MASARYKOVA UNIVERZITA
|
|
- Ludvík Matějka
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra historie Německé texty v mezipředmětových vztazích českého školního dějepisu Diplomová práce Brno 2014 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Kamil Štěpánek, CSc. Vypracovala: Bc. Monika Nováková
2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne. 1
3 Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce PhDr. Kamilu Štěpánkovi, Csc. za odborné vedení mé práce a cenné rady při jejím zpracování. Ráda bych také poděkovala Mgr. Janě Říhové a Mgr. Martinu Královi za vstřícnost při praktickém ověřování navrhovaných metod. 2
4 Obsah Úvod Teoretická část Shrnutí historických souvislostí dějin 20. století Vznik první Československé republiky České země v období druhé republiky a protektorátu Ţidovská problematika Mezinárodní situace po 2. světové válce Studená válka Pád ţelezné opony Mezipředmětové vztahy Problémy dějepisné výuky Německý jazyk Didaktická média pouţitá v praktické části Poštovní známka Plakát Hraný film Písemné prameny a literatura Metodické postupy v kontextu fází vyučovacího procesu Experiment Praktická část Implementace německých textů do dějepisné výuky Implementace č. 1: Poštovní známka z první republiky Implementace č. 2: Úryvek z filmu Obsluhoval jsem anglického krále Implementace č. 3: Nacistický propagandistický plakát Implementace č. 4: Projev J. F. Kennedyho v Berlíně Implementace č. 5: Výrok Helmuta Kohla Výzkum Příprava experimentu Vlastní prezentace Analýza Vyhodnocení výzkumu Závěr Pouţité zdroje Resumé Summary
5 Úvod Výuka cizích jazyků je v současné době neodmyslitelnou součástí vzdělávání kaţdého člověka. Dokladem toho je současné zavádění výuky druhého cizího jazyka do českých základních škol. Málokterý cizí jazyk je však pro naši historii tak důleţitý jako právě němčina. Obdobnou historickou důleţitost by vedle ní mohla mít snad jen latina. Je to z toho důvodu, ţe spousta starších historických pramenů je psána právě v těchto jazycích a ţádný historik se při svém bádání v archivech a starých knihách bez jejich znalosti jednoduše neobejde. Souvislost němčiny a naší historie je dána především mnohasetletou návazností naší země na okolní německy mluvící státy. Je to dáno především dlouhodobou podřízeností naší země habsburské monarchii a s tím související germanizací českého národa. Mimo to je němčina v celoevropském měřítku jazykem, který hýbal dějinami. Německo bylo totiţ tím státem, který do dějin Evropy velmi zasahoval, a to ať uţ se jedná o první a druhou světovou válku nebo o jiná období dějin. Mimo to povaţuji němčinu za jazyk, který je velmi důleţitý i pro současnost. Tímto jazykem mluví přibliţně 100 milionů Evropanů, zvláště našich sousedů. Stále častěji se tak setkáváme s tím, ţe spousta německých firem hledá uplatnění i na českém trhu, a tak se znalost tohoto jazyka můţe Čechům hodit. Téma této práce jsem si vybrala především s ohledem na aprobační předměty, které studuji, tedy na dějepis a německý jazyk pro druhý stupeň ZŠ. Díky zkušenostem ze školní praxe tedy vím, ţe výskytu německých výrazů či jmen se učitel při výuce dějepisu prostě nevyhne. Je to i z důvodu, který jiţ byl výše zmíněn, a to ţe německý národ byl velice často hybatelem našich nebo evropských dějin. Výuce němčiny však není v současné době věnováno tolik prostoru, jako dříve. Naprostá většina českých dětí se na základní škole učí celosvětově propagovanou angličtinu a němčina se tak stává při nejlepším aţ jejich druhým cizím jazykem. Je proto velice těţké najít školu, která by se na výuku němčiny více zaměřovala. Tato práce se zaměřuje na mezipředmětové vztahy dějepisu a německého jazyka na druhém stupni české základní školy, konkrétně v 8. a 9. ročníku. Cílem studie je návrh projektu většího zapojení německých výrazů a textů do běţné hodiny dějepisu, s ohledem na jazykovou úroveň ţáků. Jedná se především o reálné výroky známých osobností evropských 4
6 dějin, úryvky literárních textů a dále například slova a texty uvedené na poštovních známkách, propagandistických plakátech či v hraných filmech. Věty převzaté z hraných filmů nebo mluvené podoby výroků budou vţdy převedeny do textové formy, aby byla ţákům usnadněna práce s nimi. Veškeré pouţité texty se týkají období 20. století. Účinnost navrhnutých řešení zapojení vybraných textů do výuky bude poté ověřena přímo v praxi na základní škole, formou didaktického experimentu, konkrétně didaktické sondy. Navrhovaný postup bude tedy ověřen na malém vzorku dvou tříd, přičemţ v jedné bude při hodině postup pouţit a druhá bude slouţit jako kontrolní. Tato diplomová práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se nejdříve pokusím připomenout základní historická fakta 20. století, zvláště pak témata, rozpracovaná dále v implementacích. Úvodní kapitola poskytuje širší pohled na dané období, neţ je poté pouţito v praktické části. Cílem je poskytnout náhled na širší kontext problematiky. Dále se zaměřím na didaktickou stránku tématu, tedy na vysvětlení problematiky mezipředmětových vztahů, hlavních pravidel a zákonitostí německých textů a významu a způsobu vyuţití vybraných didaktických médií. V další podkapitole zmíním rovněţ metodické záleţitosti tématu, jako jsou fáze hodiny, kdy budou navrhované implementace vyuţity a hlavní zákonitosti didaktického výzkumu, který bude pouţit v praktické části práce. Součástí praktické části budou, jak uţ bylo zmíněno, implementace vybraných německých textů do výuky. U kaţdé implementace bude nastíněno její historické pozadí, případně i krátký portrét autora výroku, a dále návrh její aplikace do výuky. Jak jiţ bylo řečeno, ověření těchto návrhů proběhne přímo ve výuce formou didaktické sondy a následného testu. Obdobným tématem se mnoho konkrétní literatury nezabývá. Základní informace didaktického charakteru poskytují práce jako například Základy oborové didaktiky dějepisu od S. Julínka, Příručka ke studiu didaktiky dějepisu od D. Labischové a B. Gracové a další. Dále pak budou vyuţity publikace zabývající se dějinami 20. století jako například Dějiny zemí koruny české v datech od F. Čapky nebo Světová politika ve dvacátém století od V. Nálevky. Opomenuty nebudou ani články z různých periodik zpřístupněných prostřednictvím internetu a další internetové zdroje, které vybraná témata připomínají. Velmi problematická můţe být práce se ţáky při porozumění německému textu. Učitel se však můţe opřít o tituly německých 5
7 autorů G. Neunera a H. Hunfelda Methoden des fremdsprachlichen Deutschunterrichts: eine Einführung nebo 99 Tips od L. Paradies. Základní didaktické informace získá i v německy psané práci profesorky Věry Janíkové Didaktik des Unterrichts Deutsch als Fremdsprache. Pouţitou metodou při ověřovacím výzkumu bude didaktický experiment, přesněji řečeno didaktická sonda. Výzkum bude z organizačních důvodů uskutečněn pouze na vzorku dvou školních tříd. Jeho cílem je ověřit účinnost navrhovaných vstupů do výuky, a jejich působení na ţáky. 6
8 1. Teoretická část 1.1 Shrnutí historických souvislostí dějin 20. století Vznik první Československé republiky České země byly po několik staletí součástí habsburské monarchie. Ačkoliv jsme byli součástí Předlitavska a s hlavním městem, Vídní, jsme téměř sousedili, nebylo postavení naší země v rámci monarchie vţdy zcela rovnoprávné. Ze strany Rakouska totiţ neustále probíhaly snahy o co největší centralizaci a germanizaci říše. Nikdy se nám nepodařilo dosáhnout podobných práv, jaká získalo postupem času např. Uhersko. I přesto, ţe jsme nikdy nebyli v rámci monarchie zcela rovnoprávní, přece se postavení českého národa v průběhu staletí vyvíjelo. 1 Ke zlepšení začalo docházet zejména ve druhé polovině 19. stol. Češi však i nadále touţili po samostatnosti. Proto není divu, ţe v naší zemi, stejně jako v dalších částech obrovské mnohonárodnostní monarchie začaly vznikat myšlenky na odtrţení se od celku a vzniku samostatné republiky. Jen těţko by to však bylo moţné, nebýt tak převratné a dramatické události jakou byla 1. světová válka a Rakousko Uherské prohry v ní. Jejím důsledkem došlo k rozpadu habsburské monarchie na jednotlivé samostatné státy. Tomu mimo jiné přispěli i legionáři bojující na frontách za naši samostatnost a politici v čele s Tomášem Garrigue Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem, kteří podstoupili mnohá sloţitá jednání pro to, aby takový vývoj byl moţný. Jedním z důleţitých dokumentů, vyjadřujících poţadavek národů na sebeurčení a spojení českých zemí a Slovenska, byla tzv. tříkrálová deklarace z roku O určité formě autonomie, ne však ještě samostatnosti, se psalo i v tzv. čtrnácti bodech amerického prezidenta Wilsona 3. K prvnímu uznání budoucího samostatného Československa ze strany dohodových zemí došlo v dubnu 1918 v Itálii. 4 Další důleţitá dohoda byla podepsána v květnu 1918 v americkém Pittsburghu mezi tamními českými a slovenskými krajany. Tato dohoda se zasazovala o vznik republiky a její ústavy. Slovensko mělo mít v rámci nového státu 1 EMMERT, Frantisek vznik ČSR. Vyd. 1. Brno: Computer Press, ISBN , s ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, ISBN , s Tamtéţ 4 Tamtéţ 7
9 autonomii a vlastní administrativu. 5 Budoucí Československo bylo postupně uznáváno i dalšími státy a brzy došlo i ke jmenování prozatímní československé vlády. Základní představy o podobě budoucí republiky pak byly publikovány T. G. Masarykem v tzv. Washingtonské deklaraci. Jako den vzniku samostatného Československa dodnes slavíme 28. říjen 1918, kdy byla v Praze proklamována samostatnost ČSR. 6 K opravdovému vyhlášení republiky a k sesazení Habsburků z našeho trůnu však došlo aţ 14. listopadu 1918 v Thunovském paláci. Zde došlo mimo jiné také ke zvolení prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a rovněţ byla ustanovena první vláda v čele s Karlem Kramářem. Součástmi první republiky se staly Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko (připojeno Martinskou deklarací z 30. října 1918) a Podkarpatská Rus (o připojení rozhodnuto 18. listopadu 1918 v Pittsburgu a 8. května 1919 i přímo na Podkarpatské Rusi). Jednalo se o demokratickou parlamentní republiku, která se při tvorbě ústavy a svých principů inspirovala jinými západními ústavami jako např. tou americkou či francouzskou. To znamenalo velký kontrast oproti dřívější monarchii. První ústava pro ČSR byla vydána 29. února 1920, do té doby byla v platnosti tzv. prozatímní ústava. 7 Jiţ od začátku své existence musela republika řešit spoustu problémů, týkajících se jejího území. Šlo zejména o oblast Těšínska, kde ţilo mnoho Poláků, a jiţního Slovenska s velkým počtem Maďarů. Problémem byla také značně velká německá menšina, ţijící převáţně na západě republiky. To mělo i velké důsledky do budoucna. Problémy způsobené sudetskými Němci byly vyvolávány především ze strany tzv. Sudetendeutsche Partei, v čele s Konradem Henleinem, která neustále usilovala o autonomii a odtrţení od ČSR. Strana byla myšlenkově závislá na nacistickém Německu a na jeho popud kladla československé vládě nesplnitelné poţadavky. Je zřejmé, ţe vývoj vztahů mezi Čechy a Němci se v průběhu historie měnil. Zatímco v dobách monarchie byli Němci vládnoucí většinou, po vzniku republiky se 3 miliony z nich stali v ČSR menšinou. To samozřejmě přispělo k rostoucímu napětí mezi oběma národy. 5 ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010, s NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., ISBN , s ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010, s
10 1.1.2 České země v období druhé republiky a protektorátu Období první republiky trvalo pouhých 20 let, které byly z velké části vyplněny problémy spojenými s probíhající hospodářskou krizí a častými národnostními problémy na území státu. Kromě Čechů a Slováků totiţ na území republiky ţily 4 miliony příslušníků národnostních menšin, zejména Němců, Maďarů, Ukrajinců, Ţidů a Poláků. 8 Problémovými prvky státu byla mimo to i odlišná úroveň Čechů a Slováků v oblastech jako je ekonomická úroveň zemí, vzdělanost a intenzita náboţenského cítění. 9 Ačkoliv česká strana neustále posílala na zaostalejší Slovensko velké mnoţství financí, učitelů, úředníků a dalších prostředků, Slováci se přesto cítili být neustále něčím diskriminováni a poţadovali v rámci republiky větší autonomii. To začalo velmi ohroţovat politickou stabilitu republiky. Přes všechny vnitřní problémy první republiky bylo o jejím rozpadu prakticky rozhodnuto účastníky mnichovské konference, tedy Anglií, Francií, Itálií a Německem. Na této konferenci, ke které nebyli zástupci Československa vůbec přizváni, byla přijata dohoda přiznávající Německu jeho územní i jiné poţadavky. Jednalo se zvláště o území tzv. Sudet, které do té doby patřily k Československu, kde ţilo značné mnoţství německé menšiny. Toto území včetně nedobudovaného pohraničního opevnění s mnoţstvím zbraní muselo být vydáno do rukou Německa. Podobně se muselo Československo začátkem listopadu po vídeňské arbitráţi vzdát i území jiţního Slovenska a Podkarpatské Rusi ve prospěch Maďarska. Celkem tak Československo přišlo asi o km2 území. 10 Zabráním Sudet se pak Německu otevřela cesta na východ. Mnichovskou dohodou ze dne 30. září 1938 skončilo dvacetileté období první republiky a začala krátká etapa tzv. druhé republiky. Ta trvala pouze do března 1939, kdy bylo Slovensko pod hrozbou obsazení Němci donuceno se od ČSR odtrhnout a vytvořit si svůj první samostatný Slovenský štát (14. března 1939). Zbytek českého území byl pak ponechán svému osudu. 15. března 1939 byla prezidentu Háchovi v Berlíně oznámena skutečnost, ţe české země budou okupovány Německem. V případě nesouhlasu s okupací vyhroţovali Němci úplným zničením Prahy. O den později, 16. března 1939, pak vyhlásil Hitler v Praze Protektorát Čechy a Morava 11, který byl prakticky součástí německé říše. 8 ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010, s Tamtéţ 10 SEIBT, Ferdinand. Nemecko a Česi: dejiny jednoho ed Evropy. Vyd.1. Praha: Academia, ISBN , s Protektorrat Böhmen und Mähren 9
11 Válečná léta pak znamenala pro naši zemi jedno z nejhorších období v její historii, neboť byla zcela v moci německé nacistické diktatury. Cílem Němců bylo celé naše území germanizovat a zlikvidovat tím český národ. Země sice měla protektorátního prezidenta a vládu, ta ale neměla téměř ţádná práva a veškerá faktická moc byla v rukou Německa, jehoţ moc zde byla zastupována osobou říšského protektora či zastupujícího říšského protektora. V této funkci se postupně vystřídali Konstantin von Neurath, Reinhard Heydrich (zemřel 4. června 1942 na následky atentátu provedeného J. Gabčíkem a J. Kubišem ze skupiny Athropoid), Kurt Daluege (spojen s vyhlazením Lidic a Leţáků) a Wilhelm Frick. Během úřadu posledního jmenovaného však měl v Protektorátě největší slovo německý státní ministr Karl Hermann Frank. 12 Jedním z velkých násilných kroků nacistů proti českému národu bylo např. uzavření všech českých vysokých škol 17. listopadu 1939 a uvěznění či dokonce popravy mnoha studentů. Stalo se tak kvůli studentské demonstraci proti okupantům, která proběhla o několik dní dříve při příleţitosti pohřbu studenta Jana Opletala, který byl zastřelen Němci. Sedmnáctý listopad se tak stal symbolem boje studentů proti totalitnímu reţimu, coţ se znovu projevilo také o několik desítek let později. Odboj proti nacistickému teroru probíhal nejen v rámci různých odbojových organizací na území Protektorátu, ale také na dvou zahraničních frontách a to v Londýně, kde během války pobýval Edvard Beneš a fungovala zde prozatímní československá vláda, a v Moskvě. Stále více tak začínalo docházet ke sbliţování představitelů naší země s Moskvou, coţ nám sice během války mohlo pomoci, ale do budoucna to mělo dlouholeté dalekosáhlé důsledky. Spolupráce s Moskvou byla podepsána v prosinci 1943 v rámci tzv. československo sovětské smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci. 13 Důleţitou akcí ze strany odboje soustředěného ve Velké Británii byla především operace Anthropoid, v rámci níţ provedli Jozef Gabčík a Jan Kubiš dne 27. května 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Za smrt Heydricha, ke které došlo následně asi o týden později, se však nacisté krutě pomstili vyhlášením stanného práva, terorem a hromadnými popravami. Pro toto období se vţil název heydrichiáda. Symbolem pomsty nacistů za atentát se stalo mimo jiné i vypálení obcí Lidice na Kladensku a Leţáky na Chrudimsku. Dalším krokem znepříjemňujícím ţivot českému národu bylo pak zavedení tzv. 12 ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010, s Tamtéţ, s
12 totálního nasazení, kdy celé ročníky mladých lidí musely povinně odejít na nucená práce do Říše. Důleţitou roli ve sbliţování naší země s Moskvou hrála hlavně její úloha při poráţce nacistického Německa a postupné osvobozování jím podrobených zemí. Společným cílem celého odboje pak bylo obnovení jednotného Československa a vytvoření národního státu Čechů a Slováků. Po skončení války v květnu 1945 se skutečně podařilo obnovit Československo v jeho původních hranicích, avšak jiţ bez území Podkarpatské Rusi. Území Sudet se opět stalo naší nedílnou součástí a podobně jako odsud bylo před válkou vyhnáno československé obyvatelstvo, byli nyní z celého území Československa odsunuti Němci, kterým byly také zabaveny jejich majetky. Tato území pak byla postupně zabydlována příslušníky českého národa Židovská problematika Ţidé jsou náboţenstvím a také národem, jehoţ příslušníci jsou jiţ po staletí roztroušeni po celém světě. Ţidovský národ měl odedávna velké problémy s ţivotem ve společnosti. Kvůli svým pravidlům ţivota se jiţ v dávných dobách dostávali do problémů a setkávali se od ostatních lidí s projevy antisemitismu. Mimo jiné jim například ve středověku bylo přičítáno, ţe otrávili vodu ve studních a způsobili tak mor. Jiné příčiny nenávisti k nim mohou pramenit rovněţ z jejich ortodoxního náboţenského ţivota, který se od běţných způsobů odlišoval. Dalším důvodem by snad mohla být i závist lidí, kteří viděli u ţidovských obchodníků větší mnoţství vydělaných peněz. V českých zemích ţilo v období první republiky asi ţidovských obyvatel, kteří se velkou měrou podíleli na kulturním i hospodářském ţivotě země. 14 Do českých zemí se pak začalo z Německa stěhovat mnoţství vyznavačů tohoto náboţenství, kteří utíkali před sílícím nacismem a antisemitismem. Československo bylo pro Ţidy přátelskou zemí. Jako v jediném státě Evropy zde bylo povoleno při sčítání lidu uvést ţidovskou národnost. 15 S nejhoršími projevy antisemitismu se setkáváme především ve 40. letech 20. století, zejména v době druhé světové války. Německá nenávist k této náboţenské skupině došla aţ tak daleko, ţe docházelo, k zabírání jejich majetku a jiným způsobům perzekuce. Ţidé 14 FRANKOVÁ, Anita. Historie Ţidů v Čechách a na Moravě: od emancipace do současnosti : průvodce expozicí. Praha: Ţidovské muzeum v Praze, 2005, Průvodce expozicí. ISBN Č, Katerina. Česi, Ne idu v Č Vyd. 1. Praha: Paseka, ISBN , s
13 nesměli chodit na veřejná místa, jako jsou parky, či kavárny a i do obchodů směli jen v předem určenou krátkou dobu. Dále museli chodit viditelně označeni, a to například páskou na rukávu s vyšitou davidovou hvězdou 16, či velkou ţlutou davidovou hvězdou přišitou přímo na oblečení. Brzy pak byla většina Ţidů vyhnána ze svých domovů a uzavírána do ţidovských ghett, odkud byli dále posíláni do transportů. Posléze začalo docházet i k opravdové fyzické likvidaci v koncentračních a vyhlazovacích táborech, kam byli převáţeni. Nejznámějším koncentračním táborem na našem území se stalo terezínské ghetto, kam byly ţidovské transporty posílány uţ od roku Brzy však byli Ţidé posíláni do táborů dále na východ. Nenávist k Ţidům si nacisté obhajovali tzv. rasovými zákony. Za nadřazenou tak povaţovali pouze árijskou rasu, vyznačující se světlými vlasy, modrýma očima a dalšími přesně stanovenými rysy. Ostatní rasy jako například slovanskou a hlavně ţidovskou povaţovali nacisté za méněcenné. Zajímavostí však je, ţe většina čelních představitelů Třetí říše tomuto propagovanému fyzickému typu sama neodpovídala. Fyzická likvidace Ţidů byla uzákoněna tzv. konečným řešením ţidovské otázky, zveřejněným Reinhardem Heydrichem v lednu 1942 na konferenci ve Wannsee. Začalo tak tzv. období holocaustu. V koncentračních táborech, po právu zvaných továrny na smrt bylo během války vyvraţděno téměř 7 milionů Ţidů, z toho asi 1 milion v nejznámějším vyhlazovacím táboře Auschwitz Birkenau 17, na území dnešního jiţního Polska. Z Českých Ţidů nepřeţilo válku více neţ lidí. Mimo ně zemřelo v koncentračních táborech také velké mnoţství Romů, postiţených lidí a dalších skupin, které byly pro nacistické Německo nepohodlné. Lidé věznění v koncentračních táborech byli vystaveni katastrofálním ţivotním podmínkám, na které ve velkém mnoţství umírali. Uţ jen transport do tábora probíhal v tak nelidských podmínkách, ţe ho mnozí nepřeţili. Po příjezdu do tábora pak bývali všichni přímo u transportu tříděni na jedince schopné pracovat a na ty, ve kterých uţ nacisté neviděli uţitek a rovnou je posílali na smrt. Nejčastějším prostředkem hromadného vyvraţďování se staly plynové komory, do nichţ byly sypány granule cyklonu B. Oběti plynových komor byly poté spáleny v krematoriích. Svoji zodpovědnost za činy proti Ţidům vyjádřilo Německo teprve roku 1990 z úst politika Modrowa. Mimo to také řekl, ţe Německo je připraveno ţidovské oběti nacismu 16 Pianista [film]. Reţie Roman Polanski. Polsko, Osvětim - Březinka 12
14 odškodnit. 18 Ne všichni viníci těchto hrůzných činů se však dočkali spravedlivého trestu. Mnozí totiţ uprchli do jiných částí světa nebo spáchali sebevraţdu Mezinárodní situace po 2. světové válce Druhá světová válka byla dosud největší válkou v dějinách. Odehrávala se nejen na souši, ale také ve vzduchu a na moři. Vyţádala si ohromné ztráty jak na ţivotech vojáků i civilního obyvatelstva, tak na majetku. Kvůli této válce přišla Evropa o svou vedoucí roli v oblasti ekonomiky. Z válečného vyčerpání se dokázala zotavit aţ po několika letech za pomoci Marshallova plánu, kapitálové pomoci poskytnuté Spojenými státy americkými. Hlavními světovými mocnostmi se po druhé světové válce staly USA a SSSR, státy, které se velkou mírou podílely na osvobozování Evropy. Zatímco Spojené státy měly výsadní postavení na Západě, Sovětský svaz poţadoval absolutní vedoucí roli ve východním bloku, kde si také vytvořil systém svých satelitních států. Mezi těmito dvěma skupinami však panoval velký rozdíl. Dá se říci, ţe USA západním státům spíše pomáhaly s jejich poválečnou obnovou a vládou demokracie, zatímco SSSR chtěl mít své sféry vlivu pod absolutní kontrolou. Nejen, ţe všude přebíraly moc komunistické reţimy, ale na západní státy se pohlíţelo jako na imperialisty a nepřátele pokroku. Mimo jiné byly státy pod vlivem SSSR, mezi které patřila i naše země, nuceny odmítnout Marshallův plán nabídnutý Spojenými státy, coţ mělo dalekosáhlé důsledky pro jejich poválečnou obnovu a následný ekonomický vývoj po mnoho dalších let. O poválečném uspořádání světa se jednalo na konferencích vítězných mocností v Teheránu, na Jaltě a také v německé Postupimi od 17. července do 2. srpna Na poslední jmenované konferenci se hlavy zastoupených mocností dohodly na demilitarizaci, denacifikaci, demonopolizaci a demokratizaci Německa. To bylo také rozděleno do čtyř okupačních zón, tedy americké, britské, sovětské a francouzské. Stejně pak bylo rozděleno hlavní město Německa, tedy Berlín. Americká, britská a francouzská zóna byly pak v roce 1947 sjednoceny. Rozpory mezi Západem a Východem se stále zvětšovaly. Velký vliv na situaci měly měnové reformy v Německu a zavedení západoněmecké marky na území západního Berlína, 18 Ereignischroniken. [online].[cit ]. Dostupné na: 13
15 na coţ SSSR reagoval přerušením dopravy osob a zboţí mezi Západem a západním Berlínem. 19 Západní Berlín tak musel být aţ do května 1949 zásobován pomocí tzv. leteckého mostu. Toto období, označované jako první berlínská krize, vedlo k následnému zvyšování napětí mezi oběma velmocemi. Na druhé straně však přispělo k posílení vztahů a spolupráce mezi zeměmi západní Evropy a Severní Ameriky, coţ vedlo 4. dubna 1949 k zaloţení NATO, organizace poskytující svým členům v případě potřeby vojenskou pomoc. Podobně byla v roce 1955 podepsána také Varšavská smlouva, ve které se SSSR a jeho satelitní státy dohodli na přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. V rámci této dohody byla sovětská vojska přítomna na území NDR, Polska, Rumunska a Maďarska. Od 50. let 20. století rostlo napětí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem natolik, ţe lze hovořit o skutečné válce. Konkrétně se pro toto soupeření pouţívá termín studená válka, kterým se americký novinář H. B. Swope pokusil vystihnout napjatý vztah mezi USA a SSSR. Pojmem studená chtěl upozornit na zatím chladné hlavně děl, které jsou ale připravené kdykoliv vystřelit Studená válka Pojmem studená válka označujeme soupeření dvou největších poválečných mocností, tedy Spojených států amerických a Sovětského svazu, a to nejen v oblasti zbrojení, ale také celkové světové převahy. Na území těchto velmocí neprobíhaly ţádné přímé boje jednoho proti druhému, jednalo se spíše o konflikty v různých částech světa, kde zmíněné státy bránily svoje spojence nebo sféry vlivu. Další varianta soupeření těchto mocností se týkala technického pokroku, konkrétně závodů v dobývání vesmíru. Sovětský svaz v tomto směru měl úspěchy ve vysílání druţic, prvního ţivého tvora a konečně také prvního člověka na oběţné dráze, Jurije Gagarina. Začalo se mluvit o tzv. konci amerického století, neboť SSSR začal získávat převahu v rámci vývoje balistických střel a dalších oblastech vědy a techniky. 21 Spojené státy však postupně začaly SSSR v tomto směru překonávat, coţ završily prvním přistáním člověka na Měsíci o několik let později. Zřejmě prvním místem, kde napětí mezi komunistickým blokem v čele se SSSR a Západem v čele s USA přešlo ve skutečné boje, byla Korea. Jiţ od roku 1945 byla Korea 19 KŘIVSKÝ, Petr. Dějiny 20. století: Encyklopedie politického, ekonomického akulturního dění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994, ISBN , s NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan ml., ISBN , s FLEMING, Denna Frank. Americká politika a studená válka. 1.vyd. Praha: SPN, 1971, s
16 rozdělena na severní komunistickou část a na jih obsazený americkou armádou. Stejně tomu bylo i po vytvoření dvou korejských států v roce 1948 a to komunistické Korejské lidově demokratické republiky na severu poloostrova a jiţní Korejské republiky. V roce 1950 komunistická severní Korea překročila hraniční 38 rovnoběţku a zaútočila na jiţní Koreu. Na pomoc jiţní Koreji byla vyslána vojska OSN, zatímco severní Koreji přišla na pomoc komunistická Čína. Teprve po smrti Stalina v roce 1953 bylo uzavřeno příměří a situace se znovu ustálila na hraniční 38. rovnoběţce. 22 K další váţnější situaci došlo v roce 1959 na Kubě, kde se partyzáni v čele s Fidelem Castrem zmocnili vlády. Tato blízkost komunistického reţimu k vlastnímu území tak pro USA znamenala velké ohroţení. Ve stejné době se také SSSR pokoušel více rozšiřovat svůj vliv v Africe, Asii a na Blízkém Východě. Místní země, které v té době získaly nezávislost od kolonialismu, začaly vidět v SSSR svého spojence a vzor. Chruščov začal vystupovat jako zastánce takovýchto zemí a začal prohlašovat poţadavek úplného zrušení kolonialismu. Ve stejné době, konkrétně roku 1961, zaznamenal SSSR jeden ze svých významných úspěchů v oblasti dobývání vesmíru, a to vyslání Jurije Gagarina na jeho oblet země. Pro SSSR to znamenalo velký úspěch na úkor USA, se kterými v oblasti vesmírných pokusů a letů závodili. V době studené války došlo rovněţ k problému, zvanému druhá berlínská krize. Ta probíhala v letech V 50. letech si vedení NDR uvědomilo, ţe velmi mnoho obyvatel východního Německa, zvláště inteligence, odchází na Západ. 23 Z toho důvodu vzešel od místního komunistického vedení v čele s Walterem Ulbrichtem poţadavek na Chruščova, aby sjednotil celý Berlín pod NDR, neboť se vlastně celý na jejím území nachází. 24 Za západní Berlín se postavil nový americký prezident John Fitzgerald Kennedy, který rozhodl o posílení amerických jednotek na tomto území. Jeho jednání s Chruščovem v roce 1961 ve Vídni však situaci nevyřešilo. Situace se vyostřila po schůzce zemí Varšavské smlouvy 13. srpna 1961, kdy bylo rozhodnuto o postavení Berlínské zdi mezi západním a východním Berlínem, která by 22 KŘIVSKÝ, Petr. Dějiny 20. století: Encyklopedie politického, ekonomického akulturního dění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994, ISBN , s Berlínské krize. [online].[cit ]. Dostupné na: 24 Tamtéţ 15
17 zabránila odchodu lidí na Západ. 25 Celý západní Berlín tak byl obehnán betonovou zdí s ostnatým drátem a hlídán sovětskými vojsky. Mnohé rodiny tak od sebe byly na mnoho let odděleny, konkrétně do roku Mnoho lidí kvůli zdi také přišlo o práci, kterou měli ve druhé části Berlína. Mezi západním a východním Berlínem tak bylo moţné cestovat pouze na speciální povolení a pouze několika k tomu určenými hraničními přechody. Berlínská zeď se stala hmatatelným symbolem komunistického útlaku, neboť při pokusech o její nelegální překročení zaplatilo velké mnoţství lidí ţivotem. Velký rozruch způsobil Sovětský svaz také poté, co na spřátelené Kubě umístil svoje rakety s jadernými hlavicemi, které znamenaly pro USA bezprostřední ohroţení. Spojené státy na tuto skutečnost reagovaly v říjnu 1962 úplnou blokádou Kuby. Toto období, jinak nazývané jako tzv. karibská krize, bylo dobou neustále hrozícího vypuknutí nukleární války. Sovětské rakety byly staţeny teprve aţ po dlouhém vyjednávání amerického prezidenta Johna Fitgeralda Kennedyho s premiérem SSSR Chruščovem a Kennedyho projevu v televizi. Úspěch v jednání tak znamenal zvýšení prestiţe USA. Ke zmenšení napětí mezi velmocemi rovněţ přispělo i zřízení tzv. telefonní horké linky mezi sovětským Kremlem a americkým Bílým domem. K opětovnému vyhrocení situace však došlo jiţ v roce 1964, kdy byl komunisty ve Vietnamu vyhlášen program svrţení prozápadního reţimu. USA se do této záleţitosti začaly čím dál více zapojovat a bojovat ve prospěch spřáteleného jiţního Vietnamu. Angaţovanost USA ve Vietnamské válce však nebyla ve světě, ani v samotných Spojených státech, přijímána příliš dobře. Znamenala totiţ velké zatíţení pro americký rozpočet a následně také velkou sociální i morální krizi. Odraz amerického jednání ve světě lze vidět například v jednání Francie, kdy její vláda začala prosazovat myšlenku větší nezávislosti západní Evropy na USA. Podstatné kroky k tomu provedl francouzský prezident Charles de Gaulle, kdyţ navštívil SSSR a sblíţil se s ním v rámci myšlenky jednotné Evropy nezávislé na Americe. Vztahy západní Evropy s USA tímto krokem velmi ochladly. V polovině 70. let pak vietnamští komunisté porušili mírové dohody a obsadili jihovietnamský Saigon, kde nastolili svoji vládu. 25 Berlínské krize. [online].[cit ]. Dostupné na: 26 Das geteilte Deutschland. [online].[cit ]. Dostupné na: ml 16
18 SSSR se v této době stále více dostával do hospodářských a ekonomických problémů, protoţe na zbrojení vydával mnohem více prostředků, neţ si mohl dovolit. V průběhu 80. let se západní konzervativní strany sjednotili proti komunistickému SSSR. Politika amerického prezidenta Ronalda Reagana získala podporu britské vlády v čele s Margaret Thatcherovou, vlády SRN v čele s Helmutem Kohlem a Francie s prezidentem Francoisem Mitterrandem. Zatímco SSSR se dostával do stále horší ekonomické situace, a propagandistické hlasy o nadřazenosti komunistického systému začínaly selhávat, americkému hospodářství se dařilo mnohem lépe. V SSSR kvůli tomu stále více narůstaly i národností problémy. S politikou přestavby nevyhovujícího systému začal v SSSR teprve Michail Gorbačov v roce Pád železné opony Počátky rozpadu obrovského komunistického bloku můţeme vidět v roce 1989, kdy se jednotlivé státy začaly doţadovat nezávislosti na SSSR a poţadovali svoji suverenitu. Tohoto roku byl zvolen nekomunistický prezident v Polsku, došlo k otevření západních hranic v Maďarsku, odkud začalo mnoho obyvatel NDR utíkat do Rakouska a dále na západ, padly reţimy v Československu, v Bulharsku, v Rumunsku a v dalších zemích. Pádem Berlínské zdi se pak otevřely hranice v Berlíně. O rok později pak ve většině z těchto zemí proběhly první svobodné volby. To vše bylo návazností na reformy v samotném Sovětském svazu, kde byl u moci Michail Gorbačov. Postupně tak docházelo k demokratizaci států východního bloku. V Československu došlo k největší demonstraci proti reţimu dne 17. listopadu 1989, tedy v den 50. výročí uzavření všech českých vysokých škol nacisty a následných násilných činů na studentech. Studenti se tento den dali na pochod Prahou u příleţitosti uctění památky Jana Opletala. Reţim proti nim však tvrdě zasáhl na Národní třídě, kde byli zbiti policií. Tento zásah proti studentům vyvolal ve společnosti velký odpor. Studenty podpořili např. i čeští divadelníci vyhlášením týdenní protestní stávky. Brzy poté bylo zástupci z řad intelektuálů, umělců a studentů zaloţeno uskupení zvané občanské fórum, které zvalo obyvatelstvo k diskuzím o vládnoucím systému a řešili jak dále postupovat. Několik dní poté došlo k pádu reţimu a nastolení demokracie. Novým prezidentem republiky se stal Václav Havel, člověk, který proti komunistickému reţimu mnoho let bojoval, a který byl komunisty za svoje činy také uvězněn. Díky tomu, ţe změna reţimu u nás 17
19 proběhla relativně mírnou cestou, bez velkých bojů a ztrát na ţivotech, vţilo se pro ni označení Sametová revoluce. Největší událostí roku 1990 však bylo sjednocení Německa, ke kterému vše směřovalo jiţ od podzimu předešlého roku, kdy docházelo v Berlíně k velkým demonstracím proti reţimu a poté i k pádu Berlínské zdi 9. listopadu Po jednáních se zástupci USA, Francie, Velké Británie a Sovětského svazu, tedy s vítěznými mocnostmi, které určovaly poválečnou podobu Německa, došlo dne 3. října 1990 ke znovusjednocení Německa v jeden stát. O rok později byla také rozpuštěna Varšavská smlouva a došlo k rozpadu samotného Sovětského svazu na jednotlivé republiky. Stejného roku došlo rovněţ k rozpadu Jugoslávie, neboť i tyto země volaly po své samostatnosti. 27 Deutsche Einheit. [online].[cit ]. Dostupné na: 18
20 1.2 Mezipředmětové vztahy V současné době se stále více hovoří o nutnosti vyuţívání mezipředmětových vztahů ve výuce na školách. Zjednodušeně řečeno se jedná o vyuţití poznatků z jednoho předmětu pro potřeby předmětu druhého. Mimo pojmu mezipředmětové vztahy se můţeme rovněţ setkat s názvy, jako jsou interdisciplinární vztahy či transverzální vztahy. 28 Dále se můţeme setkat také s pojmem intrapředmětové vztahy, coţ znamená vztahy uvnitř předmětu. 29 Pedagogický slovník definuje tuto problematiku jako: vzájemné souvislosti mezi jednotlivými předměty, chápání příčin a vztahů přesahujících předmětový rámec, prostředek mezipředmětové integrace. V předmětovém kurikulu jsou vyjadřovány v učebních osnovách jednotlivých předmětů jako tzv. mezipředmětová témata. Progresivním trendem v zahraničí je řešení mezipředmětových vztahů na úrovni kurikula jako celku. 30 Důleţitost vyuţívání vztahů mezi předměty je zakořeněna rovněţ v Rámcovém vzdělávacím programu. 31 Propojování poznatků získaných v různých školních předmětech je důleţitou součástí moderního vyučování a utváření ucelené osobnosti ţáka. O podobném tématu, dříve zvaném jako koordinace předmětů, však bylo psáno jiţ v 70. letech minulého století v Didaktice dějepisu od V. Čapka. 32 Rovněţ se zde hovoří o termínu kooperace předmětů, při které je důleţitá spolupráce učitelů a orientace na cíl. 33 Díky mezipředmětovým vztahům dochází k lepšímu osvojování klíčových kompetencí. Ţák se tak učí chápat souvislosti, samostatně či skupinově pracovat a řešit problémy, utvářet si hodnoty a názor na mnohé problematiky a lépe se orientovat v problému i ve světě. Provázanost předmětů můţe na ţáky působit také motivačně, učení pak pro ně není tolik těţké a učitel můţe lépe pracovat s pouţitím přirovnání k ostatním předmětům. Cílem výuky na českých základních školách je podle rámcového vzdělávacího programu mimo jiné i zvládnutí tzv. průřezových témat, která bývají někdy nazývána 28 HUDECOVÁ, D. Mezipředmětové vztahy - malé zamyšlení nad terminologií.[online].[cit ]. Dostupné na: 29 LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, Scripta Facultatis Philosophicae Universitatis Ostraviensis. ISBN , s PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha: Portál, ISBN , s HUDECOVÁ, D. Mezipředmětové vztahy - malé zamyšlení nad terminologií.[online].[cit ]. Dostupné na: 32 Tamtéţ 33 Tamtéţ 19
21 mezipředmětovými tématy. 34 I zde je dobře patrné, ţe se česká společnost snaţí ubírat evropským směrem. Dosvědčují to mimo jiné témata jako výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova a další. Jednoduše řečeno, cílem výchovy a výuky kaţdého ţáka by mělo být docílení jeho všeobecného přehledu a znalostí a praktických dovedností ze všech disciplín. Takovými dovednostmi jsou například dovednosti studijní, správné vyuţití kritického myšlení, dovednost řešit problémy či správně komunikovat a kultivovaně se vyjadřovat. 35 Nejlépe se dají propojit školní předměty podobného zaměření, ať uţ humanitního, přírodovědného, či jazykového. Není však vyloučena ani spolupráce napříč celým spektrem věd či školních předmětů. Například při výuce dějepisu nejaktivněji pracujeme s vazbami na společenské vědy (politické souvislosti), zeměpis (vyuţití mapy a prostorové orientace, geografické podmínky regionů) či český jazyk (rozvoj komunikace, práce s literaturou, biografie autorů, či historie literárních proudů). Například v návaznosti dějepisu na občanskou výchovu můţe učitel správnou cestou kultivovat vnímání ţáků a ukázat jim za pomoci mnoţství konkrétních příkladů vývoj různých politických záleţitostí, vývoj situace a dopady, které tyto záleţitosti měly, mají nebo by mohly mít na svět. Učitel dějepisu tak můţe vysvětlit i aktuální témata s ohledem na poučení z minulosti. 36 Mimo politických záleţitostí se tak učitel můţe obrátit k různým filozofickým názorům nebo etickým problémům společnosti. Ne nadarmo jsou tedy oba předměty součástí stejné vzdělávací oblasti, tedy Člověk a společnost. Dalším důleţitým pomocníkem jsou však také vazby na cizí jazyky, které se týkají i této práce. Cizí jazyky mají tu výhodu, ţe mohou být v rámci mezipředmětových vztahů propojeny téměř s kterýmkoliv nejazykovým předmětem. 37 Hodně patrná je tato skutečnost také v dějepise. Učíme-li se o světových dějinách, není moţné cizí jazyky opomenout. Vţdy se budeme setkávat se jmény, názvy různých míst, smluv a ustanovení a jinými výrazy uvedenými v cizím jazyce. Takové názvy většinou nemívají český ekvivalent. Ve velké míře se tak setkáváme při výuce dějepisu nejen s němčinou, ale také s angličtinou, francouzštinou 34 HUDECOVÁ, D. Mezipředmětové vztahy - malé zamyšlení nad terminologií.[online].[cit ]. Dostupné na: 35 GOBYOVÁ, Jitka. Kam se má ubírat výuka dějepisu? [online] [cit ]. Dostupné na: 36 Tamtéţ 37 HERINK, Josef. Týmové mezipředmětové vyučování. [online].[cit ]. Dostupné na: KOLEGIUM-VYUCUJICICH.html/ 20
22 či latinou. I učitel, který se těmto jazykům hlouběji nevěnuje, by tedy alespoň měl zvládat správně vyslovovat cizojazyčné údaje, které se při výuce objevují. Velkým plusem by pak bylo, zapojit mezipředmětové vztahy dějepisu a cizího jazyka do výuky i trochu hlouběji. Jako pozitivní se tak jeví stále lepší jazyková vybavenost českých dětí. Je to především z toho důvodu, ţe od školního roku 2013/2014 byla zavedena povinnost nejpozději do 8. třídy základní školy vyučovat ţáky i druhý cizí jazyk. To napomáhá zejména k lepšímu zapojení se do evropské společnosti a znamená to i spoustu dalších výhod pro budoucí osobní i profesní ţivot ţáka, především v moţnosti získání většího mnoţství pracovních příleţitostí. Toto opatření by rovněţ mělo zlepšit postavení české republiky v otázce mnoţství vyučovaných jazyků, v němţ za zbytkem Evropy zaostáváme. Česká republika se tak v této problematice umístila jako šestá nejhorší země. Lepších výsledků však Česká republika dosáhla při srovnávání stejné problematiky na gymnáziích, kde jsme se stali v rámci Evropy s 2,1 jazykem na ţáka dokonce nadprůměrnými (evropský průměr činí pouze 1,6 jazyku na ţáka). 38 Výuka cizího jazyka u nás dosud probíhala podle zaţitých trendů, orientujících se na politický reţim, jehoţ jsme byli součástí nebo na různé společenské záleţitosti. Příkladem je povinnost výuky němčiny v době války a ruštiny v době socialismu a následný tvrdý odklon od nich po změně těchto reţimů. Tato podmíněnost výuky však není jen otázkou cizího jazyka, ale také samotného dějepisu. I jeho výuka totiţ podléhá určitým způsobem politické a společenské objednávce. V současné době se na většině českých základních škol stala upřednostňovaným cizím jazykem angličtina, která je povinně vyučována jiţ od 3. třídy základní školy. Je to nejspíše z toho důvodu, ţe se angličtina stala pro mnoho oborů lidské činnosti důleţitým jednacím či komunikačním jazykem. Roli druhého povinného cizího jazyka, který byl uzákoněn výše zmíněnou reformou, tak hrají hlavně němčina, francouzština, ruština nebo také španělština. Na jazykově zaměřených školách se však můţeme setkat i s dalšími jazyky. Běţnou praxí však bývá, ţe angličtina mezi těmito dvěma povinnými jazyky z pravidla nechybí Zavedením druhého povinného cizího jazyka na ZŠ se zlepší jazyková vybavenost ţáků. [online].[cit ]. Dostupné na: 39 VANČUROVÁ, Jindřiška. Výuka cizích jazyků v základních školách. [online].[cit ]. Dostupné na: 21
23 Ţáci mají sami moţnost zvolit si, jaký druhý cizí jazyk se chtějí učit. Samozřejmě zde záleţí i na moţnostech školy. Protoţe není povinně dané, ţe druhý jazyk musí mít všichni stejný, jsou tak třídy jazykově různorodé. K základní angličtině tak mají ţáci navíc němčinu, francouzštinu, ruštinu či španělštinu. Běţnou praxí také zůstává, ţe ţáci s horšími výsledky v angličtině, dostávají místo druhého cizího jazyka hodiny angličtiny navíc, aby tak lépe zvládli alespoň jeden cizí jazyk. Kromě jiţ zmíněných humanitních a jazykových předmětů se do výuky dějepisu však dají zapojit i předměty, které s ním zdánlivě nesouvisí, jako např. ty přírodovědné nebo estetické. Dějepis by totiţ neměl být zaměřen pouze na politické dějiny konkrétní historické epochy, ale také na kulturu, vědu a v určité míře i na kaţdodennost, i kdyţ té se většina učitelů bohuţel příliš nevěnuje. Přírodní vědy, jako je například přírodopis můţeme nejlépe vyuţít uţ na počátku dějepisné výuky, při objasňování antropogeneze. 40 V rámci dějepisu se učíme dále také o jednotlivých stavebních slozích, ochraně kulturních památek, jednotlivých umělcích a jejich dílech, vědcích a jejich převratných vynálezech, anebo například o objevování nových koutů Země. Zároveň nás propojenost s těmito předměty zavede do různých muzeí a podobných institucí, kde můţeme popisované předměty vidět i v hmatatelné podobě. Při výuce výše zmíněných témat se tedy bez znalostí z jiných oborů neobejdeme, chceme-li ţákům podat skutečně kvalitní informace a podpořit jejich správný a ucelený pohled na svět. Stejně tak jako dějepis vyuţívá poznatků z ostatních předmětů ve svůj prospěch, můţe i on napomoci ostatním oborům. Podle známého hesla Historia magistra vitae je moţné doloţit důleţitost dějin v našem ţivotě. Všechny věci kolem nás prodělaly totiţ určitý vývoj a tím pádem mají i svoji historii. Všechno se tedy v různých epochách měnilo, ať uţ to byly stavby, způsob ţivota nebo technický pokrok. Kaţdý předmět se tak při výuce můţe obrátit i na svoji historii. Při pohybu ve společnosti se člověk jednoduše bez historických znalostí neobejde. 41 Historickou kulturou je totiţ obklopován na kaţdém kroku, i kdyţ to tak třeba vůbec nevnímá. Ne nadarmo se tedy učíme základní historická data z vývoje přírodovědného, chemického či fyzikálního bádání. 40 LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s GOBYOVÁ, Jitka. Kam se má ubírat výuka dějepisu? [online] [cit ]. Dostupné na: 22
24 Rovněţ při výuce cizích jazyků je návaznost na dějepis moţná a to například v případě, chceme-li při výuce jazykových reálií připomenout základní dějiny států, jejichţ jazyk se učíme, jejich kulturu, literaturu anebo také například vývoj tohoto jazyka v různých fázích jeho existence. Znalostí reálií těchto zemí pak také získáváme cenné informace pro výuku dějepisu, neboť tak lépe poznáváme cizí kulturu a mentalitu. Vazby s dějepisem můţeme nalézt i v tak nečekaném předmětu, jako je tělesná výchova, potaţmo sport. Vţdyť i různé sportovní úkony prodělaly svůj historický vývoj a významné sportovní události, jako například olympijské hry mají svoji dlouhou historii, odráţející se aţ do období starověku. Velmi dobrou příleţitostí pro vyuţití mezipředmětových vztahů je tzv. projektová nebo integrovaná výuka. Podle pedagogického slovníku znamená projektová metoda: vyučovací metodu, v níţ jsou ţáci vedeni k samostatnému zpracování určitých projektů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. 42 Ţáci tak v rámci delšího časového úseku zpracovávají konkrétní téma vytvořené učiteli s vyuţitím mnoha různých předmětů. Takovou výuku pak můţe připravovat a vést více učitelů dohromady, neboť je na přípravu velmi náročná. Před samotnou výukou je nutné vytvořit si podrobný výukový plán, ve kterém by mělo být představeno téma výuky, časová dotace, klíčové kompetence, které mají být výukou rozvíjeny a dále cíle, kterých by se mělo u ţáků dosáhnout a očekávané výstupy. Projekty však nemusí vţdy organizovat pouze učitelé, mohou si ho vytvořit i sami ţáci, nebo s učiteli na jejich vytváření spolupracovat. 43 Ţáci tak mají příleţitost, vymyslet téma projektu, které by je nejvíce zajímalo. Projekty mohou probíhat na různých místech, v různě velkých skupinách ţáků, nebo v rozlišném časovém intervalu. 44 Rovněţ mohou zahrnovat jak jeden, tak i více vyučovacích předmětů dohromady. Projektová výuka je velice dobrým motivačním prostředkem, který vede ţáky jak k samostatnosti, tak také ke schopnosti spolupráce se svými týmovými kolegy. Tím také působí na vytváření pozitivního klimatu školy a třídy. Ţáci mají svoji práci sami organizovat, rozdělit si ve skupině úkoly a sehnat vhodné materiály k jejich splnění. Učitel by měl vše pouze korigovat a v případě potřeby poskytovat pomoc. Na závěr proběhne prezentace výsledků nebo nějaký výstup, například ve formě divadla, vytvoření časopisu a podobně. Vše je poté zhodnoceno a to jak ze strany samotné skupiny, která na úkolu pracovala, tak ze strany 42 LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ 44 Tamtéţ 23
25 dohlíţejících učitelů. Měl by být zhodnocen nejen konečný výsledek, ale také průběh práce, jak se ţákům dařilo spolupracovat, shánět vhodné materiály, jak se jim dařilo překonávat moţné překáţky a podobně. Zatímco v našich podmínkách se projektová výuka v dějepise teprve začíná rozvíjet, v jiných evropských zemích má jiţ delší tradici. Konkrétním návrhům na vhodné projekty se tam věnují i učebnice dějepisu. 45 Velkou škodou je, ţe učitelé nejsou moc často na větší rozvinutí interdisciplinární výuky pedagogicky ani prakticky připraveni. 46 Studium jednotlivých předmětů totiţ probíhá často izolovaně a většinou zde chybí potřebná propojenost s ostatními tématy i s praxí. Většinou záleţí jen na zájmech učitele, ze kterých oborů si svoje znalosti a praktické dovednosti rozšíří a dokáţe je i formou vhodných úkolů zpracovat a přenést i dál na ţáky. Pouţití takových úkolů je však časově i organizačně náročnější na přípravu, 47 proto je ne kaţdý učitel vyuţívá. V zemích, které nebyly v tak velké míře poznamenány komunistickým reţimem, jako například ve velké Británii, v Holandsku nebo ve Skandinávii, se tématu mezipředmětových vztahů věnuje mnohem více prostoru a existují i podpůrné organizace, které s přípravou takovéto výuky pomáhají. 48 I přes nevýhodu minulého reţimu v naší zemi se však také u nás dbá stále více na zapojení této problematiky do běţného vyučování. Problémem v našem prostředí však stále zůstává, ţe příprava našich učitelů je pořád ve větší míře teoreticky zaměřená a proto není příliš mnoho příleţitostí, jak si metody interdisciplinárního vyučování uţ před nástupem do učitelské praxe co nejlépe vyzkoušet a spolu s kritickými poznámkami cvičícího je co nejlépe vytříbit. Zde záleţí ve velké míře na osobnosti kaţdého učitele, zdali má zájem o tuto problematiku, a zdali se sám pokusí na svých výstupech zapracovat. Ačkoliv je problematika mezipředmětových vztahů tak důleţitá, je aţ s podivem, ţe u nás nevycházejí téměř ţádné publikace na toto téma LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s HOMEROVÁ, Marie. Mezipředmětové vztahy ve výuce společenskovědních předmětů (výsledky evropského výzkumu). [online] [cit ]. Dostupné na: 47 Tamtéţ 48 Tamtéţ 49 HUDECOVÁ, D. Mezipředmětové vztahy - malé zamyšlení nad terminologií.[online].[cit ]. Dostupné na: 24
26 Problémy dějepisné výuky Problémem výuky dějepisu všeobecně je velké mnoţství probírané látky. Při izolované výuce pak dochází k takovým jevům, ţe je ţákům z nedostatku času podáváno jen mnoţství jmen, dat a dalších názvů a ne tolik potřebné souvislosti a vliv do budoucna. Takový styl výuky pak má za následek příliš malou motivovanost ţáků k zájmu o historii. Je tedy velkým úkolem kaţdého učitele pokusit se tuto situaci zlepšit, správně vybrat vhodný rozsah učiva a své hodiny co nejvíce ozvláštnit. Dobrým prostředkem pro to je vyuţívání různých pomůcek, doprovodných obrazových či zvukových materiálů či příběhů z konkrétní doby. Při správné hodině by měly být rovněţ vyuţívány různé výukové metody, tedy nejen frontální výuka, ale také skupinová a kooperativní, projektová, exkurzní, interaktivní a podobně. Zajímavým ozvláštněním hodiny můţe být například i nějaká hra nebo vědomostní soutěţ s otázkami a odpověďmi z oblasti historie a světa okolo nás. Otázkou při výuce by mělo být také to, co by ţáky skutečně zajímalo a co by se sami chtěli dozvědět. Bylo by tedy dobré, jak uţ bylo nastíněno, ţáky do výuky aktivněji zapojit a nesoustředit průběh hodiny jen na pouhý výklad a tvorbu zápisu do sešitů. Další otázkou však zůstává jak při velkém mnoţství probírané látky získat dostatek času pro výuku dějin 20. století. Na většině škol bývá čas pro toto období věnován tématům, jako jsou první a druhá světová válka a na dobu druhé poloviny 20. století uţ téměř ţádný čas nezbývá. Stále tak bývá diskutován problém, ţe ţáci nevědí téměř nic o tom, co to byla studená válka, jaký byl v naší zemi ţivot za socialismu, či jak probíhal pád ţelezné opony nebo co je to Sametová revoluce. Kvůli těmto nedostatkům pak ţákům chybí mnoho souvislostí, které přímým způsobem ovlivnily dění v dnešním světě. Problémem však zůstává, jak lépe uspořádat dějepisné učivo, aby i na tato modernější témata zbyl dostatek času. Je třeba správně vybrat vhodná témata pro výuku a způsob jejich podání. V současné době byly u nás do tohoto výběru zapojeny i takové organizace jako například Ústav pro studium totality, Konfederace politických vězňů, či Ústav soudobých dějin GOBYOVÁ, Jitka. Kam se má ubírat výuka dějepisu? [online] [cit ]. Dostupné na: 25
27 Jistým řešením by bylo jistě inovování témat, která se mají během druhého stupně základní školy probrat, a to i s ohledem na zájem a priority ţáků. Dalším vyhovujícím řešením by jistě bylo také navýšení hodinové dotace věnované výuce dějepisu nebo vytvořením nového předmětu, který by byl zaměřen na diskuzi o aktuálních světových tématech a jejich nedávné minulosti. Takové rozhodnutí však závisí na ředitelích konkrétních škol, jak naloţí s volnými hodinami, kterými disponují, nebo ještě spíše na vyšších úřednících z oboru školství. Je sice pravdou, ţe informace o moderním světovém dění mohou ţáci získávat prostřednictvím televize či internetu, není ale zaručeno, ţe se tak s nimi seznámí kaţdý nebo ţe jim správně porozumí. Úkolem školy by tedy mělo být kultivovat poznání ţáků a podstatné informace předávat všem, a to nejlépe v mezipředmětovém kontextu Německý jazyk Němčina patří do skupiny indoevropských germánských jazyků, podobně jako např. angličtina, holandština, dánština a další. V rámci Evropy jí mluví přibliţně 100 milionů rodilých mluvčí a to ve třech hlavních variantách, tedy německé, rakouské a švýcarské. Tímto se němčina řadí mezi jazyky s nejvíce rodilými mluvčími v Evropě. Mimo to se německy mluví v menší míře i jinde ve světě. Němčina je důleţitým jazykem nejen pro historii a historikovu práci, ale také pro běţné lidi, kvůli poloze naší země ve střední Evropě a tím pádem i díky mnoţství pracovních příleţitostí, které poskytují německé a rakouské firmy u nás usídlené. Ani toto však zřejmě není dostatečným důvodem, proč by se měl německý jazyk na českých školách ve větší míře vyučovat. Téměř na všech školách se totiţ jiţ od prvního stupně vyučuje angličtina a na němčinu většinou zbývá aţ role druhého jazyka, vyučovaného většinou aţ na druhém stupni ZŠ. Výhodou pro výuku němčiny na našem území je dlouholetá provázanost naší země s rakouskou monarchií. Přes všechny nevýhody, které toto spojení mělo, můţeme alespoň ocenit fakt, ţe v naší řeči dodnes zůstalo velké mnoţství slov shodných nebo velice podobných s rakouskou němčinou. Lze tedy tvrdit, ţe téměř kaţdý Čech by měl alespoň nějakým německým slovům rozumět, ať uţ je sám běţně pouţívá nebo je pochytil od svých prarodičů, či praprarodičů. 26
28 Stejně jako v ostatních jazycích je i v případě němčiny důleţité znát několik základních gramatických pravidel. Podstatná jména se v němčině píší vţdy s velkým počátečním písmenem a ke kaţdému se váţe určitý (der, die, das) nebo neurčitý (ein, eine, ein) člen, který poukazuje na jeho rod a díky němuţ podstatné jméno skloňujeme do 4 pádů. Slovesa se oproti tomu píší s malým počátečním písmenem a ve většině případů bývají v infinitivu zakončena koncovkou en. Slovosled v obyčejné oznamovací větě je tvořen tak, ţe na prvním místě stojí podmět, to znamená podstatné jméno, osobní zájmeno nebo neosobní podmět man, a za ním následuje přísudek v příslušném tvaru a ostatní větné členy. Pokud se jedná o minulý čas, pouţívá němčina 2 různé tvary, a to preteritum a perfektum. Pokud se jedná o větu v perfektu, následuje za podmětem nejprve pomocné sloveso (haben nebo sein), poté ostatní větné členy a nakonec zbytek slovesného tvaru, často opatřeného předponou ge- a končící en nebo -t. V případě préterita se pomocné sloveso nepouţívá. Hned za podmětem následuje slovesný tvar, u pravidelných sloves končící te. Moderní výuka němčiny na našich školách je uzpůsobena tak, aby si ţáci postupně osvojili všechny části jazykových dovedností. Ať uţ se jedná o začátečníky nebo pokročilé, musí se stále více zdokonalovat ve čtení, poslechu, psaní a mluvnímu projevu (Lesen, Hören, Schreiben, Sprechen). V případě vyuţití němčiny v hodině českého dějepisu asi nejlépe vyuţijeme dovednosti ve čtení a poslechu. To znamená, ţe bude důleţité zejména porozumění psanému a mluvenému textu. V případě poslechu je v tomto případě důleţité, aby ţáci zachytili alespoň hlavní myšlenku textu, popřípadě pokusili se text přeloţit. Protoţe všechny německy mluvené části budou v hodinách dějepisu převedeny i do psané podoby, bude i dovednost pracovat správně s cizojazyčným textem důleţitější. Pro samotnou výuku němčiny je dobré vybírat reálné texty z běţného ţivota či novin, případně vyuţívat speciálně vytvořené texty z učebnic. Ţáci si tak lépe osvojí slovní zásobu vyuţitelnou pro běţnou komunikaci. Ne kaţdý autentický text však musí být vhodný pro výuku. Musí mít didaktickou hodnotu a co nejvíce odpovídat kontextu mateřského jazyka, aby nedošlo k pozměnění významu. 51 Pokud v hodině vyuţíváme delší text, můţeme ho číst a zpracovávat různými způsoby. Text můţeme buď rychle přečíst a vypsat si z něj hlavní myšlenky, případně ho číst detailně 51 NEUNER, Gerhard a Hans HUNFELD. Methoden des fremdsprachlichen Deutschunterrichts: eine Einführung. 4. Dr. Berlin: Langenscheidt, ISBN , s
29 pro pochopení všech souvislostí. Po samotném přečtení pak můţeme text vlastními slovy převyprávět nebo ho například přednést formou dialogu. Dále je vhodné vytvořit pro ţáky různé úkoly typu otázek a odpovědí nebo doplňování slov místo mezer. 52 Úkoly je moţné zařadit v kaţdé fázi práce s textem, to znamená před čtením, během něj nebo po přečtení textu. 53 Další výhodou autentického textu je moţnost číst ho ve vyučování nahlas a cvičit si tak správnou výslovnost. To stejné se dá vyuţít i v případě poslechového cvičení, zde by se jednalo o opakování slov, která zazněla přímo od rodilého mluvčího. 52 NEUNER, Gerhard a Hans HUNFELD. Methoden des fremdsprachlichen Deutschunterrichts: eine Einführung. Berlin: Langenscheidt, 1998, s JANÍKOVÁ, Věra. Didaktik des Unterrichts Deutsch als Fremdsprache: eine Einführung. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN , s
30 1.3. Didaktická média použitá v praktické části Problémem dějepisu jako předmětu je skutečnost, ţe se nemůţe opírat o bezprostřední historickou zkušenost ţáků. 54 Proto je nutné pro snadnější přiblíţení historické skutečnosti ţákům pouţít různé pomůcky, které toto poznání ţákům zprostředkují a konkrétně znázorní. Takovéto pomocné prostředky označujeme jako didaktická či edukační média. 55 Jedná se o různé hmotné i nehmotné objekty. Takovéto prostředky mohou slouţit jak k pouhému doplnění výkladu, tak také jako zdroj nových poznatků, se kterým je moţné v rámci výuky zajímavě pracovat. Základním didaktickým médiem bývá školní učebnice, ve které ţáci získají základní přehled o probírané dějinné problematice, doplněný častými obrázky, mapami či grafy. Správný učitel dějepisu by však při svém výkladu neměl vycházet pouze z informací daných v učebnici, ale měl by se snaţit svoji výuku co nejvíce obohatit o další poznatky a další média. Mezi takováto didaktická média řadíme prameny různého druhu, literaturu odbornou či fiktivní a další pomůcky. Jedná se tedy například o různé dokumenty, kroniky, dobové fotografie, karikatury, historické komiksy, filmy, mapy, vzpomínky pamětníků, stavební a jiné umělecké památky, dále pak modely staveb, školní atlasy, školní nástěnné obrazy a tak dále. 56 Zvláště v současné době se čím dál častěji vyuţívá v hodinách dějepisu takových médií, jako jiţ zmíněná karikatura, komiks, plakát, či film. Neslouţí vţdy jen jako doplňkové ilustrace výkladu, ale sami se stávají předměty, se kterými mají ţáci v hodině pracovat a sami z nich něco odvodit. To mimo jiné působí i jako dobrý motivační prostředek. Takováto pouţívaná didaktická média je moţné dělit podle míry jejich autenticity na historické prameny, zprostředkující média s určitým stupněm autenticity a na didaktická média. Dále můţeme tato média rozdělit podle smyslového vnímání na textová, vizuální, hmotná, audiovizuální a auditivní. V literatuře se však můţeme setkat i s jinými moţnostmi rozdělení těchto médií a to například na prameny narativní, písemné, obrazové a hmotné LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ 56 Tamtéţ, s Tamtéţ, s
31 Poštovní známka Třebaţe jsou poštovní známky tak malých rozměrů, mohou být i přesto velice zajímavými prameny při zkoumání historických problematik. Díky sběratelům známek jsou pak tato data zachována i pro budoucnost. Nejenţe mají sběratelskou a uměleckou cenu, ale také vypovídají hodně informací o době, ze které pocházejí. Na známkách je totiţ moţné pozorovat mimo jiné i změny politických poměrů v různých zemích. Zachycují často zlomové okamţiky v dějinách, většinou s vyobrazením jejich hlavních postav a časového zařazení. Velmi zajímavým dokladem dějin jsou také takové známky, které byly odeslány právě v době změny reţimu v určité zemi. V období, kdy ještě země v takové situaci neměla nové aktuální poštovní známky, pouţívala stále ty staré. Ty však byly upraveny tak, ţe přes starý název státního zřízení bylo přeraţeno razítko, které tento neaktuální nápis přeškrtlo a nahradilo novým. Odeslání takovéto zásilky je díky tomu pak moţné celkem snadno datovat. Konkrétním případem mohou být například známky z období počátku první republiky, kde je ještě pouţívaná rakouská známka z období monarchie, která má přes sebe pouze razítko Pošta československá Podobným příkladem pak mohou být i známky z období zabrání Sudet Německem. Vidíme na nich nápis Československo a například obrázek Škodových závodů v Plzni a zároveň razítko s německým nápisem Wir sind frei, vztahující se k sudetským Němcům Plakát Německé věty s určitou historickou výpovědí můţeme rovněţ nalézt i na takových pramenech, jakými jsou různé propagandistické a jiné plakáty. Takovéto plakáty se u nás hojně objevovaly jak za války, tak v době propagace komunistického reţimu. Ty německy psané nalézáme především v době hitlerovského Německa. Nacisté potřebovali dostat obyvatelstvo na svoji stranu, a proto hrála takováto propaganda dosti významnou roli. V Německu existovalo i k tomu určené ministerstvo propagandy. Známým jménem v jeho čele byl za války Josef Goebels. Objevovaly se alespoň dva hlavní druhy propagandy. Jedna vychvalovala nastolený reţim a ukazovala lidem, jak o ně bude dobře postaráno, zatímco ta druhá svalovala vinu na nepřátelskou stranu. Německá propaganda tak často vinila z rozpoutání války západní mocnosti nebo ţidovské etnikum, aby tak v očích veřejnosti ublíţila jejich pověsti. 30
32 Plakát je graficky zpracovaná výpověď doby s pouţitím obrázků, textů a často i karikujících součástí a jiných symbolů. Plakáty slouţí nejen jako prostředek politické propagandy, ale například i pro komerční účely jako reklamy nebo pozvánky na různé kulturní akce. 58 Na rozdíl od zahraničí, nejsou v našich podmínkách plakáty v hodině dějepisu příliš často vyuţívány. V učebnicích se často nacházejí pouze jako ilustrativní prostředek, ale bohuţel bez návrhů na další práci s nimi. Plakáty však nejsou pouze propojením obrazu s textem, ale jsou také poutavé svým grafickým znázorněním. Jeho specifikem je skutečnost, ţe je zcela podřízen svému účelu a informaci, kterou má vypovídat. Tím se stává také reálným svědkem konkrétní doby, ze které pochází. Ve vyučování by se měly pouţívat pouze takové plakáty, které jsou něčím typické pro svůj ţánr a vţdy by měly být pouţity s doplněním dalšího pramene jiné povahy. 59 Nejčastěji se v hodinách pracuje s plakáty politické povahy, ze kterých lze vyčíst stereotypy doby a propagandistické inscenování viny protistrany. 60 Takovéto plakáty začaly být hojně vyuţívány od první světové války. Dobré vyuţití v hodině najdou také různé volební plakáty. Můţeme z nich vyčíst vývoj politických programů různých stran, jejich ideologií a prostředků, kterými se snaţily dosáhnout co nejlepšího úspěchu ve volbách. 61 Zvláště díky proměnlivosti plakátů stejné strany je moţné je v hodině porovnávat, popisovat odlišnosti a pokusit se zdůvodnit, jaké mají tyto změny příčiny. Vyuţití v hodině však najdou i plakáty zcela jiného typu neţ propagandistické či volební, a to například reklamní, kulturní a další. Plakáty tohoto typu nám pomohou zamyslet se nad kulturní a uměleckou stránkou či kaţdodenností daného období. Mimo to řeší často i problematiku genderu a různých etnických či sociálních stereotypů a jejich proměn v průběhu času. Ţáci se díky plakátům učí také rozpoznávat propagandistické a manipulativní prvky, čímţ je jim vštěpováno podobným účinkům odolávat. 62 Plakáty je moţné vyuţít ve všech částech hodiny. Mohou slouţit jak pro úvodní motivaci a zjišťování spontánních názorů ţáků, tak také k prohlubování učiva či konečnému shrnutí, upevnění a ověření znalostí z probíraného tématu. 58 LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ, s Tamtéţ 61 Tamtéţ 62 Tamtéţ, s
33 Struktura práce s plakátem v hodině dějepisu by měla být taková, ţe se ţáků nejprve zeptáme na jejich dojem z předloţeného plakátu. Dále pak probíhá analýza jeho jednotlivých prvků. Zde řešíme například námět a hlavní postavy a předměty spolu s jejich souvislostmi a rolemi. Dále se pak zaměříme na obrazové, textové a grafické provedení plakátu a vzájemné vztahy těchto záleţitostí. Nakonec se pak společně se ţáky pokusíme výpověď plakátu interpretovat. Zabýváme se zvláště tématy, jako je adresát, poselství, či celkový charakter plakátu. Zajímavé je také zamýšlet se nad účinkem, který takovéto grafické výpovědi mohly v minulosti mít. Výborným oţivením výuky je pak práce s historickým plakátem za pomoci tzv. produktivní metody, v rámci níţ ţáci sami na základě získaných informací a zkušeností vytvářejí svůj vlastní plakát na zadané téma. Mají tak moţnost sami navrhnout co nejlepší obrazové a grafické zpracování a také mohou sami vymyslet slogan, který by se na plakát co nejlépe hodil. Plakát by měl být přehledný a dobře strukturovaný, neměl by obsahovat mnoho textu, ale jasná hesla s jasnou výpovědí. Neměl by být ani příliš přezdobený, barevně by měl ladit ke konkrétnímu tématu, které má ilustrovat. 63 Tvorbou plakátů mimo jiné podpoříme estetické vnímání ţáků, čímţ vlastně vyuţijeme i mezipředmětových vztahů s výtvarnou výchovou a znalostmi kultury. Mimo to dosáhneme u ţáků jistě i většího zájmu o dějepis a jeho témata Hraný film Film je sled fotografií, jichţ je 25 za jedinou vteřinu vyuţívá tak nedokonalosti lidského oka k tomu, aby vzbudil dojem pohybu. 65 Hraný film se spolu s televizními pořady a videopořady řadí do skupiny audiovizuálních médií, která nám umoţňují vnímat jak zvuk, tak pohyblivý obraz. 66 Člověk při jeho sledování vyuţívá multisenzorického vnímání. 67 Působí nejen na racionální a kognitivní oblast našeho vnímání, ale také na tu emocionální a volní. 68 Největší hodnotu mají filmové dokumenty, které zobrazují přímo dobu svého vzniku. Nevýhodou však je, ţe v dřívějších dobách nebyla 63 PARADIES, Liane, Wencke SORRENTINO a Johannes GREVING. 99 Tipps. 1. Aufl. Berlin: Cornelsen Scriptor, Praxis-Ratgeber Schule. ISBN , s LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ, s JÍLEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z didaktiky dějepisu II. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, s Tamtéţ 68 Tamtéţ 32
34 tato média natolik rozšířená nebo snad ještě neexistovala. Nemůţeme je tak tedy pouţít pro jakékoliv historické období. Pro pouţití ve výuce dějepisu jsou velice vhodné také dokumentární filmy, které mají formu pramene a nejlépe dokládají historickou skutečnost. 69 Takovéto filmy obsahují jednak skutečné dobové záběry, jednat komentáře pamětníků nebo odborníků a další doplňky. Bývají určeny speciálně pro vzdělávací účely. Někdy jsou však historické skutečnosti správně ztvárněny i prostřednictvím reálně pojatého historického hraného filmu nebo televizního seriálu s historickou tématikou, který si cestu k divákům najde moţná ještě snadněji. Film je proto v určitých případech také vhodné vyuţívat jako historický pramen. Výhodou hraného historického filmu je fakt, ţe přibliţuje divákům doby různě vzdálené od současnosti a to i velmi dávné historické epochy, ze kterých reálné dokumentární záběry nemůţeme mít. Často však bývají vytvářeny tak, aby odpovídaly očekávání diváků, a mohou se proto více či méně odklánět od historické skutečnosti, nebo si ji domýšlet na místech, kde není zcela známá a hmatatelně doloţená. Hrané filmy však také často obsahují nebezpečí podmíněnosti dobou a reţimem ve kterém vznikly. To stejné však můţe platit i u dobových dokumentů, jakými jsou například různé filmové týdeníky, které mohou mít za cíl manipulovat společností pro dobro reţimu. 70 Speciálně pro výuku dějepisu na školách byla vytvořena skupina tzv. didaktických filmů 71, správně vyuţít však v hodinách lze i jiné skupiny. Film uţ neslouţí ve školách pouze jako doplňkový prostředek vyplňující prostor na konci školního roku, ale začíná být stále častěji vyuţíván k hlubšímu zpracování přímo v rámci výuky. 72 Dá se tedy říci, ţe film hraje v moderní dějepisné výuce, a snad i ve výuce všeobecně, čím dál důleţitější roli. Je to prostředek, kterým je moţné ţákům lépe přiblíţit a vhodným způsobem ilustrovat probíranou látku, v případě dějepisu tedy danou dobu, její události, styl ţivota lidí (a to i těch vyloučených ze společnosti) nebo např. způsob tehdejšího oblékání. Výhodou je v případě hraného filmu a dalších audiovizuálních médií jistě to, ţe jeho zhlédnutí je pro ţáky dostupnější a pohodlnější neţ např. čtení knihy, které uţ bohuţel tolik neláká. Pokud je film dobře natočený, můţe ţákům poskytnout v relativně krátkém čase 69 JÍLEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z didaktiky dějepisu II. Plzeň: Západočeská univerzita, s LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ 72 Tamtéţ 33
35 základní a komplexní přehled v určité dějinné problematice. Mimo to také působí na city diváků a podporuje jejich fantazii. Ne všechny filmy však dosahují dobré kvality a v mnoha z nich je historická zkušenost podána bohuţel i s velkými chybami. Je proto velice důleţité, aby učitel slouţil ţákům jako průvodce a pomáhal jim ve správném výběru filmů a ve schopnosti správně zhodnotit filmem předkládanou problematiku. Pro svou výuku by tedy měl vybírat takové filmy nebo jejich úryvky, které pokud moţno co nejvíce odpovídají skutečnosti. Pokud tomu tak zcela není, měl by s ţáky o zobrazené problematice diskutovat a společně se dobrat k závěru, co bylo ve filmu špatně a proč to tak v dané době nemohlo být. Učitel by měl vybrat takový film, který co nejlépe odpovídá věku a intelektuálním moţnostem ţáků, časovým moţnostem a který je také vhodný v návaznosti na kurikulum. 73 Musí také zváţit vhodnost některých ve filmu zobrazovaných scén, jestli nejsou pro ţáky příliš drastické či jinak nevhodné. Pouţití hraného filmu ve výuce je rovněţ velice dobrým motivačním prostředkem. Lze ho vyuţít ve všech fázích vyučovací hodiny, ať uţ na úvod, přímo do výkladu nebo do shrnujícího opakování jako dokreslení látky. 74 Film můţe být také výchozím materiálem pro tzv. problémové a projektové vyučování. Ţáci tak rozvíjejí svoji aktivitu, kreativitu, samostatnost i spolupráci se spoluţáky. 75 Nevýhodou hraného filmu je oproti vědecko-populárnímu filmu nebo dokumentu jeho větší délka, která není pro školní pouţití příliš vhodná. 76 Je tedy nutné zaměřit se ve vyučovací hodině jen na kratší úseky filmu, které o dané problematice nejlépe vypovídají. Pracovat v hodině se však dá i s filmem, který ţáci viděli celý doma s rodinou. Zde by bylo ale vhodné pouţívat velmi známé filmy nebo sledování konkrétního filmu zadat za domácí úkol. Příkladem vhodného pouţití filmové ukázky ve výuce je například motivační rozhovor, přehrání konkrétní ukázky a dále analýza a diskuze o shlédnuté ukázce za pomoci doprovodných otázek směřovaných na ţáky. V motivačním rozhovoru by měl učitel ţákům 73 LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s JÍLEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z didaktiky dějepisu II. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, s LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s JÍLEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z didaktiky dějepisu II. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, s
36 vysvětlit, proč budou sledovat zrovna tento film, poradit jim, čeho si mají všímat a případně i zadat úkoly, které mají v průběhu nebo po zhlédnutí ukázky vypracovat. 77 Jednou z moţností je zde také rozdělení ţáků do skupin, z nichţ kaţdá má za úkol sledovat jiné dílčí rysy filmu. Jedná se zvláště o formální a obsahovou stránku snímku. Můţeme zde tímto způsobem zapojit prvek projektové výuky. V rámci projektu jsou ţáci nejprve seznámeni s tématem a úkoly, které je čekají. Poté si rozdělí úkoly v rámci svého týmu, například zajištění literatury, práce s internetem nebo vedení deníku. Součástí pracovního listu s úkoly nemusí být pouze text a otázky s moţnostmi výběru, ale také různé obrázky, mapy nebo grafy. Po zajištění všech organizačních záleţitostí pak skupina shlédne film v době mimo vyučování a s vyuţitím dostupných doprovodných prostředků vypracuje zadané úkoly. Mezi ně můţe patřit například analýza časové roviny, základní údaje o filmu, rozbor literární předlohy, údaje o postavách filmu, shodnost zobrazovaných skutečností s názory historiků, poselství filmu a dále vyjádření vlastního názoru ţáků na problematiku a srovnání s jinými filmy čí médii na obdobné téma. Po vypracování jsou dále získané údaje skupinou prezentovány. Nakonec dojde k vyhodnocení projektu. 78 Před přehráním ukázky přímo ve vyučovací hodině by ţáci také měli od učitele získat základní informace o době, o které film pojednává a také o jeho historickém kontextu. Ţáků se pak můţeme ptát, o jaký film se jedná, kdo z nich ho uţ viděl celý, jaké jsou jeho hlavní myšlenky a stručný děj. Kaţdý ţák by měl mít moţnost se k ukázce vyjádřit. Zjišťovat bychom měli také to, z čí perspektivy je film natočen nebo jeho příběh vyprávěn. Ptáme se také po důvodech, z jakého důvodu byl film natočen, komu byl primárně určen a o jaký typ filmu se jedná. Důleţité je také rozpoznat, co je vlastně cílem filmu a jestli se nějakým způsobem snaţí ovlivňovat názor diváků. Můţeme se také zmínit o doprovodných jevech, jako je hudba a podobně. Poté by mělo dojít k rozebrání konkrétní ukázky a zdůvodnění jejího poselství. Ţáci by měli sami vyjádřit svůj názor na věc. Pokud je třeba, kladou učiteli otázky k odstranění nejasností. 79 Učitel by měl tedy vţdy správně vybrat takovou ukázku, která má pro ţáky co největší výpovědní hodnotu a vede je ke správnému kritickému myšlení. Důleţité je ptát se ţáků i na jejich pocity ze zobrazované atmosféry. Sledování filmu by nemělo odvádět pozornost od 77 Tamtéţ, s LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ, s
37 výuky, ale naopak by ji mělo dokreslovat. Ţáci by si z takové hodiny měli něco odnést a to jak poučení, tak alespoň krátký zápis v sešitě shrnující problematiku. K tomu také pomáhají jiţ úkoly zadané v průběhu hodiny. Úkolem učitele je také pomoc ţákům s obtíţněji rozluštitelnými symboly filmu, aby nedošlo k jejich špatnému pochopení nebo k tzv. uvíznutí práce na mrtvém bodě. Měl by je rovněţ upozornit i na autory špatně pojaté záleţitosti, pokud se ve filmu vyskytují. Jako zajímavý prostředek do výuky mohou slouţit mimo hraných filmů, také úryvky dobových dokumentů s reálnými postavami nebo přímého videopřenosu. Příkladem materiálu vhodného k takovému vyuţití jsou například úryvky ze soudního procesu s dr. Miladou Horákovou nebo úryvek projevu amerického prezidenta Kennedyho z jeho návštěvy západního Berlína. Ţáci si zhlédnutím videa mohou lépe přiblíţit atmosféru těchto situací a následně se na ně pokusit reagovat Písemné prameny a literatura Písemné prameny různého typu můţeme rovněţ nazvat pojmem didaktická média, neboť mají při výuce nezastupitelnou roli. Písemné prameny a literatura jsou zřejmě nejpouţívanějším zdrojem při studiu a poznávání dějin, a to ať uţ se jedná o školní učebnice nebo odbornou, populárně naučnou či krásnou literaturu. Můţe je tak vyuţít i člověk, který se v odborných textech příliš neorientuje, ale s jiným typem literatury problémy nemá. Zatímco odborná literatura je svou náročností určena spíše pro odborníky a zájemce o dané téma, populárně naučná či krásná literatura jsou zpřístupněny jiţ širšímu okruhu čtenářů. Díky populárně naučné literatuře dochází, jak uţ název napovídá, k popularizaci historických témat a tím pádem i ke kultivaci historického vědomí člověka. 80 V rámci hodin dějepisu pouţíváme především textová média, která byla přímo pro školní výuku dějepisu vytvořena (například učebnice nebo pracovní sešity), anebo taková, z nichţ si didaktickou pomůcku vytvořil sám učitel tím, ţe je při svém výkladu vyuţil. 81 Mezi ně můţeme řadit rovněţ i literaturu faktu nebo v určité míře také memoárovou literaturu. Mimo to řadíme k textovým pomůckám vyuţitelným v dějepisu také kroniky, tisk, úřední a jiné 80 LABISCHOVÁ, Denisa a Blaţena GRACOVÁ. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, s Tamtéţ, s
38 dokumenty nebo i prameny soukromé povahy. 82 Velice často je v současné době moţné setkat se s podobnými prameny také v digitalizované podobě. Zdroje písemné povahy tak jsou pro běţného člověka, tedy i pro ţáka, nejspíše i nejdostupnější. Velice dobrými zdroji pro vyhledávání informací o konkrétní době jsou dále také různé dobové noviny či časopisy. Ty nám totiţ pomohou nejlépe pochopit pohled tehdejších lidí na dobu, ve které ţili a mimo to jsou to i zdroje vydané s velmi malým časovým odstupem od události, jedná-li se o dobová periodika. Písemné prameny tak mohou dějepisu slouţit k ilustraci doby a konkretizaci probíraného učiva. 83 Ne vţdy je však moţné obstarat originál potřebných pramenů. V těchto případech je pak moţné vyuţít didaktizovaných písemných pramenů. Jedná se například o opisy, kopie, či jiné zpracování historických dokumentů. Pouţíváním pramenů písemné povahy v rámci dějepisné výuky se ţák mimo jiné učí i komunikačním dovednostem při práci s pramenem a také kritickému třídění informací při porovnávání různých dostupných zdrojů. Textové prameny mohou také ţákům poslouţit jako cenný zdroj důkazů vzhledem k učitelovu výkladu. Pravdivost informací je tak snadno ověřitelná. Díky správnému pouţívání písemných pramenů úřední povahy mohou ţáci získat přehled o stylu, jakým se tyto dokumenty vedly, coţ jim v budoucnu můţe pomoci při moţném vlastním bádání. Samostatným čtením historických dokumentů si ţák můţe také osvojit dovednost logického uvaţování schopnosti interpretace jeho obsahu a umění poznávat souvislosti a vyvozovat závěry. 84 Je dobré pouţívat při výuce i různé materiály a prameny nad rámec učebnice. I v těch ovšem bývají některé reprodukce historických dokumentů obsaţeny. Vhodným způsobem vyuţití textových pramenů pro výuku je vytvoření pracovního listu pro ţáky s otázkami k tématu, popřípadě kladení otázek přímo ústní formou. Učitel tak zjišťuje ţákovu míru porozumění přečteného textu a jeho schopnost ho vhodně vyuţít pro nacházení správných odpovědí a vyvozování odpovídajících závěrů. Pozitivní je rovněţ fakt, dokáţe-li ţák na základě přečteného textu vyjádřit svoje stanovisko k popisované problematice. Nutností pak je, prodiskutovat společně se ţáky historické pozadí, ke kterému se konkrétní historický pramen váţe. Pokud se jedná o nově probíranou látku, měli by být ţáci vedeni k tomu, aby správně posoudili různou míru důleţitosti písemného sdělení a dokázali si tak samostatně vytvořit zápis do sešitu. 82 JÍLEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z didaktiky dějepisu II. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s
39 V současné době je však asi nejpouţívanějším prostředkem k získávání informací internet, neboť na něm lze najít i ostatní výše uvedené textové zdroje. Není problém najít zde i plné verze papírových knih či novin. Otázkou však zůstává, jak moc staré výtisky lze na internetu najít. Internet i papírová vydání různých publikací či periodik nám dávají moţnost zorientovat se v dané problematice. Například mimo pouhého uvedení výroků nám články v nich umoţňují získat náhled na k němu náleţející souvislosti, historické pozadí nebo jeho konkrétní vysvětlení a také nám často poskytují odkazy na místa, kde hledat více informací o problematice. Velmi zajímavým zdrojem pro vlastní ponaučení nebo školní dějepisnou výuku jsou rovněţ časopisy s historickou tématikou. Zde je však nutné správně odhadnout, které jsou kvalitní a poskytnou nám správné informace od odborníků, a které jsou jen pouhý historický bulvár. Do kvalitnějších časopisů, věnovaných široké veřejnosti přispívají svými články mimo jiné i známí čeští historikové, coţ zaručuje kvalitu podaných informací. Velice zajímavé a pro výuku cenné jsou i přikládané reprodukce různých dobových map, novin a podobných příloh. 38
40 1.4 Metodické postupy v kontextu fází vyučovacího procesu Pro správný chod vyučovací hodiny jsou důleţitým prvkem různé metody, kterými je ţákům látka vštěpována. Kaţdý učitel by si měl vyvinout svůj vlastní styl výuky, který bude vyhovovat jak jemu, tak ţákům. Slovo metodika se dá vyjádřit jako postup nebo nástroj, kterým se má dosáhnout určitého cíle. V případě školního vzdělávání je tímto cílem vštípit ţákům poţadované vědomosti, dovednosti a návyky. Kaţdá vyučovací hodina by měla obsahovat určitý sled po sobě jdoucích fází, pokud se nejedná například o hodinu, která je celá věnována písemnému opakování. V kaţdé fázi hodiny lze určitým způsobem vyuţít různých materiálů pro oţivení výuky. Jednotlivé fáze hodiny nemusí vţdy probíhat odděleně, ale mohou se podle potřeby různě prolínat nebo probíhat současně. Pořadí fází záleţí na cílech aktuální hodiny. Kaţdá hodina by tedy měla obsahovat dostatečnou motivaci, předání nové látky a poznatků, jejich procvičení a upevnění znalostí na příkladech a praktických úkolech, prověření toho co se ţáci naučili a správnou aplikaci na další látku nebo situace ze ţivota. Motivační fáze je jednou z nejdůleţitějších fází, neboť podněcuje zájem ţáka o výuku. Můţe být pouţita jak na začátku hodiny před samotným výkladem, tak také v jejím průběhu. Můţe probíhat formou motivačního rozhovoru s ţáky, vyprávěním, přehráním krátké filmové ukázky, promítnutím obrázku a podobně. Cílem je nadchnout ţáky pro dále probíranou problematiku, coţ by mělo zajistit jejich větší pozornost a spolupráci v hodině. Mezi prostředky vnější motivace pak řadíme také známku, kterou později ţák za znalosti nově probírané látky dostane. Zde však záleţí do určité míry na mnoţství ctiţádostivosti kaţdému ţáka a na tom jak mu na dobrých známkách záleţí. Vnější motivací je také skutečnost, ţe prostřednictvím učení jsou uspokojovány i vyšší potřeby, které s ním zpočátku zdánlivě nesouvisí. Motivací můţe být mimo jiné i systém odměn a trestů. 85 V průběhu expoziční fáze dochází k vlastnímu výkladu látky. Učitel zde podává ţákům nové informace. Osvojování nových poznatků můţe probíhat jak formou frontální výuky, tak také větším zapojením ţáků. Podle vhodně stylizovaných otázek a úkolů mohou ţáci sami odvodit například novou poučku, uvědomovat si souvislosti s poznatky, které jiţ znají 85 Organizační formy vyučování fáze výuky. [online].[cit ]. Dostupné na: 39
41 z dřívějška, a procvičit tak svoje logické i kritické myšlení. Dochází tak k vlastnímu utváření nových vědomostí a pojmů. Vytváří se tak základy a východiska dovedností a návyků. 86 V rámci fixační fáze dochází k upevňování vědomostí, tedy k jejich fixaci. V této fázi je probíraná látka opakována a upevňuje se i schopnost navazovat novou látku na jinou a hledat v nich souvislosti. V této fázi je důleţitý vhodný výběr cvičení motivačního charakteru, která v ţácích nenásilnou formou učivo zafixují. V této fázi dochází k procvičování probrané látky a k samostatné práci ţáků. Také jsou zodpovězeny případné otázky na nejasnosti. V diagnostické fázi jsou zprostředkované informace prověřovány a zkoušeny prostřednictvím písemných testů nebo ústního zkoušení. Dochází tím ke zhodnocení získaných vědomostí. Prověřovány by měly být jen takové vědomosti, které byly dostatečně probrány a zopakovány v předchozích hodinách nebo v předchozích fázích. Aplikační fáze je oproti předchozím jiţ více orientovaná na praxi a na vyuţití nově získaných vědomostí a dovedností v ní. Látku, kterou jsme si osvojili v předchozích fázích, zde vyuţíváme a ověřujeme na konkrétních příkladech. 86 Organizační formy vyučování fáze výuky. [online].[cit ]. Dostupné na: 40
42 1.5. Experiment Součástí mé práce je také ověření účinnosti vybraných metod, proto je zde vhodné připomenout základní zásady experimentu. Didaktický experiment je jednou ze stěţejních metod didaktického výzkumu, která slouţí zejména k obohacování a zkvalitňování výuky dějepisu. Díky experimentu si můţeme ověřovat účinnost pouţívaných metod výuky nebo zkoušet reakce na nové. Při experimentu se zavádí určitý jev či soubor jevů nově, experimentálně (nezávisle proměnné) a zkoumá se jak zavedení nového jevu (prvku) ovlivňuje další jevy (závisle proměnné). 87 Výzkumný problém by měl vţdy vyplývat z aktuálních potřeb pedagogické praxe. Didaktický experiment můţe probíhat jak přímo ve školní výuce, tak také v laboratorním prostředí, které zamezuje působení vnějších vlivů. Tato výzkumná metoda probíhá nejčastěji na vzorku 200 a více respondentů. Čím je číslo vyšší, tím je experiment průkaznější. Podobné šetření lze provádět i na menším vzorku respondentů, potom se však jedná pouze o didaktickou sondu. Vedle kolektivního experimentu, prováděného na větším mnoţství respondentů, rozeznáváme ještě experiment individuální, který provádíme na jednotlivcích nebo menších skupinách. 88 Na začátku před zahájením experimentu je nutné v přípravné fázi pečlivě naplánovat celý jeho průběh, včetně stanovení postupů, cílů, vyhotovení závěrečného ověřovacího testu včetně způsobu jeho vyhodnocení a přípravy materiálního i administrativního zajištění výzkumu. V této fázi je také stanovena hypotéza, která nám určuje, proč vlastně experiment děláme a co je naším cílem. Na závěr je tato hypotéza vţdy vyhodnocena a je zodpovězena otázka, zdali byla experimentem potvrzena nebo vyvrácena. Celý průběh experimentu tedy dělíme na čtyři základní etapy, a to přípravnou fázi, vlastní prezentaci zpracování a vyhodnocení výsledků a jejich závěrečná interpretace. 89 V didaktickém experimentu jsou důleţité dvě testované skupiny, většinou se jedná o dvě paralelní třídy. První skupina je experimentální, ve které je při výuce pouţit nějaký nový nápad, jehoţ účinnost chceme experimentem ověřit, a druhá kontrolní, kde je vyučováno 87 JULÍNEK, Stanislav. Základy oborové didaktiky dějepisu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, ISBN , s Tamtéţ 89 JULÍNEK, Stanislav. Základy oborové didaktiky dějepisu. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s
43 běţným způsobem a slouţí k porovnávání s experimentální skupinou. Na závěr experimentu je pak proveden test, který nám prokáţe výsledek celého šetření. Získané výsledky jsou potom vyhodnoceny pomocí statistiky. 42
44 2. Praktická část 2.1 Implementace německých textů do dějepisné výuky Pro tuto práci bylo zvoleno celkem pět kratších německých textů. Většinou se jedná o výroky o rozsahu jedné věty nebo souvětí. Všechny svým původem nebo tématem spadají do období 20. století. Jedná se o témata jako vznik první republiky, zabrání oblasti Sudet Německem, problematika antisemitismu, Kennedyho návštěva Západního Berlína v roce 1963 nebo sjednocení Německa po pádu ţelezné opony. K zobrazení těchto témat je vţdy vyuţito různých didaktických médií. Lze tak pouţít například hesla na poštovní známce, krátký úryvek z hraného filmu, propagandistický plakát, část projevu z dobového zvukového záznamu, věta otištěná v periodikách a podobně. U kaţdé implementace je vţdy nejprve uvedeno přesné znění daného výroku i s českým překladem. Dále je krátce shrnuto historické pozadí výroku, coţ má slouţit ke shrnutí látky, které by se konkrétní vyučovací hodina mohla týkat. Nakonec jsou uvedeny návrhy vyuţití jednotlivých implementací včetně úkolů, které by se k nim objevily v doprovodných pracovních listech Implementace č. 1: Poštovní známka z první republiky Text poštovní známky Kaiserlich-königliche österreichische Post s českým přetiskem Pošta československá 1919 Historické pozadí České země a Slovensko byly po mnoho let součástmi obrovské mnohonárodnostní habsburské monarchie. Území Slovenska bylo součástí Zalitavska, nebo téţ Uher, a bylo státem spíše zaostalejším s větším důrazem na zemědělství neţ průmysl. Území dnešní České republiky bylo naproti tomu součástí Předlitavska, tedy Rakouska, a oproti Slovensku bylo vţdy o něco vyspělejší a to nejen v průmyslu a školství, ale i v jiných oblastech. České země představovaly velký hospodářský přínos i pro samotnou Rakousko Uherskou monarchii, neboť byly jednou z jejích nejprůmyslovějších zemí. Od některých odvětví průmyslu se zde nacházelo i 90 % veškeré produkce v rámci monarchie. Proto by pro 43
45 Rakousko bylo velmi nepříjemné o takovéto území přijít. Čeští zástupci ve Vídni se však neustále pokoušeli o prosazování autonomie pro České země a stavěli se na odpor proti neustálému omezování a germanizaci. Určitý vzor pro své snahy viděli politici a další naši představitelé např. v rakousko uherském vyrovnání a poţadovali podobné kroky i v případě naší země. Toho se však nikdy zcela nedosáhlo. Velkou příleţitostí jak se osvobodit z habsburského područí proto byla první světová válka a změny v uspořádání Evropy a světa, které po ní nastaly. Válka znamenala velký zlom v ţivotě lidí a rovněţ podstatnou změnu politického uspořádání zemí. Velkým zlomem byl zejména rozpad Rakouska Uherska na velké mnoţství samostatných států. Takto vzniklo mimo jiné i Československo, první stát na našem území s republikánským zřízením. K zaloţení samostatné republiky mohlo dojít nejen díky snahám místních lidí a legionářů na frontách, ale zejména i díky politikům, kteří pro naše zájmy vyjednávali v zahraničí. Jako den vzniku samostatného Československa dodnes povaţujeme 28. říjen 1918, třebaţe k sesazení Habsburků a zvolení prezidenta Masaryka došlo aţ o několik dní později. To však většině obyvatelstva nezabránilo v takových spontánních akcích, jako bylo např. strhávání znaků monarchie, německých nápisů, vlajek a podobizen císaře. Všem bylo jiţ jasné, ţe konec monarchie je skutečností. Je zcela pochopitelné, ţe náhlá samostatnost způsobila v naší společnosti velký zlom a velkou práci k tomu, aby se s fungováním nového státu začalo správně. Bylo třeba vytvořit nejen nové zákony pro stát, ale i ostatní náleţitosti pro jeho fungování, jako jsou doklady, nápisy v češtině, nebo i poštovní známky či bankovky. Nové samozřejmě nemohly být vyhotoveny okamţitě. Pro účely pošty se proto v prvních fázích existence republiky pouţívaly ještě staré známky fungující za doby monarchie, jen přeraţené razítkem s nápisem Pošta československá a letopočtem. Podobně tomu bylo i v případě starých bankovek, které byly označeny kolkem. Takováto opatření byla výhodná nejen z administrativních, ale také z ekonomických důvodů. Dnes pro nás mají tyto zachované prameny velkou výpovědní hodnotu o tehdejší situaci. Použití v hodině Obrázek poštovní známky z období přelomu monarchie a první republiky je moţné vyuţít kdykoliv v průběhu látky na téma vznik Československa. Uvedená poštovní známka 44
46 byla pouţívaná uţ od roku , po vzniku republiky pak byla opatřena přetiskem. Na známce je zřejmé, ţe v období vzniku republiky trvalo ještě určitou dobu, neţ si stát mohl natisknout své vlastní poštovní známky. Prozatím tak byly pouţívány ještě staré rakouské, s vyobrazením císařské koruny a nápisem, který v překladu znamená císařsko-královská rakouská pošta. Jediným rozdílem od předválečného období tak bylo pouze razítko s letopočtem a nápisem pošta československá. Při výuce je vhodné se ptát jak na grafické znázornění známky, tak na její konkrétní symboliku. Můţeme se například zabývat tím, jaké jazyky jsou na obrázku pouţité a řešit, z jakého důvodu to zrovna takto je. Touto cestou se pak dostáváme k vysvětlení, ţe se jednalo jen o dočasné opatření, v době kdy nové známky ještě nebyly vytisknuté. Podobně jako v případě známky je moţné vyuţít podobného postupu i v případě bankovek. I v jejich případě docházelo k pouţívání starších bankovek, které byly na odlišení opatřené příslušným kolkem. Německý text na známce není příliš obtíţný, takţe by jej s pomocí slovníku měli zvládnout pochopit i ţáci s menšími zkušenostmi s němčinou. Pro práci s tímto textem však budou ţákům poskytnuty i překlady základních tvarů některých slovíček (r Kaiser = císař, r König = král, Österreich = Rakousko). Jakými jazyky jsou uvedené nápisy na známce? text na známce německy, razítko česky Co znamenají nápisy na známce? císařská - královská rakouská pošta Z jakého období známka pochází? období přelomu monarchie a první republiky, v tomto případě byla známka odeslaná v roce 1919 Podle čeho to poznáme? stará rakouská známka z doby monarchie je přetisknuta nápisem Pošta československá 1919 Z jakého důvodu jsou na známce oba tyto nápisy? Československo ještě nemělo natisknuté vlastní známky, dočasně pouţívalo rakouské s českým přetiskem 90 Pošta československá Výplatní známky malého formátu z let h světle zelená. [online].[cit ]. Dostupné na: 45
47 Implementace č. 2: Úryvek z filmu Obsluhoval jsem anglického krále aber es kommt der Tag, wo der Führer dies alles nicht mehr zulässt, alle Deutschen von Böhmerwald bis zu den Karpaten freien wird. Český překlad: a přijde den, kdy vůdce to tak nenechá a osvobodí všechny Němce od Šumavy aţ do Karpat Původ výroku Uvedený výrok zazněl jak v české, tak v německé verzi v českém filmu Obsluhoval jsem anglického krále, natočeném v roce Pronesla ho zde jedna z hlavních postav filmu, sudetská Němka Líza, která pracuje jako učitelka v Chebu a je přesvědčenou stoupenkyní Hitlera a jeho ideologie. Film Obsluhoval jsem anglického krále byl natočen na motivy stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Je zasazen z velké části do období druhé republiky a protektorátu a zobrazuje mimo příběhu hlavního hrdiny také převratné politické a společenské změny této doby. Historické události se zde stávají zároveň milníky v ţivotě hlavního hrdiny Jana Dítěte. 92 Film obsahuje i několik autentických záběrů z dobových dokumentů a rozhlasový projev prezidenta Háchy o výsledcích jeho schůze s Hitlerem z 15. března Pošta československá Výplatní známky malého formátu z let h světle zelená. [online].[cit ]. Dostupné na: 92 COSSER, Pierre-Laurent a Lenka GRAFNETTEROVÁ. Jak čtou Češi, Francouzi a Němci Hrabalova Anglického krále: esej ze sociologie četby. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, Kniţnice Sociologické aktuality, 17. sv. ISBN , s
48 Kniha i film sledují ţivotní osudy cílevědomého ale poněkud naivního číšníka a pozdějšího hoteliéra Jana Dítě. Postupem času pracuje Dítě ve stále lepších hotelech, aţ se dostane i do Prahy, kde se setká se svým velkým vzorem, vrchním Skřivánkem. Ten mu často vypráví o tom, jak kdysi obsluhoval anglického krále. Společně pak obsluhují habešského císaře, který je v hotelu na návštěvě, a od kterého Dítě dostane čestný řád. Jeho manţelkou se stane sudetská Němka Líza, kterou zachránil před Čechy, kteří na ni útočili. Líza svého muţe neustále poučuje o nacistické ideologii, pro kterou později i bojuje na frontě. Odtud si také přiváţí velké bohatství ve formě známek, které zůstaly po Ţidech. Po Lízině smrti si Jan Dítě kupuje za známky hotel. Ten je mu však komunisty zabaven a Dítě je spolu s dalšími milionáři uvězněn. Později se z něj stává cestář na Šumavě. Uvedený film zobrazuje na postavě nevelkého a zprvu nedůleţitého člověka ţivot v naší zemi v první polovině 20. století. Jsou v něm patrné důleţité milníky, které ovlivnily naše dějiny. Zvláště dobře patrný je zde vývoj vztahů mezi Čechy a Němci v různých etapách této doby. Umoţňuje nám rovněţ získat náhled na ţidovskou problematiku a některé záleţitosti nacistické ideologie, jakými byl například program Lebensborn. Ten měl zajistit větší rozšířenost v Německu privilegované árijské rasy. Hrabalův román je velice dobře přijímán i německými čtenáři. Svůj zájem projevili hlavně o propojení s historickými událostmi a s vylíčením Němců včetně kritiky nacistického Německa. 93 Mezi další hodnocení německých čtenářů patří kladné hodnocení Hrabalova pochopení k Sudetám a skutečnost, ţe ani samotní Němci nemají z díla pocit, ţe by byli otevřeně kritizováni. 94 Historické pozadí Na území první československé republiky a zvláště pak na území tzv. Sudet ţilo velké mnoţství příslušníků německé menšiny, která se neustále pokoušela o získání autonomie a odtrţení od Československa. Uţ 29. října 1918 odmítli poslanci z řad československých Němců vznik republiky a ve Vídni vyhlásili odtrţení pohraničí od ČSR a jeho připojení 93 COSSER, Pierre-Laurent a Lenka GRAFNETTEROVÁ. Jak čtou Češi, Francouzi a Němci Hrabalova Anglického krále: esej ze sociologie četby, s Tamtéţ, s
49 k Rakousku. 95 O několik dní později pak vyhlásili sudetoněmečtí poslanci 4 samostatné provincie, tedy Deutschböhmen, Böhmerwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren. 96 Všechny německé politické strany v Sudetech byly orientované na Německo, kde se stále více dostávala k moci NSDAP a Adolf Hitler. Veškeré pronacistické strany v ČSR byly v první polovině 30. let zakázány. Vedoucí roli v této oblasti si však ponechala Sudetoněmecká strana v čele s Konradem Henleinem. Ta měla hlavně za úkol klást československé vládě nesplnitelné poţadavky (domluveno 28. března 1938 v Berlíně na poradě Hitlera, Henleina a Franka a v praxi převedeno tzv. karlovarskými poţadavky 97 ) a napomoci tak spojení Sudet s německou říší. Hitler se tak i před ostatními mocnostmi stavěl do pozice ochránce sudetských Němců a začal poţadovat jejich osvobození z československého područí a připojení oblasti Sudet k Německu. K tomu mu slouţilo heslo Heim ins Reich. Plán útoku Německa na Československo bývá označován jako Fall Grün. Za účelem přesvědčit Čechy k ústupkům vůči henleinovcům proběhla v Čechách tzv. mise lorda Runcimana, která zde propagovala tzv. západoevropskou politiku appeasementu. Ta měla zajistit dohodu Západu s nacistickým Německem. Německo však začalo mít čím dál větší poţadavky, a to co poţadovalo po ČSR, začalo poţadovat i po Polsku a Maďarsku. Koncem září začal Hitler vyhroţovat vojenským obsazením zemí, pokud jeho poţadavky nebudou do určité doby splněny. Dne 29. září 1938 se v Mnichově sešla konference evropských velmocí, tedy Německa v čele s Hitlerem, Velké Británie v čele s Chamberlainem, Francie v čele s Daladierem a Itálie v čele s Mussolinim, aby společně projednaly německé nároky. 98 V rámci zachování míru v Evropě, jak si tehdy přítomní západní zástupci mysleli, byla podepsána dohoda přijímající Hitlerovy poţadavky. Vše se obešlo bez pozvání Československa, proto se pro tuto dohodu někdy pouţívá výrazu O nás, bez nás. Československá vláda musela tedy tento diktát dne 30. září 1938 přijmout, jinak by byla Západem označena za viníka války. O den později jiţ německá armáda obsadila československé pohraničí. Tím skončilo období tzv. první republiky a začala tzv. druhá republika trvající do poloviny března 1939, kdy Německo zašlo ještě mnohem dál. 95 MACHÁČEK, Pavel. Cesta Čechů a Němců ke dnešku. Vyd. 1. Praha: Aventinum, 2002, ISBN , s Tamtéţ, s ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010, s Tamtéţ, s
50 Dne 14. března 1939 bylo Slovensko pod hrozbou obsazení donuceno odtrhnout se od společné republiky a vytvořit si svůj stát. O den později pak byl do Berlína pozván i prezident Hácha a pod nátlakem byl donucen tzv. Vloţit české země pod ochranu Říše, coţ jednoduše řečeno znamenalo podepsat souhlas s okupací naší země nacistickým Německem. Poté 16. března 1939 Adolf Hitler v Praze převzal moc nad naší zemí a vyhlásil zde Protektorát Čechy a Morava. Ten sám o sobě neměl téměř ţádná práva a byl tak zcela podřízený Německu, jeho Vůdci Hitlerovi a jeho zástupci v Protektorátu, tedy říšskému protektorovi. V podobné situaci pak ţilo obyvatelstvo Protektorátu i během druhé světové války, aţ do osvobození rudou a americkou armádou v květnu Použití v hodině I v tomto případě se jedná o mediální výchovu s vyuţitím popkulturního informačního zdroje. Na úryvku zfilmované části krásné literatury ilustrujeme atmosféru dané doby a kulturní rozdíly mezi národnostmi představitelů. Pouţitý úryvek nám udává příklad typické německé rétoriky dané doby vloţené do úst protagonistů filmu. Ukázku je moţné vyuţít při výuce tématu česko-německých vztahů a to zejména v období 30. let 20. století. Jedná se zejména o problematiku souţití sudetských Němců s českou většinou, jejich stále narůstajících nesplnitelných poţadavků a následného odtrţení pohraničních oblastí. Úryvek velice dobře dokresluje vyučovací hodiny s tématikou Sudet, druhé republiky i následného vzniku protektorátu. Před samotným spuštěním filmové ukázky je vhodné s ţáky krátce podiskutovat o tomto filmu, zjistit co uţ o něm vědí a probrat si jeho hlavní myšlenky. Dále dostanou ţáci za úkol dávat pozor, co zazní v následné ukázce. Měli by si všímat postav a snaţit se pochopit alespoň základní smysl slov, která zazní. Konkrétní úryvek zazní ve filmu v čase 1:15:34. Po zhlédnutí ukázky dostanou ţáci pracovní listy k vyplnění. Na nich bude shlédnutý německý výrok přepsán do podoby textu. Úkol přeloţit výrok bude zejména pro ţáky, kteří uţ mají zkušenosti s němčinou. S těmi budou na úvod práce zopakovány základní gramatické jevy, které text obsahuje, jako např. vedlejší věty a budoucí čas. Ţáci, kteří se němčinu neučí, budou mít za úkol prostřednictvím udaných slovíček a s pouţitím slovníků uvést alespoň přibliţný význam textu (frei - volný, svobodný, lassen - nechat, kommen - přicházet, Böhmerwald - Šumava, Tag - den, bis zu - aţ do). Následné otázky, týkající se významu, 49
51 budou samostatně vypracovávat všichni ţáci. Před samostatnou prací však musí dojít ke kontrole překladu. Přeložte daný výrok a přijde den, kdy vůdce to tak nenechá a osvobodí všechny Němce od Šumavy aţ do Karpat Kdo jsou lidé v ukázce? Jaké mají národnosti? Čech Jan Dítě a sudetská Němka Líza Jak se vyvíjel vztah Čechů a Němců po vzniku první republiky? Proč by měl Hitler Němce osvobozovat? Za monarchie byli Němci privilegovanou většinou, po vzniku první republiky se stali menšinou, která se musela řídit československými zákony. Cítili se být utlačovaní a poţadovali autonomii, svobodné pouţívání němčiny a moţnost vyjadřovat pronacistickou orientaci, coţ jim nebylo umoţněno. Urči konkrétní časový úsek, kdy se problém řeší. Situace se odehrává ve 30. letech, krátce před zabráním Sudet Německem v roce Kdy a za jakých okolností došlo k zániku první republiky? Na Mnichovské konferenci bylo rozhodnuto, ţe Sudety budou připojeny k Německu. Ztrátou pohraničí začíná období tzv. Druhé republiky. Přiřaď k obrázkům jméno osoby a její funkci Konrad Henlein Emil Hácha Adolf Hitler Reinhard Heydrich protektorátní prezident říšský kancléř zastupující říšský protektor hlava sudetoněmecké strany 50
52 2.1.3 Implementace č. 3: Nacistický propagandistický plakát Wenn du dieses Zeichen siest Český překlad: Kdyţ vidíš toto znamení Vybraný propagandistický plakát se vztahuje k tématu pronásledování Ţidů za druhé světové války. Jedná se o cílenou nacistickou propagandu z roku 1941, která v pamfletu, který se k ní váţe, hlásá, ţe Ţidé jsou nebezpeční a plánují zničit svět. Podle něj Ţidé zavinili válku, a ze svých pozic ve vládě přispěli ke zruinování Německa. Dále pak obviňuje Ţidy za to, ţe zavinili velkou nezaměstnanost a celkově plánují zničit Německo i svět. Plakát se snaţí obhájit nařízení nošení ţluté hvězdy pro Ţidy. Výklad k němu uvádí, ţe díky této ţluté hvězdě jsou Ţidé snadněji rozpoznatelní od ostatní populace, a árijci se tak před nimi mohou mít lépe na pozoru. 99 Uvedený plakát není ve svém grafickém ztvárnění příliš komplikovaný. Skládá se z tmavého pozadí a velké ţluté Davidovy hvězdy. Vše je doplněno bílým německým nápisem Wenn du dieses Zeichen siest. Tmavá barva má zřejmě symbolizovat ponurou atmosféru a negativní myšlenky. Červená barva okolo ţidovské hvězdy pak značí oheň nebo také nebezpečí. Nápis ukončený třemi tečkami, dává námět k přemýšlení a také k tomu, aby byl člověk ostraţitý při kontaktu se Ţidy. Historické pozadí Ţidé byli vţdy ve své historii neoblíbeným národem. Zvláště nacisté však proti nim byli extrémně zaměření. Ţidé byli obviňováni například i ze světové hospodářské krize, která obzvláště v Německu dosáhla nevídaných rozměrů. Jedním z důvodů nenávisti však mohla být i závist na velké ţidovské majetky a hospodářské i kulturní úspěchy. Později pak byli Ţidé obviňováni z toho, ţe zavinili válku. Byly na ně pořádány časté pogromy a jejich práva byla čím dál více omezována. Nemohli uţ dál svobodně vykonávat svoje povolání a celkově jim byla omezována rovnoprávnost s ostatními. Ţidovské děti byly vyloučeny ze škol. Mimo jiné byl také Ţidům zabrán majetek a zakázán styk s árijským obyvatelstvem. Mezi další omezení patřil i zákaz ţidovských 99 Wenn du dieses Zeichen siest [online].[cit ]. Dostupné na: 51
53 náboţenských obřadů. 100 Veškerá omezení pro Ţidy vyplývala z Norimberských zákonů z roku Ţidé od té doby přestali být povaţováni za říšské občany. 101 Spousta z nich pak kvůli sílícím projevům antisemitismu emigrovala. Od 5. září 1941 pak vešlo v platnost nařízení, ţe Ţidé musí chodit označeni ţlutou hvězdou nápisem Ţid. 102 Nacistická antisemitská politika vyvrcholila úplnou fyzickou likvidací Ţidů. Byli soustředěni do ghett bez moţnosti opustit je a následně přepravováni v transportech do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Tam pak byli masově zabíjeni. Toto vyvrcholení antisemitismu bylo označeno jako konečné řešení ţidovské otázky. Použití v hodině Při výuce necháme ţáky krátce si plakát prohlédnout, a to ať uţ v tištěné podobě nebo ve formě prezentace. Budeme si všímat jak grafického znázornění, tak výpovědní hodnoty uvedeného nápisu i celku. V rámci diskuse se ţáky se nejprve zaměříme na to, jak na ně plakát působí, tedy jaké jsou jejich první dojmy. V tomto případě by se mohlo jednat zejména o celkově ponurou atmosféru plakátu. Dalším krokem můţe být popis, co na obrázku konkrétně vidíme, příkladně samotné přečtení a přeloţení uvedeného německého nápisu. Ve spojitosti s ním je také vhodné zamyslet se, proč jsou za větou uvedené tři tečky. Má snad vyvolat přemýšlení? Dalším krokem v práci s plakátem by tedy mohlo být zodpovězení otázek, co je konkrétně nápisem myšleno. Další částí hodiny by tak byl samotný výklad na téma vztahů Němců k ţidovskému etniku, včetně různých projevů antisemitismu a dále průběhu a následcích holocaustu. Po jazykové stránce je vhodné ţáky upozornit, ţe se jedná o způsobovou větu, která je nedokončená. Překládáme tedy pouze její část. Jedním z úkolů pro jazykově zdatnější ţáky tak můţe být i navrhnout její dokončení. Co znamená věta v překladu? Kdyţ vidíš toto znamení/tento symbol Co vidíš na obrázku? ţlutá ţidovská hvězda, tmavé ponuré pozadí plakátu, ohnivě červená barva okolo hvězdy, nedokončená věta v bílé barvě, kontrastující s pozadím 100 FRANKOVÁ, Anita. Historie Ţidů v Čechách a na Moravě: od emancipace do současnosti : průvodce expozicí. s SCHUBERT, Kurt. Dějiny Ţidů. Vyd. 1. Překlad Petr Kyncl. Praha: NS Svoboda, Vědět a znát. ISBN , s Tamtéţ, s
54 Jaké pocity měly barvy plakátu v lidech vyvolat? ponurá atmosféra, symbol nebezpečí Z jaké doby může plakát pocházet a kdo je jeho autorem? Období po roce 1933, kdy v Německu převzali moc nacisté. Pochází z Německa, kde slouţil jako nástroj nacistické propagandy. Co znamená žlutá hvězda na obrázku, kdo byl takto označen? Ţlutou hvězdou museli být ve 40. letech označovaní všichni Ţidé. jedná se o ţidovskou Davidovu hvězdu. Proč měli být tito lidé označováni? Co tím autor sledoval? Měli být označeni, aby se na první pohled odlišili od ostatního obyvatelstva a árijci je tak snadněji rozeznali. Z čeho plynula nenávist k Židům? Ţidé byli dlouhodobě obviňováni z ovládání a ničení světa, zapříčinění války a hospodářské krize. Jak se cizím slovem nazývá nenávist vůči Židům? antisemitismus Wenn du dieses Zeichen siest [online].[cit ]. Dostupné na: 53
II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ
II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:
VícePředmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické
VíceDějiny 20. století, totalitní režimy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (DEJ) Dějiny 20. století, totalitní režimy Kvarta 2 hodiny týdně Dataprojektor Mezinárodní vztahy před 1. světovou válkou Ukáže na mapě kolonie evropských
VíceTémata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014
Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.
VíceSvět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět
VíceČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_37 PROTEKTORÁT ČECHY
VíceDějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně Dataprojektor Velká Británie v 19. stol., Viktorie
VíceA B C D E F. Třicátá léta ve 20.
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná
VíceDějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Dějepis (v bloku) (DEJb) Světové a československé dějiny od konce 19. století 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně Dataprojektor Velká Británie v 19. stol., Viktorie
VíceVY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská
VíceProjekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
Více5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012
5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o
VícePrvní světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko
Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. - a počátkem 20. století v oblasti hospodářské, - společenské, kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny vzniku ohnisek napětí v Evropě - a v
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceKDY DO NATO VSTOUPILA ČR =? TOTALITA =? NEUTRALITA =? PROPAGANDA =? ŽELEZNÁ OPONA =?
STUDENÁ VÁLKA V EVROPĚ STUDENÁ VÁLKA Studená válka = období napětí mezi SSSR a USA, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války (od blokády Berlína do r. 1989). 1949 SSSR vyrobil první atomovou bombu, později
Víceuvede příčiny a důsledky světové hospodářské
Podklad pro celoroční rozvržení učiva dějepisu v 9. ročníku Celoroční rozvržení očekávaných výstupů z RVP ZV, dílčích výstupů a učiva DĚJEPISU 9 škola: třída: vyučující: hodinová dotace: 66 vyučovacích
VíceUčební osnovy pracovní
2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové
VíceMODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914
1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti
VíceDějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích
Dějiny od konce 19.století do 1. světové války - umí charakterizovat hlavní změny koncem 19. a počátkem 20.století v oblasti hospodářské, společenské,kulturní a v mezinárodních vztazích - vysvětlí příčiny
VíceŽáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceDějepis - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceOkruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY
Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY V průběhu závěrečné zkoušky může být položena otázka doplňujícího charakteru, která
VíceVZDĚLÁVACÍ MATERIÁL. Mgr. Anna Hessová. III/2/Př VY_32_INOVACE_P16. Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: Datum ověření: 11.6.
VZDĚLÁVACÍ MATERIÁL Název: Autor: Sada: Testové úkoly Mgr. Anna Hessová III/2/Př VY_32_INOVACE_P16 Pořadové číslo: 16. Datum vytvoření: 9.6.2012 Datum ověření: 11.6.2012 Vzdělávací oblast (předmět): Vlastivěda
VíceZměny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod
Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl
VícePrvní světová válka Vznik Československého státu
První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a
Více1. fáze studené války II.
1. fáze studené války II. 1. berlínská krize 24. červen 1948-12. květen 1949 Německo i Berlín rozděleny na čtyři okupační zóny Po válce však došlo k rozkolům v otázce dalšího směřování Německa mezi SSSR
VíceAutorka: Michaela Jiroutová
Pojmy 2. světová válka nezaměstnanost likvidovat/likvidace odpůrce konference pohraničí zástupce vůdce nadřazený izolovaný manuální práce oslava žid odboj násilí parašutista atentát popravit vypálení 1
Více2. světová válka. Skládačka
2. světová válka Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním, 2) karta s odpověďmi, 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
VícePrvní světová válka, vznik Československého státu
První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát
VíceVý stupní test z de jepisu 9. roč ní k
Vý stupní test z de jepisu 9. roč ní k 1. Imperialismus a. co b. kde 2. Druhá průmyslová revoluce a. co? c. kdy? 3. Pásová výroba a. kdo? 4. Významné objevy a objevitelé konce 19. století. 5. Kultura konce
VíceČeskoslovenský odboj, Heydrichiáda
Československý odboj, Heydrichiáda ODBOJ a) zahraniční b) domácí A) Zahraniční odboj - byl tvořen prvorepublikovými politiky a emigranty (hlavně vojáci) CÍL uznání neplatnosti Mnichovské dohody FORMY ODBOJE
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA
Svět mezi světovými válkami Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Svět po 1. světové válce
VíceVzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. Volitelný předmět pro 4. ročník (všechna zaměření) - jednoletý
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Předmět: Seminář dějin 20. století Gymnázium, Praha 6, Arabská 14 Vyučovací předmět dějepis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost.
VíceČESKOSLOVENSKO ZA 2. SV. VÁLKY
ČESKOSLOVENSKO ZA 2. SV. VÁLKY PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 14. března 1939 odtržení Slovenska - Slovenský štát 15. března 1939 okupace zbytku území ČSR Němci 16. března 1939 vyhlášen protektorát Čechy a
VíceCZ.1.07/1.4.00/21.1920
MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum
VíceDějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)
Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace
Vícehttp://www.zlinskedumy.cz
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT České svátky, vy_32_inovace_ma_36_02
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV
VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace
VíceNÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ,Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Ing. Věra Bubíková VYTVOŘENO: 01.05.2013 NÁZEV: VY_32_Dějepis_02_II. světová válka, ZŠ praktická, 9. R - TÉMA: Období okupace ČÍSLO
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Anotace: Prověřovací test z dějin- válečná a poválečná léta. Zdroj textu: vlastní
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.35.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny: prověřovací
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceCESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE
CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav
Více2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší
Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.
VíceTéma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS DĚJEPIS 9. ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky T.G. Masaryk Charakteristické
VíceDějepis - Kvarta. politický vývoj významných států Evropy a světa do první světové války
- Kvarta Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální Kompetence komunikativní Učivo
VíceČeši za 1. světové války
Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové
VíceTEMATICKÝ PLÁN 6. ročník
TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Dějepis 6 (Pravěk a starověk) Válková. V., SPN, Praha 2012 Pravěk, starověk. Dějepisné atlasy pro ZŠ. Kartografie, Praha 1995 UČIVO: 1. Úvod do dějepisu seznámení s učebnicí -
VíceVzdělávací oblast : Člověk a společnost. Předmět : Dějepis. Téma : Novověk. Ročník: 9
Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Předmět : Dějepis Téma : Novověk Ročník: 9 Popis: Test obsahuje látku 1. pololetí 9. ročníku. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Ověřuje historické znalosti
VíceStudená válka. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Studená
VíceŠkrtni všechny nesprávné odpovědi.
1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 14/08
Číslo materiálu: Název materiálu: První a druhá světová válka Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 ANOTACE Škola: Vypracoval: Mgr. Lada Novotná Období vzniku materiálu: 1.pololetí 2012 Číslo materiálu:
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého
VíceVýukový materiál. Číslo DUMu/Název DUMu: VY_52_INOVACE_04_11_Válečná a poválečná léta
Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.288 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Číslo DUMu/Název DUMu:
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:
VíceDĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook
POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo
VíceOkruhy ke státní závěrečné zkoušce
Název studijního oboru Kód studijního oboru Typ studia Forma studia Okruhy ke státní závěrečné zkoušce Historie se zaměřením na vzdělávání 7105R056 bakalářský Specializace Platnost od 1. 11. 2016 prezenční
VíceDějiny Sovětského svazu
Dějiny Sovětského svazu Sovětský svaz (zkr. SSSR) bylo dřívější Rusko. Sovětským svazem se stalo v roce po ruské bolševické revoluci v roce 1917 za První světové války vedením Vladimíra Iljičem Lenina.
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0119. Dějepis. Mgr.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Více12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ. E)Literatura v době okupace
12. LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ E)Literatura v době okupace E) Literatura v době okupace 15.3.1939 obsadila německá vojska o Sudety okleštěné české země a vznikl Protektorát Čechy a Morava hlavním
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola
VíceČSR mezi válkami VY_32_INOVACE_D_428
VY_32_INOVACE_D_428 ČSR mezi válkami Autor: Karel Primas, Mgr. Použití: 9. ročník Datum vypracování: 6. 1. 2013 Datum pilotáže: 8. 1. 2013 Metodika: žáci mohou vyplňovat pracovní list buď jako opakování
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ. Mgr. Jindřiška Řehořková VY_32_Inovace_7.2.3 Vznik ČSR
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Název DUM: Mgr. Jindřiška Řehořková VY_32_Inovace_7.2.3 Vznik ČSR Název sady: Moderní dějiny 1914-1945 Číslo projektu: Anotace: CZ.1.07/1.4.00/21.3577 Prezentace
VíceDůsledky 2. světové války pro Evropu
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Češi a Slováci za první světové války
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceČasově-tematický plán Dějepis 9
Časově-tematický plán Dějepis 9 Měsíc Tematický celek - učivo Září Opakování učiva 8. roč. Svět po I. SV Pařížská mírová konference versailleský systém Nové uspořádání Evropy, rozpad Rakousko-Uherska Vznik
VíceDějepis - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Dějepis Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení
VíceZákladní škola Ruda nad Moravou. Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D
Označení šablony (bez čísla materiálu): EU-OPVK-ICT-D Číslo materiálu Datum Třída Téma hodiny Ověřený materiál - název Téma, charakteristika Autor Ověřil 21 16.3.2012 9.A Atentát na Heydricha Atentát na
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských
VíceD 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
VíceTEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017
Dějepis 6 (Pravěk a starověk) Válková. V., SPN, Praha 2012 Pravěk, starověk. Dějepisné atlasy pro ZŠ. Kartografie, Praha 1995 1. Úvod do dějepisu - seznámení s učebnicí - historické prameny UČIVO: - čas,
VíceČeský stát od r do současnosti
Český stát od r. 1918 do současnosti Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky. Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých
VíceDějepis, 9. ročník Sada:
Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Inovace
VíceStudená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná.
Studená válka Mír nemožný, válka nemyslitelná. Kdo? USA NATO dvě supervelmoci dva vojenské pakty SSSR Varšavská smlouva USA a SSSR vyšly z 2. sv. války jako dvě supervelmoci se zcela protichůdnými politickými
VíceČESKOSLOVENSKO ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
ČESKOSLOVENSKO ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY 1. Jak došlo k rozbití ČSR? (Mnichov 1938, odtržení Slovenska, okupace, vyhlášení protektorátu) 2. Jak byl protektorát řízen? Kdo stál v čele formálně a kdo fakticky?
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceVzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceZákladní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí
Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací
VíceVELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ
VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané
Více22. Němci byli u Stalingradu poraženi, protože Rudá armáda měla lepší zbraně. 23. V červnu 1944 se spojenci vylodili v Normandii. 24.
Válečný poklad Hra slouží k procvičení znalostí z našich dějin. Každý žák obdrží hrací kartu s válečným pokladem. Učitel si připraví 10 tvrzení související s probranými tématy z našich dějin. Tvrzení učitel
VíceSAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO
SAMOSTATNÉ ČESKOSLOVENSKO Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby trvání prvního samostatného československého státu. Učebnice: Obrazy z novějších
VíceUSA v 50. a 60.letech
USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický
VíceObchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín. Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.
Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 ČR obyvatelstvo VY_32_INOVACE_PRE.3.02 1. ročník, zeměpis
VíceČeskoslovenský zahraniční odboj proti nacismu
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Československý
VíceVýchodní blok. Státy a organizace východního bloku
Východní blok Státy a organizace východního bloku Státy východního bloku Hlavní slovo SSSR 15 svazových republik SSSR největší stát na světě Vliv ve většině států střední a východní Evropy Komunisté s
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná
VíceVY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:
VíceDRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST
DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve
VíceHistorie české správy
Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu
VíceČeskoslovenský odboj v době druhé světové války
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
Více