MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2007 ROMANA ZEMANOVÁ

2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vybrané etologické aspekty dojení krav Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. Jiří Žižlavský, DrSc. Vypracovala: Romana Zemanová Brno 2007

3 Zadání vložím

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma. vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis diplomanta

5 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce panu prof. Ing. Jiřímu Žižlavskému, DrSc. za odborné vedení a cenné připomínky, které mi při řešení diplomové práce poskytoval.

6 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá etologií dojnic při vstupu do dojírny. Cílem bylo sledovat pořadí nástupu krav do dojírny. Při tom byla současně sledována produkce mléka, pořadí laktace, původ a délka pobytu dojnice ve skupině. Do sledování byly zapojeny 4 skupiny krav holštýnského plemene dojnic na ŠZP Žabčice. Celkový počet pozorování byl 16 a to vždy při večerním dojení. Získané údaje byly zpracovány variační statistikou a graficky. Bylo zjištěno, že některé dojnice udržují své pořadí při každém vstupu do dojírny, jiné chodí nepravidelně v různých částech skupiny. Nebyla prokázána žádná statistická závislost mezi pořadím nástupu a dojivostí krav. Dále bylo zjištěno, že původ dojnice, pořadí laktace a délka pobytu ve skupině nemají žádný vliv na řazení dojnic do dojírny. Klíčová slova : welfare, etologie, dojnice, dojírna ABSTRACT This diploma work deals with dairycows ethology in a parlour. The observation of the order of entrance into the parlour was my main aim. At the same time I was monitoring milk production, the order of lactation, the origin and the length of dairycow stay in a group. There were 4 groups of dairycows of Holstein that was monitored on ŠZP Žabčice. Total number of observations was 16, always during evening milking. Collected data was processed through statistics and graphs. I have found out that some dairycows keep their order every time they enter into the parlour, the others go sporadically in a different part of group. Any statistical dependence between the order of entrance and the milk yield wasn t discovered. Then I have discovered that the origin, the order of lactation and the length of stay in a group have no impact on dairycows sequencing into the parlour. Passwords : welfare, ethology, dairycows, parlour

7 OBSAH 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Význam welfare a etologických aspektů v chovu skotu Kriteria hodnocení úrovně chovu z hlediska welfare Možnosti sledování etologických projevů a jejich význam Etologické projevy krav v procesu získávání mléka dojením Sociální chování Chování dojnic při dojení MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Charakteristika ŠZP Žabčice Chov dojnic Metodika etologického sledování VÝSLEDKY A DISKUZE ZÁVĚR PRÁCE SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHA

8 1. ÚVOD Živočišná výroba je významnou součástí zemědělství. Jejím základním posláním je produkce potravin živočišného původu a produkce surovin pro průmyslová odvětví. Stejně velký význam má však živočišná produkce i z hlediska tržeb, zvlášť u drobných a středních zemědělců, jmenovitě v horských chudších krajích, představuje převážnou část tržby a hospodářských prostředků. Mezi nejvýznamnější odvětví zemědělství České republiky patří chov skotu se svým nezastupitelným místem ve výrobě potravin. Za rovnocenné produkci potravin jsou však považovány i další funkce chovu skotu. S nutností respektovat ekologická hlediska se zvyšuje význam chovu skotu při udržování trvalých travních porostů v přirozeném a kulturním stavu zejména v horských a podhorských regionech. Ve všech oblastech má chov skotu pozitivní vliv na úrodnost půdy, nezanedbatelný význam má i z hlediska zabezpečení relativně stálých příjmů zemědělských podniků a při vytváření a udržení pracovních míst. Chov dojeného skotu se v dnešní době neobejde bez kvalitního technického zázemí, které pro farmáře představuje možnost automatizace většiny procesů, se kterými přichází ve stádě denně do styku. Chovatelé se stále více zaměřují na kvalitu produkce, minimalizaci nákladů a také na welfare. Welfare zvířat formuluje zásady chovu nezbytné k zachování života i zdraví zvířat (fyziologické potřeby), tak i k zajištění optimální pohody (psychické potřeby). Se vzrůstající užitkovostí dojnic v ČR se v posledních letech mění jejich fyziologické potřeby (větší rozměry, intenzívnější metabolismus), především však stoupá citlivost jejich organismu na zajištění psychických potřeb. To má bezprostřední vliv na užitkovost, zdraví a ekonomiku chovu. Jedním ze základních předpokladů úspěšného chovu skotu ve velkovýrobních podmínkách je respektování nároků zvířat a v souvislosti s tím i vytváření takového životního prostředí, které dává předpoklady pro dosažení vysoké užitkovosti. Welfare hospodářských zvířat je stálým problémem mnoha současných společností, otázky welfare zvířat se řeší pomocí etologických sledování chování. Tato 7

9 diplomová práce má za cíl provést etologické sledování dojnic v dojírně a následný rozbor vybraných etologických aspektů dojení krav. 8

10 2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo sledovat pořadí nástupu krav do dojírny. Při tom byla současně sledována produkce mléka, pořadí laktace, původ a délka pobytu dojnice ve skupině. Celkový počet pozorování byl 16 a to vždy při večerním dojení. Pozorování bylo prováděno na ŠZP Žabčice u holštýnského plemene dojnic. Získané údaje byly zpracovány variační statistikou a graficky. 9

11 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Význam welfare a etologických aspektů v chovu skotu Současně se změnou orientace na zvýšenou ochranu životního prostředí dochází v poslední době v zemědělsky vyspělých zemích Evropské unie i na otázky související se zásadními etickými i humánními hledisky zemědělských produkčních procesů, které směřují k zajištění fyzické i biologické ochrany hospodářských zvířat, a to s cílem dosáhnout jejich druhově přirozené životní pohody a pohodlí ( Bílek, 2002). Chovy hospodářských zvířat s intenzivní produkcí jsou často i neprávem kritizovány za to, že nedostatečně respektují potřeby zvířat z hlediska welfare. Welfare formuluje zásady chovu nezbytné jak k zachování života a zdraví zvířat, tak i k zajištění optimálních psychických potřeb. Nejedná se jen o splnění základních podmínek života a zdraví, ale předpokládá se i ochrana před fyzickým i psychickým strádáním a týráním ( Průšová, 2006). Bílek (2002) uvádí, že k dosažení životní pohody v chovech zvířat je třeba vytvořit takové podmínky, které zajistí požadavky stanovené Britskou radou pro ochranu hospodářských zvířat (Farm Animal Welfare Council FAWC). Bylo stanoveno pět svobod, které musí být dodržovány: 1. Odstranění hladu, žízně a podvýživy 2. Odstranění fyzikálních a tepelných faktorů nepohody 3. Odstranění příčin vzniku bolesti, zranění a nemoci 4. Možnost projevů normálního chování 5. Odstranění strachu a deprese Absolutní dosažení všech pěti svobod je v praktických podmínkách nereálné, jsou dokonce do určité míry vzájemně neslučitelné. Např. naprostá volnost v chování neumožňuje u žádného druhu zvířat dosažení optimální hygienické úrovně. Z toho vyplývá i nutnost vyloučit jednostranný přístup k hodnocení. Např. chovatelé preferují produkční hlediska 1. a 3. kritérium, ochránci zvířat pak hlediska etologická 10

12 kritérium 4. a 5. Komplex všech pěti kritérií vytváří soubor pravidel umožňujících hlubší poznání faktorů, které se podílejí na vytváření pohody zvířat. Zvířata sama vnímají pohodu jinak než lidé. Názor větší části populace však nevychází z hlubokých teoretických znalostí a zkušeností, které je možné získat především při pravidelném každodenním kontaktu se zvířaty Kriteria hodnocení úrovně chovu z hlediska welfare Na základě průzkumu a zkušeností z mnoha desítek stájí a farem byla pracovištěm Výzkumného ústavu živočišné výroby Uhříněves stanovena následující kritéria hodnocení úrovně chovu z hlediska welfare: 1. Přístup k čerstvé pitné vodě a krmivu. Krmná dávka odpovídající fyziologickým potřebám zvířat Průšová (2006) uvádí, že krávy zkonzumují v závislosti na dojivosti, vlhkosti krmné dávky a teplotě prostředí l vody denně. Nahromadění zvířat kolem napajedla není dobrým znamením o splnění tohoto požadavku. Dojnicím by nemělo činit potíže dostat se k vodě. Krávy mají mezi sebou určitou sociální strukturu. Pokud je pro určitou skupinu k dispozici pouze jedno napajedlo, dokáže dominantní kráva po značnou část dne ostatním kravám znemožňovat k němu přístup. Výrazně poklesne příjem vody a s ním i příjem sušiny krmné dávky. Ve stáji by mělo být tolik vody a tolik prostoru kolem, aby mohlo být napájeno současně 15 20% stáda. V zimě patří k žádoucímu komfortu možnost temperování vody. Napajedla mají umožnit přirozený způsob pití, tj. z volné hladiny. Technické řešení napajedel má eliminovat možnost znečištění vody zakalením. Napajedla by měla být alespoň dvakrát denně kontrolována a podle potřeby čištěna (Kalousová, 2003). Z hlediska výživy zvířat je příjem živin a dostatečný přísun energie v krmné dávce jeden z nejdůležitějších předpokladů pro vysokou mléčnou užitkovost a dobrý zdravotní stav dojnic. Zabezpečení nutričních požadavků je jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné realizace jejich genofondu. V současné době přestalo být i 11

13 v našich chovech problémem zabezpečení potřebnými dusíkatými látkami, mineráliemi a vitamíny. Naopak stálým problémem, hlavně z fyziologického hlediska, zůstává zajištění potřebné energie v 1. fázi laktace, kdy se dojnice. vzhledem k rychle narůstající mléčné užitkovosti a pomaleji se stupňující spotřebě krmiv, dostávají do negativní energetické bilance. Technologie krmení dojnic musí respektovat zásady, které zajišťují mechanické a fyziologické nasycení a zabezpečí normální činnost trávicího ústrojí, a to především zajistit stabilní prostředí v bachoru. Dalším aspektem welfare ve výživě dojnic je tvar a technologické řešení žlabového tělesa. To spočívá v dodržení základních parametrů, umožňující v prvé řadě snadný přístup zvířat ke krmivu. Důležité je i to, aby dojnice měla i vizuální kontakt s krmným stolem nebo žlabem. Výška požlabnice by neměla umožňovat škrcení krku dojnic, výška dna žlabu, oproti úrovni předních končetin, by měla být minimálně 7 10 cm, lépe však 12 cm. Výška kohoutkové žlabové zábrany by měla činit 110 cm u krav do 650 kg živé hmotnosti a více než 115 cm u krav nad 650 kg živé hmotnosti. Flexibilní předsazení této zábrany mimo osu požlabnice je další výhodou umožňující lepší příjem krmiva. Ke krmnému žlabu patří i předpožlabnicový schůdek. Má své nesporné výhody, i když není nezbytností. Z výhod je nutné uvést snížení migrace zvířat u žlabu, omezení možnosti zakálení krmiva, oddělení žlabového tělesa od znečištěného krmiva, ale i pozitivní přesun těžiště do polohy. která je krávě příjemná. pokud se na žlabovém tělese nevyskytují žádné ostré výstupky, hrany apod., pak takovýto žlab je k dojnicím přátelský ( Průšová, 2006). Kalousová (2003) vysvětluje, že přístup ke krmivu musí mít dojnice trvalý, přičemž z hlediska welfare není důležité, jsou-li jadrná krmiva podávána ve směsné krmné dávce, či individuálně v automatických krmných boxech. Nemusí být dodržen poměr počtu ustájených dojnic k počtu míst u žlabu 1:1, ale důležitá je větší frekvence zakrmování (3 4krát denně) a častější přihrnování. Tento požadavek nabývá na důležitosti zvláště při letních vedrech. 12

14 2. Sociální aspekty pohody zvířat, možnost pohybu a uplatnění specifických zvyků a modelů chování. Tato zásada předpokládá volné ustájení. Kromě možnosti pohybu po chodbách mezi boxy a v krmišti je vhodné, mají-li dojnice přístup do výběhu. Kromě uplatnění sociálních aspektů má pobyt ve výběhu neméně důležité i aspekty zdravotní. Do tohoto kritéria patří i možnost ustájení ve volných porodních kotcích v době telení (Kalousová, 2003). Mikšík a Žižlavský (1999) uvádějí, že i když mají krávy možnost, pohybují se relativně málo. Veškerý pohyb spočívá v podstatě v cestách ke krmení, dojení, příp. k odpočinku. Celková doba připadající na pohyb představuje 3-4% z celkového času. Měřeno vzdáleností, kráva v podmínkách volného ustájení ujde za celý den vzdálenost cca 200 až 300 m. Bílek (2002) upozorňuje, že pro realizování sociálních vazeb a vrozených modelů chování je nutné vzít v úvahu, že skot je sice zvíře stádové, ale zároveň distanční, které si za normálních okolností a pokud mu to prostorové podmínky umožňují, zachovává odstup i od jedinců téhož stáda (období telení). Uvádí, že dospělé zvíře stojící nebo volně se pohybující např. na pastvině dodržuje odstup min. 2 metry, při odpočinku vleže se tato vzdálenost zkracuje až na 0,5 metru. Ve stísněných podmínkách ve stáji si zachovávání odstupu vyžadují (případně vynucují) zvláště dominantní jedinci, nejvýše postavení v hierarchii stáda. Proto je žádoucí pamatovat při volném ustájení na to, aby se jedinci s nižším postavením (submisivní) měli možnost vyhnout, couvnout, popřípadě uhnout. Každá samostatná sekce by proto měla mít variantně (tj. alespoň dva) průchody mezi řadami boxů, průchody do výběhu, do krmiště, alespoň dva napájecí žlaby, popřípadě automatické krmné boxy na jadrné krmivo. Dominantní jedinec může být natolik agresivní, že může blokovat přístup k uvedeným zařízením. Debrecéni a Sidor (1988) uvádějí, že určitou pohodu zvířat signalizuje také výskyt komfortního chování. U skotu má převážně hygienický smysl a zahrnuje olizování, drbání, tření, slunění, válení na zemi, apod. Důležitou úlohu má též škrábání se (tření) o drsný povrch pevných předmětů, hlavně o ohrady, stěny, stromy apod. Ve stájích je proto důležité nainstalovat speciální pomůcky drbací kartáče, pomocí kterých si skot může uspokojit svoji potřebu o očistu povrchu těla. 13

15 3. Zajištění vhodného mikroklimatu, osvětlení a větrání Patří sem zajištění rozmezí teplot v rámci zóny tepelné neutrality, zamezení nadměrné rychlosti proudění vzduchu v zimním období, nadměrné relativní vlhkosti vzduchu a obsahu škodlivých plynů. Vzhledem ke značnému nárůstu užitkovosti dojnic v ČR (intenzita metabolismu a tvorba odpadního tepla) jsou větším problémem vysoké teploty ve stájích v letním období než nízké v zimním období (Kalousová, 2003). Rosecká a Štolc (2003) uvádějí, že vysoká vlhkost vzduchu ve stáji (75 % a více) nepříznivě ovlivňuje celkový stav zvířat, nízká vlhkost (60 70 % relativní vlhkosti) má naopak příznivý vliv z hlediska hygieny prostředí. Vysoká prašnost prostředí je na závadu zdravotnímu stavu zvířat (zejména častější výskyt nemocí dýchacích orgánů). Podle Kalousové (2003) se osvědčilo přirozené větrání a ustájení v polootevřených přístřešcích, eventuálně ve stájích s protiprůvanovými sítěmi či lépe shrnovacími plachtami místo části stěn. Úloha dostatečného osvětlení ve stáji, jak vyplývá z nejnovějších poznatků, nebyla dosud plně doceněna. Samostatnou kapitolou je osvětlení dojírny. Až na vzácné výjimky není dosahováno požadovaných alespoň 200 Lx tam, kde je to nejpotřebnější z hlediska kvality práce a hygieny zraku dojičů, to je, jak upozorňují uhříněveští výzkumníci, v oblasti vemen dojených krav. Přitom stačí snížení svítidel nad středovou pracovní chodbu dojičů. 4. Vhodné řešení boxů, podlah, povrchu a konstrukce technologických zařízení z pohledu ochrany před bolestí, zraněním a při zajištění pohody zvířat. Optimálním řešením je ustájení ve volně přístupných nastýlaných boxech zajišťujících pohodlný odpočinek, nerušenou intimitu i možnost pohybu podle vlastní volby. Technické řešení musí zabezpečit hladký povrch zábran, znemožnit uváznutí končetin či hlavy. Je nutné vzít v úvahu, že s růstem užitkovosti vzrostly i rozměry chovaných dojnic, což vyžaduje i větší rozměry boxů, ale i chodeb. Podlahoviny pohybových chodeb včetně přístupových cest do dojírny, musejí být dostatečně drsné, 14

16 aby zvířata neuklouzla a nezranila se. Drsnost povrchu má být celoplošná, dodatečné rýhování betonového povrchu je pouze nouzovým řešením (Kalousová, 2003). Podle Konopáska a Wiedermana (1994) je předpokladem ke zlepšení celkové úrovně welfare včetně zdravotního stavu dojnic robotizované dojení. To je především v souvislosti s možností zlepšení zdravotního stavu vemene (včasné automatické rozpoznání vzniku mastitidy přes signalizaci zvýšené elektrické vodivosti mléka) a včasného rozpoznání onemocnění v souvislosti s automatickým zjištěním zvýšené teploty mléka i tělesné teploty. Kunc a Knížková (1996) vysvětlují, že pohodu zvířat v dojírně ovlivňuje nejen dojící technika, která musí odpovídat fyziologickým požadavkům dojnic, ale také mikroklimatické podmínky a lidský faktor. Porovnávali welfare zvířat ve vybraných typech dojíren (side by side 2 x 16, autotandem 2 x 4, rybinová dojírna 2 x 10 a autotandem 2 x 5) a to ze tří hledisek: - délka pobytu dojnic v dojírně (časový snímek dojení) - četnost stresových projevů (močení, kálení, kopání) - mikroklima v dojírně Z provedených sledování dospěli k následujícím závěrům: a) z hlediska délky pobytu zvířat v dojírně Pro zachování welfare zvířat je nejlepší co možná nejkratší doba, kterou dojnice musí strávit v dojírně. To neznamená zkracovat nevhodně dobu při očistě vemene, odstřiku nebo při vlastním dojení, ale lze dobu podstatně ovlivnit dobrou organizací práce v dojírně (rychlé přesuny skupin, správný systém ošetřovatelů při práci v dojírně), přístupem dojičů ke zvířatům (klidné chování při pobízení dojnic bez výrazného zvyšování hlasu či používání nevhodných pomůcek), údržbou dojírny (zabezpečení správného otevírání a zavírání pneumatických či hydraulických zábran, kontrola podtlaku a pulzace dojícího stroje, zabezpečení vhodné podlahové krytiny a udržování její čistoty během dojení). Délka pobytu dojnice v dojírně je také dána jejím technickým řešením. U dojíren, kde nastupuje dojnice na stání samostatně (tandem, autotandem) je doba podstatně kratší než u dojíren, kde zvířata nastupují v řadách (side by side, rybinová dojírna). Hlavní časový rozdíl byl zjištěn jednak při nastupování zvířat na stání a jednak 15

17 při čekacích dobách jak před očistou, tak před odchodem. V ostatních měřených operacích (odstřik, očista) jsou rozdíly zanedbatelné. b) z hlediska stresových projevů Četnost stresových projevů (močení, kálení, kopání) je závislá na délce pobytu dojnic v čekárně, dojírně a na chování ošetřovatelů ke zvířatům. Nejvyšší četnosti byly zaznamenány u dojíren typu rybinové a side by side. U těchto dojíren jsou vyšší četnosti stresových projevů způsobené delší dobou pobytu na dojícím stání vzhledem k nutnosti skupinového odchodu a nevyrovnané užitkovosti v dojené skupině. Rovněž nevhodné chování ošetřovatelů zhoršuje výrazně pohodu dojených zvířat. c) z hlediska mikroklimatu Během sledování nepřesáhly hodnoty mikroklimatu v dojírnách doporučovanou úroveň a neovlivnily tak pohodu dojnic. Pouze úroveň osvětlení se ukázala jako nedostačující z hlediska práce dojiče a to ve všech sledovaných dojírnách. Hledisko welfare není určitě hlavním měřítkem při výběru dojírny, ale nemělo by hrát nepodstatnou roli. V současné době je hlavním kritériem při pořizování dojírny ekonomická stránka. Všechny typy dojíren mají své výhody i nevýhody, např. autotandemová dojírna se ukázala z hlediska pohody zvířat nejvhodnější, avšak pořizovací cena je vyšší než u rybinové. Záleží pouze na chovateli, která kritéria při výběru dojírny upřednostní. 5. Zajištění individuálního přístupu a veterinární péče Průšová (2006) uvádí, že o zvířata musí řádně pečovat proškolený, ale především zkušený ošetřovatel. Mnoho studií prokázalo, že drsnější zacházení člověka s dojnicemi podstatně snižuje jejich užitkovost a negativně se projevuje na jejich psychické pohodě. Mnohdy nevysvětlitelné dramatické poklesy užitkovosti vyplývají z neadekvátního chování stájového personálu. Je prokazatelné, že tyto výkyvy užitkovosti nebo zdravotního stavu se vyskytují především tam, kde je tato péče resp. zacházení se zvířaty hluboko pod standardem. 16

18 Dalším faktorem, který způsobuje stres a působí negativně na welfare dojnic, jsou veterinární a zootechnické zákroky. Pozitivní vztah člověka ke zvířatům je jeden z faktorů, který ovlivňuje kvalitu chovného prostředí. Lidský faktor je proto velmi důležitý, protože se zvířata dostávají do kontaktu s člověkem několikrát za den a tento kontakt by měl být bezstresový. Pokud se zvíře cítí ohroženo a projevuje strach, tak se snižuje možnost s ním manipulovat a narůstá riziko, že dojde ke zranění nejen zvířete, ale i ošetřovatele. Proto je nutné, aby byla zvířata na kontakt s člověkem a manipulaci zvyklá již od raného věku. nemožná. V současných podmínkách intenzivních chovů je individuální péče prakticky 6. Možnosti řešení havarijních situací (selhání technologických zařízení větrání, napájení, krmení a dojení) a úniku zvířat v nebezpečí života (požár a jiné živelné pohromy). Podle Bílka (2002) je nutné zvířata zabezpečit pro případ selhání technologických zařízení. Při použití moderních technologií volného ustájení, přirozeného větrání, mobilního krmení a napájení do žlabů je selhání příslušných zařízení vyloučeno nebo je snadno řešitelné. Výjimkou je selhání technologie dojení především z důvodu výpadku elektrického proudu. Pro takové případy je výhodné mít k dispozici náhradní zdroj. Katastrofy a živelní pohromy představují většinou bezprostřední nebezpečí života, zranění nebo velkého utrpení. Kromě prevence vzniku a likvidace takovéto situace je nutné zabezpečit záchranu zvířat a jejich bezprostřední zajištění po evakuaci. Průšová (2006) uvádí, že velmi důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu chovného prostředí jako celku je ustájení. Nevhodné ustájení snižuje dobu, kterou dojnice tráví odpočinkem. Tím se zvyšuje riziko poranění a vzniku problémů s končetinami. Stájové prostředí má zvířatům umožnit normální chování a omezit stresové faktory, které by mohly ovlivnit dlouhověkost a výkonnost zvířete. Máme-li posoudit vhodnost chovného prostředí pro krávy, musíme je pozorovat. Znečištěná kráva je produktem znečištěného prostředí. Ale příčinou může být i to, že kráva odmítá 17

19 ulehnout do čistého boxu a raději odpočívá na vlhké chodbě, protože trpí tepelným stresem. Dále je dobré si všímat končetin, protože velká četnost poranění hlezenních kloubů je známkou nedostatečné či nevhodné podestýlky či nesprávného řešení hrany boxu. Konopásek a Wiederman (1994) udávají, že ustájení skotu je etologicky odpovídající, pokud jim není narušován zdravotní stav a přirozené chování, ani vynucováno přizpůsobování stájovým podmínkám. Volné boxové ustájení, je-li vhodně dispozičně, rozměrově, technologicky i stavebně-konstrukčně řešené, odpovídá podstatně lépe biologickým požadavkům dojnic než vazné ustájení, neboť jim umožňuje do značné míry svobodnou volbu prostoru a volnost přirozených životních projevů. Správné řešení volného boxového ustájení je přitom zárukou možnosti dosažení plné životní pohody zvířat i při uplatnění vysokého stupně mechanizace či automatizace k dosažení vysoké produktivity i kulturnosti ošetřovatelské práce. Podle Nehasilové (2006) by v dobře řešené stáji měly být krávy v činnosti. Měly by přijímat krmivo, pít, přežvykovat a odpočívat. A právě na odpočinek chovatelé často zapomínají. Každá hodina odpočinku navíc nad denní sedmihodinové pensum přinese chovateli zvýšení nádoje o jeden kilogram. Průběh rutinních operací ve stáji je nutné velice pečlivě naplánovat a zorganizovat tak, aby nedocházelo k rušení zvířat při přijímání krmiva, přežvykování a odpočinku. V průměru stráví krávy stáním, ležením, žraním, přežvykováním a pitím denně 21 hodin. Takže pouhé 3 hodiny zbývají na dojení a ošetření zvířat (vyšetření březosti, veterinární zákroky, úprava paznehtů, fixování zvířat). Pokud tyto aktivity trvají déle, dojde ke zkrácení času potřebného na odpočinek nebo příjem krmiva. Různé studie kromě jiného prokázaly, že prodloužení odpočinku má také pozitivní vliv na příjem krmiva lepší přístup ke krmnému stolu, zvláště v noci a lepší využití stáje. Zvýšení příjmu krmiva se podílelo na zvýšení nádoje 35 %. Při porovnávání časových snímků dojnic s průměrnou mléčnou užitkovostí s 10 % špičkových dojnic bylo prokázáno, že top zvířata odpočívají 14 hodin denně, protože jen velmi málo svého volného času stráví stáním v chodbě nebo v boxu. Krávy s průměrnou užitkovostí naproti tomu odpočívaly pouze asi 12 hodin denně. Je proto potřeba zajistit dojnicím 14 hodinový odpočinek, což není vždy jednoduché pro management stáda. 18

20 Je také důležité sledovat chování dojnic před dojením a krmením, protože může indikovat problémy v komfortu chovu. Pokud méně než 15 % dojnic stojí, je komfort jejich chovu v pořádku a dostatečně vyhovuje potřebám zvířat. To jsou závěry amerického výzkumu. Vědci doporučují chovatelům, aby věnovali více času pozorování chování jednotlivých dojnic ze svého stáda dvě hodiny před dojením a krmením. Pokud stojí více než 15 % zvířat, signalizuje to možný výskyt problémů s pohybovým aparátem nebo problémy se zajištěním dostatečného komfortu pro dojnice. Nejčastější příčinou stání dojnic je nejistota při pohybu, je proto nutné kulhající krávy z tohoto počtu vyřadit. Pokud i přesto zůstává stát více než 15 % zvířat ze stáda, je pravděpodobné, že komfort poskytovaný chovaným zvířatům není dostatečný (Nehasilová, 2005). Průšová (2006) vysvětluje, že technologie ustájení rozhoduje nejen o pohodě a komfortu zvířat, ale v případě hrubých nedostatků a závad může být také příčinou ohrožení jejich zdraví a života. K řešení současných problémů je nutné i nadále podporovat výzkum týkající se welfare zvířat a podporovat intenzivní přenos zjištěných znalostí do praxe. Podle Bílka (2002) nejde při posuzování pohody zvířat jen o její kvalitativní vymezení, tj. stanovení co vlastně zvířata potřebují, ale i o kvantitativní úroveň těchto potřeb. To je však ovlivněno tím, že zvíře stav uspokojování svých potřeb vnímá komplexně. Přitom se uplatňuje zákon minima, to znamená, že nejintenzivněji pociťuje zvíře tu potřebu, která je v daném okamžiku uspokojena nejméně. Podle toho zaměřuje zvíře své chování tak, aby pokud možno odstranilo příčinu nejsilněji vnímané nelibosti. Při chovu zvířat v zajetí se může stát, že všechny jejich významné potřeby jsou uspokojovány více než dostatečně a zvířata se ocitnou v tzv. limbu (Mc Farland, 1989). V tomto jakémsi ráji či nebi nemusí vyvíjet téměř žádné úsilí, aby znatelně zlepšila své pocity spokojenosti, nemají motivaci k žádné účelné činnosti. Je však diskutabilní, zda tento stav umrtvující nečinnosti nevnímají zvířata spíše jako peklo, neboť účelná činnost zajišťující jejich pohodu uspokojováním životních potřeb je náplní jejich života. Lze se domnívat, že při komfortních, případně až luxusních podmínkách (včetně prostorových) mohou mít daleko větší pocit odnětí svobody a psychicky strádat. O tom svědčí výskyt tzv. stereotypního chování. Je to nepřirozený 19

21 způsob jak naplnit prázdnotu své existence (nudu) a alternativní (byť nekonstruktivní) činností uniknout z tohoto psychického žaláře. Některé způsoby stereotypního chování jsou typické pro jednotlivé druhy zvířat a mohou dosahovat až chorobných rozměrů. U skotu jsou stereotypie menším problémem a nemají vyhraněné projevy. Přesto je vhodné jednoduchým nenáročným způsobem zajistit chovaným zvířatům prostředky k doplňkové, alespoň částečně účelné nebo náhradní činnosti (drbadla), možnost změny prostředí (výběhy) či uspokojování zvídavosti. 20

22 3.2 Možnosti sledování etologických projevů a jejich význam v chovu dojnic Voříšková a kol. (2001) uvádí, že etologická sledování jsou zaměřena na jeden cíl: objektivním způsobem poznávat chování zvířat nejen z hlediska jejich specifických druhově charakteristických vrozených vlastností, ale také z hlediska jejich individuálních projevů. Získané údaje o chování živočichů pozorováním je možné klasifikovat, kategorizovat a zařadit je do celků podle určitých společných vlastností. Podle Kovalčika a Kovalčikové (1984) závisí volba techniky výzkumu na tom, co se sleduje. Jiný postup se volí při sledování denních režimů zvířat, jiný při zjišťování reakcí zvířat na určitý technologický prvek a jiným způsobem se postupuje při sledování sociálního chování. Volba pracovního postupu závisí i na tom, zda sledujeme jednotlivá zvířata, menší skupiny nebo velké stádo a také na prostorových možnostech při experimentu. Základním požadavkem etologického výzkumu je opakování pozorování. Základní a nejstarší etologickou metodou je přímé pozorování. Při praktickém využití etologie na posouzení vhodnosti technologických systémů pro zvířata se zpravidla zaměřujeme na průměrný etologický režim. Ideální by bylo, kdybychom pro tento účel mohli zvířata sledovat nepřetržitě celých 24 hodin a kdybychom pozorování několikrát zopakovali. Jeden pozorovatel však může při volném ustájení nepřetržitě sledovat jen 1 zvíře a při vazném ustájení 2-3 zvířata, která stojí vedle sebe. Proto se při volném ustájení zvířat ve velkých skupinách častěji používá metoda skupinových snímků. Při této metodě se v určitých časových intervalech (5, 10, 15 minut) registruje, kolik ze sledovaných zvířat leží, stojí nebo přijímá potravu, podle toho, kterou činnost chceme sledovat. Ze získaných výsledků je pak možné vypočítat vztahy mezi chováním zvířat a jejich morfologickými a užitkovými vlastnostmi. Na pochopení souvislostí mezi chováním zvířat a procesy, které se uskutečňují v centrální nervové soustavě, se využívá elektroencefalografie. Základem této metody je registrace změn v elektrické aktivitě různých částí mozku za různých situací. U skotu má elektroencefalografie význam hlavně při studiu bdění a spánku. Podle výsledků by se potom u dojnic mohl regulovat čas na dojení. 21

23 Voříšková a kol. (2001) popisuje, že se při ustájení ve skupině tvoří mezi dojnicemi složité sociální vztahy-hierarchie. Mezi jednotlivými kusy existuje nadřazenost a podřazenost. Hierarchické uspořádání je většinou zvířat respektováno a mění se většinou na základě přímých soubojů. Tohoto poznatku je využíváno při sledování chování zvířat, kdy jsou veškerá střetnutí mezi zvířaty (zvlášť vítězná a prohraná) zapisována do tzv. sociogramu. Sociogram obsahuje údaje o počtu, místě, době a výsledku sociálních kontaktů dojnic. Podle Kovalčika a Kovalčikové (1984) se rozbor sociálních vztahů ve skupině dělá obyčejně po vytvoření nové skupiny nebo při zařazení nového jedince do skupiny. Pozorování jsou náročná na čas i na soustředěnost pozorovatelů, všechna zvířata musí být viditelně označená. Chování skotu je také možné analyzovat pomocí informací získaných prostřednictvím elektronického transpondéru. Elektronický obojek umístěný na krku skotu je totiž schopen podávat podrobné informace o chování zvířat. Australští vědci vyvinuli speciální obojek s cílem blíže vysledovat interakce zvířat a následně analyzovat jejich vliv na výši jejich užitkovosti. Pomocí zjištěných skutečností mohli odborníci odhalit možné cesty přenosu infekčních onemocnění a napomoci tak při zlepšení managementu. Jedno stádo matek a jejich telat bylo vybaveno transpondéry a zvířata tak mohla být sledována v průběhu celých 24 hodin, aniž by musela obsluha nějak zasahovat. Pomocí získaných informací bylo možné především zjistit, kolik času stráví matky se svými telaty a jak velký je vliv přítomnosti matek na rychlost růstu jejich telat (Nehasilová, 2005). 22

24 3.3 Etologické projevy krav v procesu získávání mléka dojením Sociální chování Skot je typickým stádovým zvířetem. Už jeho divocí předci žili ve společenstvích s jednotným organizačním pořádkem. Přirozenou strukturu stáda dnešních domestikovaných zvířat narušuje skutečnost, že se jednotlivé kategorie chovají odděleně. Ale i při nich je možné pozorovat silný vnitřní pud spolupatřičnosti ke stádu. Zvířata se nerozbíhají daleko od sebe, drží se vždy v blízkosti stáda, a když se některé opozdí, rychle za stádem dobíhá. Jednotlivá zvířata se nechtějí dát od stáda odehnat. Pokouší se dostat zpět a s ostatními příslušníky stáda udržují kontakt bučením. Kravám zvyklým na skupinový způsob chovu po oddělení od stáda zpravidla klesne užitkovost (Kovalčik a Kovalčiková, 1984). Hrouz a kol. (2000) popisuje, že u zvířat žijících stádovým způsobem existuje hierarchické uspořádání, které určuje úlohu jedince, zabezpečuje pořádek a harmonii a tak umožňuje soužití ve skupině. Na rozdíl od divoce žijících zvířat, které se do skupin sdružují dobrovolně a z vlastní iniciativy, vznikají skupiny domácích zvířat nuceně z vůle člověka. To samo o sobě je základem nepokoje. Kromě toho člověk vždy znovu a znovu vnáší do stáda nepokoj nesprávnými opatřeními. Ruší existující vztahy mezi zvířaty a tím vyvolává řetěz nepříznivých reakcí. A to například při častém zařazování nových dojnic do skupiny, při nadměrné koncentraci zvířat a nedostatečném přístupu zvířat ke krmivu. Je možno předpokládat, že nepřiměřená koncentrace zvířat a nedostatečný poměr míst u žlabu vytváří ve stádě sociální napětí a nejistotu, které dojnice mohou kompenzovat mimo jiné i vzájemným vysáváním. Tvorba sociálního pořadí je učební proces a je založen na paměti zvířat. Skot je schopný se individuálně poznat ve stádě do velikosti 70 kusů. Každé zvíře zde zná svoji sociální pozici a svoje postavení vůči ostatním zvířatům a podle toho se při vzájemném setkání chová. Proto by se skupiny měly udržovat podle možností menší a neměly by se často měnit. Ve skupinách s přehledným počtem jedinců, kde se zvířata navzájem znají, se jednou vybojované pořadí obvykle udrží. Rosecká a Štolc (2003) uvádějí, že zařazení zvířat do sociální hierarchie ovlivňuje řada faktorů. Zdá se, že rozhodujícím faktorem je tělesná síla zvířat a sekundárně všechny vlastnosti, které s ní souvisejí, především živá hmotnost, věk, 23

25 obvod hrudníku, případně i výška v kohoutku, jestliže je ovšem zvíře v silné a dobré kondici. Dále je rozhodující také sociální aktivita a individuální vlastnosti. U skotu, který má rohy, může k zaujetí vyššího místa v pořadí přispět i délka a ostrost rohů. Nemusí být ani agresivní, aby vzbuzovalo respekt ostatních. Kromě věku a morfologických vlastností by mohly o umístění v sociálním pořadí rozhodovat i psychické vlastnosti, jako temperament, agresivita, vytrvalost v boji a zkušenost, dále také obratnost, jistota v pohybech a rychlé reakce. Vzniklé pořadí je zvláště v malých stádech lineární. Sociální napětí se vyvíjí především mezi zvířaty, která si jsou v sociálním pořadí blízko. Ve větších stádech se lineární pořadí praktický nevyskytuje. Ve stádě tvořeném příslušníky více plemen je obvykle jedno plemeno ve výhodě a zaujímá příznivější pozice v sociálním pořadí. Při odrohování nebo onemocnění ztrácejí zvířata své pozice, ale po uzdravení je rychle získávají zpět. V čele každého stáda je nejčastěji kráva, která dominuje nad ostatními. U skotu neplatí, že nejvyšší zvíře v pořadí přebírá i vedení stáda. Každá forma pohybu má vlastní vedoucí zvíře, nebo vedoucí skupinu zvířat. Při změně místa vedou stádo zvířata s vysokým postavením, nebo jsou alespoň ve skupině, která jde v čele. Zvířata s nízkým sociálním pořadím jdou dopředu jen tehdy, je-li stádo hnáno lidmi. Špičková jsou ta, která jsou při obvyklých denních pohybech stáda v čele. Je to zvíře, které se nejrychleji pohybuje. Zvíře v pořadí nejvyšší se při denních méně komplikovaných pochodech nejčastěji zdržuje v první třetině nebo uprostřed stáda. Vedoucí zvíře usměrňuje a vede stádo vždy v nejasných a obtížných situacích. Podle Kovalčika a Kovalčikové (1984) přináší vyšší postavení v sociálním žebříčku skupiny zvířatům určité výhody. Jedinec s vysokým sociálním zařazením si může vybrat místo na ležení, kdykoliv se dostat ke žlabu a zůstat u něj tak dlouho, jak chce, může přijmout do sytosti krmiva, které mu nejvíce chutná, nemusí mít strach před ostatními zvířaty a žádné zvíře se ho neodváží vyrušovat. Má tedy nejlepší podmínky pro realizaci produkčních schopností. Proto by měli mít zvířata s vysokou užitkovostí v hierarchii skupiny dobré zařazení; výsledky však tomu nenasvědčují. Schein a Fohrmann (1955) zjistili mezi sociálním pořadím a dojivostí jen slabou korelační závislost. Podle Sambrausa (1970) mívají vysoceužitkové dojnice ve stádě sice vysoké sociální zařazení, ale ne proto, že by se předpoklady pro sociální dominanci 24

26 a pro vysokou produkci mléka na sebe geneticky vázali. Ve stádech, kde se selektuje podle mléčné užitkovosti, vysoceužitková zvířata dosahují vyššího věku a automaticky získávají další atributy podporující dobré sociální zařazení (vyšší hmotnost, větší sílu, zkušenost). Když je skupina věkově vyrovnaná, vysokoužitková zvířata jsou podle pozorování téměř ve středu sociálního pořadí. V čele pořadí jsou většinou krávy sportovního typu, které jsou velmi životaschopné, obratné a bojovné, ale jejich užitkovost nebývá nejvyšší Chování dojnic při dojení Osobité vlastnosti chování u dojnic při dojení jsou podstatně omezeny vlivem technologie získávání mléka zvláště ve vysoce mechanizovaných dojírnách. Přesto však i zde je důležité uplatňovat sledování chování krav a to při řazení zvířat v čekárnách, při nástupu do dojíren a při obsazování dojících stání (Jaša, 1980). Jako jeden z prvních se u nás zabýval etologií ve vztahu k dojení Hauptman (1965). Zkoumal etologické vlastnosti ustájených dojnic při využití tandemové dojírny. Uvádí, že většina dojnic má tendenci dodržovat jednak určité pořadí při dojení, ale také volit si určité dojicí stání. Toto pořadí se mění při ranním a večerním dojení. Z tohoto dedukuje závěr, že při vytvoření skupin dojnic se nemá uvažovat s velkým počtem zvířat, který by tyto vztahy narušoval (Kloubcová, 2000). Kovalčik, Drienka, Szabová (1972) uvádějí, že podle chování dojnic při nástupu do dojírny je možno zvířata zařadit do tří skupin. V čele jsou tzv. vedoucí krávy, následuje střední skupina a v poslední skupině jsou zaostávající zvířata. Pokud se ve skupině nachází nemocné zvíře, je zpravidla ve skupině na posledním místě. Z čekárny do dojírny nastupují dojnice většinou v tomtéž pořadí, jako při nástupu do čekárny. Jsou ovšem i zvířata, která nemají ve skupině vyhraněné místo. Problematikou vstupování dojnic do dojírny se zabýval také Doležal (2000). Popisuje, že se ve stádě často vyskytují krávy pomalé nebo ty, které odmítají vstoupit do dojírny. Krávy této kategorie mohou dosti výrazně snížit průchodnost dojírny. Stanovení příčiny, proč odmítají vstoupit do dojírny, vyžaduje důsledné pozorování. Ke znepokojujícím podnětům vyvolávajícím neklid, zvláště u nových krav, může patřit 25

27 např. rošt přes kanál, hadice, kaluž, bahno, narušený beton, stín, změna v textuře podlahy, třepotající se kus látky nebo světlo svítící do očí. Skot má tendenci vstupovat z nejasně osvětlené plochy do osvětlené a upřednostňovat jednolité barvy (nekontrastní, zklidňující) před barvami kontrastními. Krávy mají rády známé prostředí a budou reagovat příznivěji na známou osobu než na cizince. Při nepravidelných nástupech výpomocného dojiče často klesá mléčná užitkovost. Zkušenosti krav s předchozím zacházením mohou ovlivnit dobu nástupu a ostatní aspekty chování v dojírně. Prodloužení doby nástupu zhruba o 6 sekund se sice může zdát jako malá diference, avšak u velkých stád, při dojení 3x denně a navíc kálení v dojírně to může znamenat desítky hodin a tím i zvýšené pracovní náklady, kterým by se bylo možné s vlídným zacházením dojičů a nahaněčů vyhnout. Jakkoliv negativní donucovací prostředky (poháněče, hole) nebyly při nácviku krav ke vstupu do dojírny účinné. Doba nástupu může být také ovlivněna typem dojírny. Při porovnávání rybinových a paralelních dojíren (2 x 20) se zaznamenalo, že výhodnější jsou dojírny paralelní. Širší vstup na dojicí stání u paralelních dojíren (96,5 cm) oproti dojírnám rybinovým (70-85 cm) a užší či lépe žádný zaroštovaný odpadní kanálek na konci dojicího stání má za následek kratší dobu nástupu o 3,6 sekundy oproti 4,8 sekundám na krávu. Sociálně níže postavená zvířata mohou do dojírny vstupovat váhavě vzhledem ke strachu, že budou atakována dominantními krávami. Kulhavé krávy vstupují do dojírny později než normální krávy ve stádě a jsou při vydojování neklidnější. Pořadí nástupu do dojírny může být ovlivněno také sexuálním chováním plemenice v říji nerespektuje sociální pořadí (Debrecéni a Sidor, 1988). Doležal (2000) zjistil, že krávy v říji vstupují do dojírny o 2 nebo více skupin dříve, než bylo jejich obvyklé pořadí. Jaša (1980) ve své dizertační práci cituje: Kostov a Sulev (1968) zjistili, že krávy starší a krávy s vyšší užitkovostí se snaží nastupovat do dojírny přednostně. Porzig (1969) vypočítal korelační koeficienty mezi sociálním pořadím a stářím (r = 0,93) a sociálním pořadím a mléčnou užitkovostí (r = 0,25). Collins (1976) nezjistil žádný vztah sociální dominance k mléčné užitkovosti. Také Soffie, Thines a Marneffe nezjistili žádný vztah mezi dominancí ve skupině a pořadím při dojení a mléčnou užitkovostí. 26

28 Podrobná etologická sledování dojnic prováděli Kudlička a Hurda (1972), kteří zjistili silnou pozitivní závislost mezi zvyšujícím se pořadím laktace dojnic a jejich procentuální účastí v první skupině. Tato závislost byla vysoce průkazná (r = 0,8). Etologickým problémům dojnic se věnovali také Kovalčik a Kovalčiková (1974). Udávají, že každá změna životního prostředí působí určité narušení životní rovnováhy zvířete. Prováděli pozorování, jak se chovají dojnice při zařazení nového jedince do skupiny a jak se chová skupina k novému jedinci. V rámci sociologického pozorování zaznamenali při přesunu zvířat do skupiny 3 období, jak na sebe navazují. První období je navazování sociálních kontaktů. Je provázeno vzájemným očicháváním se zvířat. Toto období trvá 5-10 minut. Navazování kontaktu není mnohdy druhými zvířaty pochopeno, které to dráždí a někdy i dobře míněný pokus o kontakt považují za útok a odpovídají na něj protiútokem. V druhém období, které je charakterizováno zvýšenou sociální aktivitou, probíhá boj o zařazení do sociálního pořadí ve skupině. Potyček se nejvíce zúčastňovala zvířata stojící v sociálním pořadí nejvýše. Pak následuje období klidu. Dojde k zalehnutí celé skupiny. U nově přidaného jedince lze v tomto období pozorovat projev strachu, např. izolování se od ostatních zvířat. Předpokládá, že právě v tomto období vnímá zvíře různé situace jako stresy a snad v důsledku toho dochází k poklesu mléčné užitkovosti. Podle Duška, Pavla a Šebely (1964) všechno, co dojnici rozruší, znepokojí, rozladí (velmi citlivé jsou zejména rekordní dojnice), působí nepřímo i na tvorbu mléka a zároveň i na potřebné zvýšení tlaku ve vemeni, a tím i na správné spouštění mléka. Kloubcová (2000) ve své diplomové práci uvádí, že se názory na dobu potřebnou pro uklidnění skupiny po zařazení nového jedince velmi liší. Appleby a Hughes (1997) uvádějí, že míchání skupin zvířat pro praktické účely, vede k agresi během ustanovování nové hierarchie. Podle Liebenberga (1964) se sociální rovnováha obnoví asi do tří týdnů po zařazení nového jedince. Hauptman (1965) je však toho názoru, že rozruch způsobený začleněním nových jedinců trvá jen několik dní. Naproti tomu Zeeb (1964) udává, že dojnice potřebují minimálně čtyři měsíce na to, aby si na sebe zvykly. 27

29 Hauptman (1972) uvádí, že rozruch mezi zvířaty trvá o to déle, čím je skupina větší. Doporučuje, aby ve skupině bylo maximálně 25 zvířat. Hluchý, Tančin, Mihina (2001) nedoporučují dojnice přesunovat těsně před dojením nebo dělat přestavbu celých skupin. Vždy je potřebné počítat s tím, že při určitých organizačních zásazích v ustájení a manipulacích s dojnicemi mohou tyto úkony negativně ovlivňovat vydojení. V procesu získávání mléka dojením můžeme pozorovat velmi nežádoucí etologické projevy dojnic kálení a močení v dojírně. Při vylučování výkalů zaujímá skot typické držení těla. Zdvihne ocas a stáhne zadní končetiny pod sebe. Nevyhledává při vylučování výkalů určitá místa. Při močení kráva zdvihne ocas a moč vylučuje silným proudem v oblouku za sebe (Rosecká a Štolc, 2003). Doležal (2000) uvádí, že kálení a močení krav v průběhu dojení, zvláště v dojírně je nežádoucí, avšak dá se mu jen obtížně zabránit. Temperament zvířat mléčného typu je v signifikantním vztahu k těmto projevům v dojírně. V průběhu čekání na dojení se vyprazdňovalo až 68% krav. Za faktor určující tendenci krav k defekaci v průběhu dojení je považován temperament, resp. osobnost dojiče. Zjistil se až šestinásobný nárůst kálení při neadekvátním zacházení s kravami, ve srovnání s normálním. Do určité míry je kálení a močení v dojírně ovlivněno také plemenem a stadiem laktace. Krávy v říji přicházely do dojírny dříve než v předešlém období, avšak vyprazdňování nebylo signifikantně ovlivněno. 28

30 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1. Charakteristika ŠZP Žabčice Školní zemědělský podnik Žabčice je organizační součástí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a jeho základním posláním je zabezpečení účelové činnosti pro MZLU v Brně. Účelová činnost podniku je realizována ve spolupráci zejména s Agronomickou fakultou a Zahradnickou fakultou a zahrnuje praktickou výuku a praxe studentů, zabezpečení vědeckovýzkumných aktivit studentů při řešení jejich závěrečných prací, jakož i výzkumnou, vývojovou, demonstrační a poradenskou činnost akademických pracovníků univerzity. Podnik je též pravidelně využíván Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně pro praktickou výuku jejích studentů. Rostoucí význam má podnik i pro zajištění praktické výuky pro některé střední odborné školy a učiliště jihomoravského regionu. Pro naplňování svého hlavního poslání vytváří ŠZP Žabčice podmínky v provozech rostlinné, živočišné i speciální výroby. Další významnou činností ŠZP Žabčice je jeho činnost doplňková, tj. klasická zemědělská výroba. Školní zemědělský podnik Žabčice je ojedinělým a veskrze specifickým zemědělským subjektem v České republice, který naplňuje své poslání nepřetržitě již více než 80 let, jeho vznik je datován v letech Školní zemědělský podnik Žabčice ve své současné podobě vznikl teprve nedávno, tj. 1. ledna 2001, kdy byly na základě rozhodnutí rektora č. 12/2000 v souladu se schváleným Dlouhodobým záměrem vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně sloučeny oba, do té doby samostatné školní podniky ŠZP Žabčice a ŠZP Lednice v jeden vysokoškolský statek - Školní zemědělský podnik Žabčice, sestávající ze dvou pracovišť: Žabčice a Lednice. Školní zemědělský podnik Žabčice, pracoviště Žabčice leží ve vzdálenosti necelých 25 km jižně od města Brna v okrese Brno - venkov. Leží v úvalu Dyjskosvrateckém, který je tvořen převážně sedimenty neogenními. Geologický útvar, na kterém se pozemky statku nacházejí, je reprezentován čtvrtohorními štěrky a částečně aluviálními naplaveninami. Půdy v katastru pracoviště jsou neutrální až slabě kyselé s nedostatkem humusu. Půdy jsou různého složení, a to od půd písčitých, kterých je převaha, až po půdy jílovité. Na území pracoviště Žabčice se nejčastěji vyskytují 29

31 genetické půdní typy černozemě, mírně podzolované drnové půdy a nivní půdy glejové. Pozemky jsou většinou rovinatého charakteru s průměrnou nadmořskou výškou 185 m. Klima v oblasti pracoviště Žabčice není pro zemědělskou výrobu zvlášť příznivé. Statek leží v jihomoravské suché oblasti s typickým vnitrozemským klimatem s průměrnými ročními srážkami mm a průměrnou roční teplotou 9,3 C. Suchost klimatu zvyšují větry, které způsobují velký výpar půdní vláhy. Do oblasti pracoviště zasahuje též dešťový stín. Vodní srážky ve vegetačním období jsou rozloženy velmi nerovnoměrně. Činnost podniku Činnosti podniku se člení v souladu se zákonem o vysokých školách a se Statutem MZLU v Brně na hlavní a doplňkovou. Hlavní - účelová činnost: zahrnuje především zabezpečování podmínek pro praktická cvičení a praxe posluchačů v provozech živočišné a rostlinné výroby, speciální výroby i v dalších provozech. Demonstrační a pokusná stanice polní rostlinné výroby na ploše 23,17 ha, na které probíhají odrůdové, výživářské a ochranářské pokusy. Demonstrační a pokusná stanice zahradnických rostlin o rozloze 0,75 ha se zabývá problematikou šlechtění jabloní a maliníku. Je zde sbírka odrůd kdouloní, provádí se zde pokusy s pěstováním jahodníku, kořenové a plodové zeleniny v méně příznivých podmínkách. Udržování a obnovování demonstračních chovů masných plemen skotu (vzorník 11 masných plemen skotu, např. Hereford, Blonde D Aquitaine, Charolais, masný Simentál, Piemont, Limousin, Aberdeen Angus, Gascogne aj.) Účelový chov plemen ovcí (vzorník - šlechtitelský chov plemene Charolais, didaktické stádo 15 plemen ovcí Charolais, Knet, Texel, Suffolk, Oxford donn, Východofrízská ovce, Romanovská ovce, Cigája, zušlechtěná Valaška, zušlechtěná Šumavka, Coridel, Bergschaf, Karakulská ovce, Merino a Merino Lanschaf) 30

32 Chov koní a jezdecký klub MZLU v Brně na ŠZP Žabčice slouží pro potřeby praktické výuky posluchačů univerzity ve všech hipologicky zaměřených předmětech. Doplňková - hospodářská činnost: spočívá v realizaci standardních hospodářských aktivit zemědělského charakteru, tj. v produkci a prodeji komodit zemědělské prvovýroby na úseku živočišné i rostlinné produkce. Pracoviště je členěno na: Středisko polní rostlinné výroby vychází z možností, které půdní a klimatické podmínky oblasti poskytují - suchá teplá kukuřičná oblast, 70% lehkých písčitých půd, 60% půd nacházejících se v ochranném pásmu vod, ale také z požadavků živočišné výroby zajistit dostatečné množství kvalitních objemných krmiv. Živočišná výroba je v dostatečné míře zásobována kvalitní silážní kukuřicí, vojtěškovou senáží uskladňovanou do umělohmotných vaků a ječmenem jarním pro krmné účely. Volba tržních plodin v polní rostlinné výrobě je orientována hlavně na pěstování pšenice potravinářské v nejlepší kvalitě s obsahem lepku nad 30%, pěstování hrachu pro potravinářské i krmné účely, semen hořčice bílé, vojtěšky na semeno a k výrobě vojtěškových granulí. Středisko sadů a vinic je zaměřeno na produkci višní, broskví a meruněk. Nepříznivé půdní podmínky pro polní výrobu umožňují rozšíření pěstování vinné révy kvalitních odrůd, nejzastoupenějšími odrůdami jsou: Rulandské šedé, Muller - Thurgau, Sauvignon, Tramín, Pálava a Veltlínské zelené. Středisko živočišné výroby - živočišná výroba je zaměřena na chov dojnic s uzavřeným obratem stáda. Významnou součástí živočišné výroby je také chov prasat na hluboké podestýlce, který dosahuje velmi dobrých výsledků jak v počtu 22,8 ks odchovaných selat na prasnici, tak i v přírůstcích. Ke zvýšení úrovně chovu prasat velmi přispělo vybudování moderní porodny prasnic. Živočišná výroba na obou pracovištích je v současnosti nenahraditelným stabilizačním faktorem ekonomiky celého podniku. Středisko dílny v Přísnoticích zajišťuje především opravy a údržbu mechanizačních prostředků školního podniku a opravy nákladních motorových vozidel. Středisko autodílna Žabčice provádí opravy osobních automobilů, pneuservis a měření emisí zážehových motorů. 31

33 4.1.1 Chov dojnic V současnosti má ŠZP Žabčice stádo černého strakatého Holštýnského mléčného plemene, jehož potenciál byl vylepšen nákupem vysokobřezích jalovic francouzské provenience, které nahradilo původní stádo. Dojnice jsou chovány ve volném ustájení (viz příloha obr. 1). Původní kruhová dojírna byla v 90. letech nahrazena dojírnou ALFA-LAVAL 2x5 tandem (viz příloha obr. 3). Tento typ dojíren je charakteristický tím, že krávy vstupují na dojicí stání jednotlivě, a sice teprve potom, když jiná vydojená kráva místo opustí. Kráva tedy od vstupu na dojicí místo až do doby jeho opuštění není ostatními zvířaty vyrušována či omezována. Každá dojnice má svůj vlastní čas pobytu na dojicím místě a dojič má každou krávu v celé její délce v plném dohledu (viz příloha obr. 4), (Bouška, 2006). Krmivo je dávkováno pomocí krmných vozů FAREZIN TMR Dojivost dosáhla výše litrů na každou dojnici s průměrnou tržní produkcí kolem 94 %. Mléko je dodáváno v kvalitě Q. Významným opatřením bylo vybudování nového kravína pro 300 ks dojnic v závěru roku 2005, který nahradí již nevyhovující prostory a výrazně zlepší hygienické podmínky a welfare zvířat. V návaznosti na toto zařízení se připravuje rekonstrukce dojírny a její vybavení novou technologií s možností dojení 3krát denně. 4.2 Metodika etologického sledování Do etologického sledování byly zapojeny 4 skupiny dojnic, celkem 259 krav. První a druhá skupina dojnic byla tvořena vysokoužitkovými kravami na vrcholu laktace, třetí skupina prvotelkami a poslední skupinu tvořily krávy po otelení v první fázi laktace. V důsledku zootechnických opatření probíhaly časté přesuny dojnic z jedné skupiny do druhé, což způsobilo, že se některá zvířata pokusu nezúčastnila v celém rozsahu a údaje o nich jsou neúplné. Nejvíce problematická byla čtvrtá skupina, ve které se otelené krávy dojily do konví, a proto nebylo možné zjistit velikost jejich nádoje. Do výpočtu statistických charakteristik byly zahrnuty pouze ty dojnice, které se zúčastnily alespoň sedmi sledováních, a při kterých byl zároveň také zjištěn nádoj. Etologické sledování dojnic probíhalo po dobu 2 měsíců a bylo prováděno vždy 32

34 dvakrát týdně při večerním dojení. Celkový počet pozorování byl 16. Na dojení byly krávy ze stáje pobízeny nahaněčem a postupovaly chodbou do čekárny před dojírnou (viz příloha obr. 2). Po otevření vstupní branky pak dojnice jednotlivě vstupovaly na dojicí místa. Pořadí nástupu krav do dojírny a velikost nádoje byly řádně zaznamenávány do předem připravených tabulek. Další údaje o dojnicích (původ, pořadí laktace,..) byly vyhledány z evidence kontroly užitkovosti. 33

35 5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE Po zpracování získaných údajů bylo dosaženo následujících výsledků: 5.1 Posouzení variability tvořící průměrnou hodnotu pořadí dojnic Ve skupině dojnic č. 1 bylo zjištěno, že 15 dojnic z celkového počtu 57 dodržuje své pořadí při každém vstupu do dojírny. Z toho 8 dojnic nastupovalo vždy v čele či alespoň v první polovině skupiny, 6 dojnic vcházelo vždy na konci nebo alespoň ve druhé polovině skupiny a 1 dojnice chodila vždy uprostřed. Zbytek krav se vyskytoval nepravidelně v různých částech skupiny (viz příloha tab.1). Ve druhé skupině své pořadí dodržovalo 12 dojnic z celkového počtu 66. Z toho 8 dojnic nastupovalo vždy v čele či alespoň v první polovině skupiny, 3 dojnice vcházely vždy na konci nebo alespoň ve druhé polovině skupiny a 1 dojnice chodila vždy uprostřed. Ostatní krávy se vyskytovaly nepravidelně v různých částech skupiny (viz příloha tab.7). Ve skupině dojnic č.3 bylo zjištěno, že 17 dojnic z celkového počtu 67 dodržuje své pořadí při každém vstupu do dojírny. Z toho 13 dojnic nastupovalo vždy v čele či alespoň v první polovině skupiny a 4 dojnice vcházely vždy na konci nebo alespoň ve druhé polovině skupiny. Zbytek krav se vyskytoval nepravidelně v různých částech skupiny (viz příloha tab.13). Ve skupině dojnic č.4 své pořadí dodržovaly 2 dojnice z celkového počtu 15. Z toho 1 dojnice nastupovala vždy v čele skupiny a 1 dojnice vcházela pravidelně uprostřed skupiny. Zbytek krav se vyskytoval nepravidelně v různých částech skupiny (viz příloha tab.19). 34

36 Graf 1: Znázornění průběhu pořadí vybraných dojnic 1. skupiny pořadí při nástupu dojnice č. 583 dojnice č. 710 dojnice č. 538 pozorování Z grafu je patrné, že tyto dojnice dodržovaly své pořadí při každém vstupu do dojírny. Dojnice č. 583 chodila pravidelně v čele skupiny, dojnice č. 710 uprostřed a dojnice č. 538 nastupovala vždy na konci skupiny. Graf 2 : Znázornění průběhu pořadí vybraných dojnic 3. skupiny pořadí při nástupu dojnice č. 812 dojnice č. 846 dojnice č pozorování Z grafu je patrné, že dojnice č. 812 vstupovala do dojírny pravidelně v čele skupiny a dojnice č. 855 naopak vždy na konci. Velmi výrazně zde můžeme vidět vysokou nepravidelnost pořadí u dojnice č

37 Z uvedených výsledků vyplývá, že dojnice lze podle chování v dojírně rozdělit následovně: 1. dojnice, které chodí pravidelně v čele skupiny 2. dojnice, které chodí pravidelně uprostřed skupiny 3. dojnice, které chodí pravidelně na konci skupiny 4. dojnice, které nemají ve skupině vyhraněné místo S tímto závěrem se shodují i Kovalčik, Drienka a Szabová (1972), kteří uvádějí, že v čele bývají tzv. vedoucí krávy, následuje střední skupina a v poslední skupině jsou zaostávající zvířata. Ke stejným výsledkům dospěla i Kloubcová (2000). Stejně tak Hauptman (1965) zjistil, že dojnice mají tendenci dodržovat své pořadí při dojení (Kloubcová, 2000). 5.2 Korelace mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu dojnic Bylo zjišťováno, zda existuje závislost mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu jednotlivých dojnic v každé skupině (viz příloha tab. 4, 10, 16 a 22). Byly vypočítány následující korelační koeficienty: Skupina č. 1: r = 0,115 Skupina č. 2: r = 0,061 Skupina č. 3: r = 0,129 Skupina č. 4: r = -0,069 Průměr r = 0,059 U žádné skupiny dojnic nebyla prokázána statistická závislost. 5.3 Korelace mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic Průměrná produkce mléka byla dána do korelace s průměrným pořadím nástupu jednotlivých dojnic do dojírny (viz příloha tab. 5, 11, 17 a 23). Byly vypočítány následující korelační koeficienty: 36

38 Skupina č. 1: r = -0,187 Skupina č. 2: r = -0,155 Skupina č. 3: r = 0,084 Skupina č. 4: r = -0,166 Průměr r = -0,106 U žádné skupiny dojnic nebyla prokázána statistická závislost. Případná zjištěná závislost mezi těmito ukazateli měla odhalit, jestli krávy, které dojí více, nastupují do dojírny v čele nebo spíše na konci skupiny. Nebo naopak, zda krávy s nižším nádojem chodí mezi prvními či posledními. Nebyla zde však prokázána žádná statistická závislost. Moje výsledky potvrzují Soffie, Thines a Marneffe, kteří také nezjistili žádný vztah mezi a pořadím při dojení a mléčnou užitkovostí (Jaša, 1980). Stejně tak Porzig (1969) vypočítal korelační koeficient mezi sociálním pořadím a mléčnou užitkovostí (r = 0,25), (Jaša, 1980). Dále také Collins (1976) nezjistil žádný vztah sociální dominance k mléčné užitkovosti (Jaša, 1980). Naproti tomu Kostov a Sulev (1968) zjistili, že krávy starší a krávy s vyšší užitkovostí se snaží nastupovat do dojírny přednostně (Jaša, 1980). Výsledky jsou také v rozporu s Jašou (1980), který uvádí, že dojnice s vyšší užitkovostí nastupují zpravidla do dojírny před dojnicemi s užitkovostí nižší. Schein a Fohrmann (1955) zjistili mezi sociálním pořadím a dojivostí slabou korelační závislost (Kovalčik a Kovalčiková, 1984). 5.4 Posouzení dalších ukazatelů s možným vlivem na řazení dojnic Byly prostudovány základní údaje o dojnicích, které dodržovaly své pořadí při nástupu (viz příloha tab. 6, 12, 18 a 24). Bylo zjišťováno, zda existuje korelace mezi průměrným pořadím dojnic a stářím (pořadím laktace). Z vypočítaného korelačního koeficientu r = 0,017 vyplývá, že pořadí laktace nemá žádný vliv na řazení dojnic v dojírně. U žádného z dalších ukazatelů nebyl průkazný vliv na řazení dojnic. 37

39 Moje výsledky se shodují s Kloubcovou (2000), která rovněž nezjistila žádnou závislost mezi stářím a průměrem pořadí. K opačným závěrům došli autoři Kudlička a Hurda (1972). Vypočítali silnou pozitivní závislost mezi zvyšujícím se pořadím laktace (stářím) a procentuální účastí dojnic v první skupině. 38

40 6. ZÁVĚR V diplomové práci bylo provedeno zhodnocení vybraných etologických aspektů dojení krav. Do sledování byly zapojeny 4 skupiny krav holštýnského plemene dojnic na ŠZP Žabčice. Celkový počet pozorování byl 16 a to vždy při večerním dojení. Bylo sledováno pořadí nástupu krav do dojírny a současně produkce mléka, dále bylo evidováno pořadí laktace, původ a délka pobytu dojnice ve skupině. Získané údaje byly zpracovány variační statistikou a graficky. Získané výsledky lze závěrem shrnout následovně: 6.1 Posouzení variability tvořící průměrnou hodnotu pořadí dojnic Bylo zjištěno, že 46 dojnic z celkového počtu 205 dodržuje své pořadí při každém vstupu do dojírny. Ostatní dojnice nemají ve skupině vyhraněné místo, chodí nepravidelně v různých částech skupiny. Zvířata tedy lze podle chování v dojírně rozdělit následujícím způsobem: 1. dojnice, které chodí pravidelně v čele skupiny 2. dojnice, které chodí pravidelně uprostřed skupiny 3. dojnice, které chodí pravidelně na konci skupiny 4. dojnice, které nemají ve skupině vyhraněné místo 6.2 Korelace mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu dojnic Pro případnou závislost mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu dojnic do dojírny byl vypočítán korelační koeficient jako průměr pro všechny skupiny r = 0,059. Tzn., že mezi těmito ukazateli neexistuje žádná statistická závislost. 6.3 Korelace mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic Pro případnou závislost mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic do dojírny byl vypočítán korelační koeficient jako průměr pro všechny skupiny r = -0,106. Ani zde nebyla prokázána žádná statistická závislost. 39

41 6.4 Posouzení dalších ukazatelů s možným vlivem na řazení dojnic Byly prostudovány základní údaje o dojnicích, které dodržovaly své pořadí při každém vstupu do dojírny. Bylo zjištěno, že ukazatele jako původ dojnice, pořadí laktace (r = 0,017) a délka pobytu ve skupině nemají žádný vliv na řazení dojnic do dojírny. 40

42 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BÍLEK, Miloslav et al. Welfare ve stájích pro skot. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, s. ISBN BOUŠKA, Josef. Chov dojeného skotu. Praha : Profi Press, s. ISBN DEBRECÉNI, Ondrej; SIDOR, Viktor. Etológia a adaptácia hospodárských zvierat. Nitra : Príroda, s. 4. DOLEŽAL, Oldřich et al. Mléko, dojení, dojírny. Praha : Agrospoj, s. 5. DUŠEK, Bohumil; PAVEL, Jiří; ŠEBELA, František. Mlékařství. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, s. 6. TANČIN, Vladimír et al. Fyziológia získavania mlieka a anatómia vemena. Nitra : Výzkumný ústav živočišnej výroby, s. ISBN HROUZ, Jiří et al. Etologie hospodářských zvířat. Brno : MZLU, s. Fakulta agronomická. ISBN JAŠA, Zdeněk. Etologie dojnic českého strakatého a černostrakatého nížinného plemene ve vybraných velkovýrobních stájích. Brno Archiv MZLU v Brně, sbírka Disertační práce, balík 425, sign KLOUBCOVÁ, Ria. Etologie dojnic v rybinové dojírně (závěrečná práce). Brno : MZLU Fakulta agronomická, s. 10. KONOPÁSEK, Václav; WIEDERMAN, Gustav. Stavby pro prasata a skot z hlediska welfare. In Zemědělská technika. Praha : Ústav zemědělských a potravinářských informací, s. 41

43 11. KOVALČIK, Kornel; DRIENKA, Juraj; SZABOVÁ, Gergína. Sociálne správanie sa dojnic slovenského strakatého a čiernostrakatého plemena. Živočišná výroba, 1972, roč. 17, č. 2, s KOVALČIK, Kornel; KOVALČIKOVÁ, Mária. Adaptácia a stres v chove hospodárskych zvierat. Bratislava : Príroda, s. 13. KOVALČIKOVÁ, Mária. Etológia hovädzieho dobytka. Bratislava : Príroda, s. 14. KUDLIČKA, Karel; HURDA, Jindřich. Etologie dojnic v rybinové dojírně u skupiny krav různého stáří. Živočišná výroba, 1972, roč. 17, č. 2, s KUNC, P.; KNÍŽKOVÁ, K. : Dojírny a welfare dojnic. In Ochrana zvířat a welfare (část 1.) : sborník příspěvků fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Brno : NOEL 2000, 1996, s. 36. ISBN MIKŠÍK, Jaroslav; ŽIŽLAVSKÝ, Jiří. Chov skotu ( přednášky). Brno : MZLU, s. Fakulta agronomická. ISBN X. 17. PRŮŠOVÁ, Veronika. Současná situace welfare v chovu skotu. Agromagazín, 2006, roč. 7., č. 2, s VOŘÍŠKOVÁ, Jarmila et al. Etologie hospodářských zvířat. České Budějovice : Jihočeská univerzita, s. ISBN

44 Internetové stránky 19. KALOUSOVÁ, Dana. Co je to welfare? Zemědělský týdeník [online]. Listopad 2003 [cit. 26. listopadu 2003]. Dostupné na WWW: < > 20. ROSECKÁ, Diana; ŠTOLC, Ladislav. Etologie skotu. Zemědělský týdeník [online]. Říjen 2003 [cit. 1. října 2003]. Dostupné na WWW: < > 21. ROSECKÁ, Diana; ŠTOLC, Ladislav. Etologie skotu. Zemědělský týdeník [online]. Říjen 2003 [cit. 22. října 2003]. Dostupné na WWW: < > 22. NEHASILOVÁ, Dana. Utajený život skotu [online] [cit. 10. července 2005]. Dostupné na WWW: < > 23. NEHASILOVÁ, Dana. Dojnice potřebují dostatek odpočinku [online] [cit. 4. března 2006]. Dostupné na WWW: < > 24. NEHASILOVÁ, Dana. Behaviorální studie dojnic [online] [cit. 31. srpna 2005]. Dostupné na WWW: < > 43

45 PŘÍLOHA

46 Skupina dojnic č.1 Tab. 1 : Pořadí jednotlivých dojnic při nástupu do dojírny Číslo dojnice Pořadí dojnic při nástupu do dojírny při jednotlivých pozorováních Průměr Rozpětí Stř. chyba Rozptyl průměru ,9 49 3,8 217, ,7 43 3,4 188, ,2 30 2,7 118, ,5 39 2,8 116, ,4 42 3,4 189, ,1 44 2,8 123, ,8 26 1,4 31, ,1 36 2,4 83, ,1 16 1,3 28, ,8 48 4,8 226, ,1 35 3,0 116, ,6 44 4,3 181, ,6 26 2,0 65, ,4 29 2,1 72, ,9 30 2,0 64, ,3 22 1,4 30, ,6 42 3,5 200, ,4 36 2,4 93, ,4 39 2,4 95, ,2 44 3,1 153,8

47 ,7 17 1,4 30, ,1 52 3,2 160, ,1 48 3,4 166, ,9 26 2,7 70, ,3 15 1,2 23, ,6 54 4,8 258, ,9 29 2,4 95, ,9 38 2,2 74, ,7 33 2,4 88, ,8 18 1,5 33, ,8 31 2,4 88, ,9 58 6,3 476, ,3 45 3,8 220, ,5 55 4,1 273, ,7 8 0,8 7, ,3 14 0,9 13, ,3 20 1,6 38, ,4 28 2,0 66, ,3 52 3,6 206, ,1 48 3,1 154, ,5 57 3,5 200, ,1 20 1,2 22, ,9 44 3,2 168, ,0 31 2,9 85, ,4 7 0,9 7, ,2 54 4,2 281, ,6 41 3,3 170, ,6 46 3,4 188, ,6 46 3,7 223,9

48 ,5 30 2,2 65, ,9 48 2,8 126, ,1 46 4,4 285, ,4 48 2,8 128, ,4 49 4,2 276, ,1 46 3,4 188, ,8 30 2,2 77, ,1 22 1,5 33,8 Tab. 2 : Večerní nádoje jednotlivých dojnic Číslo dojnice Půldenní (večerní) nádoje dojnic při jednotlivých pozorováních Průměrná produkce ,5 14,7 11,8 16,0 13,1-13,0 14,0 12,8 12,9 13,1 14,0 13,1 14,2 13,7 12,4 13, ,9 26,2 22,2 23,5 23,5 22,6 21,1 24,8 19,7 21,4 19,4 20,9 21,3 21,7 19,8 19,4 21, ,8 18,0 17,1 19,9 16,1 16,6 18,0 17,8 17,7 18,4 16,7 17,2 17,5 16,5 16,1 16,5 17, ,4 18,8 21,3 19,6 21,5 21,5 19,5 18,7 21,2 18,6 17,2 19,6 19,4 18,4 16,5 19, ,9 19,5 23,6 17,8 21,3 19,6 17,8 19,8 22,7 15,3 10,8 12,5 15,2 13,2 13,2 13,1 17, ,1 13,1 16,6 14,2 13,0 14,1 14,4 13,3 14,3 14,6 16,2 12,8 14,0 13,0 13,0 13,0 14, ,6 14,3 14,7 14,8 16,9 5,3 15,6 11,6 11,5 14,6 13,5 9,0 12,4 12,9 12,6 11,9 12, ,7 20,0 11,8 19,6 22,1 17,4 22,0 17,3 11,0 19,0 18,3 18,5 18,4 16,7 18, ,0 19,2 16,7 17,1 16,7 17,3 16,7 15,9 15,5 16,6 17,2 15,2 16,4 15,4 16,4 17,1 16, ,9 20,8 18,0 19,6 17,1 19,6 16,8 18,6 16,4 19, , ,2 20,1 21,3 8,4 23,7 22,9 21,7 20,0 20,9 21,2 18,7 21,2 23, , ,7 9,7 10,2 10,1 10,7 10,5 9,8 9,1 9,6 10, , ,3 21,1 21,6 22,5 22,1 20,6 19,8 18,9 19,4 20,9 19,3 18,7 19,1 18,4 19,9 20,8 20, ,4 14,2 15,5 17,1 10,4 10,3 10,0 15,3 16,6 15,6 18,1 14,2 14,3 13,3 12,3 14,2 14,2

49 486 18,4 17,7 17,5 17,9 17,1 18,5 19,8 11,3 14,2 15,6 18,3 17,6 17,1 19,0 18,2 15,3 17, ,7 24,4 25,3 23,8 22,9 23,4 21,5 20,8 24,1 20,4 22,9 20,1 23,8 19,8 23,9 21,2 22, ,9 18,4 18,2 16,6 13,4 17,7 14,7 18,9 15,5 16,0 15,2 16,1 16,7 15,9 13,7 16,0 16, ,2 16,1 18,0 18,0 18,1 18,2 18,1 16,8 15,7 15,9 20,2 16,5 16,2 15,7 16,2 16,6 17, ,4 12,0 13,3 14,1 12,1 14,2 12,6 14,8 11,5 11,5 10,1 11,4 11,2 12,6 13,1 12,4 12, ,3 16,7 16,0 17,5 16,8 18,1 17,0 17,0 17,9 16,7 17,4 15,7 16,1 16,9 16,3 15,8 16, ,0 14,1 14,2 14,2 15,5 15,1 13,9 11,3 12,8 14,0 12,8 12,9 13,5 13,7 12,8 13,1 13, ,3 17,9 16,6 16,3 14,7 15,6 16,9 16,0 15,6 14,2 15,1 13,1 14,5 15,1 14,1 13,1 15, ,4 12,4 12,1 14,2-14,2 11,2 10,9 12,9 12,4 13,3 12,5 12,2 13,0 13,1 12, ,7 17,9 18,0 21, ,8 19,8 16,6 13,7 17,3 16,0 17, ,0 15,8 13,1 14,6 12,0 13,7 16,4 15,1 15,1 14,7 14,2 15,4 14,9 13,4 14,2 12,8 14, ,7 18, ,1 17,8 19,9 18, ,8 18,0 19,9 21,6 18,8 18, ,1 13,6 10,8 12,5 11,6 13,3 12,5 12,9 12,0 11,6 11,9 11,1 10,2 10,0 11,8 11,7 11, ,7 16,8 14,7 15,9 15,8 14,7 14,0 17,0 13,9 13,9 13,4 13,4 13,5 13,0 13,3 14,5 14, ,8 14,5 14,2 14,0 14,5 13,8 15,3 13,7 12,3 13,1 14,4 12,8 12,7 12,8-12,1 13, ,3 20,7 21,2 20,2 20,5 20,5 20,9 17,1 18,6 19,5 17,8 16,5 18,5 19,0 17,4 13,3 18, ,0 11,8 13,1 12,5 13,6 13,1 14,2 11,4 10,7 12,1 11,9 11,3 11,9 11,9 10,2 11,9 12, ,2 17,5 19,1 20,1 19,9 17, ,7 14,0 15,8 17,3 15,5 26,1 18, ,5 18,8 17,0 20,8 19,4-20,7 19,9 18,0 18,2 18,0 17,9 14,7 16,0 17,3 15,4 18, ,3 13,9 13,6 14,5 12,4 17,2 14,3 12,8 12,4 11,3 13,5 12,4 15,1 11,1 11,4 12,6 13, ,2 8,7 7,9 5,5 6,7 6,0 6,5 5,1 5,1 4, , ,8 18,1 16,5 16,1 18,1 18,6 16,7 16,7 16,7 17,5 15,7 17,2 16,3 16,8 17,8 17,3 17, ,5 12,3 11,5 11,8 11,9-12,3 10,7 11,2 10,5 11,1 10,7 11,2 10,9 10,9 11,2 11, ,6 16,8 14,7 14,5 17,2 16,5 15,3 15,4 14,4 14,3 12,6 14,5 13,4 13,3 13,7 13,6 14, ,6 11,1 12,9 11,6 12,8 11,9 13,0 11,6 10,9 10,1 11,6 11,7 11,2 10,6 9,9 12,1 11, ,1 17,4 14,1 15,1 16,5 16,5 17,5 15,0 15,2 16,6 15,0 15,2 15,2 15,8 15,1 16,0 15, ,9 13,0 12,4 13,3 13,2 14,6 14,8 12,6 13,1 11,3 12,1 13,7 13,4 12,9 14,2 14,6 13, ,0 16,0 15,6 15,3 15,5 15,6 17,0 9,8 11,7 12,3 13,2 13,0 13,5 13,4 13,4 13,3 14, ,3 15,8 18,3 14,7 15,2 17,2 15,3 13,8 16,4 15,4 14,6 15,1 16,9 11,9 14,9 12,7 15,3

50 718 11,9 10,9 13,2 12,4 11,2 10,6 10,4 12,2 11,0 10, , ,0 13, ,2 14,1 14,4 15,0 15,3 15,2 15,7 15,4 15, ,4 17,5 14,4 14,4 14,3 13,9 16,2 13,8 14,5 12,8 14,3 13,1 13,2 12,1 12,9 12,3 14, ,9 14,1 14,1 13,7 13,2 13,8 13,7 12,6 13,4 12,9 12,5 12,0 13,4 12,1 10,9 13,2 13, ,3 16,8 16,9 17,2 16,7 16,6 16,9 14,4 16,1 14,6 16,8 16,4 15,1 13,9 13,5 14,9 15, ,2 14,8 15,6 15,0 14,7 15,9 17,1 15,6 14,5 16,0 14,6 14,7 14,8 15,0 14,0 14,1 15, ,0 12,4 11,6 11,4 12,8 12,4 11,1 11,6 12,3 11,6 12,6 11,3 10,5 10,2 11, ,1 16,8 17,3 15,9 19,0 18,6 17,6 16,6 16,3 16,3 17,3 18,7 15,1 14,0 15,6 15,5 16, ,0 19,4 18,8 20,2 22,5-20,9 21,5 20,0 18,5 20,2 17,9 19,4 18,6 18,6 18,6 19, ,5 15,7 14,3 14,3 16,6 16,9 16,1 14,3 15,4 16,1 11,7 10,5 11,1 13,3 13,4 11,9 14, ,9 12,4 10,8 12,3 12,0 13,1 11,8 11,8 9,8 12,8 12,2 11,7 13,7 11,5 11,5 13,7 12, ,8 15,0 14,5 13,7 11,5 17,2 15,1 13,5 14,6 14,7 13,1 13,4 14,1 13,9 11,8 12,1 13, ,9 15,8 15,3 17,3 16,1 17,8 17,3 14,0 14,9 15,4 15,1 14,5 14,2 12,7 13,8 12,1 15, ,4 18,1 17,0 19,1 17,9-20,6 18,6 17,8 18,3 18,5 17,7 19,1 18,2 18,1 17,9 18,4 Tab. 3 : Hierarchie pořadí dojnic (seřazení dle průměru pořadí) Číslo Průměrné Rozpětí Stř. chyba Rozptyl Korelační dojnice pořadí průměru koeficient 505 5,3 22 1,4 30,8-0, ,4 7 0,9 7,4 0, ,3 15 1,2 23,2 0, ,1 16 1,3 28,2 0, ,3 14 0,9 13,1 0, ,3 20 1,6 38,2 0, ,9 49 3,8 217,1 0, ,1 52 3,2 160,2 0,03043

51 702 15,1 48 3,1 154,2 0, ,2 30 2,7 118,4-0, ,8 31 2,4 88,7 0, ,9 30 2,0 64,8-0, ,4 28 2,0 66,9-0, ,6 46 3,7 223,9-0, ,6 42 3,5 200,4 0, ,6 46 3,4 188,2 0, ,8 18 1,5 33,9 0, ,9 44 3,2 168,1-0, ,1 36 2,4 83,2 0, ,7 43 3,4 188,5 0, ,9 29 2,4 95,4 0, ,1 20 1,2 22,1-0, ,4 36 2,4 93,5-0, ,8 48 4,8 226,6 0, ,2 54 4,2 281,2 0, ,1 46 3,4 188,9 0, ,4 49 4,2 276,6-0, ,5 55 4,1 273,1 0, ,1 46 4,4 285,4 0, ,2 44 3,1 153,8 0, ,4 39 2,4 95,5 0, ,6 41 3,3 170,1 0, ,1 44 2,8 123,7 0, ,7 33 2,4 88,2-0, ,9 38 2,2 74,1 0, ,4 42 3,4 189,1-0, ,6 44 4,3 181,8 0,55762

52 450 34,1 35 3,0 116,4 0, ,5 39 2,8 116,6 0, ,6 54 4,8 258,0-0, ,3 52 3,6 206,8-0, ,9 58 6,3 476,2-0, ,4 48 2,8 128,5 0, ,5 30 2,2 65,8 0, ,8 26 1,4 31,1-0, ,1 48 3,4 166,1 0, ,3 45 3,8 220,7-0, ,9 26 2,7 70,5 0, ,8 30 2,2 77,5-0, ,4 29 2,1 72,5-0, ,9 48 2,8 126,7 0, ,5 57 3,5 200,5 0, ,6 26 2,0 65,0 0, ,0 31 2,9 85,2 0, ,7 8 0,8 7,0-0, ,1 22 1,5 33,8 0, ,7 17 1,4 30,6 0,31871 Tab. 4 : Korelace mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu jednotlivých dojnic Číslo korelační koeficient dojnice r 138 0,05582

53 166 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,22655

54 628 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,15355 Průměr 0,11515

55 Tab. 5 : Korelace mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic Číslo Průměrné Průměrná dojnice pořadí produkce ,9 13, ,7 21, ,2 17, ,5 19, ,4 17, ,1 14, ,8 12, ,1 18, ,1 16, ,8 18, ,1 20, ,6 10, ,6 20, ,4 14, ,9 17, ,3 22, ,6 16, ,4 17, ,4 12, ,2 16, ,7 13, ,1 15, ,1 12, ,9 17,5

56 583 6,3 14, ,6 18, ,9 11, ,9 14, ,7 13, ,8 18, ,8 12, ,9 18, ,3 18, ,5 13, ,7 6, ,3 17, ,3 11, ,4 14, ,3 11, ,1 15, ,5 13, ,1 14, ,9 15, ,0 11, ,4 15, ,2 14, ,6 13, ,6 15, ,6 15, ,5 11, ,9 16, ,1 19, ,4 14,3

57 747 29,4 12, ,1 13, ,8 15, ,1 18,4 korelační koeficient = -0,1867 Tab. 6 : Základní údaje o dojnicích dodržujících své pořadí při nástupu Číslo dojnice Plemeno Otec krávy Datum otelení Pořadí laktace Délka pobytu ve skupině k Pořadí při nástupu 311 H100 NX dlouhodobě v čele 398 H100 NEB dlouhodobě v čele 505 H100 NBY dlouhodobě v čele 583 H50CA NEB dlouhodobě v čele 620 H100 NX dlouhodobě v čele 687 H100 NEB dlouhodobě v čele 688 H100 NX dlouhodobě v čele 719 H100 NX dlouhodobě v čele 710 H100 NBY dlouhodobě uprostřed 368 H100 NGA dlouhodobě na konci 458 H100 NEB dlouhodobě na konci 478 H88C NEB dlouhodobě na konci 538 H75A NEB dlouhodobě na konci 686 H100 NX dlouhodobě na konci 774 H86C NEB dlouhodobě na konci

58 Skupina dojnic č.2 Tab. 7 : Pořadí jednotlivých dojnic při nástupu do dojírny Číslo Pořadí dojnic při nástupu do dojírny při jednotlivých Průměr Rozpětí Stř. chyba Rozptyl dojnice pozorováních průměru ,0 42 3,4 188, ,0 42 3,3 131, ,1 45 4,4 232, ,5 40 2,4 88, ,4 36 2,5 99, ,5 39 2,7 119, ,8 37 3,4 136, ,9 18 1,6 23, ,7 16 1,9 36, ,3 54 4,7 347, ,9 32 2,9 83, ,7 46 4,5 205, ,6 37 2,9 138, ,3 34 2,7 107, ,9 17 2,1 30, ,9 35 2,1 73, ,4 46 2,9 132, ,8 15 1,8 29, ,4 40 3,1 153, ,0 39 3,0 143, ,5 31 2,5 77, ,8 31 3,2 101,4

59 ,7 30 2,1 73, ,1 38 2,7 113, ,9 33 3,6 152, ,9 14 1,2 22, ,9 28 1,8 50, ,6 35 2,5 96, ,9 31 2,3 71, ,4 46 3,0 145, ,9 18 1,7 32, ,1 42 2,9 135, ,8 22 1,7 47, ,7 23 2,5 56, ,3 42 3,0 141, ,8 40 3,2 115, ,7 38 4,5 143, ,8 43 2,6 104, ,6 52 4,2 282, ,1 46 3,0 145, ,0 39 3,9 136, ,4 50 3,2 150, ,3 55 4,6 344, ,4 43 3,3 176, ,0 36 3,1 145, ,1 39 4,9 169, ,6 36 3,3 97, ,4 54 5,1 308, ,8 58 5,7 489, ,8 48 3,5 192, ,2 45 3,7 188,3

60 ,6 39 2,6 112, ,3 56 4,5 317, ,2 47 3,7 224, ,6 48 4,3 296, ,6 38 2,1 68, ,1 41 2,8 121, ,9 59 3,5 201, ,7 30 2,0 65, ,2 55 7,1 449, ,2 30 2,7 94, ,6 21 2,0 62, ,8 16 1,5 23, ,2 44 5,4 265, ,2 26 2,8 92, ,4 34 3,2 94,5 Tab. 8 : Večerní nádoje jednotlivých dojnic Číslo dojnice Půldenní (večerní) nádoje dojnic při jednotlivých pozorováních Průměrná produkce ,2 18,0 17,1 17,8 17,1 17,0 17,1 17,6 16,1 16,4 16,5 17,3 14,8 15,3 15,8 17,7 16, ,0 18,2 17,5 18,0 18,0 17,8 16,4 17,5 19,4 18,6 17,7 18,1 17, ,6 20,7 22,1 20,3 22,1 21,8 18,7 19,5 18,1 18,1 20,5 18,2 20, ,0 28,7 22,4 33,6 26,0 24,1 24,0 24,1 22,8 21,0 22,3 23,1 22,2 21,4 22,5 23,2 24, ,2 24,3 24,2 23,9 24,5 24,2 24,8 23,0 22,0 22,9 24,2 24,7 23,0 22,7 21,2 21,3 23, ,0 14,2 14,8 12,8 10,8 11,8 13,7 14,6 15,0 16,0 11,4 12,1 11,3 10,5 12,2 7,8 12,8

61 ,7 21,3 18,1 19,0 19,7 18,9 20,0 19,4 18,4 16,9 18,8 16,2 18, ,6 21,2 19,9 19,7 25,1-20,7 21,1 20,0 17, , ,8 10,6 10,5 11,1 11,1 10,8 12,4 11,1 9,9 8, , ,8 23,3 22,3 21,2 22,6 24,1 23,1 22,1 22,2 21,2 12,8 21,1 22,8 20,7 21,9 17,4 21, ,8 18,6 19,1 19,5 14,7 14,1 15,7 16,0 17,8 19, , ,6 25,3 25,3 30, , ,3 22,0 19,1 22,1 22,1 23, ,3 22,7 22,8 20,9 23,3 21,7 23,0 19,3 22,5 21,7 21,0 20,1 21,2 22,8 20,1 22,2 21, ,5 18,1 14,5 17,1 15,3-14,3 14,6 16,8 14,2 16,5 18,0 15,0 14,1 16,5 15,2 15, ,8 8,7 7,6 7,7 5,7 5,4 5, , ,3 19,6 18,8 18,6 20,9 18,2 16,3 17,6 15,9 17,0 21,5 18,6 22,2 19,0 17,4 20,4 18, ,6 12,4 12,0 12,2 12,9 13,7 14,3 11,9 12,5 12,2 12,5 12,0 10,7 9,3 11,3 11,4 12, ,0 16,6 17,6 14,4 17,1 15,3 17,6 17,5 17,3 16, ,2 13,4 14,0 14,4 14,4 13,7 13,3 14,0 12,2 11,5 14,0 13,3 13,2 11,7 11,7 12,1 13, ,0 12,5 13,8 13,3 13,0 13,5 12,1 13,6 11,7 13,2 12,1 13,8 13,7 12,2 13,3 12,6 13, ,8 18,6 6,9 18,2 12,5 17,5 15,4 13, ,3 16,9 16,3 17,2 15, ,8 10,4 9,8 9,9 10,6 9,2 10,5 8,7 9,5 8, , ,9 18,4 19,3 20,2 21,6 22,6 21,6 18,6 20,9 19,3 17,7 19,5 19,5 19,8 19,0 18,8 19, ,3 10,7 11,2 11,8 12,5 12,7 11,7 11,3 10,2 10,1 11,1 11,9 12,6 10,4 10,4 12,8 11, ,7 22,1 22,1 21,4 20,7 25,2 22,3 20,0 21,7 20,6 20,7 17,9 21, ,8 15,8 13,1 14,9 14,3 18,9 14,4 13,5 13,6 13,3 13,8 15,0 16,5 13,8 12,2 14,4 14, ,4 23,2 22,0 22,7 18,5 21,1 22,3 24,5 20,4 22,7 20,8 20,4 19,3 16,8 19,4 20,9 21, ,7 14,7 13,3 15,7 12,0 14,6 15,4 12,0 13,7 14,1 12,7 8,2 15,0 15,2 15,0 13,7 13, ,7 14,9 17,7 17,5 16,7 15,2 11,6 10,5 13,7 12,9 13,3 14,9 16,2 16,2 14, ,6 13,7 15,5 16,9 13,6 20,2 16,5 15,3 7,6 13,7 15,2 13,1 14,8 15,4 14,2 12,1 14, ,4 19,1 18,9 17,2 16,9 18,4 17,5 17,7 18,6 15,7 16,6 16,7 17, ,1 12,8 14,5 13,2 13,9 13,6 16,2 13,9 12,6 13,0 14,4 15,0 15,8 13,3 15,0 15,1 14, ,7 21,6 19,4 21,7 21,9 21,3 20,9 20,0 23,3 20,2 19,0 18,2 19,3 20,8 20,2 19,3 20, ,0 18,5 18,2 19,8 16,9 17,9 14,6 13,2 13,9 16, ,1 17,0 15,5 14,3 17,1 15,5 16,2 12,2 13,5 11,3 12,9 13,5 14,8 12,9 13,7 14,3 14,5

62 612 21,7 20,7 22,6 21,4 21,9 22,6 26,0 22, ,8 19,7 20,7 21, ,4 11,7 10,7 11,2 11,7 11,1 11, , ,8 20,1 19,9 18,5 20,5 18,9 23,0 19,2 19,6 16,9 16,9 17,5 18,4 19,1 17,4 17,6 18, ,1 23,6 24,2 20,8 25,5 23,1 25,9 19,6 20,6 20,5 21,2 24,1 21,0 23,5 22,7 19,9 22, ,7 20,2 19,5 17,8 20,3 19,8 17,4 18,1 17,6 16,2 16,9 19,8 18,1 13,9 18,5 17,0 18, ,3 23,8 20,9 22,7 20,1 20,7 17,7 16,8 21,2 20, ,8 14,6 13,4 14,0 14,4-14,8 13,7 13,1 13,6 13,7 13,2 13,9 12,8 12,7 11,8 13, ,0 13,3 14,4 13,9 14,3 14,2 15,0 13,6 14,2 14,5 14,6 14,3 14,2 14,4 12,0 14,0 14, ,5 13,9 13,5 13,6 14,1 13,6 14,5 12,9 12,8 13,2 13,4 14,1 12,6 11,0 12,1 12,2 13, ,5 11,5 11,1 12,5 12,0-13,1 13,1 12,3 12,0 13,4 12,7 12,5 12,2 12,4 11,9 12, ,3 10,9 9,6 10,0 9,9 10,8 10, , ,3 21,7 19,5 19,4 20,8 19,9 20,1 18,9 19,6 19, ,3 20,3 22,2 21,9 19,2 19,2 21,9 22,7 18,1 20,7 17,4 18,7 20, ,2 17,3 15,2 5,4-20,2 16,5 17,9 15,8 16,1 17,1 17,1 17,4 16,2 17,2 15,5 16, ,4 21,9 17,3 21,8 20,9 20,8 24,6 17,4 16,9 17,0 16,6 17,0 17,7 17,6 17,6 19,0 18, ,4 21, ,5 19,7 19,9 19,5 18,1 19,1 20,4 19,0 19,0 18,4 17,9 17,0 19, ,4 18,2 21,6 20,5 20,2 18,5 21,6 21,6 21,4 22,8 18,3 21,1 20,6 21,4 21,3 20,0 20, ,2 16,3 15,6 14,4 15,9 16,1 16,7 16,1 14,3 15,3 15,0 15,6 15,3 14,7 14,5 12,4 15, ,0 22,8 19,4 21,1 22,5 20,0 22,2 18,9 20,3 19,5 20,7 20,7 20,3 20,7 20,4 19,6 20, ,3 16,5 16,0 17,4 17,4 16,3 17,9 15,7 15,4 15,6 15,2 15,8 15,9 17,2 15,2 14,3 16, ,2 21,7 22,0 21,0 23,7 21,2 22,8 20,1 19,5 22,2 20,0 20,4 17,7 19,7 22,4 17,4 20, ,2 19,0 18,3 19,8 18,9 18,4 18,7 17,6 17,9 18,1 17,2 17,7 17,1 18,6 16,6 16,7 18, ,4 17,1 8,5 19,8 12,0 23,9 21,5 21,7 10,5 19,6 12,3 21,0 20,1 7,7 16,0 16,0 16, ,2 19,6 18,1 18,1 16,6 17,9 17,9 18,0 16,2 16,8 16,5 17,7 16,8 17,1 18,1 16,3 17, ,9 21,3 22,4 19,6 20,3 20,1 20,2 19,9 19,3 20, ,6 16,4 16,0 15, ,2 14,0 14,0 16,0 15,0 15,6 12,6 13,6 13,3 14, ,1 18,6 18,3 18,2 19,0 19,3 19,5 17,2 17,5 17,2 16,8 16,7 15,7 17,3 17,0 16,8 17, ,7-20,8 26,5 18,1 16,6 17,4 18,1 18,4 18,7 18,6 17,5 19, ,4 18,1 16,4 19,1 16,5 19,1 18,7 18,7 17,4 18,0

63 ,9 18,8 18,1 18,9 17,9 19,4 18,8 18,1 18,8 19,6 19,8 19,6 18, ,1 20,5 21,7 22,6 21,1 23,3 23,8 22,9 21,5 22,3 Tab. 9 : Hierarchie pořadí dojnic (seřazení dle průměru pořadí) Číslo Průměrné Rozpětí Stř. chyba Rozptyl Korelační dojnice pořadí průměru koeficient 634 8,1 46 3,0 145,9-0, ,7 16 1,9 36,0-0, ,8 22 1,7 47,5-0, ,4 34 3,2 94,5 0, ,2 26 2,8 92,0 0, ,8 15 1,8 29,3 0, ,5 31 2,5 77,9 0, ,3 34 2,7 107,6 0, ,4 36 2,5 99,1 0, ,6 37 2,9 138,1 0, ,9 35 2,1 73,7 0, ,6 39 2,6 112,0-0, ,6 21 2,0 62,5 0, ,9 18 1,6 23,4 0, ,2 47 3,7 224,0 0, ,9 18 1,7 32,7 0, ,1 38 2,7 113,4-0, ,8 37 3,4 136,6 0, ,1 39 4,9 169,8 0, ,2 45 3,7 188,3 0,05633

64 644 24,4 50 3,2 150,2 0, ,6 48 4,3 296,5 0, ,5 40 2,4 88,6 0, ,1 42 2,9 135,4 0, ,2 55 7,1 449,7 0, ,8 58 5,7 489,8 0, ,9 17 2,1 30,7-0, ,9 59 3,5 201,4 0, ,4 43 3,3 176,9 0, ,4 54 5,1 308,2 0, ,7 46 4,5 205,2 0, ,1 45 4,4 232,7-0, ,2 30 2,7 94,9-0, ,9 28 1,8 50,7-0, ,9 33 3,6 152,4 0, ,6 52 4,2 282,9-0, ,6 36 3,3 97,8-0, ,3 54 4,7 347,1-0, ,3 55 4,6 344,4 0, ,6 35 2,5 96,5 0, ,0 42 3,3 131,3 0, ,0 36 3,1 145,7-0, ,3 42 3,0 141,0-0, ,8 43 2,6 104,9-0, ,0 39 3,0 143,9 0, ,4 40 3,1 153,7 0, ,1 41 2,8 121,2-0, ,5 39 2,7 119,1-0, ,9 31 2,3 71,0 0,26068

65 642 45,0 39 3,9 136,4-0, ,8 31 3,2 101,4 0, ,2 44 5,4 265,5 0, ,3 56 4,5 317,6-0, ,4 46 3,0 145,4 0, ,8 48 3,5 192,8-0, ,7 38 4,5 143,9 0, ,7 30 2,1 73,7 0, ,7 30 2,0 65,6 0, ,9 32 2,9 83,1 0, ,0 42 3,4 188,4 0, ,4 46 2,9 132,4-0, ,6 38 2,1 68,9 0, ,8 40 3,2 115,2-0, ,7 23 2,5 56,9 0, ,8 16 1,5 23,6-0, ,9 14 1,2 22,7-0,16843 Tab. 10 : Korelace mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu jednotlivých dojnic Číslo Korelační koeficient dojnice r 127 0, , , , ,03979

66 239-0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,17333

67 604-0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,66335

68 784 0, , ,37483 Průměr 0,06096 Tab. 11 : Korelace mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic Číslo dojnice Průměrné pořadí Průměrná produkce ,0 16, ,0 17, ,1 20, ,5 24, ,4 23, ,5 12, ,8 18, ,9 20, ,7 10, ,3 21, ,9 17, ,7 23, ,6 21, ,3 15, ,9 7, ,9 18, ,4 12, ,8 16,9

69 495 42,4 13, ,0 13, ,5 15, ,8 9, ,7 19, ,1 11, ,9 21, ,9 14, ,9 21, ,6 13, ,9 14, ,4 14, ,9 17, ,1 14, ,8 20, ,7 16, ,3 14, ,8 21, ,7 11, ,8 18, ,6 22, ,1 18, ,0 20, ,4 13, ,3 14, ,4 13, ,0 12, ,1 10, ,6 19,9

70 717 30,4 20, ,8 16, ,8 18, ,2 19, ,6 20, ,3 15, ,2 20, ,6 16, ,6 20, ,1 18, ,9 16, ,7 17, ,2 20, ,2 14, ,6 17, ,8 19, ,2 18, ,2 18, ,4 22,3 korelační koeficient = -0,15523

71 Tab. 12 : Základní údaje o dojnicích dodržujících své pořadí při nástupu Číslo dojnice Plemeno Otec krávy Datum otelení Pořadí laktace Délka pobytu ve skupině k Pořadí při nástupu 250 H75X NX dlouhodobě v čele 254 H75X NX dlouhodobě v čele 483 H86C NEB dní v čele 518 H100 NX dlouhodobě v čele 586 H63C NEB dlouhodobě v čele 594 H100 NEB dlouhodobě v čele 771 H100 NX dní v čele 796 H100 NEB dlouhodobě v čele 452 H100 NX dlouhodobě uprostřed 545 H100 NEB dlouhodobě na konci 601 H85C NX dní na konci 775 H100 NXA dlouhodobě na konci

72 Skupina dojnic č.3 Tab. 13 : Pořadí jednotlivých dojnic při nástupu do dojírny Číslo Pořadí dojnic při nástupu do dojírny při jednotlivých Průměr Rozpětí Stř. chyba Rozptyl dojnice pozorováních průměru ,1 51 3,2 166, ,3 53 3,6 209, ,4 16 1,9 26, ,0 42 3,3 175, ,1 58 5,1 423, ,4 38 3,0 140, ,3 15 1,2 23, ,4 55 4,3 293, ,5 26 1,8 46, ,4 42 2,8 125, ,1 56 4,7 351, ,4 18 1,3 27, ,2 51 3,5 193, ,6 30 2,2 74, ,6 51 4,3 277, ,6 50 2,9 133, ,1 40 2,4 89, ,0 26 2,0 64, ,8 55 4,2 283, ,2 43 3,2 161, ,8 17 1,1 18,0

73 ,3 40 3,4 182, ,3 45 3,7 200, ,4 46 3,0 145, ,4 50 3,6 207, ,1 49 3,5 195, ,0 26 2,0 61, ,3 14 1,0 16, ,9 34 3,0 133, ,6 38 3,5 120, ,2 17 1,2 21, ,3 40 3,3 169, ,7 38 2,7 112, ,3 34 2,2 80, ,7 31 2,7 118, ,3 65 5,3 456, ,8 65 4,2 280, ,9 29 1,7 47, ,3 46 3,7 223, ,5 27 1,9 54, ,7 46 3,3 170, ,3 44 2,7 115, ,8 60 3,8 225, ,7 24 2,1 67, ,3 15 0,8 10, ,7 44 3,0 147, ,8 50 3,8 231, ,3 27 2,1 70, ,7 46 2,8 127, ,8 53 3,6 202,8

74 ,6 38 2,4 92, ,6 27 2,0 61, ,6 39 2,3 87, ,1 50 3,9 238, ,4 25 1,5 36, ,2 36 2,6 104, ,6 53 3,5 193, ,1 50 3,8 228, ,3 55 3,9 249, ,6 64 4,3 301, ,8 59 5,1 414, ,9 26 1,8 54, ,4 43 3,5 186, ,8 66 4,6 335, ,5 35 2,8 103, ,6 59 4,3 294, ,8 43 3,2 160,3 Tab. 14 : Večerní nádoje jednotlivých dojnic Číslo dojnice Půldenní (večerní) nádoje dojnic při jednotlivých pozorováních Průměrná produkce ,5 12,8 12,7 14,5 13,7 14,9 13,8 10,9 11,9 12,2 15,0 13,0 13,1 13,5 13,8 12,0 13, ,7 11,4 10,9 11,4 9,5 10,1 11,5 10,5 9,7 9,5 11,3 10,3 11,4 10,0 10,0 10,0 10, ,5 12,1 10,8 11,8 12,3 11,2 11, , ,1 11,9 14,1 11,8 12,6 12,9 14,0 11,5 10,8 12,3 12,4 12,3 12,0 12,5 11,6 11,4 12,4

75 806 13,8 13,4 14,4 14,1 15,8 13,0 15,7 12,7 13,0 12,9 14,2 14,7 14,3 14,1 12,8 14,0 13, ,2 11,4 12,5 10,0 11,5 11,0 12,1 11,1 10,3 7,7 10,6 10,9 11,0 11,1 12,5 12,6 11, ,3 13,6 14,1 14,8 15,1 14,6 14,4 15,2 13,7 13,1 14,3 14,7 13,9 13,6 14,0 13,0 14, ,4 13,4 13,1 12,8 12,8 13,6 14,5 13,4 12,2 13,1 13,3 12,8 12,4 13,0 13,0 14,7 13, ,8 11,5 10,4 11,5 11,1 11,4 12,6 11,5 11,3 12,4 11,2 12,1-11,3 11,4 11,0 11, ,1 12,1 11,0 10,9 11,5 11,4 12,3 11,8 9,8 11,9 10,8 11,8 10,1 10,5 11,4 11,0 11, ,5 10,9 8,5 10,7 9,3 11,1 11,3 11,0 9,6 10,6 10,2 10,2 10,5 10,1 9,6 10,4 10, ,0 12,4 12,1 11,0 12,9 12,6 13,6 11,7 11,4 12,6 11,0 11,4 11,4 12,2 12,5 12,2 12, ,1 11,9 11,7 12,3 11,2 11,5 11,8 11,3 11,4 12,3 11,1 12,2 12,1 11,7 12,1 12,7 11, ,7 14,0 12,8 12,5 14,4 14,6 13,7 11,7 12,4 13,2 13,2 13,4 13,7 13,5 13,0 13,6 13, ,4 12,4 11,9 13,3 13,1-13,1 11,2 11,1 12,0 12,3 11,9 12,6 11,5 12,3 11,8 12, ,4 14,8 13,0 13,9 13,9 17,1 16,6 12,0 13,4 12,1 14,3 13,5 17,4 14,1 12,8 13,4 14, ,4 16,4 15,9 14,0 15,2-16,3 15,3 13,6 15,8 13,2 15,2 15,0 13,7 14,8 14,2 15, ,3 13,2 10,6 8,3 10,2 10,2 10,9 10,3 10,4 11,7 11,3 12,2 12,9 12,1 11,9 6,3 10, ,4 16,2 16,3 16,3 15,9 16,1 14,7 14,9 14,1 15,1 18,1 15,6 15,7 15,4 14,6 14,3 15, ,3 12,5 13,2 12,5 13,2 12,1 14,3 12,2 11,2 12,1 11,6 13,3 13,7 12,7 13,7 14,9 12, ,6 15,6 15,3 15,9 14,7-17,1 14,0 14,6 15,0 16,5 16,7 15,5 15,8 16,3 16,6 15, ,7 11,1 9,3 9,6 11,1 11,4 10,2 9,7 10,0 9,9 10,2 10,8 10,4 9,8 10,1 10,5 10, ,8 11,3 10,8 10,8 11,7-11,3 8,6 8,2 9,6 11,1 10,2 10,1 10,7 10,9 11,2 10, ,8 12,9 12,9 12,4 11,9 11,1 12,1 10,6 11,2 11,1 11,2 11,8 10,7 11,3 11,7 12,0 11, ,6 13,8 12,9 14,2 15,2 15,5 16,6 14,9 14,5 15,0 14,7 15,7 15,4 15,4 14,6 15,0 14, ,9 11,6 11,4 12,0 12,5 11,5 11,3 10,5 10,1 11,5 9,7 10,9 9,5 10,4 13,0 11,7 11, ,2 12,5 12,3 12,4 11,9 12,4 12,7 10,4 11,7 11,4 12,5 12,7 13,4 13,5 12,5 7,2 11, ,6 16,2 14,4 14,7 14,4 16,5 17,0 14,7 14,6 16,2 17,0 15,2 15,1 13,5 12,9 16,4 15, ,5 15,6 17,9 17,1 17,4-18,9 15,5 17,1 16,7 15,4 14,4 15,9 14,4 14,8 15,2 16, ,3 8, ,5 11,0 10,7 11,7 10,3 9,7 10,3 11,2 10, ,0 15,8 12,7 13,7 13,2 13,6 12,4 12,3 12,7 12,9 12,4 12,3 12,1 12,4 12,0 12,7 12, ,0 14,2 12,9 12,8 14,8 14,3 14,4 13,6 11,8 12,5 12,8 13,0 12,0 12,2 13,1 13,2 13, ,6 13,9 11,8 14,0 12,8 13,6 13,5 11,4 11,0 11,7 11,5 12,2 13,4 12,9 12,8 11,9 12,7

76 844 12,2 13,1 12,4 12,4 10,4 11,9 12,5 12,0 12,9 12,2 12,1 12,1 12,6 12,5 11,7 11,4 12, ,0 14,9 17,8 13,3 15,8 15,7 15,9 13,7 13,5 13,1 16,9 14,6 17,0 14,8 14,4 13,9 15, ,2 13,9 14,0 11,2 14,3 15,6 12,9 13,9 12,5 14,5 14,3 14,8 14,2 9,6 9,7 9,8 13, ,1 14,1 12,7 13,5 14,2 13,2 15,4 13,2 12,9 13,2 12,9 13,3 12,5 10,5 9,8 9,0 12, ,9 14,4 13,9 13,5 12,7 14,5 12,8 12,1 12,0 12,9 13,9 13,6 14,6 11,6 13,2 12,9 13, ,7 14,2 14,5 13,6 0 11,4 13,8 13,4 13,8 12,0 13,2 14,9 12,8 12,5 13,3 12,1 12, ,2 12,5 10,8 11,2 11,9-12,6 11,2 10,6 11,4 12,5 11,9 11,0 12,0 10,9 12,1 11, ,9 14,9 10,6 10,0 14,5 13,1 14,5 12,5 12,7 12,2 13,1 11,0 12,3 12,5 12,5 13,2 12, ,4 14,0 10,7 10,7 14,3 13,3 14,8 14,5 10,9 12,1 13,2 11,0 10,8 13,4 15,9 12,8 12, ,5 16,7 17,8 14,5 17,0 15,3 18,0 17,2 13,2 15,2 16,4 13,9 13,3 14,3 14,6 14,1 15, ,5 15,1 15,6 17,0 16,2 16,3 17,6 14,2 14,3 14,4 14,9 14,3 14,8 15,0 14,7 16,5 15, ,6 15,4 15,3 15,8 15,2 14,7 15,1 13,2 15,7 13,9 15,9 16,3 15,6 15,1 16,5 15,9 15, ,4 14,3 14,4 13,5 14,7 14,9 14,7 14,0 13,3 14,1 14,3 14,3 14,0 13,2 13,9 12,8 14, ,3 12,1 11,2 12,4 11,9 13,4 12,2 10,4 7,8 10,2 12,9 12,8 11,7 10,3 14,2 11,9 11, ,8 13,5 13,2 13,3 14,1 14,2 14,1 14,0 12,8 13,5 14,0 13,7 13,5 14,2 14,2 13,6 13, ,3 14,0 12,9 13,9 13,3 13,2 16,6 15,3 15,4 11,7 13,2 13,7 16,3 12,8 12,4 12,4 13, ,6 17,6 16,3 15,0 17,2 16,8 18,5 17,4 14,9 15,8 17,5 17,7 18,5 17,6 17,4 16,9 17, ,3 19,1 18,2 20,2 21,9 22,8 20,5 19,1 18,3 20,7 19,9 22,3 20,4 18,6 20,8 18,9 20, ,9 17,9 15,6 13,5 17,8 18,0 14,8 15,5 15,7 15,9 17,8 17,0 17,0 13,6 16,3 17,6 16, ,5 13,0 14,2 15,0 15,0 16,1 15,4 13,8 13,9 14,6 15,0 15,0 15,2 14,3 14,1 14,9 14, ,0 15,2 13,9 15,0 14,7 15,1 16,0 14,1 14,8 13,8 15,0 14,8 14,3 15,8 14,0 14,7 14, ,1 15,0 16,4 15,3 15,9 15,9 16,1 14,6 14,1 13,3 15,9 15,3 15,1 16,5 15,4 14,8 15, ,4 17,1 14,3 15,5 14,9 15,7 16,8 16,1 15,7 14,5 8,0 7,7 8,1 13,3 13,0 13,1 13, ,2 15,1 12,4 12,5 14,4 13,7 15,2 13,7 12,8 14,0 15,6 15,1 13,9 13,9 14,9 14,4 14, ,2 17,0 15,4 15,6 13,6 16,4 15,5 15,3 13,2 14,7 12,6 15,2 14,7 15,3 15,7 15,6 15, ,2 16,6 16,1 16,7 16,3 16,0 16,5 15,1 16,0 15,0 17,2 13,7 16,3 16,1 16,7 16,1 15, ,2 17,2 14,4 17,1 16,5 17,3 18,2 16,1 17,0 18,0 15,7 17,8 15,3 19,3 18,7 17,0 16, ,8 14,1 13,7 12,7 15,9 14,6 16,2 14,3 13,8 14,7 16,5 15,9 16,2 17,1 17,5 17,2 15, ,2 16,4 16,0 16,5 17,5 18,2 18,0 16,1 16,3 17,9 17,9 17,8 16,6 16,1 16,2 16,6 17,0

77 875 13,1 13,2 13,0 12,9 14,0-14,3 12,3 13,0 12,1 13,4 13,2 13,9 12,4 14,2 14,2 13, ,9 9,5 10,7 11,3 11,4 13,0 12,0 11,8 11,5 11,7 12,0 12,7 12,9 14,2 13,1 13,5 12, ,9 15,4 16,8 16,4 17,5 17,4 16, ,9 15,2 16,1 15,0 15,1 13,3 15, ,4 17,1 15,8 16,2 17,0 16,2 17,8 16,5 16,6 16,1 15,2 14,9 15,0 16,6 17,7 17,9 16, ,1 14,5 13,1 13,6 15,6 15,8 17,1 14,7 15,3 15,0 16,1 16,0 15,9 14,7 15,2 16,1 15,2 Tab. 15 : Hierarchie pořadí dojnic (seřazení dle průměru pořadí) Číslo Průměrné Rozpětí Stř. chyba Rozptyl Korelační dojnice pořadí průměru koeficient 820 4,4 18 1,3 27,6 0, ,3 15 1,2 23,9 0, ,4 16 1,9 26,0 0, ,3 14 1,0 16,6-0, ,4 25 1,5 36,6-0, ,8 17 1,1 18,0-0, ,9 29 1,7 47,2 0, ,5 26 1,8 46,8-0, ,6 30 2,2 74,6 0, ,7 24 2,1 67,5 0, ,3 34 2,2 80,1 0, ,6 53 3,5 193,1 0, ,9 26 1,8 54,4-0, ,0 26 2,0 61,5-0,05943

78 821 18,2 51 3,5 193,9 0, ,0 26 2,0 64,8 0, ,3 53 3,6 209,1 0, ,1 51 3,2 166,0 0, ,6 38 3,5 120,6-0, ,9 34 3,0 133,3-0, ,1 49 3,5 195,6 0, ,3 40 3,4 182,3 0, ,2 43 3,2 161,9 0, ,6 27 2,0 61,4 0, ,8 53 3,6 202,8 0, ,7 44 3,0 147,2 0, ,8 50 3,8 231,7 0, ,3 46 3,7 223,1 0, ,4 38 3,0 140,0-0, ,7 46 2,8 127,5 0, ,1 56 4,7 351,7 0, ,3 55 3,9 249,1-0, ,3 65 5,3 456,5 0, ,4 50 3,6 207,7 0, ,6 59 4,3 294,9 0, ,8 59 5,1 414,9-0, ,6 64 4,3 301,0 0, ,7 38 2,7 112,6 0, ,4 55 4,3 293,2 0, ,8 65 4,2 280,2 0, ,4 46 3,0 145,5 0, ,6 51 4,3 277,4 0, ,6 39 2,3 87,7-0,70332

79 829 39,8 55 4,2 283,5 0, ,1 58 5,1 423,4 0, ,6 50 2,9 133,9 0, ,7 31 2,7 118,5 0, ,1 40 2,4 89,4 0, ,1 50 3,9 238,4 0, ,8 66 4,6 335,1 0, ,5 35 2,8 103,9-0, ,8 60 3,8 225,1-0, ,3 44 2,7 115,7-0, ,7 46 3,3 170,1-0, ,8 43 3,2 160,3 0, ,6 38 2,4 92,7 0, ,4 42 2,8 125,5 0, ,1 50 3,8 228,8 0, ,3 45 3,7 200,6-0, ,5 27 1,9 54,5 0, ,0 42 3,3 175,6 0, ,2 36 2,6 104,8-0, ,3 40 3,3 169,9 0, ,4 43 3,5 186,1 0, ,3 27 2,1 70,3-0, ,3 15 0,8 10,3-0, ,2 17 1,2 21,7 0,22238

80 Tab. 16 : Korelace mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu jednotlivých dojnic Číslo korelační koeficient dojnice r 800 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,20567

81 836 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,17966

82 867-0, , , , , , , , , , , , ,42207 Průměr 0,12878 Tab. 17 : Korelace mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic Číslo dojnice Průměrné pořadí Průměrná produkce ,1 13, ,3 10, ,4 11, ,0 12, ,1 13, ,4 11, ,3 14,2

83 814 38,4 13, ,5 11, ,4 11, ,1 10, ,4 12, ,2 11, ,6 13, ,6 12, ,6 14, ,1 15, ,0 10, ,8 15, ,2 12, ,8 15, ,3 10, ,3 10, ,4 11, ,4 14, ,1 11, ,0 11, ,3 15, ,9 16, ,6 10, ,2 12, ,3 13, ,7 12, ,3 12, ,7 15, ,3 13,1

84 847 38,8 12, ,9 13, ,3 12, ,5 11, ,7 12, ,3 12, ,8 15, ,7 15, ,3 15, ,7 14, ,8 11, ,3 13, ,7 13, ,8 17, ,6 20, ,6 16, ,6 14, ,1 14, ,4 15, ,2 13, ,6 14, ,1 15, ,3 15, ,6 16, ,8 15, ,9 17, ,4 13, ,8 12, ,5 15,9

85 878 34,6 16, ,8 15,2 korelační koeficient = 0, Tab. 18 : Základní údaje o dojnicích dodržujících své pořadí při nástupu Číslo dojnice Plemeno Otec krávy Datum otelení Pořadí laktace Délka pobytu ve skupině k Pořadí při nástupu 802 H100 NX dlouhodobě v čele 812 H100 NGA dlouhodobě v čele 815 H100 NUN dlouhodobě v čele 820 H100 NX dlouhodobě v čele 822 H100 NEB dlouhodobě v čele 828 X58H BEZ dlouhodobě v čele 831 H100 NX dlouhodobě v čele 837 H100 NUN dlouhodobě v čele 838 H100 NUN dlouhodobě v cele 848 H100 NGA dlouhodobě v čele 854 H88X NGA dlouhodobě v čele 867 H100 NX dlouhodobě v čele 874 H100 NX dlouhodobě v čele 841 H100 NXA dlouhodobě na konci 850 H100 NX dlouhodobě na konci 855 H100 NX dlouhodobě na konci 858 H100 NUN dlouhodobě na konci

86 Skupina dojnic č.4 Tab. 19 : Pořadí jednotlivých dojnic při nástupu do dojírny Číslo Pořadí dojnic při nástupu do dojírny při jednotlivých Průměr Rozpětí Stř. chyba Rozptyl dojnice pozorováních průměru ,7 22 1,4 31, ,6 21 1,3 27, ,2 19 1,6 39, ,8 27 1,9 48, ,9 18 2,2 39, ,0 22 1,9 44, ,9 19 1,4 28, ,4 17 1,9 40, ,0 11 1,3 15, ,3 18 1,5 31, ,4 20 1,6 39, ,4 22 1,7 43, ,1 5 0,4 3, ,6 17 1,8 23, ,9 24 2,6 52,4

87 Tab. 20 : Večerní nádoje jednotlivých dojnic Číslo dojnice Půldenní (večerní) nádoje dojnic při jednotlivých pozorováních Průměrná produkce ,1 19,4 23,5 22,9 20,2 21,6 20,8 21,5 19,1 22,2 20,8 21,4 18,2 22,6 21,9 23,0 21, ,1 19,2 22,4 23,3 21,8 19,8 21,9 21,6 22,1 18,6 22,0 20,2 19,7 20,9 23,6 21,1 21, ,5 26,4 25,4 24,0 32,5 28,8 26,5 22,2 23,1 24,5 26,0 25,3 24,5 23,1 25,3 24,3 25, ,5 22,7 22,4 23,7 26,3 14, ,7 23,0 22,5 22,4 22,4 23,6 23,5 22, ,6 17,2 16,4 14,3 15, ,4 16,8 14, , ,9 21,1 17,7 12,4 17,4 18,4 16,9 17,9 21,0 17,7 21, ,2 18, ,9 17,5 20,6 22,1 21,2 24,3 21,2 22,1 27,4 30,3 25,1 29,4 25,7 27,6 23, ,2 21,0 21,7 21,7 13, ,6 22,1 19,2 22,4 23,0 22,9 21, ,8 15,8 17,3 16,1 14,4 11,9 10,9 12,8 13,2 14, ,6 13,5 12,9 13,8 14,9-13,5 12,9 14,1 14,5 15,5 12,8 12,9 12,8 12,4 13,5 13, ,6 23,1 21,3 21,0 25,5 0,4 22,0 21,6 25,6 22,9 21,7 20,5 20,4 26,6 21,0 22,5 21, ,4 22,2 18,6 26,7 26,2 23,2 23,9 24,1 23,2 23,0 22,9 25,1 24,7 25,0 26,0 25,8 23, ,3 23,9 21,7 22,4 25,7 28,4 24,8 23,0 23,6 23,1 22,1 21,4 23,5 21,9 22,7 21,4 23, , ,3 16,7 17,2 16,1 17,9 16, , ,6 11,5 13, ,2 12,9 12,6 13,0 12, ,7 Tab. 21 : Hierarchie pořadí dojnic (seřazení dle průměru pořadí) Číslo Průměrné Rozpětí Stř. chyba Rozptyl Korelační dojnice pořadí průměru koeficient 770 3,1 5 0,4 3,1-0, ,9 18 2,2 39,1 0, ,3 18 1,5 31,8-0,10392

88 587 10,8 27 1,9 48,9-0, ,9 19 1,4 28,5 0, ,2 19 1,6 39,3 0, ,6 21 1,3 27,7 0, ,4 20 1,6 39,7-0, ,0 11 1,3 15,6-0, ,0 22 1,9 44,2 0, ,6 17 1,8 23,1-0, ,7 22 1,4 31,6 0, ,4 22 1,7 43,7-0, ,4 17 1,9 40,2-0, ,9 24 2,6 52,4 0,30538 Tab. 22 : Korelace mezi množstvím nadojeného mléka a pořadím nástupu jednotlivých dojnic Číslo korelační koeficient dojnice r 245 0, , , , , , , , , ,10392

89 752-0, , , , ,30538 Průměr -0,06980 Tab. 23 : Korelace mezi průměrnou produkcí mléka a průměrným pořadím nástupu dojnic Číslo dojnice Průměrné pořadí Průměrná produkce ,7 21, ,6 21, ,2 25, ,8 22, ,9 15, ,0 18, ,9 23, ,4 21, ,0 14, ,3 13, ,4 21, ,4 23, ,1 23, ,6 16, ,9 12,7 korelační koeficient = -0,16659

90 Tab. 24 : Základní údaje o dojnicích dodržujících své pořadí při nástupu Číslo dojnice Plemeno Otec krávy Datum otelení Pořadí laktace Délka pobytu ve skupině k Pořadí při nástupu 770 H100 NEB dlouhodobě v čele 740 H100 NBY dní uprostřed

91 Obr. 1 : Dojnice na ŠZP Žabčice ve volném ustájení Obr. 2 : Dojnice nastupují chodbou do čekárny před dojírnou

92 Obr. 3 : Dojírna ALFA-LAVAL 2x5 tandem Obr. 4 : Dojnice na dojicím místě