MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2013 JAROSLAV FALHAR

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv změny četnosti dojení na mléčnou užitkovost holštýnských krav v konkrétním podniku Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Daniel Falta, Ph.D. Vypracoval: Jaroslav Falhar Brno 2013

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma VLIV ZMĚNY ČETNOSTI DOJENÍ NA MLÉČNOU UŽITKOVOST HOLŠTÝNSKÝCH KRAV V KONKRÉTNÍM PODNIKU vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis autora práce.

4 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou děkuji Ing. Danielu Faltovi Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a za čas věnovaný konzultacím. Děkuji vedení Zemědělského podniku AGRO-Měřín a.s. za poskytnutí dat k praktické části bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji rodině za psychickou podporu a trpělivost během celého studia.

5 ABSTRAKT Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit vliv změny četnosti dojení na mléčnou užitkovost holštýnských krav v konkrétním podniku, kde se měnila četnost dojení z třikrát denního dojení na dojení dvakrát za den. Všechny data byla získána v podniku AGRO-MĚŘÍN a.s., farma Černá. Tato farma se zabývá chovem holštýnského skotu pro mléčnou produkci. Data z kontrol užitkovosti za rok 2012 a data zpeněžování byly zpracovány pro zjištění vývoje mléčné užitkovosti a počtu somatických buněk. Pro sledování byly vybrány pouze krávy na druhé laktaci a jednotlivá data jsem třídil podle měsíce otelení. Z takto vytříděných dat bylo zjištěno, že na krávy, které už měly v době změny četnosti dojení délku laktace větší než 100 dní, neměla změna četnosti žádný vliv. Krávy, které právě dosáhly délky laktace 70 až 100 dnů, zaznamenaly prudké snížení produkce mléka v průměru o 5,5 litů za den. Ovšem na krávy, které měly délku laktace menší než 60 dnů, se změna projevila konstantní produkcí mléka po několik dalších měsíců, bez toho aniž by dosáhly vyšší očekávané produkce. Klíčová slova: mléčná užitkovost, frekvence dojení, somatické buňky, kontrola užitkovosti. ABSTRACT The aim of this thesis was to investigate the effect of changes in milking frequency on milk production of Holstein cows in a particular company, which changed the frequency of milking three times a day milking, milking twice a day. All the data I got from the company AGRO-MĚŘÍN a.s. Černá farm. This farm is engaged in breeding Holstein cattle for milk production. Data from monitoring performance for 2012 and monetising data were processed to determine the evolution of milk yield and somatic cell count. For monitoring I chose only the second lactation cows and individual data were sorted by month of calving. It was found that the change in frequency has no effect on the cow which had a length of lactation more than 100 days in the time of change. Cows that have just reached a length of lactation days experienced a sharp reduction in milk production by an average of 5.5 liters per day. Change showed a constant milk

6 production over the next few months for cows that had lactation length less than 60 days without reaching higher expected production. Keywords: milk production, milking frequency, somatic cell, performance testing.

7 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÍRNÍ PŘEHLED Vícečetné dojení Vliv frekvence dojení Vliv na celkovou produkci Vliv na zdravotní stav dojnic a mléčné žlázy Vliv laktace Vliv pořadí laktace Vliv na perzistenci mléčné produkce (laktační křivky) Vliv na vrchol mléčné produkce Získávání mléka Ejekce mléka (spouštění mléka) Laktace Dojení Dojírny Rybinové dojírny Tandemové dojírny Paralelní dojírna (side by side) Rotační dojírna Kontrola užitkovosti (KU) MATERIAL A METODIKA Charakteristika zemědělského podniku Materiál Metodika... 26

8 4.3.1 Program Milk Profit Data Statistické zpracování dat a jejich vyhodnocení VÝSLEDKY Vliv změny četnosti dojení na průběh laktace Vliv na krávy otelené v únoru Vliv na krávy otelené v dubnu Vliv na krávy otelené v květnu Vliv na krávy otelené v červnu Vliv na krávy otelené v červenci Vliv na krávy otelené v srpnu Vývoj somatických buněk DISKUSE Vliv změny četnosti dojení na mléčnou produkci Vliv na množství somatických buněk ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA Internetové zdroje SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ... 42

9 1 ÚVOD Chov skotu byl a je vývoji lidstva velmi důležitým činitelem. Jeho úkolem je produkovat zdravá zvířata, ze kterých získáváme mléko a hovězí maso. Mléko patří mezi nejvýznamnější produkty českých (ale i světových) zemědělců. Jedná se o nenahraditelnou součást lidské výživy. V dnešní době se bohužel stavy dojnic snižují, ale souběžně roste dojivost. V 90. letech minulého století byl nárůst mléčné užitkovosti strmější, než jak je tomu dnes. Nejvíce je trojí dojení rozšířeno zejména v Severní Americe a v Izraeli. Zájem českých chovatelů o vícečetné dojení a jeho vliv na složení mléka trvá již několik desítek let. Dlouholetá genetická selekce a technologický vývoj strojního a robotizovaného dojení ve 20. letech minulého století dospěl k tomu, že mléčná produkce již vícenásobně převýšila dřívější potřebu mléka, určenou k sání vyživovaného telete. Rezervy k získávání vyšší produkce mléka jsou v současnosti ukryty v aplikacích prvotřídní dojicí technologie, v rutinách dojení, v optimalizaci stájového prostředí a ve zdravotní péči. Nejužitkovější a nejpočetnější plemeno skotu na mléčnou užitkovost je holštýnské plemeno. Významně se podílí na pokroku ve šlechtění, na struktuře plemen a na výrazném zlepšení výživy dojnic. Vyniká vysokou mléčnou užitkovostí, efektivní produkcí, dobrou přizpůsobivostí a aklimatizací v rozmanitých podmínkách chovu. Mezi základní chovatelská opatření patří kontrola užitkovosti. Je důležitá pro selekci zvířat, práci se stádem a zároveň informativně upozorňuje na nedostatky managementu v oblasti prevence, zoohygieny a výživy. Kontrola užitkovosti musí být v souladu s platnou legislativou a s mezinárodně platnými postupy schválenými Mezinárodním výborem pro kontrolu užitkovosti ICAR. V ČR odpovídá za provádění kontroly užitkovosti Českomoravská společnost chovatelů, a. s. 9

10 2 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vliv změny četnosti dojení na mléčnou užitkovost holštýnských krav v konkrétním podniku, kde se měnila četnost dojení z třikrát denního dojení na dojení dvakrát za den. Součástí práce bylo zpracování dat z kontrol užitkovosti a jejich výsledky byly porovnávány mezi jednotlivými skupinami zvířat podle fáze laktace. 10

11 3 LITERÍRNÍ PŘEHLED 3.1 Vícečetné dojení V současné době jsou v chovu hospodářských zvířat patrné dvě tendence. Ekologický trend podporuje nižší stavy (velikost stád) a je umožněn subvencemi a vyšší cenou produktů na trhu. V konvenčním zemědělství naopak existuje trend zvyšování koncentrace chovaných zvířat, zejména z důvodu možnosti zlepšení ekonomických parametrů živočišné výroby. Stejně je tomu i v chovu dojnic. Pro zlepšení ekonomických ukazatelů výroby, tzn. snížení nákladů na litr vyprodukovaného mléka, zvýšení produktivity práce a zlepšení kvality mléka, koncentrují chovatelé dojnice do nových stavebních technologií s moderními technickými a organizačními prvky, mezi jinými s trojím denním dojením nebo automatickými systémy dojení (HANUŠ et al., 2010) Zvýšení četnosti dojení má opodstatnění především u vysoko-užitkových stád. Při dojení třikrát denně dochází ke zvýšení užitkovosti o % naproti tomu se prodlouží servis perioda o 5 7 dní, sníží se živá hmotnost o kg, zkrátí se doba určená pro příjem krmiva, zvyšuje se počet onemocnění končetin a zvyšují se náklady na získávání mléka. Kromě zmíněných vlivů na užitkové vlastnosti má zvýšení četnosti dojení pozitivní vliv na zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy, což se projevuje také snížením obsahu somatických buněk v mléce (BOUŠKA et al., 2006). V posledních letech se do světové zootechnické vědy znovu vrátilo výzkumné téma prověřování efektivnosti vyšší frekvence dojení s cílem prověřit další způsoby zvýšení mléčné produkce, včetně vyhodnocení dopadu četnosti dojení na následující průběh laktace, zdravotní stav a ekonomickou účinnost. Studium zlepšení mléčné produkce za pomoci větší frekvence denního dojení je známou zkušeností již po desítky let, a to především, jedná-li se o přechod z dvakrát-denního na třikrát-denní dojení. Odkazy na tuto problematiku ve světové literatuře lze najít již ve 30. letech minulého století. (ABRAMSON, DAGAN, 2009). Současný trend v chovatelsky vyspělých zemích směřuje k vícečetnému dojení. Podmínky pro zavedení této rutiny jsou však striktní, protože vychází především z ekonomiky, resp. rentability produkce mléka. Za rozhodující ukazatele k přijetí rozhodnutí o zvýšení denního počtu dojení je nutno považovat dosažitelný růst 11

12 užitkovosti a nezbytné zvýšení nákladů, především mezd. Výnosnost dojení je ovlivněna zvýšenými nároky na práci, náklady na krmení a produkcí celého stáda. Zvýšení se týká především výdajů za vodu, energii, dezinfekční prostředky, mzdy, opravy, zhoršení reprodukčních ukazatelů a vyššího podílu kulhajících krav. Při růstu produkce mléka o % se poměr výdajů a výnosů pohybuje v pozitivní oblasti (STÁDNÍK, KROHOVÁ, 2005). Při trojím dojení se uplatňují pravidelné i nepravidelné intervaly (automatické systémy) (HANUŠ et al., 2011). Pravidelný interval je zárukou stability stáda (DOLEŽAL et al., 2000). Při dojení dvakrát denně doba pobytu krav mimo vlastní ustájovací prostor nesmí přesáhnout 120 minut. Protože při dojení třikrát denně by se tato doba ještě prodlužovala, vzniká požadavek, aby i zde nebyla tato doba překročena. Proto musí být průchodnost dojírny dimenzována tak, aby nedocházelo k zbytečnému zdržení a aby doba dojení jedné skupiny nepřesáhla 45 minut (DOLEŽAL, 2010) Vliv frekvence dojení Možnou metodou zvýšení mléčné užitkovosti je vícečetné dojení. Mléčná produkce je v pozitivním vztahu k frekvenci dojení - zvýšením frekvence dojení se zvýší mléčná užitkovost. Příčiny zvýšení mléčné užitkovosti při uplatnění vícečetného dojení bývají shrnovány zhruba do tří bodů 1) redukuje inhibiční účinek intramamárního tlaku na sekreci mléka (četnějším odstraněním mléka), 2) redukuje inhibiční účinek určitých komponentů mléka působících v rámci mléčných buněk, 3) zvyšuje koncentraci hormonů (např. tzv. laktogenních hormonů, které mohou vést k vyšší mléčné produkci) (DOLEŽAL et al., 1999). Nedodržování optimálního intervalu mezi dojeními 2x12 hodin je vždy spojeno se snížením nádoje, se zvýšeným rizikem onemocnění mléčné žlázy, se zvýšenou četností vysávání mléka a zvýšeným neklidem, který se navíc umocňuje při nepravidelnosti dojení. Pravidelný interval dojení 2 x 12, resp. 3 x 8 hodin je zárukou stability stáda (DOLEŽAL, 2010). Dalším sledováním kombinace přechodu frekvence dojení z dvakrát na třikrát denní a z třikrát zpět na dvakrát denní; a dále ze třikrát na čtyřikrát denní a z čtyřikrát zpět na třikrát denní, a to u krav před dosažením a po dosažení laktačního vrcholu. Pokus začal v období 45 dnů po otelení, ve stálé dojicí frekvenci a po přechodu laktačního vrcholu krávy přešly na frekvenci jinou. Výsledky poukazují na to, že přechod frekvence dojení 12

13 z třikrát na dvakrát denní se před vrcholem a po vrcholu laktace projevil minimálním rozdílem v produkci mléka (35,45 resp. 35,4 kg). Změna frekvence dojení z čtyřikrát na třikrát denní se u post-laktačního vrcholu projevila výrazným snížením produkce (36,5 resp. 35,13 kg), ale naproti tomu přechod z třikrát na čtyřikrát denní dojení po postlaktačním vrcholu zaznamenal jen mírný nárůst produkce (ABRAMSON, DAGAN, 2009) Vliv na celkovou produkci Pozitivní vliv zvýšené četnosti dojení se výrazně projevuje u krav s vyšší užitkovostí. To podporuje hypotézu, že tato zvířata v periodě mezi jednotlivými dojeními zintenzivňují proces tvorby mléka proti kravám dojeným pouze dvakrát denně. Z literatury je dostatečně znám i princip tohoto jevu. Ukazuje se, že v raném stádiu laktace je vliv četnosti dojení výrazně silnější než v období pozdějším (DOLEŽAL et al., 1999). Z různých sledování vyplývá, že dojení třikrát denně má význam u stád z vyšší mléčnou užitkovostí (6000 l mléka/rok a více). Při takovéto mléčné užitkovosti se získá při trojím dojení denně o 7 18 % více mléka při nezměněném procentickém obsahu tuku a bílkovin. Nejvyšší efekt z hlediska produkce mléka je zaznamenávám u krav na první laktaci (JELÍNEK, KOUDELA, 2003). Dochází ke zvýšení produktivity práce a zlepšení zdraví mléčné žlázy četnějším dojením. K negativním jevům ovšem patří prodloužení servis periody, prodloužení období návratu na původní hmotnost i zvýšení nároků na výživu. Současné výsledky výzkumu jednoznačně hovoří o vhodnosti teprve s užitkovostí vyšší než 9500 kg mléka (STÁDNÍK, KROHOVÁ, 2005). Trojí dojení oproti dvojímu se liší zvýšenou produkcí mléka, i když pozorovaný nárůst je proměnlivý. Obecně se produkce u trojího dojení může zvýšit až o 25 % (KVAPILÍK, 2004). Maximální efekt vícečetného dojení na mléčnou užitkovost se zjistil u krav na první laktaci. Dojnice na první laktaci dosáhly při dojení třikrát denně o 18% vyšší užitkovosti proti dojnicím ve skupině dojené dvakrát denně. Kdežto starší dojnice dosáhly zvýšení pouze o 14%. Vysvětluje se to příznivým působením častějšího snižování tlaku ve vemenu mladých zvířat, které mají menší velikost i kapacitu vemene (DOLEŽAL et al., 1999). 13

14 Srovnáním ekonomických podkladů získaných z pěti farem mléčného skotu (označovaných A, B, C, D a E), které v období let 2000 až 2004 přecházely k systému dojení 3x denně. Velikost stád se pohybuje na úrovni 270 až 450 dojnic holštýnského plemene chovaných ve volné boxové technologii ustájení. Užitkovost sledovaných farem se pohybovala v rozpětí 5115 až 6322 kg mléka v roce 1997 až po 8250 až 9832 kg mléka v roce Údaje za rok 2004 byly získány pouze z farmy E, jejíž užitkovost byla 9003 kg mléka za rok. Celkové zvýšení mléčné užitkovosti se u všech farem pohybovalo v rozpětí 5,3 až 27,5 % v závislosti na předchozí mléčné produkci, kvalitě chovu, výživy, ale i dalších faktorech. V průměru se mléčná užitkovost zvýšila o 17,9 % (STÁDNÍK, KROHOVÁ, 2005) Vliv na zdravotní stav dojnic a mléčné žlázy Při vícečetném dojení je velice častou zdravotní komplikací v dojených stádech onemocnění končetin, které bylo o 5,5 % četnější. Svědčí to v prvé řadě o narušeném metabolismu, ale také o vlivu vynuceného pohybu do dojírny. Ve vztahu ke zdravotnímu stavu mléčné žlázy vedla zvýšená četnost dojení ke snížení počtu somatických buněk a ke zkrácení doby onemocnění mléčné žlázy o tři dny, působením častějšího vydojování, což má velký ekonomický význam (STÁDNÍK, KROHOVÁ, 2005). Vícečetné dojení může působit prospěšně, protože dochází k častějšímu odstraňování bakterií a jejich metabolitů, k redukci pravděpodobnosti osídlení mléčné žlázy. Dále je také možné zredukovat počet somatických buněk, zvláště u sub-klinicky infekčních dojnic (DOLEŽAL et al., 1999). Ve světové literatuře byl popisován přechod ne frekvenci čtyřikrát denního dojení po prvních 5 dnech, které způsobilo dočasné zvýšení počtu somatických buněk v nádoji, ale posléze došlo k jejich redukci na normou povolený počet. V dalším pozorování po umělém infikování mléčné žlázy streptokoky (Streptococcus agalactiae), došlo při čtyřikrát denním dojení ke sníženému počtu klinických zánětů, oproti dvakrát dennímu dojení (ABRAMSON, DAGAN, 2009). 14

15 3.1.4 Vliv laktace Vliv pořadí laktace Uvádí se, že na vícečetné dojení lépe reagují zvýšením užitkovosti mladší dojnice na první laktaci než dojnice na druhé a dalších laktacích. Ovšem údaje o výraznějším účinku vícečetného dojení na mléčnou užitkovost u dojnic na první laktaci jsou často sporné, údaje různých autorů si navzájem odporují. Výraznější pozitivní účinek u mladších dojnic na první laktaci bývá vysvětlován příznivým působením častějšího snižování tlaku ve vemeni mladých krav, které má ve srovnání se staršími dojnicemi menší velikost a kapacitu. Ačkoli je výše tlaku, při které dochází k omezení nebo zastavení sekrece mléka neurčitá, mohlo by vyprazdňování vemene třikrát denně umožnit docílení maximální sekrece a zvýšení produkce. Proti této teorii se staví názory jiných autorů. Je naznačováno, že intenzita mléčné sekrece je konstantní až do doby 16 hodin, což popírá význam tlaku. Také je naznačováno, že perzistence laktace při třikrát denně, je tak velká, že ji není možné vysvětlovat pouze snižováním intramamárního tlaku. Horší výsledky mléčné užitkovosti u starších dojnic na druhé laktaci jsou připisovány reakcím na neadekvátní zásoby tělesné energie. Případná příčina neschopnosti zvyšovat mléčnou užitkovost i v druhé laktaci se projevuje ve snížení hmotnostního přírůstku v průběhu první laktace a v nedostatku energetických zásob pro další laktaci. Jsou známy i příklady, kdy je tomu naopak a údaje různých autorů si navzájem odporují (DOLEŽAL et al., 1999) Vliv na perzistenci mléčné produkce (laktační křivky) Laktační křivka je grafickým vyjádřením průběhu laktace (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006). Nejčastěji he průběh křivky hodnocen pomocí indexů perzistence sestavovaných na bázi různých biologických vztahů. U skotu patří mezi nejjednodušší a nevýznamnější index perzistence P 2:1, který je vyjádřen procentickým poměrem produkce mléka za druhých a prvních 100 dnů laktace (ŠUBRT, HROUZ, 2008) Při uplatnění vícečetného dojení jsou dojnice v produkci vytrvalejší, mají lepší perzistenci laktace. Pozitivní účinek vícečetného dojení na mléčnou užitkovost přetrvává i po návratu k normální frekvenci dojení dvakrát denně. Uvádějí se perzistentní účinky ve výši 9 11 % po dojení třikrát denně po dobu 20 a 14 týdnů, 15

16 avšak tyto účinky nebyly statisticky významné. V dalších studiích naopak nebylo zjištěno žádné přetrvávání účinků vícečetného dojení po návratu k normální frekvenci dojení dvakrát denně (DOLEŽAL et al., 1999) Vliv na vrchol mléčné produkce V době před dosažením vrcholu laktace způsobuje četnost dojení (více než třikrát denně) efekt jakési nádojové setrvačnosti, která vzdá zmohutněním žláznaté tkáně v parenchymu vemene a nikoliv díky větší buněčné syntéze mléka (ABRAMSON, DAGAN, 2009). Starší dojnice dosahovaly vrcholu mléčné produkce v 6. týdnu laktace jak při dojení dvakrát, tak i třikrát denně. Dojnice na první laktaci dosáhly vrcholu později v 7. týdnu při dojení dvakrát denně a ještě později, až v 9. týdnu, při dojení třikrát denně. Podobné výsledky byl i v jiné studii, kde u starších dojnic byl vrchol laktace dosažen mezi týdnem (jak při dojení dvakrát, tak třikrát denně), u dojnic na první laktaci až mezi týdnem. Při porovnávání doby dosažení vrcholu mléčné produkce při dojení třikrát a šestkrát denně bylo zjištěno, že zatímco užitkovost dojnic dojených třikrát denně dosáhla vrcholu již ve 4. týdnu a dále se již nezvyšovala, užitkovost dojnic dojených 6x denně se v 6. týdnu stále ještě zvyšovala (DOLEŽAL et al., 1999). 3.2 Získávání mléka Ejekce mléka (spouštění mléka) Význam spouštění mléka pro vlastní proces dojení je známý už od dob kdy člověk domestikoval dobytek. Vědělo se, že pro dojnice je potřeba extra stimulace pro ulehčení procesu dojení TANČIN et al., 2001). Ejekce mléka je vrozený reflex a tedy probíhá bez vědomého řízení zvířetem. K ejekci dochází v důsledku organismu na dotekovou stimulaci mléčné žlázy prostřednictvím tzv. neuroendokrinního reflexního oblouku, jehož výsledkem je uvolnění hormonu oxytocinu z neurohypofýzy do krve a jeho fyziologický účinek na úrovni sekrečního epitelu mléčné žlázy (TANČIN et al., 2001). Krví přichází vyloučený hormon oxytocin až do vemene, kde způsobuje kontrakci myo-epitelových buněk a zvýšení vnitro-vemenního tlaku až na 13,0 kpa. Tím je mléko uvolňováno do svodného systému a vemeno vyprazdňováno. Účinek vyprazdňovacího 16

17 reflexu je v důsledku krátkodobého uvolňování oxytocinu (3-5 minut) rovněž krátký (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006) Laktace Laktace je tvorba a vylučování mléka. Je to doba od otelení do zaprahnutí. Vyžaduje se každoroční pravidelné otelení a dvouměsíční odpočinek organismu dojnice, což je období stání na sucho. Normovaná laktace díky tomu vychází na 305 dní. Průběh denní laktace se hodnotí graficky nebo matematicky. Laktace má fázi vzestupnou neboli rozdojování, která dosáhne vrcholu den po otelení. Pak je fáze stabilizační a později sestupná, během které produkce klesá do doby, než se dojnice zaprahne. Laktační křivka je grafickým znázorněním průběhu denní dojivosti. Má nejčastěji jen jeden vrchol. U mléčných plemen může být i plochá laktační křivka, kterou preferují chovatelé. Hodnotí se také zkrácený úsek laktace, celý rok i celoživotní užitkovost (ŠTOLC et al., 1999). Obdobně jako množství mléka se mění v průběhu laktace i jeho jednotlivé složky. V období vzestupné fáze laktace procento bílkovin i tuku klesá, v následující sestupné fázi laktace se naopak tyto složky v mléce zvyšují. Obsah laktózy je v průběhu celé laktace poměrně stálý (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006) Dojení Při strojním dojení je mechanika získávání mléka napodobena dle sání telata. Tlaková stimulace strukových gum na receptory struků není již tak účinná a proto při strojním dojení je vhodná příprava vemene na dojení. Požadovaný podtlak a počet pulsů při dojení je třeba dodržet na úrovni deklarované výrobcem dojícího stroje (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006). Správné dojení musí zabezpečit získání mléka vysoké jakosti, neohrozit opakovanou sekreci mléka a nepoškodit mléčnou žlázu. Některé zásady správného dojení (KRATOCHVÍL, 1995): Dojič musí být zdravý; čistě oblečený; dojící zařízení musí odpovídat zásadám hygieny. Okolní prostředí při dojení musí být klidné; nesmí se uklízet, neboť jakýkoliv hluk snižuje produkci mléka. 17

18 Vemeno se musí očistit. Dojit se musí rychle, doba dojení se nemá prodlužovat. Dojení musí být pro dojnici příjemné. U větších stád dojnic lze předpokládat, že dojení činí asi polovinu času z celkové potřeby práce. Proto lze moderní technikou dosáhnout vysokých racionalizačních efektů. Zároveň se dosahuje zlepšení zdraví zvířat, dlouho-výkonnosti v důsledku odpovídajícího volného ustájení a krmení (BOUŠKA et al., 2006) Dojírny současné době se využívá typů rybinových, tandemových, auto-tandemových, polygonových, trigonových dojíren, rotačních rybinových, tandemových a paralelních dojíren. Liší se co do průchodnosti, snadnosti obsluhy a oprav, spolehlivosti, cenových relací, kvality, resp. šetrnosti vydojování atd. Výraznější rozdíly mezi jednotlivými výrobci však neexistují. Rozhodující pro výběr dojírny jsou reference chovatelů a cena náhradních dílů (BOUŠKA et al., 2006) Rybinové dojírny Při odpovídajícím využívání předností rybinových dojíren (Obr. 1a, 1b) a zlepšení v technice dojení dochází k efektům úspor pracovního času teprve při využití dojíren 2 x 4-5 oproti dojení do potrubí ve vazných stájích. Šikmým stáním krav jsou vemena jednotlivých krav od sebe nepatrně vzdálená. Tím se výrazně zkracují cesty dojiče za krávami. Ty stojí oboustranně podle pracovní chodby v úhlu což podstatně zlepšuje přehled o zvířatech, ale dobrý přístup k vemeni. Šířka každé strany dojicího stání činí cm (BOUŠKA et al., 2006). 18

19 Obr. 1a: Rybinová dojírna s rychlým přístupem (BOUŠKA et al., 2006) Obr. 1b: Rybinová dojírna klasická (BOUŠKA et al., 2006) Tandemové dojírny U tandemových dojíren (Obr. 2) vstupují krávy na dojicí místa jednotlivě, a sice vždy teprve potom, když jiná vydojená kráva toto dojicí místo opustí. Kráva tedy od vstupu na dojicí místo až do doby jeho opuštění není ostatními zvířaty vyrušována či omezována. Každá kráva má svůj vlastní čas pobytu na dojicím místě. Dojič má každou krávu v celé její délce v plném dohledu (BOUŠKA et al., 2006). 19

20 Obr. 2: Tandemová dojírna (BOUŠKA et al., 2006) Paralelní dojírna (side by side) Je to typ dojírny, který je při malé kapacitě velmi výhodný pro minimální potřebu obestavěné plochy. Na druhé straně je tento typ dojírny ve variantě rychlého výstupu (Obr. 3) maximálně vhodný pro vysoké koncentrace dojnic. Princip spočívá v tom, že se krávy v této dojírně řadí do 90 úhlu k ose pracovní chodby dojiče. Strukové násadce jsou nasazovány mezi zadní nohy krav. Výhodami jsou mj. výrazně kratší potrubí, kratší přechody dojiče, menší obestavěná plocha, větší bezpečnost práce (eliminace úrazů kopáním krav). Pro svou kompaktnost je tento typ dojíren velmi vhodný pro montáž v dosavadních objektech. Tendence v chovatelsky vyspělých státech směřují k tomuto typu dojíren, avšak při minimální konfiguraci 2 x 1 2, lépe 2 x 1 6 stání (BOUŠKA et al., 2006). 20

21 Obr. 3: Paralelní dojírna s rychlým vstupem (BOUŠKA et al., 2006) Rotační dojírna Až dosud tento typ dojíren nebyl překonán co do výkonnosti a snadnosti obsluhy. Zařízení je snadno ovladatelné, zajišťuje perfektní přehled o dojnicích. Údržba je jednoduchá. V současné době se na trhu objevují následující typy (BOUŠKA et al., 2006): Rototandem - dojnice zaujímají vyhrazená místa za sebou, po obvodě kruhu. Je to náročné řešení co do plochy na dojený kus. Na druhé straně skýtá dobrý přehled o zvířatech. Vyskytují se v kapacitách od šesti do 16 dojnic. Rotorybina - dojnice zaujímají kontinuálně místa v poloze šikmo vedle sebe. Je to úspornější dojírna, s velkou výkonností. K dispozici jsou dojírny o kapacitách od 18 do 60 dojnic. Rotoradiál (Obr. 4)- dojnice zaujímají místa kolmo na směr pohybu mobilní plošiny. Struky se nasazují zezadu, obdobně jako u dojíren paralelních. Dokonale se využívá disponibilního prostoru a plochy. K dispozici jsou dojírny pro více než 60 dojnic. 21

22 Obr. 4: Rotační dojírna klasická (BOUŠKA et al., 2006) 3.3 Kontrola užitkovosti (KU) Je nejstarší metodou kontroly u skotu. Provádí se již od roku 1895, kdy dánští chovatelé založili Komerční spolek pro Vejen a okolí a začali provádět pravidelnou systematickou kontrolu mléčné užitkovosti. V Čechách byla zavedena kontrola užitkovosti v roce 1905 a na Moravě o rok později. První větší rozšíření kontroly u nás však začíná až v novém státě v roce 1924 za finanční podpory ministerstva zemědělství (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006). Pro udržení alespoň současného stavu zastoupení dojnic v KU za účelem adekvátní plemenářské práce a pro uznání výsledků kontroly užitkovosti a dědičnosti ze strany kompetentních autorit (ICAR) a tím pro uznání výsledků pro internacionální obchod s plemenným materiálem je nezbytné vyvinout predikční postupy pro odhad spolehlivých celkových výsledků KU ze zkrácených nebo střídavých postupů vzorkování mléka při dvojím i trojím denním dojení a v situaci pravidelných i nepravidelných intervalů dojení krav (HANUŠ et al. 2010). U krav se kontrolou užitkovosti zjišťuje množství mléka v kg, obsah bílkovin, obsah tuku popřípadě dalších složek mléka a ukazatele jeho kvality (př. Somatických buněk), dále vývin, ranost, plodnost, průběh porodu, důvody vyřazení krav, údaje o 22

23 potomstvu případně o podmínkách chovu. Užitkovost krávy je vyjadřována za každou normovanou laktaci (305 dní) (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006). V České republice je zapojení dojnic do kontroly užitkovosti vyšší a to 94,7 % což je srovnatelné s vyspělými chovatelskými zeměmi. Bylo by dobré tento stav stabilizovat. Světové tabulky (ICAR) uvádějí rozsah od 4, 13 a 17 % (Mexiko, Tunis a Turecko) až po 100 % (Švýcarsko). Přibližně podobné zastoupení jako naše země uvádí Slovensko a to 86 %. V dalších chovatelsky vyspělých zemích se zapojení pohybuje od 42 % (Irsko) přes 46 (Austrálie), 58 (Japonsko), 64 (Velká Británie), 71 (Francie), 73 (Kanada, Itálie, Rakousko), 78 (Slovinsko), 79 (Finsko), 85 (Německo), 86 (Švédsko), 88 (Nizozemsko), 94 (Dánsko) k 97 % (Norsko). Vlastní kontrola, tj. změření mléka, odběr vzorku mlék do vzorkovnic, zjištění a doplnění plemenářských údajů do tiskopisu se provádí v kontrolní den. Ten zahrnuje všechna dojení během 24 hodin. Z údajů zjištěných v kontrolní den se pak vypočítávají hodnoty za kontrolní údobí a za normovanou laktaci (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2006). Z výsledků celkového denního nádoje jsou pak prováděny další odhady a výpočetní operace KU a kontroly dědičnosti pro účely šlechtitelské práce a kontroly zdravotního stavu krav. Výsledky byly zpravidla prezentovány pro ICAR (Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti zvířat) jako mezinárodní autoritu v oboru vývoje postupů KU a kontroly dědičnosti (HANUŠ et al. 2010). 23

24 4 MATERIAL A METODIKA 4.1 Charakteristika zemědělského podniku Akciová společnost AGRO-Měřín, a.s. se řadí mezi nejvýznamnější podnikatele v zemědělství v České republice, kdy se svou dceřinou společností zaměřenou na ekologické zemědělství obhospodařuje ha zemědělské půdy, a to ha na Českomoravské vrchovině v okresech Žďár nad Sázavou, Chrudim a Jihlava. Dále cca ha na jižní Moravě v okrese Břeclav a cca 760 ha na severní Moravě v okrese Šumperk. Z lokalizace obhospodařovaných zemědělských pozemků je zřejmá značná rozdílnost výrobních podmínek od výrazně podhorských či horských oblastí (Rokytensko a Fryšavsko na Českomoravské vrchovině, Klepáčov v Jeseníkách) až po kukuřičnou oblast na Mikulovsku. K pilířům zemědělské výroby ve společnosti patří chov skotu, který svým rozsahem společnost řadí na první místa v produkci mléka v České republice. Společnost chová jak specializované mléčné holštýnské plemeno, kombinované červenostrakaté plemeno, tak i skot masných plemen bez tržní produkce mléka. Denní dodávka přesahuje l mléka, kdy je dosahováno průměrné užitkovosti na úrovni l mléka. Společnost se dále věnuje chovu prasat, který je založen na šlechtitelském a rozmnožovacím chovu plemene Landrase a v neposlední řadě se zabývá oborovým chovem zvěře, převážně muflonů a daňků. AGRO-Měřín, a.s. je významným výrobcem ekologických produktů. Část pozemků (min. 1/5 zemědělských pozemků) společnost, respektive její dceřiná společnost Ústav pro strukturální politiku v zemědělství, a.s. se sídlem v Měříně, obhospodařuje ekologickým způsobem. Pro udržení výrobní stability, v neustále se měnících tržních podmínkách, diverzifikovala společnost svůj kapitál do nezemědělských aktivit, které umožňují vyrovnávat tržní nestabilnost zemědělské produkce. Společnost AGRO-Měřín a.s., v rámci svého strategického záměru rozvoje, vstoupila do podnikatelských subjektů, které svým charakterem splňují potřeby pro naplnění jejich strategických cílů. 24

25 Společnost je významným spoluvlastníkem následujících společností: Agrofarm, a.s. Žďár nad Sázavou specializovaná firma na výrobu vepřového masa Beskyd Fryčovice, a.s. Fryčovice specializovaná firma na zpracování brambor a zeleniny Pomona Těšetice, a.s. zemědělsky hospodařící firma na jižní Moravě se specializací na pěstování ovoce Landštejn s.r.o. Staré Město pod Lanštejnem zemědělsky hospodařící společnost v jižních Čechách, v okrese Jindřichův Hradec se zaměřením na chov skotu bez tržní produkce mléka Českomoravské odbytové družstvo, družstvo společnost, přes kterou je realizován hlavní produkt společnosti kravské mléko Nové Vinařství, a.s. - společnost zabývající se pěstováním vinné révy a výrobou odrůdových a směsných vín (ANONYM 1, 2013) 4.2 Materiál Veškeré data týkající se dojivosti, byla získána zpracováním kontrol užitkovosti od února 2012 do února 2013 ze zemědělské farmy v Černé. Na farmě se nachází cca 700 ks skotu holštýnského plemene. V prvních 8 měsících roku 2012 fungoval na farmě systém dojení třikrát denně, 3. září 2012 se systém dojení změnil na dojení dvakrát denně z důvodu ekonomické úspory a zlepšení zdravotního stavu krav (hlavně končetin). Navíc se na konci června 2012 uvedla do provozu nová paralelní dojírna (2x14 krav) a na začátku srpna došlo ke změně krmné dávky, kde se přestalo přidávat do krmení mláto. Bakalářská práce byla zaměřena na užitkovost a počet somatických buněk ve vztahu ke změně četnosti dojení. Vybrány byly krávy na druhé laktaci z důvodu, že jich je ve stádě dostatek. Data byla stažena ze serveru Českomoravského svazu chovatelů ve formě tabulky. Veškerá data byla seřazena podle ušních známek krav a také podle dat kontrol užitkovosti. Ručně byly vytřízeny krávy, které byly v roce 2012 na druhé laktaci. Takto vytřízená data byla roztřízena do jednotlivých tabulek podle měsíce 25

26 otelení a byly z nich vypočteny průměry. Z těchto výsledků byly sestaveny jednotlivé laktační křivky. Dále byly staženy výsledky rozborů bazénových vzorků z mlékárny. S této tabulky byly vytřízeny data z farmy v Černé. Podle množství somatických buněk byl sestaven graf s vývojem počtu somatických buněk v závislosti na čase. 4.3 Metodika Program Milk Profit Data Objektivní zhodnocení situace na farmě je pro poradce v chovu mléčného skotu, prakticky nejobtížnější částí jeho práce. Vytvoření skutečného obrazu stavu farmy na základě posouzení hodnocených ukazatelů, může být zatížené subjektivní chybou. Pokud však zařadíme mezi ukazatele i důslednou analýzu dat získaných z dnes již běžně dostupných zdrojů, lze toto hodnocení výrazně objektivizovat (KOUKAL, 2009). Mléčná farma generuje v každém časovém období značné množství dat. Jsou to na jedné straně např. údaje o spotřebě krmiv, steliv, inseminačních dávek, léčiv, dezinfekčního a ostatního materiálu. Na druhé straně ukazatele produkce a reprodukce: nádoje jednotlivých dojnic a celého stáda včetně složek mléka a jeho kvality, počty narozených telat, data o zapouštění a otelení, údaje o přesunech zvířat ve skupinách, brakování apod. (KOUKAL, 2009). Prof. Van Saun v roce 2005 v ČR seznamoval chovatele se systémem hodnocení a využívání faremních dat a především dostupných údajů z KU. Na základě jeho návštěvy jsme vytvořili vlastní program na filtraci a třídění těchto informací. Velmi dobré zkušenosti při práci s tímto programem nás vedly ke spoluúčasti na vývoji projektu Milk Profit Data (KOUKAL, 2009). V celém projektu hodnotíme pět oblastí rozhodujících pro nalezení nejslabších míst v procesu výroby mléka. Míst, která největší měrou zhoršují efektivitu produkce. Jsou to tyto oblasti (KOUKAL, 2009): Mléčná užitkovost vyjádřená dojivostí na krávu a den včetně mléčných složek Stav laktace, reprezentovaný průměrným počtem laktačních dnů Zdraví vemene, hodnocené počtem somatických buněk v mléce Reprodukce, vyjádřená procentem zabřezlých plemenic 26

27 Brakování, hodnocené procentem brakace Statistické zpracování dat a jejich vyhodnocení Statistické zpracování dat, jsem prováděl v programu Excel 2007 od společnosti Microsoft Office. Funkce PRŮMĚR = Aritmetický průměr charakterizuje hodnotu, okolo níž kolísají jednotlivé prvky souboru. Vypočítá se tak, že sečteme všechny hodnoty souboru a vydělíme je jejich počtem. Funkce MIN a MAX = Minimum udává nejnižší hodnotu souboru a maximum udává nejvyšší hodnotu souboru. Funkce SMODCH = Směrodatná odchylka je nejlepší a nejpoužívanější charakteristikou variability. Jde o kvadratický průměr odchylek, hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Vrátí směrodatnou odchylku základního souboru určenou z náhodného výběru. Směrodatná odchylka vyjadřuje, jak se hodnoty liší od průměrné hodnoty. Variační koeficient je relativní mírou variability a používá se k vzájemnému porovnávání variability různých souborů. Vypočítá se jako podíl směrodatné odchylky a z průměru (střední hodnoty) (DRÁPELA, 1999). 27

28 5 VÝSLEDKY 5.1 Vliv změny četnosti dojení na průběh laktace Vliv na krávy otelené v únoru Krávy, otelené v únoru byly, v době změny četnosti dojení minimálně 180 dní po otelení. Z grafu (Obr. 5) je patrné, že na tuto skupinu krav, neměla změna četnosti dojení žádný vliv a laktační křivka pokračovala nezměněně. Z tabulky (Tab. 1) lze vyčíst, že průměrná užitkovost proti předchozímu měsíci klesla v září o 4,12 l, v říjnu o 3,45 l a v listopadu o 4,52 l. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v srpnu a nejnižší v listopadu (ANONYM 2, 2013). Tab. 1: Statistická charakteristika krav otelených v únoru (n = 12). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) ,62 16,0 39,6 6,93 20, ,50 17,3 36,3 5,46 18, ,05 8,6 34,6 7,53 28, ,53 3,7 33,1 9,55 40,5 Dojivost (kg) Změna četnosti dojení 10 0 Datum KU Graf 1: Laktační křivka krav otelených v únoru. 28

29 Krávy, otelené v březnu, byly v době změny četnosti dojení minimálně 150 dní po otelení. Z grafu (Obr. 6) lze pozorovat, že u této skupiny krav nastal mírný měsíční pokles, který se záhy stabilizoval. Z tabulky (Tab. 2) lze vyčíst, že průměrná užitkovost proti předchozímu měsíci klesla v září o 4,11 l, v říjnu o 3,45 a v listopadu o 4,51 l. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v srpnu a nejnižší v listopadu (ANONYM 2, 2013). Tab. 2: Statistická charakteristika krav otelených v březnu (n = 20). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) ,09 16,5 45,6 7,40 21, ,37 12,3 43,1 7,10 23, ,49 9,3 40,6 7,81 29, ,63 6,6 38,2 7,79 32,4 Dojivost (kg) Změna četnosti dojení 10 0 Datum KU Graf 2: Laktační křivka krav otelených v březnu Vliv na krávy otelené v dubnu Krávy, otelené v dubnu, byly v době změny četnosti dojení minimálně 120 dní otelené. Z grafu (Obr. 7) lze pozorovat, že u této skupiny krav nastal mírný měsíční pokles již v červenci, což mohlo být nejspíše způsobeno přechodem dojení do nové dojírny. Při změně četnosti dojení došlo také k mírnému snížení produkce, který se ale opět záhy stabilizoval. Z tabulky (Tab. 3) lze vyčíst, že průměrná užitkovost proti předchozímu měsíci klesla v září o 4,29 l, v říjnu o 2,22 a v listopadu o 2,33 l. Je patrné, že krávy na změnu četnosti, která se odehrála 3. září, zareagovali rychle a pokles byl patrný už týden po změně při kontrole užitkovosti. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v srpnu a nejnižší v listopadu (ANONYM 2, 2013). 29

30 Tab. 3: Statistická charakteristika krav otelených v dubnu (n = 13). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) ,55 25,7 44,4 4,96 13, ,25 23,1 39,6 4,49 13, ,04 21,6 36,4 4,08 13, ,71 15,1 35,2 5,25 18, Změna četnosti dojení Dojivost (kg) Datum KU Graf 3: Laktační křivka krav otelených v dubnu Vliv na krávy otelené v květnu Krávy, otelené v květnu byly, v době změny četnosti dojení minimálně 90 dní po otelení a již byly za vrcholem laktace. Z grafu (Obr. 8) lze pozorovat, že u této skupiny krav nastal prudký pokles užitkovosti již před změnou četnosti dojení, což mohlo být patrně způsobeno začátkem sestupné fáze laktační křivky. Ovšem po změně četnosti došlo ještě k většímu poklesu užitkovosti, který se stabilizoval až na začátku listopadu. Z tabulky (Tab. 4) lze vyčíst, že průměrná užitkovost proti předchozímu měsíci klesla v září o 5,84 l, v říjnu o 5,83 l a v listopadu stoupla o 1,06 l. Sloupec minimum opět zobrazuje krávy s nejnižšími nádoji v daném měsíci. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v srpnu a nejnižší v listopadu (ANONYM 2, 2013). 30

31 Tab. 4: Statistická charakteristika krav otelených v květnu (n = 13). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) ,72 25,7 47,3 5,25 13, ,88 14,5 46,9 8,44 25, ,05 5,4 40,2 11,22 36, ,12 3,1 41,6 9,65 31, Změna četnosti dojení Dojivost (kg) Datum KU Graf 4: Laktační křivka krav otelených v květnu Vliv na krávy otelené v červnu Krávy, otelené v červnu, byly v době změny četnosti dojení minimálně 60 dní v laktaci a právě měly procházet vrcholem laktace. Z grafu (Obr. 9) lze ale pozorovat, že u této skupiny krav nastal pokles užitkovosti již v srpnu a při změně četnosti dojení se zvýšil. Po měsíci se opět ustálil, lze ovšem pozorovat, že krávy na změnu dojení zareagovaly velice rychle, jelikož se pokles projevil již týden po změně. Z tabulky (Tab. 5) lze vyčíst, že průměrná užitkovost proti předchozímu měsíci klesla v září o 5,26 l, v říjnu o 1,06 a v listopadu o 5,21 l. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v srpnu a nejnižší v listopadu (ANONYM 2, 2013). 31

32 Tab. 5: Statistická charakteristika krav otelených v červnu (n = 14). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) ,29 15,8 53,7 10,20 27, ,04 9,8 46,3 8,98 28, ,98 17,6 41,7 5,75 19, ,77 7,5 37,8 9,49 34, Změna četnosti dojení Dojivost (kg) Graf 5: Laktační křivka krav otelených v červnu Vliv na krávy otelené v červenci Krávy, otelené v červenci, byly v době změny četnosti dojení minimálně 30 dní v laktaci a zanedlouho měly procházet vrcholem laktace. Z grafu (Obr. 10) lze ale vidět, že u této skupiny krav nastal vrchol laktace již v srpnu a nadále začala užitkovost klesat což mohlo být nejspíše způsobeno změnou četnosti dojení. Z tabulky (Tab. 6) lze vyčíst, že průměrná užitkovost proti předchozímu měsíci klesla v září o 4,33 l, v říjnu o 0,49 a v listopadu o 3,83 l. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v srpnu a nejnižší v listopadu (ANONYM 2, 2013). Datum KU Tab. 6: Statistická charakteristika krav otelených v červenci (n = 15). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) ,07 19,1 55,3 9,21 21, ,75 25,5 46,5 6,61 15, ,27 20,5 46,2 8,07 23, ,44 13,7 41,6 9,43 29,5 32

33 50 Dojivost (kg) Změna četnosti dojení Graf 6: Laktační křivka krav otelených v červenci Vliv na krávy otelené v srpnu Krávy, otelené v srpnu, měly v době změny četnosti dojení méně než 30 dní v laktaci a měly by se nacházet ve vzestupné fázi laktace. Z grafu (Obr. 11) lze ale vidět, že u této skupiny krav nastal vrchol laktace již na začátku září a nadále začala užitkovost pozvolna klesat. Tento jev mohla nejspíše způsobit právě změna četnosti dojení. Z tabulky (Tab. 7) lze vyčíst, že průměrná užitkovost byla v září 40,83 l, v říjnu poklesla o 0,48 l a v listopadu poklesla o 1,54 l. Nejvyšší nádoj byl zaznamenán v září a nejnižší v říjnu (ANONYM 2, 2013). Datum KU Tab. 7: Statistická charakteristika údaje krav otelených v srpnu (n =11). Datum Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační KU (kg) (kg) (kg) odchylka koeficient (%) , ,4 4,25 10, ,35 31,5 46,3 4,90 12, ,81 36,3 46 2,97 7,5 33

34 50 Dojivost (kg) Změna četnosti dojení 0 Graf 7: Laktační křivka krav otelených v srpnu. 5.2 Vývoj somatických buněk Datum KU Zpracováním dat z mlékárny byly získány data vývoje somatických buněk za období od 7. března do 18. prosince roku V tabulce (Tab. 8) byly rozděleny data na hodnoty při četnosti dojení třikrát denně a dvakrát denně. Z těchto hodnot je patrné zvýšení průměrné hodnoty somatických buněk o cca SB/ml mléka. Ve sloupcích minimum a maximum vidíme hraniční hodnoty počtu somatických buněk. Nejvyššího maxima bylo dosaženo v první polovině prosince, což mohlo být způsobeno extrémně vysokým počtem výskytu mastitid. V grafu (Obr. 12) vidíme celý vývoj počtu somatických buněk za celé sledované období (ANONYM 3, 2013). Tab. 8: Základní statistické údaje o počtu SB v závislosti na četnosti dojení za období od března do prosince roku 2012 (v tis./ml mléka). Četnost dojení Průměr Minimum Maximum Směrodatná Variační (tis./ml) (tis./ml) (tis./ml) odchylka koeficient (%) Třikrát denně 181, ,69 18,47 Dvakrát denně 247, ,01 28,51 34

35 Množství SB (tis./ml mléka) Změna četnosti dojení Datum odběru vzorků Graf 8: Vývoj počtu somatických buněk v průběhu roku

36 6 DISKUSE 6.1 Vliv změny četnosti dojení na mléčnou produkci Uvádí se, že při uplatnění vícečetného dojení jsou dojnice v produkci vytrvalejší, mají lepší perzistenci laktace. Pozitivní účinek vícečetného dojení přetrvává i po návratu ke klasické frekvenci dojení dvakrát denně. V jiných studiích naopak nebylo zjištěno žádné přetrvávaní účinku vícečetného dojení po návratu k normální frekvenci dojení dvakrát denně (DOLEŽAL et al., 1999). Po redukci frekvence dojení z vícečetného zpět na dojení dvakrát denně bývá pozorován pokles v mléčné produkci. Pokles činil v 1. týdnu 11 % a v 2. týdnu 4 % (POOLE, 1982), jiný pramen uvádí v 1. týdnu po přechodu pokles 6 8 % (DOLEŽAL et al., 1999). Zpracované hodnoty (cca 15 % pokles) za první měsíc po změně četnosti dojení se tedy blíží hodnotám naměřeným POOLEM (1982). I v podmínkách českých chovů se zjistilo, že čím vyšší užitkovost, tím větší efekt vícečetného dojení. Sledované holštýnské dojnice byly rozděleny na tři skupiny podle počáteční denní dojivosti v 10 dnech laktace. Krávy s počáteční dojivostí nižší než 25 kg mléka zaznamenaly při dojení třikrát denně oproti dojení dvakrát denně zcela zanedbatelný rozdíl (cca 1,4 %). U skupiny krav s dojivostí do 35 kg mléka byl rozdíl již výraznější (cca 8,8 %), avšak nikoliv oslňující. Krávy s počáteční dojivostí vyšší než 35 kg však dosáhly velmi zajímavého rozdílu (cca 18,9 %). Tyto výsledky jednoznačně vypovídají o tom, že pozitivní vliv zvýšené četnosti dojení se výrazněji projevuje u krav s vyšší užitkovostí (DOLEŽAL, GREGORIADESOVÁ, 1998). Námi zpracované hodnoty mají velice podobné výsledky. Nejvíce se změna četnosti projevila u krav s nejvyšší denní produkcí mléka. U krav, které již byly v sestupné fázi laktace, se změna četnosti dojení prakticky neprojevila. Při vícečetném dojení bývá dosahováno vyššího vrcholu mléčné produkce (AMOS et al., 1985). Mezi dojením dvakrát a třikrát denně bývá rozdíl nejen ve vrcholu mléčné produkce, ale i v době jeho dosažení při vícečetném dojení bývá vrchol mléčné produkce dosahován později. (DOLEŽAL et al., 1999). 36

37 U naměřených dat, se také projevil dřívější vrchol laktace a ihned po změně četnosti začala laktační křivka klesat, což ale mohlo být způsobeno rychlým přechodem na dvoudenní dojení. 6.2 Vliv na množství somatických buněk Při změnách četnosti dojení se analyzuje i vztah mezi frekvenci dojení a obsahem somatických buněk v mléce, včetně četnosti výskytu onemocnění mléčné žlázy. Z výsledků jsou patrné rozdíly v počtu somatických buněk u skupin s dojením dvakrát a třikrát denně. Skoro všechny uzavřené laktace vedly při zvýšené četnosti dojení ke snížení počtu somatických buněk. Ze sledování rovněž vyplynulo, že i když se počet somatických buněk při dojení třikrát denně snížil až o 24 %, četnost výskytu klinického onemocnění vemena byla v obou skupinách nevýznamně rozdílná. Při sledování byl naměřen průměrný počet somatických buněk, při dojení dvakrát denně průměrných SB/ml mléka a při dojení třikrát denně průměrně SB/ml mléka (DOLEŽAL, 1999). Zpracováním výsledků bylo zjištěno, že po snížení četnosti dojení nastal pokles průměrného počtu somatických buněk v mléce o 26, 7 %, což koresponduje i s výsledky DOLEŽALA (1999). 37

38 7 ZÁVĚR V dnešní době se stále více využívá zvýšená čestnost dojení krav a to hlavně třikrát a čtyřikrát za den. Tato změna frekvence dojení má příznivý vliv na mléčnou produkci a na snížený výskyt nemocí mléčné žlázy. Naproti tomu, ale vyšší četnost dojení způsobuje vyšší počet nemocí končetin, horší zabřezávání krav a větší brakaci krav. Na farmě v Černé se ke změně četnosti dojení ze tří na dvakrát denně přistoupilo cca po 6 letech.. Důvodů změny bylo několik, mezi hlavní patřilo zlepšení zdravotního stavu končetin a ekonomická úspora prostředků. Změna se provedla rychle ze dne na den. První týden po změně byl pozorován na krávách vyšší neklid, projevující se vyšší nervozitou krav a jejich přešlapováním u odchozích vrat do dojírny. U sledovaných krav, které se otelily více než 120 dní před změnou četnosti dojení, nenastal žádný prokazatelný vliv snížení poklesu produkce mléka. U krav, které měli při změně četnosti dojení od 60 do 120 dní od otelení nastal poměrně výrazný pokles mléčné produkce. A u krav, které měli méně než 60 dní od otelení, nastal sice mírný pokles laktační křivky, ale zároveň dosáhly vrcholu laktace předčasně, což nejspíše ovlivnilo jejich celkovou produkci za celou laktaci. Množství somatických buněk zareagovalo na změnu četnosti dojení zvýšením jejich počtu o průměrných SB/ml mléka. Vývoj počtu somatických buněk byl stoupající, poté během 20 dní klesl o cca SB/ml, ale při dalším měření zase začal stoupat a ustálil se na hodnotách od do SB/ml mléka. Závěrem bakalářské práce můžeme konstatovat, že při přechodu z trojího dojení na dvojí dojení za den došlo k poměrně dramatickému poklesu denní produkce mléka od všech krav o cca 15 %. Nejvíce se pokles projevil na krávách, které byly na vrcholu laktace nebo těsně před vrcholem laktace. 38

39 8 POUŽITÁ LITERATURA ABRAMSON, S., DAGAN, B.: Vícečetné dojení a jeho vliv na produkci, zdravotní stav a kondici; Náš chov. Praha: Profi press s.r.o., 2009, č. 5, str , ISSN AMOS, H. E., KISER, T., LOEWENSTEIN, M.: Influence of Milking Frequency on Productive and Reproductive Efficiencies of Dairy Cows. Journal of dairy science, 1985, č. 68. ISSN BOUŠKA, J.:Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 186 str., ISBN DOLEŽAL, O.: Kde hledat rezervy při dojení krav; Náš chov. Praha: Profi press s.r.o., 2010, č. 2, str , ISSN DOLEŽAL, O., GREGORIADESOVÁ, J.: Můžeme si dovolit dojení třikrát denně u našich dojnic?; Náš chov. Praha: Profi press s.r.o., 1998, č. 12, str , ISSN DOLEŽAL, O., HANUŠ, O., HLÁSNÝ, J., JÍLEK, F., KVAPILÍK, J., MATOUŠ, E., PYTLOUN, J., VEGRICHT, J.: Mléko, dojení, dojírny; 1.vyd., Praha: Agrospoj, 2000, 241 str. DOLEŽAL, O., GREGORIADESOVÁ, J., ABRAMSON, S.: Vliv četnosti dojení na zdravotní stav, užitkovost a ekonomiku výroby mléka; Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, 50 str., ISBN DRÁPELA, K., ZACH, J.: Statistické metody I. (Pro obory lesního, dřevařského a krajinného inženýrství); 1. vyd., Brno: MZLU, 1999, str , ISBN HANUŠ, O., HERING, P., CHLÁDEK, G., ROUBAL, P., DUFEK, A., JEDELSKÁ, R., HEŘMAN, F.: Odhad složení mléka ze vzorků odebraných v rámci kontroly užitkovosti z ranního a večerního výdojku při trojím denním dojení s pevným intervalem; Výzkum v chovu skotu. Vědecký a odborný bulletin. s. r. o. Rapotín, 2011, č. 1, str , ISSN HERING, P., HANUŠ, O., DUFEK, A., SAMKOVÁ, E., JEDELSKÁ, R., KRÁLÍČEK, T., KOPECKÝ, J.: Odhad složení mléka v celodenním vzorku kontroly užitkovosti z dílčího výsledku ranního a večerního dojení u trojího dojení denně s variabilním intervalem; Českomoravská společnost chovatelů, Jihočeská univerzita 39

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů

Více

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle

Více

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 V roce 2014 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a

Více

Mléčná užitkovost skotu. cvičení

Mléčná užitkovost skotu. cvičení Mléčná užitkovost skotu cvičení Terminologie Laktace = úsek od otelení do zaprahnutí Normální laktace = laktace s řádným průběhem trvající 250 a více dnů, s minimální užitkovosti 2000 kg mléka Nenormální

Více

TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION

TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION TEMPERATURE EFFECT IN THE STABLE ON MILK YIELD OF HOLSTEIN COWS ON 2 nd LACTATION VLIV TEPLOTY VE STÁJI NA PRODUKCI MLÉKA HOLŠTÝNSKÝCH DOJNIC NA 2. LAKTACI Walterová L., Šarovská L., Chládek G. Ústav chovu

Více

Řízení stáda dojnic. pro zlepšení ekonomiky výroby mléka. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.

Řízení stáda dojnic. pro zlepšení ekonomiky výroby mléka. Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Řízení stáda dojnic pro zlepšení ekonomiky výroby mléka Ing. Mojmír Vacek, CSc., Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Kde hledat možnosti zlepšení ekonomiky

Více

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

Stacionární a mobilní dojírny, čekárny, robotizované dojení, chlazení mléka

Stacionární a mobilní dojírny, čekárny, robotizované dojení, chlazení mléka Stacionární a mobilní dojírny, čekárny, robotizované dojení, chlazení mléka Fakulta agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů Katedra speciální zootechniky Učební texty k předmětům zabývajícím se

Více

Selekční indexy v praxi. Josef Kučera

Selekční indexy v praxi. Josef Kučera Selekční indexy v praxi Josef Kučera Selekce Cílem selekce je výběr zvířat k produkci potomstva pro obměnu stáda nebo v celé populaci k produkci další generace zvířat na všech úrovních šlechdtelského programu

Více

1. Úvod. 4. doplněné vydání. V Hradištku dne 4.6.2007. Ing. Zdeněk Růžička. ředitel ČMSCH, a.s.

1. Úvod. 4. doplněné vydání. V Hradištku dne 4.6.2007. Ing. Zdeněk Růžička. ředitel ČMSCH, a.s. 1. Úvod Kontrola mléčné užitkovosti u krav v jednotlivých chovech je jedním ze základních chovatelských opatření, které slouží chovatelům a šlechtitelům, pro selekci zvířat, práci se stádem, a je zároveň

Více

- úhyn - převod do starší kategorie

- úhyn - převod do starší kategorie OBRAT STÁDA vyjadřuje kvantitativní vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a skupinami skotu stejný pro dojné a masné z obratu stáda je možné určit trvání pobytu a počet zvířat v jednotlivých kategoriích,

Více

Dotazník pro účastníky soutěže

Dotazník pro účastníky soutěže Vážená paní, vážený pane, Dotazník pro účastníky soutěže vyplněním a zasláním tohoto dotazníku vstoupíte do prvního vyhodnocovacího kola soutěže Mléčná farma roku 2015. Na jeho základě odborná komise vybere

Více

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují

Více

Manuál Unikátní sestavy

Manuál Unikátní sestavy Manuál Unikátní sestavy Obsah: Výběr zvířete Detail zvířete, základní Detail zvířete, KU Detail zvířete, reprodukce Kontrola užitkovosti Přehled stáje Rychlý přehled Výstrahy u krav v KU Přehled somatických

Více

Mléčná farma roku 2015

Mléčná farma roku 2015 Mléčná farma roku 2015 Současné \ Současné perspektivy šlechtění proti výskytu mastitid u dojeného skotu Ing. Ludmila Zavadilová, CSc. Oddělení genetiky a šlechtění hospodářských zvířat Mastitida u dojnic

Více

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU Odchov jalovic základ úspěchu Při odchovu telat a jalovic si musíme uvědomit, že náklady na jejich odchov

Více

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO Václav Kudrna VÚŽV Uhříněves, v.v.i. 2012 1 Otelení -> nízký příjem sušiny (energie) -> NEB Vypočítaná energetická bilance pro krávy v laktaci

Více

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá 2. 5. Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá Zemědělství 1. čtvrtletí V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy

Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy Systém automatického krmení pro VMS a jiné farmy Každý chovatel ví, že řádné krmení je základním předpokladem pro dosažení dobrého zdravotního stavu krav s vysokou užitkovostí a s dobrými reprodukčními

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015

ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE. Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015 ZDRAVOTNÍ STAV MLÉČNÉ ŽLÁZY PRVOTELEK V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Růžena Seydlová, PhD. MILCOM a.s. Praha duben 2015 Základní ukazatele z chovu dojnic rok stavy dojnic dojnice/stáj průměrná laktace 1. laktace

Více

Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT

Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT Dojnice SANO KONCEPT VÝŽIVY SKOT VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že vás zaujal Sano koncept výživy dojnic. Na následujících stránkách najdete důležité informace

Více

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění dojeného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Postupy při šlechtění Testování a posuzování vlastností zvířat Kontrola dědičnosti Šlechtitelské programy Šlechtění stád Testace

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

Ostatní onemocnění trávicího traktu

Ostatní onemocnění trávicího traktu Využití ostatních ukazatelů zdravotního stavu dojeného skotu pro odhad plemenných hodnot a selekci zvířat Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. V červnu tohoto roku se uskutečnila

Více

Inovativní postupy v chovu skotu s dopadem na jeho rentabilitu

Inovativní postupy v chovu skotu s dopadem na jeho rentabilitu Inovativní postupy v chovu skotu s dopadem na jeho rentabilitu Tomáš Hrůša (c) AGRO-partner, s.r.o. 1 Obsah prezentace - O firmě AGRO-partner - Jednotlivé produkty: - Přihrnovač Lely Juno - GreenStall

Více

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma. Mirošov Podnik: Příkosická zemědělská a. s. Mléčná farma hospodaří na ploše zhruba 2000 ha v rokycanském okresu. Pěstuje se obilí, řepka a pícniny. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v podestýlané stáji

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák

Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák Ing. Antonín Lopatář, MVDr. Miroslav Novák www.milkprogres.cz Struktura nákladů při výrobě mléka 2012 Ukazatel Na krmný den (Kč) Na litr mléka (Kč) Procento nákladů Krmiva 77,90 3,78 41,3 Pracovní náklady

Více

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou 31. 10. 2013 Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou Zemědělství 3. čtvrtletí 2013 Ve 3. čtvrtletí 2013 bylo vyrobeno 112 995 tun masa (meziročně +0,4 %), z toho 15 815 tun hovězího (+1,4 %),

Více

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA?

JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA? Stanislav Staněk odd. technologie a techniky chovu hospodářských zvířat ve spolupráci s: doc. Ing. Oldřichem Doležalem, DrSc. a Ing. Vojtěchem Zinkem JAK LÉPE A EFEKTIVNĚ ODCHOVÁVAT TELATA? Co chcete sdělit?

Více

Kombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Kombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu : Plemena strakatá horská : překřížením původních evropských plemen býky simenského, bernského plemene

Více

NÍZKONÁKLADOVÉ INOVAČNÍ PRVKY V CHOVU SKOTU TECHAGRO BRNO,DUBEN 2014. doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.

NÍZKONÁKLADOVÉ INOVAČNÍ PRVKY V CHOVU SKOTU TECHAGRO BRNO,DUBEN 2014. doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. NÍZKONÁKLADOVÉ INOVAČNÍ PRVKY V CHOVU SKOTU TECHAGRO BRNO,DUBEN 2014 doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc. INVESTIČNĚ NÁROČNÁ ZAŘÍZENÍ DO STÁJÍ nové tvary stranových boxových zábran automatické krmné soustavy

Více

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla

Zvyšující se produkce mléka přináší stále větší problémy především v oblasti výživy dojnic a v ekonomice výroby mléka. Ještě před dvěmi lety byla AgroKonzulta Žamberk s.r.o. Klostermanova ul. 1258, 564 01 Žamberk Tel.: 465 676767 Fax: 465 676700 E-mail:mikyska@ agrokonzulta.cz E-mail: vyziva@ agrokonzulta.cz Ing. František Mikyska Problémy ve výživě

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

PRAKTICKÁ ŠKOLA ŘÍZENÍ MLÉČNÉ FARMY POPIS PROJEKTU, CÍLE PROJEKTU

PRAKTICKÁ ŠKOLA ŘÍZENÍ MLÉČNÉ FARMY POPIS PROJEKTU, CÍLE PROJEKTU POPIS PROJEKTU, CÍLE PROJEKTU Hlavní vzdělávací program projektu je rozdělen na tyto segmenty: ekonomika výroby mléka, optimalizace tržeb, struktura výdajů (rozhodující výdaje a jejich hodnocení), nástroje

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků

Více

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT 30. 7. 2013 NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT Zemědělství 2. čtvrtletí 2013 Celková výroba masa ve 2. čtvrtletí 2013 dosáhla 111 968 tun a byla meziročně nižší u všech druhů, u hovězího

Více

CHOVNÝ CÍL A STANDARD

CHOVNÝ CÍL A STANDARD SVAZ CHOVATELŮ Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU CHOVNÝ CÍL A STANDARD ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU b ř ezen 2012 1 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších pěti

Více

Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS

Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS S t ř e d n í š k o l a s t a v e b n í J i h l a v a Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS 09. ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY ČÁSTI STAVEB PRO CHOV SKOTU Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava

Více

Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Přenos embryí skotu v České republice v roce 2007 V ý r o č n í z p r á v a Květen, 2008 Vypracovala: Ing. Jiřina Petelíková,CSc. Metoda ET u skotu v České republice

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Hustopeče. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. a kolektiv Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.

Hustopeče. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. a kolektiv Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D. a kolektiv Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i. 4. 11. 2016 Hustopeče ŘÍZENÍ STÁDA GENETIKA USTÁJENÍ A CHOVNÉ PROSTŘEDÍ ZDRAVÍ ZVÍŘATÍ VÝŽIVA 1 » Šlechtění na vysokou

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

Využití přirozených obranných mechanismů vemene v boji proti vzniku mastitid

Využití přirozených obranných mechanismů vemene v boji proti vzniku mastitid Využití přirozených obranných mechanismů vemene v boji proti vzniku mastitid Jana Jelínková 10.května 2012, Větrný Jeníkov Dojící technologie Dojení - postupy Hygiena, dezinfekce.. Mastitis Typ a hygiena

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2015

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2015 Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2015 V roce 2015 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a

Více

MVDr. Zbyněk Semerád 3.12.2014

MVDr. Zbyněk Semerád 3.12.2014 MVDr. Zbyněk Semerád 3.12.2014 Infekční bovinní rinotracheitida Infekční bovinní rinotracheitida (IBR) je vysoce infekční onemocnění respiračního traktu vyvolané bovinním herpesvirem a projevuje se u skotu

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

VLIV SYSTÉMU CHOVU DOJNIC NA EKONOMIKU VÝROBY MLÉKA INFLUENCE OF DAIRY COWS BREEDING SYSTEM ON THE ECONOMICS OF MILK PRODUCTION.

VLIV SYSTÉMU CHOVU DOJNIC NA EKONOMIKU VÝROBY MLÉKA INFLUENCE OF DAIRY COWS BREEDING SYSTEM ON THE ECONOMICS OF MILK PRODUCTION. VLIV SYSTÉMU CHOVU DOJNIC NA EKONOMIKU VÝROBY MLÉKA INFLUENCE OF DAIRY COWS BREEDING SYSTEM ON THE ECONOMICS OF MILK PRODUCTION Petr Kopeček Anotace: Na základě provozně-ekonomických podkladových údajů

Více

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím

Více

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII Tabulky sestavili a textem doplnili: Dimitrij Choma, Ing., DrSc., emeritní profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Josef Šenfeld, Ing., poslanec Parlamentu

Více

Laboratorní analýzy mléka z hlediska přesnosti a správnosti výsledků

Laboratorní analýzy mléka z hlediska přesnosti a správnosti výsledků Laboratorní analýzy mléka z hlediska přesnosti a správnosti výsledků - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Akreditovaný režim laboratoří - - - - - - - -

Více

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 HOLŠTÝN. Farma: Podnik: DV Batelov. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.cz

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 HOLŠTÝN. Farma: Podnik: DV Batelov. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.cz Batelov Podnik: DV Batelov Družstvo vlastníků v Batelově hospodaří na 300 ha zemědělské půdy v jihlavském okresu, kraji Vysočina. Na farmě v současnosti chovají 350 holštýnských krav, dojí se jich asi

Více

Výroba mléka v roce 2012

Výroba mléka v roce 2012 Výroba mléka v roce 2012 Jindřich Kvapilík, 1 ; Jan Syrůček 1, Jiří Burdych 1,2 1 VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, 2 VVS Verměřovice, s. r. o. Souhrn Přes mírný pokles stavů dojnic se v letech 2010 až

Více

Ekonomické hodnoty znaků masného skotu

Ekonomické hodnoty znaků masného skotu Ekonomické hodnoty znaků masného skotu Krupa E., Wolfová M., Wolf, J., Krupová, Z. I Výzkumný Ústav Živočišné Výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Obsah přednášky Celková plemenná hodnota Co to je Ekonomická

Více

Šlechtitelský program plemene highland

Šlechtitelský program plemene highland Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno

Více

Ekonomika výroby mléka a záněty mléčné žlázy krav

Ekonomika výroby mléka a záněty mléčné žlázy krav Ekonomika výroby mléka a záněty mléčné žlázy krav Jindřich Kvapilík Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha - Uhříněves Několik ukazatelů produkce mléka 1 Soběstačnost ve výrobě mléka v EU (%) %

Více

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ 3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková

Více

Ing. Antonín Lopatář

Ing. Antonín Lopatář Ing. Antonín Lopatář Zpracování dat z historie až po současnost 1980 EC 1027 2012 vše se zmenšilo Co potřebuje chovatel vědět Kolik mohou jeho krávy dojit a co se s tím dá dělat? Kde a kolik mléka chybí

Více

Manuál Manuál VeeManager verze: 02-2015

Manuál Manuál VeeManager verze: 02-2015 Manuál Obsah: Výběr zvířete Detail zvířete, základní Detail zvířete, KU Detail zvířete, reprodukce Detail zvířete, karta zvířete Kontrola užitkovosti Přehled stáje Rychlý přehled Výstrahy u krav v KU Přehled

Více

Den mléka 2004, 17.5.2004. Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU Praha

Den mléka 2004, 17.5.2004. Katedra chovu skotu a mlékařství, AF, ČZU Praha Vitamín E, selen, zinek a metionin, zbraň proti zánětům vemene a vysoké hladině somatických buněk v mléce. Vitamin E, selenium, zinc and metionin, weapon against rapture of udder and high level of body

Více

ODDĚLENÉ USTÁJENÍ PRVOTELEK?

ODDĚLENÉ USTÁJENÍ PRVOTELEK? ODDĚLENÉ USTÁJENÍ PRVOTELEK? ÚVOD Prvotelkové stáje byly ještě před 2lety nedílnou součástí našich chovů. Měly své přednosti, měly své nedostatky. S odstupem času se jeví, že dobře provozované prvotelkové

Více

POSTUP PRO NASTAVENÍ PODTLAKU PŘI DOJENÍ VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC

POSTUP PRO NASTAVENÍ PODTLAKU PŘI DOJENÍ VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC Metodika pro praxi Metodický list 05/07 SKOT - DOJNICE POSTUP PRO NASTAVENÍ PODTLAKU PŘI DOJENÍ VYSOKOUŽITKOVÝCH DOJNIC I. Cíl metodiky Návrh postupu pro nastavení velikosti pracovního podtlaku pro dojení

Více

Genetické hodnocení rodní? Josef Kučera

Genetické hodnocení rodní? Josef Kučera Genetické hodnocení národní nebo mezinárodn rodní? Josef Kučera Legislativa Plemenářský zákon Pověřená osoba zajišťuje ve spolupráci s uznaným chovatelským sdružením Pravomoc a zodpovědnost uznaného chovatelského

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Výskyt volných mastných kyselin v nakupovaném mléce a ve vzorcích z KU Ing. Pavel Kopunecz, ČMSCH VMK Mastné kyseliny uvolněné z tukových kuliček, v tukové složce kravského mléka 70 % nasycených mastných

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. září 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1. 8. 2016 do 31. 8. 2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 29. července 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce mléka v ČR bylo za období od 1.6.2016 do 30.6.2016 dodáno registrovaným prvním kupujícím

Více

THE EFFECT OF PHASE OF LACTATION ON SOME MILK PRODUCTION PARAMETERS IN HOLSTEIN COWS (FIRST CALVERS)

THE EFFECT OF PHASE OF LACTATION ON SOME MILK PRODUCTION PARAMETERS IN HOLSTEIN COWS (FIRST CALVERS) THE EFFECT OF PHASE OF LACTATION ON SOME MILK PRODUCTION PARAMETERS IN HOLSTEIN COWS (FIRST CALVERS) VLIV STÁDIA LAKTACE NA VYBRANÉ MLÉČNÉ UKAZATELE HOLŠTÝNSKÝCH DOJNIC NA PRVNÍ LAKTACI Čejna, V., Chládek,

Více

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100

Více

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013

2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013 2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo

Více

Tuk, Bílkovina, Laktóza, (g/100g, %) Somatické buňky,

Tuk, Bílkovina, Laktóza, (g/100g, %) Somatické buňky, Kompletní rozbory mléka Využívání výsledků rozborů z KU Zjištění plemenné hodnoty Sledování zdravotního stavu (mléčných žláz) dojnic Kontrola výživného stavu dojnic Základní druhy rozborů Tuk, Bílkovina,

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Zdeňka Veselá Oddělení šlechtění hospodářských zvířat VÚŽV 25.9.2012, Skalský Dvůr INTERBEEF Příklady genetického hodnocení masného skotu v některých členských

Více

5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ)

5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ) Druhy poměrných čísel. Poměrná čísla intenzity Aleš Drobník strana 1 5.2 DRUHY POMĚRNÝCH ČÍSEL (UKAZATELŮ) Poměrná čísla (poměrné ukazatele) dělíme dle jejich vzniku na: 1. Poměrná čísla intenzity (hustoty).

Více

Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly

Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly 1. 2. 2016 Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly Zemědělství 4. čtvrtletí a rok 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 bylo vyrobeno 113 570 tun masa. Produkce hovězího masa se meziročně zvýšila o 8,0 %, vepřového

Více

Mléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Mléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Mléčná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Plemena skotu Nejvíce zvířat v Asii a Americe, stavy skotu v Evropě tvoří přibližně 9 %, populace skotu = 300-350 plemeny (mléko,

Více

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. prosince 2016 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 11. 2016 do

Více

Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti

Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti Popis modelu pro odhady PH mléčné užitkovosti Zvířata zařazená do hodnocení V modelu plemene H jsou hodnoceny krávy s podílem krve H nebo 75% a výše. V modelu plemene C jsou hodnoceny krávy s podílem krve

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS

ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS ANALÝZA STRUKTURY A DIFERENCIACE MEZD ZAMĚSTNANCŮ EMPLOEE STRUCTURE ANALYSIS AND WAGE DIFFERENTIATION ANALYSIS Pavel Tomšík, Stanislava Bartošová Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou struktury zaměstnanců

Více

Provozní a ekonomické ukazatele výroby mléka v ČR v letech 2006 až 2015

Provozní a ekonomické ukazatele výroby mléka v ČR v letech 2006 až 2015 Provozní a ekonomické ukazatele výroby mléka v ČR v letech 2006 až 2015 Ing. Jan Syrůček 1 ; Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc. 1 ; Ing. Jiří Burdych, MBA 1,2 1 VÚŽV, v. v. i., Praha Uhříněves; 2 VVS Verměřovice,

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

Tab. 3 Délka servis periody u skupin krav dojených jedenkrát a dvakrát denně Pramen

Tab. 3 Délka servis periody u skupin krav dojených jedenkrát a dvakrát denně Pramen Tab. 1 Rozdíly v produkci a složkách mléka při dojení krav dvakrát a jednou denně (%) Pramen výsledky mléko (%) tuk bílkoviny (1) 2002 vlastní -32 1) a -25 2) +0,06 1) a +0,26 2) (%) +0,15 1)2) (%) (2)

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

ZMĚNY VE SPOTŘEBĚ POTRAVIN V DOMÁCNOSTECH ZEMĚDĚLCŮ

ZMĚNY VE SPOTŘEBĚ POTRAVIN V DOMÁCNOSTECH ZEMĚDĚLCŮ ZMĚNY VE SPOTŘEBĚ POTRAVIN V DOMÁCNOSTECH ZEMĚDĚLCŮ Dana Žídková Katedra zemědělské ekonomiky, PEF,Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6 - Suchdol Anotace: Příspěvek informuje o změnách, které nastaly

Více