočichů. Zahrnuje více než milión dosud popsaných druhů (z toho v České republice asi druhů) žijících ve všech typech životního prostředí. Nejvíce jsou však zastoupeni v deštných pralesích, kde místní podmínky umožňují jejich velikou variabilitu. Tělo hmyzu se skládá z hlavy, hrudi a zadečku, z čehož také vyplývá latinský název Insecta znamenající "dělený do sekcí". Hmyz je v přírodě velice důležitý. Má mnoho funkcí, pro člověka jak pozitivních tak i negativních, v podobě opylovačů, producentů užitkových surovin (med, vosk, atd.), dekompozitorů, škůdců, přenašečů patogenů, parazitů, potrava pro jiné živočichy a mnoho dalších. Minující druhy hmyzu jsou rostlinní škůdci, jejichž larvy mají velice specifický a specializovaný způsob výživy. Zatím bylo popsáno kolem druhů (v Evropě žije kolem 2500 druhů) patřících do 4 řádů: Lepidoptera, Diptera, Coleoptera a Hymenoptera (Csóka, 2005). Minující larvy vyžírají listová pletiva (parenchym), přičemž pokožka (epidermis) zůstává neporušená. Takto na dřevinách a bylinách vznikají útvary zvané miny, nebo-li hyponomy či podkopěnky. Miny se přitom nemusí tvořit jen na listech, ale i na slupce plodů (např. Phyllocnistis citrella Stainton, 1856) nebo kůře stromů (Ellis, 2011). Podkopěnky jsou od sebe odlišitelné tvarem, velikostí, umístěním na listu, umístěním trusu uvnitř miny a hostitelskou dřevinou podle druhu. Strategie minování má své výhody: larvy jsou chráněny před UV zářením, před predátory, před deštěm a větrem. Ale i své nevýhody: napadené listy častěji předčasně opadávají a usychají, což má někdy za následek uhynutí samotné larvy. Minující druhy hmyzu sice škodí na listech rostlin, ale nepatří mezi hlavní lesnické nebo zemědělské škůdce. Pouze v případech přemnožení (např. Cameraria ohridella Deschka & Dimic, 1986) způsobují estetické škody (Csóka, 2005). Pokud je však rostlina napadána opakovaně spolu s jinými stresujícími faktory (např. fyziologické oslabení), může časem dojít až k jejímu úhynu (Křístek a Urban, 2004). 8

8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Blanokřídlí (Hymenoptera) Hmyz s dvěma páry blanitých křídel spojených malými háčky (Alford, 1995). Druhý pár křídel je obvykle menší než první pár. Některé druhy mají jedince bez křídel (např. mravenci). Ústní ústrojí většinou kousací, méně pak lízací nebo sací. Samičky vývojově mladších druhů (např. včely, vosy) mívají žihadlo místo kladélka (Zahradník, 1987). Z blanokřídlých dělají miny pouze druhy z čeledi pilatkovitých (Tenthredinidae) (Csóka, 2005) Pilatkovití (Tenthredinidae) Pilatkovití patří do podřádu širopasí (Symphyta). Dospělci mají tenká článkovaná (obvykle 9 článků) tykadla. Samičky pilatek mají pilovité kladélko, kterým jsou vajíčka kladena přímo do pletiv rostlin. Larvy se nazývají housenice a narozdíl od housenek motýlů mají 6-8 párů panožek (Alford, 1995). Dospělé pilatky se živí nektarem a pylem květů a housenice rostlinnými pletivy. Většina druhů má 1 generaci za rok (Veser, 2005). Larvy bývají tlusté a mají veliké oči. Některé z nich mohou tvořit i hálky. Patří k významným zemědělským a lesnickým škůdcům (Hanzák et al., 1973). 2.2 Brouci (Coleoptera) Brouci jsou vodní i suchozemští živočichové. Mají sklerotizované tělo a první pár křídel proměněn v krovky. Druhý pár křídel je blanitý, někdy je však redukován nebo zcela chybí (Alford, 1995). Ústní ústrojí u brouků bývá kousací (Křístek a Urban, 2004). Minující brouci zahrnují tři čeledi: krascovití (Buprestidae), mandelinkovití (Chrysomelidae) a nosatcovití (Curculionidae). Larvy minujících brouků bývají beznohé (apodní) s vyvinutou a sklerotizovanou hlavou. Kuklí se v zámotku přímo v mině, která má většinou tvar skvrny. Méně časté jsou miny hadovité nebo smíšené (Csóka, 2005) Krascovití (Buprestidae) Krascovití mají nápadné kovově lesklé zbarvení. Tvarem těla jsou podobní kovaříkům, ale vymršťovaní schopnost nemají. Larvy se živí dřevem a rostlinnými 9

9 pletivy (Šefrová, 2006). Samičky kladou svá vajíčka do trhlin v kůře stromů buď jednotlivě nebo v malých skupinkách. Larvy jsou beznohé, protáhlé s nápadně rozšířenou hrudí. Jejich vývoj probíhá ve dřevě a kůře stromů nebo keřů, výjimečně i bylin (Hanzák et al., 1973), kde se pak kuklí v kukelní komůrce (Bílý, 1989). Celý vývoj jedince trvá 2-3 roky (Hanzák et al., 1973) Mandelinkovití (Chrysomelidae) Tato čeleď zahrnuje malé až středně velké, pestře zbarvené brouky s kovovým leskem. Tvar těla je různý dle druhu, ale mandelinky mají obvykle vyklenuté tělo, růžencovitá tykadla a jsou zavalité. Dospělci i larvy se živí rostlinnými pletivy. Samičky kladou vajíčka na rostliny většinou po skupinkách (Zahradník, 2008). Larvy se pak na těchto částech rostlin živí a během vývoje projdou 3-4 stadii (Šefrová, 2006). Následně se pak kuklí na rostlině nebo v zemi. Mandelinky mají obvykle jednu generaci v roce (Zahradník, 2008) Nosatcovití (Curculionidae) Brouci mají hlavu protaženou v nosec zakončený kusadly. Tykadla jsou většinou lomená a na jejich konci se nachází palička tvořená ze 3-4 článků. Zbarvení dospělců je většinou ochranné, ale může být i pestré s kovovým leskem (Hanzák et al., 1973). Blanitá křídla mohou být zakrnělá nebo zcela chybět (Křístek a Urban, 2004). Larvy i brouci jsou fytofágní a jsou významní škůdci zemědělských plodin i lesů (Hanzák et al., 1973). Samičky kladou vajíčka do jamek v rostlinách, které vyvrtají noscem. Larvy bývají nejčastěji apodní, se zřetelnou hlavou a rohlíčkovitě zahnuté. Jejich vývoj probíhá od jednoho do dvou let (Šefrová, 2006). 2.3 Dvoukřídlí (Diptera) Dvoukřídlí mají jeden pár křídel blanitých a druhý pár přeměněn v kyvadélka. Ústní ústrojí je lízavě sací nebo bodavě sací, výjímečně zakrnělé (Křístek a Urban, 2004). Některé druhy jsou fytofágní, jiné dravé. Patří sem i významní parazitoidi. Škodí pouze larvy, které jsou vždy beznohé. Za vývoj projdou 3-4 stadii, výjimečně i více stadii (Šefrová, 2006). Nejhojněji minují druhy z čeledi vrtalkovitých (Agromyzidae) (Csóka, 2005). 10

10 2.3.1 Vrtalkovití (Agromyzidae) Převážně černě zbarvené drobné mušky, náležící do podřádu krátkorozí (Brachycera). Dospělci jsou silně sklerotizovaní a vyznačují se krátkými tykadly a zadečkem. Samičky mají nepravé ozubené kladélko (Csóka, 2005). Většina z vrtalek minuje pouze na specifickém druhu dřeviny. Podkopěnky, které tvoří larvy, bývají dlouhé a hadovité nebo mohou mít tvar ploché skvrny s charakteristickými dvěma liniemi trusu (Alford, 1995). Za rok mají 1-2 generace (Csóka, 2005). 2.4 Motýli (Lepidoptera) Motýli mají dva páry blanitých křídel pokrytých drobnými šupinkami. Některé druhy mají ochranné, jiné pestré zbarvení. Dospělci mají ústní ústrojí sací se svinutelným sosákem a živí se nektarem z květů (Alford, 1995). Larvy se nazývají housenky, mají 3 páry noh, 4 páry panožek a pošinky na posledním článku. Většinou jsou býložravé, výjimečně i masožravé. Minující housenky mají nohy a panožky redukované nebo jim zcela chybí. Rozmnožování je pohlavní, k partenogenezi dochází jen velmi výjimečně. Housenka za vývoj projde nejčastěji 4-5 instary (Šefrová, 2006). Obvykle přezimují vajíčka, ale u minujících druhů i kukla (Veser, 2005) Bronzovníčkovití (Heliozelidae) Drobní motýlci s rozpětím křídel 4-8 mm. Křídla s jednoduchou kresbou a dlouhými třásněmi (Novák a Pokorný, 2003). Housenky bývají ploché a téměř bez končetin (Zícha et al., 2011). Miny bývají puchýřovité. Housenky v dospělosti vykusují část listu, který spadne na zem a housenka se v něm kuklí. V České republice bylo zjištěno 6 druhů (Novák a Pokorný, 2003) Drobníčkovití (Nepticulidae) Tato čeleď zahrnuje nejdrobnější motýlky na světě s rozpětím křídel 3-11 mm. Přední křídla jsou lesklá s pestrým zbarvením. Zadní křídla mají redukovanou žilnatinu a dlouhé třásně. Housenky bývají apodní nebo mají zakrnělé nožky (Křístek a Urban, 2004). Miny jsou většinou dlouhé cestičky nebo plošné skvrny. Housenky se kuklí mimo minu v kokonech. V ČR bylo nalezeno 133 druhů a někteří zástupci mají i více generací za rok (Zícha et al., 2011). 11

11 2.4.3 Drobnokřídlíkovití (Eriocraniidae) Drobní motýlci s rozpětím křídel mm. Létají ve dne a první jedinci se objevují začátkem jara. Přední křídla jsou nenápadně, kovově leskle zbarvená a se zadními křídly jsou spojena uzdičkou (Novák a Pokorný, 2003). Ústní ústrojí bývá redukované a nefunkční (Novák, 2010). Housenky jsou apodní. Na území ČR bylo zaznamenáno 8 druhů (Zícha et al., 2011) Chobotníčkovití (Bucculatricidae) Rozpětí křídel motýlů je 6-10 mm. Přední i zadní křídla jsou úzká a dlouze třásnitá. Zbarvení dospělců bývá kovově lesklé s tmavými skvrnami na světlém podkladu nebo naopak. Tykadla jsou kratká, jejich bazální článek je rozšířen a tvoří klapku přes oči. Housenky tvoří podkopěnky jen zpočátku, zbytek vývoje žijí volně a ke kuklení dochází v zemi. V ČR bylo zjištěno 17 druhů (Novák a Pokorný, 2003) Kovovníčkovití (Incurvariidae) Drobní motýlci s denní aktivitou a rozpětím křídel mm (Zícha et al., 2011). Křídla jsou tmavá, nenápadně zbarvená s kovovým leskem a třásněmi. Tykadla jsou krátká a nitkovitá, samečci některých druhů je mají hřebenitá. Housenky jsou světlé s hnědou hlavou. Minují v listech, ze kterých později vykrojí schránku (ta spadne na zem), kde dokončují vývoj. Nejčastěji přezimuje stadium housenky. V České republice bylo zjištěno 17 druhů (Novák a Pokorný, 2003) Makadlovkovití (Gelechiidae) Do této čeledi patří drobní, nenápadní motýlci s denní aktivitou. Rozpětí křídel je mm. Samičky některých druhů mají křídla zakrnělá nebo jim zcela chybí. Tykadla bývají tenká. Jejich housenky jsou fytofágní a patří mezi významné škůdce kulturních plodin. Z makadlovkovitých minuje v ČR 240 druhů (Zícha et al., 2011). 12

12 2.4.7 Minovníčkovití (Tischeriidae) V této čeledi jsou drobní malí motýli s rozpětím křídel 8-10 mm. Jejich zbarvení je žlutavé nebo černé často bez kresby. Zadní křídla jsou třásnitá po celém obvodu (Novák a Pokorný, 2003). Hlavu mají pokrytou šupinkami, které na temeni odstávají. Šupinkatý je i dobře vyvinutý sosák. Jejich housenky tvoří velké ploché miny, ve kterých se pak zakuklí a přezimují. Mohou mít i 2 generace za rok (Křístek a Urban, 2004). V ČR minuje 7 druhů (Novák, 2010) Podkopníčkovití (Lyonetiidae) Štíhlí a drobní motýlci s rozpětím křídel 4-10 mm. Jejich křídla jsou úzká, s rozmanitým zbarvením a delšími třásněmi. Tykadla mají rozšířený bazální článek, který překrývá oči. Housenky tvoří hadovité dlouhé miny, u některých druhů (např. u podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella Costa, 1836) se stáčejí do kruhu a mají plošný tvar. Ke kuklení dochází mimo podkopěnku. Zimu přečkávají ve stadiu kukly, některé druhy i jako dospělci (Křístek a Urban, 2004). V České republice bylo zjištěno 14 druhů (Novák, 2010) Pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) Tato čeleď zahrnuje drobné motýlky s noční aktivitou. Křídla jsou úzká, zahrocená s dlouhými třásněmi a rozpětím do 25 mm. Zbarvení je nenápadné (Novák, 2010). První instary housenek minují, starší si vytvářejí pouzdra (z kousků listů, jehlic, spředených vláken, apod.) charakteristická pro jednotlivé druhy (Křístek a Urban, 2004). Z těchto "domečků" se nadále živí listovými pletivy a po ukončení růstu se v nich kuklí. Miny mají plošný tvar a jsou bez trusu, protože jej housenky vylučují na druhém konci pouzdra. V našich podmínkách mají 1 generaci za rok (Novák a Pokorný, 2003). Na území ČR bylo zaznamenáno 173 druhů (Zícha et al., 2011) Předivkovití (Yponomeutidae) Dospělí motýlci jsou drobní s dlouhými, nitkovitými tykadly. Křídla s rozpětím mm jsou spíše úzká. Přední křídla jsou často bílá nebo s bílou kresbou a na okrajích třásnitá. Housenky některých druhů minují, jiné druhy žijí společensky ve spředených hnízdech (Křístek a Urban, 2004). V ČR minuje 56 druhů (Zícha et al., 2011). 13

13 Vzpřímenkovití (Gracillariidae) Vzpřímenkovití jsou drobní motýlci s rozpětím křídel 8-15 mm. Mají dlouhá, úzká a pestře zbarvená křídla s třásněmi. V klidu mají střechovitě složená křídla a vzpřímený postoj (od něj je odvozen název čeledi). Housenky jednotlivých druhů se většinou živí jen na jednom druhu dřeviny, zřídka jsou oligofágní (Křístek a Urban, 2004). Některé housenky žijí po celý život v mině, včetně kuklení. Jiné druhy minují pouze část vývoje a následně žijí v ohybech přehnutých listů (Novák a Pokorný, 2003). V České republice bylo zjištěno 126 druhů vzpřímenek (Zícha et al, 2011). 2.5 Ochrana proti minujícímu hmyzu Nepřímá ochrana Z nepřímé ochrany můžeme použít pěstování druhů dřevin, které nejsou hostitelské pro minující druhy. Zlepšit kontrolu dovážených rostlin, se kterými bývá zavlečen i hmyz. Dále je možné podporovat ptactvo a přirozené nepřátele, kteří se živí dospělými motýli nebo jejich larvami Přímá ochrana Na malých plochách a menších stromech lze provádět sběr larev nebo otrhání napadených listů a ty následně zničit (Veser, 2005). Shrabování a pálení nebo kompostování opadlých listů je účinné proti larvám nebo kuklám, které v těchto listech přezimují. Při větším počtu napadení je možné použít insekticidy, buď časnou jarní aplikací pyrethroidů na dospělce (např. přípravek VAZTAK 10 SC) nebo insekticidy aplikované do korun stromů v době kladení vajíček a začátku minování (např. přípravek DIMILIN 48 SC). Aplikace insekticidů musí být v době mimo kvetení rostlin, aby nebyly zasaženy necílové organismy, např. včely. V době kladení vajíček musí být ošetřena celá koruna stromu, a to u všech dřevin (Janauer, 2011). Některé dřeviny jsou však tak vysoké a košaté, že jejich ošetření je velice nákladné a těžce proveditelné. Dále může docházet k zasažení lidí nebo zvířat. Z těchto důvodů je aplikace insekticidů ve městech komplikovaná a spíše se neprovádí. 14

14 3 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce zabývající se minujícími druhy hmyzu bylo: zjistit druhy minujícího hmyzu v parcích města Brna. určit druhové spektrum a trofické vazby minujících druhů. stanovit míru napadení domácích a cizokrajných dřevin. stanovit vliv minujících druhů na zdravotní stav dřevin. 15

15 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika studijních ploch Jako studijní plochy byly vybrány Botanická zahrada a arboretum MZLU a parky: Denisovy sady, Koliště, Lužánky, Schreberovy zahrádky, Špilberk a Tyršův sad. Všech 7 lokalit je situováno v centru Brna a můžeme v nich najít velké zastoupení jak původních tak i nepůvodních druhů dřevin. V příloze jsou uvedeny seznamy dřevin pro jednotlivé parky Studijní plocha 1 - Botanická zahrada a arboretum MZLU Botanická zahrada byla založena roku 1926 v areálu Mendelovy univerzity v Brně. Původně byla zaměřena na byliny k zemědělské produkci. Rozšířením dle profesora Augusta Bayera z roku 1938 vzniklo arboretum, jako součást výuky lesních inženýrů. Původní botanická zahrada musela ustoupit až na ulici Generála Píky z důvodu výstavby nového školního objektu. Nejstarší část zahrady je z roku 1936, převážná většina areálu pak z roku Arboretum bylo z původních 2 hektarů rozšířeno až na stávajících 11 ha v roce Areál je rozčleněn na pět tématických částí a slouží jako studijní plocha pro studenty. Nynější sbírky čítají na orchidejí, trvalek, 500 skalniček, 300 tillandsií a více než druhů dřevin. Každoročně se zde pořádají dvě výstavy: podzimní výstava Barvy podzimu a jarní výstava kosatců Iris (Arboretum, 2011) Studijní plocha 2 - Denisovy sady Denisovy sady (dříve park Františkov) byly založeny moravskými zemskými stavy v letech 1814 až 1818 a jsou prvním veřejným parkem v Čechách a na Moravě. Úprava jihozápadního svahu Petrova započla v letech pod patronátem hraběte Lažanského. Tyto práce však byly zastaveny vpádem napoleonského vojska. Dalších radikálních úprav se svahu dostalo v letech za doby místodržitele Antonína Bedřicha Mitrovského. Zakládáním porostů podle projektu F. Kleina a vedením prací byl pověřen guberniální rada von Sedlaczek. V areálu parku byla v roce 1815 založena botanická zahrada jako zemský herbář s 223 druhy dřevin. Zároveň v tomto roce byla postavena dřevěná kolonáda v horní části parku a pavilon Fons salutis v části spodní. 16

16 Roku 1818 byl na ploše bastionu postaven obelisk na počest císaře Františka I. a celý park pojmenován Františkov. O jednatřicet let později, roku 1849, se Františkov stal národní památkou. Prodloužením Husovy ulice v letech byl Františkov rozdělen na Denisovy sady a Park Studánka. Nyní od roku 2000 probíhají v parku další rekonstrukce podle projektu architektů Hrůši - Pelčáka a Sendlera - Babky (VZmB, 2011) Studijní plocha 3 - Koliště Park Koliště je založen na okruhu bývalého městského opevnění v místech ulice Koliště a Moravského náměstí. Jméno parku je odvozeno od názvu otevřeného prostoru před hradbami opevnění. Od roku 1793 zde byly vysazovány lipové aleje, které však rokem 1836 musely ustoupit výstavbě celnice a nádraží. Po zrušení hradeb v polovině 19.století byl mezi ulicemi Roosveltova a Koliště založen reprezentační okružní park a roku 1864 byly zahájeny další úpravy pod vedením zahradníka Antonína Šebánka. V parku se tak objevily litinové kašny, kavárna, alej s hudebním pavilonem, pomníky, meteorologický sloup a rondely s lavicemi. Postupně do 20. století v parku přibývaly další reprezentační budovy a park Koliště se stal prvním významným příkladem okružního parku v českých zemích (VZmB, 2011) Studijní plocha 4 - Lužánky Park Lužánky získal své jméno podle původních lužních lesů v této oblasti. Je jedním z nejstarších městských parků v České republice a zaujímá rozlohu 20 ha. V 16.století se zde nacházel hospodářský dvorec a potok Ponávka protékající lužním lesem. Císař Rudolf II. tento dvorec roku 1578 daroval řádu jezuitů, který následně část lesa přetvořili na tzv. Jezuitskou zahradu. Po zrušení řádu daroval císař Josef II. zahradu brněnským občanům, aby zde zřídili městský veřejný sad. Založením nového parku byl pověřen vrchní zahradník Antonín Bisinger. Úpravy ve francouzském stylu byly dokončeny již roku Další úprava Lužánek proběhla v polovině 19.století pod vedením Karla Offermanna. Tímto zásahem byl park přetvořen na přírodně krajinářský a následně roku 1849 stavovským sněmem prohlášen za národní památku. Od roku 1991 zde probíhá rekonstrukce podle projektu Ivara Otruby. Zhotoveno zde bylo petanquové hřiště, potok s recirkulačním oběhem vody a letničkový záhon. V Lužánkách najdeme i kašnu se sousoším tří puttů, restaurační pavilon a pomníky císaře 17

17 Josefa II. a Josefa Merhauta. Vyskytují se zde všechny druhy dřevin rostoucí na Moravě a více než 150 druhů cizokrajných rostlin (VZmB, 2011) Studijní plocha 5 - Schreberovy zahrádky Schreberovy zahrádky se nacházejí v Černých Polích mezi ulicemi Lesnická, Jugoslávská a Volejníkova. Dříve se zde nacházel zábrdovický hřbitov, který byl založen roku V roce 1908 vznikla na jeho místě kolonie Schreberových zahrádek, pojmenovaná podle jejího zakladatele ortopeda dr. Daniela Gottlieba Morize Schrebera, který byl propagátorem léčby svých pacientů prací na zahradě a pobytem na čertvém vzduchu. Celkem zde bylo 74 zahrádek a 3 dětská hřiště, o jejichž správu se starala obec a pronajímala je dlouhodobě svým občanům na pěstování ovoce, zeleniny a květin. Na přelomu 50. a 60. let 20. století proběhla celková rekonstrukce bývalých zahrádek na park o rozloze 2,4 ha. Pouze alej s lípami a cestičky ve tvaru kříže zůstaly zachovány a dodnes připomínají zábrdovický hřbitov. V roce 1997 proběhla rekonstrukce dětského hřiště a od roku 2006 probíhá celková obnova parku (Geocaching, 2011) Studijní plocha 6 - Špilberk Městský park Špilberk je jedním z nejvýznamnějších brněnských parků. Byl založen městskou správou a zabírá plochu o velikosti 17 ha. Spolu s hradem Špilberk je prohlášen Národní kulturní památkou. V letech byl založen krajinářský park na popud starosty města Brna Christiana d Elverta. Tento proces byl svěřen do rukou Antonínu Šebenákovi, uměleckému zahradníkovi, pod dohledem Karla Offermanna. Základním aspektem parku jsou promenádní cesty s alejemi. Dále pak vyhlídková místa doplněné krajinářskou výsadbou bylin a dřevin. Stromy použité k výsadbě byly většinou darem významných osobností z okolních panství. Počínaje rokem 1871 je park doplňován pomníky a altány. V současné době park probíhá celkovou obnovou dle projektu Ing. Evy Damcové (VZmB, 2011) Studijní plocha 7 - Tyršův sad Tyršův sad byl založen roku 1883 částečně na území bývalého hřbitova. Tento fakt v dnešních dobách připomína litinový kříž s pozlaceným Kristem z roku V roce 1902 zde vznikla botanická zahrada, ta však byla po dvaceti letech uzavřena z důvodu zřízení nové botanické zahrady na Kotlářské ulici. V letech byla dokončena 18

18 celková obnova parku podle projektu Ivara Otruby. Park se rozkládá na ploše 1,7ha a je zde na poměrně malou rozlohu velice pestrý sortiment květin a dřevin. Zvláštností v parku je záhon pro nevidomé a slabozraké návštěvníky (VZmB, 2011). 4.2 Zjišťování minujícího hmyzu Sledování minujících druhů hmyzu probíhalo od červa do října 2010 na vybraných studijních plochách: Botanická zahrada a arboretum MZLU, Denisovy sady, Lužánky, Koliště, Schreberovy zahrádky, Špilberk a Tyršův sad, kde byl vizuálně posouzen stav dřevin a to na základě počtu vyskytujících se podkopěnek na keři nebo stromě pomocí pětičlenné stupnice: 1 ojedinělý výskyt, 2 méně než 10 min, 3 10 až 20 min, 4 20 až 100 min, až několik tisíc min. Listy s minami byly fotograficky dokumentovány digitálním fotoaparátem Panasonic Lumix LS 85 (v rozlišení 3264 x 2448 pixelů) a dále odebírány k vylisování a uložení do herbáře jako dokladový materiál. Zjištěné minující druhy s hostitelskou dřevinou a abundancí, pro každou lokalitu zvlášť, jsou uvedeny v tabulkách 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 ve výsledcích. 4.3 Určování (determinace) min Většina minujících druhů se určuje pomocí podkopěnky. Ta bývá typická svým tvarem a hostitelskou dřevinou pro daný druh. Tvar miny je nejčastěji dlouhá a hadovitá cestička, plošná skvrna anebo jejich kombinace. Dalším determinačním znakem je umístění podkopěnky na listě, které je dáno tím, kam samička naklade vajíčka. Některé druhy přitom vykousávají jen houbový parenchym a mina se tak nachází na spodní straně listu (př. Phyllonorycter platani Staudinger, 1870), jestliže je vykousáván palisádový parenchym je mina na horní straně listu (př. Phyllonorycter coryli Nicelli, 1851) a pokud jsou vykousávány oba typy parenchymu je mina zřetelná z každé strany (př. Antispila treitschiella Fischer von Röslerstamm, 1843). Dále nám při určení může pomoci uložení trusu uvnitř miny, popřípadě nalezení samotné larvy (Ellis, 2011). K určování min bylo využito předešlých znalostí z bakalářské práce. Nově zjištěné druhy byly určeny pomocí odborné literatury uvedené v přehledu literatury. Hůře identifikovatelné miny byly předány k determinaci odborníkům. 19

19 Abundance byla hodnocena pouze vizuálně a to subjektivním odhadem počtu min na dřevině. Proto údaje mohou být mírně zkreslené z důvodu, že ne všechny podkopěnky byly vidět z pozorovaného místa. Při determinaci mohlo dojít k záměně s jiným minujícím druhem, z důvodu, že druhy stejných čeledí mohou minovat jednu dřevinu velmi podobným způsobem. Nebo některé larvy nedokončily vývoj a mina byla neúplná. K jejich determinaci se dále musí použít jiných metod. 20

20 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Zjištěné minující druhy Průzkum výskytu minujících druhů na dřevinách brněnských parků probíhal od června do října Jako studijní plochy byly zvoleny: Botanická zahrada a arboretum MZLU, Denisovy sady, Lužánky, Koliště, Schreberovy zahrádky, Špilberk a Tyršův sad. Celkem bylo zjištěno 46 druhů minujího hmyzu, které jsou uvedeny pro jednotlivé lokality v tabulkách 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 včetně hostitelské rostliny a dosažené abundance. Nejvíce druhů minujícího hmyzu přitom bylo nalezeno v Botanické zahradě a arboretu MZLU, kde je zároveň i největší zastoupení druhů dřevin. 21

21 Botanická zahrada a arboretum MZLU V arboretu MZLU bylo celkem zjištěno 26 druhů motýlů (13 z čeledi vzpřímenkovitých, 5 z čeledi drobníčkovitých, 4 z čeledi podkopníčkovitých a po jednom druhu z čeledí bronzovníčkovitých, minovníčkovitých, pouzdrovníčkovitých a předivkovitých), 1 druh brouka (čeleď nosatcovití) a 1 druh z řádu dvoukřídlých (čeleď vrtalkovití). Nejvyšší abundanci měly klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), vrtalka Liriomyza congesta Becker, 1903, klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii Kumata, 1963) a klíněnka platanová (Phyllonorycter platani). Nejčastěji napadenými dřevinami byly z čeledi růžovitých (Rosaceae), vrbovitých (Salicaceae) a bukovitých (Fagaceae). 22

22 Tabulka 1 Zjištěné minující druhy v Botanické zahradě a arboretu MZLU, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Antispilla treitschkiella Cornus mas Argyresthia thuiella Thuja sp Callisto denticulella Malus sylvestris Caloptilia stigmatella Salix doniana Cameraria ohridella Aesculus hippocastanum Coleophora serratella Betula verrucosa Isochnus sequensi Salix doniana Liriomyza congesta Colutea arborescens Lyonetia clerkella Amelanchier spicata Lyonetia clerkella Cotoneaster sp Lyonetia clerkella Malus sylvestris Lyonetia clerkella Prunus sp Parornix devoniella Corylus avellana Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter maestingella Fagus sylvatica Phyllonorycter maestingella Fagus orientalis Phyllonorycter pastorella Salix blanda Phyllonorycter platani Platanus acerifolia Phyllonorycter platanoidella Acer platanoides Phyllonorycter roboris Quercus robur Phyllonorycter ulmifoliella Betula sp Stigmella aceris Acer campestre Stigmella aceris Acer platanoides Stigmella lapponica Betula sp Stigmella microtheriella Corylus avellana Phyllocnistis saligna Salix doniana Stigmella tityrella Fagus sylvatica Tischeria decidua Quercus libani

23 Arboretum - čeledi minujících druhů Lyonetiidae 14% Nepticulidae 17% Heliozelidae 4% Tischeriidae 4% Curculionidae 4% Gracillariidae 45% Coleophoridae 4% Yponomeutidae 4% Agromyzidae 4% 24

24 Denisovy sady V tomto parku bylo zjištěno 6 druhů motýlů (5 z čeledi vzpřímenkovitých a 1 z drobníčkovitých). Nejvyšší abundanci měla klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella). Nejčastěji napadenou dřevinou byl trnovník akát (Robinia pseudoacacia) z čeledi bobovitých (Fabaceae). 25

25 Tabulka 2 Zjištěné minující druhy v Denisových sadech, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Cameraria ohridella Aesculus hippocastanum Parectopa robiniella Robinia pseudoacacia Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter platani Platanus x hispanica Phyllonorycter robiniella Robinia pseudoacacia Stigmella ulmivora Ulmus laevis

26 Denisovy sady - čeledi minujících druhů Nepticulidae 17% Gracillariidae 83% 27

27 Lužánky V Lužánkách bylo nalezeno celkem 24 druhů motýlů (17 z čeledi vzpřímenkovitých, 6 z čeledi drobníčkovitých a 1 z drobnokřídlíkovitých), 2 druhy pilatek, 1 druh brouka (z čeledi nosatcovitých) a 1 druh vrtalky. Nejvyšší abundance dosáhly klíněnka platanová (Phyllonorycter platani), klíněnka Phyllonorycter comparella Duponchel, 1843, klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii), klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) a klíněnka Phyllonorycter populifoliella Treitschke, Nejčastěji napadenými dřevinami byly z čeledi javorovitých (Aceraceae), vrbovitých (Salicaceae), bukovitých (Fagaceae) a břízovitých (Betulaceae). 28

28 Tabulka 3 Zjištěné minující druhy v Lužánkách, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Aulagromyza luteoscutellata Symphoricarpos albus Caloptilia semifascia Acer campestre Cameraria ohridella Aesculus hippocastanum Dyseriocrania subpurpurella Quercus robur Ectoedemia albifasciella Quercus robur Heterarthrus aceris Acer campestre Orchestes testaceus Alnus cordata Phyllocnistis saligna Salix alba Phyllonorycter comparella Populus alba Phyllonorycter coryli Corylus colurna Phyllonorycter dubitella Salix sp Phyllonorycter froelichiella Alnus cordata Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter maestingella Fagus sylvatica Phyllonorycter nicellii Corylus colurna Phyllonorycter pastorella Salix alba Phyllonorycter platani Platanus x hispanica Phyllonorycter platanoidella Acer platanoides Phyllonorycter populifoliella Populus nigra Phyllonorycter robiniella Robinia pseudoacacia Phyllonorycter tristrigella Ulmus laevis Phytomyza agromyzina Cornus mas Profenusa pygmaea Quercus robur Stigmella aceris Acer campestre Stigmella aceris Acer platanoides Stigmella lapponica Betula pendula Stigmella ulmivora Ulmus laevis

29 Lužánky - čeledi minujících druhů Nepticulidae 19% Eriocraniidae 4% Curculionidae 4% Agromyzidae 4% Tenthredinidae 7% Gracillariidae 62% 30

30 Koliště V parku mezi Malinovského náměstím a Moravským náměstím bylo zjištěno celkem 12 druhů motýlů (7 z čeledi vzpřímenkovitých, 3 z čeledi drobníčkovitých a po 1 druhu z čeledi předivkovitých a podkopníčkovitých), 1 druh vrtalky a 1 druh pilatky. Nejvyšší početnost měla klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella). 31

31 Tabulka 4 Zjištěné minující druhy v parku Koliště, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Aulagromyza luteoscutellata Symphoricarpos albus Cameraria ohridella Aesculus hippocastanum Lyonetia clerkella Cerasus serrulata Parectopa robiniella Robinia pseudoacacia Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter platani Platanus x hispanica Phyllonorycter platanoidella Acer platanoides Phyllonorycter robiniella Robinia pseudoacacia Phyllonorycter roboris Quercus robur Prays fraxinella Fraxinus angustifolia Profenusa pygmaea Quercus robur Stigmella aceris Acer platanoides Stigmella lemniscella Ulmus laevis Stigmella ulmivora Ulmus laevis

32 Koliště - čeledi minujících druhů Nepticulidae 21% Gracillariidae 51% Tenthredinidae 7% Llyonetiidae 7% Yponomeutidae 7% Agromyzidae 7% 33

33 Schreberovy zahrádky V tomto parku bylo zjištěno pouze 9 druhů motýlů (7 z čeledi vzpřímenkovitých a 2 z čeledi drobníčkovitých). Největší abundance dosáhly klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) a klíněnka Phyllonorycter populifoliella. Nejčastěji byly napadeny dřeviny z čeledi vrbovitých (Salicaceae). 34

34 Tabulka 5 Zjištěné minující druhy ve Schreberových zahrádkách, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Cameraria ohridella Aesculus hippocastanum Phyllocnistis xenia Populus alba Phyllonorycter comparella Populus alba Phyllonorycter issikii Tilia cordata Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter platani Platanus acerifolia Phyllonorycter populifoliella Populus sp Stigmella aceris Acer campestre Stigmella aceris Acer platanoides

35 Schreberovy zahrádky - čeledi minujících druhů Nepticulidae 22% Gracillariidae 78% 36

36 Špilberk V parku hradu Špilberk bylo nalezeno 8 druhů minujících motýlů (6 z čeledi vzpřímenkovitých a 1 z čeledi předivkovitých a drobníčkovitých) a 1 druh vrtalky. Nejvyšší abundanci měla klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella). Nejčastější výskyt min byl na dřevinách z čeledí bobovitých (Fabaceae) a javorovitých (Aceraceae). 37

37 Tabulka 6 Zjištěné minující druhy v parku Špilberk, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Aulagromyza luteoscutellata Symphoricarpos albus Cameraria ohridella Aesculus hippocastanum Parectopa robiniella Robinia pseudoacacia Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter platani Platanus x hispanica Phyllonorycter platanoidella Acer platanoides Phyllonorycter robiniella Robinia pseudoacacia Prays fraxinella Fraxinus excelsior Stigmella aceris Acer platanoides

38 Špilberk - čeledi minujících druhů Nepticulidae 12% Yponomeutidae 13% Gracillariidae 62% Agromyzidae 13% 39

39 Tyršův sad V Tyršově sadu bylo celkem zjištěno 9 druhů motýlů (6 z čeledi vzpřímenkovitých, 2 z čeledi drobníčkovitých a 1 z čeledi podkopníčkovitých). Nejvyšší abundaci měla klíněnka platanová (Phyllonorycter platani). Nejčastěji byly napadány dřeviny z čeledi javorovitých (Aceraceae). 40

40 Tabulka 7 Zjištěné minující druhy v Tyršově sadu, jejich hostitelské dřeviny, abundance a datum sběru minující druh hostitelská dřevina abundance datum sběru Lyonetia clerkella Cerasus serrulata Phyllonorycter blancardella Malus sp Phyllonorycter esperella Carpinus betulus Phyllonorycter issikii Tilia platyphyllos Phyllonorycter platanoidella Acer platanoides Phyllonorycter robiniella Robinia pseudoacacia Phyllonorycter platani Platanus x hispanica Stigmella aceris Acer campestre Stigmella aceris Acer platanoides

41 Tyršův sad - čeledi minujících druhů Nepticulidae 25% Gracillariidae 62% Lyonetiidae 13% 42

42 5.2 Srovnání výsledků s bakalářskou prací V roce 2008 bylo celkem zjištěno 30 druhů minujícího hmyzu na 3 lokalitách a v roce 2010 bylo zjištěno 46 druhů na 7 lokalitách v Brně. 19 druhů (18 druhů motýlů a 1 druh vrtalky) přitom bylo nalezeno v obou letech. 11 druhů (z řádu motýlů) bylo zjištěno pouze v roce V roce 2010 bylo zjištěno 35 nových druhů z řádu motýlů, blanokřídlých, dvoukřídlých i brouků. Důvodem velkého rozdílu mezi počty zjištěných druhů v roce 2008 a 2010 je rozšíření počtu studijních ploch ze 3 na 7, čímž se zvětšil okruh sledovaných hostitelských dřevin. Možným důvodem proč se některé druhy zjištěné v roce 2008 nevyskytly i v roce 2010 je ten, že mohlo dojít ke změnám životních podmínek daného druhu nebo byl druh potlačen přirozenými nepřáteli. Při zjišťování min se také mohlo stát, že byla podkopěnka přehlédnuta. V obou letech byly nejpočetnější rody Phyllonorycter a Stigmella. V roce 2008 dosáhla nejvyšší abundance: klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), klíněnka platanová (Phyllonorycter platani), klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii) a podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella). V roce 2010 dosáhla nejvyšší abundance: klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), klíněnka platanová (Phyllonorycter platani), klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii), klíněnky Phyllonorycter platanoidella, P. comparella, P. populifoliella a vrtalka Liriomyza congesta. V roce 2008 byly nejčastěji napadené dřeviny z čeledi Fagaceae a Rosaceae, v roce 2010 čeledi Aceraceae, Salicaceae, Fagaceae a Fabaceae. 43

43 Tabulka 8 - Srovnání výskytu druhů minujícího hmyzu v roce 2008 a 2010 čeleď minující druh rok výskytu Agromyzidae Aulagromyza luteoscutellata * * Agromyzidae Liriomyza congesta * Agromyzidae Phytomyza agromyzina * Coleophoridae Coleophora serratella * * Curculionidae Isochnus sequensi * Curculionidae Orchestes testaceus * Eriocraniidae Dyseriocrania subpurpurella * Gracillariidae Callisto denticulella * * Gracillariidae Caloptilia semifascia * Gracillariidae Caloptilia stigmatella * Gracillariidae Cameraria ohridella * * Gracillariidae Parectopa robiniella * * Gracillariidae Parornix devoniella * Gracillariidae Phyllocnistis saligna * Gracillariidae Phyllocnistis xenia * Gracillariidae Phyllonorycter acerifoliella * Gracillariidae Phyllonorycter blancardella * Gracillariidae Phyllonorycter cerasicolella * Gracillariidae Phyllonorycter comparella * Gracillariidae Phyllonorycter coryli * * Gracillariidae Phyllonorycter dubitella * Gracillariidae Phyllonorycter esperella * Gracillariidae Phyllonorycter froelichiella * Gracillariidae Phyllonorycter issikii * * Gracillariidae Phyllonorycter maestingella * * Gracillariidae Phyllonorycter nicellii * Gracillariidae Phyllonorycter pastorella * * Gracillariidae Phyllonorycter platani * * Gracillariidae Phyllonorycter platanoidella * Gracillariidae Phyllonorycter populifoliella * Gracillariidae Phyllonorycter quercifoliella * Gracillariidae Phyllonorycter robiniella * * Gracillariidae Phyllonorycter roboris * * Gracillariidae Phyllonorycter tristrigella * Gracillariidae Phyllonorycter ulmifoliella * * Heliozelidae Antispilla treitschkiella * * Lyonetiidae Leucoptera malifoliella * Lyonetiidae Lyonetia clerkella * * 44

44 čeleď minující druh rok výskytu Nepticulidae Ectoedemia albifasciella * Nepticulidae Stigmella aceris * * Nepticulidae Stigmella basiguttella * Nepticulidae Stigmella hemargyrella * Nepticulidae Stigmella lapponica * Nepticulidae Stigmella lemniscella * Nepticulidae Stigmella microtheriella * * Nepticulidae Stigmella nivenburgensis * Nepticulidae Stigmella roborella * Nepticulidae Stigmella tiliae * Nepticulidae Stigmella tityrella * * Nepticulidae Stigmella ulmivora * Tenthredinidae Heterarthrus aceris * Tenthredinidae Profenusa pygmaea * Tischeriidae Tischeria decidua * Tischeriidae Tischeria ekebladella * Yponomeutidae Argyresthia thuiella * * Yponomeutidae Argyresthia trifasciata * Yponomeutidae Prays fraxinella * 45

45 Srovnání zastoupení druhů v jednotlivých čeledích v roce 2008 a 2010 počet druhů v čeledi Agromyzidae Coleophoridae Curculionidae Eriocraniidae Gracillariidae Heliozelidae čeleď Lyonetiidae Nepticulidae Tenthredinidae Tischeriidae Yponomeutidae

46 5.3 Projevy napadení Blanokřídlí (Hymenoptera) Pilatkovití (Tenthredinidae) Pilatka Heterarthrus aceris Kaltenbach, 1856 Napadená dřevina: javor babyka (Acer campestre) Symptomy: mina je při okraji listu, velká a plošná. Charakteristické pro minu je průhlednější viditelné kolečko. Podkopěnka je patrná z obou stran listu. Studijní plocha: Lužánky (abundance 1) Pilatka Profenusa Pygmea Klug, 1814 Napadená dřevina: dub letní (Quercus robur) Symptomy: na horní straně listu se tvoří plošná mina s trusem uloženým "cik cak". Podkopěnka je soustředěna mezi dvěma žilkami. Studijní plocha: Lužánky (ab. 2), Koliště (ab. 1) 47

47 5.3.2 Brouci (Coleoptera) Nosatcovití (Curculionidae) Nosatec Isochnus sequensi Stierlin, 1894 Napadená dřevina: vrba Salix doniana Symptomy: plošné miny jsou kulatého tvaru a nachází se na horní straně listu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 3) Nosatec Orchestes testaceus Müller, 1776 Napadená dřevina: olše srdčitá (Alnus cordata) Symptomy: při okrajích listů se tvoří velké plošné miny, které list deformují. Podkopěnka je zřetelná z obou stran listu. Studijní plocha: Lužánky (ab. 3) 48

48 5.3.3 Dvoukřídlí (Diptera) Vrtalkovití (Agromyzidae) Vrtalka Aulagromyza luteoscutellata de Meijere, 1924 Napadená dřevina: pámelník bílý (Symphoricarpos albus) Symptomy: na horní straně listu larva tvoří postupně se zvětšující hadovitou minu. Studijní plocha: Koliště (ab. 2), Špilberk (ab. 2), Lužánky (ab. 2) Vrtalka Liriomyza congesta Becker, 1903 Napadená dřevina: žanovec měchýřník (Colutea arborescens) Symptomy: na listech se na horní straně tvoří hadovité miny, které se postupně zvětšují a ke konci jsou rozšířeny do plochy. Trus je uložen ve dvou liniích. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 5) 49

49 Vrtalka Phytomyza agromyzina Meigen, 1830 Napadená dřevina: dřín obecný (Cornus mas) Symptomy: hadovitá mina, u které postupné zvětšování není tak patrné. Trus uložen "cik cak". Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Motýli (Lepidoptera) Bronzovníčkovití (Heliozelidae) Bronzovníček dřínový (Antispilla treitschkiella Fischer von Röslerstamm, 1843) Napadená dřevina: dřín obecný (Cornus mas) Symptomy: plošná, papírovitě tenká podkopěnka dobře patrná z obou stran listu. Tvoří se při okrajích listu a má většinou ovalný tvar. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1) 50

50 Drobníčkovití (Nepticulidae) Drobníček Stigmella aceris Frey, 1857 Napadená dřevina: javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides) Symptomy: dlouhá hadovitá mina postupně se rozšiřující. Trus je uložen nejdříve po celé šířce miny, později pouze uprostřed. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 2-3), Lužánky (ab. 1-2), Tyršův sad (ab. 2), Koliště (ab. 1), Schreberovy zahrádky (ab. 2) a Špilberk (ab. 2) Drobníček Stigmella lapponica Wocke, 1862 Napadená dřevina: bříza bělokorá (Betula pendula), bříza (Betula sp.) Symptomy: na horní straně listu se tvoří drobnější hadovité miny, které se postupně zvětšují. Část miny vždy kopíruje listovou žilnatinu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 3), Lužánky (ab. 2) 51

51 Drobníček Stigmella lemniscella Zeller, 1839 Napadená dřevina: jilm vaz (Ulmus laevis) Symptomy: na horní straně listu se tvoří hadovitá mina kopírující okraj listu. Trus je uložen uprostřed miny. Studijní plocha: Koliště (ab. 2) Drobníček Stigmella microtheriella Stainton, 1854 Napadená dřevina: líska obecná (Corylus avellana) Symptomy: na horní straně listu tvoří housenka dlouhou cestičkovitou minu, která se postupně zvětšuje. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 2) 52

52 Drobníček Stigmella tityrella Stainton, 1854 Napadená dřevina: buk lesní (Fagus sylvatica) Symptomy: hadovitá postupně se zvětšující mina soustředěná mezi dvěma listovými žilkami. Housenka vyžírající pletiva přitom cestuje ze strany na stranu a vytváří tak meandrující minu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 3) Drobníček Stigmella ulmivora Fologne, 1860 Napadená dřevina: jilm vaz (Ulmus laevis) Symptomy: velmi dlouhá mina, která se postupně zvětšuje. Trus je uložen uprostřed. Studijní plocha: Koliště (ab. 2), Denisovy sady (ab. 2) a Lužánky (ab. 2) 53

53 Drobníček Ectoedemia albifasciella Heinemann, 1871 Napadená dřevina: dub letní (Quercus robur) Symptomy: housenka vytváří drobnější podkopěnky na horní straně listu, které mají tvar plošné skvrny. Studijní plocha: Lužánky (ab. 2) Drobnokřídlíkovití (Eriocraniidae) Drobnokřídlík lesní (Dyseriocrania subpurpurella Haworth, 1828) Napadená dřevina: dub letní (Quercus robur) Symptomy: podkopěnka je patrná z obou stran listu a má tvar velké skvrny. Tvoří se při okraji listu a působí jeho deformaci. Studijní plocha: Lužánky (ab. 3) 54

54 Minovníčkovití (Tischeriidae) Minovníček dubový (Tischeria decidua Wocke, 1876) Napadená dřevina: dub libanonský (Quercus libani) Symptomy: na horní straně listu se tvoří plošná podkopěnka. Pro minu je typické viditelné kolečko odlišné barvy. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 2) Podkopníčkovití (Lyonetiidae) Podkopníček ovocný (Lyonetia clerkella Linnaeus, 1758) Napadená dřevina: třešeň pilovitá (Cerasus serrulata), muchovník klasnatý (Amelanchier spicata), skalník (Cotoneaster sp.), jabloň lesní (Malus sylvestris), slivoň (Prunus sp.) Symptomy: velice dlouhá tenká hadovitá mina vyskytující se na horní straně listu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1), Koliště (ab. 1) a Tyršův sad (ab. 1) 55

55 Pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) Pouzdrovníček stromový (Coleophora serratella Linnaeus, 1761) Napadená dřevina: bříza Betula verrucosa Symptomy: mina je patrná z obou stran listu. Typický je malý kulatý otvor vzniklý žírem housenky, který je viditelný ze spodní strany. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1) Předivkovití (Yponomeutidae) Molovka zeravová (Argyresthia thuiella Packard, 1871) Napadená dřevina: zerav (Thuja sp.) Symptomy: jehlice na konci letorostů usychají. Jsou na nich patrné malé výletové otvory. Po rozlomení je v jehlicích vykousané pletivo. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1) 56

56 Zápředníček jasanový (Prays fraxinella Bjerkander, 1784) Napadená dřevina: jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) Symptomy: hadovitá mina, která se postupně stáčí do kruhu až vytváří dojem plošné skvrny. Studijní plocha: Koliště (ab. 1), Špilberk (ab. 2) Vzpřímenkovití (Gracillariidae) Klíněnka akátová (Phyllonorycter robiniella Clemens, 1859) Napadená dřevina: trnovník akát (Robinia pseudoacacia) Symptomy: mina tvaru skvrny se tvoří na spodní straně listu. Je dobře patrná i z horní strany listu. Studijní plocha: Tyršův sad (ab. 2), Denisovy sady (ab. 1), Špilberk (ab. 2) a Lužánky (ab. 3) 57

57 Klíněnka buková (Phyllonorycter maestingella Müller, 1764) Napadená dřevina: buk lesní (Fagus sylvatica), buk východní (Fagus orientalis) Symptomy: plošná mina se tvoří na spodní straně listu mezi dvěma žilkami. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1-2) a Lužánky (ab. 1) Klíněnka dubová (Phyllonorycter roboris Zeller, 1839) Napadená dřevina: dub letní (Quercus robur) Symptomy: mina se tvoří na spodní straně listu s typickým švem. Podkopěnka je menšího oválného tvaru. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 3) a Koliště (ab. 2) 58

58 Klíněnka jabloňová (Phyllonorycter blancardella Fabricius, 1781) Napadená dřevina: jabloň (Malus sp.) Symptomy: podkopěnka se tvoří na spodní straně listu a má na sobě šev. Z horní strany listu jsou viditelná vykousaná okénka pod pokožkou. Studijní plocha: Tyršův sad (ab. 1) Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella Deschka & Dimic, 1986) Napadená dřevina: jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) Symptomy: na vrchní straně listu se tvoří velké plošné miny. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 5), Denisovy sady (ab. 5), Špilberk (ab. 5), Schreberovy zahrádky (ab. 5), Koliště (ab. 5) a Lužánky (ab. 5) 59

59 Klíněnka lesní (Phyllonorycter nicellii Stainton, 1851) Napadená dřevina: líska turecká (Corylus colurna) Symptomy: mina se tvoří na spodní straně listu. Podkopěnka se nachází mezi dvěma žilkami a má tvar skvrny. Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Klíněnka lipová (Phyllonorycter issikii Kumata, 1963) Napadená dřevina: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), lípa malolistá (Tilia cordata) Symptomy: malé miny tvaru skvrny se tvoří na spodní straně listů. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 5), Koliště (ab. 3), Tyršův sad (ab. 3), Denisovy sady (ab. 2), Špilberk (ab. 3), Lužánky (ab. 5) a Schreberovy zahrádky (ab. 3) 60

60 Klíněnka lísková (Phyllonorycter coryli Nicelli, 1851) Napadená dřevina: líska turecká (Corylus colurna) Symptomy: papírovitě tenká mina se tvoří na vrchní straně listu. Má ovalný tvar. Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Klíněnka Phyllonorycter comparella Duponchel, 1843 Napadená dřevina: topol bílý (Populus alba) Symptomy: podkopěnky jsou viditelné z horní strany listu a jsou menšího oválného tvaru. Studijní plocha: Schreberovy zahrádky (ab. 2), Lužánky (ab. 5) 61

61 Klíněnka Phyllonorycter dubitella Herrich-Schäffer, 1855 Napadená dřevina: vrba (Salix sp.) Symptomy: housenka minuje na vrchní straně listu. Podkopěnka je u okraje listu a má tvar ploché skvrny. Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Klíněnka Phyllonorycter esperella Goeze, 1783 Napadená dřevina: habr obecný (Carpinus betulus) Symptomy: oválná mina papírovitého vzhledu se tvoří na horní straně listu. Studijní plocha: Tyršův sad (ab. 2) 62

62 Klíněnka Phyllonorycter froelichiella Zeller, 1839 Napadená dřevina: olše srdčitá (Alnus cordata) Symptomy: mina se tvoří mezi dvěma žilkami na spodní straně listu. Je oválného tvaru. Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Klíněnka Phyllonorycter pastorella Zeller, 1846 Napadená dřevina: vrba truchlivá (Salix blanda), vrba bílá (Salix alba) Symptomy: mina se tvoří na spodní straně listu. Je oválného tvaru, menší a se švem. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab.2), Lužánky (ab. 2) 63

63 Klíněnka Phyllonorycter platanoidella Joannis, 1920 Napadená dřevina: javor mléč (Acer platanoides) Symptomy: mina je oválná, menší a zřetelná z obou stran listu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 3), Koliště (ab. 1), Tyršův sad (ab. 2), Špilberk (ab. 2) a Lužánky (ab. 2) Klíněnka Phyllonorycter populifoliella Treitschke, 1833 Napadená dřevina: topol černý (Populus nigra), topol (Populus sp.) Symptomy: mina je oválného tvaru. Na spodní straně listu je papírovitá se švem. Na horní straně listu jsou viditelná vykousaná místa pod pokožkou. Studijní plocha: Schreberovy zahrádky (ab. 4) a Lužánky (ab. 5) 64

64 Klíněnka Phyllonorycter tristrigella Haworth, 1828 Napadená dřevina: jilm vaz (Ulmus laevis) Symptomy: podkopěnka oválného tvaru se tvoří na spodní straně listu. Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Klíněnka Phyllonorycter ulmifoliella Hübner, 1817 Napadená dřevina: bříza (Betula sp.). Symptomy: mina se tvoří u okraje horní strany listu. Má plošný tvar. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 2) 65

65 Klíněnka platanová (Phyllonorycter platani Staudinger, 1870) Napadená dřevina: platan javorolistý (Platanus acerifolia/ x hispanica) Symptomy: housenky vytváří velké ploché miny na spodní straně listu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 5), Koliště (ab. 3), Tyršův sad (ab. 5), Špilberk (ab. 3), Denisovy sady (ab. 3), Schreberovy zahrádky (ab. 3) a Lužánky (ab. 4) Listovníček Phyllocnistis xenia M. Hering, 1936 Napadená dřevina: topol bílý (Populus alba) Symptomy: dlouhé, nepravidelně hadovité podkopěnky, které se tvoří na vrchní straně listu. Studijní plocha: Schreberovy zahrádky (ab. 3) 66

66 Listovníček vrbový (Phyllocnistis saligna Zeller, 1839) Napadená dřevina: vrba bílá (Salix alba), vrba Salix doniana Symptomy: velice dlouhá, tenká, hadovitá mina, která jde podél hlavní listové žilky nebo okraje listu a na konci se rozšiřuje. Tvoří se na horní straně listů. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1), Lužánky (ab. 1) Vzpřímenka akátová (Parectopa robiniella Clemens, 1863) Napadená dřevina: trnovník akát (Robina psedoacacia) Symptomy: vetší plošná mina s prstovitými výběžky na horní straně listu. Studijní plocha: Koliště (ab. 1), Denisovy sady (ab. 1) a Špilberk (ab. 1) 67

67 Vzpřímenka Caloptilia semifascia Haworth, 1828 Napadená dřevina: javor babyka (Acer campestre) Symptomy: část okraje listu housenka stočí na spodní stranu a přichycením vlákny si z něj vytvoří "domeček", ve kterém je ukryta. Studijní plocha: Lužánky (ab. 1) Vzpřímenka Caloptilia stigmatella Fabricius, 1781 Napadená dřevina: vrba (Salix doniana) Symptomy: housenka stočí list dolů a vlákny jej přichytí tak, že tvoří "domeček", ve kterém je skryta a žije. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 1) 68

68 Vzpřímenka lísková (Parornix devoniella Stainton, 1850) Napadená dřevina: líska obecná (Corylus avellana) Symptomy: housenka stáčí část okraje listu na jeho vrchní stranu a žije v jeho ohybu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 2) Vzpřímenka pětičetná (Callisto denticulella Thunberg, 1794) Napadená dřevina: jabloň lesní (Malus sylvestris) Symptomy: housenka stáčí okraj listu směrem dolů a žije pak v jeho záhybu. Studijní plocha: Botanická zahrada a arboretum MZLU (ab. 2) 69