Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик)"

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA SLAVISTIKY V l a s t i m i l S t a n ě k Bakalářská diplomová práce Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик) Vedoucí práce: PhDr. Josef Dohnal, CSc. Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval samostatně, použil jsem pouze uvedené prameny a literaturu. V Brně, Vlastimil Staněk 2

3 Rád bych poděkoval svému vedoucímu práce PhDr. Josefu Dohnalovi, CSc. za cenné připomínky k obsahu a formě práce. Dále děkuji prof. PhDr. Ivo Pospíšilovi, DrSc. za odkazy k pramenům a literatuře a Ольге Исаенко za věcné připomínky při psaní ruského resumé. 3

4 I stalo se tolikéž v Ikonii, že vešli 1 do školy Židovské a mluvili tak, že uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství. 2 Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím. 3 I byli tu za dlouhý čas, svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich. 4 I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, jiní s apoštoly. 5 A obořili se i pohané i Židé s knížaty svými, aby jim posměch učinili a kamenovali je 2 1 Pavel s Barnabášem 2 Bible svatá - Skutkové apoštolů, kapitola 14. 4

5 Obsah 1. Úvod... str Rusko židovské vztahy...str Rusko-židovské vztahy od konce 18. století po rok str Kišiněvský pogrom z roku str Chaim Nachman Bjalik... str Život Chaima Nachmana Bjalika... str Sionismus a Chaim Nachman Bjalik... str Dílo Chaima Nachmana Bjalika... str Vladimír Žabotinskij (Владимир Зеев Жаботинский)... str Сказание о погроме... str Závěr... str Резюме... str Přílohy... str Použitá literatura... str. 90 5

6 1. Úvod Židovská ruská literatura na přelomu 19. a 20. století leží částečně zahalena v pomyslné mlze komplikovaných vztahů mezi Rusy a Židy, složitých historických událostí začátku 20. století v Rusku. Z této mlhy vystupuje například jméno Isaaka Babela, který dokázal ve své tvorbě (např. Rudá jízda, Oděské povídky) skloubit právě tyto dějinné skutečnosti s židovským původem; přirozeně své židovství včlenil do textu svých próz. Ale v podstatě zcela skryta zůstává židovská ruská literatura, která nereagovala přímo na revoluční hnutí nebo zůstala za clonou jazykové bariéry. Úkolem této práce bude podívat se na osobnost židovského básníka Chaima Nachmana Bjalika, který patří mezi hlavní osobnosti pomyslné druhé skupiny autorů a pokusit se tak alespoň částečně vnést trochu světla v toto odvětví ruské židovské literatury. Nejdříve si uvedeme několik základních historických faktů, které jsou spojeny se vzájemným soužitím Rusů a Židů. Pokusíme se nahlédnout pod pokličku těchto vztahů, podíváme se, jak velký vliv měly na formování židovské literatury a především Bjalikovy osobnosti. Vzhledem k tomu, že Bjalikovo místo v ruské židovské literatuře je spojeno především s poemou Сказание о погроме, která reagovala na kišiněvský pogrom z roku 1903, řekneme si pár slov přímo i o kišiněvském pogromu. Vytvoříme si tak přesnější představu o historickém kontextu, který Bjalika obklopoval, zároveň formoval a ovlivňoval v napsání poemy. Dále se pokusíme odhalit životní dráhy Chaima Nachmana Bjalika; budeme postupovat chronologicky a budeme se snažit vysledovat, jak život ovlivnil Bjalikovu tvorbu. Tím, že byl dán do výchovy svému dědu, který byl ortodoxního vyznání, dostával se již v mládí do kontaktu s náboženskými knihami. Tato výchova ho v podstatě izolovala od většinové ruské kultury a určila mu jinou cestu. V rámci jeho životní pouti se podíváme také na vztah Bjalika k sionismu a nakonec i na samotný sionismus, který se začal formovat na konci 19. století. Pokusíme se vklínit rusko-židovské vztahy do celoevropského kontextu sionismu. Budeme se snažit nalézt pojítka tohoto vztahu a Bjalikovy tvorby. V kapitole, která se věnuje Bjalikovu dílu, budeme limitováni dostupností materiálů, kterých v současnosti není na našem území mnoho. Ty, která dostupné jsou, jsou povětšinou přímo v hebrejštině. I přesto se budeme snažit chronologicky 6

7 vytyčit základní mezníky jeho tvorby a alespoň na nich se pokusíme odhalit celkový charakter jeho díla. Především kvůli malé dostupnosti materiálů se naše částečně podrobnější zkoumání obrátí přímo k poemě Сказание о погроме, která bude vystupovat jako zástupce Bjalikova díla v další části práce. Pokusíme se o interpretaci a analýzu poemy spíše v její obsahové části, protože budeme pracovat s ruským překladem V. Žabotinského. Vymezíme si převládající obsahové složky a pokusíme se je vklínit do kontextu tradičních představ, spojených s pogromem. Zmíníme se také o Vladimíru Žabotinském, neboť je s Bjalikovou postavou neodlučitelně spjat. Byl to právě on, jehož překlady představily Bjalikovy básně širší ruské veřejnosti a udělaly z něj velkého básníka, o kterém se pochvalně vyjadřoval i Maxim Gorkij. Právě Gorkij napsal: Для меня Бялик - великий поэт, редкое и совершенное воплощение духа своего народа, он - точно Исаия, пророк наиболее любимый мною, и точно богоборец Иов. Как все русские, я плохо знаю литературу евреев, но поскольку я знаю ее, мне кажется, что народ Израиля еще не имел, - по крайней мере на протяжении XIX века, - не создавал поэта такой мощности и красоты. На русском языке стихи Бялика вероятно теряют половину своей силы, образности, но и то, что дают переводы, позволяет чувствовать красоту гневной поэзии Бялика. 3 Žabotinského se pokusíme představit alespoň ve zkratce jako další velkou osobnost židovské ruské literatury té doby. 3 М. Горький, О X.Н.БЯЛИКЕ, in 7

8 2. Rusko-židovské vztahy V úvodu práce považuji za nutné zmínit se alespoň ve zkratce o ruskožidovských vztazích, které mají pochopitelný vliv na židovskou ruskou literaturu. Historie se nikdy nedá oddělit od literatury či kultury a umění vůbec. Dále bych se v této části věnoval poněkud podrobněji kišiněvskému pogromu z roku 1903, který má již přímý vliv na tvorbu Хаимa Нахманa Бяликa. 2.1 Rusko-židovské vztahy od konce 18. století po rok 1905 Naši knihu o rusko-židovských vztazích otevřeme na stránce, na níž se pomalu končí 18. století. Nicméně je jisté, že Židé na území Ruska pronikali již mnohem dříve (například za války Kyjevské Rusi s Chazary v osmém století). Židé se potom do Kyjeva dostávali dalšími různými cestami. Například jako zajatci nebo jako obchodníci s karavanami na cestách západ-východ. Dokonce na sklonku 10. století, v době, kdy měl kníže Vladimír pro Rusy zvolit novou víru, někteří kyjevští učenci doporučovali judaismus. Ale dopadlo ti jinak: Když vyslechl Židy, otázal se, 4 která že země je jim domovem. Jeruzalém, odpověděli kazatelé, ale Hospodin Bůh náš povstal a u hněvu svém nás rozprášil po cizích krajích. A vy, kteří jste se Bohu znelíbili, řekl kníže, vy se osmělujete učit jiné? Nepůjdeme vaší cestou, abychom jako vy neztratili svoji otčinu. 5 Nicméně Židé nebyli v té době (11. století) pronásledováni ani omezováni, podíleli se na obchodní činnosti v Kyjevě, což knížatům přinášelo zisk do jejich pokladny. Zlom nastal na počátku 12. století (1113), kdy na Kyjevský trůn nastupoval Vladimír (Monomach) a kdy v krátkém čase bezvládí vypukl v Kyjevě pogrom na Židy, zapříčiněný pravděpodobně hlavně lichvářstvím Židů. 4 Vladimír 5 N.M. Karamzin, Obrazy z dějin říše ruské, in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

9 Od té doby se Židé na Rusi 6 objevují se střídavými úspěchy ; na některých místech byli vyháněni, jinam zváni a opět vyháněni, jinde vražděni atd. Přijížděli vždy jako obchodníci, od 16. století přijíždělo větší množství polských a českých Židů na Ukrajinu, Bílou Rus a Litvu. Po celou tuto dobu měli ovšem Židé podobné postavení jako ostatní obyvatelé kupeckého stavu a nebyli jim kladeny žádné překážky. Dokonce ani za vlády Petra I., který řekl: Chci u sebe viděti raději osoby z národů mohamedánské a pohanské víry nežli Židy. Ti jsou šejdíři a podvodníci. Já chci zlo vykořeniti, nikoli ploditi; takže se nebudou v Rusku ani usazovati, ani nebudou obchodovati, ať o to jakkoli usilují a ať jakkoli uplácejí mé okolí. 7 I přes toto vyhlášení pochopitelně, jak je to u většiny vyhlášení, která se týkala Židů v tehdejší a i pozdějších dobách, najdeme v blízkém Petrově okruhu židovská jména. Na počátku 18. staletí zůstala situace stejná, Židé byli ruskými cary střídavě zváni a vyhošťováni. Tato oficiální přikázání se, jak už bylo uvedeno výše, většinou v praxi neprojevovala, a tak na ruské území Židé cestovali v samovolném sledu. A to dokonce i za vlády carevny Alžběty, která v roce 1742 vydala nařízení, že se všechny židovské rodiny musí vystěhovat z Ruska, anebo přestoupit na křesťanskou víru, čímž v podstatě navázala na dřívější Evropu a náboženskou netoleranci. Časem však žádanek Židů o pobyt v Rusku přibývalo. A tak Kateřina II. povolila několika významným židovským obchodníkům obsadit území jižního Ruska u Černého a Azovského moře (tzv. Novorusko), které bylo doposud jen řídce obydleno. Nemohla si dovolit otevřít hranice Židům úplně, ač by si to byla přála, protože si v očích veřejnosti potřebovala udržet svou nově nabytou pravoslavnou reputaci. Ale Kateřinu II. dohnal rok 1772, kdy byla k Rusku přidělena část Polska, tedy Bílá Rus a s ní přibližně stotisícové židovské obyvatelstvo a kdy tedy dochází k prvnímu opravdu hlubokému propojení Židů a Rusů. Zajímavé je že Židům se tehdy dostávalo více volnosti, nežli předtím v Polsku. Kateřina II. byla totiž Židům nakloněna, a tak se jejich postavení, co se 6 Na Moskevskou Rus se Židé dostávali pomaleji, i když jim do Moskvy nebyl zakázán vstup. Nicméně za vlády Lžidimitrije se Židé objevovali v Moskvě ve větším počtu, což při nepokojích způsobilo to, že samotný Lžidimitrij byl považován původem za Žida. 7 S. M. Solovjov, Istorija Rossii s drevnějšich vremjon in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

10 týče svobody, dalo srovnávat s tehdejším měšťanstvem. Dochází tak k občanské rovnoprávnosti Židů dříve než ve Francii a v německých státech. Podstatné je říci, že Židé tak měli osobní svobodu, kterou postrádali v té době ruští rolníci; a díky zákonům Kateřiny II. získali Židé i větší obchodní svobodu než ruští kupci a měšťané, kteří byli vázáni na svoje působiště ve městech. Postupem času se ale situace na vesnicích stala komplikovanou, Židé se totiž zaměřili na obchod s lihovinami a jejich prodejem přispívali k šíření (hlavně v Bělorusku) opilství. Lidé kupovali lihoviny za peníze, na dluh, výměnou za hmotné statky. Situace byla tak tíživá, že se vydalo nařízení o vystěhování Židů z vesnic. To se ale prakticky neuskutečnilo, a tak situace zůstala stejná. Židé, tedy alespoň nějaká část, se ovšem pod tímto tlakem rozprchla do velkých vnitrostátních ruských měst (hlavně do Moskvy), což přineslo další komplikace, a negativní odezvy měšťanů z těchto měst. Kateřina byla po zákazu vstupu do měst vnitrozemských gubernií (1791) nucena Židům otevřít další rozlehlé oblasti a dovolit jim obchodovat v Novorusku (Jekatěrinoslavská, Taurická a Chersonká gubernie), kam se křesťanští obchodníci a měšťané stěhovat nesměli. Takže velice komplikovaná situace vypadala asi takto: Židé se stali na venkově problémovými, a proto byli vysídleni do měst (tedy alespoň malá část). I ta ovšem začala ve městech vytvářet komplikace, a tak byla poslána na území již zmíněného Novoruska. (K tomu je nutné doplnit, že asi o dvacet let později po dalším dělení Polska nastanou podobné potíže a Židé se budou z vesnic opět stěhovat do měst /1794/.) A právě tento výnos z roku 1791, který poskytoval židovským obchodníkům oproti křesťanským jisté výhody, se po letech stal základem příštího pásma židovského osídlení, které leželo jako ponurý stín na životě Židů až do revoluce. 8 I přesto se již v tehdejší době začaly ve velkých ruských městech utvářet malé židovské kolonie. Dalšími důležitými daty v rusko-židovských vztazích byly roky 1793 a 1795, kdy došlo k druhému dělení Polska a Rusku tak připadlo téměř půl milionu Židů z Litvy, Podolí a Volyně. Běh dějin jako by se zastavil a vrátil se zpět do roku 1772, protože i tito Židé získali stejná práva jako ti předešlí. Bylo jich ovšem mnohem více. Bylo nutné vyřešit otázku kam s nimi, aby neplodili další komplikace. Novorusko Židy nelákalo, a tak Kateřina v roce 1794 přistoupila k opačnému, již 8 Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, s. 34, Praha, Academia

11 zmíněnému tahu - snažila se Židy vystěhovat z venkova do měst a dát jim dvojnásobnou daň oproti dani křesťanské. Což tedy byla novinka. Zákon ovšem nenašel v tehdejší praxi, jako většina zákonů týkajících se Židů, potřebnou odezvu. V roce 1796 nastoupil na trůn Pavel I., ale jeho hněvivá vláda dopadla pro Židy dobře. Ve vývoji řešení Židovských problémů se nikam nedospělo. I přestože hned v prvních letech Pavlovy vlády vypukl v Minské gubernii v Bělorusku hladomor. Zjistit příčiny a odstranit jejich následky odjel do Běloruska sám senátor Gavriil Romanovič Děržavin. 9 Hrozbu hladomoru vyřešil (na vině stáli polští velkostatkáři, kteří ve spojení s Židy prodávali rolníkům alkohol, a tak je oslabovali; v podstatě bylo obilí používáno na pálení lihu místo na nakrmení hladového rolnického lidu) a dokonce rozpracoval i nápravný postup, jak vyřešit otázku soužití statkářů, Židů a rolníků v tamních oblastech (1800). 10 V roce 1802, rok po zavraždění cara Pavla I., vznikl Výbor pro uspořádání života Židů, jehož členem byl právě i Děržavin. Nicméně díky vlivu kahalů, 11 díky tomu, že se na trůn dostal Alexandr I. a také díky tomu, což je paradoxní, že ve výboru působili tři polští velkostatkáři či magnáti, pro které bylo působení Židů na vsi výhodné, se z Děržavinových rad neuskutečnila ani jedna a problém byl v rámci politických praktik smeten se stolu. Ale i přesto se nakonec Výbor dobral k Ustanovení z roku To ponechalo Židům všechny jejich občanské svobody (je nutné říci, že miliony ruského nevolného rolnictva je neměly), dokonce jim otevřelo cestu na ruské školy, gymnázia a univerzity s tím, že jim budou přiznány patřičné tituly. Od tohoto kroku se očekávalo, že se pak díky znalosti ruského jazyka Židé lépe začlení do společnosti. Dále povolovalo Židům kupovat půdu do vlastního a dědičného vlastnictví atd. Když to shrneme a také jak to říká Еврейская энциклопедия: Ustanovení z roku 1804 patří k aktům plným tolerance. A je pravdou, že omezuje Židy méně než například pruský Reglement z roku Časopis Вестник Европы, tehdy velice populární, 9 Gavriil Romanovič Děržavin ( ) byl ruský básník a politik. Stal se osobním tajemníkem Kateřiny II., hlavně kvůli oslavné ódě na její osobu Felica (1782), později senátorem. Psal poezii v duchu klasicismu a preromantismu, satirické, oslavné a elegické básnické ódy, ale i venkovské idyly a duchovní ódy (Bůh, Vodopád). 10 Gavriil Romanovič Děržavin, Úvaha o odvrácení hladu v Bělorusku a o uspořádání života tamních Židů, in Sočinenija, Petrohrad Kahal (z hebrejského kahila - obec, společenství) byla autonomní organizační forma židovských obcí v Polsku a v ruském pásmu židovského osídlení, pověřená správou obce, soudnictvím a uspořádáním náboženského života Židů. 11

12 napsal. Car Alexandr ví, že vady připisované židovskému národu jsou nutným důsledkem dlouhodobého útlaku, který je tíží už po celá staletí. Jedna otázka ovšem byla vyřešena k nelibosti samotných Židů, delegátů kahalů a židovských spolupracovníků Výboru. Totiž: Nikdo z Židů v žádné vesnici a obci nesmí mít nic pronajato šenk, krčmu nebo zájezdní hostinec, ani pod svým, ani pod cizím jménem, ani v nich prodávat lihoviny, či dokonce v nich bydlet. 12 Všechno židovské obyvatelstvo se mělo do tří let od roku 1808 úplně vystěhovat z venkova. (Toto opatření se chystalo již dříve). Jenomže velké protesty kahalů, které namítaly, že Židé tak přijdou o svůj přirozený způsob obživy (obchod, a vše s ním spojené ), že nejsou zrození k zemědělství (Židé by výhodně dostali neobdělanou půdu v Novorusku a prostor k podnikání s ní spojený), a hlavně Napoleonské války celý odchod pozastavily a vlastně se už nikdy v budoucnu hromadně neuskutečnil, nýbrž jen jako jednotlivá nařízení a na určitých místech. V době války o Židech kolovalo, že jako jediní neprchali před Napoleonovou armádou a že neutrpěli újmu. Druhý pramen zase tvrdí přesný opak, takže je složité zhodnotit chování Židů v této době. Jedno je ovšem jisté, Židé později nadšeně vítali ruské vojsko a Mikuláš I. (budoucí car) si tehdy o nich poznamenal: Je pozoruhodné, že nám v roce 1812 byli důsledně věrní, dokonce nám pomáhali, jak jen mohli, přes všechna smrtelná nebezpečí, která jim hrozila. Dalším důležitým mezníkem byl rok 1814, kdy po připojení středního Polska k Rusku přibylo do počtu zhruba dalších Židů a tíživá situace se tak na vesnicích prohloubila (jde pochopitelně o potíže spojené s alkoholem výrobou i konzumací). V té době měli Židé dokonce v podnájmech pravoslavné chrámy a kostely a vybírali peníze za vstup či za svátost křtu. Nicméně v posledních letech vlády Alexandra I. došlo k celkovému zpřísnění ekonomických i jiných omezení židovské činnosti ( ). Většina těchto nařízení byla pochopitelně spojena s vystěhováním Židů (nebo spíše s pobídkami k vystěhování) do úrodného Novoruska, kde pro ně bylo připraveno přes hektarů půdy a dokonce i sroubené chalupy, přičemž v těchto krajích měla většina obyvatel domy z pěchované hlíny. Tyto pobídky k produktivní činnosti Židů schvalovali tehdy i židovští učenci (Notkin, Levinzon). Výsledky ale byly mizivé, 12 Еврейская энциклопедия, sv. 13, in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

13 což pochopitelně vystěhovaným Židům vyhovovalo, protože tak měli právo své nové bydliště opouštět. Když už přece jen začali Židé hospodařit, tak se jim neurodilo a celý program se začal prodražovat (Židé byli dlouhou dobu docela dobře dotováni státem). Celý tento postup, tuto snahu můžeme s odhlédnutím dějin klasifikovat jako ne zcela zdařilou. Židovský publicista I. G. Oršanskij napsal: Je naprosto přirozené, že jakmile lidé, kteří se sem přestěhovali, aby se věnovali zemědělství, uviděli před sebou rozsáhlé a neobdělané pole výdělečné činnosti, vrhli se na své známé a oblíbené zaměstnání, které jim slibovalo hojnější sklizeň ve městě než to, s jakým mohli počítat jako zemědělci. 13 Také je důležité se zmínit, že v této době, kromě problémů spjatých z vystěhováním a přiměním Židů pracovat v zemědělství, se uvnitř židovské obce začaly objevovat první názory na asimilaci Židů s Rusy. Začaly se objevovat první snahy, které se ubíraly tímto směrem. V té době žilo Židovstvo odděleno bariérou zvyků, obřadů, ale hlavně neznalostí ruského jazyka. Proti této snaze ovšem vystupovaly kahaly, bály se oslabení vlastní moci. A tak se tento proces protáhl co celého 19. a počátku 20. století, kdy už Židé tvořili nepřehlédnutelnou část ruské (a nejen ruské) inteligence. V roce 1825 nastoupil na ruský trůn Mikuláš I. a počínal si vůči Židům velice energicky. Svědčí o tom to, že za jeho vlády byla vydána polovina všech zákonodárných nařízení (Mikuláš do nich osobně zasahoval a řídil je) od roku 1645 do roku Jedním z prvních energických opatření byla panovníkova snaha postavit Židy na úroveň s ruskými obyvateli ve všech povinnostech vůči státu. Šlo především o to zapojit Židy do všeobecné branné povinnosti, která se jich doposud v podstatě netýkala. Pochopitelně to s sebou neslo jistá úskalí především ale nesouhlas kahalů. Nicméně i přes všechny snahy oddálit či zrušit nařízení ze strany židovstva, je přece jen Mikuláš I. v roce 1827 zavedl. 14 Opravdové zavedení v praxi pak s sebou neslo další komplikace. Ať už to bylo úplatkářství, utíkání před povinností a další a další. 13 in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia Od odvodů byli osvobozeni kupci, obyvatelé zemědělských kolonií, mistři cechů, tovární mechanici, rabíni a Židé středoškolského a vysokoškolského vzdělání. 13

14 Také je důležité říci, že problémy spojené s pálením, prodejem a konzumací lihu (vodky) se nijak nezjednodušily. Nicméně je dobré vědět to, co řekl N. S. Leskov: Ve velkoruských guberniích, kde Židé nežijí, je počet souzených za opilství, stejně jako počet trestných činů spáchaných v opilosti, trvale mnohem vyšší než počet podobných případů v pásmu židovského osídlení. 15 Je také zajímavé si uvědomit, že po všech letech neúspěšné snahy přimět Židy k zemědělské práci, se Mikuláš I. nepoučil a pokračoval v této sisyfovské práci dál s ještě většími obtížemi. Zemědělství u Židů překážely nejen samotná nechuť zemědělsky pracovat, ale také náboženské požadavky (na jaře dlouhý Pesah, v září Sukot, který trval dva týdny). Nestarali se o své domy, které tak postupně chátraly; špatně pečovali o dobytek a koně atd. Většina Židů by se ráda věnovala obchodu a to především obchodu s penězi. Ve 40. letech 19. století se na jihozápadě země silně rozvinulo cukrovarnictví a to nemohlo zůstat bez židovské účasti. I když pásmo židovského osídlení tvořilo celkem patnáct gubernií, snažil se Mikuláš I. asimilovat židovské obyvatelstvo do ruského. Používal nicméně metody, které byly ne zcela vhodné. Ať už to byla násilná snaha o židovské zemědělství, branná povinnost, která byla těžší než u Rusů, či školství. Všechny tyto marné pokusy dokazovaly, jak vládcové Ruska nebyli schopni pochopit, jak těžké je židovské dědictví. Důležitým datem je rok 1843, kdy Mikuláš I. vyvíjel úsilí vystěhovat Židy z pohraničí kvůli pašeráctví. Tahle okolnost nicméně není tou hlavní, od tohoto roku můžeme datovat začátek éry, kdy evropské Židovstvo vystupuje na obhajobu Židovstva ruského. Mikuláš se dál snažil začlenit Židy do ruské společnosti (nenechal se odradit svými polovičatými úspěchy), a tak vydal nařízení z roku 1840 (respektive 1846). Jeho cílem bylo: 1) zrušit kahal; 2) zřídit všeobecné vzdělávací školy pro Židy; 3)zavést instituci gubernálních rabínů; 4) usadit Židy na státních pozemcích za účelem zemědělské činnosti; 5) roztřídit je na stavy (podle majetku a obchodní 15 in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

15 praxe); 6) zakázat Židům nosit šosatý oděv. Největší bouři, kromě zrušení kahalu, vyvolalo roztřídění do stavů (něco podobného mimochodem navrhovaly kahaly na počátku 19. století), ale k tomu nakonec nedošlo, protože car Mikuláš I. v únoru roku 1855 náhle umřel. Carova smrt vlastně přinesla Židům vysvobození z těžkých dob (podobně jako později smrt Stalina). Tímto skončilo prvních šedesát let masového pobytu Židů v Rusku. Tento komplikovaný proces ale zastihl tehdejší ruskou administrativu nepřipravenou ani co do úrovně, ani co do prozíravosti. Nicméně označovat ruské panovníky za pronásledovatele Židů by znamenalo zkreslovat jejich záměry a přeceňovat jejich schopnosti. Hned jakmile nastoupil na trůn Alexandr II., byla před něj postavena židovská otázka. A to všechno v době Krymské války ( Pařížský mír). Alexandr II. manifestem z roku 1856 srovnal brannou povinnost pro Židy a Rusy (čímž v podstatě nadobro ukončil úsilí přimět Židy k zemědělství. Více viz níže). Car měl obecně snahu řešit otázky židovského soužití řečeno co nejobecněji pro Židy příznivě. V té době padaly dokonce návrhy, aby Židé byli zrovnoprávněni úplně, což přece jen nebylo možné. Nicméně pozvolný přechod k rovnoprávnosti se přesto uskutečňoval a Židům se tak dostávalo výhod na obchodním poli, také na půdě vzdělání (týkalo se to především vzdělání a zaměstnání spojených s lékařstvím a advokacií). 16 Židé se stěhují do velkých měst, což bylo zakázáno, část z nich pracuje ve státní správě. Ale těžkým zásahem pro ně byl rok 1861, kdy Alexandr II. zrušil nevolnictví. Díky náhlé volnosti rolníků přišli Židé o svůj současný rozdíl v osobní svobodě a také o velice výhodnou pracovní sílu. Všechny tyto změny (jak pro Židy výhodné tak nevýhodné) znamenaly, že se židovské obyvatelstvo začalo chtě nechtě sbližovat s obyvatelstvem křesťanským, ruským. Na tomto místě je důležité zmínit se o tom, že za vlády Alexandra II. se zcela zhroutila snaha přimět Židy k zemědělství. Po všech těch letech, kdy pro ně zemědělství znamenalo možnost úniku před brannou povinností (viz nařízení Mikuláše I. z roku 1827), již pro ně nemělo smysl. 16 Do té doby byla volná místa na vysokých školách pro Židy dosti limitována. Teď se situace přece jen zlepšila. 15

16 Co se týče školství: v tomto období se pro Židy otevíralo více možností. Pro děti židovských obchodníků a židovských čestných občanů byla výuka ve všeobecných státních školách prohlášena za povinnou. Nicméně Židé měli ze státních škol stále jisté obavy (báli se hlavně odklonu svých dětí od židovské víry). Radikální zlom přišel až v roce 1874, kdy vyšel nový branný řád, jenž poskytoval úlevy osobám se vzděláním. Díky tomuto obrovskému přílivu se rapidně zvýšil také počet diplomované židovské inteligence (týkalo se to ovšem stále především jen židovské buržoazie). Obyčejný ruský Žid zůstával v podstatě stále separován v pásmu židovského osídlení a neměl vlastně ani potřebu mluvit rusky. Do poloviny 19. století dokonce i vzdělaní Židé, až na malé výjimky, neuměli rusky a neznali ruskou literaturu. Zato uměli výborně německy. Místo Puškina a Lermontova znali Goetha a Schillera. V 60. letech se směr začal pomalu obracet k ruštině a spousta vzdělaných Židů pochopila, jak je pro židovský národ ruština důležitá. Důkazem toho byl například vznik rusky psaného židovského časopisu Рассвет (Rozbřesk). Vycházel sice pouze v letech v Oděse (později od roku v Petrohradě, kde byl však jinak tematicky koncipován), kde bylo tehdy židovské centrum, ale nelze mu upřít osvětovou snahu vzbudit v Židech lásku k ruské vlasti. 17 V 70. letech židovská publicistika stále více ožívá a s ní přichází i rozvoj židovské literatury vůbec. Zpočátku vycházela v hebrejštině, potom v jidiš a nakonec i v ruštině. Asimilace Židovstva mezi Rusy (konkrétně mezi ruskou inteligenci) se započala a zdála se již být nevyhnutelnou. Dobrým příkladem byla právě Oděsa, kde vztahy mezi Židy a ruskou vzdělaností byly více než dobré. Přesto je nutné dodat, že v částech trvalého židovského osídlení byla situace zjednodušeně řečeno komplikovanější. Na konci 70. a na počátku 80. let se okolnosti vyvíjely pro židovský národ více než příznivě a naděje na získání úplné rovnoprávnosti velice vzrostly. Rovnoprávnost byla doslova na spadnutí. Jenomže v této chvíli (konkrétně 1. března 1881), pro Židy tak výhodné, zavraždili narodovolci cara Alexandra II. a běh liberálních procesů byl zastaven. 17 Židovské časopisy psané v jidiš jej považovaly za příliš radikální. 16

17 Po smrti Alexandra II. narodovolci očekávali, že nastane nějaký výbuch, že nastane všeruská rolnická revoluce. Jenomže nastalo úplně něco jiného (s čímž narodovolci nepočítali): přišly pogromy na Židy v Novorusku a na Ukrajině ( ). K prvnímu došlo už 15. dubna v Jelizavetgradu. Pogromy potom pokračovaly v Kišiněvě, Kyjevě, Oděse a dalších městech. Židovské obyvatelstvo bylo přesvědčeno, že všechny pogromy jsou podněcovány vládou, což nebylo nikdy skutečně prokázáno. Většina studií ve 20. století poukazuje spíše na spíše opak. Další křečovitostí spojenou s touto dobou je, že v tehdejších materiálech se objevují různé údaje zraněných, zabitých a znásilněných. Celá tato doba (po zavraždění cara) je nasáklá lživými domněnkami, které vrhají na tak zlé období ještě temnější stín. Zůstává otázka, proč pogromy vznikly. Pokud tedy vypustíme účast vlády a nového cara. Po smrti Alexandra II. nastalo zvláštní období. I když bylo v minulosti zavražděno carů více, tak se o tom převážně nevědělo. Ale tento atentát byl až příliš veřejný a v lidech vyvolal jisté napětí, které se mohlo ventilovat různě (vědělo se obecně, že Židé byli vždy proti carovi, i když Alexandr II. patřil k těm, kteří židovskou otázku řešili shovívavě). Gleb Uspenskij zase napsal: Židé byli zbiti především proto, protože parazitovali na cizí bídě a cizí práci a že si nevydělávali na chléb vlastníma rukama Někteří prostí lidé byli dokonce přesvědčeni, že nic protizákonného nečiní, protože věřili v existenci carova rozkazu, který jim povoluje (nebo dokonce předpisuje) ničit židovský majetek. Připomeňme, že takový rozkaz nebyl přes všechnu snahu nikdy nalezen. Nicméně dochovalo se několik revolučních letáků strany Народная воля: Kdo si zabral plno polností, lesů a hospod? Židáci. Koho mužik prosí, často i s pláčem, aby mohl jít na své pole? Židáka. Ať se člověk podívá kamkoli, ať chce podniknout cokoli, všude jsou židáci. Židák člověku nedává, okrádá ho, pije mu krev Ve snaze pochopit a zabránit dalším represím, vznikl další (v pořadí již devátý) výbor o Židech, který měl znovu židovskou otázku soužití vyřešit. Výbor se opět vracel k potřebě vystěhovat Židy z vesnic. Nakonec se stanovil zákaz jen na stěhování nových Židů do vesnic ( ), ale i přesto se Židé cítili ukřivděni. V první polovině 80. let se kvůli stížnostem procentuálně omezil vstup Židů na vysoké školy (Židé měli tvořit od 5 % do 10 % přijímaného studentstva). 17

18 Je jasné, že vzniklé okolnosti nepřispěly k pokračování asimilace Židů a Rusů, spíše naopak. V těchto letech docházelo dokonce k hojné židovské emigraci jak do ciziny tak vnitrostátně. Ale paradoxně se Židé stěhovali tam, kde byla menší židovská konkurenční základna i přestože to byly oblasti, kde právě proběhly či probíhaly pogromy. V problému vraždy Alexandra II. je potřeba se vrátit do 70. let, kdy se v Rusku začínalo vyvíjet židovské revoluční hnutí, které se dále pak velkou měrou podílelo na revolučních činnostech v Rusku vůbec. Jeho největším organizátorem v počátcích byl Mark Natanson. Důležité je vědět, že většina židovských revolucionářů neměla potřebu bojovat z příčiny své vlastní chudoby. Skoro všichni pocházeli ze zámožných rodin. Židovští revolucionáři si prošli cestou nihilismu, cestou společných kroků s ruským osvobozeným hnutím. Snažili se dostávat mezi obyčejný lid (což bylo z pozice Žida velice obtížné) a svými slabými silami vyvolat revoluci. Nutno dodat, že si spousta mladých Židů za tuto činnost odseděla svá nejlepší léta ve vězení a psychicky se zhroutila. Někteří zase v 80. letech opustili Rusko, které tak vehementně obhajovali. Většina z nich se pak v cizině ujala a vydobyla si vysoké posty jak ve vědě, tak v politice. To jenom dokazuje, kolik talentovaných lidí mezi nimi bylo. Jistá část pochopitelně setrvala a zapojovala se dál do celoruského revolučního hnutí (samostatné židovské skupiny se nesetkaly s očekávaným ohlasem). Někteří z nich byli dokonce v hlavní skupině (teroristické), která zosnovala již zmíněný úspěšný atentát na cara Alexandra II. Jak plynula desetiletí, objevuje se v revolučním hnutí stále více a více židovských jmen a jejich úloha stoupá a sílí (Židé údajně tvořili čtvrtinu až třetinu složek všech revolučních seskupení). Pracovali ve snaze o rovnoprávnost celého židovstva. V roce 1879 vznikl Bund židovská sociálně demokratická strana, která se postupně odpoutávala od myšlenek Sociálně demokratické dělnické strany Ruska (SDDSR, která vznikla o půl roku později). Bund se víc a víc snažil hájit převážně židovské zájmy, které žily v danou chvíli částečně odděleně s těmi ruskými. Jednu dobu sice Bund a SDDSR pracovaly společně, nicméně po druhém sjezdu z roku 1903 se nadobro rozešly. V roce 1905 byl Bund nejsilnější a nejlépe fungující sociálně demokratickou stranu v Rusku. 18

19 Ale i přesto, že se Bund nedokázal shodnout s SDDSR, vypadal v očích širšího židovstva málo pro-židovský. Začínal pomalu nalézat konkurenci v sionistických hnutích (levicově sionistická strana Po alej Cijon = Pracující Sion, Socialistická židovská dělnická strana / není jasné nakolik tahle strana byla sionistická, nicméně byla také konkurencí Bundu /, Bnej Moše = Synové Mojžíšovi). Krátce k sionismu: 18 hlavní myšlenkou, ať západoevropského či ruského, bylo vytvoření samostatného židovského státu kdekoli na Zemi. Všichni (sionisté) toužili po Palestině. Sionistům byla dokonce nabídnuta Anglií Uganda. Postupem času začaly vznikat i rozpory uvnitř sionismu a bylo jasné, že problém bude neřešitelný, protože osídlení Palestiny s sebou neslo porážku Turecka a vyřešení arabského problému. A k tomu sionisté potřebovali opravdu silné spojence, kteří v té době nepřicházeli. Alexandr III., který vystřídal na trůnu Alexandra II., váhal v řešení židovské otázky až do roku 1887, kdy konečně jednoznačně dospěl k rozhodnutí, že oslabí ruské Židy omezením občanských a politických práv. Tuto politiku vedl po celé své funkční období až do své smrti. Prvním takovým opatřením bylo stanovení limitu v přijímání Židů na gymnázia a vysoké školy (některé školy byly pro Židy uzavřeny úplně), které volně navázalo na praxi z první poloviny 80. let. Toto opatření přišlo právě v době, kdy si ruský židovský národ (stejně jako o něco později celá Evropa) začal uvědomovat, jak je vzdělání důležité i pro osoby z nižších vrstev společnosti. Záměrem vlády byol pochopitelně omezit revoluční vývoj na školách (Židé byli v revoluční činnosti velice aktivní, to už víme). Pro mladé Židy, kteří prokazovali schopnosti a píli, to bylo velice nespravedlivé. Nicméně je dlužno říci, že některé školy normy nezaváděly. Řada Židů v té době také začíná studovat v zahraničí. Spousta z nich i přes všechna omezení pak pracovala v lékařské sféře či advokacii. V roce 1892 byla omezena práva Židů podílet se na komunální politice, což bylo pro Židy, kteří si vydobyli vysoké pozice, velice kruté. Systém různých protižidovských opatření a jiných nařízení týkajících se Židů za vlády Alexandra III. rozrůstal a způsoboval tak čím dál tím složitější orientaci 18 Více viz níže. 19

20 v sobě samotném. Komplikovaná přehlednost napomáhala v porušování těchto nařízení, která si mnohdy i protiřečila. Důležité je vědět, že veškerá omezení a nařízení vůči Židům nebyla motivována čistě rasově, ale především ekonomickými důvody. Ekonomická potence Židů na přelomu 19. a 20. století byla velice silná, což vyvolávalo v ruské veřejnosti jisté obavy. To v podstatě potvrzuje i nařízení z roku 1896, kdy byl ustanoven státní monopol na lihovarnictví (lihovary patřily i Rusům a nejen Židům). Byla to pochopitelně pro židovskou ekonomiku velká rána, i když se Židé v té době věnovali kromě lihovarnictví i pronájmu svých půd a pozemků, dále obchodu s obilím, dřevem, cukrovou řepou atd. Díky této bohaté obchodní činnosti a přece jen širšímu zapojování se Židů do běhu společnosti se na počátku 20. století stalo pásmo židovského osídlení v podstatě přežitkem. Židé se již bez obtíží mohli včleňovat do důležitých odvětví národního života. I přesto však stále rozdmýchávalo plamen protivládních emocí u Židů a stejně tak i v očích západu. 19 Počátek 20. století i přes všechna nařízení a poučky byl přece jenom dobou obrody ruských Židů; spousta z nich studovala v Petrohradě a zapojovala se do kulturního dění. Před ruskými Židy se v té době otevíralo nejméně šest cest, kterými mohly vést jejich kroky (některé se ovšem vzájemně téměř vylučovaly): - uchovat se v ortodoxním židovství a izolaci, jako tomu bylo po staletí (to bylo ovšem nepopulární) - asimilovat se - bojovat za kulturní a národnostní autonomii a aktivní existenci ruských Židů jako separované skupiny - emigrovat - přidat se k sionismu - přidat se k revoluci Na přelomu 19. a 20. století vznikla spousta vlastních židovských organizací, které podporovaly Židy ve studiích, zaměstnání, umění a literatuře 20 a dokonce i v emigraci. Emigraci ruských Židů vláda schvalovala, což spousta západoevropských 19 Na počátku 20. století čítalo ruské Židovstvo zhruba polovinu Židovstva na celém světě. A proto se oči evropské veřejnosti, která se židovskou otázkou zabývala, obracely právě tam. 20 V té době se psalo pouze rusky nebo v jidiš, hebrejština se pomalu ale jistě vytrácela. 20

21 zemí (především Anglie, která byla mezizastávkou židovských cest) a Amerika hodnotily velice negativně. I židovská ruská inteligence emigraci odsuzovala, považovala ji za útěk před úkoly a údělem svého národa v Rusku. Na konci 19. století, hlavně kvůli rokům 1881 a 1882, kdy probíhaly pogromy, se pozastavil proces chtěné asimilace. I přesto však pokračoval především ve městech dál nevnuceným přirozeným způsobem, kdy se židovská veřejnost začleňovala bez ztráty svého židovství. S touto postupnou renesancí židovského národa se ale nadouvala vlna antisemitismu, která se od 70. let přehnala přes Evropu. Na západě byl antisemitismus čistě rasového podtextu. V Rusku tomu tak nebylo zcela (zde měl spíše charakter ekonomicko- sociální). Podle Židů byl antisemitismus zakořeněn ne v obyčejném rolnickém obyvatelstvu, ale v samotné ruské vládě, carovi a v systému samoděržaví; a právě odtud se pak kolportoval mezi lid. Je tedy naprosto jasné, proč byli Židé tak hojně zastoupeni v revolučních hnutích. V Rusku se antisemitismus projevil především v podobě pogromů, ať to byly ty z let 1881 a 1882 anebo na počátku 20. století. Pogrom, který měl největší dopad na vývoj v Rusku, byl pogrom v Kišiněvě z roku 1903 (o něm podrobněji viz níže). Důležité bylo, že se po kišiněvském pogromu odvrátila od Ruska evropská veřejnost. V tamních novinách se psalo, že pogrom byl inscenován carem a vládou (což nikdy nebylo dokázáno, fakta hovoří spíše o opaku). Tato situace přišla právě nevhod, protože Rusko vstoupilo do války s Japonskem a potřebovalo nutně peníze. Jenomže většina evropských bankéřů, byli Židé a nesouhlasili s půjčkou pro zemi, kde se porušují lidské svobody. 21 Vláda se tedy začala snažit všemožně vycházet Židům vstříc, ale již bylo pozdě. Slabé ústupky nestačily ani Židům ani Evropě. Po prohrané válce s Japonskem Židé vycítili, že by konečně mohli oslabenou vládu přesvědčit a získat rovnoprávnost. Někteří dokonce mluvili i o plnoprávnosti tzn. kromě rovnoprávnosti i o národnostní autonomii. I sionisté opustili svou myšlenku Palestiny a obrátili svoje síly k boji na ruské půdě. Kolem roku 1904 se židovská mládež začala vracet k anarchistickým hnutím. Spolupracovali s již zaběhlým Bundem a jinými organizacemi. Snažili se přesvědčit dělníky, že je nutné vyjít do ulic a bojovat za svou svobodu. Židé opravdu byli hlavními strůjci revoluce, která proběhla v roce Po Petrohradu to byly 21 Revoluční židovské organizace jako Bund a Po alej Cijon byly naopak financovány velice dobře. 21

22 především Kyjev a Oděsa, kde se Židé snažili vyjít do ulic a hanobením carova portrétu a vlastně celého samoděržaví i vlády chtěli získat obyčejné lidi pro revoluci. V Oděse k tomu v létě přispěl i křižník Potěmkin, ale hlavní revoluční akce proběhly v říjnu. Nicméně židovská revoluční mládež se vysmívala tomu, co ještě u lidí zůstávalo svatým. A tak pogromy na sebe nenechaly dlouho čekat. Jak v Kyjevě tak v Oděse. 22 Zvláště ten oděský byl velice krutý, bylo při něm zabito kolem 400 Židů a 100 pogromistů a svou surovostí překonal pogrom v Kišiněvě z roku vydal car Mikuláš II. manifest, který začal novou éru ruských dějin éru dumské, tj. parlamentní monarchie. Nicméně Bund a leninovci bojkotovali hned první volby. Ale snad právě kvůli vzniku dumy, i když se část dělnické masy nechala strhnout (většinou židovská část) revolučními myšlenkami, revoluce vyšuměla kolem roku 1907 do prázdna. Co přinesla revoluce z roku 1905 samotnému Židovstvu? Do jisté míry se jim dostalo politické rovnoprávnosti (na tu občanskou si ještě museli počkat). Ale na druhé straně, tím, že se Židé vehementně revoluce účastnili, je s ní teď všichni ztotožňovali a na mnoha místech planula k Židům otevřená nenávist. Nepřímým důkazem je zvýšená židovská emigrace po roce Na konci je důležité zmínit, že pravoslavné duchovenstvo, které kdysi mělo obrovskou moc pohnout masami a zabránit tak krutostem, bylo v této době zcela v područí vlády a cara a jevilo se bezmocné. Je těžké hledat příčiny revolucí a pogromů. Je těžké hledat ty hluboké příčiny. Alexandr Solženicyn na konci jedné kapitoly své knihy Dvě stě let pospolu píše: Byly to právě naše ruské slabosti, co poznamenalo naše smutné dějiny - od nesmyslného Nikonova rozkolu, krutých Petrových výstřelků a zvráceností přes mdlobu národa za popetrovských zvratů, věčné plýtvání ruskými silami na okrajové, cizí úkoly, odvěkou nadutost šlechty a byrokratickou zkostnatělost po celé 19. století. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že jsme nechali naše rolnictvo po staletí živořit. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že pyšný a krutý Petrohrad rdousil laskavou maloruskou kulturu. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že se čtyři 22 V revolučním roce 1905 proběhly pogromy v menší míře skoro ve všech velkých i menších městech v pásmu židovského osídlení i mimo ně. Židé a tisk na západě byli přesvědčeni, že jsou pogromy inscenované vládou a tajnou policií. Což, jak už jsme zmiňovali výše u jiných pogromů, nebylo nikdy dokázáno a nebylo by to i chytré, aby ruská vláda, která se na západě snažila získat finanční injekce od zámožných většinou židovských bankéřů, sama inscenovala pogromy na Židy. 22

23 ministerstva nemohla dohodnout, kterému z nich patří určitá záležitost, a celá léta si ji přehazovala jako horký brambor, a všude vždycky od zástupce vedoucího odboru až k ministrovi. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že naši panovníci jeden vedle druhého neměli pochopení pro tempo světového vývoje a pro skutečné požadavky doby. Kdybychom si byli uchovali duchovní čistotu a pevnost, jaká kdysi vyzařovala ze Sergije Radoněžského, nemuseli bychom se bát žádných spiknutí a intrik. Ne, není pravda, že Židé udělali revoluci z roku 1905 nebo z roku 1917, a stejně tak ji neudělal žádný jiný národ jako celek. A zrovna tak ani Rusové, ani Ukrajinci jako celek, jako národ, nedělali žádné židovské pogromy. Rádi bychom se všichni při vzpomínce na revoluci zřekli svých odštěpenců. Byli to prý nežidovští Židé nebo to byli internacionalisté, a ne Rusové. Ale žádný národ se nemůže zříci odpovědnosti za své příslušníky. My jako národ přispíváme k jejich výchově. ( ) Úloha malého, ale energického židovského národa v dlouhých a košatých světových dějinách je nezpochybnitelná, silná, trvalá, a dokonce slavná. I v dějinách ruských. Pro nás pro všechny však zůstává historickou hádankou. A pro Židy také. Toto zvláštní poslání jim však rozhodně nepřináší štěstí. 23 Rokem 1905 ukončíme naše putování rusko-židovskými vztahy, i když se před námi rýsují období před první světovou válkou, první světová válka, revoluce v roce 1917, doba bolševiků, druhá světová válka, atd. Přesto pro naši práci bohatě stačí srozumění s vývojem rusko-židovských vztahů do tohoto roku. Za mezník budeme považovat revoluční snahy, pogromy s nimi spojené a Mikulášův manifest ze , kdy omezil svoji absolutní moc a nastolil tak parlamentní monarchii. Židovská otázka se tak vyvíjí za částečně jiných okolností. 23 A. Solženicyn, Dvě stě let pospolu, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech , Akademia, Praha, 2004, s

24 2.1.1 Kišiněvský pogrom z roku 1903 Kišiněvský pogrom je důležité si vymezit rokem, protože pogromů v Kišiněvě proběhlo více, ať už to bylo v letech 1881, 1882 nebo později v revolučním roce Náš kišiněvský pogrom začal 6. dubna 1903, což byl poslední den židovských a první den pravoslavných Velikonoc (spojení s Velikonocemi je bohužel během pogromů častější). Také je důležité vědět, že v Kišiněvě žilo zhruba Židů, Moldavanů a 8000 Rusů. Přitom právě Moldavané byli hlavními násilníky. Pogrom visel ve vzduchu už čtrnáct dní před svátky, kolovaly zvěsti, že se to Židům o svátcích nandá a dokonce i list Bessarabec uveřejňoval protižidovské články. Nicméně policie tomu všemu nepřikládala větší význam a doplnila hlídky obvyklými způsoby. 6. dubna odpoledne začali najednou kluci házet kameny do židovských oken, potom se přidali i dospělí. Policie se chovala jako po celý kišiněvský pogrom zmateně a neenergicky. Naštěstí se vlna bouře na noc utišila a kromě hmotných škod nebyl 6. dubna z Židů nikdo zraněn. Avšak od rána 7. dubna se křesťanské obyvatelstvo začalo shromažďovat a dotíralo na Židy. Na druhou stranu se i Židé sjednotili v téměř stočlenný dav vyzbrojený holemi a někdy i střelnými zbraněmi na svoji obranu. Zvěsti o násilnostech se nesly městem jako požár. Zbili pokračovalo dál jako zabili a to provokovalo křesťanský lid. Tvořily se malé skupinky na okrajích města, které rabovaly a ničily židovský majetek. Odpoledne se násilnosti vystupňovaly a objevovala se první zranění a dokonce i mrtví. Policie, která prakticky neměla systematické vedení, nebyla schopna krutostem zabránit, to v židovských obyvatelích vzbuzovalo pocit, že je všechno pod jejím vedením, či vedeno z ještě vyšších míst. Vyděšené Židovstvo se začalo bránit střelnými zbraněmi, což podněcovalo vzbouřený dav k ještě větším násilnostem. Kolem čtvrté odpoledne konečně dostala volnou ruku armáda a především díky ní pogrom pozdě večer skončil. 24

25 Kromě lidské tragédie, která čítala 42 mrtvých z toho 38 Židů, 462 raněných, 1350 vyrabovaných domů (v podstatě necelá třetina domů v celém tehdejším Kišiněvě), z toho kolem 500 židovských krámků, a 816 zatčených, nesl s sebou kišiněvský pogrom ještě jednu skutečnost. Byl zneužit k tomu, aby bylo Rusko jednou pro vždy ocejchováno. Každá lidská tragédie, každé neštěstí či smrt se hodila jako prostředek útoku na carskou vládu. I když veškerá vyšetřování, předběžná i ta pozdější, potvrdila, že pogrom nebyl předem naplánován (když pomineme nenávistný duch, který byl zmíněn v úvodu), tak Kancelář pro obhajobu Židů v Petrohradě ihned přisoudila všechna zvěrstva plánům tajné policie nebo dokonce samotného ministra vnitra Pleveho. Kancelář dokonce poslala do Kišiněva svého advokáta, který zjistil, že hlavním viníkem a organizátorem pogromu byl velitel kišiněvské tajné policie. Což funkčně nebylo možné. A důležitý materiál s důkazy nebyl nikdy zveřejněn. To jenom potvrzuje snahu Židů zdiskreditovat vládu či její organizaci. Měsíc po pogromu se rozjela tisková kampaň nejen v ruském, ale i evropském a americkém tisku. Hystericky se psalo o vraždách žen a nemluvňat, o mnoha znásilněních nedospělých děvčátek a žen. Židům se vyřezávaly jazyky, do hlavy tloukly hřebíky atd. To ovšem vyvrací všechny protokoly z pitevní prohlídky těl. Žádné stopy po mučení či hanobení těl nebyly nalezeny. Téměř všichni postižení byli muži a až na výjimky dospělí. Na znásilnění byly podány tři stížnosti, jen dvě se dostaly k vyšetřování a žádné se nepotvrdilo. Jenomže západní veřejnost slepě věřila tisku a považovala hrůzy vepsané do článku za pravdu. Vinu na tom ovšem nese i zkostnatělá ruská vláda, která neměla snahu tyto lživé fámy vyvracet. Jediné, co dokázala, bylo, že zakázala tisku o pogromu psát, což západ ještě více pobouřilo. Pro ruské radikály byl tento pogrom přímo terno v jejich boji. Avšak obvinění velitele kišiněvské tajné policie se zdálo být málo, a tak se náhle šest týdnů po pogromu našel tajný dopis, který ministr vnitra Pleve posílal gubernátorovi a ve kterém naznačoval, že se má nepokojům dát volný průběh. 24 Byl ihned otisknut v Timesech, respektive, zde spatřil světlo světa úplně. Jenomže ruská vláda nedokázala tento rádoby bezvýznamný, fakty neověřený článek dementovat. Vůbec celá práce carského aparátu v této kauze se podobala dětské naivitě. V Americe se psalo o 24 Veškeré pozdější výzkumy tento dopis nenalezly v archivech ani v Petrohradě ani v Kišinevě a nebyly o něm zmínky ani v příchozí a výchozí poště. A většina historických okolností poukazuje na to, že se jedná jednoznačně o falzifikát. 25

26 země. 25 Právě proto se stal cílem našeho sledování. Rusku jako o Sodomě a Gomoře. Dokonce i spousta uvážlivých vzdělaných Židů se nechala strhnout atmosférou těchto dní. Na podzim roku 1903 proběhl soudní proces, kde bylo z 816 zatčených 250 zproštěno obžaloby. Ostatní dostali tresty úměrné svým přestupkům. Za nejtěžší přečiny byli viníci odsouzeni až na sedm let nucených prací. Nedošlo k žádným průtahům. Na závěr citace: Pro ruskou carskou vládu znamenal kišiněvský pogrom poučení: stát, který připustí takové krveprolití, je hanebně bezprávným státem. Toto poučení však mohlo být jasné i bez zlovolných falzifikátů, i bez nánosu lživých barev. Proč nestačila pouhá pravda o kišiněvském pogromu? Nejspíš proto, že v zrcadle pravdy by vláda vypadala taková, jaká skutečně byla - konzervativní utlačovatelka Židů, i když nejistá a nedůsledná. Kdežto s pomocí této lži byla prezentována jako jejich obratná, velmi sebevědomá a nesmírné zlá pronásledovatelka. Takový nepřítel si zasloužil jedině smrt. Ruská vláda, která na mezinárodní scéně hrála už dlouho podřadnou roli, ani tehdy, ani později nepochopila, jak nesmírnou porážku zde utrpěla. Tento pogrom poznamenal nesmazatelnou skvrnou celé ruské dějiny, celkový obraz Ruska ve světě a jeho černý odlesk předznamenal a uspíšil všechny blížící se otřesy naší 25 A. Solženicyn, Dvě stě let pospolu, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech , Akademia, Praha, 2004, s

27 3. Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик) V druhé části práce se budeme věnovat postavě židovského básníka, prozaika překladatele Хаимa Нахманa Бяликa, který patří k nejvýznamnějším osobnostem židovské literatury na rozmezí 19. a 20. století. Pokusíme se objasnit jeho životní a uměleckou pouť, dále se podíváme na jeho vztah k politickému dění a vztah k sionismu. Dalším úkolem této části bude podívat se alespoň ve zkratce na postavu Владимирa (Зеевa) Жаботинскoго jako na jednoho z prvních překladatelů Bjalika. Jádrem druhé části bude snaha se podrobněji podívat na poemu Сказание о погроме, které je tematicky svázána právě s kišiněvským pogromem. Nutné je ale říci, že obsažnost této části bude přímo úměrná obsažnosti materiálů, které jsou v tuto chvíli o Bjalikovi k dispozici jak online tak knižně; a těch není mnoho. 3.1 Život Chaima Nachmana Bjalika Chaim Nachman Bjalik se podle většiny pramenů narodil 9. ledna 1873, ovšem krátká, nová studie, která je uvedena v poznámkách pod čarou uvádí datum jiné. 26 Není to pochopitelně úplně důležité, ale alespoň nám to pro ukázku dokazuje, jak obtížné bude vysledovat životní kroky Chaima Nachmana Bjalika. 26 Когда родился Бялик? Казалось бы получить ответ на этот вопрос очень просто, ведь Хаим Нахман Бялик классик ивритской литературы, величайший поэт еврейского национального возрождения. Следует заглянуть в энциклопедии, прочитать биографии, публикуемые, как правило, в предисловии к его многочисленным изданиям, и всё станет ясно. Однако не всё так просто. В большинстве случаев из прижизненных изданий мы узнаем, что Бялик родился в 1873 году, иногда годом рождения указан 1874 год и лишь в некоторых более поздних изданиях (Британская Энциклопедия, БСЭ и т.д.) указана точная дата 9 января 1873 года. 27

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20 POLITICKÉ POMĚRY Předmět Ročník a obor Kód sady Kód DUM Autor Dějepis, CJL 1. - 4. ročník oboru ZA, 1. 4. ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01 D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01/6-20 Mgr. Marcela Domalípová

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.20.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443

5. třída. Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011. VY_32_Inovace/8_443 5. třída Vytvořil: Renáta Pokorná Dne: 13. 9. 2011 VY_32_Inovace/8_443 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s dobou a významem osvícenství, vládou Marie Terezie. Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA OBYVATELSTVO VÝCHODNÍ EVROPY Mgr. Iva Švecová BĚLORUSKO historie v minulosti nikdy netvořilo samostatný stát od 11. stol.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48

Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Identifikátor materiálu EU: ICT 3 48 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně popisuje pojem osvícenství,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4360_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, Hluboká nad Vltavou Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/34.0448 CZ.1.07/1.5.00/34.0448 Digitální

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

v celé Bibli spasení skrze Krista není zaslíbeno nikomu jinému, než špatným lidem spasení je jen pro špatné lidi

v celé Bibli spasení skrze Krista není zaslíbeno nikomu jinému, než špatným lidem spasení je jen pro špatné lidi Kdysi jsem se zeptal jednoho člověka: Myslíte si, že někteří špatní lidé budou spaseni? Ne, to si nemyslím, odpověděl. Pak nemám žádnou vyhlídku, řekl jsem. Vy máte nějakou? Jistě, nejsem špatný člověk.

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5. Autor: Ladislava Městková Datum: 20. 5. 2013 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Červencová revoluce a její ohlas v Evropě

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

Křesťanství v raně středověké Evropě

Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel

Více

M. Bulgakov. Mistr a Markétka V O L V O X G L O B A T O R

M. Bulgakov. Mistr a Markétka V O L V O X G L O B A T O R M. Bulgakov Mistr a Markétka V O L V O X G L O B A T O R 2 0 1 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ISBN 978-80-7207-982-7

Více

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století. Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu 20. 30. léta 19. století www.zlinskedumy.cz * obava z návratu starých pořádků - odpor proti restauraci a absolutismu *vliv francouzské revoluce - požadavek

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 9. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Tematický okruh: Mezinárodní polit. situace

Více

Pod praporem SVOBODY, ROVNOSTI A BRATRSTVÍ se ve Francii uskutečnila revoluční změna politického a ústavního systému (1791 konstituční monarchie,

Pod praporem SVOBODY, ROVNOSTI A BRATRSTVÍ se ve Francii uskutečnila revoluční změna politického a ústavního systému (1791 konstituční monarchie, Pod praporem SVOBODY, ROVNOSTI A BRATRSTVÍ se ve Francii uskutečnila revoluční změna politického a ústavního systému (1791 konstituční monarchie, 1792 republika), jejíž hlavní vedoucí silou bylo měšťanstvo.

Více

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války.

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války. Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem?

KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem? KDO JE JEŽÍŠ? Kdo je podle vašeho názoru... Nejvýznamnější osobností všech časů? Největším vůdcem? Největším učitelem? Tím, kdo pro lidstvo vykonal nejvíce dobra? Tím, kdo žil nejsvatějším životem? 1 /

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje?

Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje? 1 2 Opravdu nás Bůh miluje? Opravdu nás Bůh miluje? Rozpor? Bůh je láska 1. Janova 4,16. Mnozí lidé znají tento text z dopisu učedníka Jana a často bývá také citován v kázáních.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Mezi světovými válkami

Mezi světovými válkami Mezi světovými válkami První světová válka byla velkým mezníkem v lidských dějinách především v Evropě dalekosáhlé změny důsledkem poválečného uspořádání je druhá světová válka Pařížská mírová konference

Více

Otázka: Hilsneriáda. Předmět: Dějepis. Přidal(a): MrLuciprd. Obsah ÚVOD HILSNERIÁDA LEOPOLD HILSNER VRAŽDA MARIE KLÍMOVÉ VRAŽDA ANEŽKY HRŮZOVÉ

Otázka: Hilsneriáda. Předmět: Dějepis. Přidal(a): MrLuciprd. Obsah ÚVOD HILSNERIÁDA LEOPOLD HILSNER VRAŽDA MARIE KLÍMOVÉ VRAŽDA ANEŽKY HRŮZOVÉ Otázka: Hilsneriáda Předmět: Dějepis Přidal(a): MrLuciprd Obsah ÚVOD HILSNERIÁDA LEOPOLD HILSNER VRAŽDA MARIE KLÍMOVÉ VRAŽDA ANEŽKY HRŮZOVÉ SOUDNÍ PROCES KONEC ŽIVOTA LEOPOLDA HILSNERA T.G.MASARYK ANTISEMITISMUS

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Mgr. Blanka Šteindlerová

Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 59 Anotace Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT = Předmět / téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Prezentace stručně seznamuje s příčinami, průběhem

Více

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je

Panovník Ludvík XVI. Manželka Marie Antoinetta (je dcerou Marie Terezie) Rozmařilý a výstřední život, vysoké náklady u dvora Kritika režimu je Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 10. 08. 2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_D_II Ročník: II. Dějepis Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Dějepis Tematický okruh:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Pasteur. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Pasteur. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Pasteur MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_04_19 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na

Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině. Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen

Více

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor Otázka: Revoluční rok 1848 1849 Předmět: Dějepis Přidal(a): Pavla příčiny: - vliv průmyslové revoluce na politiku - rozvoj kapitalismu - odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu - požadavek konstituce

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Po vyhrané bitvě u Sudoměře husité pod velení Jana Žižky vypalují Sezimovo Ústí a v roce 1420 zakládají město Tábor.

Po vyhrané bitvě u Sudoměře husité pod velení Jana Žižky vypalují Sezimovo Ústí a v roce 1420 zakládají město Tábor. Jan Hus byl sice upálen, ale jeho učení se šířilo dále. Lidé se snažili žít podle jeho myšlenek. Začali si říkat husité. K husitství se hlásila část šlechty a měšťanstva, ale nejvíc chudina. Do svého čela

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Deset dní potom, co Ježíš odešel do nebe, apoštolové uslyšeli silné hřmění a prudkou vichřici. Bylo devět hodin dopoledne. Tu se nad hlavou každého z

Deset dní potom, co Ježíš odešel do nebe, apoštolové uslyšeli silné hřmění a prudkou vichřici. Bylo devět hodin dopoledne. Tu se nad hlavou každého z DUCH SVATÝ Když Pán Ježíš vstoupil do nebe, apoštolové se cítili sami, a proto se báli. Ježíš už nebyl mezi nimi. Jednoho dne však, jak slíbil, poslal Ducha svatého. Od té chvíle apoštolové zase měli odvahu.

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 8 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

každý má povinnost poskytnout výpověď před soudem, a to i tehdy, kdyby tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké

každý má povinnost poskytnout výpověď před soudem, a to i tehdy, kdyby tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké Právo 01 Otázka číslo: 1 Zákonodárná moc v České republice náleží: soudům Parlamentu a Senátu Parlamentu Otázka číslo: 2 Právo na soudní a jinou právní ochranu: každý má povinnost poskytnout výpověď před

Více

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Francouzská buržoazní revoluce

Francouzská buržoazní revoluce Francouzská buržoazní revoluce X 28 17:45 1 1/ Vláda Ludvíka XIV. (1643-1715) 2/ Situace za vlády Ludvíka XVI. (1774-1792) - hospodářská situace - příčiny revoluce - počátek revoluce X 28 17:48 2 Vláda

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi?

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi? G Šternberk 1 1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 2. Kdy byl pan Havelka odsouzen a na jak dlouho? 3. Jaký vliv mělo na pana Havelku jeho uvěznění? 4. Vstoupil pan Havelka do

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

Správné porozumění. 1. kapitola. Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají.

Správné porozumění. 1. kapitola. Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají. 1. kapitola Správné porozumění Evangelizace = ti, kteří znají Ježíše, o něm říkají těm, kteří jej neznají. Jsem přesvědčen, že se všichni shodneme na tom, že evangelizace je něco, k čemu jsou křesťané

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina

Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Kořeny soudobých konfliktů - Ukrajina Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní

Více

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho

Tabulka č.1: Počet škol,studentů, profesorů v období 1.republiky. Řádní studenti. Podíl žen z celk. počtu studentů čs.stát.přísluš nosti v % z toho 1.7.Vysoké školy v období 1.republiky ze statistického pohledu Vzhledem k velkému časovému rozsahu je použito řady pramenů a přehledů, vydávaných jednorázově či periodicky dřívějšími orgány státní statistiky

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 8. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární

Více

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY

LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY LIDSKÁ PRÁVA A SVOBODY HISTORIE - STAROVĚK Původem ze zchudlé šlechtické rodiny Zkušenosti z cest do Egypta a na Kypr Athény v krizi Válka s Megarou 594 př.n.l. zvolen archontem Rozsáhlé reformy - rozsáhlá

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

České stavovské povstání

České stavovské povstání České stavovské povstání Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 10. 9. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_ 32_ INOVACE_ 16_D_ Stavovské povstání

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Pracovní list 02 14 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Úkol č. 1: Doplňování Doplň chybějící části textu: 1. Základní práva a svobody občana našeho státu jsou zakotvena v, která je součástí. 2. Stát díky

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Tento článek je polský pohled na válku, kterou se v Evropě snaží rozpoutat USA.

Tento článek je polský pohled na válku, kterou se v Evropě snaží rozpoutat USA. Vyvolání války v Evropě je způsobem, jak si USA upevní pozici světového hegemona. Aneb jak se na mezinárodní situaci dívají obyčejní Poláci. NATO jako fikce! Vyvolání války v Evropě je způsobem, jak si

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

http://www.prezentace-pro-dejepis.freeeee.net Prusko Řád německých rytířů Pohanské Prusy Již v době před naším letopočtem sídlily ve východním Pobaltí baltské kmeny Prusů. Prusové nepřijali křesťanskou

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více