Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Praha

Transkript

1 Komunikační obtíže u nedoslýchavých v závislosti na velikosti sluchových ztrát a spektru postižených frekvencí Blanař, V. 1 ; Mejzlík, J. 1,2 ; Škvarlová, V. 1 1 Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice 2 Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Praha Abstrakt Úvod: Záměrem tohoto příspěvku je nastínit problematiku oboustranných sluchových poruch, které mají významný dopad na životní spokojenost a často způsobují komunikační problém v pracovním procesu i mezi životními partnery. Hodnocení sluchu z pohledu nedoslýchavého může být přínosem při hodnocení psychosociálních souvislostí. Cíl: Poukázat na problematiku nedoslýchavosti a komunikačních problémů. Vyhodnocení sluchové poruchy z hlediska její závažnosti a frekvenčního rozsahu. Metoda: Výzkum byl proveden pomocí dotazníku problémů se sluchem pro dospělé (Hearing Handicap Inventory for Adults), který hodnotí problémy se sluchem v každodenním životě. Případné obtíže se sluchem v oblasti sociální a emoční byly hodnoceny v závislosti na velikosti nedoslýchavosti a na spektru postižených frekvencí. Do hodnoceného souboru bylo zařazeno celkem 55 nemocných (45 mužů a 10 žen) s oboustrannou symetrickou percepční nedoslýchavostí se ztrátami kostního vedení většími než 20 db na hlavních řečových frekvencích. Výsledky: V souladu s hodnocením dle Fowlera byla zjištěna nejvyšší korelace mezi závažností poklesu sluchového prahu na frekvenci 2000 Hz a mezi problémy v oblasti sociální. Závěr: V současnosti je sluch hodnocen převážně pomocí prahové tónové audiometrie, ale ukazuje se, že mnozí nedoslýchaví vnímají svou poruchu sluchu a případné omezení v běžném životě rozdílně. Klíčová slova: Nedoslýchavost, HHIA, komunikace, subjektivní spokojenost, hodnocení sluchových ztrát. Abstract Introduction: The aim of this paper is to outline the issue of bilateral hearing disorders that have a signifi cant impact on life satisfaction. It often causes communication problems at work and between life partners. Assessing of hearing from the perspective hard of hearing may be benefi cial in evaluating psychosocial context. Aim: Highlight the issue of hearing loss and communication problems. Evaluation of hearing impairment in terms of magnitude and frequency range. Method: The research was performed using a questionnaire Hearing Handicap Inventory for Adults, which evaluates hearing problems in everyday life. Hearing problems in social and emotional areas were evaluated depending on the amount of hearing loss and on the spectrum of affected frequencies. To the evaluated group were enrolled of 55 patients (45

2 men and 10 women) with bilateral symmetrical sensorineural hearing loss with bone conduction losses greater than 20 db at the main speech frequencies. Results: In accordance with the evaluation according to Fowler was found the highest correlation between the severity of decrease hearing threshold at a frequency of 2000 Hz and the problems in the social sphere. Conclusion: At present, the hearing level is assessed mainly through the pure tone audiometry threshold, but it turns out that many hearing people perceive their hearing loss and possible limitations in everyday life differently. Key Words: Hearing loss, HHIA, communication, subjective well-being, assessment of hearing loss. Úvod Záměrem tohoto příspěvku je nastínit čtenáři problematiku sluchových poruch, které často způsobují komunikační problém mezi životními partnery. Následně představují významný vliv na životní spokojenost a sociální vztahy. Velmi důležité je uvědomit si, že sluch je jedním z našich nejdůležitějších smyslů. Z tohoto důvodu je nutné náš sluch dostatečně chránit před nepříznivými vlivy, jakými jsou hluk, stres, nesprávná výživa nebo nedostatek odpočinku. V důsledku nezdravého životního stylu a prodloužení střední délky života ve společnosti jsou poruchy sluchu v naší populaci čím dál více aktuální. Z medicínského hlediska je určitý stupeň nedoslýchavosti odpovídající věku nemocného, hodnocen jako fyziologický jev a je přičítán přirozenému úbytku sluchu ve stáří (Hahn, 2007). Kvalita přenosu informací je z nezanedbatelné části determinována funkcí sluchového ústrojí a centrálního nervového systému. Abychom rozuměli sdělovaným informacím, je nutné, aby fungoval složitý řetězec počínající anatomickými předpoklady v oblasti zevního, středního a vnitřního ucha, sluchově rovnovážného nervu, nervových drah a centrálního nervového systému. Z hlediska funkce jde o mechanizmy od napnutí bubínku, pohyblivosti sluchových kůstek, převodu zvuku na nervové impulzy až po jejich vedení do oblastí zodpovědných za porozumění mluvené řeči (Heschlovy závity korového centra sluchu, a Wernickeovo centrum). (Kabátová, Profant, 2012; Kittnar, 2011). Můžeme tedy konstatovat, že anatomické a fyziologické poměry sluchového analyzátoru jsou předpokladem pro úspěšnou komunikaci a představují určité hranice našich schopností, které klesají s přibývajícím věkem. Nedoslýchavost podmíněná věkem Nedoslýchavost podmíněná věkem, tedy presbyakuze je definována jako zhoršení sluchu vlivem involučních změn vláskových buněk vnitřního ucha u osob ve vyšším věku. Českým ekvivalentem pro presbyakuzi je pojem stařecká nedoslýchavost. V současné době však dostávají nálepku presbyakuze stále mladší pacienti. Ti mají totiž shodné obtíže i podobný nález při vyšetření a tím je poškození percepční schopnosti vláskových buněk ve vnitřním uchu, které jsou zodpovědné za přeměnu zvuku (mechanického vlnění) na nervové impulzy (Kabátová, Profant, 2012). Pro presbyakuzi je typický senzorienurální, bazokochleární typ audiometrické křivky. Výzkumy, které se zabývají problematikou poruch sluchu u mladých generací, se příliš neshodují, od kterého věku skutečně dochází ke vzniku percepční

3 nedoslýchavosti. Někteří autoři udávají počátek vzniku stařecké nedoslýchavosti u již pacientů ve věku od 50 let (Katz, 2009). Velmi častá bývá kombinace presbyakuze a profesní nedoslýchavosti, což je porucha sluchu způsobená dlouhodobým výkonem povolání v hlučném prostředí. Nadměrný hluk je vedle genetických dispozic a celkového životního stylu jednou z hlavních složek, která se podílí na progresi presbyakuze. V souvislosti s rozvojem moderních technologií dochází také k poškození sluchu vlivem přístrojů, například pro reprodukci hudby. Hodnocení sluchových poruch Při hodnocení sluchových poruch je nejdůležitější určení typu vady či poruchy a posouzení velikosti sluchových ztrát a frekvenčních oblastí, ve kterých je sluch postižen. Zjišťujeme, zda audiometrické vyšetření ukazuje na převodní typ poruchy nebo percepční (senzorineurální). Dále sledujeme, zda je pokles sluchového prahu největší ve vysokých (bazokochleární typ), hlubokých (apikokochleární typ) či středních (mediokochleární typ) frekvencích anebo v celém vyšetřovaném rozsahu (pankochleární typ). Dalším krokem je hodnocení podle závažnosti (Lejska, 2003). Dle metodiky WHO se hodnotí sluchová ztráta podle průměrného sluchového prahu na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz na lepším uchu. Do 25 db je sluchový práh hodnocen, jako normální, rozmezí db je vyhrazeno pro lehkou poruchu sluchu, db označuje středně závažnou sluchovou poruchu, db je rozsah závažné poruchy sluchu a hodnoty sluchového prahu nad 81 db znamenají velmi závažnou poruchu sluchu včetně hluchoty (WHO, 2015a). V rámci pracovního lékařství, u osob pracujících v hlučném prostředí, jsou sluchové ztráty hodnoceny pomocí Fowlerovy klasifikace. Ta je založena na hodnocení důležitosti hlavních řečových frekvencí ve vztahu ke sluchové poruše. Výsledkem je procentuální hodnocení ztrát (Tuček, 2005). Duševní pohoda Z hlediska subjektivní spokojenosti a komunikace nám jde především o vztah ženy a muže v roli životních partnerů. Dopad sluchové poruchy na běžný každodenní život člověka je možno hodnotit podle různých složek. Pro zjednodušení se zaměřujeme na vztah duševní pohody a nedoslýchavosti. Protože poruchy sluchu mají značný dopad na komunikaci a sociální vztahy jedince, budeme se zabývat zejména subjektivní duševní pohodou, tedy pojmem Subjective Well-Being. Podle Gurkové (2011) se v psychologii subjektivní pohoda vymezuje prostřednictvím dvou komponent kognitivní a emocionální (afektivní). V našem šetření můžeme do části kognitivní zahrnout vědomé hodnocení spokojenosti ve vztahu ke sluchu a ke komunikaci například se životním partnerem, s rodinou nebo s přáteli. Životní spokojenost představuje v kognitivním směru hodnotící proces, v rámci kterého konkrétní člověk porovnává své životní podmínky s určitým standardem, který si v průběhu svého života vytvořil (Diener, 1985, citováno podle Gurkové, 2011). V tomto ohledu dochází u nedoslýchavých k podhodnocování vlastních schopností a často se následně vyhýbají některým sociálním kontaktům, protože jsou pro ně situace, kdy nerozumí nepříjemné a stresující. Nedoslýchaví mají obavy, aby nevypadali hloupě.

4 Kvůli neschopnosti nadále dosahovat svého standardu se snižuje sebedůvěra, chuť komunikovat, nezřídka se objevují negativní nálady, deprese až apatie. V tomto případě můžeme tedy pozorovat prolínání kognitivní a afektivní složky subjektivní pohody. V oblasti emoční se objevují i vlivy podvědomí, které mohou mít značný význam, ačkoli si je sám nedoslýchavý jedinec neuvědomuje. Při vnímání tohoto psychosociálního problému v komplexní podobě můžeme konstatovat, že se jedná o problematiku skutečně širokou, ale také individuální. Co může jednomu nedoslýchavému připadat, jako významný zásah do běžného života, to jiný nemusí negativně vnímat. Komunikace mezi ženou a mužem Komunikací rozumíme předávání informací, ale i emocí, hodnot a postojů mezi jednotlivými účastníky. Nejběžnějším komunikačním prostředkem je mluvené verbální sdělení. Ačkoli si běžně neuvědomujeme celou šíři sdělení, které sluchem přijímáme, jde o široký komplex informací různého druhu (Výrost, Slaměník, 2008). Náš sluchový aparát a centrální nervový systém ve spolupráci s dalšími smysly vedle získaných informací současně zpracovávají emoční náboj, vyhodnocují záměr hovořící osoby, soulad verbální i neverbální komunikace a kontrolují tempo, rytmus a melodii řeči. Kromě přijímaných informací se automaticky soustřeďujeme na maximální srozumitelnost pomocí malého natáčení hlavy, identifikaci pohybu mluvčího, potlačení okolního hluku, pohled na rty či oči mluvící osoby. Jestliže u člověka dochází k poruše sluchu, jsou nejdříve poškozeny právě všechny doprovodné a pomocné prvky komunikace. Samotná srozumitelnost bývá díky kompenzačním mechanizmům, jako je odezírání nebo domýšlení si řečeného, porušena až při poklesu sluchového prahu na frekvenci 2000 Hz na hodnotu 40 db u symetrické percepční nedoslýchavosti. Při lehké nedoslýchavosti (průměrná ztráta db na hlavních řečových frekvencích dle WHO, což odpovídá ztrátám % Fowlera) se může zhoršit schopnost směrového slyšení, zpracování emoční složky informace nebo soulad s komunikací neverbální. Později se přidává ztráta rozpoznání tempa melodie a rytmu řeči. Z hlediska rozdělení podle pohlaví je presbyakuze častější a také závažnější u mužů. Je to v souladu se skutečností, že muži jsou častěji zaměstnáni v těžkém průmyslu, strojírenství, jako řidiči nebo v důlních a těžebních odvětvích. Na straně druhé ženy mívají zpravidla výše položený hlas a frekvence jednotlivých vyslovovaných hlásek jsou o něco vyšší než u mužů. Porovnáme-li tuto skutečnost s typickým audiometrickým nálezem presbyakuze, tedy největším poklesem sluchového prahu právě ve frekvencích nad 2000 Hz (Obr. 1) je zřejmé, že nejčastějším problémem v komunikaci a soužití žen a mužů mohou být právě situace, kdy žena informaci sděluje a muž nedostatečně či chybně přijímá. Obr. 1: Příklad audiogramu presbyakuze (archiv autorů).

5 Cíle 1) Poukázat na problematiku nedoslýchavosti z hlediska komunikačních problémů. 2) Evaluace sluchové poruchy z hlediska frekvenční charakteristiky. Metodika Výzkum probíhal prospektivní metodou. Všem probandům byl změřen práh sluchu pro čisté tóny pomocí prahové tónové audiometrie na hlavních řečových frekvencích (500, 1000, 2000 a 4000 Hz). Všichni vyplnili dotazník Hearing Handicap Inventory for Adults (HHIA, dotazník problémů se sluchem pro dospělé), který hodnotí souvislost poruchy sluchu a provádění běžných denních aktivit. Pomocí tohoto dotazníku můžeme identifikovat problémy nedoslýchavých v oblasti sociální a emoční. Čím vyšší bodové skóre v dotazníku respondenti získali, tím jsou jejich problémy se sluchem v oblasti emoční či v oblasti sociální hodnoceny, jako vážnější (Newman et al., 1990; Blanař et al., 2014). V rámci našeho výzkumu jsme porovnávali sluchový práh na hlavních řečových frekvencích s výsledky dotazníku HHIA v oblasti sociální a v oblasti emoční. Do výzkumu byli zařazeni respondenti věku od 20 do 65 let s různým stupněm oboustranné symetrické senzorineurální nedoslýchavosti se ztrátami kostního vedení většími než 20 db na hlavních řečových frekvencích. Pro další statistické hodnocení byli vybráni pouze respondenti, kteří měli v sociální nebo v emoční oblasti dotazníku HHIA 5 bodů nebo více. Kritéria pro vyřazení z výzkumu byla rozdělena do tří skupin: a) Anamnestická kritéria Úraz v oblasti hlavy nebo poruchy sluchu v osobní anamnéze, akutní akustické trauma, opakované středoušní záněty a vrozené vývojové vady nebo novotvary v oblasti zvukovodů, středního a vnitřního ucha nebo Eustachovy trubice a mozku, předchozí operace v oblasti hlavy. Zjištění jiného onemocnění ucha při vyšetření lékařem nebo nedoslýchavost v rodině. b) Audiometrická kritéria

6 Převodní nedoslýchavost, rozdíl průměrné sluchové ztráty na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz mezi pravým a levým uchem více než 15 db. c) Jiné důvody Projevený nesouhlas se zařazením do výzkumu, nevyplnění informovaného souhlasu. Výsledky Celkem bylo vyšetřeno 94 nedoslýchavých. Průměr bodového hodnocení problémů v sociální oblasti (Skóre S) dotazníku HHIA byl 12,25 bodů, směrodatná odchylka 11,9. V oblasti emoční (Skóre E) byla průměrná hodnota 15,6 bodů a směrodatná odchylka 11. Minimální hodnota u obou oblastí byla 0 a maximum nabývalo 42 bodů. Pro další statistické vyhodnocení bylo na základě stanovených vyřazovacích kritérií vybráno celkem 55 respondentů. Z toho 45 mužů a 10 žen. Průměrné sluchové ztráty v souboru na jednotlivých frekvencích jsou znázorněny v Tab. 1. Tab. 1: Průměrná sluchová ztráta v souboru 500 Hz [db] 1000 Hz[dB] 2000 Hz[dB] 4000 Hz[dB] Pravé ucho 30,18 38,73 46,09 53,18 Levé ucho 29,27 37,09 43,64 52,64 Tab. 2: Korelace výsledků dotazníku HHIA s prahem sluchu na jednotlivých frekvencích. Proměnná 500 Hz 1000 Hz 2000 Hz 4000 Hz Skóre S 0, , , , Skóre E 0, , , , Při hodnocení souvislosti dopadu sluchových poruch a poškozenou frekvencí sluchu byla použita Spearmanova korelace na hladině významnosti 0,05. Tabulky 1 a 2 umožnují posoudit vztah mezi hodnotami zjištěnými pomocí dotazníku HHIA v sociální i emoční oblasti a mezi prahem sluchu na frekvencích 500, 1000, 2000 a 4000 Hz. Všechny uvedené korelace byly statisticky významné. Pouze při hodnocení vztahu emoční oblasti a frekvence 4000 Hz byl vypočítán korelační koeficient r=0,2, což je nejnižší zjištěná míra korelace, která byla statisticky nevýznamná. Diskuze Ze zjištěných výsledků vyplývá, že největší vztah byl zjištěn mezi problémy v oblasti sociální a mezi prahem sluchu na vysokých frekvencích, zejména frekvence 2000 Hz. Tato skutečnost je v souladu s metodikou hodnocení sluchových ztrát pro posudkové účely, kdy je frekvence 2000 Hz považována za hlídkovou frekvenci, na které hodnotíme dynamiku progrese sluchových ztrát například u zaměstnanců v hlučných provozech (Lejska, 2001). Uvedené je

7 v souladu s hodnocením dle Fowlera, kdy se největší procentuální ztráty připisují právě frekvenci 2000 Hz (Kasl et al., 2003). Zajímavé zjištění je, že mezi ztrátami na frekvenci 4000 Hz a výsledky dotazníku HHIA v oblasti emoční byla zjištěná velmi nízká míra korelace. Toto však odpovídá skutečnosti, že izolovaná sluchová porucha na této vysoko položené frekvenci nemusí znamenat výrazný úbytek srozumitelnosti řeči. Podle WHO může znamenat vážná porucha sluchu vyloučení z komunikace a významný dopad na každodenní život. Výjimkou nejsou pocity osamělosti, izolace a frustrace. U seniorů může být komunikační bariera kombinována se sníženou pohyblivostí, díky které klesá četnost sociálních kontaktů (WHO, 2015b). Samotná kvalita komunikace mezi životními partnery může být ohrožena z hlediska nedoslýchavého, který musí vynakládat mnohem více pozornosti, aby rozuměl sdělení. Dostavuje se větší únavnost a nechuť konverzovat. Životní partner či partnerka nedoslýchavého mohou pociťovat podrážděnost, zejména ve chvílích, kdy musí častěji opakovat své sdělení nebo vysvětlovat jeho obsah. Nesoulad se objevuje také při sledování televize, poslechu rádia i při telefonování hlavně v případě, pokud je jeden z partnerů normálně slyšící. V tomto případě je ideálním řešením kompenzace sluchové poruchy či vady sluchadlem a instalace indukční smyčky, která převádí signál z televize či rádia přímo do sluchadla. Značným problémem v současné době bývá přijetí sluchadla pacientem, který je vyšetřen ve foniatrické ambulanci, s pomocí odborníků si sluchadlo vybere a následně zakoupí, ale mnohdy ho téměř vůbec nenosí. Celá řada nedoslýchavých vnímá sluchadlo, jako známku závažného hendikepu a za jeho používání se stydí (Mrázková et al., 2013). Závěr V současnosti je sluch hodnocen převážně pomocí prahové tónové audiometrie, ale ukazuje se, že mnozí nedoslýchaví vnímají svou poruchu sluchu rozdílně a omezuje je v běžném životě různou měrou. Jednou z příčin může být postižení důležitých frekvencí pro vnímání lidské řeči. Navrhujeme doplnit stávající diagnostiku pomocí přístrojové techniky o metodu subjektivního hodnocení formou dotazníku HHIA, které bude provádět sám nemocný. Její výhodou je větší míra zapojení pacienta do procesu diagnostiky a do rozhodování o dalším postupu. Do budoucna by bylo vhodné snažit se více přesvědčit pacienty o výhodách používání sluchadel a edukovat je správně o jejich používání. Můžeme pouze doufat, že používání sluchadel bude na vzestupu a bude přijímáno s menší nechutí, podobně, jako například brýle pro kompenzaci poruchy zraku. Etické aspekty a konflikt zájmu Výzkum byl schválen etickou komisí zdravotnického zařízení. Byl financován z projektu grantové agentury Univerzity Pardubice SGSFZS_ Bibliografické odkazy BLANAŘ, V.; MEJZLÍK, J.; PELLANT, A.; BÁRTOVÁ, I.; KRČMÁŘ, P.; LOVAS, M. Česká verze dotazníku Hearing Handicap Inventory for Adults. Otorinolaryngologie a foniatrie: časopis České společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku. Praha: Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2014, 63, 1, s ISSN

8 GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. ISBN HAHN, A. a kol.: Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 392 s. ISBN KABÁTOVÁ, Z.; PROFANT, M. Audiológia. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 360 s. ISBN KASL, Z.; PEŠTA, J.; SLÍPKA, J. Výpovědní hodnota Fowlerova oceňování sluchového prahu. Otorinolaryngologie a foniatrie: časopis České společnosti pro otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku. 2003, 52, 3. ISSN KATZ, J. Handbook of clinical audiology. 6th ed. Philadelphia: Lippincott Williams, 2009, p. International edition. ISBN X. KITTNAR, O. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 790 s. ISBN LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido edice pedagogické literatury, 2003, 156 s. ISBN LEJSKA, M. Vývoj sluchové poruchy u pracovníků v riziku hluku. Pracovní lékařství. 2001, 53, 3. s ISSN MRÁZKOVÁ, E.; VYSKOTOVÁ, J.; SACHOVÁ, P.; ZÁLEJSKÁ, R.; RICHTEROVÁ, K. Průzkum motivace pro kompenzaci sluchové vady. Pracovní lékařství. 2013, 65(1-2), ISSN NEWMAN, C. W.; WEINSTEIN, B. E.; JACOBSON, G. P. The hearing handicap inventory for adults: Psychometric adequacy and audiometric correlates. Ear and Hearing, Vol. 11, 1990, No. 6, TUČEK, M.; CIKRT, M.; PELCLOVÁ, D. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2005, 327 s. ISBN VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. 2. přeprac. a rozšíř. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, s. ISBN WHO. Grades of hearing impairment. WORLD HEALTH ORGANIZATION. World Health Organization [online]. 2015a [cit ]. Dostupné z: hearing_impairment_grades/en/ WHO. Deafness and hearing loss. WORLD HEALTH ORGANIZATION. World Health Organization [online]. 2015b [cit ]. Dostupné z: