Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик)"

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY KATEDRA SLAVISTIKY V l a s t i m i l S t a n ě k Bakalářská diplomová práce Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик) Vedoucí práce: PhDr. Josef Dohnal, CSc. Brno 2006

2 Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracoval samostatně, použil jsem pouze uvedené prameny a literaturu. V Brně, Vlastimil Staněk 2

3 Rád bych poděkoval svému vedoucímu práce PhDr. Josefu Dohnalovi, CSc. za cenné připomínky k obsahu a formě práce. Dále děkuji prof. PhDr. Ivo Pospíšilovi, DrSc. za odkazy k pramenům a literatuře a Ольге Исаенко za věcné připomínky při psaní ruského resumé. 3

4 I stalo se tolikéž v Ikonii, že vešli 1 do školy Židovské a mluvili tak, že uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství. 2 Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím. 3 I byli tu za dlouhý čas, svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich. 4 I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, jiní s apoštoly. 5 A obořili se i pohané i Židé s knížaty svými, aby jim posměch učinili a kamenovali je 2 1 Pavel s Barnabášem 2 Bible svatá - Skutkové apoštolů, kapitola 14. 4

5 Obsah 1. Úvod... str Rusko židovské vztahy...str Rusko-židovské vztahy od konce 18. století po rok str Kišiněvský pogrom z roku str Chaim Nachman Bjalik... str Život Chaima Nachmana Bjalika... str Sionismus a Chaim Nachman Bjalik... str Dílo Chaima Nachmana Bjalika... str Vladimír Žabotinskij (Владимир Зеев Жаботинский)... str Сказание о погроме... str Závěr... str Резюме... str Přílohy... str Použitá literatura... str. 90 5

6 1. Úvod Židovská ruská literatura na přelomu 19. a 20. století leží částečně zahalena v pomyslné mlze komplikovaných vztahů mezi Rusy a Židy, složitých historických událostí začátku 20. století v Rusku. Z této mlhy vystupuje například jméno Isaaka Babela, který dokázal ve své tvorbě (např. Rudá jízda, Oděské povídky) skloubit právě tyto dějinné skutečnosti s židovským původem; přirozeně své židovství včlenil do textu svých próz. Ale v podstatě zcela skryta zůstává židovská ruská literatura, která nereagovala přímo na revoluční hnutí nebo zůstala za clonou jazykové bariéry. Úkolem této práce bude podívat se na osobnost židovského básníka Chaima Nachmana Bjalika, který patří mezi hlavní osobnosti pomyslné druhé skupiny autorů a pokusit se tak alespoň částečně vnést trochu světla v toto odvětví ruské židovské literatury. Nejdříve si uvedeme několik základních historických faktů, které jsou spojeny se vzájemným soužitím Rusů a Židů. Pokusíme se nahlédnout pod pokličku těchto vztahů, podíváme se, jak velký vliv měly na formování židovské literatury a především Bjalikovy osobnosti. Vzhledem k tomu, že Bjalikovo místo v ruské židovské literatuře je spojeno především s poemou Сказание о погроме, která reagovala na kišiněvský pogrom z roku 1903, řekneme si pár slov přímo i o kišiněvském pogromu. Vytvoříme si tak přesnější představu o historickém kontextu, který Bjalika obklopoval, zároveň formoval a ovlivňoval v napsání poemy. Dále se pokusíme odhalit životní dráhy Chaima Nachmana Bjalika; budeme postupovat chronologicky a budeme se snažit vysledovat, jak život ovlivnil Bjalikovu tvorbu. Tím, že byl dán do výchovy svému dědu, který byl ortodoxního vyznání, dostával se již v mládí do kontaktu s náboženskými knihami. Tato výchova ho v podstatě izolovala od většinové ruské kultury a určila mu jinou cestu. V rámci jeho životní pouti se podíváme také na vztah Bjalika k sionismu a nakonec i na samotný sionismus, který se začal formovat na konci 19. století. Pokusíme se vklínit rusko-židovské vztahy do celoevropského kontextu sionismu. Budeme se snažit nalézt pojítka tohoto vztahu a Bjalikovy tvorby. V kapitole, která se věnuje Bjalikovu dílu, budeme limitováni dostupností materiálů, kterých v současnosti není na našem území mnoho. Ty, která dostupné jsou, jsou povětšinou přímo v hebrejštině. I přesto se budeme snažit chronologicky 6

7 vytyčit základní mezníky jeho tvorby a alespoň na nich se pokusíme odhalit celkový charakter jeho díla. Především kvůli malé dostupnosti materiálů se naše částečně podrobnější zkoumání obrátí přímo k poemě Сказание о погроме, která bude vystupovat jako zástupce Bjalikova díla v další části práce. Pokusíme se o interpretaci a analýzu poemy spíše v její obsahové části, protože budeme pracovat s ruským překladem V. Žabotinského. Vymezíme si převládající obsahové složky a pokusíme se je vklínit do kontextu tradičních představ, spojených s pogromem. Zmíníme se také o Vladimíru Žabotinském, neboť je s Bjalikovou postavou neodlučitelně spjat. Byl to právě on, jehož překlady představily Bjalikovy básně širší ruské veřejnosti a udělaly z něj velkého básníka, o kterém se pochvalně vyjadřoval i Maxim Gorkij. Právě Gorkij napsal: Для меня Бялик - великий поэт, редкое и совершенное воплощение духа своего народа, он - точно Исаия, пророк наиболее любимый мною, и точно богоборец Иов. Как все русские, я плохо знаю литературу евреев, но поскольку я знаю ее, мне кажется, что народ Израиля еще не имел, - по крайней мере на протяжении XIX века, - не создавал поэта такой мощности и красоты. На русском языке стихи Бялика вероятно теряют половину своей силы, образности, но и то, что дают переводы, позволяет чувствовать красоту гневной поэзии Бялика. 3 Žabotinského se pokusíme představit alespoň ve zkratce jako další velkou osobnost židovské ruské literatury té doby. 3 М. Горький, О X.Н.БЯЛИКЕ, in 7

8 2. Rusko-židovské vztahy V úvodu práce považuji za nutné zmínit se alespoň ve zkratce o ruskožidovských vztazích, které mají pochopitelný vliv na židovskou ruskou literaturu. Historie se nikdy nedá oddělit od literatury či kultury a umění vůbec. Dále bych se v této části věnoval poněkud podrobněji kišiněvskému pogromu z roku 1903, který má již přímý vliv na tvorbu Хаимa Нахманa Бяликa. 2.1 Rusko-židovské vztahy od konce 18. století po rok 1905 Naši knihu o rusko-židovských vztazích otevřeme na stránce, na níž se pomalu končí 18. století. Nicméně je jisté, že Židé na území Ruska pronikali již mnohem dříve (například za války Kyjevské Rusi s Chazary v osmém století). Židé se potom do Kyjeva dostávali dalšími různými cestami. Například jako zajatci nebo jako obchodníci s karavanami na cestách západ-východ. Dokonce na sklonku 10. století, v době, kdy měl kníže Vladimír pro Rusy zvolit novou víru, někteří kyjevští učenci doporučovali judaismus. Ale dopadlo ti jinak: Když vyslechl Židy, otázal se, 4 která že země je jim domovem. Jeruzalém, odpověděli kazatelé, ale Hospodin Bůh náš povstal a u hněvu svém nás rozprášil po cizích krajích. A vy, kteří jste se Bohu znelíbili, řekl kníže, vy se osmělujete učit jiné? Nepůjdeme vaší cestou, abychom jako vy neztratili svoji otčinu. 5 Nicméně Židé nebyli v té době (11. století) pronásledováni ani omezováni, podíleli se na obchodní činnosti v Kyjevě, což knížatům přinášelo zisk do jejich pokladny. Zlom nastal na počátku 12. století (1113), kdy na Kyjevský trůn nastupoval Vladimír (Monomach) a kdy v krátkém čase bezvládí vypukl v Kyjevě pogrom na Židy, zapříčiněný pravděpodobně hlavně lichvářstvím Židů. 4 Vladimír 5 N.M. Karamzin, Obrazy z dějin říše ruské, in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

9 Od té doby se Židé na Rusi 6 objevují se střídavými úspěchy ; na některých místech byli vyháněni, jinam zváni a opět vyháněni, jinde vražděni atd. Přijížděli vždy jako obchodníci, od 16. století přijíždělo větší množství polských a českých Židů na Ukrajinu, Bílou Rus a Litvu. Po celou tuto dobu měli ovšem Židé podobné postavení jako ostatní obyvatelé kupeckého stavu a nebyli jim kladeny žádné překážky. Dokonce ani za vlády Petra I., který řekl: Chci u sebe viděti raději osoby z národů mohamedánské a pohanské víry nežli Židy. Ti jsou šejdíři a podvodníci. Já chci zlo vykořeniti, nikoli ploditi; takže se nebudou v Rusku ani usazovati, ani nebudou obchodovati, ať o to jakkoli usilují a ať jakkoli uplácejí mé okolí. 7 I přes toto vyhlášení pochopitelně, jak je to u většiny vyhlášení, která se týkala Židů v tehdejší a i pozdějších dobách, najdeme v blízkém Petrově okruhu židovská jména. Na počátku 18. staletí zůstala situace stejná, Židé byli ruskými cary střídavě zváni a vyhošťováni. Tato oficiální přikázání se, jak už bylo uvedeno výše, většinou v praxi neprojevovala, a tak na ruské území Židé cestovali v samovolném sledu. A to dokonce i za vlády carevny Alžběty, která v roce 1742 vydala nařízení, že se všechny židovské rodiny musí vystěhovat z Ruska, anebo přestoupit na křesťanskou víru, čímž v podstatě navázala na dřívější Evropu a náboženskou netoleranci. Časem však žádanek Židů o pobyt v Rusku přibývalo. A tak Kateřina II. povolila několika významným židovským obchodníkům obsadit území jižního Ruska u Černého a Azovského moře (tzv. Novorusko), které bylo doposud jen řídce obydleno. Nemohla si dovolit otevřít hranice Židům úplně, ač by si to byla přála, protože si v očích veřejnosti potřebovala udržet svou nově nabytou pravoslavnou reputaci. Ale Kateřinu II. dohnal rok 1772, kdy byla k Rusku přidělena část Polska, tedy Bílá Rus a s ní přibližně stotisícové židovské obyvatelstvo a kdy tedy dochází k prvnímu opravdu hlubokému propojení Židů a Rusů. Zajímavé je že Židům se tehdy dostávalo více volnosti, nežli předtím v Polsku. Kateřina II. byla totiž Židům nakloněna, a tak se jejich postavení, co se 6 Na Moskevskou Rus se Židé dostávali pomaleji, i když jim do Moskvy nebyl zakázán vstup. Nicméně za vlády Lžidimitrije se Židé objevovali v Moskvě ve větším počtu, což při nepokojích způsobilo to, že samotný Lžidimitrij byl považován původem za Žida. 7 S. M. Solovjov, Istorija Rossii s drevnějšich vremjon in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

10 týče svobody, dalo srovnávat s tehdejším měšťanstvem. Dochází tak k občanské rovnoprávnosti Židů dříve než ve Francii a v německých státech. Podstatné je říci, že Židé tak měli osobní svobodu, kterou postrádali v té době ruští rolníci; a díky zákonům Kateřiny II. získali Židé i větší obchodní svobodu než ruští kupci a měšťané, kteří byli vázáni na svoje působiště ve městech. Postupem času se ale situace na vesnicích stala komplikovanou, Židé se totiž zaměřili na obchod s lihovinami a jejich prodejem přispívali k šíření (hlavně v Bělorusku) opilství. Lidé kupovali lihoviny za peníze, na dluh, výměnou za hmotné statky. Situace byla tak tíživá, že se vydalo nařízení o vystěhování Židů z vesnic. To se ale prakticky neuskutečnilo, a tak situace zůstala stejná. Židé, tedy alespoň nějaká část, se ovšem pod tímto tlakem rozprchla do velkých vnitrostátních ruských měst (hlavně do Moskvy), což přineslo další komplikace, a negativní odezvy měšťanů z těchto měst. Kateřina byla po zákazu vstupu do měst vnitrozemských gubernií (1791) nucena Židům otevřít další rozlehlé oblasti a dovolit jim obchodovat v Novorusku (Jekatěrinoslavská, Taurická a Chersonká gubernie), kam se křesťanští obchodníci a měšťané stěhovat nesměli. Takže velice komplikovaná situace vypadala asi takto: Židé se stali na venkově problémovými, a proto byli vysídleni do měst (tedy alespoň malá část). I ta ovšem začala ve městech vytvářet komplikace, a tak byla poslána na území již zmíněného Novoruska. (K tomu je nutné doplnit, že asi o dvacet let později po dalším dělení Polska nastanou podobné potíže a Židé se budou z vesnic opět stěhovat do měst /1794/.) A právě tento výnos z roku 1791, který poskytoval židovským obchodníkům oproti křesťanským jisté výhody, se po letech stal základem příštího pásma židovského osídlení, které leželo jako ponurý stín na životě Židů až do revoluce. 8 I přesto se již v tehdejší době začaly ve velkých ruských městech utvářet malé židovské kolonie. Dalšími důležitými daty v rusko-židovských vztazích byly roky 1793 a 1795, kdy došlo k druhému dělení Polska a Rusku tak připadlo téměř půl milionu Židů z Litvy, Podolí a Volyně. Běh dějin jako by se zastavil a vrátil se zpět do roku 1772, protože i tito Židé získali stejná práva jako ti předešlí. Bylo jich ovšem mnohem více. Bylo nutné vyřešit otázku kam s nimi, aby neplodili další komplikace. Novorusko Židy nelákalo, a tak Kateřina v roce 1794 přistoupila k opačnému, již 8 Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, s. 34, Praha, Academia

11 zmíněnému tahu - snažila se Židy vystěhovat z venkova do měst a dát jim dvojnásobnou daň oproti dani křesťanské. Což tedy byla novinka. Zákon ovšem nenašel v tehdejší praxi, jako většina zákonů týkajících se Židů, potřebnou odezvu. V roce 1796 nastoupil na trůn Pavel I., ale jeho hněvivá vláda dopadla pro Židy dobře. Ve vývoji řešení Židovských problémů se nikam nedospělo. I přestože hned v prvních letech Pavlovy vlády vypukl v Minské gubernii v Bělorusku hladomor. Zjistit příčiny a odstranit jejich následky odjel do Běloruska sám senátor Gavriil Romanovič Děržavin. 9 Hrozbu hladomoru vyřešil (na vině stáli polští velkostatkáři, kteří ve spojení s Židy prodávali rolníkům alkohol, a tak je oslabovali; v podstatě bylo obilí používáno na pálení lihu místo na nakrmení hladového rolnického lidu) a dokonce rozpracoval i nápravný postup, jak vyřešit otázku soužití statkářů, Židů a rolníků v tamních oblastech (1800). 10 V roce 1802, rok po zavraždění cara Pavla I., vznikl Výbor pro uspořádání života Židů, jehož členem byl právě i Děržavin. Nicméně díky vlivu kahalů, 11 díky tomu, že se na trůn dostal Alexandr I. a také díky tomu, což je paradoxní, že ve výboru působili tři polští velkostatkáři či magnáti, pro které bylo působení Židů na vsi výhodné, se z Děržavinových rad neuskutečnila ani jedna a problém byl v rámci politických praktik smeten se stolu. Ale i přesto se nakonec Výbor dobral k Ustanovení z roku To ponechalo Židům všechny jejich občanské svobody (je nutné říci, že miliony ruského nevolného rolnictva je neměly), dokonce jim otevřelo cestu na ruské školy, gymnázia a univerzity s tím, že jim budou přiznány patřičné tituly. Od tohoto kroku se očekávalo, že se pak díky znalosti ruského jazyka Židé lépe začlení do společnosti. Dále povolovalo Židům kupovat půdu do vlastního a dědičného vlastnictví atd. Když to shrneme a také jak to říká Еврейская энциклопедия: Ustanovení z roku 1804 patří k aktům plným tolerance. A je pravdou, že omezuje Židy méně než například pruský Reglement z roku Časopis Вестник Европы, tehdy velice populární, 9 Gavriil Romanovič Děržavin ( ) byl ruský básník a politik. Stal se osobním tajemníkem Kateřiny II., hlavně kvůli oslavné ódě na její osobu Felica (1782), později senátorem. Psal poezii v duchu klasicismu a preromantismu, satirické, oslavné a elegické básnické ódy, ale i venkovské idyly a duchovní ódy (Bůh, Vodopád). 10 Gavriil Romanovič Děržavin, Úvaha o odvrácení hladu v Bělorusku a o uspořádání života tamních Židů, in Sočinenija, Petrohrad Kahal (z hebrejského kahila - obec, společenství) byla autonomní organizační forma židovských obcí v Polsku a v ruském pásmu židovského osídlení, pověřená správou obce, soudnictvím a uspořádáním náboženského života Židů. 11

12 napsal. Car Alexandr ví, že vady připisované židovskému národu jsou nutným důsledkem dlouhodobého útlaku, který je tíží už po celá staletí. Jedna otázka ovšem byla vyřešena k nelibosti samotných Židů, delegátů kahalů a židovských spolupracovníků Výboru. Totiž: Nikdo z Židů v žádné vesnici a obci nesmí mít nic pronajato šenk, krčmu nebo zájezdní hostinec, ani pod svým, ani pod cizím jménem, ani v nich prodávat lihoviny, či dokonce v nich bydlet. 12 Všechno židovské obyvatelstvo se mělo do tří let od roku 1808 úplně vystěhovat z venkova. (Toto opatření se chystalo již dříve). Jenomže velké protesty kahalů, které namítaly, že Židé tak přijdou o svůj přirozený způsob obživy (obchod, a vše s ním spojené ), že nejsou zrození k zemědělství (Židé by výhodně dostali neobdělanou půdu v Novorusku a prostor k podnikání s ní spojený), a hlavně Napoleonské války celý odchod pozastavily a vlastně se už nikdy v budoucnu hromadně neuskutečnil, nýbrž jen jako jednotlivá nařízení a na určitých místech. V době války o Židech kolovalo, že jako jediní neprchali před Napoleonovou armádou a že neutrpěli újmu. Druhý pramen zase tvrdí přesný opak, takže je složité zhodnotit chování Židů v této době. Jedno je ovšem jisté, Židé později nadšeně vítali ruské vojsko a Mikuláš I. (budoucí car) si tehdy o nich poznamenal: Je pozoruhodné, že nám v roce 1812 byli důsledně věrní, dokonce nám pomáhali, jak jen mohli, přes všechna smrtelná nebezpečí, která jim hrozila. Dalším důležitým mezníkem byl rok 1814, kdy po připojení středního Polska k Rusku přibylo do počtu zhruba dalších Židů a tíživá situace se tak na vesnicích prohloubila (jde pochopitelně o potíže spojené s alkoholem výrobou i konzumací). V té době měli Židé dokonce v podnájmech pravoslavné chrámy a kostely a vybírali peníze za vstup či za svátost křtu. Nicméně v posledních letech vlády Alexandra I. došlo k celkovému zpřísnění ekonomických i jiných omezení židovské činnosti ( ). Většina těchto nařízení byla pochopitelně spojena s vystěhováním Židů (nebo spíše s pobídkami k vystěhování) do úrodného Novoruska, kde pro ně bylo připraveno přes hektarů půdy a dokonce i sroubené chalupy, přičemž v těchto krajích měla většina obyvatel domy z pěchované hlíny. Tyto pobídky k produktivní činnosti Židů schvalovali tehdy i židovští učenci (Notkin, Levinzon). Výsledky ale byly mizivé, 12 Еврейская энциклопедия, sv. 13, in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

13 což pochopitelně vystěhovaným Židům vyhovovalo, protože tak měli právo své nové bydliště opouštět. Když už přece jen začali Židé hospodařit, tak se jim neurodilo a celý program se začal prodražovat (Židé byli dlouhou dobu docela dobře dotováni státem). Celý tento postup, tuto snahu můžeme s odhlédnutím dějin klasifikovat jako ne zcela zdařilou. Židovský publicista I. G. Oršanskij napsal: Je naprosto přirozené, že jakmile lidé, kteří se sem přestěhovali, aby se věnovali zemědělství, uviděli před sebou rozsáhlé a neobdělané pole výdělečné činnosti, vrhli se na své známé a oblíbené zaměstnání, které jim slibovalo hojnější sklizeň ve městě než to, s jakým mohli počítat jako zemědělci. 13 Také je důležité se zmínit, že v této době, kromě problémů spjatých z vystěhováním a přiměním Židů pracovat v zemědělství, se uvnitř židovské obce začaly objevovat první názory na asimilaci Židů s Rusy. Začaly se objevovat první snahy, které se ubíraly tímto směrem. V té době žilo Židovstvo odděleno bariérou zvyků, obřadů, ale hlavně neznalostí ruského jazyka. Proti této snaze ovšem vystupovaly kahaly, bály se oslabení vlastní moci. A tak se tento proces protáhl co celého 19. a počátku 20. století, kdy už Židé tvořili nepřehlédnutelnou část ruské (a nejen ruské) inteligence. V roce 1825 nastoupil na ruský trůn Mikuláš I. a počínal si vůči Židům velice energicky. Svědčí o tom to, že za jeho vlády byla vydána polovina všech zákonodárných nařízení (Mikuláš do nich osobně zasahoval a řídil je) od roku 1645 do roku Jedním z prvních energických opatření byla panovníkova snaha postavit Židy na úroveň s ruskými obyvateli ve všech povinnostech vůči státu. Šlo především o to zapojit Židy do všeobecné branné povinnosti, která se jich doposud v podstatě netýkala. Pochopitelně to s sebou neslo jistá úskalí především ale nesouhlas kahalů. Nicméně i přes všechny snahy oddálit či zrušit nařízení ze strany židovstva, je přece jen Mikuláš I. v roce 1827 zavedl. 14 Opravdové zavedení v praxi pak s sebou neslo další komplikace. Ať už to bylo úplatkářství, utíkání před povinností a další a další. 13 in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia Od odvodů byli osvobozeni kupci, obyvatelé zemědělských kolonií, mistři cechů, tovární mechanici, rabíni a Židé středoškolského a vysokoškolského vzdělání. 13

14 Také je důležité říci, že problémy spojené s pálením, prodejem a konzumací lihu (vodky) se nijak nezjednodušily. Nicméně je dobré vědět to, co řekl N. S. Leskov: Ve velkoruských guberniích, kde Židé nežijí, je počet souzených za opilství, stejně jako počet trestných činů spáchaných v opilosti, trvale mnohem vyšší než počet podobných případů v pásmu židovského osídlení. 15 Je také zajímavé si uvědomit, že po všech letech neúspěšné snahy přimět Židy k zemědělské práci, se Mikuláš I. nepoučil a pokračoval v této sisyfovské práci dál s ještě většími obtížemi. Zemědělství u Židů překážely nejen samotná nechuť zemědělsky pracovat, ale také náboženské požadavky (na jaře dlouhý Pesah, v září Sukot, který trval dva týdny). Nestarali se o své domy, které tak postupně chátraly; špatně pečovali o dobytek a koně atd. Většina Židů by se ráda věnovala obchodu a to především obchodu s penězi. Ve 40. letech 19. století se na jihozápadě země silně rozvinulo cukrovarnictví a to nemohlo zůstat bez židovské účasti. I když pásmo židovského osídlení tvořilo celkem patnáct gubernií, snažil se Mikuláš I. asimilovat židovské obyvatelstvo do ruského. Používal nicméně metody, které byly ne zcela vhodné. Ať už to byla násilná snaha o židovské zemědělství, branná povinnost, která byla těžší než u Rusů, či školství. Všechny tyto marné pokusy dokazovaly, jak vládcové Ruska nebyli schopni pochopit, jak těžké je židovské dědictví. Důležitým datem je rok 1843, kdy Mikuláš I. vyvíjel úsilí vystěhovat Židy z pohraničí kvůli pašeráctví. Tahle okolnost nicméně není tou hlavní, od tohoto roku můžeme datovat začátek éry, kdy evropské Židovstvo vystupuje na obhajobu Židovstva ruského. Mikuláš se dál snažil začlenit Židy do ruské společnosti (nenechal se odradit svými polovičatými úspěchy), a tak vydal nařízení z roku 1840 (respektive 1846). Jeho cílem bylo: 1) zrušit kahal; 2) zřídit všeobecné vzdělávací školy pro Židy; 3)zavést instituci gubernálních rabínů; 4) usadit Židy na státních pozemcích za účelem zemědělské činnosti; 5) roztřídit je na stavy (podle majetku a obchodní 15 in Alexandr Solženicin, Dvě stě let po spolu, ve 2 knihách, sv. 1, Praha, Academia

15 praxe); 6) zakázat Židům nosit šosatý oděv. Největší bouři, kromě zrušení kahalu, vyvolalo roztřídění do stavů (něco podobného mimochodem navrhovaly kahaly na počátku 19. století), ale k tomu nakonec nedošlo, protože car Mikuláš I. v únoru roku 1855 náhle umřel. Carova smrt vlastně přinesla Židům vysvobození z těžkých dob (podobně jako později smrt Stalina). Tímto skončilo prvních šedesát let masového pobytu Židů v Rusku. Tento komplikovaný proces ale zastihl tehdejší ruskou administrativu nepřipravenou ani co do úrovně, ani co do prozíravosti. Nicméně označovat ruské panovníky za pronásledovatele Židů by znamenalo zkreslovat jejich záměry a přeceňovat jejich schopnosti. Hned jakmile nastoupil na trůn Alexandr II., byla před něj postavena židovská otázka. A to všechno v době Krymské války ( Pařížský mír). Alexandr II. manifestem z roku 1856 srovnal brannou povinnost pro Židy a Rusy (čímž v podstatě nadobro ukončil úsilí přimět Židy k zemědělství. Více viz níže). Car měl obecně snahu řešit otázky židovského soužití řečeno co nejobecněji pro Židy příznivě. V té době padaly dokonce návrhy, aby Židé byli zrovnoprávněni úplně, což přece jen nebylo možné. Nicméně pozvolný přechod k rovnoprávnosti se přesto uskutečňoval a Židům se tak dostávalo výhod na obchodním poli, také na půdě vzdělání (týkalo se to především vzdělání a zaměstnání spojených s lékařstvím a advokacií). 16 Židé se stěhují do velkých měst, což bylo zakázáno, část z nich pracuje ve státní správě. Ale těžkým zásahem pro ně byl rok 1861, kdy Alexandr II. zrušil nevolnictví. Díky náhlé volnosti rolníků přišli Židé o svůj současný rozdíl v osobní svobodě a také o velice výhodnou pracovní sílu. Všechny tyto změny (jak pro Židy výhodné tak nevýhodné) znamenaly, že se židovské obyvatelstvo začalo chtě nechtě sbližovat s obyvatelstvem křesťanským, ruským. Na tomto místě je důležité zmínit se o tom, že za vlády Alexandra II. se zcela zhroutila snaha přimět Židy k zemědělství. Po všech těch letech, kdy pro ně zemědělství znamenalo možnost úniku před brannou povinností (viz nařízení Mikuláše I. z roku 1827), již pro ně nemělo smysl. 16 Do té doby byla volná místa na vysokých školách pro Židy dosti limitována. Teď se situace přece jen zlepšila. 15

16 Co se týče školství: v tomto období se pro Židy otevíralo více možností. Pro děti židovských obchodníků a židovských čestných občanů byla výuka ve všeobecných státních školách prohlášena za povinnou. Nicméně Židé měli ze státních škol stále jisté obavy (báli se hlavně odklonu svých dětí od židovské víry). Radikální zlom přišel až v roce 1874, kdy vyšel nový branný řád, jenž poskytoval úlevy osobám se vzděláním. Díky tomuto obrovskému přílivu se rapidně zvýšil také počet diplomované židovské inteligence (týkalo se to ovšem stále především jen židovské buržoazie). Obyčejný ruský Žid zůstával v podstatě stále separován v pásmu židovského osídlení a neměl vlastně ani potřebu mluvit rusky. Do poloviny 19. století dokonce i vzdělaní Židé, až na malé výjimky, neuměli rusky a neznali ruskou literaturu. Zato uměli výborně německy. Místo Puškina a Lermontova znali Goetha a Schillera. V 60. letech se směr začal pomalu obracet k ruštině a spousta vzdělaných Židů pochopila, jak je pro židovský národ ruština důležitá. Důkazem toho byl například vznik rusky psaného židovského časopisu Рассвет (Rozbřesk). Vycházel sice pouze v letech v Oděse (později od roku v Petrohradě, kde byl však jinak tematicky koncipován), kde bylo tehdy židovské centrum, ale nelze mu upřít osvětovou snahu vzbudit v Židech lásku k ruské vlasti. 17 V 70. letech židovská publicistika stále více ožívá a s ní přichází i rozvoj židovské literatury vůbec. Zpočátku vycházela v hebrejštině, potom v jidiš a nakonec i v ruštině. Asimilace Židovstva mezi Rusy (konkrétně mezi ruskou inteligenci) se započala a zdála se již být nevyhnutelnou. Dobrým příkladem byla právě Oděsa, kde vztahy mezi Židy a ruskou vzdělaností byly více než dobré. Přesto je nutné dodat, že v částech trvalého židovského osídlení byla situace zjednodušeně řečeno komplikovanější. Na konci 70. a na počátku 80. let se okolnosti vyvíjely pro židovský národ více než příznivě a naděje na získání úplné rovnoprávnosti velice vzrostly. Rovnoprávnost byla doslova na spadnutí. Jenomže v této chvíli (konkrétně 1. března 1881), pro Židy tak výhodné, zavraždili narodovolci cara Alexandra II. a běh liberálních procesů byl zastaven. 17 Židovské časopisy psané v jidiš jej považovaly za příliš radikální. 16

17 Po smrti Alexandra II. narodovolci očekávali, že nastane nějaký výbuch, že nastane všeruská rolnická revoluce. Jenomže nastalo úplně něco jiného (s čímž narodovolci nepočítali): přišly pogromy na Židy v Novorusku a na Ukrajině ( ). K prvnímu došlo už 15. dubna v Jelizavetgradu. Pogromy potom pokračovaly v Kišiněvě, Kyjevě, Oděse a dalších městech. Židovské obyvatelstvo bylo přesvědčeno, že všechny pogromy jsou podněcovány vládou, což nebylo nikdy skutečně prokázáno. Většina studií ve 20. století poukazuje spíše na spíše opak. Další křečovitostí spojenou s touto dobou je, že v tehdejších materiálech se objevují různé údaje zraněných, zabitých a znásilněných. Celá tato doba (po zavraždění cara) je nasáklá lživými domněnkami, které vrhají na tak zlé období ještě temnější stín. Zůstává otázka, proč pogromy vznikly. Pokud tedy vypustíme účast vlády a nového cara. Po smrti Alexandra II. nastalo zvláštní období. I když bylo v minulosti zavražděno carů více, tak se o tom převážně nevědělo. Ale tento atentát byl až příliš veřejný a v lidech vyvolal jisté napětí, které se mohlo ventilovat různě (vědělo se obecně, že Židé byli vždy proti carovi, i když Alexandr II. patřil k těm, kteří židovskou otázku řešili shovívavě). Gleb Uspenskij zase napsal: Židé byli zbiti především proto, protože parazitovali na cizí bídě a cizí práci a že si nevydělávali na chléb vlastníma rukama Někteří prostí lidé byli dokonce přesvědčeni, že nic protizákonného nečiní, protože věřili v existenci carova rozkazu, který jim povoluje (nebo dokonce předpisuje) ničit židovský majetek. Připomeňme, že takový rozkaz nebyl přes všechnu snahu nikdy nalezen. Nicméně dochovalo se několik revolučních letáků strany Народная воля: Kdo si zabral plno polností, lesů a hospod? Židáci. Koho mužik prosí, často i s pláčem, aby mohl jít na své pole? Židáka. Ať se člověk podívá kamkoli, ať chce podniknout cokoli, všude jsou židáci. Židák člověku nedává, okrádá ho, pije mu krev Ve snaze pochopit a zabránit dalším represím, vznikl další (v pořadí již devátý) výbor o Židech, který měl znovu židovskou otázku soužití vyřešit. Výbor se opět vracel k potřebě vystěhovat Židy z vesnic. Nakonec se stanovil zákaz jen na stěhování nových Židů do vesnic ( ), ale i přesto se Židé cítili ukřivděni. V první polovině 80. let se kvůli stížnostem procentuálně omezil vstup Židů na vysoké školy (Židé měli tvořit od 5 % do 10 % přijímaného studentstva). 17

18 Je jasné, že vzniklé okolnosti nepřispěly k pokračování asimilace Židů a Rusů, spíše naopak. V těchto letech docházelo dokonce k hojné židovské emigraci jak do ciziny tak vnitrostátně. Ale paradoxně se Židé stěhovali tam, kde byla menší židovská konkurenční základna i přestože to byly oblasti, kde právě proběhly či probíhaly pogromy. V problému vraždy Alexandra II. je potřeba se vrátit do 70. let, kdy se v Rusku začínalo vyvíjet židovské revoluční hnutí, které se dále pak velkou měrou podílelo na revolučních činnostech v Rusku vůbec. Jeho největším organizátorem v počátcích byl Mark Natanson. Důležité je vědět, že většina židovských revolucionářů neměla potřebu bojovat z příčiny své vlastní chudoby. Skoro všichni pocházeli ze zámožných rodin. Židovští revolucionáři si prošli cestou nihilismu, cestou společných kroků s ruským osvobozeným hnutím. Snažili se dostávat mezi obyčejný lid (což bylo z pozice Žida velice obtížné) a svými slabými silami vyvolat revoluci. Nutno dodat, že si spousta mladých Židů za tuto činnost odseděla svá nejlepší léta ve vězení a psychicky se zhroutila. Někteří zase v 80. letech opustili Rusko, které tak vehementně obhajovali. Většina z nich se pak v cizině ujala a vydobyla si vysoké posty jak ve vědě, tak v politice. To jenom dokazuje, kolik talentovaných lidí mezi nimi bylo. Jistá část pochopitelně setrvala a zapojovala se dál do celoruského revolučního hnutí (samostatné židovské skupiny se nesetkaly s očekávaným ohlasem). Někteří z nich byli dokonce v hlavní skupině (teroristické), která zosnovala již zmíněný úspěšný atentát na cara Alexandra II. Jak plynula desetiletí, objevuje se v revolučním hnutí stále více a více židovských jmen a jejich úloha stoupá a sílí (Židé údajně tvořili čtvrtinu až třetinu složek všech revolučních seskupení). Pracovali ve snaze o rovnoprávnost celého židovstva. V roce 1879 vznikl Bund židovská sociálně demokratická strana, která se postupně odpoutávala od myšlenek Sociálně demokratické dělnické strany Ruska (SDDSR, která vznikla o půl roku později). Bund se víc a víc snažil hájit převážně židovské zájmy, které žily v danou chvíli částečně odděleně s těmi ruskými. Jednu dobu sice Bund a SDDSR pracovaly společně, nicméně po druhém sjezdu z roku 1903 se nadobro rozešly. V roce 1905 byl Bund nejsilnější a nejlépe fungující sociálně demokratickou stranu v Rusku. 18

19 Ale i přesto, že se Bund nedokázal shodnout s SDDSR, vypadal v očích širšího židovstva málo pro-židovský. Začínal pomalu nalézat konkurenci v sionistických hnutích (levicově sionistická strana Po alej Cijon = Pracující Sion, Socialistická židovská dělnická strana / není jasné nakolik tahle strana byla sionistická, nicméně byla také konkurencí Bundu /, Bnej Moše = Synové Mojžíšovi). Krátce k sionismu: 18 hlavní myšlenkou, ať západoevropského či ruského, bylo vytvoření samostatného židovského státu kdekoli na Zemi. Všichni (sionisté) toužili po Palestině. Sionistům byla dokonce nabídnuta Anglií Uganda. Postupem času začaly vznikat i rozpory uvnitř sionismu a bylo jasné, že problém bude neřešitelný, protože osídlení Palestiny s sebou neslo porážku Turecka a vyřešení arabského problému. A k tomu sionisté potřebovali opravdu silné spojence, kteří v té době nepřicházeli. Alexandr III., který vystřídal na trůnu Alexandra II., váhal v řešení židovské otázky až do roku 1887, kdy konečně jednoznačně dospěl k rozhodnutí, že oslabí ruské Židy omezením občanských a politických práv. Tuto politiku vedl po celé své funkční období až do své smrti. Prvním takovým opatřením bylo stanovení limitu v přijímání Židů na gymnázia a vysoké školy (některé školy byly pro Židy uzavřeny úplně), které volně navázalo na praxi z první poloviny 80. let. Toto opatření přišlo právě v době, kdy si ruský židovský národ (stejně jako o něco později celá Evropa) začal uvědomovat, jak je vzdělání důležité i pro osoby z nižších vrstev společnosti. Záměrem vlády byol pochopitelně omezit revoluční vývoj na školách (Židé byli v revoluční činnosti velice aktivní, to už víme). Pro mladé Židy, kteří prokazovali schopnosti a píli, to bylo velice nespravedlivé. Nicméně je dlužno říci, že některé školy normy nezaváděly. Řada Židů v té době také začíná studovat v zahraničí. Spousta z nich i přes všechna omezení pak pracovala v lékařské sféře či advokacii. V roce 1892 byla omezena práva Židů podílet se na komunální politice, což bylo pro Židy, kteří si vydobyli vysoké pozice, velice kruté. Systém různých protižidovských opatření a jiných nařízení týkajících se Židů za vlády Alexandra III. rozrůstal a způsoboval tak čím dál tím složitější orientaci 18 Více viz níže. 19

20 v sobě samotném. Komplikovaná přehlednost napomáhala v porušování těchto nařízení, která si mnohdy i protiřečila. Důležité je vědět, že veškerá omezení a nařízení vůči Židům nebyla motivována čistě rasově, ale především ekonomickými důvody. Ekonomická potence Židů na přelomu 19. a 20. století byla velice silná, což vyvolávalo v ruské veřejnosti jisté obavy. To v podstatě potvrzuje i nařízení z roku 1896, kdy byl ustanoven státní monopol na lihovarnictví (lihovary patřily i Rusům a nejen Židům). Byla to pochopitelně pro židovskou ekonomiku velká rána, i když se Židé v té době věnovali kromě lihovarnictví i pronájmu svých půd a pozemků, dále obchodu s obilím, dřevem, cukrovou řepou atd. Díky této bohaté obchodní činnosti a přece jen širšímu zapojování se Židů do běhu společnosti se na počátku 20. století stalo pásmo židovského osídlení v podstatě přežitkem. Židé se již bez obtíží mohli včleňovat do důležitých odvětví národního života. I přesto však stále rozdmýchávalo plamen protivládních emocí u Židů a stejně tak i v očích západu. 19 Počátek 20. století i přes všechna nařízení a poučky byl přece jenom dobou obrody ruských Židů; spousta z nich studovala v Petrohradě a zapojovala se do kulturního dění. Před ruskými Židy se v té době otevíralo nejméně šest cest, kterými mohly vést jejich kroky (některé se ovšem vzájemně téměř vylučovaly): - uchovat se v ortodoxním židovství a izolaci, jako tomu bylo po staletí (to bylo ovšem nepopulární) - asimilovat se - bojovat za kulturní a národnostní autonomii a aktivní existenci ruských Židů jako separované skupiny - emigrovat - přidat se k sionismu - přidat se k revoluci Na přelomu 19. a 20. století vznikla spousta vlastních židovských organizací, které podporovaly Židy ve studiích, zaměstnání, umění a literatuře 20 a dokonce i v emigraci. Emigraci ruských Židů vláda schvalovala, což spousta západoevropských 19 Na počátku 20. století čítalo ruské Židovstvo zhruba polovinu Židovstva na celém světě. A proto se oči evropské veřejnosti, která se židovskou otázkou zabývala, obracely právě tam. 20 V té době se psalo pouze rusky nebo v jidiš, hebrejština se pomalu ale jistě vytrácela. 20

21 zemí (především Anglie, která byla mezizastávkou židovských cest) a Amerika hodnotily velice negativně. I židovská ruská inteligence emigraci odsuzovala, považovala ji za útěk před úkoly a údělem svého národa v Rusku. Na konci 19. století, hlavně kvůli rokům 1881 a 1882, kdy probíhaly pogromy, se pozastavil proces chtěné asimilace. I přesto však pokračoval především ve městech dál nevnuceným přirozeným způsobem, kdy se židovská veřejnost začleňovala bez ztráty svého židovství. S touto postupnou renesancí židovského národa se ale nadouvala vlna antisemitismu, která se od 70. let přehnala přes Evropu. Na západě byl antisemitismus čistě rasového podtextu. V Rusku tomu tak nebylo zcela (zde měl spíše charakter ekonomicko- sociální). Podle Židů byl antisemitismus zakořeněn ne v obyčejném rolnickém obyvatelstvu, ale v samotné ruské vládě, carovi a v systému samoděržaví; a právě odtud se pak kolportoval mezi lid. Je tedy naprosto jasné, proč byli Židé tak hojně zastoupeni v revolučních hnutích. V Rusku se antisemitismus projevil především v podobě pogromů, ať to byly ty z let 1881 a 1882 anebo na počátku 20. století. Pogrom, který měl největší dopad na vývoj v Rusku, byl pogrom v Kišiněvě z roku 1903 (o něm podrobněji viz níže). Důležité bylo, že se po kišiněvském pogromu odvrátila od Ruska evropská veřejnost. V tamních novinách se psalo, že pogrom byl inscenován carem a vládou (což nikdy nebylo dokázáno, fakta hovoří spíše o opaku). Tato situace přišla právě nevhod, protože Rusko vstoupilo do války s Japonskem a potřebovalo nutně peníze. Jenomže většina evropských bankéřů, byli Židé a nesouhlasili s půjčkou pro zemi, kde se porušují lidské svobody. 21 Vláda se tedy začala snažit všemožně vycházet Židům vstříc, ale již bylo pozdě. Slabé ústupky nestačily ani Židům ani Evropě. Po prohrané válce s Japonskem Židé vycítili, že by konečně mohli oslabenou vládu přesvědčit a získat rovnoprávnost. Někteří dokonce mluvili i o plnoprávnosti tzn. kromě rovnoprávnosti i o národnostní autonomii. I sionisté opustili svou myšlenku Palestiny a obrátili svoje síly k boji na ruské půdě. Kolem roku 1904 se židovská mládež začala vracet k anarchistickým hnutím. Spolupracovali s již zaběhlým Bundem a jinými organizacemi. Snažili se přesvědčit dělníky, že je nutné vyjít do ulic a bojovat za svou svobodu. Židé opravdu byli hlavními strůjci revoluce, která proběhla v roce Po Petrohradu to byly 21 Revoluční židovské organizace jako Bund a Po alej Cijon byly naopak financovány velice dobře. 21

22 především Kyjev a Oděsa, kde se Židé snažili vyjít do ulic a hanobením carova portrétu a vlastně celého samoděržaví i vlády chtěli získat obyčejné lidi pro revoluci. V Oděse k tomu v létě přispěl i křižník Potěmkin, ale hlavní revoluční akce proběhly v říjnu. Nicméně židovská revoluční mládež se vysmívala tomu, co ještě u lidí zůstávalo svatým. A tak pogromy na sebe nenechaly dlouho čekat. Jak v Kyjevě tak v Oděse. 22 Zvláště ten oděský byl velice krutý, bylo při něm zabito kolem 400 Židů a 100 pogromistů a svou surovostí překonal pogrom v Kišiněvě z roku vydal car Mikuláš II. manifest, který začal novou éru ruských dějin éru dumské, tj. parlamentní monarchie. Nicméně Bund a leninovci bojkotovali hned první volby. Ale snad právě kvůli vzniku dumy, i když se část dělnické masy nechala strhnout (většinou židovská část) revolučními myšlenkami, revoluce vyšuměla kolem roku 1907 do prázdna. Co přinesla revoluce z roku 1905 samotnému Židovstvu? Do jisté míry se jim dostalo politické rovnoprávnosti (na tu občanskou si ještě museli počkat). Ale na druhé straně, tím, že se Židé vehementně revoluce účastnili, je s ní teď všichni ztotožňovali a na mnoha místech planula k Židům otevřená nenávist. Nepřímým důkazem je zvýšená židovská emigrace po roce Na konci je důležité zmínit, že pravoslavné duchovenstvo, které kdysi mělo obrovskou moc pohnout masami a zabránit tak krutostem, bylo v této době zcela v područí vlády a cara a jevilo se bezmocné. Je těžké hledat příčiny revolucí a pogromů. Je těžké hledat ty hluboké příčiny. Alexandr Solženicyn na konci jedné kapitoly své knihy Dvě stě let pospolu píše: Byly to právě naše ruské slabosti, co poznamenalo naše smutné dějiny - od nesmyslného Nikonova rozkolu, krutých Petrových výstřelků a zvráceností přes mdlobu národa za popetrovských zvratů, věčné plýtvání ruskými silami na okrajové, cizí úkoly, odvěkou nadutost šlechty a byrokratickou zkostnatělost po celé 19. století. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že jsme nechali naše rolnictvo po staletí živořit. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že pyšný a krutý Petrohrad rdousil laskavou maloruskou kulturu. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že se čtyři 22 V revolučním roce 1905 proběhly pogromy v menší míře skoro ve všech velkých i menších městech v pásmu židovského osídlení i mimo ně. Židé a tisk na západě byli přesvědčeni, že jsou pogromy inscenované vládou a tajnou policií. Což, jak už jsme zmiňovali výše u jiných pogromů, nebylo nikdy dokázáno a nebylo by to i chytré, aby ruská vláda, která se na západě snažila získat finanční injekce od zámožných většinou židovských bankéřů, sama inscenovala pogromy na Židy. 22

23 ministerstva nemohla dohodnout, kterému z nich patří určitá záležitost, a celá léta si ji přehazovala jako horký brambor, a všude vždycky od zástupce vedoucího odboru až k ministrovi. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že naši panovníci jeden vedle druhého neměli pochopení pro tempo světového vývoje a pro skutečné požadavky doby. Kdybychom si byli uchovali duchovní čistotu a pevnost, jaká kdysi vyzařovala ze Sergije Radoněžského, nemuseli bychom se bát žádných spiknutí a intrik. Ne, není pravda, že Židé udělali revoluci z roku 1905 nebo z roku 1917, a stejně tak ji neudělal žádný jiný národ jako celek. A zrovna tak ani Rusové, ani Ukrajinci jako celek, jako národ, nedělali žádné židovské pogromy. Rádi bychom se všichni při vzpomínce na revoluci zřekli svých odštěpenců. Byli to prý nežidovští Židé nebo to byli internacionalisté, a ne Rusové. Ale žádný národ se nemůže zříci odpovědnosti za své příslušníky. My jako národ přispíváme k jejich výchově. ( ) Úloha malého, ale energického židovského národa v dlouhých a košatých světových dějinách je nezpochybnitelná, silná, trvalá, a dokonce slavná. I v dějinách ruských. Pro nás pro všechny však zůstává historickou hádankou. A pro Židy také. Toto zvláštní poslání jim však rozhodně nepřináší štěstí. 23 Rokem 1905 ukončíme naše putování rusko-židovskými vztahy, i když se před námi rýsují období před první světovou válkou, první světová válka, revoluce v roce 1917, doba bolševiků, druhá světová válka, atd. Přesto pro naši práci bohatě stačí srozumění s vývojem rusko-židovských vztahů do tohoto roku. Za mezník budeme považovat revoluční snahy, pogromy s nimi spojené a Mikulášův manifest ze , kdy omezil svoji absolutní moc a nastolil tak parlamentní monarchii. Židovská otázka se tak vyvíjí za částečně jiných okolností. 23 A. Solženicyn, Dvě stě let pospolu, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech , Akademia, Praha, 2004, s

24 2.1.1 Kišiněvský pogrom z roku 1903 Kišiněvský pogrom je důležité si vymezit rokem, protože pogromů v Kišiněvě proběhlo více, ať už to bylo v letech 1881, 1882 nebo později v revolučním roce Náš kišiněvský pogrom začal 6. dubna 1903, což byl poslední den židovských a první den pravoslavných Velikonoc (spojení s Velikonocemi je bohužel během pogromů častější). Také je důležité vědět, že v Kišiněvě žilo zhruba Židů, Moldavanů a 8000 Rusů. Přitom právě Moldavané byli hlavními násilníky. Pogrom visel ve vzduchu už čtrnáct dní před svátky, kolovaly zvěsti, že se to Židům o svátcích nandá a dokonce i list Bessarabec uveřejňoval protižidovské články. Nicméně policie tomu všemu nepřikládala větší význam a doplnila hlídky obvyklými způsoby. 6. dubna odpoledne začali najednou kluci házet kameny do židovských oken, potom se přidali i dospělí. Policie se chovala jako po celý kišiněvský pogrom zmateně a neenergicky. Naštěstí se vlna bouře na noc utišila a kromě hmotných škod nebyl 6. dubna z Židů nikdo zraněn. Avšak od rána 7. dubna se křesťanské obyvatelstvo začalo shromažďovat a dotíralo na Židy. Na druhou stranu se i Židé sjednotili v téměř stočlenný dav vyzbrojený holemi a někdy i střelnými zbraněmi na svoji obranu. Zvěsti o násilnostech se nesly městem jako požár. Zbili pokračovalo dál jako zabili a to provokovalo křesťanský lid. Tvořily se malé skupinky na okrajích města, které rabovaly a ničily židovský majetek. Odpoledne se násilnosti vystupňovaly a objevovala se první zranění a dokonce i mrtví. Policie, která prakticky neměla systematické vedení, nebyla schopna krutostem zabránit, to v židovských obyvatelích vzbuzovalo pocit, že je všechno pod jejím vedením, či vedeno z ještě vyšších míst. Vyděšené Židovstvo se začalo bránit střelnými zbraněmi, což podněcovalo vzbouřený dav k ještě větším násilnostem. Kolem čtvrté odpoledne konečně dostala volnou ruku armáda a především díky ní pogrom pozdě večer skončil. 24

25 Kromě lidské tragédie, která čítala 42 mrtvých z toho 38 Židů, 462 raněných, 1350 vyrabovaných domů (v podstatě necelá třetina domů v celém tehdejším Kišiněvě), z toho kolem 500 židovských krámků, a 816 zatčených, nesl s sebou kišiněvský pogrom ještě jednu skutečnost. Byl zneužit k tomu, aby bylo Rusko jednou pro vždy ocejchováno. Každá lidská tragédie, každé neštěstí či smrt se hodila jako prostředek útoku na carskou vládu. I když veškerá vyšetřování, předběžná i ta pozdější, potvrdila, že pogrom nebyl předem naplánován (když pomineme nenávistný duch, který byl zmíněn v úvodu), tak Kancelář pro obhajobu Židů v Petrohradě ihned přisoudila všechna zvěrstva plánům tajné policie nebo dokonce samotného ministra vnitra Pleveho. Kancelář dokonce poslala do Kišiněva svého advokáta, který zjistil, že hlavním viníkem a organizátorem pogromu byl velitel kišiněvské tajné policie. Což funkčně nebylo možné. A důležitý materiál s důkazy nebyl nikdy zveřejněn. To jenom potvrzuje snahu Židů zdiskreditovat vládu či její organizaci. Měsíc po pogromu se rozjela tisková kampaň nejen v ruském, ale i evropském a americkém tisku. Hystericky se psalo o vraždách žen a nemluvňat, o mnoha znásilněních nedospělých děvčátek a žen. Židům se vyřezávaly jazyky, do hlavy tloukly hřebíky atd. To ovšem vyvrací všechny protokoly z pitevní prohlídky těl. Žádné stopy po mučení či hanobení těl nebyly nalezeny. Téměř všichni postižení byli muži a až na výjimky dospělí. Na znásilnění byly podány tři stížnosti, jen dvě se dostaly k vyšetřování a žádné se nepotvrdilo. Jenomže západní veřejnost slepě věřila tisku a považovala hrůzy vepsané do článku za pravdu. Vinu na tom ovšem nese i zkostnatělá ruská vláda, která neměla snahu tyto lživé fámy vyvracet. Jediné, co dokázala, bylo, že zakázala tisku o pogromu psát, což západ ještě více pobouřilo. Pro ruské radikály byl tento pogrom přímo terno v jejich boji. Avšak obvinění velitele kišiněvské tajné policie se zdálo být málo, a tak se náhle šest týdnů po pogromu našel tajný dopis, který ministr vnitra Pleve posílal gubernátorovi a ve kterém naznačoval, že se má nepokojům dát volný průběh. 24 Byl ihned otisknut v Timesech, respektive, zde spatřil světlo světa úplně. Jenomže ruská vláda nedokázala tento rádoby bezvýznamný, fakty neověřený článek dementovat. Vůbec celá práce carského aparátu v této kauze se podobala dětské naivitě. V Americe se psalo o 24 Veškeré pozdější výzkumy tento dopis nenalezly v archivech ani v Petrohradě ani v Kišinevě a nebyly o něm zmínky ani v příchozí a výchozí poště. A většina historických okolností poukazuje na to, že se jedná jednoznačně o falzifikát. 25

26 země. 25 Právě proto se stal cílem našeho sledování. Rusku jako o Sodomě a Gomoře. Dokonce i spousta uvážlivých vzdělaných Židů se nechala strhnout atmosférou těchto dní. Na podzim roku 1903 proběhl soudní proces, kde bylo z 816 zatčených 250 zproštěno obžaloby. Ostatní dostali tresty úměrné svým přestupkům. Za nejtěžší přečiny byli viníci odsouzeni až na sedm let nucených prací. Nedošlo k žádným průtahům. Na závěr citace: Pro ruskou carskou vládu znamenal kišiněvský pogrom poučení: stát, který připustí takové krveprolití, je hanebně bezprávným státem. Toto poučení však mohlo být jasné i bez zlovolných falzifikátů, i bez nánosu lživých barev. Proč nestačila pouhá pravda o kišiněvském pogromu? Nejspíš proto, že v zrcadle pravdy by vláda vypadala taková, jaká skutečně byla - konzervativní utlačovatelka Židů, i když nejistá a nedůsledná. Kdežto s pomocí této lži byla prezentována jako jejich obratná, velmi sebevědomá a nesmírné zlá pronásledovatelka. Takový nepřítel si zasloužil jedině smrt. Ruská vláda, která na mezinárodní scéně hrála už dlouho podřadnou roli, ani tehdy, ani později nepochopila, jak nesmírnou porážku zde utrpěla. Tento pogrom poznamenal nesmazatelnou skvrnou celé ruské dějiny, celkový obraz Ruska ve světě a jeho černý odlesk předznamenal a uspíšil všechny blížící se otřesy naší 25 A. Solženicyn, Dvě stě let pospolu, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech , Akademia, Praha, 2004, s

27 3. Chaim Nachman Bjalik (Хаим Нахман Бялик) V druhé části práce se budeme věnovat postavě židovského básníka, prozaika překladatele Хаимa Нахманa Бяликa, který patří k nejvýznamnějším osobnostem židovské literatury na rozmezí 19. a 20. století. Pokusíme se objasnit jeho životní a uměleckou pouť, dále se podíváme na jeho vztah k politickému dění a vztah k sionismu. Dalším úkolem této části bude podívat se alespoň ve zkratce na postavu Владимирa (Зеевa) Жаботинскoго jako na jednoho z prvních překladatelů Bjalika. Jádrem druhé části bude snaha se podrobněji podívat na poemu Сказание о погроме, které je tematicky svázána právě s kišiněvským pogromem. Nutné je ale říci, že obsažnost této části bude přímo úměrná obsažnosti materiálů, které jsou v tuto chvíli o Bjalikovi k dispozici jak online tak knižně; a těch není mnoho. 3.1 Život Chaima Nachmana Bjalika Chaim Nachman Bjalik se podle většiny pramenů narodil 9. ledna 1873, ovšem krátká, nová studie, která je uvedena v poznámkách pod čarou uvádí datum jiné. 26 Není to pochopitelně úplně důležité, ale alespoň nám to pro ukázku dokazuje, jak obtížné bude vysledovat životní kroky Chaima Nachmana Bjalika. 26 Когда родился Бялик? Казалось бы получить ответ на этот вопрос очень просто, ведь Хаим Нахман Бялик классик ивритской литературы, величайший поэт еврейского национального возрождения. Следует заглянуть в энциклопедии, прочитать биографии, публикуемые, как правило, в предисловии к его многочисленным изданиям, и всё станет ясно. Однако не всё так просто. В большинстве случаев из прижизненных изданий мы узнаем, что Бялик родился в 1873 году, иногда годом рождения указан 1874 год и лишь в некоторых более поздних изданиях (Британская Энциклопедия, БСЭ и т.д.) указана точная дата 9 января 1873 года. 27

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 8. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec leden TÉMATA Tematický okruh: Třicetiletá válka

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.

PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY doplnění pro práci v hodině Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní

Více

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války.

Anotace: Tato prezentace slouží k motivaci ke studiu dějin první světové války. Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.

Judaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael. Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660

1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 1642 1648 Boj mezi králem a parlamentem Anglická revoluce 1640-1660 Puritáni čistí, vzorem kalvinismus cílem očista anglikánské církve od katolicismu prostý oděv, vlasy nakrátko kulaté hlavy, morálka,

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_5 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Císařovna Marie Terezie

Císařovna Marie Terezie Císařovna Marie Terezie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_08 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Mgr. Gabriela

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 JAN HUS Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_20 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

OSOBNOSTI VELKÉ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE

OSOBNOSTI VELKÉ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE OSOBNOSTI VELKÉ FRANCOUZSKÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_ Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012 VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE 4. TŘÍDA Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/6_338 11. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky Velkomoravské říše a jejími panovníky Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013

PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 Severočeské muzeum v Liberci 13. 9. 31. 12. 2013 PRACOVNÍ LISTY K VÝSTAVĚ Určeno pro 2. stupeň ZŠ a střední školy. Součástí pracovních listů jsou i pokyny pro učitele a další pracovní listy a náměty pro

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR44 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 16. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek

Více

Absolutismus. DUM č. 1

Absolutismus. DUM č. 1 Absolutismus DUM č. 1 1. Oprav chyby v textu Absolutismus je forma vlády, kdy má panovník veškerou moc. Pokud by byla jeho moc omezena, nazývá se tato forma vlády osvícenský absolutismus. Typickým představitelem

Více

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh

5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 5 + 1 věc, kterou potřebuje každý dobrý marketingový příběh 2014 Michal Garšic Tato publikace, ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani poskytována třetím osobám. Také nesmí být šířena

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání

Více

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

Jméno studenta. Porovnání technologie úpravy jídel v klasické, tradiční. a moderní kuchyni a jejich ekonomik. Maturitní práce z hotelového provozu

Jméno studenta. Porovnání technologie úpravy jídel v klasické, tradiční. a moderní kuchyni a jejich ekonomik. Maturitní práce z hotelového provozu Vzor titulní strany (pevné desky) SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA BUKASCHOOL s.r.o. v MOSTĚ Jméno studenta Porovnání technologie úpravy jídel v klasické, tradiční a moderní kuchyni a jejich ekonomik Maturitní

Více

EMIL FILLA varianta A

EMIL FILLA varianta A EMIL FILLA varianta A I Zahraniční inspirace Filla se poprvé dostal do zahraničí v letech 1906-1910 během cesty po evropských galeriích. Poté pravidelně pobýval v Paříži. Během první světové války odtud

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL.

HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. HABSBURSKÁ MONARCHIE V PRVNÍ POLOVINĚ 19. STOL. František II. (1792 1835) syn Leopolda II. zavedl policejní absolutismus a cenzuru. 1804 zanikla Svatá říše římská místo toho vzniklo Rakouské císařství

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

červenec 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012

červenec 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012 červenec 2012 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2012 TÉMA MĚSÍCE Změna podmínek cestovní smlouvy ze strany cestovní kanceláře Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.5.2012, sp. zn. 33 Cdo 4718/2009 Nejvyšší

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 5)Literatura předhusitská a husitská (konec 14. století - polovina 15.století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 30.9.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Šablona: Autor: Vytvořeno: Určeno pro Předmět: Vzdělávací oblast: Téma: pracovní list Očekávané výstupy Forma Pomůcky

Šablona: Autor: Vytvořeno: Určeno pro Předmět: Vzdělávací oblast: Téma: pracovní list Očekávané výstupy Forma Pomůcky Šablona: 21. Autor: Mgr. Martina Zacharníková Vytvořeno: Určeno pro: 9. ročník Předmět: Dějepis Vzdělávací oblast: Čtenářská a informační gramotnost Téma: Moje rodina genealogie Metodický list (pracovní

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vánoční kvíz prověřuje všeobecné znalosti žáků.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Vánoční kvíz prověřuje všeobecné znalosti žáků. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast České svátky, vy_32_inovace_ma_36_17 Autor Mgr. Kateřina

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 27.1.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

říjen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013

říjen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 říjen 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 AKTUÁLNÍ TÉMA Spoluzavinění lyžaře při poranění na sjezdovce Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2013, sp. zn. 25 Cdo 4286/2011 Žalobce žaloval provozovatele

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. S2 VY_32_INOVACE_D_379 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 4. 5. 2013 Datum pilotáže: 22. 5. 2013 Metodika: pomocí prezentace, učebnice a mapy seznámit

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

Hans Christian Andersen

Hans Christian Andersen Hans Christian Andersen MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_ 04_18 Tématický celek: Evropa

Více

KONSTANTIN A METODĚJ

KONSTANTIN A METODĚJ VY_32_INOVACE_05_Konstantin a Metoděj KONSTANTIN A METODĚJ Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://www.filaso.cz/katalog-znamky/889/1969-archeologicke-objevy-na-morave-a-na-slovensku

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Škola: náboženská, nebo světská?

Škola: náboženská, nebo světská? Škola: náboženská, nebo světská? Židovské identity 77 92 Židovská škola v Lužích, do roku 1905 Židovské muzeum v Praze Škola, schopnost číst a psát, a proto i porozumět náboženským textům, patřila k významným

Více

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus

PREROMANTISMUS. 2. polovina 18. století. zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus 7.PREROMANTISMUS PREROMANTISMUS 2. polovina 18. století zhruba v polovině 18. století vzniká nový umělecký směr preromantismus Ossianovy zpěvy zdůrazňuje právo autora řídit se víc citem než rozumem Fonthill

Více

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 6. 10. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících.

OBSAH MODLITEB. I. Krátké modlitby. 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. OBSAH MODLITEB I. Krátké modlitby 1. Modlitba o spásu. 2. Modlitba agnostiků a ateistů. 3. Modlitba za obrácení nevěřících. 4. Modlitba pro nevěřící při Varování I. 5. Modlitba pro nevěřící při Varování

Více

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43

NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 LABEM BIBLICKÉ SPOLEČENSTVÍ KŘESŤANŮ ÚSTÍ NAD NESNESITELNÁ RYCHLOST SPASENÍ - LK 23,32-43 Spasní na poslední chvíli 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci. 33 Když přišli na místo, které

Více

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se

Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se BIBLE Bible z řeckého výrazu /τὰ βιβλíα -ta biblia/ neboli knihy,svitky. Papýrusové svitky se vyráběly ve starověkém fénickém městě. zvaném Byblos,které se na tuto výrobu specializovalo. Další označení

Více

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Izrael a Palestina z pohledu českého veřejného mínění

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4460_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Československý odboj, Heydrichiáda

Československý odboj, Heydrichiáda Československý odboj, Heydrichiáda ODBOJ a) zahraniční b) domácí A) Zahraniční odboj - byl tvořen prvorepublikovými politiky a emigranty (hlavně vojáci) CÍL uznání neplatnosti Mnichovské dohody FORMY ODBOJE

Více

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47

Božský vládce a jeho lid. Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Božský vládce a jeho lid Dějepis pro 6. ročník, učebnice s. 46 47 Co budete umět na konci dnešní hodiny 1. Vysvětlíte, z kterých skupin obyvatel se skládala egyptská společnost. 2. Vysvětlíte, čím se příslušníci

Více

Do jaké chodíš školy?

Do jaké chodíš školy? .Pohlaví Pohlaví Počet halsů Chlapec Dívka Pohlaví Zhodnocení: Snaha uchovat rovnováhu mezi pohlavím dotazovaných se nám víceméně podařila, i když mužská část populace je zastoupena o něco vyšším počtem

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Ročník: I. Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy společenských věd Tematický

Více

DUCHOVNÍ OCHRANA DĚTÍ Jan a Ráchel Bícovi

DUCHOVNÍ OCHRANA DĚTÍ Jan a Ráchel Bícovi DUCHOVNÍ OCHRANA DĚTÍ Jan a Ráchel Bícovi Proč je vlastně důležité zabývat se tím, co naše děti čtou, na co se dívají v televizi, s jakými hračkami si hrají? Není lepší nechat je, aby se o těchto věcech

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav

Více

VY_32_INOVACE_CJK43460BED

VY_32_INOVACE_CJK43460BED VY_32_INOVACE_CJK43460BED Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Projekt ŠANCE. o realizaci poradenského programu ŠANCE

Projekt ŠANCE. o realizaci poradenského programu ŠANCE Projekt ŠANCE Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o realizaci poradenského programu ŠANCE Soukromá střední škola pro marketing a ekonomiku podnikání s.r.o., E. Basse 1142/9,

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více