MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav chovu a šlechtění zvířat BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2011 LUKÁŠ MATÝSEK 2

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Používané technologie v užitkových chovech prasat Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Libor Sládek, Ph.D. Vypracoval: Lukáš Matýsek Brno

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Používané technologie v užitkových chovech prasat, vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářské práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně, dne.. 4

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji především Ing.Liboru Sládkovi, Ph.D. za vřelý přístup a odborné připomínky, které mi pomohli k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat ing. Kimplovi, který mi taky přišel vstříc s odbornými radami ohledně používaných technologií. 5

5 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá používanými technologiemi v užitkových chovech prasat. V první části se zabývá zákonnými předpisy užívanými v chovech prasat, welfarem a podmínkami prostředí v chovu. Dále se práce zabývá rozdělením a popisem technologických systému užívaných v užitkových chovech prasat. Zde je zmíněno indoor a outdoor rozdělení chovu a jednotlivé technologie používané v těchto systémech. Především se práce věnuje bezstelivovému systému chovu, který se ve velkovýrobních podmínkách používá nejčastěji. Dále je zde zmíněn stelivový systém chovu a venkovní chov prasat. Na závěr se práce věnuje používaným technologiím u jednotlivých kategorií prasat. Největší část zde tvoří především technologie používané v kategoriích prasnic. Klíčová slova: technologie, užitkový chov, kategorie prasat ABSTRACT This work deals with technologies used in commercial pig breeding. The first part deals with the legal provisions used in pig breeding, animal welfare and environmental conditions for breeding. The thesis deals with the division and description of the technological systems used in commercial pig breeding. There is mention indoor and outdoor rearing and distribution of the different technologies used in these systems. In particular, the work deals litter breeding system, which is the most commonly used for mass production conditions. There is also mention litter system of rearing and breeding of pigs outdoors. At the conclusion of the work deals with technologies used for different categories of pigs. The biggest part is formed by a particular technology used in the categories of sows. Key words: technology, rearing stock, Pigs 6

6 Obsah 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Předpisy na ochranu prasat ve vztahu k ustájení Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Technologie v chovu prasat Welfare Mikroklima ve stáji Rozdělení typu ustájení v chovu prasat Indoor systémy bezstelivové (používané technologie) Rošty Hrazení a kotce Napáječky Krmící systémy Vzduchotechnika ve stáji Vytápění stájí Systémy pro odklid kejdy Indoor systémy stelivové Outdoor systémy Technologie v jednotlivých kategoriích prasat Prasnice vysokobřezí, rodící a kojící Prasnice zapouštěné a březí Prasnice nezapuštěné a nízkobřezí (eroscentrum) Prasničky Odstavená selata Kanci Prasata ve výkrmu ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK

7 1 ÚVOD Hlavním cílem chovu prasat je produkce kvalitního vepřového masa a zajištění potřeb kvalitních živočišných bílkovin k lidské spotřebě. Prasata nám také poskytují další kvalitní suroviny jako je jejich kůže (vepřovice), sádlo, štětiny, střeva a v neposlední řadě endokrinní žlázy pro farmaceutický průmysl. Chov prasat má celosvětově dlouhou tradici a obliba vepřového masa se řadí k prvnímu místu v celosvětové spotřebě. Musíme, ale brát zřetel na to, že spotřeba vepřového se v různých částech světa může lišit. Spotřeba vepřového masa v České republice je na prvním místě žebříčku ve spotřebě a konzumaci masa a masných výrobku na osobu a rok. Chov prasat u nás se v poslední době potýká s problémy a složitostmi z důvodu dovozu levnějšího vepřového z okolních států. S touto oblibou vepřového masa je velice spjata výroba a technizace technologických postupů a především technologií v chovech prasat. Především technologie v chovu prasat procházeli velkou modernizací a vymýšlením nových a účinných technologii. Nejpromyšlenější technologie se vyskytují v kategorii prasnic a to od eroscentra až po porodnu. Velký zájem se klade na welfare v chovu prasat a podle toho se i výrobci technologii snaží své výrobky zdokonalovat a vylepšovat v tomto směru. Velmi velkou škálu technologii zaobírají technologie pro krmení a výživu prasat dále pak podlahové systémy, systémy přívodu a odvodu vzduchu, vytápění stájí a odklid exkrementů. Tyto technologie a stavby pro prasata zároveň podléhají ustanovením a zákonům o ustájení prasat a jejich ochraně proti týrání, především se pak musíme držet vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat jednotlivé technologie v užitkových chovech prasat a to jak v bezstelivovém chovu, tak v chovu stelivovém především na vysoké podestýlce. Tyto technologie nám velkou mírou mohou ovlivnit kvalitu chovu a výsledného produktu. Správným používáním těchto systémů, kvalitními krmivy a dobrou prací chovatelů a ošetřovatelů bychom měli dosáhnout takového výsledku, který si představujeme. 8

8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Předpisy na ochranu prasat ve vztahu k ustájení Česká republika směřuje své právní předpisy týkající se chovu prasat podle směrnice Rady EU č..91/630/ehs stanovující minimální standardy pro ochranu prasat. Tato směrnice byla v roce 2001 novelizována a požadavky na zabezpečení ochrany prasat byly zpřísněny následujícími směrnicemi: směrnice Rady č.2001/88/es a směrnice Komise č. 2001/93/ES. V České republice je ochrana zvířat upravena zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Tento zákon byl novelizován a pro chovatele, ale i projektanty je důležitý prováděcí předpis, jimž je vyhláška č.208/2004 Sb. (Pulkrábek a kol., 2005) Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Minimální standardy pro ochranu prasat (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) prasetem zvíře druhu prase jakéhokoliv věku, chované pro odchov, plemenitbu nebo výkrm b) kancem pohlavně dospělý samec prasete zařazený do plemenitby c) prasničkou pohlavně dospělá samice prasete před prvním porodem d) prasnicí samice prasete po prvním porodu e) prasnicí po porodu samice prasete od perinatálního období do odstavu mláďat; perinatálním obdobím se rozumí doba těsně před porodem, porod samotný a doba těsně po porodu f) zaprahlou březí prasnicí prasnice v době mezi odstavem mláďat a perinatálním obdobím g) seletem prase od narození do odstavu h) odstávčetem prase od odstavu do stáří 10 týdnů i) chovným běhounem a prasetem ve výkrmu prase od stáří 10 týdnů do porážky nebo zařazení do plemenitby. 9

9 (2) Využitelná volná podlahová plocha pro každé odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných prasniček a prasnic, musí činit minimálně: a) pro prase o živé hmotnosti do 10 kg 0,15 m² b) pro prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m² c) pro prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg 0,30 m² d) pro prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg 0,40 m² e) pro prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg 0,55 m² f) pro prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg 0,65 m² g) pro prase o hmotnosti vyšší než 110 kg 1,00 m² (3) Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované ve skupinách musí činit celková využitelná podlahová plocha pro každou zapuštěnou prasničku nejméně 1,64 m² a pro každou prasnici nejméně 2,25 m². Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po méně než šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová plocha zvětšena o 10 %. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná podlahová plocha může být zmenšena o 10 %. (4) Podlahy musí splňovat tyto požadavky: a) musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se předešlo poranění prasat, a musí být navrženy, konstruovány a udržovány tak, aby prasatům nezpůsobovaly poranění nebo útrapy. Musí odpovídat velikosti a hmotnosti prasat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch. b) pro zapuštěné prasničky a březí prasnice část plochy požadované v odstavci 3 rovnající se nejméně 0,95 m² na prasničku a nejméně 1,3 m² na prasnici musí být tvořena souvislou pevnou podlahou, z níž je pro odtokové otvory vyhrazeno maximálně 15 % c) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, maximální šíře mezer mezi roštnicemi (nášlapnými plochami roštu) musí být mm pro selata, mm pro odstávčata, mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu, mm pro zapuštěné prasničky a prasnice d) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, minimální šířka roštnice (nášlapné plochy roštu) musí být mm pro selata do 10

10 odstavu a odstávčata, mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu, zapuštěné prasničky a pro prasnice. (5) Prasata chovaná ve skupinách, která jsou výjimečně agresivní, dále ta, která byla napadena jinými prasaty nebo která jsou nemocná nebo poraněná, musí být dočasně umístěna v samostatných kotcích. V tomto případě musí použitý samostatný kotec umožňovat zvířeti snadné otáčení, pokud to není v rozporu s doporučením veterinárního lékaře. (6) V části stavby, ve které jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 db. Musí se minimalizovat možnost vzniku stálého nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres. (7) Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně. (8) Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé prase mohlo a) mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý, který umožňuje všem zvířatům současně polohu vleže b) bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat c) vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu. (9) Prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo od=" "směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat. (10) Všechna prasata musí být krmena alespoň jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti nebo nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé prase přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině. (11) Všechna prasata starší než dva týdny musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Napáječky musí být prasatům lehce přístupné. Při skupinovém ustájení může na jednu kolíkovou napáječku připadat nejvíc 16 prasat. Použití krmiva v tekuté formě, mimo náhražky mléka u selat ve stáří do 2 týdnů, se nepovažuje za napájení. 11

11 (12) Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením nebo extirpací s ponecháním hladkého intaktního povrchu se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve, než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo způsob ustájení. Kly kanců mohou být zkráceny, jeli to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat nebo z bezpečnostních důvodů. (13) Prasata chovaná venku musí mít možnost úkrytu nebo musí mít k dispozici přístřešek k zabezpečení ochrany před nepříznivým počasím. Dále musí být k dispozici nezamrzlé zdroje vody. (14) Pro ochranu kanců jsou stanoveny následující podmínky: a) kotce pro kance musí být umístěny a konstruovány tak, aby se kanec mohl otáčet a slyšet, cítit a vidět jiná prasata; volná podlahová plocha kotce pro dospělého kance musí být minimálně 6 m² b) v případech, kdy se kotce používají také jako místo pro připouštění prasnic, musí být podlahová plocha pro dospělého kance minimálně 10 m² a v kotci nesmí být žádné překážky c) plemenné kance je možné navykat a využívat pro naskočení jiných plemenných kanců při odběru semene. (15) Pro ochranu prasnic a prasniček jsou stanoveny následující podmínky: a) nové stavby nebo úpravy zařízení pro vazné ustájení prasnic nebo prasniček jsou zakázány; použití postrojů pro prasnice a prasničky je zakázáno, b) prasnice a prasničky se během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před očekávaným porodem, chovají ve skupinách. Kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Je-li ve skupině chováno méně než šest zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,4 m, c) odchylně od písmene b) mohou být prasnice a prasničky chované v provozech s méně než deseti prasnicemi ustájeny během období uvedeného v písmeni b) jednotlivě za předpokladu, že se v kotcích mohou snadno otočit d) prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k manipulovatelnému materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity 12

12 e) prasnice a prasničky chované ve skupinách musí být krmeny s využitím systému, který zajistí, aby každé jednotlivé zvíře mohlo přijmout dostatečné množství potravy, i když jsou přítomni konkurenti soutěžící o potravu f) za účelem nasycení a uspokojení jejich potřeby žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice a prasničky dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i energeticky vydatné krmivo g) musí být přijata opatření minimalizující agresi ve skupinách h) březí prasnice a prasničky musí být v případě potřeby ošetřeny proti ektoparazitům a endoparazitům. Před umístěním do porodního kotce musí být březí prasnice a prasničky důkladně očištěny i) v týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení j) pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo prasničkou volná plocha k) porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být vybaveny stranovými zábranami pro ochranu selat, např. ochrannými mřížemi. (16) Pro ochranu selat jsou stanoveny následující podmínky: a) část celkové podlahové plochy, dostatečně velká, aby současně umožnila všem zvířatům společně odpočívat, musí být pevná nebo pokrytá rohoží, nebo musí být podestlána slámou nebo jiným vhodným materiálem b) v porodních kotcích musí mít selata dostatečný prostor, aby mohla bez obtíží sát, c) selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří 28 dní, ledaže by jinak byla nepříznivě ovlivněna pohoda nebo zdravotní stav matky nebo selete. Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata, d) v případě potřeby je zajištěn zdroj tepla, který neškodí prasnici. (17) Pro ochranu odstávčat, chovných běhounů a prasat ve výkrmu jsou stanoveny následující podmínky: 13

13 a) jsou-li prasata chována ve skupinách, musí se přijmout opatření bránící vzájemným střetům, které vybočují z běžného chování, b) prasata musí být chována ve stálých skupinách a mísení s jinými prasaty je třeba omezit na minimum. Musí-li být smíšena prasata, která se neznají, je nutno je sloučit v co nejranějším věku, nejlépe do jednoho týdne po odstavení. Jsou-li prasata smíšena, měla by mít dostatek možností uniknout nebo se ukrýt před jinými prasaty c) objeví-li se příznaky silných střetů, je třeba ihned vyšetřit příčiny a přijmout vhodná opatření, například, je-li to možné, poskytnout jim větší množství slámy nebo jiných materiálů k odvedení pozornosti. Ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní zvířata musí být ustájena odděleně od skupiny d) použití uklidňujících léčiv za účelem snazšího mísení zvířat se musí omezit na mimořádné podmínky a musí být konzultováno s veterinárním lékařem. (18) Ustanovení odstavce 3, odstavce 4 písm. b) až d), odstavce 5 druhé věty, odstavce 15 písm. b) až d) se vztahují na nově postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené stavby pro prasata a od 1. ledna 2013 se vztahují na všechny stavby pro prasata. Další požadavky na prostory a vybavení stanoví zvláštní předpis, vyhlášky č. 191/2002/ Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. 2.2 Technologie v chovu prasat Stroje a zařízení pro chov prasat jsou závislé na systému jejich ustájení a ten ve velké míře odpovídá kategorii ustájených prasat. Rozdílné podmínky jsou pří ustájení prasnic a v porodnách s prasnicemi i selaty. Srovnatelnější podmínky jsou v dochovu selat a při výkrmu prasat. Těmto podmínkám odpovídají obvykle i stájové prostory a jejich vybavení (Brož, Kic, 1996). Technologické vybavení pro stáje s prasaty patří k jednomu z nejrozšířenějších na světě, ať už se jedná o techniku ustájení, krmení, napájení, odklidu exkrementů a jejich zpracování a využití. Těžko bychom hledali odvětví v živočišné výrobě, kde existuje podobná nabídka různých zařízení. Mezi firmy zabývající se prodejem a vývojem těchto technologii patří především firma Agrico a dále pak firma Big Dutchman, Bräuer Stalltechnik, Brunnthaller-CS s.r.o., AGE s.r.o., a mnoho dalších. 14

14 Technika a technologické systémy včetně ustájení prasat musí být podloženy především poznatky z aplikované etologie, aby bylo zabezpečeno genetického potenciálu zvířat s ohledem na dosažení co nejvyšší užitkovosti (Buchta a kol., 1990). 2.3 Welfare Velký vliv na výběr správné technologie se dnes klade na welfare neboli pohodu zvířat ve stáji. Je to soubor projevování přirozených vlastností zvířat, na která se dnes začínají klást velké aspekty. Prasata mají velké sociální potřeby a jednou z nich je co nejstálejší sociální skupina. Proto bychom měli používat kvalitní technologie ustájení, aby nedocházelo k nedobrovolným přesunům zvířat. Poté by následovaly roztržky ve skupinách a boje o výstavní postavení (Hrouz, 2000). Prasata jsou velmi hravá a zvědavá proto se v poslední době umísťují do výběhu různé předměty jako jsou řetízky, koule a podobné předměty, které tyto vlastnosti uspokojí. Prasata jsou velmi čistotná zvířata při močení a kálení nikdy nekálí do lože a udržují si kaliště na vlhčím místě s mírným průvanem a nižší teplotou. Prase je všežravec, hledáním potravy uspokojuje zvědavost, hravost. Lože u prasat umožňuje prasatům ležení, zde neplatí pravidla hierarchie, v chladu leží prasata přes sebe. V horku (nad 18 C), je třeba mít prostor, aby mohla prasata ležet každé zvlášť, chladit se. Prasata se ráda drbou. Je nutné jim v kotcích poskytnout drbadla. To je ovlivnění směrnice Rady EU, která se vyznačuje ekologizací chovu, minimálním zatížením prostředí a půdy emisemi a škodlivinami. Tyto aspekty aplikované etologie by nám měli pomáhat při projektování stájí a výběru vhodné technologie i organizaci práce (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Tab.č.1 - Rozdělení 24 hodinového cyklu dne u prasat odpočinek 87% aktivní pohyb 7% žraní a kálení 6% s nejvyšší aktivitou mezi 8 21 hodinou Z tohoto plyne, že prasata věnují největší část dne odpočinku, dále pak aktivnímu pohybu a v neposlední řadě žraní a kálení. Tyto aspekty bychom měli respektovat a nevystavovat prasata častým stresovým faktorům ve stáji, jako jsou 15

15 dlouhodobě trvající hluk, ostré světlo, vibrace, znečištěné prostředí a podobně (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009) Mikroklima ve stáji V našem klimatickém prostředí jsou prasata v systémech chovu chována v trvale uzavřených stájových objektech, které jsou pro ně celoživotním prostorem. Mezi prostředím a zvířaty dochází k interakcím, které mohou ovlivnit zdraví a užitkovost zvířat. Důležitým faktorem je mikroklima v ustájovacím prostoru, které je ovlivněno druhem, množstvím, kategorií, ale hlavně také použitým technologickým systémem ustájení, krmení, napájení, odklizem exkrementů, teplotou, větráním a obsahem plynů ve stáji. Z hlediska mikroklimatu patří prasata k nejnáročnějším hospodářským zvířatům. Podle těchto hledisek musíme přizpůsobit technologie ve stáji jednotlivým kategoriím. Nejnáročnější jsou prasata na teplotu (Pulkrábek a kol., 2005). 16

16 Tab.č.2- Požadavky na fyzikální faktory mikroklimatu v různých technologiích Kategorie Hmotnost zvířat (kg) Teplota ( C) min Dochov selat (resp. předvýkrm prasat) I. etapa do odstavu 6 až 18 selat bez místního vytápění lože -s místním vytápěním lože II. etapa odstavená selata Výkrm prasat I.etapa 30 až 50 -celoroštové ustájení -ostatní způsoby ustájení II. etapa 50 až 70 -celoroštové ustájení -ostatní způsoby ustájení III. etapa 70 až 90 -celoroštové ustájení -ostatní způsoby ustájení IV. etapa nad 90 -celoroštové ustájení -ostatní způsoby ustájení 21až 24 18až 24 Relativní vlhkost (%) Optimální Optimální Doporučená nejvyšší rychlost proudění vzduchu při teplotě (m/s) max min Optimální Vyšší něž optimální 50 až70 75 do0,15 0,15 0,30 18 až až až70 75 do0,15 0,20 0, až 24 18až24 16až 22 14až až 20 12až až 20 10až až75 80 do0,15 0,30 1,0 50 až75 85 do0,15 0,30 1,5 50 až75 85 do0,15 0,30 2,0 50 až75 85 do0,15 0,30 2,0 Odchov 30 až až až75 80 do0,15 0,30 1,0 prasniček Odchov prasniček nad až až75 80 do0,15 0,30 0,5 Zapuštěné a březí Prasnice a kanci Kojící prasnice až70 75 do0,15 0,30 0,5 -se spodním ohřevem lože -ostatní způsoby ustájení a vytápění až 22 16až 22 (Pulkrábek a kol., 2005) 17

17 2.4 Rozdělení typu ustájení v chovu prasat V chovu prasat se u všech kategorií uplatňují tyto typy ustájení - v budovách (indoor systémy) bezstelivové - venkovní (outdoor systémy) stelivové přistýlané stelivové Indoor systémy bezstelivové (používané technologie) Tyto systémy existují ve 2 základních provedeních, a to se spádovým ložem a roštovým kalištěm nebo s celoroštovou podlahou (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Obr.1-Poloroštové stání Obr.2-Celoroštové stání Rošty Rošty existují v několika variantách a velikostech prošlapu, které tvoří 50% povrchu roštu. Většinou se jedná o stavebnicové díly, které jde různě kombinovat a spojovat. Pro jednotlivé kategorie existují jednotlivé velikosti roštnic (Brož, Kic, 1996). Rošty musí splňovat určité parametry jako je dobrá cenová dostupnost, bezpečnost pro pohyb zvířat, snadno čistitelné s dobrým prošlapáváním výkalů a trvanlivost (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Rošty dělíme: A) železobetonové rošty B) plastové rošty Obr.3- Železobetonový rošt C) litinové rošty ad. A) Železobetonové rošty- slouží především k ustájení jalových a březích prasnic a u výkrmu prasat. Jejich výhodou je vysoká životnost a nižší pořizovací cena. 18

18 Obr.4- Plastový rošt ad. B) Platové rošty- jsou určené zejména do porodních kotců a odchovu selat. Vynikají vysokou nosností, dobrou samočistící schopností, velkou životností a jsou šetrnější k prasečím spárkům. Obr.5- Litinový rošt ad. C) Litinové rošty- jsou z hladkého povrchu zamezující poranění zvířete, hladký povrch snižuje riziko poranění struků, sprárků a paspárků selat. Využívají se především u laktujících prasnic. Anonym 1, 2010: Podlahy a rošty pro prasata. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Tab.č.3 - Rozměry roštic a mezer u jednotlivých kategorií prasat kategorie min. šířka mezer mezi min. rozměr roštice (mm) rošticemi (mm) selata odstavená selata odchov a výkrm kanci zapuštěné a březí prasnice prasnice prasnice v porodních klecích (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009) 19

19 2.4.3 Hrazení a kotce Hrazení kotců je navrženo podle kategorií ustájených prasat. Nejčastěji používaný materiál na výrobu hrazení a kotců je žárově pozinkovaná ocel, která má vysokou životnost, odolnost a je dobře omyvatelná, dále se pak používá nerez, jejichž nevýhodou je vyšší pořizovací cena. K těmto konstrukčním materiálům se často používají plastové prvky jako jsou plastové profily a plastové latě. Konstrukčně by mělo být hrazení řešeno tak, aby splňovalo podmínky dlouhé životnosti, omyvatelnosti, pevnosti a aby nezpůsobovalo poranění zvířat. Anonym 2, 2010: Hrazení, systémy ustájení. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Obr.6- Hrazení s plastovými profily Obr.7- Klasické hrazení s pozinku Kotce jsou také řešeny podle kategorie prasat od prasnic, které se rozdělují na kotce pro prasnice vysokobřezí, rodící a kojící, jalové a zaprahle. Dále máme kotce pro odstavená selata, výkrm a kotce pro ustájení kanců. V porodně se pak většinou nachází doupata pro selata, která jsou také různě uzpůsobena (Hájek a kol., 1992). Účelem doupěte pro selata je vytvoření optimálního mikroklimatu od porodu do odstavu a dále v dochovu. Pro temperaci prostoru doupěte pro selata je možné použít výhřevné desky, jejímž zdrojem tepla je elektrická energie či teplá voda. Doupata pro selata lze také ohřívat prostřednictvím infralampy či infrazářiče. Anonym 3, 2010: Doupata pro selata. Databáze online [cit ]. Dostupné na: 20

20 Obr.8- Individuální kotec Kotce rozdělujeme na : Obr.10- Boxové ustájení individuální skupinové boxové Obr.9- Skupinové ustájení vyvýšené Obr.11- Vyvýšené ustájení Napáječky Zásobení čerstvou pitnou vodou je pro využití potenciálu prasat velmi důležité. Voda musí být k dispozici v dostatečném množství, snadno dosažitelná a musí být znemožněno její znečištění. Příjem tekutin je u prasat poměrně velký, malá selat pijí vodu již po narození. U starších prasat je příjem vody závislý na teplotě prostředí (Hauptman a kol., 1972). Napáječky neslouží pouze k napájení, ale lze jimi podávat i různé medikamenty rozpustné ve vodě. 21

21 Dle typů můžeme rozlišit tři druhy napáječek. A to na hladinové, miskové a kolíkové. Mezi nejpoužívanější patří především napáječky kolíkové, které jsou snadné na údržbu a existují v několika varientách. Dále pak máme napáječky sprchové, které se umísťují nad koryto, aby si prasata mohli sama napouštět vodu do koryta a pohodlně pít. Tento druh napáječky je především určen pro větší kategorii prasat. Obr.12- Kolíková napáječka Obr.13- Misková napáječka Obr.14-Sprchová napáječka Krmící systémy Obr.15- BIOFIX Odsypávané krmení BIOFIX Jedná se o systém kde jsou prasnice drženy u krmítek, přičemž jsou odděleny plecními zábranami. Prasnice jsou u krmítek drženy z důvodu pomalého dávkování krmiva. Prasnice nejsou fixovány a lze dobře sledovat příjem krmiva provádět veterinární zákroky a zjišťovat říji. Použitím plecních zábran dojde ke snížení napadání slabších jedinců silnějšími dominantními jedinci (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Kašový automat s jednotlivými krmnými místy Kašový automat s jednotlivými krmnými místy pracuje na podobném systému jako systém BIOFIX. Jediným rozdílem je to, že prasatům je podáváno kašovité krmení. Nespornou výhodou je, že prasatům je podáváno vlhčené krmení, které má pozitivní vliv na přírůstek a na spotřebu krmiva (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). 22 Obr.16- Kašový automat

22 Obr.17- Samokrmítka Samokrmítka Samokrmítka jsou využitelná pro malé i velké skupiny zvířat, zásobník lze doplňovat automaticky nebo ručně. Prasnice není třeba zaučovat a nedochází k takovým bojům u koryta. Značnou nevýhodou je nemožnost cíleného krmení prasnic podle reprodukčního cyklu, věku a hmotnosti a nelze provést kontrolu příjmu krmiva u jednotlivých prasnic. Automaty jsou velmi snadno instalovatelné a cenově se jedná o levné zařízení (Pulkrábek a kol., 2005). Tekuté krmení Již velmi dávno u nás zemědělci Obr.18- Systém tekutého krmení používali techniku mokrého krmení prasat, a to tak, že suchý šrot zalili vodou, přes noc nechali stát a ráno tuto kaši krmili. Tato činnost se setkávala v počátcích velkovýroby s problémy, jako byly zakvašování v korytě, příliš vodnaté krmivo aj. Dnes jsou však tyto problémy odstraněny Obr.19- Prasnice u tekutého krmení je rozšířeno do všech zemi kde se chovají prasata (Zeman a kol., 2006). Tekuté krmení je individuálním krmení prasnic v dávkovaném množství cm³ na otevřené krmné stanici. Pokud je krmená prasnice odehnána od koryta jinou prasnicí, zavře se klapka krmného koryta a útočící prasnice nemá okamžitý přístup ke krmivu. Výhodou je malá potřeba plochy kotce - cca 2m2. Tento systém umožňuje individuální krmení na základě věku, hmotnosti a reprodukčním cyklu. Lze zařadit již do stávajících 23

23 budov. Nevýhodou je, že krmivo, které zůstalo v dávkovači po odehnání určité prasnice, může následně sežrat další prasnice. Nelze synchronizovat žraní prasnic, může docházet k odhánění žeroucích zvířat, vznikají boje o postavení a tím dochází k zahánění prasnic u otevřeného koryta. Další nevýhodou je vysoká pořizovací cena (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Hubicové krmení Hubicové Obr.20- Hubicové krmení krmení představuje nový systém krmení, při kterém je zvířatům na základě identifikace dodáváno definované množství krmiva přes šnekový dopravník za přídavku vody přímo do tlamy. Umožňuje individuální krmení na základě věku, hmotnosti a reprodukčního cyklu prasnic, má malou potřebu plochy (cca 1,8 až 2m2 na prasnici). Prasnice při tomto způsobu příjmu krmiva bývají velmi klidné. Rychlost vydávání krmiva musí být přizpůsobena rychlosti žraní krmené skupiny. U tohoto systému nelze synchronizovat žraní prasnic a může docházet k odhánění žeroucích zvířat. Není vhodný pro malé skupiny prasnic a je to finančně náročná technologie (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Obr.21- Samopoutací krmné boxy Samopoutací krmné boxy Tyto krmné boxy jsou upravenou verzí běžných boxových ustájení. Jedná se o samočinné mechanické uzavírání zadní zábrany samotnými prasnicemi, což umožňuje volný příchod a odchod z krmného boxu. Tento mechanizmus zajišťuje dobrou ochranu prasnicemi v prasnic době před krmení. agresivními Minimalizuje potřebnou práci při rychlé fixaci prasnic a umožňuje provádět jednoduše selekci prasnic a některé veterinární zákroky. Nevýhodou je, že 24

24 nezajišťuje individuální krmení prasnic a je nutno počítat i s vyšší náročností na plochu krmiště (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Automatické krmné boxy (AKB) Obr.22- Transpondéry Tyto krmné boxy jsou schopny obsloužit 35-70ks březích prasnic ve skupině. Tento systém pracuje na systému elektronické identifikace jednotlivých kusů zvířat což je jeho hlavní výhodou. Uskutečňuje se to podle podkožních čipů nebo transpondérů (Pulkrábek a kol., 2005). Lze volit ze dvou druhů systému, turnusový a kontinuitní. Obr.23- Automatický krmný box Turnusový se stejnými skupinami prasnic s pravidelnou očistou a dezinfekcí stáje. Kontinuitní s proměnlivými skupinami po 7,14,21dnech neumožňující čištění a dezinfekci. AKB umožňuje přesné krmení ve vztahu k věku, hmotnosti, reprodukčnímu cyklu prasnic. Výhodou je taky malá potřeba plochy, klid ve stáji (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Nevýhodou je, že nelze synchronizovat žraní a prasnice musí při vyšším zájmu stát v řadě na krmení. Tento systém je složitější na učení prasnic a finančně je tento systém náročný kvůli čipování. Fermentované krmící systémy Jedná se o novinku v krmení prasat, která by mohla znamenat zásadní kvalitativní změnu v chovech prasat tím, že zde lze ovlivnit celkový zdravotní stav a kvalitu chovu. Zařízení je dodáváno jako doplněk systémů tekutého krmení prasat, kontrolovanou fermentaci krmiva pomocí LAB bakterií (zvláštní kmen bakterie kyseliny mléčné). Lze dosáhnout podstatně vyšší imunitu celého organismu i snížení nákladů na krmiva a zvýšení efektivnosti farem. Je zde prokázaná perfektní počáteční fáze odchovu selat bez medikace, bez problému s průjmy, krmivo je oproti standardnímu podstatně chutnější. Selata preferují tekuté fermentované krmivo oproti suchému nebo nefermentovanému již od prvního dne. Je zde až o 15% lepší konverse 25

25 krmiv než při použití suchého krmiva a až o 0,7-1 kg vyšší porodní hmotnost selat. Lze kontrolovat úroveň aminokyselin v krmivu a uvolňuje se více energie z krmiva. I zastaralý systém tekutého krmení jde poměrně jednoduše přestavět na systém využívající výhod této fermentace. Anonym 4, 2011: Prasata, krmné technologie. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Sila pro uchovávání krmiv Sila slouží pro hygienické skladování krmiv především obilovin. Jsou různě konstrukčně řešena a jsou různých velikostí a rozměrů. Sila se rozdělují na venkovní a vnitřní. Jako nejčastější materiál na výrobu se používá ocel žárově pozinkovaná, plast a sklolaminátový matriál. Poslední dvě zmíněné jsou komponovány s ocelovými konstrukcemi. U sil se používají různé systémy vyprazdňování i naskladňování. U naskladňování se především používá systém mechanický nebo pneumaticky. Při vyprazdňování se používají různé šnekové či korečkové dopravníky. Anonym 5, 2011: Zásobníky krmiv. Databáze online [cit ]. Dostupné na: Vzduchotechnika ve stáji Moderní ventilační systémy jsou sestaveny z jednotlivých komponentů pro větrání, vytápění a chlazení. Dobře a spolehlivě fungující ventilační systém je předpokladem úspěšného chovu prasat. Nezáleží na tom, zda se jedná o prasnice, selata nebo výkrmová prasata. Ventilační systémy musí vytvořit optimální prostředí pro každou kategorii zvířat, zajistí lepší podmínky a napomohou lepšímu zdravotnímu stavu. Samozřejmostí je zajištění dostatečného přívodu čerstvého vzduchu, v zimě předehřátého na požadovanou teplotu, v létě s možností chlazení. Větrací systémy existují v několika druzích podle způsobu přívodu a odvodu vzduchu. Mezi ně patří větrání kombinované, komínové, příčné, podroštové, difúzní, tunelové, přetlakové a mezi nejzákladnější patří větrání přirozené, které je založeno na použití žaluzií. Anonym 6, 2011: Ventilační systém. Databáze online [cit ]. Dostupné na: 26

26 html Obr.24- Příčné ventilační zařízení Vytápění stájí Pro zabezpečení optimálního teplotního režimu v chladném a zimním období je nezbytné zajistit ohřev stájového vzduchu. Výjimkou mohou být pouze masivní stavby se stelivovým provozem, kde lze zajistit s výjimkou poroden i v zimním období teplotu na únosné hranici za předpokladu kontinuálního provozu ve stáji. Vzhledem k tomu, že pro chovy o středních a vyšších kapacitách je požadavek turnusového provozu prvořadý, má-li být předcházeno stájové únavě a zabezpečeno zdraví zvířat, a nové stáje jsou vesměs montované haly s poměrně malou schopností akumulace tepla, musí být vytápěcí zařízení nezbytnou součástí každé stáje (Buchta a kol., 1990) Systémy pro odklid kejdy Kejda je směs větších nebo menší podílu moče a výkalů hospodářských zvířat s menším podílem zbytků krmiva zředěná vodou (Znamenáček, 1966). Kvalitní kejda je srovnatelná s ostatními statkovými hnojivy, obohacuje půdu o organické látky a snadno přijatelné živiny. Škarda, 1992: Kejda. [cit ]. Dostupné na: f. Prasečí kejda se v poslední době hojně používá na v bioplynových stanicích, kde přes průchod určitých procesů vzniká bioplyn. K odklidu prasečí kejdy ze stáje můžeme použít buď oboustranně výpustný kanál, jímkové kanály nebo podtlakový systém. Oboustranně výpustný kanál je snadný na obsluhu a dá se použít téměř všude. Jsou stájové podroštové prostory, kde se kejda soustřeďuje po stanovenou dobu. Po jejím 27

27 uplynutí a naplnění kanálu se kejda vypouští vytažením hradítka na konci kanálu. Podtlakový systém je vhodný pro své hygienické parametry do poroden a odchoven. Obr.25- Nadzemní nádrž a jímka na kejdu Indoor systémy stelivové Stelivové systémy získávají v poslední době vlivem prosazování welfare v chovu na oblibě. Dalším důvodem jsou i nižší náklady na pořízení takovéto stáje. Stelivové systémy se uplatňují především v menších a středních chovech prasat s kapacitou do 200 kusů prasnic nebo do 1000 kusů prasat ve výkrmu. Především se tento systém uplatňuje v rekonstruovaných stájích, lehkých otevřených stájích s hlubokou podestýlkou a lehkých uzavřených tepelně neizolovaných stájích s přistýláním slámou (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Stelivový systém rozdělujeme: - přistýlané, včetně kombinace roštových podlah, s loži částečně vystlanými slámou - stelivové, kde se k podestýlání prasat používá různá řada materiálů jako řezaná sláma, piliny, hobliny a dřevitá vata Výhodou stelivových systému je měkkost pohybových povrchů a lože pro prasata dále v menších ztrátách tepla vedením, s uplatněním welfaru zvířat jako je rytí, žvýkání stavění hnízda u prasnic, nižší bod termoneutrální zóny prasat. Nevýhody jsou především ve větším prostoru na ustájení, ve spotřebě slámy, v nutnosti větší manuální práce, v dalších nákladech souvisejících se sklizní, sušením a skladováním slámy, nutnosti použití mechanizace při zakládání a odklidu znečištěné podestýlky (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Tím, že spíše převládají nevýhody, se tato technologie uplatňuje spíše v menších chovech. 28

28 Používané technologie u stelivových provozů U stelivových systémů se používaná technologie o moc neliší oproti bezstelivové technologii. Zásadní rozdíly jsou hlavně ve větším prostoru, který je zvířatům poskytnut. Dobře to jde znázornit u ustájení prasnic v porodnách, kde se využívají jednoduché kotce s volným pohybem prasnice po celou dobu pobytu. Naproti tomu u bezstelivových systémů se využívá fixní zábrany pro prasnici, takže prasnice nemá tolik pohybu jako u stlané technologie. Používané hrazení a kotce jsou velmi obdobné nebo stejné jako u nestlaných technologii s minimálními rozdíly. K napájení se taktéž využívá především kolíkových napáječek a miskových napáječek. Při krmení se nejčastěji používají samokrmítka, které obslouží až 40 kusů prasat nebo systémy tekutého krmení se senzory pro plynulé doplňování krmiva do koryta, které jsou schopny obsloužit až 130 kusů prasat. U prasnic se pak dále využívají automatické krmné boxy AKB. Také se dají využit automaty pro kašovité a mokré krmení (Pulkrábek a kol., 2005). U větrání se nejvíce využívá přirozeného větrání s občasným použitím nuceného větrání pomocí ventilátorů. Vytápění u dobře izolovaných objektů není nutné s výjimkou porodny a doupat pro selata. U stelivových systému je častější utváření větších skupin zvířat a to s největším rozdílem v dochovu. Kde lze chovat kusů oproti v nestlané technologii jen kusů. Největším rozdílem je odklid výkalů kde se používá především oběžný shrnovač chlévské mrvy. Dále se využívá vratný shrnovač, který se používá ve stájích s lichým počtem řad kotců, nebo jako vrstvič mrvy na hnojištích. Lze použít i shrnovací lopata, která je ve dvou provedeních a to čelní a šípová. Shrnovací lopata je jedna z prvních mechanizačních prostředků, které se začali u nás používat ve velkovýrobních podmínkách při stelivovém systému chovu. Shrnovací lopatu lze použít všude tam kde je ustájení rozděleno na krmiště a lehárnu (Kadlec a kol.,1969). U vysoké podestýlky se používají především mobilní prostředky jako je čelní nakladač. U chovů na vysoké podestýlce se obvykle používají preparáty na pro snížení plynů a pachů hlavně čpavku a sirovodíku. Gjurov, 2004: Biopolym. Databáze online [cit ]. Dostupné na: 29

29 Obr.26- Prasnice se selaty na vysoké podestýlce Obr.27- Mobilní prostředek pro odklid mrvy Outdoor systémy Jedná se především o pastevní chovy prasat, zejména prasnic využívané především v Anglii, Dánsku a Francii. Tyto chovy mají svá pevně stanovená pravidla provozu se zařazením obsazených ploch do osevních postupu s jejich stálou rotací (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). U tohoto systému je důležitý výběr vhodného plemene, které nám zapadne do našeho chovného plánu. Dalším důležitým kritériem je jakým cílům produkce se chceme věnovat (Hasheider, 2008). Vzhledem k půdním a klimatickým podmínkám v České republice se tyto systémy nezavádějí a ani se jejich zavádění nepředpokládá. Obr.28- Venkovní ustájení prasnic 30

30 3 Technologie v jednotlivých kategoriích prasat Prasnice vysokobřezí, rodící a kojící Prasnice mají v chovu prasat klíčovou roli a to především jejich plodnost a počet odchovaných selat. Na tomto hledisku se podílí celá řada faktorů, do kterých také patří vhodná technika a technologie používaná v chovu prasnic (Čechová, Tvrdoň, Mikule, 2003). Tato kategorie prasnic lze ustájit buď individuálně nebo skupinově. U individuálního ustájení se doporučuje ustájit vysokobřezí prasnice pět až deset dnů před porodem. Individuální ustájení je nejpoužívanější systém ve velkovýrobních podmínkách. Tento systém dává možnost omezit pohyb prasnice čímž snižuje ztráty způsobené zalehnutím selat (Burda a kol., 1986). Tyto kotce jsou výhodné pro bezstelivové ustájení, které se u nás nejčastěji používá při odstavu selat ve věku tří až čtyř týdnů. Z hlediska pohody prasnice jsou výhodné kombinované porodní kotce kde je prasnice fixována pouze při porodu a první týdnu kojení a ve zbývajícím čase má volnost pohybu (Pulkrábek a kol., 2005). V porodně je velmi důležitá hygiena při odchovu selat a při porodu. Kotec by mel být důkladně umytý a vydezinfikovaný. Prasnice by měla být před zařazením do porodny také dobře očištěna (Nyanjom, Konyango, 2004). Skupinové ustájení kojících prasnic není u nás příliš rozšířeno a je spíše uplatňováno při stelivovém způsobu ustájení. Prasnice jsou zde ustájeny v individuelních kotcích týden před porodem. Čtrnáct dnů po porodu jsou i se selaty umístěny do společného kotce pro čtyři až šest prasnic (Pulkrábek a kol., 2005). Krmení prasnic v porodně je řešeno zakládáním krmiva do individuálního koryta. Nejčastější je použití dávkovačů suché krmné směsi s následným použitím zvlhčení krmiva. Použít lze i kašovité krmení. Dále prasnice musí mít, neustálí přístup k napáječce z důvodu produkce mléka. Nejčastěji se používá napáječka kolíková nebo misková. V kotci dále musí být umístěno doupě pro selata, které lze vyhřívat buď infralampami, výhřevnými deskami či rohožemi (Pulkrábek a kol., 2005). Rozdílné požadavky prasnic a selat na prostředí lze v porodním kotci zabezpečit celkovým přitápěním porodny pro pohodu prasnic a lokálním ohřevem místa pro selata (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). 31

31 Tab.č.4 - Nejčastější rozměry kotce Šířka kotce Délka kotce Velikost fixačního boxu 180cm cm 70x210cm (Pulkrábek a kol., 2005) Obr.29- Kojící prasnice ve fixační kleci Obr.30- Doupě pro selata Prasnice zapouštěné a březí I v této kategorii rozdělujeme systémy ustájení na individuální a skupinové. Individuální ustájení s trvalým omezením pohybu prasnice v boxech je využíváno ve velkochovech. Předností je manipulace při inseminaci a možnost použití individuálních dávkovačů krmiva. Individuální ustájení je řešeno v rozměrech: 70cm šířka a 210cm délka. Individuální boxy mají v zadní části sklopnou záď pro fixaci prasnice (Pulkrábek a kol., 2005). Toto ustájení poskytuje lepší přehled o prasnicích a snadnější přehled o zabřeznutí (Hovorka, Sidor, Smíšek, 1987). Skupinové ustájení prasnic odpovídá požadavkům welfare zvířat. Prasnice mají volný pohyb a nezapuštěné prasnice se vzájemně stimulují k říji. Při vytváření skupin prasnic je třeba brát na vědomí, aby byla skupina vyrovnaná. Velikost kotce je závislá na počtu zvířat. Největší výhodou tohoto systému jsou nižší náklady na pořízené technologie (Hovorka, Sidor, Smíšek, 1987). 32

32 Způsoby krmení a napájení skupinově ustájených prasnic zapouštěných a březích U této kategorie prasnic se používá několik systému krmení v návaznosti na způsobu ustájení. Využívá se krmení podávané pomocí BIOFIXU (odsypávané krmení), krmení pomocí automatických krmných boxů, hubicové krmení. Návaznost na odsypávané krmení: prasnice jsou v kotci chovány po 6-8 kusech. Počet krmných míst odpovídá počtu prasat a minimální délka koryta 45 cm. Krmivo je do koryt odsypáváno postupně v malých dávkách a to vede k tomu, že prasnice jsou biologicky fixovány k jednomu krmnému místu a nebude docházet k bojům o pořadí u koryta. Návaznost na AKB: Tento systém krmení je schopen obsloužit ks březích prasnic ve skupině. Systém pracuje na elektronické identifikace jednotlivých kusů zvířat což je jeho hlavní výhodou. Uskutečňuje se to pomocí podkožních čipů nebo transpondérů. AKB umožňuje přesné krmení ve vztahu k věku, hmotnosti, reprodukčnímu cyklu prasnic. Tento systém se dá aplikovat jak pro bezstelivové systémy, tak pro stelivové provozy. Krmné boxy se dělí na průchozí a neprůchozí. Průchozí box je schopný denně obsloužit kusů prasnic, neprůchozí box obslouží okolo 25 kusů prasnic denně. Hubicové krmení: Systém krmení zvířat na základě identifikace pomocí čipu nebo transpondéru. Zvířatům je dodáváno definované množství krmiva přes šnekový dopravník za přídavku vody přímo do tlamy. Tento systém není vhodný pro malé skupiny prasnic a je schopen obsloužit 25-30kusů pranic denně (Pulkrábek a kol., 2005). K napájení prasnic se používají především kolíkové napáječky, ale lze použít i miskové napáječky. Napájecí vody by měli mít prasnice dostatek, voda by měla bít čerstvá a zdravotně nezávadná. Obr.31- Krmení zapouštěných a březích prasnic pomocí BIOFIXU 33

33 3.1.3 Prasnice nezapuštěné a nízkobřezí (eroscentrum) Pro tuto kategorii prasat přichází v úvahu ustájení skupinové a individuální. Kategorie nízkobřezích prasnic je umístěna v takzvaném eroscentru. Zde je při nástupu říje ustájení individuální z důvodu snížení ataků mezi prasnicemi a tím zajištění klidu pro nidaci vajíček. Tento způsob opatření vede k vyšším počtům narozených selat. Prasnice jsou zde vystaveny kontaktu s kancem a danému světelnému režimu. Krmení je individuální a provádí se pomocí suché krmné směsi. Nezapuštěné prasnice jsou ustájeny skupinově v kotcích po skupinkách 4-6 kusů prasnic. Je nutné u této kategorie dodržovat u zvířat přibližně stejný věk, hmotnost, kondici a stejný stupeň březosti. Chovem prasnic ve skupině dochází ke stimulaci říje a jejímu zvýraznění. Prasnice by měli mít přístup k malému množství slámy nebo jinému materiálu. U této kategorie je nutné oddělit agresivní a problematické prasnice od skupiny a ustájit je individuálně. Krmení této kategorie se provádí buď systémem BIOFIX se samopoutacími krmnými boxy nebo lze využít tekutého krmení. Nedoporučuje se používání průchozích krmných automatů s elektronickou identifikací zvířat, jelikož může docházet k blokování stanice dominantními prasnicemi. Napájení se provádí pomocí kolíkových nebo miskových napáječek. U této kategorie je zapotřebí, aby každá prasnice měla dostatečný prostor pro krmení, vyměšování a odpočinek přiměřené životní pohodě každé z nich (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Obr.32- Klasické eroscentrum 34

34 3.1.4 Prasničky Do stáje pro odchov jsou zastavováni chovní běhouni o hmotnosti 20-25kg. Optimální počet prasniček v jednom kotci je 6-8 kusů maximálně 10kusů (Hájek a kol., 1992). Při ustájení na vysoké podestýlce může být počet i podstatně větší (Pulkrábek a kol., 2005). Plocha tvrdých výběhu pro chovný materiál by měla činit 1-2m²/kus ve stáří 6měsíců a pro odchov ve stáří 6-12 měsíců by měla činit 2-3m²/kus. Stáje se řeší převážně jako dvouřadové stavby kde je možnost přímého vstupu z kotce do tvrdého povrchu. Průlez výběhu má mít šířku cm a výšku cm (Hájek a kol., 1992). Během odchovu jsou prasničky průběžně selektovány čímž dochází ke snižování jejich počtu a zvyšování ustájovací plochy na každý kus. Zařízení pro krmení prasniček je v první části odchovu stejné jako ve výkrmu prasat a dokonce se zde do hmotnosti 35 kg zkrmují stejné krmné směsi. Tento způsob krmení se provádí pomocí samokrmítek ad libitum. U hmotností kategorie 35 až 65 kg se již zkrmuje směs krmiva pro chovná prasata a krmivo se opět zakládá do samokrmítek či do sesypných zvlhčovacích krmítek. U kategorie prasniček nad 65 kg se již využívá dávkování krmné směsi případně individuální krmení. K napájení se využívají kolíkové či miskové napáječky (Pulkrábek a kol., 2005). Tab.č.5 - Velikosti ustájovacích ploch pro prasničky (m² na kus) Kotec bezstelivový či přistýlaný Hluboká podestýlka Prasničky do 5 lože 0,7 0,9 měsíců kotec 0,9 1,2 Prasničky nad 5 lože 0,9 1,2 měsíců kotec 1,2 1,5 (Pulkrábek a kol., 2005) 35

35 3.1.5 Odstavená selata Při odstavu selat, by jsme měli dodržet věk 28 dnů, výhodou je vyšší hmotnost selat, která by měla v průměru činit 6 kg. Doba pobytu selat v odchovně se pohybuje do dosažení hmotnosti kg což je zhruba sedm až jedenáct měsíců (Hájek a kol., 1992). Při odchovu selat je jejich počet závislý na systému krmení a způsob ustájení. Selata při ustájení v bezstelivovém kotci ustájíme v počtu 10 až 20 kusů, při ustájení na podestýlce to může být 30 až 40 kusů selat. Zejména při využití chovu na podestýlce se využívá chov na vysoké podestýlce. Nepříznivé podmínky na ustájení selat hlavně u podlah s nekvalitně provedenou tepelnou izolací vedl ke konstrukci vyvýšených kotců pro selata. Tento způsob ustájení je velice rozšířeným způsobem ustájení selat v bezstelivových systémech chovu (Brož, Kic, 1996). Jejich nespornou výhodou je dosažení lepšího mikroklimatu tak i dosažení vyšší čistoty v důsledku vyvýšení kotce nad podlahu. Tento systém ustájení selat v kotcích s celoroštovou podlahou lze realizovat velice úspěšně i v úrovni podlahy díky potrubnímu odklidu kejdy z podroštového prostoru. Zde by měla být část podlahy pevná. Pevná část by měla zabírat 1/3 podlahy kotce. Tato pevná část podlahy nemusí být umístěna v kraji kotce, ale klidně může být umístěna uprostřed kotce. Takto umístěný pevný pás podlahy je většinou vyhřívaný. Ke krmení selat se využívala především samokrmítka, která nyní nahrazují automaty pro kašovité krmení. Automaty jsou vyráběny v kruhovém či kruhovém tvaru a obslouží 10, 20 nebo až 40 kusů selat dle počtu míst pro krmení. Na jedno krmné místo připadá šest až osm selat. K napájení selat se využívá misková nebo kolíková napáječka s průtokem vody 1 litr za minutu. Napájecí voda musí být kvalitní a selata by jí měla mít dostatek (Pulkrábek a kol., 2005). Obr.33- Kotec pro selata s doupaty 36

36 3.1.6 Kanci Tato kategorie prasat je ustájena v individuálních kotcích. Při ustájení se jedná především o malokapacitní stavby. Doporučená plocha lože je 5m², celková plocha kotce číní 7-8m². U kanců je dobré vytvořit tvrdý a případně i měkký výběh. Plocha tvrdého výběhu na jednoho kance by měla činit 10m² (Hájek a kol., 1992). Prubíři jsou ustájeni spolu s nezapuštěnými prasnicemi v eroscentrech. Podlaha v kotci pro kance nesmí být celoroštová a neměla by klouzat. Při umístění kotce u prasnic musí být kotec na takovém místě, aby byl kanec prasnicemi slyšen, viděn a cítěn. Kanec prubíř se stájí s nezapuštěnými prasnice provádí 2x denně s tím, že se zastavuje u říjících prasnic. Ty se postříkají barvou nebo se označí podobným způsobem a poté jsou inseminovány. Krmení se provádí buď pomocí samokrmítek nebo se využívá vlhké až mokré krmení. K napájení se využívá kolíková napáječka (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Obr.34- Kotec pro ustájení kanců 37

37 3.1.7 Prasata ve výkrmu U této kategorie se celosvětově nejvíce využívá převážně zaroštovaná podlaha. Na každé prase v kotci do 110 kg hmotnosti připadá 0,65 m² využitelné plochy. Při hmotnosti nad 110 kg to činní 1,0 m² na kus. Optimálně se v kotci vytvářejí skupinky po 10 až 20 kusech prasat při bezstelivovém ustájení a 30 až 40 kusů při stelivovém ustájení na vysoké podestýlce. Nejvíce je uplatňován turnusový provoz. K výkrmu prasat se nejčastěji využívají kompletní krmné směsi (KKS) v menší míře poté objemná krmiva (Pulkrábek a kol., 2005). Podlahy lože lze rozdělit na plné, podroštové a celoroštové. Kotec je rozdělen na plné lože a roštové kaliště, které má nižší sklon oproti loži o 3-4%. Skupiny, které jsme vytvořily, mají zůstat stejné a neměli bychom je měnit, abychom zabránili napadáni mezi zvířaty. Cílem ustájení této kategorie je co největší využití stájových prostor se sníženou pracností ošetřovatelů. Technologie krmení této kategorie prasat je nejčastěji využíváno krmení suchými krmnými směsmi do samokrmítek nebo kašovitým krmením z potrubí do koryt. Samokrmítka je nejvhodnější požívat v maximálním poměru krmných míst 1:4. Tento způsob krmení je řízen plně automaticky. Kašovité potrubní krmení do koryt se používá v poměru krmných míst 1:1 tedy na každý kus připadá 330 mm koryta. Tento systém se využívá při dávkovaném krmení kdy vše řídí řídící jednotka. Prasata ve výkrmu musí mít přístup ke kvalitní a neznečištěné vodě. Napájení se uskutečňuje nejčastěji pomocí kolíkových napáječek (Stupka, Šprysl, Čítek, 2009). Obr.35- Klasická stáj pro výkrm prasat 38

Informace pro chovatele prasat vyplývající z novely zákona na ochranu zvířat proti týrání účinné od 1. ledna 2013

Informace pro chovatele prasat vyplývající z novely zákona na ochranu zvířat proti týrání účinné od 1. ledna 2013 Informace pro chovatele prasat vyplývající z novely zákona na ochranu zvířat proti týrání účinné od 1. ledna 2013 Níže vizte 12f zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších

Více

Skot. Welfare. Zásady k ochraně hospodářských zvířat. a technické požadavky na stavby pro zemědělství. Legislativa. Zásady welfare

Skot. Welfare. Zásady k ochraně hospodářských zvířat. a technické požadavky na stavby pro zemědělství. Legislativa. Zásady welfare Zásady k ochraně hospodářských zvířat a technické požadavky na stavby pro zemědělství Pohoda zvířat Welfare Naplnění materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu Zvíře

Více

SMĚRNICE. SMĚRNICE RADY 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. (kodifikované znění)

SMĚRNICE. SMĚRNICE RADY 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat. (kodifikované znění) 18.2.2009 Úřední věstník Evropské unie L 47/5 SMĚRNICE SMĚRNICE RADY 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (kodifikované znění) RADA EVROPSKÉ UNIE,

Více

Hrazení kotců. Návod k používání a obsluze

Hrazení kotců. Návod k používání a obsluze Návod k používání a obsluze Hrazení kotců Výrobek Výrobce název: Hrazení kotců typ: název: AGRICO s.r.o. adresa: Rybářská 671, 379 01 Třeboň IČO: 26032163 DIČ: CZ26032163 1. Popis V kotcích dochází k ustájení:

Více

Návod k používání a obsluze. Napájení

Návod k používání a obsluze. Napájení Návod k používání a obsluze Napájení Výrobek Dodavatel název: Napájení typ: Hladinové, miskové, kolíkové, přenosná napáječka léčiv a medikátor napájecí vody název: AGRICO s.r.o. adresa: Rybářská 671, 379

Více

Koryt. Návod k používání a obsluze

Koryt. Návod k používání a obsluze Návod k používání a obsluze Koryt Výrobek Dodavatel název: Koryto typ: koryto jednotlivé, průběžné název: AGRICO s.r.o. adresa: Rybářská 671, 379 01 Třeboň IČO: 26032163 DIČ: CZ26032163 1 1. Popis Koryta

Více

Minimální požadavky na ochranu telat, prasat O ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Směrnice 16-18

Minimální požadavky na ochranu telat, prasat O ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Směrnice 16-18 Minimální požadavky na ochranu telat, prasat O ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Směrnice 16-18 Ing. Pavel Stonawský akreditovaný poradce MZe ČR EKOTOXA OPAVA s.r.o. pracoviště Olomouc, Blanická

Více

Datum přijetí: 9. listopadu 2006 Návrh směrnice Rady kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Kodifikované znění)

Datum přijetí: 9. listopadu 2006 Návrh směrnice Rady kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Kodifikované znění) RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 13. listopadu 2006 (15.11) (OR. en) 15224/06 Interinstitucionální spis: 2006/0224 (CNS) CODIF 84 AGRILEG 184 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 9. listopadu 2006

Více

9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců

9.3 ODCHOV JALOVIC. březost po 1. inseminaci = % zmetání méně jak 3 % stavu. věk při prvním otelení měsíců 9.3 ODCHOV JALOVIC - od půl roku stáří (150kg ž.h.) do prvního otelení (500kg ž.h.) Cíl: zajistit dobrý zdravotní stav optimální růst a vývin včas zapustit požadovaná hmotnost+věk při telení reprodukční

Více

TÉMA: DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT Povinný požadavek na hospodaření 12: Minimální požadavky pro ochranu prasat Kontrolovaný požadavek PPH 12/1

TÉMA: DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT Povinný požadavek na hospodaření 12: Minimální požadavky pro ochranu prasat Kontrolovaný požadavek PPH 12/1 Kontrolovaný požadavek PPH 12/1 Znění kontrolovaného požadavku PPH 12/1 Jsou prasata agresivní, napadená, poraněná nebo nemocná ustájena dočasně v samostatných kotcích, kde se mohou snadno otočit? Požadavky

Více

ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU

ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU ROZMNOŽOVACÍ CHOV HUSTOPEČE NAD BEČVOU Vahala, J. Rozmnožovací chov Hustopeče nad Bečvou Proč se nakupují plemenné prasničky v Hustopečích nad Bečvou? Naše rodinná farma byla postavena na zelené louce

Více

TECHNOLOGICKÉ TRENDY V ODCHOVU SELAT A BĚHOUNŮ

TECHNOLOGICKÉ TRENDY V ODCHOVU SELAT A BĚHOUNŮ TECHNOLOGICKÉ TRENDY V ODCHOVU SELAT A BĚHOUNŮ Martínek, L. AGE, České Meziříčí S postupujícím odstraňováním obchodních bariér a rozšiřováním EU se stále více vyrovnávají ceny prasat v Evropě. Bohužel

Více

NOVÉ SMĚRY V TECHNICE A TECHNOLOGII USTÁJENÍ PRASAT

NOVÉ SMĚRY V TECHNICE A TECHNOLOGII USTÁJENÍ PRASAT NOVÉ SMĚRY V TECHNICE A TECHNOLOGII USTÁJENÍ PRASAT Martínek, L. AGE, s.r.o. Ustájení prasat se dá v širším záběru charakterizovat: - systémem technických prostředků přicházejících do kontaktu se zvířaty

Více

VEPASPOL Olomouc, a. s. Paseka č.p. 270, PSČ 783 97 IČ: 47672846

VEPASPOL Olomouc, a. s. Paseka č.p. 270, PSČ 783 97 IČ: 47672846 VEPASPOL Olomouc, a. s. Paseka č.p. 270, PSČ 783 97 IČ: 47672846 okres Olomouc Olomoucký kraj Česká republika NABÍDKA NA PRODEJ Hospodářství Velký Týnec, Bystřická č.p. 415, PSČ 783 72 Hospodářství je

Více

Chov krůt. Vysoká růstová intenzita krůt v období výkrmu Největší jateční výtěžnost ze všech druhů hospodářských zvířat Vysoká nutriční hodnota masa

Chov krůt. Vysoká růstová intenzita krůt v období výkrmu Největší jateční výtěžnost ze všech druhů hospodářských zvířat Vysoká nutriční hodnota masa CHOV KRŮT Chov krůt Z divoké krůty původem ze Stř. Ameriky Do Evropy po objevení Ameriky (1492) Nejčastější plemeno bílá širokoprsá, méně zastoupená krůta bronzová Chov 2 typů střední (krůta 6 9 kg, krocan

Více

Podlahové systémy. pro vitální prasnice a zdravá selata

Podlahové systémy. pro vitální prasnice a zdravá selata Podlahové systémy pro vitální prasnice a zdravá selata Hygienické podlahové systémy pro porodní kotce a pro kotce pro odchov selat Nové Big Dutchman podlahové systémy odpovídají vysokým požadavkům našich

Více

Chov prasnic. Ustájovací a krmné systémy

Chov prasnic. Ustájovací a krmné systémy Chov prasnic Ustájovací a krmné systémy Moderní ustájovací a krmné systémy vhodné pro prasnice V moderním chovu prasnic hraje vybavení stájí rozhodující roli pro ekonomický úspěch. Technologie Big Dutchman

Více

Chov zvířat v ekologickém zemědělství CHOV PRASAT

Chov zvířat v ekologickém zemědělství CHOV PRASAT Chov zvířat v ekologickém zemědělství CHOV PRASAT Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd 1. Pravidla pro chov prasat v ekologickém zemědělství 1. Nařízení

Více

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM Partnerské sítě mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky chovu skotu CZ.1.07/2.4.00/31.0037 CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM 1. Historie chovu masného skotu v

Více

Kontrola podmíněnosti - Cross Compliance

Kontrola podmíněnosti - Cross Compliance Kontrola podmíněnosti - Cross Compliance Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jč. kraj Severní 9 370 10 České Budějovice Název projektu: VZDĚLÁVÁNÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ 2014 Reg.č.

Více

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů Příloha č. 10 (Příloha č. 2 NV č. 615/2006 Sb.) Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů 1. Stanovení kategorie zemědělských zdrojů Kategorie zemědělského

Více

Informace pro žadatele - SZP 2015

Informace pro žadatele - SZP 2015 Informace pro žadatele - SZP 2015 OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT V roce 2015 je připravováno (jako součást Jednotné žádosti) nové opatření Dobré životní podmínky zvířat. Toto opatření je cíleno

Více

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek mvdrvinduska@email.cz 777 594 061 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 6200 ha, okolí Lanškrouna 1900 dojných

Více

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní. MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek

Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní. MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek Jak vysoký počet selat je ve vrhu ekonomicky efektivní MVDr.Josef Vinduška ZOD Žichlínek mvdrvinduska@email.cz 777 594 061 Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek 6200 ha, okolí Lanškrouna 1900 dojných

Více

Stálý výbor Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (T-AP) Doporučení týkající se prasat

Stálý výbor Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (T-AP) Doporučení týkající se prasat Stálý výbor Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (T-AP) Doporučení týkající se prasat přijaté Stálým výborem 2. prosince 2004 (V souladu s článkem 9 odst. 3 této Dohody, toto

Více

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Normativy spotřeby nafty v rámci jednotlivých pracovních operací a činností spojených s chovem hospodářských zvířat v České republice Objednací list

Více

MNOHOSTRANNÉ KONZULTACE SMLUVNÍCH STRAN EVROPSKÉ DOHODY O OCHRAN

MNOHOSTRANNÉ KONZULTACE SMLUVNÍCH STRAN EVROPSKÉ DOHODY O OCHRAN MNOHOSTRANNÉ KONZULTACE SMLUVNÍCH STRAN EVROPSKÉ DOHODY O OCHRANĚ OBRATLOVCŮ POUŽIVANÝCH PRO POKUSNÉ A JINÉ VĚDECKÉ ÚČELY (Řada evropských smluv č. 123) Usnesení o ustájení laboratorních zvířat a péči

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

- Dojde li k poškozování zdraví vlivem technologie, musí chovatel tu povinen nezbytně upravit a závady odstranit

- Dojde li k poškozování zdraví vlivem technologie, musí chovatel tu povinen nezbytně upravit a závady odstranit PŘEDPISY SOUVISEJÍCÍ S OCHRANOU PROTI TÝRÁNÍ A SE ZABEZPEČENÍM POHODY PRO DRŮBEŽ Předpisy představují ochranu zvířat při zacházení s nimi, zejména z hlediska jejich ošetřování, výživy, napájení, hygieny

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES Praha 10 - Uhříněves, Přátelství 815

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY UHŘÍNĚVES Praha 10 - Uhříněves, Přátelství 815 V roce 2003 vyšlo : Připravujeme : Z dalších listů: 01 / 03 Dojnice Volné porodny krav 02 / 03 Telata Venkovní individuální boxy 03 / 03 Skot Boxové lože optimalizace parametrů 04 / 03 Skot Boxové lože

Více

Dotace na welfare. z národních zdrojů. Jan Stibal Svaz chovatelů prasat, z.s.

Dotace na welfare. z národních zdrojů. Jan Stibal Svaz chovatelů prasat, z.s. Dotace na welfare z národních zdrojů Jan Stibal Svaz chovatelů prasat, z.s. Dotace v chovu prasat 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 PGRLF 10.D. 8.f.b. 8.f.a. 8. 3.A. 2.A. 0 2005 2006 2007 2008 2009

Více

Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Postup plánovitého začlěňování nakoupených prasniček do chovu (inovované vydání)

Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Postup plánovitého začlěňování nakoupených prasniček do chovu (inovované vydání) Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Postup plánovitého začlěňování nakoupených prasniček do chovu (inovované vydání) SCHP Praha 2005 Postup plánovitého začleňování nakoupených prasniček do chovu

Více

Dotace na welfare. z národních zdrojů. Jan Stibal Svaz chovatelů prasat, z.s.

Dotace na welfare. z národních zdrojů. Jan Stibal Svaz chovatelů prasat, z.s. Dotace na welfare z národních zdrojů Jan Stibal Svaz chovatelů prasat, z.s. Dotace v chovu prasat 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 PGRLF 10.D. 8.f.b. 8.f.a. 8. 3.A. 2.A. 0 2005 2006 2007 2008 2009

Více

Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA

Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA Chovné prasnice SANO KONCEPT VÝŽIVY PRASATA VÍTEJTE Vážený zákazníku, vážený zájemce o naše výrobky, jsme velmi rádi, že Vás Sano koncept výživy chovných prasnic zaujal. Na následujících stránkách najdete

Více

VYHLÁŠKA 208. ze dne 14. dubna 2004. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

VYHLÁŠKA 208. ze dne 14. dubna 2004. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat VYHLÁŠKA 208 ze dne 14. dubna 2004 o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Ministerstvo zemědělství stanoví podle 29 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění

Více

Chov a welfare prasat

Chov a welfare prasat Chov a welfare prasat Technologie chovu prasat Chov prasnic nezapuštěných, zapuštěných, nízkobřezích a březích. Chov prasnic vysokobřezích, rodících a kojících (porodna). Odchov selat. Výkrm jatečných

Více

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny)

1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) 1. Obsahy dusíku, fosforu a draslíku ve statkových hnojivech (uvedeno po odpočtu skladovacích ztrát, vztaženo k uvedenému obsahu sušiny) Statkové hnojivo Dusík (N) Fosfor (P 2 O 5 ) Průměrný obsah sušiny

Více

CBS-Czech Breeding Services s.r.o. Středisko chovu prasat Kujavy Integrované povolení čj. MSK /2006 ze dne , ve znění pozdějších změn

CBS-Czech Breeding Services s.r.o. Středisko chovu prasat Kujavy Integrované povolení čj. MSK /2006 ze dne , ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

9. CHOV JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ SKOTU

9. CHOV JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ SKOTU 9. CHOV JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ SKOTU 9.1. CHOV DOJNIC Cíl: získat co nejvíce kvalitního mléka ( obsah složek mléka) + zdravé tele - ekonomika chovu je dána výší nákladů na výrobu mléka + náklady na krmiva

Více

ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (3)

ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (3) 10. října 2014, Brno Připravil: Ing. Petr Junga, Ph.D. ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY (3) Typologie zemědělských staveb I. - stavby pro chov hospodářských zvířat - stavby pro chov skotu Inovace studijních programů

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY Metodické listy 05/04 TECHNIKA A TECHNOLOGIE CHOVU SKOTU TELATA Informace pro chovatele, poradce a projektanty VENKOVNÍ SKUPINOVÝ PŘÍSTŘEŠEK Odchov telat ve venkovních individuálních boxech (VIB) v období

Více

Seminář Kobylí

Seminář Kobylí Seminář Kobylí 27.- 28.5. 2013 Zásadní rozdělení techniky krmení : -podle dostupnosti krmiv v čase krmení ad libitní (podle vlastní vůle) musí mít každé zvíře ve skupině možnost přístupu ke krmivu v libovolném

Více

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Strategie zakládání stáda Louda F. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. 1 Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací a ekonomickou rozvahu

Více

Období mléčné výživy mléko je do dnů po narození základem výživy jehněte (od 2. týdne si už jehňata navykají na příjem pastvy, sena a jaderných

Období mléčné výživy mléko je do dnů po narození základem výživy jehněte (od 2. týdne si už jehňata navykají na příjem pastvy, sena a jaderných CHOV A WELFARE OVCÍ Technika chovu ovcí Nejkritičtějším obdobím pro jehňata je první měsíc zvykají si na chovatelské podmínky a prostředí a stávají se nezávislými na matce. Po narození období mlezivové

Více

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně

Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Ruzyně Normativy spotřeby nafty v rámci jednotlivých pracovních operací a činností spojených s chovem hospodářských zvířat v České republice Objednací list

Více

Hodnoticí standard. Zootechnik pro chov prasat (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Zootechnik pro chov prasat (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Zootechnik pro chov prasat (kód: 41-072-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Zootechnik Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 4 Odborná

Více

LUKROM, plus s.r.o. Výkrm prasat Lesní Dvůr Integrované povolení čj. MSK 15731/2015 ze dne

LUKROM, plus s.r.o. Výkrm prasat Lesní Dvůr Integrované povolení čj. MSK 15731/2015 ze dne V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Technika a technologie chovu prasat

Technika a technologie chovu prasat Připravili: Bc.. Ing. Jan Kudělka doc. Ing. Jiří Fryč,, Csc. Ing. Jiří Ševčík Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Technika a technologie chovu prasat Projekt 845/ 2012, vznikl za

Více

Výrobky pro prasata. Porodní klece. Klec porodní KPR 42 komplet. Porodní klece kpr 42

Výrobky pro prasata. Porodní klece. Klec porodní KPR 42 komplet. Porodní klece kpr 42 Porodní klece Porodní klece kpr 42 Klec porodní KPR 42 komplet 9.5.2012 délka šířka výška 2260 mm 910 mm 1325 mm 94 kg Porodní klec je určena k ustájení rodících a kojících prasnic od doby před porodem

Více

SEMINÁŘ Velká Chýška Ing. Josef Kořínek telefon : e.mail:

SEMINÁŘ Velká Chýška Ing. Josef Kořínek telefon : e.mail: SEMINÁŘ Velká Chýška 31. 10. 2012 Ing. Josef Kořínek telefon : 605 228 964 e.mail: korinek.josef@uzei.cz Požadavky CC ve welfare zvířat platné od roku 2013, průběh kontroly Hodnocení rizik ekologické újmy

Více

Dobré životní podmínky zvířat vstupní podmínky

Dobré životní podmínky zvířat vstupní podmínky Dobré životní podmínky zvířat vstupní podmínky Žadatel: je aktivním zemědělcem a zemědělským podnikatelem, Hospodářství evidované v ústřední evidenci není zařazeno v systému ekologického zemědělství Závazek

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2018/2019 Obor: Agropodnikání M/01 ŠVP: Mechanizace v zemědělství. Maturitní okruhy z předmětu mechanizace

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2018/2019 Obor: Agropodnikání M/01 ŠVP: Mechanizace v zemědělství. Maturitní okruhy z předmětu mechanizace PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY 2018/2019 Obor: Agropodnikání 41 41 M/01 ŠVP: Mechanizace v zemědělství Maturitní okruhy z předmětu mechanizace 1. Technické kreslení pravidla pro tvorbu technických výkresů

Více

VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2008 o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu

VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2008 o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu Strana 30 Sbírka zákonů č. 5 / 2009 5 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2008 o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu Ministerstvo zemědělství stanoví podle 29 odst. 1 k provedení 7a odst. 7 zákona

Více

Návod k používání a obsluze Samokrmítko pro výkrm prasat TR 2

Návod k používání a obsluze Samokrmítko pro výkrm prasat TR 2 Návod k používání a obsluze Samokrmítko pro výkrm prasat TR 2 Výrobek název: Samokrmítko typ: TR 2 Dodavatel název: AGRICO s.r.o. adresa: Rybářská 671, 379 01 Třeboň IČO: 26032163 DIČ: CZ26032163 Obsah:

Více

OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE)

OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE) INFORMACE PRO ŽADATELE - SZP 2016 OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE) V Praze dne 9. března 2016 Stěžejním předpisem pro žadatele na toto opatření je nařízení vlády č. 74/2015 Sb., které bylo

Více

VAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE

VAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE VAPIG EKONOMICKY VÝHODNÝ SYSTÉM OCHRANY NOVOROZENÉHO SELETE Vahala J. Nemálo chovatelů prasat nejen v ČR se zabývá otázkou, zda vysoké náklady na farmakoterapii téměř vždy spojené s medikací ATB přináší

Více

BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček

BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček BRANNÁ 2011 MVDr.Pavel Mareček úbytek přirozených instinktů úbytek teritorií snížená schopnost autoterapie somatotropní změny dentální změny institucionalizovaný stres SPOLEK PORADCŮ V EKOLOGICKÉM

Více

FarmProfit. Ekonomický software pro zemědělce.

FarmProfit. Ekonomický software pro zemědělce. FarmProfit Ekonomický software pro zemědělce www.farmprofit.cz Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Přátelství 815 104 00 Praha Uhříněves Česká republika http://www.vuzv.cz Ing. Jan Syrůček tel.:

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků

Více

Skladování statkových hnojiv

Skladování statkových hnojiv Skladování hnojiv Skladování statkových hnojiv Podkladem pro stanovení potřebné skladovací kapacity je: výpočet produkce statkových hnojiv, program jejich používání. Objem produkce závisí na: kategorii

Více

Ustájení prasnic. Moderní systémy hrazení a krmení

Ustájení prasnic. Moderní systémy hrazení a krmení Ustájení prasnic Moderní systémy hrazení a krmení Úspěšný chov prasnic jak na to? Zvýšit produktivitu prasnice na více než 30 odstavených selat za rok sice není snadné, je to však možné. Big Dutchman ví,

Více

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU Čeřovský, J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha, pracoviště Kostelec nad Orlicí Rentabilita produkce selat je velice variabilní fenomén a spíše je

Více

Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o.

Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Uchopte příležitost ke zlepšení výkonnosti svého stáda Zdravý růst Vyšší mléčná produkce Vyšší celoživotní užitkovost Silné, odolné dojnice Trouw Nutrition Biofaktory s.r.o. Jednoduchá, přirozená cesta

Více

CHOV PŘEŽVÝKAVCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ welfare, technologie. Stanislav Staněk Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.

CHOV PŘEŽVÝKAVCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ welfare, technologie. Stanislav Staněk Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. CHOV PŘEŽVÝKAVCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ welfare, technologie Stanislav Staněk Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves OBSAH PŘEDNÁŠKY CHOVNÝ KOMFORT, WELFARE SPRÁVNÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRAXE

Více

208/2004 Sb. VYHLÁŠKA

208/2004 Sb. VYHLÁŠKA 208/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. dubna 2004 o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat Změna: 425/2005 Sb. Změna: 425/2005 Sb. (část) Změna: 464/2009 Sb. Změna: 78/2012 Sb. Změna: 22/2013

Více

MAVET a.s. Chov a výkrm prasat provoz Služovice Integrované povolení čj. MSK 120042/2006 ze dne 1.8.2006

MAVET a.s. Chov a výkrm prasat provoz Služovice Integrované povolení čj. MSK 120042/2006 ze dne 1.8.2006 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

OZNÁMENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ

OZNÁMENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ OZNÁMENÍ KE ZJIŠŤOVACÍMU ŘÍZENÍ pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění zpracované dle přílohy č. 3 výše uvedeného zákona OZNAMOVATEL AGROSERVIS, 1.

Více

Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář

Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 1. Téma: Chov

Více

S T U D I E. Uplatnění BAT technik podle BREFu k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat v podmínkách České republiky

S T U D I E. Uplatnění BAT technik podle BREFu k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat v podmínkách České republiky VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, v.v.i. Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně S T U D I E Uplatnění BAT technik podle BREFu k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat v podmínkách České republiky Pokyn

Více

- úhyn - převod do starší kategorie

- úhyn - převod do starší kategorie OBRAT STÁDA vyjadřuje kvantitativní vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a skupinami skotu stejný pro dojné a masné z obratu stáda je možné určit trvání pobytu a počet zvířat v jednotlivých kategoriích,

Více

Moderní metody intenzivní produkce ryb

Moderní metody intenzivní produkce ryb Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400

Více

OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE)

OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE) INFORMACE PRO ŽADATELE - SZP 2018 OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE) V Praze dne 12. 3. 2018 Stěžejním předpisem pro žadatele na toto opatření je nařízení vlády č. 74/2015 Sb., které bylo

Více

CALLMATIC 2. Počítačem řízený krmný automat pro skupinově chované prasnice

CALLMATIC 2. Počítačem řízený krmný automat pro skupinově chované prasnice CALLMATIC Počítačem řízený krmný automat pro skupinově chované prasnice CALLMATIC krmný systém pro prasnice chované ve skupinách Krmný automat CALLMATIC od firmy Big Dutchman je systém pro krmení prasnic

Více

Technika chovu prasat

Technika chovu prasat Technika chovu prasat specifický rys organizace výroby v chovu prasat = funkční členění stájových prostorů pro stejnorodou skupinu (podle fáze výrobního cyklu + nároků na prostředí + věku + hmotnosti)

Více

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma.

FINALISTA SOUTĚŽE MLÉČNÁ FARMA ROKU 2015 ČESTR. Farma: Podnik: Příkosická. zemědělská a. s. Bližší informace naleznete na www.mlecnafarma. Mirošov Podnik: Příkosická zemědělská a. s. Mléčná farma hospodaří na ploše zhruba 2000 ha v rokycanském okresu. Pěstuje se obilí, řepka a pícniny. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny v podestýlané stáji

Více

Jednopatrové systémy

Jednopatrové systémy Jednopatrové systémy pro alternativní chov nosnic Jednopatrové systémy pro alternativní chov nosnic máme pro Vá Ukázka stáje s chovem na zcela zaroštované ploše a navazujícím výběhem tzv. zimní zahradou

Více

Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS

Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS S t ř e d n í š k o l a s t a v e b n í J i h l a v a Sada 2 MATERIÁLOVÁ A KONSTRUKČNÍ TYPOLOGIE STAVEB PS 08. ZEMĚDĚLSKÉ STAVBY CHOV SKOTU Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační

Více

DRYRAPID. Mnohostranně použitelný systém pro přepravu suchého krmiva

DRYRAPID. Mnohostranně použitelný systém pro přepravu suchého krmiva DRYRAPID Mnohostranně použitelný systém pro přepravu suchého krmiva DR 850 a DR 1500 flexibilní a výkonné potrubní přepravní systém Všude tam, kde je při chovu prasat přepravováno a zkrmo - váno suché

Více

Žádost o změnu č. 4 integrovaného povolení. Porodna selat v Kostomlatech nad Labem. PROAGRO Nymburk a.s. Poděbradská 2026, Nymburk

Žádost o změnu č. 4 integrovaného povolení. Porodna selat v Kostomlatech nad Labem. PROAGRO Nymburk a.s. Poděbradská 2026, Nymburk 1. Název dokumentu 2. Název zařízení Žádost o změnu č. 4 integrovaného povolení Porodna selat v Kostomlatech nad Labem 3. Adresa zařízení Hradišťská, 281 01 Kostomlaty nad Labem 4. Příslušný úřad Krajský

Více

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25 Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných

Více

Kuřice ve voliérách 1

Kuřice ve voliérách 1 Kuřice ve voliérách 1 1. Popis Jedná se o moderní zařízení modulového systému, který umožňuje dle velikosti haly namontovat potřebný počet těchto modulů pro maximální využití prostoru a efektivnost provozu.

Více

Příloha č. 8 Platby - Dobré životní podmínky zvířat

Příloha č. 8 Platby - Dobré životní podmínky zvířat Příloha č. 8 Platby - Dobré životní podmínky zvířat Uvedené kalkulace včetně metodiky jsou zpracovány jako podklad pro stanovení plateb za účast v jednotlivých titulech Dobré životní podmínky zvířat, navržených

Více

Ekonomická hodnota užitkovosti

Ekonomická hodnota užitkovosti Ekonomická hodnota užitkovosti Topigs Norsvin Workshop 2016, Černá Hora Ondřej Kalina Co je důležité Důležité ukazatele Zlepšení zmasilosti o 1 % Snížení úhynu ve výkrmu o 1 % Snížení konverze ve výkrmu

Více

Požadavky na welfare při přepravě drůbeže

Požadavky na welfare při přepravě drůbeže Požadavky na welfare při přepravě drůbeže Manipulace s drůbeží před a při přemístění Během přehánění, chytání musí být drůbež ušetřena veškerého vzrušení, bolesti a utrpení, kterému se dá vyhnout odborně

Více

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Projekt z předmětu Chov prasat Užitkový chov prasat Vypracoval: Bc. Veronika Strabergerová Bc. Martina Pospíchalová Škola: Obor: Ročník: Rok: Česká

Více

Šlechtitelské + hybridizační programy

Šlechtitelské + hybridizační programy Šlechtitelské + hybridizační programy Plemenářská práce širší pojetí souhrn zootechnických + organizačních + ekonomických opatření cíl všestranné zvyšování užitkovosti prasat užší pojetí zásahy do genotypové

Více

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů

7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů (platí od 151. 8. 2014 do 14. 8. 2017) 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. a vyhlášky č. 229/2017 Sb. 7 Používání hnojiv,

Více

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA 128/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2009 o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty Změna: 191/2013 Sb. Ministerstvo

Více

Obsah 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 2.

Obsah 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 2. Skot 1 Obsah 1. Popis 3 1.1 Rošty 3 1.2 Hrazení 4 1.3 Napájení 5 1.4 Úklid kejdy 5 1.5 Stájová klima 7 1.6 Dopravníky krmných směsí a sila 7 1.7 Podlahové desky a matrace 8 1.8 Drbadla a váhy na skot 8

Více

1.9.2 Selekce 47 1.9.3 Metody plemenitby 50

1.9.2 Selekce 47 1.9.3 Metody plemenitby 50 Obsah ÚVOD 10 1 OBECNÉ ZÁKLADY CHOVU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 11 1.1 Chov hospodářských zvířat v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství 11 1.2 Domestikace hospodářských zvířat 12 1.2.1 Průběh domestikace

Více

katalog technologie pro skot

katalog technologie pro skot katalog technologie pro skot I Mobilní hrazení I Základní panely I Naháněcí uličky I Kompletní ohrady I Ostatní sestavy I Doplňky I Krční fixace I Krmidla a vše je pod kontrolou... Texas systém Od roku

Více

OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE)

OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE) INFORMACE PRO ŽADATELE - SZP 2017 OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE) V Praze dne 10.4.2017 Stěžejním předpisem pro žadatele na toto opatření je nařízení vlády č. 74/2015 Sb., které bylo v

Více

Výběrové řízení A2149

Výběrové řízení A2149 Informační memorandum Výběrové řízení A2149 prodej zemědělského areálu určeného k chovu prasat, obec Mimoň, Liberecký kraj Obsah Úvod...3 Předmět výběrového řízení...3 Popis nemovitých věcí...5 Katastrální

Více

Vyjádření k žádosti o změnu integrovaného povolení společnosti JHYB s.r.o. pro zařízení Šlechtitelský chov prasat Jakubovický Dvůr

Vyjádření k žádosti o změnu integrovaného povolení společnosti JHYB s.r.o. pro zařízení Šlechtitelský chov prasat Jakubovický Dvůr Krajský úřad Kraje Vysočina Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57 587 33 Jihlava Váš dopis č. j. / ze dne Naše č. j. Vyřizuje / linka Praha, dne KUJI 47440/2019 / 17. 6. 2019 CEN/20.7/1359/2019

Více

6 ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL intenzivního výkrmu. 1. Uplatňovat vysokou náročnost na ustájení, použité. 2. Pouze vysoká úroveň hmotnostních přírůstků

6 ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL intenzivního výkrmu. 1. Uplatňovat vysokou náročnost na ustájení, použité. 2. Pouze vysoká úroveň hmotnostních přírůstků Metodika pro praxi Metodický list 01/08 METODY INTENZIVNÍHO VÝKRMU SKOTU technologie a technika ustájení SKOT INFORMACE PRO CHOVATELE, PORADCE A PROJEKTANTY V posledním období přibývá zájemců o informace

Více

PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PLÁN ZAVEDENÍ ZÁSAD SPRÁVNÉ ZEMĚDĚLSKÉ PRAXE U ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Provozovatel LIPRA PORK, a.s. IČ 463 56 118 Sídlo Zařízení Adresa Zpracovatel Štěpánovice 38, Rovensko pod Troskami, PSČ 512 63

Více

Je třeba si uvědomit následující fakta : - problémem jsou vysoké i nízké teploty,větším problémem jsou vyšší teploty

Je třeba si uvědomit následující fakta : - problémem jsou vysoké i nízké teploty,větším problémem jsou vyšší teploty ZÁSADNÍ VLIV PROSTŘEDÍ A TECHNOLOGICKÝCH PRVKŮ VENTILACE NA ZDRAVOTNÍ STAV SELAT (TECHNIKA A TECHNOLOGIE USTÁJENÍ SELAT A BĚHOUNŮ) Líkař, K. BAUER AGROMILK a.s. Pelhřimov Selata ve fázi od narození až

Více

Čl. I. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb.

Čl. I. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. Strana 7523 464 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2009, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. Ministerstvo zemědělství

Více

Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc

Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc Výkrm býků do nižších porážkových hmotností Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc Ústav chovu a šlechtění zvířat AF Mendelu v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního

Více