SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK V CENTRECH RANÉ PÉČE PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK V CENTRECH RANÉ PÉČE PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA SOCIÁLNÍ PRÁCE Bc.Tereza Melšová SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK V CENTRECH RANÉ PÉČE PRO SLUCHOVĚ POSTIŽENÉ Obor: Sociální práce Forma studia: prezenční Akademický rok: 2006/2007 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Pavla Kodymová Oponent diplomové práce: vyplnit Datum obhájení: Výsledek obhajoby:

2 Obsah Teoretická část Úvod... 3 Sluch, sluchová vada Stavba ucha Dělení vady podle sluchové ztráty Dělení vady podle doby jejího vzniku Dělení podle místa vzniku vady... 7 Dopad sluchové vady Diagnostika sluchové vady Důležitost včasné diagnózy Odlišnosti v rodinách slyšících a neslyšících rodičů sluchově postižených dětí Specifika psychického a sociálního vývoje a rozvoj řeči u sluchově postižených Kultura neslyšících Kompenzační pomůcky Raná péče Raná péče podle zákona o sociálních službách Definice rané péče Cíle rané péče Výhody služeb rané péče

3 3.5 Složení týmu rané péče pro sluchově postižené Volba rehabilitační metody Směřování rané péče Integrace Znakový jazyk Vzdělávací přístupy Obecné předpoklady pro úspěšné zvládnutí školní docházky Orální vzdělávání Totální komunikace Bilingvální vzdělávání Shrnutí Personální zajištění rané péče

4 4.1 Role odborníků v centrech rané péče Profil pracovníka rané péče Principy služby rané péče Sociální práce v centrech rané péče Praktická část Výzkumný záměr Zkoumaná zařízení Středisko rané péče Tamtam (Praha, Olomouc) SPC Beroun SPC Brno SPC České Budějovice SPC Démosthenes SPC Hradec Králové

5 6.7 SPC - Ivančice SPC Kyjov SPC - Liberec SPC Olomouc SPC Ostrava SPC Plzeň SPC Praha, Holečkova SPC Praha, Ječná SPC Praha, Výmolova SPC Teplice SPC Valašské Meziříčí CKID Vyhodnocení dotazníků

6 Závěr Literatura Příloha I. Standardy rané péče Příloha II. - Seznam zařízení Příloha III. Dotazník Úvod Celá desetiletí se vedou diskuse o tom, které ze smyslových postižení je těžší, zda sluchové, nebo zrakové. Zrakové postižení člověku klade velké bariery při poznávání a orientaci v okolním světě. Sluchové postižení je však mnohem závažnější z hlediska osvojování si jazyka, komunikace, získávání informací a vzdělávání. Slepota odděluje člověka od věcí, hluchota od lidí. 1 Proto je u sluchového postižení snad ještě více, než u těch ostatních zásadní včasná diagnóza a rehabilitace. Pro získání včasného a vhodného jazykového základu je zásadní soustavná a cílená péče určená nejen dítěti se sluchovým postižením, ale také celé rodině, ve které dítě vyrůstá. Ve své práci jsem se proto zaměřila na mapování zařízení, která na území České republiky poskytují služby rané péče sluchově postiženým dětem a jejich rodinám. 1 Helena Kellerová in Hrubý, 1999, str.13

7 Pomocí kvalitativního výzkumu jsem zjišťovala jak daná zařízení fungují, jaké je personální zajištění jejich služeb a jestli se na poskytování jejich služeb podílí sociální pracovníci, popř. jaká je jejich pracovní náplň. Data byla získána pomocí dotazníku určeného pracovníkům zařízení, která poskytují ranou péči. Dotazníky byly rozeslány na příslušná pracoviště na základě telefonické domluvy s konkrétními pracovníky. TEORETICKÁ ČÁST 1. Sluch, sluchová vada 1.1 Stavba ucha Obr. 1: převzato: propagační materiál firmy Widex: Cesty za lepším slyšením

8 Z fyzikálního pohledu je sluch námi zaznamenaná zvuková energie, tedy vlna zhušťovaných a zřeďovaných molekul vzduchu. Sluchový orgán reaguje na tlak. Frekvence vibrací určuje výšku tónu. Čím rychlejší je vibrace, tím vyšší je tón. Zvukové vlny se liší také amplitudou, která udává sílu zvuku. Zvukové vlnění zachytí nejprve vnější ucho boltec a potom pokračuje zvukovodem až k bubínku. Odtud se zvuková energie přenáší do středního ucha přes soustavu kůstek kladivo, kovadlinku a třmínek - na membránu ucha vnitřního. Ve vnitřním uchu se vlny šíří blanitým hlemýžděm, který je umístěn ve skalní kosti a je vyplněn tekutinou - endolymfou. Součástí blanitého hlemýždě je Cortiho orgán, který je složen ze sluchových receptorů. Jedná se o vláskové buňky umístěné v dolní stěně hlemýždě dotýkající se krycí membrány umístěné ve vnitřním prostoru blanitého hlemýždě. Krycí membrána se při chvění endolymfy pohybuje po vláskových buňkách a tím dochází k jejich podráždění. Vláskové buňky jsou ve spojení s vlákny nervových buněk VIII. hlavového nervu, který vede vzruch do příslušných center v mozku Dělení vady podle sluchové ztráty Dříve se sluchová ztráta uváděla v % a nikoliv v db, toto hodnocení bylo přizpůsobeno tehdejší kvalitě sluchadel, ale v dnešní době i lidé se ztrátou 95% mohou s moderními sluchadly dobře rozumět řeči. Dříve tak často docházelo ke zkreslování skutečné situace tím, že byly veřejnosti předváděny zázračné, zcela neslyšící děti, které i přes svou úplnou hluchotu dobře zvládaly orální vzdělávací metody. Základem dnešního hodnocení je průměrná naměřená ztráta sluchu na lepším uchu v db, a to na kmitočtech 500, 1000 a 2000 Hz. Z toho důvodu uvádím klasifikaci sluchového postižení podle WHO 3, která rozlišuje: - normální sluch (ztráta 0 25 db) - lehká nedoslýchavost (26 40 db) - střední nedoslýchavost (41 55 db) - středně těžké poškození sluchu (56 70 db) - těžké postižení sluchu (71 90 db) - velmi závažné postižení sluchu (nad 90 db) 2 Novotný; Hruška, 1999, str Světová zdravotnická organizace

9 Obr. 2: převzato: Potměšil, 1999, str Dělení vady podle doby jejího vzniku Podle doby vzniku se neslyšící dělí na prelingválně neslyšící a ohluchlé. Hned na počátku je nutné zdůraznit, že nedoslýchavost, ohluchnutí a prelingvální hluchota jsou tři zcela odlišné typy sluchového postižení a mají tedy i specifické potřeby. Oficiálně se jako hranice mezi prelingvální hluchotou a ohluchnutím uvádí třetí rok věku dítěte. Prelingváně neslyšící jsou neslyšící, kteří mají sluchovou vadu od narození, nebo ji získali před začátkem rozvoje řeči. Řeč těchto lidí je často nesrozumitelná, nemají pod kontrolou intenzitu ani modulaci hlasu, často špatně vyslovují a mívají malou slovní zásobu. Pro jejich správný vývoj je nezbytná komunikace prostřednictvím znakového jazyka, neboť si nejsou schopni přirozeným, bezbariérovým způsobem osvojit mluvený jazyk. Ohluchlí jsou lidé, kteří ztratili sluch až po osvojení mluveného jazyka, a i přes postupný rozpad řeči mají šanci při vhodné logopedické péči udržet její srozumitelnost. Tito lidé nemívají žádné větší problémy s jazykem většinové společnosti.

10 Největším handicapem těch, kteří ztratili sluch je skutečnost, že znají hodnotu zvuku a o to více ho postrádají Dělení vady podle místa vzniku vady Poruchy sluchu tak, jak je dělí Strnadová 5 jsou psychogenetické a organické a ty se dále dělí na dočasné a trvalé. Trvalé poruchy jsou centrální, u kterých je problém ve špatné dráze nervu nebo v mozkové kůře a periferní, které se dále štěpí na převodní, percepční a kombinované (kombinace převodních a percepčních) vady. Převodní vady jsou vady vnějšího a středního ucha a jejich čistá forma vede k nedoslýchavosti, nikdy ne k úplné hluchotě, neboť kostní vedení zůstává zachováno, ale poškození smyslových buněk ve středním uchu nelze léčit a často se tato vada sdružuje s problémem s rovnováhou. Příčiny mohou být od ucpání vnějšího zvukovodu, různé vrozené deformace vnějšího nebo středního ucha, zánětů vnějšího zvukovodu, středního ucha, až po přerušení středoušních kůstek apod. 6 Dále se 4 Hrubý, 1999, str Strnadová, Hrubý, 1998, str. 41

11 převodní vady dělí na transformační, které postihují všechny tónové frekvence a impedanční, které zasahuje pouze vnímání hlubších tónů. Percepční vada je vada středního ucha a dělí se na kochleární a suprakochleární. Kochleární vada je vada hlemýždě a dochází při ní ke snížení schopnosti vnímat zvuky, a ke zkreslení sluchových vjemů. Pokud je takto postižen vrchol hlemýždě je zkresleno vnímání hlubokých tónů, pokud jeho základna (počátek), týká se zhoršení vnímání tónů vysokých. Průvodním jevem tohoto typu postižení často bývá tzv. recruitment, neboli snížená dynamika sluchu (zmenšuje se rozdíl mezi nejslabším a nejsilnějším zaslechnutým tónem). 7 Tento typ sluchové vady může vést k úplné hluchotě. Příčinou mohou být některá antibiotika (ototoxické látky), přidušení při porodu, meningitida a úrazy hlavy, nebo trvalejší vystavení nadměrnému hluku. 8 S rostoucím rozsahem sluchového postižení se snižuje schopnost vnímání intenzity zvuku, ale i rozsahu tónů. Narušuje se tak fomenatičnost sluchu, a tím i schopnost rozlišovat jednotlivé hlásky lidské řeči. Pokud je sluchově postižený schopen vnímat zvuky mimo oblast porozumění řeči, nebude řeči rozumět ani s pomocí kompenzačních pomůcek. 2. Dopad sluchové vady 2.1 Diagnostika sluchové vady Diagnostika sluchové vady probíhá postupně ve třech fázích: odhalení vady, po něm následuje zjištění rozsahu vady (což je určující pro výběr vhodných kompenzačních pomůcek, příp. léčby) a v poslední fázi se pátrá po příčině vady. To je v tomto období důležité zejména pro rodiče, kteří se snaží nalézt viníka postižení. Během tohoto procesu se zejména slyšící rodiče pozvolna smiřují s postižením svého dítěte a získávají nezbytné informace o sluchovém postižení. Řeší, jak budou s dítětem komunikovat, a jak se změní jejich život vedle dítěte s postižením. V současné době u nás neprobíhá celoplošný screening, sluch se vyšetřuje pouze u novorozenců, kteří patří do rizikové skupiny. Tedy těch, kteří mají pozitivní rodinnou anamnézu, nebo je u nich nutná dlouhodobá umělá ventilace, mají vrozenou 7 Strnadová, 1998

12 infekci, porodní váhu pod 1500g, neslučitelnost Rh faktoru, prodělali porodní trauma, žloutenku, přidušení při porodu apod. Pokud děti do této skupiny nespadají, dochází k přesnému vyšetření sluchu na popud rodičů, nebo dětského lékaře až v případě, že se dítě abnormálně vyvíjí v oblasti sluchové percepce, popř. v rozvoji řeči. K tomuto vyšetření dochází nejčastěji mezi prvním a třetím rokem, lehčí sluchové vady mohou být diagnostikovány ještě později. První z metod vyšetřující sluch jsou OAE (otoakustické emise) a jedná se o objektivní, nenáročnou, nezatěžující a spolehlivou metodu, která není závislá na momentálním stavu ani spolupráci vyšetřovaného. Tímto měřením se zkoumá přítomnost odpovědi vláskových buněk ve sluchovém aparátu. Pokud v uchu odezva chybí, lze předpokládat existenci sluchové vady a je nutné podstoupit podrobnější vyšetření. OAE určuje pouze přítomnost vady, nikoliv její rozsah a je možné provádět jí i u novorozenců. Pokud se i přes opakování OAE potvrdí sluchová vada, následuje vyšetření určující rozsah postižení Evokované potenciály (BERA, CERA, SSEP). Toto vyšetření probíhá ve spánku popř. pod narkózou a měří elektrickou aktivitu mozku. Jde o objektivní metodu, ale pokud dítě nemá dostatečně vyvinutou nervovou soustavu, nemusí být tato metoda zcela spolehlivá. Po třetím roce by měla následovat Tónová audiometrie, která je důležitá pro přesné nastavení sluchadla a měla by se opakovat každých šest měsíců. Slovní audiometrie, která se provádí u starších dětí, které již mají určitou slovní zásobu a stejně jako u Tónové audiometrie se jedná o subjektivní vyšetření, které závisí na posouzení foniatra a spolupráci vyšetřovaného. Slovní audiometrie prověřuje schopnost rozumět řeči, což je důležité pro správné nastavení sluchadel. Dalším vyšetřením je Tympanometrie, která objektivně odhaluje postižení ve středouší, které lze často operativně odstranit. V ideálním případě by se během prvního roku věku mělo zjistit, zda má dítě sluchovou vadu. Ve druhém roce bychom již měli vědět jak je vada velká, a ve třetím roce života bychom měli vědět o jakou vadu se jedná a jak nastavit sluchadla co nejpřesněji. V České republice tento postup bohužel často probíhá s více než ročním zpožděním. 8 Hrubý, 1998, str. 43

13 2.2 Důležitost včasné diagnózy Včasná diagnóza je základním předpokladem úspěšné rehabilitace. Čím dříve je vada diagnostikována, tím dříve může dítě použít vhodné kompenzační pomůcky a komunikační prostředky. Rodiče se se svým podezřením na sluchovou vadu většinou svěřují pediatrovi, který by je měl ihned odeslat na příslušné specializované pracoviště, kde bude dítěti neprodleně zajištěna patřičná audiologickou a logopedickou péči. Nejčastěji objeví sluchovou vadu dítěte rodiče mezi 2. až 6. měsícem věku dítěte. 2.3 Odlišnosti v rodinách slyšících a neslyšících rodičů sluchově postižených dětí V rodinách, kde jsou rodiče neslyšící, má dítě od narození dostatek vizuálních podmětů (bez ohledu na to, zda je sluchově postižené), matka je závislá na vizuálním kontaktu s dítětem a komunikuje s ním adekvátní formou znakového jazyka tzv. motherese - baby talk. 9 Tak se u dítěte vytváří řečová centra přiměřeně k jeho věku a vývoji, a pokud dítě není sluchově postižené, osvojí si mluvenou řeč v interakci s jinými příbuznými, okolním světem a v rámci logopedické péče, přirozeně jako druhý jazyk. Navíc sluchově postižení rodiče vidí ve většině případů sluchovou vadu svého dítěte jako přirozenou věc a nemusí se obávat neznámého. 9 Bilingual Considerations in the Education of Deaf Students: ASL and English, 1992

14 Znalost znakového jazyka není překážkou pro rozvoj mluvené řeči a naopak, kontakt se znakovým jazykem od narození zajistí dítěti rozvoj řečových center podle zákonitostí psychického vývoje. Pokud je dítě sluchově postižené, může se později při umělém vyvozování mluveného jazyka opřít o znalost jazyka znakového, který mu do té doby umožňuje i adekvátní rozvoj myšlení. Nedávné výzkumy rozvoje řeči naznačují, že děti prochází jasně předvídatelnými stupni vývoje řeči bez ohledu na to, jaký jazyk si osvojují. Slyšící rodiče, na rozdíl od většiny rodičů neslyšících, nevidí sluchové postižení svého dítěte jako přirozenou věc, a tak zcela přirozeně pátrají po viníkovi, který způsobil postižení jejich dítěte. K tomu, aby rodiče situaci úspěšně zvládli a udělali to nejlepší pro své dítě, potřebují od odborníků emocionální podporu, jasné instrukce a informace, ale zároveň potřebují sdílet své zkušenosti s ostatními rodiči, kteří se dostali do stejné situace. Teprve pak mohou začít hledat vlastní komunikační přístup ke sluchově postiženému dítěti a zodpovědně zvolit tu nejlepší variantu pro své dítě, neboť dokud není vada diagnostikována, staví svou komunikaci s dítětem nejen na vizuálních, ale ve velké míře také na sluchových podmětech. Přístup, který je pro slyšící děti optimální, může být pro dítě se sluchovým postižením zcela nevyhovující. Neslyšící kojenec nemá možnost kontaktu s matkou na větší vzdálenost. U neslyšících matek je zcela automatické, že mají dítě stále na dohled, neboť jsou odkázány na zrakovou kontrolu dítěte. Pokud však slyšící matka není sluchově postiženému dítěti na dohled, dítě se ocitá v izolaci a citová vazba na matku i z toho vyplývající pocit bezpečí je narušen. Neslyšící dítě slyšících rodičů je vážně ohroženo zpomalením vývoje, pokud v rodině neexistuje jasný komunikační model. S jeho absencí dítěti chybí i náhodné učení během nejdůležitějších let jeho života, a to způsobuje, že se myšlení nerozvíjí adekvátně a citové vazby v rodině jsou velmi oslabeny. Těžce sluchově postižené dítě potřebuje pro svůj zdravý vývoj cítit lásku a přijetí od svých rodičů, což se děje prostřednictvím vzájemné, smysluplné komunikace, ale také potřebuje intenzivní kontakt s lidmi, kteří plynule znakují a mohou mu

15 prostřednictvím vizuálně motorické komunikace předat nejen informace, ale také kulturu a historii komunity, do které jeho slyšící rodiče nepatří Specifika psychického a sociálního vývoje a rozvoj řeči u sluchově postižených K lidem se sluchovým postižením nelze přistupovat jednotně, neboť škála sluchového postižení je nesmírně široká a od toho se odvíjí i schopnost získávat informace. Z toho důvodu je pro pochopení tohoto problému naprosto nezbytné uvědomit si fakt, že lidé se zdravým sluchovým aparátem, a zejména pak děti, získávají podstatnou část informací bezděčným poslechem. O mnoha věcech jsme se dozvěděli jen proto, že jsme je mimochodem někde zaslechli. To nám přináší nejen 10 Bilingual Considerations in the Education of Deaf Students: ASL and English, 1992, str. 45

16 mnoho nových informací, ale také nám to pomáhá dávat do souvislostí informace, které už známe. Tento způsob necíleného získávání informací u těžce sluchově postižených lidí chybí a jsou tak odkázáni na sdělení určené přímo jim samotným. Pokud je však dítě těžce sluchově postižené již od narození a vada ještě nebyla diagnostikována, jeho okolí neví jaká specifika tato komunikace obnáší, dostává se dítě do informačního vakua a jeho znevýhodnění vůči slyšícím dětem nabývá velkých rozměrů. Děti jsou frustrované z neúspěšné komunikace, protože nedostávají adekvátní vysvětlení toho, co se kolem nich děje. Dalším důležitým faktorem závisejícím na včasné diagnóze je rozvoj řeči. Vznik každé nové funkce je v mozku vždy nějak načasován, ale rozvíjí se až s příležitostmi, které přichází z okolí. Vývoj probíhá ve skocích, a proto je pro rozvoj každé specifické funkce určené tzv. kritické období, po jehož uplynutí dochází k významnému poklesu schopnosti se tuto funkci opožděně naučit. Proto by mělo dítě získat jakýkoliv jazykový základ plně dostupný jeho smyslům, do konce kritického období pro získání řeči, tj. přibližně do tří let. V tomto období je rozvoj řeči biologicky podmíněn zráním jednotlivých orgánů i centrální nervové soustavy. Po uplynutí této doby se mozkové spoje pomalu uzavírají a získávání znalosti jakéhokoliv jazyka je obtížné, protože pro něj není v mozku vytvořen potřebný základ. Proto je v tomto období u neslyšících dětí nezbytné použití znakového jazyka, aby se vytvořily patřičné spoje v mozku. V této době je dítě schopno osvojovat si jazyk pouze spontánně. Cílená výuka jazyka mluvené řeči je možná až v pozdějším věku a lépe se rozvíjí, pokud má dítě již základ v podobě znakového jazyka. Schopnost odezírání se při znalosti znakového jazyka neztrácí. Neslyšící děti si broukají stejně jako děti slyšící. Ty ale potom, na rozdíl od neslyšících dětí, plynule přechází ke žvatlání a tím se rozvíjí interakce s rodiči. Neslyšící děti v neslyšících rodinách prochází stejnými stadii vývoje jako slyšící děti v rodinách slyšících. Znakový jazyk jim umožňuje manuálně žvatlat, mluví o sobě ve 3. osobě apod. Děti, které znakují od útlého věku, mají později lepší schopnosti v oblasti intelektu, odezírání a komunikace. Mají větší úspěchy i ve výuce většinového jazyka než děti, u kterých byl většinový mluvený jazyk kolem třetího roku věku vyvozován uměle bez použití znakového jazyka. Děti se sluchovou vadou nutně potřebují pomoc a podporu k tomu, aby zapojily zbytky sluchu do rozvoje celé své osobnosti. Proto je nezbytně nutné podporovat

17 sluchové vnímání a řečový rozvoj dítěte prostřednictvím individuálně prováděné rehabilitace, při které vedeme dítě k poslouchání zvuků a vnímání vlastního hlasu. 11 Rozvoj jazyka je nezbytný i z toho důvodu, že řeč zastává vedle sdělovací funkce také funkci společenskou a tvořivou. Prostřednictvím řeči se rozvíjí myšlení a socializace - dítě si ujasňuje svou sociální roli v rodině i v širším okolí. 2.5 Kultura neslyšících Komunita neslyšících není pouze skupinou lidí se stejným postižením. V tomto případě se jedná o svébytnou kulturní a jazykovou minoritu, která sama sebe označuje za Neslyšící, má vlastní historii, společenská pravidla, zvyky a tradice, ale také stejné problémy a společného vnějšího nepřítele. Mají vlastní lidovou slovesnost, příběhy, znakový humor, metafory i fráze. Neslyšící rodiče mají radost z toho, že je jejich dítě také neslyšící, bude tak již vždy patřit do stejné komunity. To je také jedním z důvodů, proč neslyšící lidé většinou uzavírají manželství zase s neslyšícími a proč se tolik distancují od lidí nedoslýchavých, nebo od těch, kteří ztratili sluch až v dospělosti. Hlavní roli zde hraje sdílená kultura a jazyk, nikoliv podobnost postižení. Na tomto místě musíme připomenout, že ne každý člověk se sluchovou vadou se cítí být Neslyšící, a ne každý stále používá znakový jazyk. 2.6 Kompenzační pomůcky S rozvojem jemné elektroniky a digitálních technologií se výrazně zlepšuje i kvalita kompenzačních pomůcek, které umožňují sluchově postiženým postupně se integrovat do majoritní společnosti. A jejichž používání by mělo začít v co nejútlejším věku sluchově postiženého dítěte. 11 Holmanová, 2002, str. 10

18 Mezi nejrozšířenější kompenzační pomůcky patří sluchadla. Sluchadla mohou být dítěti přidělena již mezi 4 6 měsícem, to se bohužel, jak bylo zmíněno výše, v praxi stává pouze výjimečně. Brzké přidělení sluchadla je důležité nejen pro umožnění přirozeného rozvoje mluvené řeči, ale také z toho důvodu, že si dítě na sluchadlo snáze a rychleji zvykne a jeho nošení mu nebude činit obtíže. Sluchadla dělíme podle umístění a v současné době se jedná nejčastěji o sluchadla kapesní, závěsná a zvukovodová. Ty se přidělují podle věku a stupně vady. Podle jiného dělení můžeme rozlišit sluchadla na analogová, digitálně nastavitelná a digitální. Analogová sluchadla pracují s reálným zvukem a fungují jako zesilovač. Jejich přesné nastavení je obtížnější, než u sluchadel nastavovaných digitálně a díky své menší pořizovací ceně (pojišťovna nepřispívá na každé zakoupení sluchadel) jsou vhodné pro malé děti. Stejně tak jsou svou funkcí dostačující i pro lidi s těžkou sluchovou vadou, neboť s pouhými zbytky sluchu člověk nevyužije zvukové nuance, které mu nabízí sluchadlo digitální. Digitálně nastavovaná sluchadla jsou ve skutečnosti analogová, vedou tedy zvuk stejně, ale jejich nastavení je realizováno přes počítač, a proto je možné nastavit je přesně podle parametrů naměřeného pacientova audiogramu. 12 Digitální sluchadlo pracuje se zvukem sejmutým z mikrofonu, ten převádí na 1 a 0 a procesor s nastaveným programem zvuk přepočítá podle potřeby a reproduktor v uchu pak znovu přijímá upravený zvuk, který následně vyšle do ucha. Tato skutečnost zcela eliminuje šum samotného strojku, který se v analogových sluchadel mírně zesiluje společně se zesilovaným přijímaným zvukem. Tato sluchadla umí vyhledat i vzdálenější zvuky a přiblížit je, přizpůsobují se tomu, co je třeba, a pokud známe sluchovou vadu, přesný audiogram, věk pacienta a velikost zvukovodu, vytváří přesné nastavení sluchadla. To se postupně upravuje podle úspěšnosti reedukace a jiných individuálních potřeb a přání pacienta. Nemůže však dojít k tomu, že by bylo sluchadlo nastaveno špatně, jako se to stává u sluchadel analogových, kde je přesné nastavení sluchadel na míru pacientovi velmi obtížný proces. Digitální sluchadlo má také automaticky nastavenou maximální hranici 120 db, což je práh nepříjemného poslechu, a všechny zvuky, které by po zpracování 12 Audiogram je grafický záznam výsledku zkoušky sluchu, kde se měří práh slyšení (nejslabší zvuk, který je pacient schopen zaslechnout), měří se každé ucho zvlášť a to jak při kostním, tak i při vzdušném vedení tónů při různých kmitočtech. Zde se měří schopnost uvědomit si zvuk, ne jeho identifikace (tím se zabývá např. slovní audiometrie). Jedná se tedy o graf s čísly, které tvoří na jedné ose kmitočty od 60-ti Hz do Hz a na ose druhé úroveň slyšení v decibelech (db). (

19 sluchadlem tuto hranici přesahovaly jsou automaticky ztlumeny. Nejdůležitější je u všech sluchadel nastavení v mezích Hz, neboť to je interval pro mluvenou řeč a její srozumitelnou reprodukci. Další kompenzační pomůckou, která je v souvislosti se sluchově postiženými dětmi neopomenutelná, je kochleární implantát. Jedná se o elektronickou funkční smyslovou náhradu, která přenáší sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací a je určena dětem, které ohluchly po zánětu centrálního sluchového nervu. V tomto případě je implantace provedena obvykle po půl roce od stanovení diagnózy. Dalšími kandidáty jsou děti s vrozenou vadou, která je oboustranná a natolik závažná, že by rozvoj řeči nebyl možný ani s výkonnými sluchadly. U těchto dětí je nejvhodnější doba pro implantaci mezi druhým a čtvrtým rokem věku (individuálně je možno implantovat i před druhým rokem věku dítěte), nejpozději pak do šesti let. Dalším důležitým hlediskem jsou schopnosti, vlastnosti a návyky dítěte, které jsou předpokladem efektivního využití implantátu, rodina dítěte, která je ochotná a schopná dlouhodobě spolupracovat na rehabilitaci dítěte. 13 Vnitřní část implantátu se skládá z přijímače - stimulátoru, který je umístěn do skalní kosti a jemného svazku elektrod, který je zaveden do hlemýždě. Vnější část tvoří řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, které jsou umístěny za ušním boltcem a přenáší informace do vnitřního přijímače. Přibližně 4 6 týdnů po operaci je poprvé zapojen a naprogramován řečový procesor a toto programování se opakuje (cca 10x v prvním roce) podle toho, jak probíhá rehabilitace, která je nezbytným předpokladem pro dobré využití implantátu. 14 Mezi další kompenzační pomůcky patří signalizační pomůcky jako jsou vibrační budík, světelná signalizace zvonku apod. Důležitou kompenzační pomůckou je také televize s teletextem a při té příležitosti je vhodná také indukční smyčka, která umožňuje přijímat zvuk z televize přímo do sluchadla a redukuje tak okolní šumy. Indukční smyčky bývají automaticky instalovány i v nově stavěných kinosálech. Další skupinu kompenzačních pomůcek tvoří zesílené telefony, psací telefony, faxy a mobilní telefony. V dnešní době také nelze opomenout počítač a využití internetu. 13 Holmanová, 2002, str

20 Poslední kompenzační pomůckou, která je velmi důležitá pro integraci sluchově postižených dětí do škol a pro jejich volnočasové aktivity je používání FM systému. Jedná se o systém vysílače pro toho, kdo mluví a přijímače, který se připíná přímo na sluchadla. Tento systém má vzhledem k infračervenému přenosu větší dosah, než samotné sluchadlo, na jeden vysílač, který ve škole nosí učitel se může připojit několik dětí a učitel se tedy může pohybovat volně po třídě, bez ohledu na přibližně třímetrovou přijímací vzdálenost sluchadel. Tato pomůcka je pro děti vhodná i při sportu (např. při jízdě na kole). 3. Raná péče

21 3.1 Raná péče podle zákona o sociálních službách 15 Raná péče je podle 53 zařazena mezi služby sociální prevence, které mají napomáhat zabránění sociálního vyloučení osob a mají umožňovat osobám překonávat jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. 54 definuje ranou péči jako terénní, popřípadě ambulantní službu poskytovanou dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7mi let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte ohledem na jeho specifické potřeby. Tato služba obsahuje základní činnosti, jakými jsou: - výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, - zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, - sociálně terapeutické činnosti, - pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Podle 72 je raná péče sociální službou poskytovanou bez úhrady. 115 udává okruh pracovníků, kteří v sociálních službách vykonávají odbornou činnost: - sociální pracovníci za podmínek stanovených v 109 (viz. 4.4), - pracovníci v sociálních službách, - zdravotničtí pracovníci, - pedagogičtí pracovníci. 3.2 Definice rané péče 15 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

22 Raná péče je soustava služeb a programů poskytovaných dětem ohroženým v sociálním, biologickém a psychickém vývoji, dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám, s cílem předcházet postižení, eliminovat nebo zmírnit jeho důsledky a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady sociální integrace. Tyto služby by měly být poskytovány od zjištění rizika nebo postižení až do přijetí dítěte do vzdělávacích institucí, a měly by zvyšovat vývojovou úroveň dítěte v oblastech, které jsou postižením ohroženy, a které by mohly být postiženy druhotně. Rodině, pro kterou je raná péče určena, zajišťuje tato služba zpočátku často spíše krizovou intervenci a později přechází v poradenství a doprovázení. Raná péče by se tedy měla poskytovat dětem ve věku 0-7let a jejich rodinám jako soustava služeb, která se výrazně liší od školských programů, do kterých by dítě mělo vstupovat později. Jedná se o multidisciplinární obor respektující princip partnerství, individuálního plánování. Raná péče by se měla odehrávat převážně v domácím prostředí. V současné době nemá v České republice raná péče ucelený legislativní rámec a většina základních úkonů v zařízeních rané péče je poskytována bezplatně. Poslední neurobiologické výzkumy potvrdily, že od narození prodělávají mozkové buňky překotný rozvoj, v němž hrají zásadní roli první tři roky dítěte. Právě v období do tří let jsou kompenzační možnosti mozku tak obrovské, že umožňují nejlépe rozvinout náhradní mechanismy i u těch dětí, které mají v některé oblasti vývoje vážný handicap. Pokud se právě toto vysoce citlivé období zanedbá, nebo prošvihne, možnosti vývoje dítěte v určitých oblastech se mohou zcela uzavřít nebo extrémně snížit. Přestože mozek je schopen vytvářet nová nervová spojení po celý život, člověk se nejrychleji rozvíjí a nejlépe se přizpůsobuje změnám v raném dětství. Přirozeným prostředím, které má zásadní vliv na vývoj dítěte, je rodina. Toto platí zejména pro období od 0 do 3 let, kdy je dítě zcela závislé na prostředí v sociálním i vývojovém kontextu. Vytváří si specifické vztahy se všemi členy svého okolí a prostřednictvím těchto vztahů se vztahuje ke světu a získává pocit bezpečí. Narození dítěte s postižením staví rodinu do situace, kdy se podstatně mění hodnoty, potřeby, role a zároveň se zvyšují nároky na její dobré fungování, protože dítě s postižením vyžaduje přístupy, na které rodina nebyla připravena a které nezná. Může tak dojít k snížení sebedůvěry rodičů nést odpovědnost za vývoj dítěte a být kompetentním při rozhodování o jeho výchově. Dítě, které nesplňuje očekávání rodičů, může být příčinou změny emocionálních vazeb v rodině, a tím dochází k oslabení její funkce. Přitom právě láskyplná a stimulující interakce mezi rodičem a dítětem s postižením je podle posledních výzkumů podstatným faktorem rozvoje nejen jeho psychických, ale i fyzických funkcí. Tím nejlepším co pro takovou rodinu může udělat centrum rané péče je podpora a poskytnutí dostatečného množství informací, pro to, aby se rodina mohla samostatně rozhodnout co je pro ně i pro jejich dítě nejlepším řešením životní situace.

23 3.3 Cíle rané péče Poskytování dostatečného množství informací pro umožnění sebevědomého a odpovědného postoje rodičů a minimalizace závislosti rodiny na sociálních službách. Minimalizace důsledků postižení na vývoj dítěte a jeho socializaci tak, aby byly naplněny všechny jeho lidské potřeby v co největší možné míře. Vytvoření co nejpřirozenějšího prostředí, které se upravuje dle speciálních potřeb pouze tolik, kolik je nezbytně třeba. Podpora rodiny prostřednictvím terénní sociální práce (vyhledávání klientů, navazování kontaktů, mapování terénu), poradenství, socioterapie (podpora intuitivního rodičovství, podpora pozitivní interakce uvnitř rodiny a mezi rodinou a okolím), rodinné terapie, krizové intervence, svépomoci, komunitní práce. Podpora vývoje dítěte stimulací zbytkových funkcí, podporou zachovaných funkcí, podporou psychomotorického a osobnostního vývoje dítěte Působení na veřejnost programem zaměřeným na prevenci vzniku postižení, mezioborovou spolupráci, vzdělávání směrem k toleranci a sociální integraci, včetně volby vzdělávací cesty, vzdělávání pracovníků rané péče a laické i odborné veřejnosti. 3.4 Výhody služeb rané péče Raná péče: - má preventivní charakter, protože snižuje vliv prvotního postižení a brání vzniku postižení druhotného, které je projevem porušení vazeb dítěte s jeho okolím - posiluje rodinu, využívá jejich přirozených zdrojů tak, že i dítě s postižením může vyrůstat a prospívat v jejím prostředí, postupně činí rodiče nezávislými na institucích, snižuje nutnost ústavního pobytu, a tím šetří státní výdaje - je předpokladem úspěšné sociální integrace - je poskytována převážně v přirozeném prostředí dítěte - poskytuje rodičům nezávislé informace, na základě kterých mohou činit samostatná, odpovědná a kompetentní rozhodnutí. Rodiče jsou členy týmu při sestavování individuálního plánu raněporadenských služeb - služby rané péče jsou individuálně sestaveny na základě zakázky klientů (tzn. po dohodě s klientem) - by měla respektovat individualitu dítěte a kulturní, sociální a výchovné specifika každé rodiny

24 3.5 Složení týmu rané péče pro sluchově postižené Raná péče je založena na svém individuálním, informovaném a multioborovém přístupu ke každému klientovi a jeho rodině, a proto by měl být tým rané péče sestaven z: - poradce s kvalifikací speciální pedagog příslušné specializace, sociální pracovnice, psycholog, fyzioterapeut, který navštěvuje rodiny v domácím prostředí - instruktor specialista - dle druhu poskytované podpory (požadavky na vzdělání: ergoterapeut, logoped, rehabilitační pracovnice, facilitátor alternativní komunikace, videotrenér) - členem týmu by měl být i sluchově postižený člen týmu - metodik, technik - lékaři jsou blízkými spolupracovníky týmu. 3.6 Volba rehabilitační metody 16 Základním krokem na počátku rehabilitace je seznámení rodičů se všemi možnostmi různých metodických přístupů, neboť volba prvního jazyka dítěte je volba rodičů, která ovlivní celý další život sluchově postiženého i jeho rodiny. Vybrat pro dítě s vadou sluchu tu nejlepší komunikační, výchovnou a vzdělávací cestu - by měla být záležitostí poučených rodičů. Proto by už v okamžiku vyslovení podezření na vadu sluchu dítěte měla být rodičům a celé široké rodině poskytnuta kvalifikovaná raná péče, v rámci níž by měli rodiče mj. získat dostatek objektivních a ucelených informací pro své klíčové rozhodnutí. Universální doporučení, kterou metodu zvolit neexistuje, rozsah postižení sluchu může být u jednotlivých dětí natolik odlišný, že je potřeba volit individuální postupy podle možností a potřeb každého dítěte. Tuto situaci ovlivňuje i existence velkého množství kompenzačních pomůcek, výkonných sluchadel a v neposlední řadě i možnost kochleární implantace. Možností rehabilitačních a vzdělávacích metod je několik: - Používání znakového jazyka, který je vhodným prostředkem, pokud tento způsob ovládá celá rodina a dítě tak má možnost komunikovat se všemi členy rodiny. U neslyšících rodičů je tento způsob komunikace téměř samozřejmostí. Slyšící rodiče mají často možnost naučit se znakový jazyk v centrech rané péče, kdy bývají organizovány kurzy. Tímto způsobem má dítě možnost komunikovat s rodiči o útlého věku dříve, než bude definitivně stanoven způsob kompenzace vady. - Používání bilingvální metody, která v cizině nemá jednotné postupy. Např. ve Spojených státech amerických se děti učí znakový jazyk a angličtinu jako druhý jazyk se učí pouze v písemné formě. Ve Švédsku funguje model, o jehož zavedení se jedná i v České republice, a tento model je založen na počáteční komunikaci ve znakovém jazyce v rodině, kdy se členové rodiny 16 Holmanová, 2002, str. 8-9

25 naučí znakový jazyk, který je pro sluchově postižené dítě považován za první a mluvený jazyk se děti učí až při vstupu do školy jako jazyk druhý, kdy je předpoklad, že první jazyk má dítě již dobře zvládnutý. - Totální komunikace je způsob, který používá všech dostupných prostředků. Tato metoda může být přínosná pokud je používána pouze v počátku rehabilitace, dokud není jasně stanovený způsob kompenzace, ale z dlouhodobého hlediska není tato metoda natolik koncepční, aby dítě zvládlo znakový i mluvený jazyk na tak vysoké úrovni jako tomu je v případě bilingvální komunikace. - Orálně auditivní metody pracují s maximálním využitím zbytků sluchu, které je podmíněno stále se zlepšujícími možnostmi zesílení zvuku a vedení dítěte k řeči od nejútlejšího věku. Děti užívající tuto metodu často podstupují kochleární implantaci. Obecně lze říci, že by zde ideálně měly existovat dvě základní koncepce výchovy a později i vzdělávání žáků s vadami sluchu: 17 - Prvním je ucelený komunikační, výchovný a vzdělávací systém pro děti, u nichž se rodiče na základě dostatku objektivních a kvalifikovaných informací rozhodnou, že jejich prvním jazykem bude mluvená čeština, a že děti budou vychovávány jako slyšící Češi. Tyto děti by se měly vzdělávat buď ve školách běžného typu (MŠ, ZŠ, SŠ), ve specializovaných třídách zřízených v rámci běžných škol nebo ve školách pro žáky s vadami sluchu, které by svou propracovanou a jasně deklarovanou koncepcí ručily za to, že žáci budou po celou dobu docházky do této konkrétní školy vzdělávány buď monolingválně - česky a monokulturně - jako slyšící Češi, nebo bilingválně a bikulturně tak, že vyučovacím a vyučovaným prvním jazykem bude čeština, vyučovaným cizím/druhým jazykem český znakový jazyk a žáci budou vychováváni jako slyšící Češi s tím, že se budou seznamovat s životem komunity Neslyšících v ČR. - Druhým je ucelený komunikační, výchovný a vzdělávací systém pro děti, u nichž se rodiče rozhodnou, že jejich prvním jazykem bude český znakový jazyk, a že děti budou vychovávány jako členové komunity českých Neslyšících. Tyto děti by se vzdělávaly ve specializovaných třídách zřízených v rámci běžných škol nebo ve školách pro žáky s vadami sluchu, které by svou propracovanou a jasně deklarovanou koncepcí ručily za to, že žáci budou po celou dobu docházky do této konkrétní školy vzděláváni bilingválně a bikulturně tak, že vyučovacím a vyučovaným prvním jazykem bude český znakový jazyk a vyučovaným cizím/druhým jazykem český jazyk a žáci budou vychováváni jako neslyšící Češi s tím, že se budou seznamovat s životem slyšících Čechů, tzn. budou se učit žít v minoritní - neslyšící i majoritní - slyšící společnosti. 3.7 Směřování rané péče Integrace 17 Daný systém je inspirován systémem vzdělávání ve Švédsku - Info-Zpravodaj 2004, roč. 12, č. 4, s , více viz Speciální pedagogika 3/2004 s

26 Integraci můžeme považovat za jeden ze stupňů socializace, ve školství je to příležitost pro postižené děti, které jsou schopny vzdělávat se v běžných školách za předpokladu, že nebudou opomenuty jejich speciální potřeby. Častým argumentem proti integraci sluchově postižených do běžných škol je, že by měli vyrůstat mezi svými, stejně postiženými vrstevníky, to ale také v praxi často znamená být od útlého věku po celý týden na internátě, vzdálený i desítky kilometrů od rodiny, od domova. Přesto je mnoho sluchově postižených dětí, které by v běžném školním prostředí s vhodnou podporou Speciálně pedagogických center (dále jen SPC) a Psychologicko pedagogických poraden měly šanci uspět. Pokud se rozhoduje o zařazení dítěte do dvou různých škol, vždy je lepší vyzkoušet nejdříve školu, která je pro dítě náročnější (v našem případě běžná škola) a pokud dítě studium nezvládá vrací se ke druhé variantě (speciální škola). Zákon umožňuje umístění sluchově postižených dětí do běžných škol, přiznává jim i právo na tlumočníka, ale nejedná se o právně vymahatelný nárok. O zapsání dítěte do běžné školy rozhoduje ředitel dané školy a učitel, do jehož třídy by mělo dítě přijít má možnost toto dítě odmítnout. Proto je nutné upozornit na to, že integrace klade vysoké nároky na učitele změna kurikula, vyučovacích metod, postojů, odpovídající příprava atd., což významně ovlivňuje postoje učitelů k integraci. Za ideální integrační podmínky můžeme považovat ty, kdy : - při integraci dítě i škola spolupracuje s SPC i Psychologicko pedagogická poradna - rozvrh integrovaného žáka není redukován - žák postupuje se svým ročníkem a jeho věk zhruba odpovídá průměrnému věku ve třídě - jeho učební plán vytváří učitel ve spolupráci s SPC, rodinou, popř. s dalšími odborníky - učitelé věnují integrovanému dítěti stejnou pozornost jako ostatním dětem - integrovaný žák pracuje v rámci kolektivu celé třídy - škola je s rodinou v častém kontaktu

27 Pokud společnost zvládne přijmout základní principy integrace a je schopná vytvořit pro ní vhodné podmínky je připravena i pro další krok a tím je ikluze. Jedná se o: - stav úplného začlenění bez předchozí segregace - stav, kdy společnosti, do které se jedinec s postižením rodí, uznává jeho právo na to být odlišný a přistupuje ke každému svému členu zcela rovnoprávně, nabízí všem stejné možnosti - nadstupeň integrace, ideální stav začlenění, ke kterému by měla každá společnost dospět - kvalitativní změna postoje většinové populace, která dospěje k poznání, že postiženého není třeba přizpůsobovat, ale naopak, samotná společnost se musí měnit a vytvářet vhodné prostředí a možnost seberealizace pro postižené spoluobčany V této souvislosti musíme připomenout, že skutečná pomoc vychází z potřeb postiženého člověka, nikoliv z vlastních představ nepostižených lidí. 18 Reálné podmínky ale většinou výše zmíněným bodům neodpovídají. Problém začíná již na úrovni mateřských škol, neboť i v současné době nechce mnoho mateřských školek přijímat dobře integrovatelné sluchově postižené děti, které komunikují orálně, pouze z toho důvodu, že nosí sluchadlo. Tento argument sice není zcela opodstatněný, pokud ta samá školka běžně přijímá děti, které nosí brýle, což přináší v reálném životě stejné komplikace, ale přijetí dítěte je závislé na rozhodnutí vedení školky. Skutečností zůstává, že pokud takovéto dítě nastoupí do speciální školky pro sluchově postižené děti, která je navíc často internátní, bude zde pokračovat i se základní speciální školou. Ale i za předpokladu, že je dítě do běžné základní školy integrováno, neprobíhá jeho začlenění vždy ideálním způsobem. V této souvislosti je nutné zmínit pojem školní izolace, tedy stav, kdy je postižené dítě zařazeno do běžné školy, aniž by mu byla poskytnuta nezbytná speciálně pedagogická péče. 19 Další problémy v integraci přináší situace, kdy je integrovaný žák v centru pozornosti; kdy je jeho individuální studijní plán pouhou redukcí osnov apod. Pro úspěšnou integraci je nezbytná kromě osobních předpokladů dítěte, vhodného přístupu školy a učitele, rodiny a SPC také vzájemná kooperace mezi 18 Strnadová, Janotová, 1996

28 nimi a k tomu také dohled ostatních odborníků specializovaných na příslušnou vadu dítěte. Důležitý je také věk integrovaného dítěte, neboť po jedenáctém roku věku významně klesá schopnost přizpůsobit se Znakový jazyk Znakový jazyk je přirozeným vizuálně motorickým komunikačním prostředkem, který není závislý na mluvené řeči, má svou vlastní strukturu, ale funkčně je s mluveným jazykem souměřitelný a nemá svou psanou podobu. Jedná se o jazyk přirozený, který se historicky vyvíjí v přirozených podmínkách a je nositelem kultury neslyšících. Ti jeho prostřednictvím chápou významy slov a rozvíjí tak své myšlení a sociální vazby. Vše se učíme prostřednictvím jazyka a tím se zpětně učíme i o jazyce samotném. Znakový jazyk byl lingvisty uznán za plnohodnotný jazykový systém s vlastní lexikologickou a syntaktickou složkou až v nedávné době. Lingvistická zkoumání znakového jazyka prokázala že: - se jedná o přirozený jazyk, nikoliv o uměle vytvořený systém - má strukturu, která je na mluvených jazycích nezávislá - jako artikulátory zde fungují ruce, hlava, tělo i jednotlivé části obličeje - tyto artikulátory lze používat současně, a že tím přispívají k upřesnění sdělení - znalost znakového jazyka nebrání v žádném ohledu osvojení si jazyka majoritní skupiny - znalost strukturních rozdílů mezi znakovým jazykem a mluveným jazykem majoritní společnosti přispívá k tomu, že se k těmto jazykům přistupuje jako k prvnímu jazyku, o který se opírá znalost jazyka druhého Kvalitní výuka znakového jazyka je podmíněna přítomností neslyšícího učitele, který předává nejen jednotlivé znaky, ale také gramatickou strukturu, kulturu neslyšících i jejich historii. 20 S těmito poznatky se rozvíjejí i teorie, které udávají jakým způsobem lze znaky rozkládat. Stokoe 21 rozlišuje jiné formativní parametry: - místo, kde je znak artikulován - tvar ruky/rukou, která/é artikuluje/í 20 sympozium Sign Language & Deaf Culture in Macurová, 2001, str. 249, Krahulcová, 2001, str

29 - vztah ruky/rukou k tělu: orientace dlaně/í a orientace prstů - vztah ruky k ruce, pouze u znaků artikulovaných oběma rukama - pohyb/y ruky/rukou - kontakt určité části artikulující ruky s tělem nebo druhou pomocnou rukou Csonka 22 rozkládá každý znak na čtyři formativní prvky: tvar rukou, polohu rukou, pohyb rukou a orientaci. Neslyšící v České republice tedy používají český znakový jazyk jako svůj přirozený komunikační prostředek. Vedle českého znakového jazyka existuje ještě znakovaná čeština. Jedná se o umělý jazykový systém, který usnadňuje dorozumívání mezi slyšícími a neslyšícími. Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány odpovídající znaky českého znakového jazyka. Znakovaná čeština využívá souboru znaků přejatých z českého znakového jazyka a znaků nově vytvořených, nevyjadřuje a nerespektuje gramatická pravidla mluveného ani znakového jazyka, kopíruje slovosled českých vět. V této kapitole musím zmínit také tzv. Gestuno, což je mezinárodní znakový jazyk, který sice není mezi širší veřejností běžně rozšířen, ale používá se při mezinárodních jednáních a konferencích.

30 3.8 Vzdělávací přístupy Obecné předpoklady pro uspěné zvládnutí školní docházky Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud chceme hovořit o výběru vhodné vzdělávací metody pro sluchově postižené, netýká se tato diskuse nedoslýchavých dětí. Pokud jsou nedoslýchavé děti vybaveny vhodnými kompenzačními pomůckami a úspěšně reedukovány, měly by být vzdělávány orálně, a pokud je to jen trochu možné, měly by být integrovány s patřičnou speciálně pedagogickou podporou do běžných škol. Následující stránky se týkají dětí prelingválně neslyšících, nebo těch dětí, které mají zbytky sluchu tak malé, že je nelze využít pro spontánní rozvoj mluvené řeči. Rehabilitace by měla být prováděna v rámci rané péče od nejútlejšího věku pod vedením zkušeného logopeda a odtud by měla být přenesena do přirozeného domácího prostředí, kde je realizována s porozuměním a s láskou. Mezi faktory, které mohou úspěšnost rehabilitace ovlivnit patří: věk, kdy byla u dítěte vada diagnostikována, příčina, typ a stupeň vady, účinnost sluchadel popř. kochleárního implantátu, nadání dítěte pro řeč, jeho celkový zdravotní stav, povahové a intelektové vlastnosti a schopnosti, celková vyspělost, případná přítomnost syndromu LMD, rodina a schopnosti logopeda. 23 Bez ohledu na to, do jaké skupiny sluchově postižených dítě patří, je u něj nutná reedukace sluchu již v předškolním věku. 24 Reedukační přístupy jsou dva: monosenzoriální, který rozvíjí sluch pouze pomocí sluchadla bez odezírání, druhý přístup multisenzoriální, který procvičuje jak sluchové vnímání společně s odezíráním, tak také každý přístup zvlášť. Vedle osobních předpokladů je pro úspěšnou reedukaci sluchu nezbytné kvalitní sluchadlo, vzdálenost při komunikaci, motivace rodiny, ale také znalost přesné diagnózy a výsledky vyšetření sluchu. U dítěte se rozvíjí sluchová cvičení jak 22 Krahulcová, 2001, str Holmanová, 2002, str Janotová, 1996, str. 5 8

31 používáním řeči, tak také používáním zvuků. V těchto případech je důležité stimulovat dítě, aby samo vytvářelo zvuky, protože vlastní aktivita vytváří zpětnou vazbu k řeči lépe, než pasivní poslech. Reedukace sluchu je procesem, který se zároveň zaměřuje i na vyvozování řeči. Dalším nezbytným komunikačním prvkem v životě sluchově postiženého je odezírání. 25 Jedná se o vnímání mluveného jazyka zrakem a každý k němu máme jiné vrozené dispozice, které jsou dotvářeny tím, jak má odezírající rozvinutou řeč, jak dobře zná zákonitosti jazyka, jakou má s odezíráním zkušenost a v neposlední řadě jaká je konkrétní situace, ve které člověk odezírá, neboť i v tomto procesu je důležité zohlednit podmínky, které mohou ovlivnit schopnost odezírat: - stav zraku, využitelné zbytky sluchu, mentální funkce apod. - vhodnost osvětlení - vzdálenost při odezírání, obličeje by měly být přibližně ve stejné výšce - řeč mluvící osoby - artikulace by měla být zřetelná, ale nikoliv nepřirozená - nonverbální komunikace mluvící osoby Složky odezírání se ale netýkají pouze zrakové percepce, jedná se o několik faktorů, které společně ovlivňují celý výsledek odezírání. Jedná se o: 26 - vizuální vnímání řeči, které je ovlivněno tím, že se některé hlásky odezírají snadněji než jiné; obecně platí, že se nejlépe odezírají samohlásky; souhlásky můžeme z tohoto hlediska rozdělit do třech skupin: retné a retozubné, které tvoří při odezírání dobrou optickou oporu a jedná se o - b, p, m, v, f; dílčí zrakovou kontrolu poskytují souhlásky t, d, a, c, s, z, č, š, ž, l, r, ř; do třetí skupiny souhlásek patří souhlásky tvrdopatrové, měkkopatrové a hrtanové, které neposkytují odezírajícímu žádnou zrakovou oporu ť, ď, ň, j, k, g, h, ch - význam sluchové percepce; při odezírání dochází paralelně i ke sluchové percepci (sluchová percepce je závislá na stupni sluchové vady), tato integrace dvou vjemů výrazně zvyšuje úspěšnost - znalost jazyka; obecně platí, že člověk může odezřít pouze ta slova, která předem zná, ale pokud má odezírající dobře rozvinutou řeč a zná její zákonitosti i 25 Janotová, 1999, str Krahulcová, 2001, str

32 téma hovoru, může pochopit smysl i pokud odezírá slova, se kterými se ještě nesetkal; schopnost odezírat je vždy přiměřená jazykovým schopnostem člověka - úloha psychiky; zde hraje velkou roli vedle úrovně intelektu a jazykových schopností také zkušenost s odezíráním Nakonec je nutné připomenout, že: - úmyslná, cílená a soustředěná pozornost při odezírání je přibližně desetkrát náročnější, než pozornost při běžném naslouchání mluvené řeči - znalost znakového jazyka neničí schopnost odezírat - neslyšící děti si nemohou osvojit mluvený jazyk spontánně pouhým odezíráním - na odezírání se v komunikaci nelze plně spolehnout S. K. Liddell a R. E. Johnson vytvořili pět oddělených oblastí učení, které jsou nezbytně důležité pro kulturní, sociální, vzdělávací a lingvistický rozvoj neslyšících dětí. 27 Přesto, že těchto pět oblastí nemůže zahrnovat všechno, co je pro dítě nezbytně důležité, postihuje to, co by mělo být ve vzdělávání neslyšících zlepšeno. Jedná se o: - základní je jazykový přínos prvního přirozeného jazyka - socializace a přínos všeobecných znalostí má být přiměřený věku - získání druhého přirozeného jazyka - zvládání školního učiva prostřednictvím interakce s dospělými a vrstevníky ve třídě - schopnost učit se prostřednictvím porozumění textu Cílem je zajistit každému dítěti, jehož sluchová ztráta vyžaduje speciální podporu, možnost zdokonalení se v prvním jazyce tak, aby mohl zažít úspěchy spojené s normální jazykovou dovedností např. schopnost vyjádřit vlastní přání a touhy, mít pozitivní koncept vlastního já, což je přirozenou součástí normálního poznávacího vývoje. To znamená, že znakový jazyk je pro tato opatření jediný vhodný a použitelný. Ve skutečnosti je pro neslyšící děti získání mluvené řeči spíše záležitostí učení, než přirozeného procesu.

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Pouska Konference: DOBRÁ PRAXE 17. 18. 10. 2018 Plzeň VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ A STUDENTŮ SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Sluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace

Sluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace Sluch jako jeden ze základních pilířů mezilidské komunikace Jitka Vydrová Olga Bendová Lidská komunikace Vnímání a realizace řeči je náročný proces, který člověku zajišťuje místo v lidské společnosti.

Více

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení

Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Příloha 3. Informační brožura Brno 2012 Základní informace o sluchovém postižení Vytvořeno v rámci výzkumu Povědomí žáků základních škol Jihomoravského kraje o problematice sluchového postižení Sluchové

Více

Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice. Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň

Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice. Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň Příloha A: Seznam škol pro sluchově postižené v České republice Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené Plzeň Tato základní a mateřská škola je jedinou svého druhu v Plzeňském kraji. Své

Více

Diagnostika sluchových vad

Diagnostika sluchových vad Klasifikace sluchových vad (opakování) a) místo vzniku postižení, b) doba vzniku postižení a c) stupeň postižení Základní pojmy z audiologie Sluchový práh Diagnostika sluchových vad - nejnižší intenzita

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob,

Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, Právní předpisy definující hluchoslepotu Sestavil: Jan Jakeš, VIA hluchoslepých z.s. Stav ke dni: 10.12.2015 Dokument má dvě části: - Seznam právních předpisů definujících hluchoslepotu; - Ustanovení právních

Více

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené (orální metoda, totální komunikace, bilingvální výchova, využití znakového jazyka - sluchově postižený pedagog) Vycházejí z přístupu k hluchotě jako

Více

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch

Více

Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením

Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým postižením Okruh č. 6 Logopedická péče o jedince se sluchovým postižením doplnění (z Bc. Studia viz materiály k tématu Orální řeč u osob se sluchovým postižením ) Rozvoj komunikačních dovedností u dětí se sluchovým

Více

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené

Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené Komunikační přístupy ve školách pro sluchově postižené (orální metoda, totální komunikace, bilingvální výchova, využití znakového jazyka - sluchově postižený pedagog) Vycházejí z přístupu k hluchotě jakotakové

Více

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i

Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i Manuál o rané péči v M o r av s k o s l e z s k é m k r a j i R a n á p é č e t e r é n n í s o c i á l n í s l u ž b a Péče o rodinu s dítětem s postižením je jednou z priorit sociální politiky, proto

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Katalog podpůrných opatření pro žáky se sluchovým postižením a oslabením sluchovéhovnímání. Pracovníverze: 06_014 Určeno: odborná oponentura

Katalog podpůrných opatření pro žáky se sluchovým postižením a oslabením sluchovéhovnímání. Pracovníverze: 06_014 Určeno: odborná oponentura Katalog podpůrných opatření pro žáky se sluchovým postižením a oslabením sluchovéhovnímání Pracovníverze: 06_014 Určeno: odborná oponentura Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v lomouci, 2014 Kol.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Příloha č. 1. Adresář SPC pro sluchově postižené

Příloha č. 1. Adresář SPC pro sluchově postižené Příloha č. 1 Adresář SPC pro sluchově postižené Hlavní město Praha Praha 5, Holečkova 4, PSČ 150 00 telefon : 257 325 896 e-mail : spc.holeckova@seznam.cz, skoly.sp@post.cz Praha 2, Ječná 27, PSČ 120 00

Více

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h

V o r z o e z né: Zís í k s a k n a é: n j e č j astě t j ě i j b b u í b n í e n k Ú azy v n v i n t i ř t ní n h í o h o uc u ha h Kochleární implantáty s využitím prezentace p. Antona Lacika Sluch Sluch je po zraku druhým nejdůležitějším smyslem. Umožňuje: vnímání zvuků prostorovou orientaci dorozumívání, tj. styk s ostatními lidmi.

Více

Raná péče / intervence

Raná péče / intervence Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.

maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

Bariéry z pohledu osob se sluchovým postižením

Bariéry z pohledu osob se sluchovým postižením Bariéry z pohledu osob se sluchovým postižením Ing. Martin Novák, Mgr. Věra Strnadová, Ing. Zdeněk Kašpar Česká unie neslyšících Ing. Martin Novák a Mgr. Věra Strnadová, Česká unie neslyšících, 2017 Symbol

Více

Management prodeje motorových vozidel

Management prodeje motorových vozidel Střední škola André Citroëna Boskovice, příspěvková organizace Dodatek č. 1. ke Školnímu vzdělávacímu programu Management prodeje motorových vozidel RVP oboru vzdělání: 64-41-L/51 Podnikání Platnost od

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

Vyšetření sluchu u nejmenších dětí

Vyšetření sluchu u nejmenších dětí Vyšetření sluchu u nejmenších dětí Dieťa s poruchou sluchu: diagnostika a liečba POSTGRADUÁLNY KURZ 3.-4. November 2016 Horný Smokovec MUDr. Mgr. Michaela Vojnová Řebíčková Proč je nutno zjistit stav

Více

Surdopedie. etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, vzdělávací programy pro sluchově postižené

Surdopedie. etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, vzdělávací programy pro sluchově postižené Surdopedie etiologie, klasifikace sluchových vad, komunikační systémy, sluchová protetika, vzdělávací programy pro sluchově postižené Význam sluchu: rozvoj komunikace, sociálních vztahů, citových vazeb,

Více

Začínáme se sluchadlem. Rady pro ty, kteří používají sluchadla poprvé

Začínáme se sluchadlem. Rady pro ty, kteří používají sluchadla poprvé Začínáme se sluchadlem 9 Rady pro ty, kteří používají sluchadla poprvé Toto je devátá brožura Widexu ze série o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Cesta za lepším slyšením a za aktivnějším

Více

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu INDIVIDUÁLNÍ PÉČE - ČJ Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Individuální péče český jazyk Kvalitní osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Dodatek školního vzdělávacího programu Ředitel: Mgr. Pavel Kubínek Platnost dokumentu: od 1. září 2016 Dodatek

Více

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání

Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání 1 Platnost dokumentu od 1. 9. 2016 Schváleno na pedagogické radě dne 1. 9. 2016 2 Tento dodatek je zpracován v souladu s vyhláškou

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10. Poskytovaná sociální služba raná péče. Informace o službě rané péče

Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10. Poskytovaná sociální služba raná péče. Informace o službě rané péče Diakonie ČCE středisko Ratolest v Praze 10 Poskytovaná sociální služba raná péče Informace o službě rané péče Posláním terénních sociálních služeb rané péče Diakonie ČCE střediska Ratolest je podporovat

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: / Inspektorát č. 12 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: / Inspektorát č. 12 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.:122 324/98-11135 Inspektorát č. 12 Signatura: ol2os201 Okresní pracoviště Brno-město INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Speciální školy a školská zařízení

Více

Právní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích

Právní ukotvení ve školství. Jak jednat v problematických situacích Dnešní program 16:00 17:30 Vyuţití poradenského systému pro řízení lidských zdrojů, řešení konkrétních problémových situací 17:30 17:50 přestávka 17:50 18:35 Jak obnovit podmínky pro ŘLZ ve třídě (práce

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch

Více

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/

Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé. Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Komunikační možnosti pro dospělé ohluchlé Anica Dvořáková Český klub ohluchlých www.ohluchli.unas.cz/ Podle programu bych Vám měla něco říci o osobách ohluchlých event. i o osobách s kochleárním implantátem.

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ KATALOG PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ STRUKTURA PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 1. ORGANIZACE VÝUKY úprava režimu výuky s využitím relaxačních přestávek PAS PAS úprava režimu výuky s důrazem na individuální práci 1.1.1. 1.1.2.

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů s vyznačením navrhovaných změn Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1 Úvodní ustanovení Zákon upravuje

Více

Zdeňka Telnarová. Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ

Zdeňka Telnarová. Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ Problematika studentů se sluchovým postižením na VŠ Zdeňka Telnarová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Danuše Bauerová Václav Friedrich Jana

Více

Vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením

Vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením Vzdělávání žáků a studentů se sluchovým postižením Vzdělávací systém Cíl poskytnutí stejné šance na odpovídajícího vzdělání. Škola má dvě funkce: vzdělávací sociální. Na základě Zákona č. 561/2004 Sb.

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Dodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne:

Dodatek č. 1. k ŠVP Obráběč kovů (platnost od ) Schváleno pedagogickou radou dne: Dodatek č. 1 k ŠVP Obráběč kovů (platnost od 1. 9. 2013) Schváleno pedagogickou radou dne: 27. 6. 2017 Radě školy dáno na vědomí dne: 29. 8. 2017 Název školního vzdělávacího programu: Obráběč kovů Obor:

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Metodické setkání zástupců škol KIPR

Metodické setkání zástupců škol KIPR Metodické setkání zástupců škol Novela vyhlášky č.27/2016sb., Novely vyhlášky č. 27/2016 Sb.,-č.1 A) tzv. letní novela - platnost od září, některá ustanovení platnost od 1. 9. a od 1.12. 2017 10-PLPP 13

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Společné vzdělávání. Pavel Zikl.

Společné vzdělávání. Pavel Zikl. Společné vzdělávání Pavel Zikl e-mail: pavel.zikl@uhk.cz 1 Základní pojmy Co je společné vzdělávání? Co znamenají pojmy inkluze a integrace? Jak se vyvíjelo vzdělávání žáků se SVP? 2 Žák se speciálními

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči

384/2008 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o znakové řeči 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most

NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ. poruchy učení. PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most NÁPRAVY KOMUNIKAČNÍCH SCHOPNOSTÍ poruchy učení PhDr. Miroslava Sedlárová speciální pedagog ZŠ Zlatnická 186, Most Nabídka pro rodiče Logopedická terapie žák & rodič Včasná péče u dítěte poradenství, intervence

Více

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu Charakteristika vzdělávacího oboru Program reedukačních skupin pro děti se specifickými poruchami učení se zaměřuje na rozvoj

Více

Mateřská škola Úsilné

Mateřská škola Úsilné Mateřská škola Úsilné Úsilné 43, České Budějovice 370 10 Dodatek Školního vzdělávacího programu Studánky víly Rozárky Tímto dodatkem se od 1. 9. 2017 doplňuje školní vzdělávací program Mateřské školy Úsilné

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého

Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925. Školní vzdělávací program Úsměv pro každého Název vzdělávací oblasti: Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti: Mateřská škola a Základní škola Tábor, ČSA 925 Tato oblast provází žáky po celou dobu školní docházky. Dává prostor pro uplatnění

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14

Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše 14 Dodatek č. 1 ke všem školním vzdělávacím programům: TRADITIO LAMPADIS Čtyřleté všeobecné studium Osmileté studium s matematickou profilací Osmileté všeobecné studium

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH, UKONČENÍ VZDĚLAVÁNÍ A POTVRZENÍ DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ NADANÝCH A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH, UKONČENÍ VZDĚLAVÁNÍ A POTVRZENÍ DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ Střední odborná škola NET OFFICE Orlová, spol. s r. o. Energetiků 144, Orlová Lutyně, 735 14 zapsaná v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 7108, se sídlem Energetiků

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

SURDOPEDIE (akupedie)

SURDOPEDIE (akupedie) SURDOPEDIE (akupedie) Surdopedie je speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců se sluchovým postižením a snaží se o jejich plné začlenění (sociální, pracovní)

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Akademická obec, potenciální uchazeči

Akademická obec, potenciální uchazeči OR č. 20/2012 Vnitřní norma Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích Datum vydání: 11. 12. 2012 Účinnost od: 1. 1. 2013 Účinnost do: odvolání Číslo jednací: VŠTE006500/2012 Počet stran:

Více

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření č. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-21703/2016-1

Více

Základní škola ŠKOLAMYŠL

Základní škola ŠKOLAMYŠL Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více