Rodina a škola partneři, nebo soupeři?
|
|
- Anna Tomanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Proměny rodiny Rodina a škola partneři, nebo soupeři? prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc. prorektor UK, Praha V posledních sto letech proběhly podle sociologů (např. Durkheima) změny, které lze charakterizovat jako posun od tradičního pojetí rodiny k rodině vztahové (manželské, nukleární). Znamená to řadu podstatných, nových nároků na život v rodině i na výchovu. - Především, tradiční rodina pracovala s nadindividuálními odkazovými normami a pravidly (jako desatero), ctila více soudržnost společenství než prosazení individua a bezpodmínečnou autoritu vychovatele (rodiče). Škola, v kontinuitě s církevní institucí, byla respektována jako instituce společenství normalizující rodinu i děti. Hrála roli pevné opory, představovala důležitý řád, prodlužovala působení ostatních institucí předávajících tradici. Afektivní vztahy, psychologické zvláštnosti dětí, rodičů nebo učitelů, interakce a vyjednávání mezi rodiči a učiteli to vše nehrálo zvláštní roli. - Moderní, vztahová rodina umístila do popředí především hodnotu jedince, jeho svérázné individuality, prostor pro jeho rozvoj a tvořivost. Konečným cílem je autonomní, tvořivá osobnost. Velký význam nabývá kvalita vztahů, psychologizace života rodiny (např. odborná podpora a péče o výchovu). Rodiče pociťují dnes: - stále větší osobní odpovědnosti za výchovu - stále menší kompetence pro ni (světu kolem, včetně světa dětí a jejich výchovy, je stále těžší rozumět) - stále větší tlaky na angažování se ve školním vzdělávání svých dětí (obraz dobrého rodiče je na ně vázán) Učitelé se také cítí: - nuceni stále více individualizovat přístup k žákům (tj. vystupovat psychologicky kompetentně) - nuceni otevírat své působení komunikaci s rodinami, nabízet ho ke kontrole - jsou pod stále větším tlakem osudovosti školních výsledků dětí. 2. Společný úkol ve výchově: ochrana dítěte i světa Výchova představuje proces, který je, obrazně řečeno, jednou nohou obrácen k minulosti s důrazem na konzervaci, zachování určitých hodnot (péče o svět). Druhou nohou však musí být nakročen k budoucnosti, musí povzbuzovat a vyvolávat, podporovat a chránit to nové, co se s každou generací a s každým jedincem ohlašuje a dere do světa (péče o dítě). Arendtová ve svých textech z přelomu 50. a 60. let hovoří o krizovosti výchovy a spojuje ji se skutečností tzv. natality.... nás všech se dotýká,..., vztah mezi dospělými a dětmi vůbec,..., náš postoj vůči skutečnosti natality, skutečnosti, že všichni jsme přišli do světa narozením a že svět se narozením lidí stále obnovuje (Arendtová, 1994, s. 120). Arendtová skutečnosti natality 1
2 Rodina a škola partneři, nebo soupeři? rozumí tak, že je třeba určitých zprostředkování mezi nově příchozími, kteří svět obnovují, ale také hrozí jeho destrukcí, když ho zcela podřídí svým individuálním přáním a sklonům, a světem dospělých, kteří mají tendenci svět konzervovat. Proto je třeba výchovy: pro ochranu světa před zastaráním i před vpádem novosti. Současně však výchova musí chránit i děti před jejich vyhnáním z našeho světa dospělých, před destrukcí jejich touhy po svém se do něj zapojit. Nesmí je totiž nechat bez pomoci, bez šance připravit se k úkolu obnovovat ho jako náš společný svět. Jinak hrozí, že svět ztratí kontinuitu. Nutnost vychovávat je tedy dána nutností uvádět nově příchozí členy kultury do světa, který existuje před nimi a jehož osvojení (osvojení jeho artefaktů, zejména symbolické povahy, jako je řeč, psaná kultura atd.) z nich dělá lidské subjekty. Pozoruhodné v eseji Arendtové je ovšem zdůraznění vnitřní rozpornosti výchovy, kterou se výchova liší od jen biologicky podmíněné, udržovací funkce péče o potomky přítomné v chování jiných živočišných druhů vůči svým mládatům (na mysli máme výcvik a získávání základních zkušeností nutných k přežití). Avšak lidští rodiče své děti početím a zrozením neposílají jen do života, přivádějí je zároveň do světa. Ve výchově a vzdělání se spojuje jejich odpovědnost za obojí, jak za život a vývoj dítěte, tak za pokračování světa. Dvojí odpovědnost v žádném případě nesplývá v jedno, mezi obojím může dojít i ke konfliktu. Odpovědnost za vývoj dítěte se v jistém smyslu obrací proti světu: dítě vyžaduje zvláštní ochranu a péči, aby se mu ve světě nepřihodilo nic zlého a ničivého. Avšak také svět si žádá ochrany, aby nebyl pustošen a ničen náporem nového, který se na něj s každou novou generací přivalí (Arendtová, 1994, s. 110 zvýraz. aut.). Konzervovat je tak podstatou každé výchovné činnosti, ať už se odehrává v jakékoli instituci. Jejím cílem je chránit dítě před světem i svět před dítětem, nové proti starému i staré proti novému. Uvedené napětí již nelze zjednodušit tak, že jedna instituce proti druhé zajišťuje výlučně jednu funkci výchovy. Navíc Arendtová zavádí do prostředí výchovy třetí prvek: vedle rodiny a světa odlišuje specifické postavení školy. Škola proto podle Arendtové vystupuje spíše jako zprostředkující člen a jako určitý štít. Stojí mezi rodinou a světem. Jestliže v rodině se dostává do popředí funkce ochrany dítěte, péče o jeho vývoj a individuální prosazení se (ovšem jen po určitou mez, jak ukážeme dále), pak ve škole je dítě nově příchozím, tak trochu kulturním cizincem, který se narodil do světa již existujícího, jemu však neznámého. Škola však vůbec není světem a ani jím nesmí chtít být, je spíš institucí, kterou klademe mezi soukromou sféru a svět, aby byl mezi rodinou a světem přechod vůbec možný (cit. d., s. 112 zvýraz. aut.). Škola (učitelé) má tedy jinou odpovědnost než rodiče. Nejde tolik o blaho dítěte a prosazení jeho požadavků. Škola se musí postarat, aby toto nové (dítě) dozrávalo ve vztahu ke světu, jaký je (cit. d., s. 113). Aby však nové mohlo být uchopeno a kultivováno jako skutečně nové, musí být definován druhý pól: ukázány invarianty kultury, zvýrazněny její uznávané hodnoty a vztahy. A právě v zájmu toho, co v každém dítěti je nové a revoluční, musí být výchova konzervativní. Musí novost chránit a uvádět ji jako něco nového do starého světa,... (cit. d., s. 117 zvýraz. aut.). Škola pak, zdá se, i přes vnějškové změny života společnosti a rodiny, má i nadále specifické poslání: enkulturovat jedince, iniciovat ho do světa a zároveň ho neutlumit v jeho individuálních projevech. Musí ho rodině odejmout, vytrhnout ho z jeho prvních identifikací s rodiči a současně ho nesmí od rodiny izolovat. Škola by měla nabízet příležitosti k 2
3 identifikaci a ke stávání se jiným než dosud (než kým se stal a stává v rodině), příležitosti založené na trvalejších vztazích, nadosobních hlediscích apod. Člověk ovšem přitom nesmí cítit, že je nucen rezignovat na svá autonomní rozhodnutí, volby, sklony a přání a na svou dosavadní vztahovou a identifikační síť (škola ji nesmí totálně destruovat). 3. Co dělá škola rodinám? V posledních desetiletích dochází k významnému prolínání rodiny a školy: škola se prostřednictvím žáků a požadavků na ně dostává až do rodin. Rozlišujeme zhruba čtyři základní skupiny tlaků školy na rodiny: - tlaky materiální, tj. úspěšná socializace ve škole vyžaduje, aby rodina nově rozdělila materiální výdaje (investice do kultury, nákupy pomůcek), časové investice (život rodiny se stále více řídí skutečností, že dítě chodí do školy a musí se na školu připravovat) a celkově přizpůsobila třeba i trávení volného času; - tlaky ideově-morální (podle Perrenouda vystupuje škola jako policie rodin ; svými tykadly dosáhne až do intimního života rodin; poskytuje přes dítě rodinám zpětnou vazbu o tom, co je a co není žádoucí: co jsou hodnotné rozvojové aktivity, jaká jsou pravidla duševní hygieny, jaké jsou správné hodnoty výchovy atd.; - tlaky psychologické ve vlastním slova smyslu označují novou situaci pro rodiče školáka. Náhle se objevují nové city (pýcha; zahanbení; výčitka; zklamání) a zátěže. Neúspěch potomka vždy ovlivňuje vztahy mezi manželi, ale třeba i mezi prarodiči a rodiči školáka atd.; - tlaky na nové institucionální role rodiče. Ten je náhle nucen k angažování v nových institucích (Rada rodičů), cítí se osloven školskými tématy v médiích atd. Učí se konfrontovat své pocity, postoje a dojmy s dalšími rodiči a osvojuje si potřebné návyky rodiče žáka. Souhrnně je třeba říci, že se vstupem dítěte do školy se rodiny ocitají pod novým a poměrně masivním tlakem, který vyvolává napětí a komplikuje vztahy s učiteli i hladkou komunikaci s nimi. Vzájemná komunikace je navíc ztížena i odlišnostmi interpretace dítěte a školních situací. 4. Co chtějí rodiče a co učitelé? Výzkumná šetření založená na rozhovorech s rodiči i učiteli ukazují na leckdy rozporné zvládání současné situace popsané výše. Lze dokonce hovořit o jakémsi rodičovském paradoxu. Rodiče na jedné straně mají vztah k základní škole, který můžeme označit jako instrumentální. Chtějí školu jako spravedlivý, až chladný instrument zacházející se všemi stejně a poskytující všem rovnost šancí. Jedním dechem však většina z nich dodává, že učitelé přece musejí vyplývá to podle nich z jejich odbornosti a profese respektovat individuální zvláštnosti a problémy (jejich) dítěte. Učitelé zase za klíčovou podmínku úspěšnosti své práce považují dobrou dohodu (leckdy jen implicitní) s rodiči. To se projevuje ve shodě či neshodě na dělbě základních úkolů školy a rodiny. Rozlišujeme tři základní oblasti těchto úkolů. (1) Úkoly a poslání vzdělávací (naučit základní poznatky a dovednosti a všeobecný rozhled), kde až dosud je většinová shoda, že tento úkol náleží škole; (2) oblast morální a osobnostní výchovy, kde je dělba pravomocí 3
4 Rodina a škola partneři, nebo soupeři? rodičů a učitelů nejednoznačná, a (3) oblast výchovy k praktickým dovednostem pro život (tradičně se předpokládá, že je do značné míry věcí mimoškolního prostředí). Analýza jednotlivých případů komunikace rodičů s učiteli ukázala následující rozdělení orientace zájmů a pozornosti jedněch a druhých: OSOBNOST ŽÁKA Adaptace Integrace Zde: spíše PERSPEKTIVA Školní výsledky učitel osobní rozvojový (zde a nyní) projekt zde: spíše rodič Autonomie Kreativita Originalita Učitelova role ho nutí sledovat spíše kombinaci kritérií přizpůsobení žáka školním normám, na poli kognitivní socializace s oporou o aktuální výsledky žáka v učení. Ukazuje se, že rodiče naopak sledují spíše v duchu výše naznačené starosti o svébytný individuální rozvoj svého dítěte respektování a kultivaci jeho jedinečných potřeb a zájmů a z hlediska časové perspektivy vnímají více než učitelé jeho vzdálenější budoucnost. To pochopitelně vytváří půdu pro odlišnosti, někdy i konflikty, pohledů na školní socializaci dítěte. Hlubší pohled do vztahů rodičů a učitelů ukazuje, že příkazy moderní výchovy: personalizace, psychologizace, péče o osobnostní vývoj dítěte a současně nutnost dítě vybavit pro život poznatky a dovednostmi zavádějí rodiče i učitele do rozporné situace. Vytvářejí ambivalentní postoj rodičů k učitelům, který poznamenává jejich angažovanost ve školní socializaci dětí. Podobně kladou rozporné nároky i na učitele. 4
5 Kontakt»na distanc«normální je nekomunikovat. V přímých kontaktech s učiteli se projevuje snaha udržovat distanci. Klíčem pro vztahy mezi oběma mody socializace je existence, hledání či vyjednání společného kódu. Jsou-li s ním obě strany srozuměny, nepotřebují se kontaktovat a komunikovat. Přímá komunikace s rodiči je spíše vynucena problémy dítěte a snahou vyjednat»osobní«přístup učitele k němu (rodičovský paradox a tlak na familializaci školy). Tento paradox shrnuje skutečnost, že rodiče vyžadují»familializaci«školy (respektování kvalit rodinného modu socializace), ale současně objektivní institucionální aprobaci dítěte jako člena společnosti. Spolupráce a partnerství je ve větší míře velmi nepřímé, přes formy domácí podpory. V domácí přípravě do školy došlo za posledních let k výraznému poklesu původně vysoké angažovanosti rodičů: ten je, zdá se, podmíněn jednak obtížným porozuměním situaci dítěte ve škole po neustálých proměnách základní školy (absencí»nástrojů«rodičů kontrolovat a ovlivnit to, do čeho vidí jen obtížně), jednak proměnou symbolického významu ZŠ po kritických tlacích veřejnosti a radikálních reformistů a její faktické devalvaci zavedením víceletých gymnázií. Výše uvedené nálezy nás upozorňují na nezbytnost udržovat hranice mezi rodinou a školou a nepodléhat pokušení posunout je, zaměnit je a vyvolat tak zmatek (zamlžit díky své odlišnosti původně čitelná, pevně strukturovaná místa, figury, logiky jednání atd.). Hranice mají kromě negativní funkce (stanou-li se nepropustnými bariérami, přes které nelze komunikovat) i funkci pozitivní: nezbytnost vyrovnat se s odlišností a jinakostí požadavků, norem, způsobů chování doma a ve škole. Dítě tak musí zvládnout i diskontinuitu mezi rodinou a školou. A rozvíjí se v prostoru mezi světem rodiny, světem vrstevníků a mimoškolních aktivit a světem školy jako jedinec, který si postupně ví stále více rady. Základním problémem je, jak učinit školní socializaci dítěte pozitivní součástí celého vývoje dítěte a jeho rodiny. Jinými slovy, jak oba způsoby (režimy) socializace na sebe navázat, když v řadě případů akceptace školního způsobu socializace znamená vzdát se předchozí (v rodině založené) identity. I u těch dětí, kde není zřejmý a viditelný křiklavý kontrast způsobu socializace v rodině a ve škole, konstatujeme potřebu, aby se každé dítě vyrovnalo s procesem tzv. dezidentifikace. Aby pokročilo na cestě ke své samostatnosti konfrontací logik obou socializací. Jen tak docení vlastní rodinu a pochopí lépe význam školy. 5
RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU
číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační
VíceIndividuální vzdělávání a jeho varianta domácí vzdělávání (DV)
Individuální vzdělávání a jeho varianta domácí vzdělávání (DV) Co je to domácí vzdělávání vzdělávací proces, realizovaný mimo školu vzděláván bývá jeden žák nebo více žáků, zpravidla sourozenců vzdělavatelem
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
Víces rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2008 OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ŠD...2 2. EKONOMICKÉ,
VíceANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace
VíceUkázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.
Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. ČESKÝ JAZYK (5. ročník Český jazyk a informatika) Obsahové, časové a organizační
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní
VíceRodina a škola ve vzájemné interakci. Mgr. Barbora Dědičová psycholog, rodinný terapeut
Rodina a škola ve vzájemné interakci Mgr. Barbora Dědičová psycholog, rodinný terapeut Kontakt: Mgr. Barbora Dědičová Centrum pro rodinu Vega Kladno: tel: 606760425, www.centrumvega.cz PPP SK OP Kladno,
VíceKurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
VíceRozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze
21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní
VíceStudium pedagogiky pro učitele 2014
Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
VíceVÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ
1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník
VícePříloha č. 8 Podmínky ke vzdělání
Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje
VíceRodina a škola ve vzájemné interakci. Mgr. Barbora Dědičová psycholog, rodinný terapeut
Rodina a škola ve vzájemné interakci Mgr. Barbora Dědičová psycholog, rodinný terapeut Kontakt: Mgr. Barbora Dědičová Centrum pro rodinu Vega Kladno: tel: 606760425, www.centrumvega.cz Manželská a rodinná
Více4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu
VíceFunkce školy a školního vzdělávání
Funkce školy a školního vzdělávání 24.11.2016 Čím má být škola společnosti užitečná? Reflexe konference Škola, kde jsem člověkem 10.-12.11.2015 Cíle a funkce vzdělávání Rozvoj lidské individuality Cíle
VíceINDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu
INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceVýtvarná výchova. Počet vyučovacích hodin za týden
1 Počet vyučovacích hodin za týden Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 2 2 1 1 2 2 13 Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný Povinný
VíceVolitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního
Více- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti
Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé
VíceOsobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení
Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Osnova 1. Dva přístupy k osobnímu managementu 2. Hodnoty 3. Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Úkoly
Více4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova
4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových
VícePROCESY UČENÍ. Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018
PROCESY UČENÍ Hana Schenková, Alena Jabůrková 2018 Obsah Výukové strategie podporující učení dětí v MŠ Prožitkové učení Spontánní a záměrné učení Konstruktivismus a učení dětí Třífázový model učení, EUR
VíceŽivotní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících
Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím
VíceNěmecký jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)
Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast
VíceMalé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.
Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,
ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceSTUDIUM PEDAGOGIKY 2011
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY
Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění
VíceOčekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života
Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními
VíceDiagnostika specifických poruch učení a chování. PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D.
Diagnostika specifických poruch učení a chování PhDr. Markéta Hrdličková, Ph.D. Historický přehled Počátky zájmu na přelomu 19/20 století (Heinz Werner, Arnold Gesell) České prostředí prof. Antonín Heveroch
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Člověk a zdraví Výchova ke zdraví. Charakteristika předmětu. Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět:
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Člověk a zdraví Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení
VíceVÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ. Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014
VÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014 O ČEM BUDU HOVOŘIT O PROMĚNĚ SPOLEČNOSTI A BUDOUCNOSTI O ČEM MÁ BÝT ŠKOLA A VÝSLEDCÍCH KAMPANĚ O TRENDECH A BUDOUCNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ KDE JSME A KAM MÍŘÍME?
Více6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
Více4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
VíceBudu školákem Budu školákem
Budu školákem Název dokumentu: Budu školákem Vypracováno pro: Pohlaví: Muž Věk: 6 Datum narození: 2004 Identifikační kód testu: abcdefgh Verze dokumentu: 1.0 Datum a čas generování dokumentu: 20.07.2010
VíceZákladní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)
EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný
Více3.3. Začlenění průřezových témat
1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceŠkolní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání
Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní škola Rajhradice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Školní družina Obsah I. Identifikační údaje.. 3 II. Charakteristika ŠVP.. 4 Konkrétní
VícePřístup k OM v pojetí posunu paradigmatu v managementu k principiálnímu vedení
Přístup k OM v pojetí posunu paradigmatu v managementu k principiálnímu vedení Osnova Připomenutí co znamená posun paradigmatu v managementu k principiálnímu vedení Přírodní zákony Mentální principy Etika
VíceU nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.
KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce
7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VíceSociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy
Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako
VíceSOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI
SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení
VíceProč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012
Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
VíceZáklady pedagogiky a didaktiky
Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální
Více- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých
1. Identifikační údaje Školní družina tvoří se školou jednu právnickou osobu, proto jsou tyto údaje součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola neomezených možností. 2. Konkrétní
VícePřípadová konference jako pracovní nástroj ve školství
Případová konference jako pracovní nástroj ve školství Případová konference Pracovní setkání odborníků nad jasně vymezeným tématem, s jasně danými cíli a kompetencemi. Výsledkem případové konference je
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceŽivotní perspektivy a směřování
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní
VíceProfil absolventa školního vzdělávacího programu
Pekař Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: Zřizovatel: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Pardubický kraj Název
VíceVýtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití
VíceProfesní standard v odborném
Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceCharakteristika školního vzdělávacího programu
Charakteristika školního vzdělávacího programu ŠVP vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV. Škola má některá specifika a klade důraz na některé oblasti výchovy a vzdělávání,
VíceZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů
ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská
VíceŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015
ŠKOLNÍ PLÁN EVVO 2014/2015 Školní plán EVVO je vydán na základě metodického pokynu MŠMT č. j. 16745/2008-22 k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a v návaznosti na školní vzdělávací
VíceVzdělávací a školský systém, škola jako učební prostředí. Tomáš Janík
Vzdělávací a školský systém, škola jako učební prostředí Tomáš Janík ...u hodináře Byl jeden muž a ten muž šel k hodináři. Položil na stůl dvě hodinové ručičky a říká: Mistře, tyto ručičky neukazují na
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceKrize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová. Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017
Krize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017 Co vás čeká? Představení knihy Krize kultury a kapitoly Krize výchovy a vzdělání Krize výchovy a vzdělání Diskuse Krize kultury Kniha/
Více16. Hudební výchova 195
16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO
VíceUČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice
UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VícePráce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen
VíceZvířata domácí, divoká
ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceVnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti
Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VíceNabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.
Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel
VíceVolnočasové aktivity dospělých
Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje
VíceObsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:
4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
VíceŠkolní vzdělávací program
Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice Vítězná 701, 696 02 Ratíškovice Školní vzdělávací program pro školní družinu Č.j. 243/2015 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Adresa (sídlo) školy: Vítězná 701, 696 02 Ratíškovice
VíceMateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná
Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním
VíceA B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace
VíceRVP v širších souvislostech
RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich
VíceSociální psychologie SZ7BK_SOPS. So :35--20:10 So :40--18:20 So :35--20:10
Sociální psychologie SZ7BK_SOPS So 22. 9. 17:35--20:10 So 6.10. 16:40--18:20 So 8.12. 17:35--20:10 Vyučující Mgr. Ing. Irena Ocetková, Ph.D. ocetkova@ped.muni.cz bud. D/02034 Poříčí 538/31, Staré Brno,
VíceOddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI
Oddíl E učební osnovy VIII.5.A EVROPSKÉ SOUVISLOSTI Charakteristika předmětu: EVROPSKÉ SOUVISLOSTI v nižším stupni osmiletého studia Obsah předmětu Předmět evropské souvislosti plně integruje průřezové
VícePsychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce
ABSTRAKT příspěvku (sdělení) Název příspěvku: Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce Autor: Evžen Řehulka Východiska: Referát čerpá z rozsáhlého
Víces rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life
s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2010 Obsah 1. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ...2 2. DÉLKA A ČASOVÝ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ...3
VíceI. Sekaniny1804 Volitelné předměty
Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,
VíceAnalýza spolupráce středních škol a komunikační kompetence ER Praděd/Pradziad
Zkušenosti škol s přeshraniční spoluprací V rámci šetření se ukázalo, že takřka 00% dotazovaných českých škol má zkušenosti s přeshraniční spoluprací, což je významný počet, rezultující z výborné práce
VíceVedení domácnosti. Charakteristika vyučovacího předmětu. Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.
Vzdělávací obor : Člověk a svět práce Vedení domácnosti Charakteristika vyučovacího předmětu Vedení domácnosti je předmět zařazený do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast zahrnuje
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VícePředmět: Cvičení s hudbou
Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VícePedagogická a speciálně pedagogická diagnostika
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
Více