NÁRODNÍ ZPRÁVA. Zhodnocení situace osob vstupujících na trh práce (30-) a osob s rozsáhlými profesními zkušenostmi (45+) v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁRODNÍ ZPRÁVA. Zhodnocení situace osob vstupujících na trh práce (30-) a osob s rozsáhlými profesními zkušenostmi (45+) v České republice"

Transkript

1 NÁRODNÍ ZPRÁVA Zhodnocení situace osob vstupujících na trh práce (30-) a osob s rozsáhlými profesními zkušenostmi (45+) v České republice 2013

2 Obsah Úvod Cílové skupiny Statistické charakteristiky skupin (30-) a (45+) na trhu práce Vývoj věkové skladby obyvatelstva v České republice Stav a vývoj počtu obyvatelstva v cílových věkových kategorií 30- a Projekce vývoje počtu obyvatelstva v cílových věkových kategoriích 30- a Stav a vývoj cílových skupin dle ekonomické aktivity Stav a vývoj cílových věkových kategorií dle vzdělání Silné a slabé stránky osob vstupujících na trh práce (30-) Silné a slabé stránky zaměstnanců s rozsáhlými profesními zkušenostmi (45+) Přístupy k celoživotnímu učení u cílových skupin Legislativní rámec a podpora státu Národní a/nebo regionální programy/projekty Programy/projekty orientované na jednotlivé sektory Řešení využívaná v podnicích a institucích (se zaměřením na veřejný sektor) Řešení na podporu mezigenerační spolupráce Legislativní rámec a podpora státu Národní a/nebo regionální programy/projekty Programy/projekty orientované na jednotlivé sektory Řešení využívaná v podnicích a institucích (se zaměřením na veřejný sektor) Příklady dobré praxe v oblasti celoživotního učení Příklady dobré praxe v oblasti mezigenerační spolupráce Identifikace nedostatků v klíčových kompetencích cílových skupin a zhodnocení jejich významu v kontextu profesního uplatnění Osoby vstupující na trhu práce (30-) Zaměstnanci s rozsáhlými profesními zkušenostmi (45+) Vzdělávací potřeby zaměstnanců (30-) a (45+) a očekávání zaměstnavatelů v oblasti dovedností a kompetencí potřebných pro trh práce Osoby vstupující na trh práce (30+) Zaměstnanci s rozsáhlými profesními zkušenostmi (45+) Zhodnocení možností pro efektivní mezigenerační spolupráci Shrnutí Použitá literatura O autorovi

3 Úvod Demografické změny vyvolané současným trendem stárnutím populace významným způsobem ovlivňují situaci na trhu práce. Projekce vývoje věkové struktury obyvatelstva v horizontu následujících několika desítek let svědčí o tom, že problematice stárnutí pracovní síly a mezigenerační spolupráce bude zapotřebí věnovat stále více pozornosti. A to jak na celoevropské i národní úrovni, tak i na úrovni individuálních subjektů působících na trhu práce. K problematice stárnutí populace a věkové diverzity na trhu práce přispívá i tato studie, která si klade za cíl zhodnotit situaci osob vstupujících na trh práce ve věku do třiceti let a pracovníků s rozsáhlými profesními zkušenostmi ve věku nad čtyřicet pět let. Specifická pozornost je pak věnována oblasti veřejného sektoru. Tato studie je součástí mezinárodního projektu, do kterého jsou zapojeni partnerské organizace z osmi evropských zemí. Dvouletý projekt MUME Moderní univerzita v moderní Evropě. Mezinárodní přenos inovací v oblasti odborného vzdělávání osob s rozsáhlými profesními zkušenostmi ve veřejném sektoru je realizován od konce roku 2012 pod vedením polské Univerzity ekonomie ve Wroclawi. Každá ze zapojených zemí provedla obdobnou studii ve své zemi podle stejné struktury a výstupem je kromě této zprávy z České republiky také zhodnocení dané situace v Polsku, Finsku, Belgii, Bulharsku, Maďarsku, Řecku a Itálii. V první kapitole byla pozornost zaměřena na obě cílové skupiny z pohledu vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů. Je zde promítnut vývoj věkové skladby a ekonomické aktivity obyvatelstva České republiky se zaměřením na vybrané věkové kategorie. Nedílnou součástí je také charakteristika silných stránek a nedostatků, které lze nalézt u obou skupin pracovníků ve vztahu k jejich uplatnění na trhu práce. Druhá kapitola je věnována problematice celoživotního učení ve vztahu k cílovým skupinám. Na ni navazuje třetí kapitola zaměřená na přístupy k mezigenerační spolupráci v České republice. V obou částech je mapován legislativní rámec a existující programy na národní i regionální úrovni. Blíže je specifikována situaci z pohledu jednotlivých odvětví národního hospodářství se zaměřením na vybrané oblasti veřejného sektoru. Do těchto kapitol je zařazen i stručný nástin řešení, která jsou využívána na úrovni organizací a podniků s důrazem na situace ve veřejných institucích. Čtvrtá a pátá kapitola přinášejí výběr z příkladů dobré praxe v oblasti celoživotního učení starších pracovníků a osob vstupujících na trhu práce a zajímavé ukázky projektů mezigenerační spolupráce. V rámci šesté kapitoly byly zmapovány nedostatky v klíčových kompetencích obou cílových skupin a zhodnocen jejich význam v kontextu profesního uplatnění. Sedmá kapitola byla zaměřena na definování vzdělávacích potřeb obou cílových skupin a očekávání zaměstnavatelů směrem k dovednostem a kompetencím vyžadovaným na trhu práce. V osmé kapitole jsou definovány a zhodnoceny možnosti pro rozvoj mezigenerační spolupráce. Cílem této zprávy je tedy zmapovat situaci v oblasti vzdělávání a mezigenerační spolupráce zkušených pracovníků a mladých absolventů na trhu práce se zaměřením na veřejný sektor a dále identifikovat příklady dobré praxe, vhodné metody a nástroje, které mohou být využity v mezinárodním kontextu. Tato zpráva slouží také jako podklad pro syntetickou zprávu, která shrnuje výstupy ze zpráv jednotlivých zemí zapojených do projektu. Na jejím základě bude vytvořen nový vzdělávací program a nástroje pro práci s danými cílovými skupinami. 2

4 1. Cílové skupiny 1.1. Statistické charakteristiky cílových skupin na trhu práce V této kapitole se zaměříme na charakteristiku cílových skupin osob s rozsáhlými profesními zkušenostmi ve věku nad 45 let a osob vstupujících na trh práce ve věku do 30 let z hlediska vybraných demografických a socioekonomických ukazatelů. Ty nám umožní lépe poznat kontext vývoje a současnou situaci starších pracovníků a mladých absolventů na českém trhu práce Vývoj věkové skladby obyvatelstva v České republice Věková skladba obyvatelstva se za posledních více než šedesát let velmi výrazně změnila. Stárnutí populace názorně dokládají schémata Českého statistického úřadu, tzv. stromy života, které znázorňují populační vývoj v České republice. Věkovou strukturu obyvatelstva v roce 1945 znázorňuje první strom života uvedený níže. Od počátku 50. let postupně klesala míra porodnosti. Na počátku let šedesátých pak došlo k pomalému nárůstu počtu nově narozených dětí a populační boom v polovině 70. let znázorňuje strom života na obrázku uprostřed. V letech osmdesátých došlo k postupnému poklesu míry porodnosti, který akceleroval v polovině let 90. Pokles porodnosti se zastavil až na počátku nového tisíciletí. Od roku 2009 však začíná míra porodnosti opět mírně klesat. Strom života z roku 2011 v porovnání se situací v letech předchozích také zřetelně ukazuje, že dochází k nárůstu počtu obyvatel ve starších věkových kategoriích a potvrzuje trend všeobecného stárnutí populace. Rok 1945 (8,1 mil osob) Rok 1974 (10,0 mil. osob) Rok 2011 (10,5 mil. osob) Zdroj: ČSÚ, Věková skladba obyvatelstva ČR. Stárnutí populace, ke kterému dochází v celé Evropě, je zapříčiněno dvěma jevy demografického původu. Jak uvádí Cimbálníková a kol. (2011), jedná se jednak o tzv. stárnutí od základny věkové pyramidy. To znamená, že vlivem snížené míry porodnosti dochází k poklesu populační základny a tím se zvyšuje podíl osob staršího věku na celkovém počtu obyvatelstva. 3

5 Postupné snižování míry porodnosti od poloviny 70. let 20. století až do začátku nového tisíciletí názorně ilustruje graf zachycující úhrnnou plodnost mezi lety 1970 až Ačkoliv došlo na přelomu tisíciletí k opětovnému nárůstu porodnosti, nedosahuje plodnost hodnoty 2,1, která je určující pro prostou reprodukci obyvatelstva. Zdroj: ČSÚ, (vlastní výpočet) Na straně druhé dochází ke všeobecnému stárnutí populace vlivem tzv. stárnutí od vrcholu věkové pyramidy (Cimbálníková a kol., 2011). Důvodem je skutečnost, že se prodlužuje střední délka dožití obyvatelstva vlivem zlepšování zdravotního stavu a životních podmínek. Tím dochází k nárůstu podílu počtu starších osob v celkovém počtu obyvatelstva. Prodlužování naděje dožití v České republice můžeme názorně pozorovat v grafu, který ilustruje střední délku dožití mužů a žen. Mezi lety 2000 a 2010 došlo ke zvýšení střední délky dožití u žen ze 78,4 let na 80,6 let. Muži se obecně dožívají nižšího věku, nicméně ve sledovaném období došlo k nárůstu naděje dožití ze 71,7 let na 74,4 let. Zdroj: ČSÚ, Česká republika v mezinárodním srovnání (vlastní výpočet) Pokud porovnáme vybrané evropské země, které jsou zapojeny do projektu, zjistíme, že ve všech zemích došlo v průběhu let 2000 až 2010 k postupnému nárůstu naděje dožití mužů i žen, nicméně mezi uvedenými zeměmi existují výrazné rozdíly v naději dožití. Zatímco v Itálii byla v roce 2010 naděje dožití žen až 84,4 let, v Bulharsku je to 77,2 let. Obdobná situace platí v případě mužů, kteří se v Itálii dožívají 79,2 let, tj. více než ženy v Bulharsku, naopak v Bulharsku je střední délka dožití mužů 70 let. Zdroj: ČSÚ, Česká republika v mezinárodním srovnání (vlastní výpočet) Zvyšování naděje dožití je podmíněno lepším zdravotním stavem starších osob, které vychází z lepší péče a životního standardu obyvatelstva. Dobrý zdravotní stav je pak důležitou podmínkou pro pracovní uplatnění starší generace. 4

6 Stav a vývoj počtu obyvatelstva v cílových věkových kategorií 30- a 45+ ČR Nyní se blíže zaměříme na analýzu stavu a vývoje obyvatelstva České republiky dle jednotlivých věkových kategorií s cílem charakterizovat vývoj námi sledovaných skupin. Těmi jsou skupiny ve věku 30- a 45+. Z nejnovějších údajů statistické ročenky České republiky 2012, která mapuje stav obyvatelstva České republiky ke konci roku 2011, vyplývá, že nejvíce obyvatel ČR spadá do věkové kategorie 35 až 39 let. Dále následuje skupina obyvatel ve věku let. Obyvatelé ve věku let a let jsou však již početněji zastoupeni než lidé ve věkové skupině let či ve skupinách mladšího věku. Osoby ve věku let jsou rovněž početněji zastoupeny ve srovnání s osobami ve věku let. Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka České republiky (vlastní výpočet) Vývoj populace v České republice směřuje k postupnému stárnutí obyvatelstva, což ilustruje graf, znázorňující vývoj obyvatelstva v základních věkových kategoriích (0-14, a 65 a více let) v období let 1989 až V daném období lze pozorovat postupný pokles počtu narozených dětí a zároveň nárůst počtu osob v důchodovém věku, jejichž průměrná délka dožití se prodlužuje. Zdroj: ČSÚ, Česká republika v mezinárodním srovnání (vlastní výpočet) Nyní se blíže zaměříme na námi sledované cílové skupiny, kterými jsou osoby ve věkové kategorii 30- a 45+. Pro ilustraci časového vývoje podílu vybraných věkových skupin obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel České republiky jsme využili data Českého statistického úřadu. Pro účely této studie byla zvolena spodní věková hranice cílové skupiny 20 let, horní hranice pak věk odchodu do důchodu, tj. cca 65 let. Vzhledem ke skutečnosti, že dané cílové skupiny jsou vnitřně heterogenní a nelze očekávat, že zaměstnanec ve věku 45 let má stejné charakteristiky jako pracovník předdůchodového věku a vice versa, detailněji jsme rozčlenili jednotlivé cílové skupiny po pětiletých etapách. Cílovou skupinu osob mladšího věku jsme rozdělili na věkové kategorie let a let. Cílová skupina osob staršího věku je členěna na věkové kategorie let, let, let a let. Níže uvedený graf názorně ilustruje vývoj podílu jednotlivých skupin na celkové populaci v období let K nejvýraznějším změnám došlo v kategorii osob let, která ještě v roce 2002 měla téměř 9% zastoupení v populaci. Do roku 2010 se však počet obyvatel v tomto věku postupně snížil na hranici 7 % téměř shodně s věkovou skupinou osob let 5

7 a o rok později již klesl pod tuto hranici. Naopak podíl obyvatel předdůchodového věku let byl v roce 2002 na úrovni 5 %, avšak do roku 2011 vzrostl až na 7,1 %. Jak je z grafu zřejmé, nůžky se pomalu zavírají, zvyšuje se počet starších ročníků a klesá podíl osob mladšího věku v české populaci. Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka krajů (vlastní výpočet) Pro zajímavost také uvádíme stručné porovnání stavu z roku 2011 v námi zkoumaných skupinách v zemích, které jsou zapojené do projektu. Jedná se o Českou republiku (CZ), Polsko (PL), Řecko (EL), Itálii (IT), Finsko (FI), Bulharsko (BG), Belgii (BG) a Maďarsko (HU). Pro porovnání byla využita demografická data z Eurostatu. Zdroj: Eurostat, (vlastní výpočet) Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ačkoliv celkově dochází v Evropě k postupnému stárnutí populace, mezi jednotlivými zeměmi lze nalézt rozdíly. V intencích námi zvolených věkových kategorií například platí, že v Belgii a Finsku jsou v současné době nejméně zastoupeny nejmladší kategorie let a se zvyšujícím věkem roste zastoupení starších kategorií. Naopak v Polsku je poměrně vysoké zastoupení nižších věkových kategorií s absolutní převahou kategorie let, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatelstva Polska činí 8,48 %, což je nejvíce z porovnávaných zemí. Při bližším porovnání se ukazuje, že nejvyšší podíl nejstarší kategorie let nalezneme ve Finsku (7,47 %). Naopak nejnižší podíl této kategorie v populaci daného státu vykazuje Belgie (5,92 %). Nejvyšší podíl nejmladší věkové kategorie let na obyvatelstvu vykazuje Polsko (7,39 %), nejnižší naopak Itálie (5,17 %). Celkové pořadí zemí dle podílu vybraných věkových kategorií v roce 2011 na celkovém počtu obyvatelstva ilustruje následující tabulka: let let let let let let Max. PL PL IT PL HU FI BG CZ BE BE PL BG CZ HU EL BG CZ CZ HU BG FI EL FI IT BE EL BG FI BG HU FI FI CZ IT BE PL EL BE PL HU EL EL Min. IT IT HU CZ IT BE Zdroj: Eurostat (vlastní výpočet) 6

8 Projekce vývoje počtu obyvatelstva v cílových věkových kategoriích 30- a 45+ Ani v budoucnu nelze čekat obrat trendu stárnutí populace, jak naznačují projekce vývoje obyvatelstva v České republice v následujících letech. Naopak bude docházet k dalšímu stárnutí, jak naznačují níže uvedené grafy. Podle dat Českého statistického úřadu bude docházet ke dvěma trendům. Nejdříve bude pokračovat trend všeobecného stárnutí populace. Od roku 2030 pak bude navíc docházet ke snižování celkového počtu obyvatelstva. Zatímco v letech se očekává nárůst počtu obyvatel z 1,047 tis. na 1,091 tis., do roku 2065 pak statistici očekávají pokles až na 1,067 tis. obyvatel. Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva ČR do roku (vlastní výpočet) Věkovou skladbu obyvatelstva v roce 2060 znázorňuje také tento strom života, který lze porovnat se stromy uvedenými v části Zdroj: ČSÚ, Věková skladba obyvatelstva ČR Stav a vývoj cílových skupin dle ekonomické aktivity Společně s všeobecným trendem stárnutí populace dochází také ke změnám v ekonomické aktivitě obyvatel České republiky. V souladu s rezolucí Mezinárodní organizace práce (ILO) z roku 1982, ze které vychází i Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu lze členit obyvatelstvo podle vztahu k trhu práce způsobem, který naznačuje níže uvedená tabulka. populace celkem Zdroj: ČSÚ, populace 0-14 let populace 15 a více let ekonomicky aktivní (pracovní síla) ekonomicky neaktivní zaměstnaní v národním hospodářství (NH) nezaměstnaní 7

9 Jak vyplývá z Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ v roce 2012, bylo ke konci třetího čtvrtletí roku 2012 z celkového počtu obyvatel České republice 54,9 % osob ekonomicky aktivních. Ve věkové kategorii do 30 let bylo ekonomicky aktivních 9,2 % z celkové populace. V kategorii 45 až 59 let bylo ekonomicky aktivních 19,3 % obyvatel z celkové populace, což je velmi významné procento v porovnání s věkovou kategorií let, jejíž podíl činil na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel ČR 23,1 %. Ani podíl generace ve věku 60 a více let není svými 3,2 % v ekonomicky aktivní skupině obyvatelstva zanedbatelný. Navíc je očekáván další nárůst podílu této skupiny na pracovní síle obyvatelstva. Celková ekonomická aktivita všech obyvatel ČR mezi lety dle šetření ČSÚ (Trh práce v ČR ) mírně klesala, poté došlo k mírnému nárůstu a od roku 2009 opět klesá. Co se týče námi sledovaných skupin, vývoj jejich ekonomické aktivity znázorňuje níže uvedená tabulka. Z ní je opět zřejmý trend poklesu počtu ekonomicky aktivních obyvatel ve věku do 30 let a naopak nárůst ekonomické aktivity obyvatel předdůchodového věku. Nárůst ekonomické aktivity této skupiny je podmíněn jednak tím, že se prodlužuje věková hranice odchodu do důchodu a jednak také tím, že stále více důchodců pracuje i po odchodu do důchodu. Velmi významným faktorem, který bude ovlivňovat podíl pracujících staršího věku včetně důchodců, bude důchodová politika jednotlivých zemí. V porovnání států Evropské unie je zaměstnanost obyvatel České republiky v kategorii let na prvním místě. Jak uvádí Cimbálníková a kol. dle dat Eurostatu (2011), dosahovala zaměstnanost těchto osob na konci roku 2009 až 85,2 %. Skupina je na tom již podstatně hůře, míra zaměstnanosti nedosahuje ani padesáti procent. Věková skupina let není v evropském porovnání nijak výjimečná a řadila se v roce 2009 až na sedmnácté místo v celkové míře zaměstnanosti. Zdroj: ČSÚ, Trh práce v ČR (vlastní výpočet) Pokud se zaměříme na vývoj podílu vybraných věkových skupin na celkovém počtu nezaměstnaných v čase, zjistíme, že za posledních více než deset let došlo k výrazné proměně. Zatímco ještě v roce 2000 byl výrazný rozdíl mezi mladšími a staršími věkovými kategoriemi, kdy osoby ve věku do 29 let byly nejvíce ohroženy nezaměstnaností, v roce 2011 je již rozložení podílu nezaměstnaných různého věku více vyrovnané. To však úplně neplatí při porovnání nezaměstnanosti v úžeji vymezených věkových kategoriích, jak bude ukázáno dále. Přesto se však perspektiva ohrožených skupin na trhu práce začíná měnit a nejsou jimi pouze osoby vstupující na trh práce. Jak uvádí Cimbálníková a kol. (2011, s. 13): Je zřejmé, že vyšší věk je zásadním faktorem znesnadňujícím uplatnění lidí na trhu práce a že případná ztráta zaměstnání může u pracovníků ve věku nad 50 let znamenat již konečnou závislost na sociálním systému. Zdroj: ČSÚ, Trh práce v ČR (vlastní výpočet) 8

10 Při porovnání vývoje celkové míry nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva (15 až 64 let) za poslední dva roky v námi sledovaných partnerských zemích zjišťujeme, že vlivem celosvětové hospodářské krize došlo v Řecku k obrovskému nárůstu nezaměstnanosti až na 25 % na konci třetího čtvrtletí 2012, zatímco v dalších partnerských zemích je míra nezaměstnanosti v rozmezí 7,2 % (Finsko) až 11,6 % Bulharsko. Zdroj: Eurostat, (vlastní výpočet) Míra nezaměstnanosti v námi sledovaných věkových kategoriích, tj. 30- a 45+ se v jednotlivých partnerských státech významně liší. Ačkoliv je průměrná míra nezaměstnanosti na konci 3. čtvrtletí 2012 v České republice 7 %, ve skupině let dosahuje až 16,6 %, zatímco ve skupině osob ve věku let je nezaměstnanost pouze 3,3 %. Nižší nezaměstnanost ve starších kategoriích pracovníků je však zapříčiňována i tím, že řada nezaměstnaných řeší svou situaci odchodem do předčasného důchodu a řadí se tak již do ekonomicky neaktivního obyvatelstva. I v ostatních partnerských zemích EU můžeme pozorovat, že nejkritičtější situace je aktuálně v oblasti nezaměstnanosti osob ve věku do 24 let. Míra nezaměstnanosti ve vybraných věkových kategoriích (ke konci 3. čtvrtletí 2012) ČR Min. Max. Celkem 7,0% ČR (7 %) Řecko (25 %) let 16,6% Finsko (11,1 %) Řecko (55 %) let 9,3% Finsko (8,9 %) Řecko (38 %) let 4,9% Belgie (4,8 %) Řecko (18,3 %) let 5,6% Belgie (4,3 %) Řecko (19,2 %) let 6,0% Belgie (4,7 %) Řecko (15,1 %) let 3,3% ČR (3,3 %) Řecko (12 %) Zdroj: Eurostat, (vlastní výpočet) Dle údajů Českého statistického úřadu je nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnáno v odvětví zpracovatelského průmyslu (21,8 %). Další odvětví jsou již rozdrobena s podílem nižším než 10 %. Pokud se blíže zaměříme na vybraná odvětví veřejného sektoru, zjistíme, že v oblasti veřejné správy, vzdělávání či sociální a zdravotní péče je zaměstnán obdobný podíl osob, a to v rozmezí 5,5 % - 6 %. V těchto odvětvích jsou také velmi výrazně zastoupeny starší věkové kategorie. Největší podíl pracovníků od 45 do 64 let je zastoupen v oblasti vzdělávání (49 %), avšak i v oblasti zdravotní péče (42,3 %) a veřejné správy (39,8 %) je jejich podíl velmi významný. Pro srovnání například v oblasti informačních a komunikačních činností činí zastoupení této věkové skupiny pouze 9

11 21,3 %. Z výše uvedeného vyplývá, že právě veřejný sektor je oblastí, kde bude zapotřebí systematičtěji řešit problematiku age managementu a mezigenerační spolupráce. Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 ČR a kraje. (vlastní výpočet) Stav a vývoj cílových věkových kategorií dle vzdělání V České republice jsou nejčastěji zastoupeni lidé se středoškolským vzděláním bez maturity, kterých bylo 2,95 mil. k , poté následují lidé s úplným středním vzděláním s maturitou (1,18 mil.) a se základním včetně nedokončeného vzdělání (1,57 mil.). Úplného magisterského vzdělání dosáhlo 882 tis. obyvatel. Pokud se zaměříme na námi sledované skupiny obyvatelstva, lze z dat ČSÚ zjistit, že mladší generace dosahují vyššího nejvyššího ukončeného vzdělání. Naopak v námi sledovaných skupinách je zastoupení vysokoškoláků s magisterským stupněm vzdělání méně ve starších věkových kategoriích. To však neplatí pro postgraduální doktorské studium, které je sice nejčastěji zastoupeno v kategorii let (7,898 tis.) a let (6,909 tis.), nicméně dále následují dvě nejstarší skupiny let (5,164 tis.) a let (5,135 tis.), které často pracují až do pozdního věku např. v akademických profesích. Řada průzkumů prokázala, že úroveň nejvyššího dokončeného vzdělání má vliv na získání a udržení pracovního místa a lidé s vyšším vzděláním jsou méně ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. Úroveň vzdělání ve vybraných kategoriích k vidíme níže: Zdroj: ČSÚ, Obyvatelstvo podle sčítání lidu, domů a bytů 2011 ČR a kraje. (vlastní výpočet) 10

12 1.2. Silné a slabé stránky osob vstupujících na trh práce K osobám vstupujícím na trh práce jsou kromě osob se základním vzděláním včetně nedokončeného nejčastěji řazeny osoby s ukončeným středoškolským vzděláním po osmnáctém věku života a rovněž osoby s vysokoškolským vzděláním, které vstupují na trh práce později, často po dvacátém pátém roku života. U této skupiny pracovníků lze najít řadu společných charakteristických rysů ve vztahu k uplatnění na trhu práce. Níže se proto zaměříme na signifikantní silné stránky a slabiny, které lze u těchto pracovníků identifikovat. Silné stránky Adaptabilita a flexibilita Stávající vývoj společnosti, který je charakteristický rychlými změnami a dynamickým vývojem, vyžaduje i schopnost rychle reagovat. Právě mladší generace pracovníků v porovnání se zaměstnanci staršího věku je schopna rychleji se přizpůsobovat změnám. Změna není touto generací vnímána jako něco negativního, ale spíše za přirozenou součást života, která plyne ze změn probíhajících na trhu práce. Osobní vlastnosti Mladí lidé vstupující na trhu práce jsou často více dynamičtí a aktivní než jejich starší kolegové. Po nástupu do práce řidčeji potřebují vnější stimuly, mají vyšší pracovní nasazení i tempo. To však samozřejmě závisí také na povaze práce, vzdělání i individuálním založení osobnosti. Mladší generaci jsou často přisuzovány vlastnosti jako dynamičnost, proaktivita, kreativita či sebevědomí. Fyziologické, smyslové a kognitivní předpoklady Dobrý zdravotní stav je u většiny mladých pracovníků předpokladem k vyššímu pracovnímu výkonu. Lidé mladšího věku jsou schopni rychleji reagovat, jejich smyslové funkce jsou ve velmi dobrém stavu. Schopnost rychle se učit, zapamatovat si či koncentrovat pozornost je na velmi vysoké úrovni v porovnání s pracovníky staršího věku. Obecné předpoklady Mladší generace pracovníků vyrostla v době dynamického technologického vývoje, kdy počítač i internet jsou již běžnou součástí jejich života. Schopnost práce s počítačem včetně aktivní znalosti aplikací MS Office jsou často personalisty vyžadovány jako samozřejmost. Podobné je to se znalostí alespoň jednoho světového jazyka. Možnost více cestovat a strávit například část vysokoškolského studia v zahraničí zvyšuje u mladé generace jazykovou vybavenost v porovnání se starší generací. Dle výsledků studie Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol (Kalousková, 2007) jsou v kvartérním sektoru, který zahrnuje mimo jiné zaměstnavatele ve veřejné správě, ve sféře vzdělávání, zdravotní a sociální péče a ostatních, veřejných a sociálních službách, ceněny při přijímání absolventů tyto silné stránky (uvedeny v pořadí dle jejich významu): ochota se vzdělávat, nezatíženost předchozími pracovními návyky, dovednosti v práci s počítačem, jazyková vybavenost, novější teoretické znalosti, znalost nových technologií, flexibilita, originalita nápadů či otevřenost vůči firemní filozofii. 11

13 Slabé stránky Nedostatek zkušeností Osoby vstupující na trh práce jsou v porovnání se staršími kolegy mnohem méně zkušené, a to jak z hlediska životních zkušenosti, tak i pracovních. Zaměstnavatelé si často stěžují, že poskytnuté formální vzdělání nepřipravuje absolventy dostatečně na praktický život. Pozornost věnovaná mladým absolventům tak klade poměrně vysoké nároky na zaměstnavatele, kteří musí do mladých pracovníků investovat čas i peníze. Fluktuace a nižší míra loajality V současné době se stalo jakýmsi územ, že mladí pracovníci velmi často mění zaměstnavatele a rovněž i odvětví, ve kterém pracují. Loajalita k zaměstnavateli není pro mladé zaměstnance natolik významným faktorem jako například pro pracovníky staršího věku. Důležitější je pro ně možnost sbírat zkušenosti či zlepšit profesní perspektivu prostřednictvím konkurenční nabídky. Osobní vlastnosti Kromě ceněných vlastností mladých pracovníků, jako je například flexibilita a dynamičnost, jsou pracovníkům mladšího věku přisuzovány i vlastnosti, které jsou považovány spíše za slabou stránku jejich osobnosti. Na rozdíl od starších pracovníků, jsou s mladšími zaměstnanci spojovány vlastnosti jako například podléhání momentálním náladám, neschopnost přijímat kritiku od zkušenějších pracovníků, mezery v komunikačních a sociálních dovednostech, tíhnutí k vyhrocenějšímu řešení konfliktů a podobně. Nestabilizovaná situace Ačkoliv u všech pracovníků do 30 let rozhodně neplatí, že by v této době založili rodinu, u některých z nich mohou rodinné povinnosti narušovat jejich pracovní výkon. Zaměstnavatelé se musí vyrovnávat s odchodem žen na mateřskou dovolenou. Mladí pracovníci řeší také materiální otázky a často více tlačí na růst mezd či kariérní posun v porovnání se staršími pracovníky. Dle výsledků šetření mezi zaměstnavateli kvartérního sektoru (Kalousková, 2007) jsou jako důvody k nepřijímání absolventů uváděny tyto slabé stránky (v pořadí dle jejich významu): nedostatek praxe a pracovních zkušeností, nereálné představy o výši mzdy, pracovní době a pracovním zařazení, nízká úroveň pracovní morálky, delší doba pro zapracování, či neschopnost přizpůsobit se firemní filozofii a proniknout do způsobu práce. 12

14 1.3. Silné a slabé stránky zaměstnanců s rozsáhlými profesními zkušenostmi V této části se zaměříme na cílovou skupinu pracovníků s rozsáhlými profesními zkušenostmi, kteří jsou na spodní hranici vymezeni věkem 45 let a horní hranice odpovídá věku odchodu do důchodu, tj. cca 65 let. Je zřejmé, že nelze nalézt paušální charakteristiky, ať už silných stránek či slabin, které by odpovídaly celé této skupině. Věkové rozmezí 20 let, které zkoumáme, je příliš široké, proto se budeme snažit najít společné znaky jak pro celou cílovou skupinu, tak i pokud možno provést užší specifikaci. Silné stránky Životní zkušenost Mezi silné stránky této generace dozajista patří životní zkušenosti, které pracovníci staršího věku v průběhu let nasbírali. S přibývajícím věkem se zkušenosti dále obohacují a rozvíjejí, což podporuje nadhled a uvážlivější pracovní přístup v porovnání s osobami, které vstupují na trh práce. Bohaté životní zkušenosti mohou také pozitivně ovlivnit schopnost řešit nové či dosud neznámé pracovní úkoly či vidět je v nových souvislostech. Profesní zkušenost S postupem věku lidé získávají rovněž nové profesní zkušenosti, proto lze konstatovat, že skupina pracovníků ve věku nad 45 let je v porovnání s osobami vstupujícími na trhu práce mnohem více zkušená. Pracovníci v tomto věku mohou využívat svých kontaktů a vazeb, což je zaměstnavateli často považováno za významnou přidanou hodnotu. Pro starší generaci, a především tu v předdůchodovém věku, je příznačné, že fluktuace a změna zaměstnavatele je v této skupině spíše méně častá a není výjimkou, že pracovníci staršího věku vystřídali za svůj život pouze několik málo zaměstnavatelů. Pro veřejný sektor je tento trend ještě více charakteristický a například ve státní správě, zdravotnictví či vzdělávání se setkáme i s pracovníky, kteří pracují celý život u jednoho zaměstnavatele. Tím se však profesní zkušenost profiluje pouze ve vymezeném okruhu, kdy pracovníci staršího věku velmi dobře rozumí svému oboru, nicméně nejsou vybaveni obecně přenositelnými dovednostmi, které by podpořili jejich adaptabilitu a konkurenceschopnost na trhu práce. Obecné vlastnosti a psychické předpoklady Dle průzkumu agentury STEM (2006) jsou pracovníkům staršího věku obecně přisuzovány určité vlastnosti, které lze posuzovat jako jejich přednost. Patří mezi ně například zodpovědný přístup k práci, spolehlivost, pracovní píle, profesionalita či důvěryhodnost. Starší pracovníci jsou dle průzkumu Respekt institutu (2010) mezi českými zaměstnavateli považováni často za psychicky stabilnější a vyzrálejší, dokáží lépe zvládat stresové situace a zachovat klid. Stálost a loajalita Nízká míra fluktuace a loajalita starších pracovníků je mezi českými zaměstnavateli považována za přednost této skupiny zaměstnanců. To je významný rozdíl oproti mladé generaci. Dle personalistů je pro generaci 50+ významnější samotná práce a její udržení než kariérní postup. Zde však spolupůsobí i faktory, že starší generace může mít obavy ze ztráty zaměstnání či si již splnila své profesní cíle. 13

15 Stabilizovaná životní situace Jako přednost pracovníků staršího věku po padesátce je vnímáno zaměstnavateli dle průzkumu Respekt institutu (2010) i to, že již nejsou vázání rodinnými povinnostmi. Mají odrostlé děti, ženy již neřeší potřebu slaďovat péči o malé děti a rodinu. Jsou pak více časově flexibilnější. Tito pracovníci již mají stabilizovanou finanční situaci a jsou materiálně zabezpečení. Často již není z jejich strany na zaměstnavatele takový tlak na zvýšení platu či profesní postup, jako je to u generace mladší. Slabé stránky Nižší úroveň adaptability a flexibility Jak již bylo zmíněno, silnou stránkou této skupiny pracovníků je v řadě případů její hluboká profesní znalost, často však úzce zaměřená a specializovaná. Naopak obecně přenositelné dovednosti, jako je schopnost rychle reagovat na měnící se podmínky trhu práce a držet tempo s technologickým pokrokem a novými výzvami, jsou u těchto pracovníků v porovnání s mladší generací na nižší úrovni. Především starší generace předdůchodového věku se již těžko přizpůsobuje výraznějším změnám. Dle názoru samotných zaměstnanců všech věkových kategorií, jak ukazují výsledky průzkumu agentury STEM (2006), se starší pracovníci hůře přizpůsobují novým požadavkům, pomaleji se učí novým věcem a mají nižší pracovní tempo. Na straně druhé však v dotazované skupině středních manažerů 45+ převažují spíše pozitivní reakce na změnu. Změny ve smyslových, psychomotorických a kognitivních funkcích Ačkoliv toto platí spíše pro pracovníky staršího věku, a to především předdůchodového, je prokázáno, že stárnutí je spojeno se zhoršováním smyslových funkcí, jako je například zraková percepce či sluch, či snižováním úrovně souhry motoriky a senzoriky (Cimbálníková a kol., 2011). Obecně lze říci, že se zpomalují reakce a jejich přesnost, což je patrné především ve srovnání s mladými dynamickými pracovníky vstupujícími na trh práce. V oblasti kognitivních funkcí dochází s přibývajícím věkem ke snižování koncentrace pozornosti a zhoršování krátkodobé paměti. Starší lidé jsou také více nemocní a mohou být častěji v pracovní neschopnosti. Se zhoršujícím se zdravotním stavem je spjatá rovněž častější únava a zpomalování pracovního tempa, což potvrzují i samotní zaměstnavatelé (Respekt institut, 2010). Znalosti a dovednosti Za výrazný nedostatek u generace starších pracovníků, jak dokládá řada průzkumů i názory samotných zaměstnavatelů (Respekt institut, 2010), jsou považovány mezery v obecných předpokladech, jako je znalost cizích jazyků či počítačová gramotnost. Aktivní komunikace v cizích jazycích i základní znalost práce s počítačem jsou dnes často považovány zaměstnavateli za samozřejmý předpoklad a neznalost v této oblasti může především starší generaci výrazně diskriminovat na trhu práce. Dle průzkumu Eurostatu z roku 2005 využívalo ve věkové kategorii let internet 29 % obyvatel České republiky (EU25: 47 %). V kategorii let využívalo internet 15 % Čechů (EU25: 32 %) a v kategorii let již pouze 2 % populace (EU25: 12 %). Starší generace pracovníků má často nedostatky i v dalších dovednostech, jako je například schopnost prezentace a sebeprezentace, efektivní komunikace či schopnost využívat přístupů projektového myšlení (Kutchera, 2008). 14

16 2. Přístupy k celoživotnímu učení se zaměřením na vybrané skupiny V této kapitole se zaměříme na problematiku celoživotního učení ve vztahu k šetřeným cílovým skupinám pracovníků 45+ a pracovníků 30- vstupujících na trh práce. Nejprve načrtneme legislativní rámec, který řeší tuto problematiku a blíže se zaměříme na aktivity a programy na národní či regionální úrovni, které podporují celoživotní učení. Identifikujeme programy se zaměřením na vybrané ekonomické sektory a na nejnižší úrovni představíme řešení, která jsou využívána na úrovni organizací s důrazem na veřejný sektor. Celoživotní učení jakožto kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických dovedností v průběhu celého života (MPSV, Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, První draft k ) je významné téma, ke kterém se obrací stále více pozornosti. Z výsledku statistického šetření Adult education Survey (Průzkum vzdělávání dospělých, 2007) se alespoň jedné z forem vzdělávání zúčastnilo 37,7 % osob ve věku let. Významné rozdíly lze nalézt v jednotlivých věkových skupinách. Formálnímu vzdělávání se dle očekávání nejvíce věnovala nejmladší skupina let (9,8 %) v porovnání se skupinou let (0,6 %). Výrazně lepších výsledků dosáhly dané skupiny v neformálním vzdělávání (25-34 let: 38 %, let: 26,1 %) a informálním vzdělávání (25-34 let: 59,4 %, let: 49,0 %). Z údajů Eurostatu, který pravidelně zkoumá zapojení účastníků let do celoživotního vzdělávání, však vyplývají podstatně horší výsledky. Ty vycházejí ze zjišťování, zda respondenti během čtyř týdnů předcházejících šetření absolvovali jakýkoliv typ vzdělání či školení. V roce 2010 se podílelo na CŽU pouze 7,5 % obyvatelstva České republiky, zatímco evropský průměr dosahoval 9,1 %. Horšího výsledku, než je průměr v ČR, dosáhla z partnerských zemí Belgie (7,2 %), Řecko (3,0 %), Itálie (6,2 %), Maďarsko (2,8 %), Polsko (5,3 %), Bulharsko (1,2 %). Finsko naopak dosáhlo podílu 23 %. Potřeba systémového a komplexního přístupu k problematice celoživotního učení, která umožní využít potenciál stárnoucího obyvatelstva, je již obecně zřejmá a reaguje na ni řada legislativních opatření, se kterými se detailně seznámíme níže Legislativní rámec a podpora státu Legislativní podporu systému celoživotního učení jako celku nelze v České republice považovat za jednotnou. Kromě vymezení nároků dospělých na vzdělávání a odpovědnosti všech relevantních subjektů chybí i systematické řešení motivace a kompenzace nákladů spojených s celoživotním učením (Remr, 2007). Kroky k zajištění kvality vzdělávání, stimulace motivace či systémové podmínky pro uznávání výsledků dalšího vzdělávání jsou teprve ve svých počátcích. Nástroj progresivnějších daňových úlev pro zaměstnavatele chybí. S legislativním rámcem tak, jak vypadá v současnosti, se seznámíme dále. Na národní úrovni byl v roce 2007 přijat základní strategický dokument, který formuje koncept celoživotního učení v České republice. Jedná se o dokument s názvem Strategie celoživotního učení a je referenčním dokumentem pro další průřezové a dílčí koncepce a politiky v oblasti CŽU. 15

17 V tomto dokumentu je CŽU členěno na etapu počátečního vzdělávání (základní ISCED1, 2, střední ISCED 3 a terciální vzdělávání ISCED 5,6) a dalšího vzdělávání. CŽU zahrnuje jak vzdělávání formální, řízené ve vzdělávacích institucích a vymezené právními předpisy, tak i vzdělávání neformální a informální. K neformálnímu vzdělávání patří například organizované volnočasové aktivity, cizojazyčné, PC či rekvalifikační kurzy, krátkodobá školení či přednášky. Informální vzdělávání je pak chápáno jako neorganizované získávání vědomostí a dovedností nejčastěji z každodenních zkušeností. Podpora celoživotního učení v kontextu společenského a ekonomického vývoje je deklarována v řadě strategických dokumentů. V nich zaznívá například potřeba zlepšení provázanosti systému celoživotního učení, obecného zkvalitnění vzdělávání či potřeba vzdělávání nezaměstnaných a zájemců o práci prostřednictvím modernizace služeb zaměstnanosti. K nim patří tyto kontextové dokumenty: Strategie udržitelného rozvoje ČR (2005) Národní strategický referenční rámec ČR (2006) Národní program reforem České republiky Strategie hospodářského růstu České republiky (2005) Strategie regionálního rozvoje ČR (2003) Národní inovační strategie (2004) Národní program výzkumu a vývoje (2003) Konvergenční program České republiky (2012) Strategie rozvoje lidských zdrojů (2003) Problematiku stárnutí a podporu zaměstnanosti starší generace na trhu práce specificky řeší další kontextové dokumenty, ke kterým patří: Národní program přípravy na stárnutí na období let a jemu předcházející programy na období , Nový program bude zaměřen na tyto priority: Celoživotní učení Zaměstnávání starších osob a seniorů Dobrovolnictví seniorů Mezigenerační dialog Kvalitní prostředí pro život seniorů Zdravé stárnutí Péče o seniory Lidská práva seniorů V návaznosti na vytvoření těchto programů zřídila vláda České republiky Radu vlády pro seniory a stárnutí populace, která slouží jako poradní a iniciativní orgán. K problematice vzdělávání a CŽU se specificky váží další strategické dokumenty, ke kterým patří: Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Bílá kniha (2001) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v České republice (2005, 2007) Aktualizace koncepce reformy vysokého školství (2006) Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období (2006) Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ČR (2000) Národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (2007) 16

18 Co se týče námi sledovaných skupin, tj. osob vstupujících na trh práce ve věku do 30 let a osob s rozsáhlými profesními zkušenostmi nad 45 let, můžeme nalézt bližší cíle vzdělávací politiky pro tyto skupiny v Implementačním plánu Strategie celoživotního učení (2009), který obsahuje řadu konkrétních prováděcích opatření na období : Skupina 30- Podpora rozvoje nabídky bakalářských studijních programů zaměřených do praxe a úzce propojených s potřebami zaměstnavatelů (podpora odborných praxí studentů, spolupráce se zaměstnavateli, působení odborníků z praxe ve výuce) Usnadnění přechodu a uplatnění absolventů v praxi (podpora využívání Národní soustavy kvalifikací, podpora praxí a odborných stáží studentů, podpora kariérového poradenství) Systémová podpora distančních forem studia s využitím ICT nástrojů Skupina 30- i 45+ Stimulace jednotlivců i zaměstnavatelů k rozšíření účasti na dalším vzdělávání (DV) a zvýšení investic do DV Zajištění různých vzdělávacích cest k získání kvalifikace Vytvoření podmínek pro sladění nabídky vzdělávání s potřebami trhu práce (podpora propojování partnerů na národní i regionální úrovni, předvídání kvalifikačních potřeb, vyhodnocování trendů v nabídce a poptávce po vzdělávání) Rozvinutí nabídky dalšího vzdělávání podle potřeb klientů a zajištění dostupnosti vzdělávacích příležitostí (podpora vzniku a rozvíjení vzdělávacích programů pro ohrožené skupiny na trhu práce, podpora získávání profesních dovedností i klíčových kompetencí, posílení motivačních aktivit k individuálnímu vzdělávání, zajisštění dostupnosti DV, podpora rozvoje jazykových dovedností a ICT) Zvýšení úrovně vzdělávání zaměstnanců podniků k posílení konkurenceschopnosti podniků a profesní flexibility zaměstnanců (podpora zavádění podnikových systémů RLZ, podpora restrukturalizujícím se podnikům, podpora kooperace podniků a úřadů práce) Zvýšení kvality dalšího vzdělávání Rozvinutí informačního a poradenského systému pro uživatele dalšího vzdělávání Tyto a další cíle a priority jsou rozpracovávány v návazných národních a regionálních programech a projektech, na které se zaměříme v následující kapitole. 17

19 2.2. Národní a regionální programy a projekty Na národní i regionální úrovni byla a je realizována řada programů a projektů, které si kladou za cíl podpořit problematiku celoživotního učení. Programy se týkají jak stárnoucí populace, tak i osob vstupujících na trh práce. Níže uvádíme průřez nejzajímavějšími programy na těchto úrovních. a) Národní program přípravy na stárnutí Od roku 2003 se v České republice setkáváme s Národním programem přípravy na stárnutí. Tento program vznikl na období let , a v současné době prochází schvalovacím řízením program na období let V něm je podpora CŽU jednou ze základních priorit. K oblastem, na které program reaguje, patří kromě CŽU také mezigenerační dialog, zaměstnávání starších osob a seniorů, rozvoj dobrovolnictví mezi seniory či problematika zdravého stárnutí. Program se snaží mimo jiné podpořit i rozvoj virtuálních univerzit třetího věku v menších městech a obcích, zařadit koncept age managementu do personálních procesů firem, státní správy, samosprávy i úřadů práce či využít zkušenosti starších pracovníků a podpořit mezigenerační dialog. Přístup k problematice stárnutí populace a z ní vyplývající výzvy využití potenciálu starších pracovníků tak, jak je chápe tento program, lze znázornit následovně: Stárnutí populace výzvy i potenciál pro společnosti Celoživotní učení Zdravé stárnutí Senioři jako zdroj moudrosti, vysoké odbornosti, know-how Účast na trhu práce Rozvoj občanské společnosti Ekonomický růst a sociální soudržnost Adekvátní péče o seniory Kvalitní prostředí pro život seniorů Zdroj: Národní strategie podporující pozitivní stárnutí pro období let První draft k b) Operační programy Evropského sociálního fondu Na národní a posléze regionální úrovni patří v současné době k nejvýznamnějším programům operační programy podporované z Evropského sociálního fondu, které se v mnoha ohledech zaměřují právě na vzdělávání mladých absolventů či zkušených pracovníků staršího věku. V návaznosti na předchozí zkrácené období let bylo pro Českou republiku v období let zřízeno 26 operačních programů, které byly rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V rámci těchto operačních programů byly pro oblast vzdělávání a celoživotního učení významné především tyto programy: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Praha - Adaptabilita 18

20 V rámci jednotlivých programů jsou podporovány jak projekty na národní, tak i regionální či místní úrovni. Projekty jsou realizovány jak řídícími orgány, kterými jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), tak i regionálními orgány státní správy a samosprávy (úřady práce, krajské a obecní úřady). V neposlední řadě jsou příjemci dotací i individuální organizace poskytující vzdělávání a také samotné firmy vzdělávající vlastní zaměstnance. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) je centrálně řízen MŠMT a je zaměřen na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání. OPVK podporuje mimo jiné různé formy vzdělávání s důrazem na komplexní systém CŽU. Je určen pro obyvatele ČR mimo území hl. m. Prahy. Pro námi zkoumané cílové skupiny 30- a 45+ je důležitá prioritní osa 3, která se zaměřuje na individuální další vzdělávání a podporu nabídky dalšího vzdělávání. V rámci prioritní osy 4 jsou podporovány projekty řešící oblast systémového rámce celoživotního učení. V rámci těchto prioritních os jsou realizovány projekty individuální národní určené pro celou ČR a řízené centrálním státním orgánem a poté projekty individuální ostatní a grantové projekty, které mohou být realizovány individuálními organizacemi. Na národní úrovni byly řešeny například tyto projekty se vztahem k cílovým skupinám: Stáže ve firmách Vzdělávání praxí Realizátorem projektu je Fond dalšího vzdělávání a projekt byl započat v červnu Během 29 měsíců realizace projektu dojde k podpoření 5000 osob formou individuálních stáží. Cílem je připravit nástroj pro zvýšení kvalifikace a získání praxe v oboru. Projekt tak kromě nezaměstnaných cílí právě na mladé absolventy. Koncepce dalšího vzdělávání Projekt je realizován od července 2009 ve spolupráci MŠMT a Národního ústavu pro vzdělávání. Jeho cílem je navrhnout systémové prostředí pro oblast dalšího vzdělávání. Projekt se mimo jiné snaží také o stimulaci poptávky po DV jednotlivců i podniků a sladění vzdělávací nabídky s potřebami trhu práce. Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce Tento projekt byl schválen v květnu 2012 a měl by během dvou let vytvořit stálý systém předvídání vývoje na trhu práce, dle kterého budou zpracovávány projekce kvalifikačních potřeb a sektorové studie. Uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení Tříletý projekt byl započat v srpnu 2005 a přispěl k podpoře celoživotního učení, dalšího vzdělávání a uznávání jeho výsledků. V návaznosti vznikl projekt UNIV 2 Kraje zaměřený na zvýšení zapojení středních odborných škol do dalšího vzdělávání a podpory účasti na dalším vzdělávání. Od roku 2012 je realizován projekt UNIV3. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) je zaměřen mimo jiné na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce a profesního vzdělávání. Program je centrálně řízen MPSV a je určen především pro příjemce mimo hl. m. Prahu. V rámci tohoto programu jsou důležité pro podporu skupiny 30- a 45+ především prioritní osy 1 Adaptabilita, 2 Aktivní politiky trhu práce a 3 Sociální integrace a rovné příležitosti. Na národní úrovni realizovalo MPSV například projekt Vzdělávejte se!, který byl zaměřen na podporu vzdělávání v organizacích a podnicích, které byly zasaženy hospodářskou krizí a omezovaly provoz v podnicích, případně propouštěli zaměstnance. Projekt byl realizován od 19

21 roku 2009 do roku V návaznosti byl v roce 2011 spuštěn projekt Vzdělávejte se pro růst a od září běží projekt Vzdělávejte se pro stabilitu. V rámci prioritní osy 3 jsou podporovány regionální projekty zaměřené na podporu skupin ohrožených na trhu práce, ke kterým patří i námi sledované skupiny. Konkrétně jsou podporovány aktivity zaměřené na osoby do 25 let věku bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací či fyzické osoby starší 50 let. Pro vzdělávání zaměstnanců byla rovněž důležitá výzva Školení je šance v rámci prioritní osy 1, prostřednictvím které mohly organizace žádat o dotace na vzdělávání vlastních zaměstnanců. V rámci prioritní osy 2 jsou podporovány rovněž projekty zaměřené například na podporu rekvalifikací, odborných stáží, flexibilních forem zaměstnání či podporu uplatnění na trhu práce mladých absolventů i osob ve věku 50+. Operační program Praha - Adaptabilita je zaměřen na obyvatele Prahy a směřuje k podpoře konkurenceschopnosti, sociální inkluzi a podpoře vstupu na trhu práce. Pro oblast dalšího vzdělávání jsou důležité prioritní osy 1 Podpora rozvoje znalostní ekonomiky a 2 Podpora vstupu na trh práce. V rámci nich mohou podniky, veřejné i neziskové instituce žádat o podporu na vzdělávání svých zaměstnanců. Kromě toho jsou také podporovány projekty zaměřené na začleňování znevýhodněných osob na trh práce. K nim opět patří mladí absolventi i starší pracovníci. c) Další programy K dalším programům, které mají vztah k cílovým skupinám 30- a 45+ v kontextu celoživotního učení a dalšího vzdělávání, patří například tyto programy: Národní program počítačové gramotnosti ( , Ministerstvo informatiky) Jeho cílem bylo mimo jiné naučit zájemce z řad starších osob a znevýhodněných skupin základům práce s počítačem a internetem. Individuální projekty úřadů práce řada úřadů práce na území České republiky realizuje projekty zaměřené na mladé absolventy i generaci 50+. Jedná se o projekty financované z ESF prostřednictvím OPLZZ, dále pak o projekty financované z národních zdrojů. Úřady práce nabízejí uchazečům o zaměstnání různé vzdělávací a rekvalifikační programy, služby bilanční diagnostiky, psychosociální programy, pracovní rehabilitace aj. Nicméně jak ukazuje praxe (Respekt institut, 2010), spolupráce s úřady práce není vnímána zaměstnavateli jako efektivní. Mezi zaměstnavateli převládá názor, že úřady práce neposílají vhodné uchazeče na volné pozice a obecně nedisponují účinnými nástroji pro umisťování uchazečů na trh práce. Univerzity třetího věku Při vysokých školách a univerzitách fungují v České republice poměrně rozšířené univerzity třetího věku. Ty jsou součástí koncepce celoživotního vzdělávání. Nabízejí desítky kurzů zaměřených na nejrůznější oblasti od vědy, historie, přes kulturu, politiku až po moderní technologie. Účastníkem mohou být však pouze osoby, které dosáhly důchodového věku. Další příležitosti podpory vzdělávání starších osob Pro podporu vzdělávání starších pracovníků existují další nástroje, které však v ČR nejsou zavedeny či jejich využití je minimální. Nicméně v úvahu připadají tyto možnosti stimulace vzdělávání jednotlivců: daňové úlevy, vzdělávací poukázky, placená či neplacená dovolená určená ke vzdělávání, finanční stimulace rekvalifikací. Na straně druhé je stimulace zaměstnavatelů, která může být založena například na daňových úlevách či fondu dalšího vzdělávání. 20

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Propojování počátečního a dalšího vzdělávání

Propojování počátečního a dalšího vzdělávání Střední průmyslová škola textilní, Tyršova 1, Liberec 9. 2. 2012 Propojování počátečního a dalšího vzdělávání Projekt Podpora dalšího vzdělávání v Libereckém kraji projekt realizovaný v rámci Operačního

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ. Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Účast na šetření: 593 zaměstnavatelů Zpracováno: 577 dotazníků 7% 4% 5% 15% 43% 26% do 19 20-49 50-99 100-199 200-499 500 a více FIRMY PODLE ODVĚTVÍ I. odvětví počet % školství 80 13,9

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obsah 1. Klíčové dokumenty pro přípravu OP VVV 2. Hlavní záměry a strategie programu 3. Prioritní osy 4. Harmonogram přípravy Klíčové dokumenty pro přípravu

Více

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020

Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE

VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE VAZBY STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ NA JINÉ NÁSTROJE Projekt Tvorba Strategie a Společného akčního plánu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Libereckém kraji I CZ.1.04/4.1.01/C4.00015 I je financován

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Význam kariérového poradenství pro celoživotní vzdělávání. význam kariérového poradenství cesty celoživotního učení role školy projekt KAP

Význam kariérového poradenství pro celoživotní vzdělávání. význam kariérového poradenství cesty celoživotního učení role školy projekt KAP Význam kariérového poradenství pro celoživotní vzdělávání význam kariérového poradenství cesty celoživotního učení role školy projekt KAP Proč kariérové poradenství a celoživotní vzdělávání? Vypracoval

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ

PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ PODNIKATELSKÉ FÓRUM ÚSTECKÝ KRAJ REGION 4.0 Příležitosti a hrozby čtvrté průmyslové revoluce Práce 4.0 PhDr. Martin Klika, MBA, DBA náměstek hejtmana Ústeckého kraje Obsah prezentace A. Výchozí situace

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, 625 00 Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací, výzkumné a vývojové činnosti pro rok 2015 Úvod Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací,

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 20.6. 2013 CÍLE A OBSAH PROGRAMU Hlavní cíl Urychlit strukturální posun ČR směrem ke znalostní ekonomice poháněné lidským kapitálem prostřednictvím investic

Více

PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI PRO ROK 2019

PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI PRO ROK 2019 PLÁN REALIZACE STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU FAKULTY ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ TECHNICKÉ UNIVERZITY V LIBERCI PRO ROK 2019 Vědecká rada FZS TUL projednala dne 2. října 2018 Akademický senát FZS TUL schválil dne 10.

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015

Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 XVIII. celostátní finanční konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 9. prosince 2015 Základní informace o OP VVV Základní východiska Důraz na Specifická doporučení Rady pro ČR intervence

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Eva Brožová Brno, 7. 1. 2014 Program prezentace 1. Přehled situace 2. Stručný souhrn klíčových informací k OP VVV (struktura, alokace, synergie) 3. Podrobnější

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:

Více

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU

Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Níže uvedený text se týká podporovaných aktivit jednotlivých Oblastí podpory tak, jak vyplývá z obecného

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005

PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 PARAGRAFY A DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 ZÁKON O DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ přijatý (?) vládou 20.dubna 2005 Zákon o celoživotním učení Zákon o dalším vzdělávání Zákon o uznávání

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

PROJEKT METR. Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.

PROJEKT METR. Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11. PROJEKT METR Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024 FOND DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ je příspěvkovou organizací Ministerstva práce

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018 Identifikační číslo zprávy: 1 Sledované období od: 1. 1. 2018 Sledované období do: 31. 12. 2018 Verze draft 05 1 1 rok 2018 Identifikace

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech

1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA 1.1 Profilace a diverzifikace studijních programů koordinaci přijímacích

Více

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Analýza rovných příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Analýza dalšího vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení v Olomouckém kraji v rámci oblasti

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

OP VVV na národní úrovni v návaznosti na H2020

OP VVV na národní úrovni v návaznosti na H2020 OP VVV na národní úrovni v návaznosti na H2020 Mgr. Inka VAVERKOVÁ (inka.vaverkova@msmt.cz) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Konference pro podporu regionálního rozvoje Praha 27. března 2014

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2019

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2019 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2019 Identifikační číslo zprávy: Sledované období od: 1. 1. 2019 Sledované období do: 31. 12. 2019 Verze draft 01 1 2 rok 2019 Identifikace

Více

Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje Hradec Králové

Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje Hradec Králové Strategie zaměstnanosti Královéhradeckého kraje 10. 12. 2018 Hradec Králové Program jednání 10:00 10:10 Úvodní informace 10:10 11:00 Pracovní část prioritní oblasti 11:00 11:45 Pracovní část - vize 11:45

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní Národní ústav odborného vzdělávání

Anotace IPn 1. Individuální projekt národní Národní ústav odborného vzdělávání Anotace IPn 1 Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: 3 Oblast podpory: 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání KLÍČOVÉ TÉMA PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A. Potřeby s nejvyšší důležitostí Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání Obecný cíl A4.1: Zvyšování dostupnosti

Více

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE

STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE STRATEGICKÝ RÁMEC MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2023 PRO ORP IVANČICE Zpracováno v rámci projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání v ORP Ivančice Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000680

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Harmonogram výzev na rok 2018 Identifikační číslo zprávy: 1 Sledované období od: 1. 1. 2018 Sledované období do: 31. 12. 2018 Verze draft 01 1 1 rok 2018 Identifikace

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Ing. Jiří Vojtěch Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II -

Více

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČEÉ REPUBLIKY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI ZEMĚMI EU Jitka Langhamrová, Tomáš Fiala Klíčová slova: Stárnutí obyvatelstva, biologické generace, index stáří, ekonomické generace,

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Mezinárodní konference Praha, 7. listopadu 2014 AGE MANAGEMENT V PRAXI: ČESKÉ A ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI A NÁSTROJE PROTI VĚKOVÉ DISKRIMACI Mgr. Linda Sokačová, Mgr. Nikola Šimandlová Alternativa 50+, o.p.s.

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Výrobní podnik při současných tržních podmínkách SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 Osnova tématu: 1. Globální pohled na svět, společnost a ekonomiku

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační činnosti Ústavu zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci na období 2016-2020 LIBEREC, listopad 2015 Obsah Úvod...3 I. Prioritní

Více

Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky

Specifické cíle odpovídající prioritě a očekávané výsledky INVESTIČNÍ PRIORITA 10 prioritní osy 2: Investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy pro získání dovedností a do celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou

Více

Vývoj vysokého školství v ČR a postavení vysokoškoláků na trhu práce

Vývoj vysokého školství v ČR a postavení vysokoškoláků na trhu práce Vývoj vysokého školství v ČR a postavení vysokoškoláků na trhu práce Konference HR Management 2011 Praha, 5. 10. 2011 Iva Ritschelová Obsah přednášky Úvod význam vzdělanosti pro společnost Statistika školství

Více

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z

Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Prezentace individuálního projektu národního

Prezentace individuálního projektu národního Prezentace individuálního projektu národního Číslo OP i : CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo PO ii : 7. 3 Prioritní osa: Název PO: Další vzdělávání Číslo oblasti 7. 3. 1 podpory:

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VE FORMÁTU PROČ? CO? JAK? SWOT ANALÝZA OBLASTI INTERVENCE

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VE FORMÁTU PROČ? CO? JAK? SWOT ANALÝZA OBLASTI INTERVENCE Národní ústav pro vzdělávání/ips Podpora krajského akčního plánování/p-kap/leden 2019 ROZVOJ ŠKOL JAKO CENTER CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VE FORMÁTU PROČ? CO? JAK? SWOT ANALÝZA OBLASTI INTERVENCE

Více

Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV

Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV Stát a jeho role v dalším vzdělávání - Aktuální situace v oblasti DV Mgr. Martin Sycha, Ph.D. oddělení vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT Závěrečná konference projektu KRUH 14. 3. 2013 Snižující

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020

KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 KONCEPCE ROZVOJE ŠVEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ PROSTĚJOV 2014-2020 Vypracoval: Ing. Radomil Poles OBSAH Úvod... 2 1 Stručná charakteristika současného stavu... 2 1.1 Současný stav... 2 1.2 Vzdělávací

Více

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce

Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Intervenční logika programu / teorie změny Vazba na tematický okruh: 1 - Trh práce Tematický cíl: Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil Program: OP Zaměstnanost

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Vzor anotace prezentace schváleného projektu I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Individuální projekty národní Číslo OP i : CZ 1.07 Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é

Více

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020 3.6.2013 Liberec Plánovací období 2014-2020 na evropské, národní a krajské úrovni Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce

Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce Co opravdu potřebuje Plzeňský kraj? Globální cíl PK: Zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu Plzeňského kraje efektivním a udržitelným

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014-2020 PO1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum (EFRR) Specifický cíl 1 Zvýšení mezinárodní kvality výzkumu a jeho výsledků Specifický cíl 2 Budování kapacit

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A INOVAČNÍ, UMĚLECKÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI FAKULTY INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ NA ROK 2016 BRNO,

Více