NARÏ IÂZENIÂ VLAÂ DY ze dne 12. prosince 2007, kteryâm se stanovõâ podmõânky ochrany zdravõâ prïi praâci

Transkript

1 361 NARÏ IÂZENI VLA DY ze dne 12. prosince 2007, kteryâm se stanovõâ podmõânky ochrany zdravõâ prïi praâci VlaÂda narïizuje podle 21 põâsm. a) zaâkona cï. 309/ /2006 Sb., kteryâm se upravujõâ dalsïõâ pozïadavky bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi praâci v pracovneïpraâvnõâch vztazõâch a o zajisïteïnõâ bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi cïinnosti nebo poskytovaânõâ sluzïeb mimo pracovneïpraâvnõâ vztahy (zaâkon o zajisïteïnõâ dalsïõâch podmõânek bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi praâci), a k provedenõâ zaâkona cï. 262/2006 Sb., zaâkonõâk praâce, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê: CÏ A ST PRVNI PRÏ EDMEÏ TU PRAVY 1 (1) Toto narïõâzenõâ zapracovaâvaâ prïõâslusïneâ prïedpisy EvropskyÂch spolecïenstvõâ 1 ) a upravuje a) rizikoveâ faktory pracovnõâch podmõânek, jejich cïleneïnõâ, hygienickeâ limity, metody a zpuê sob jejich zjisït'ovaânõâ, b) zpuê sob hodnocenõâ rizikovyâch faktoruê z hlediska ochrany zdravõâ zameïstnance (daâle jen ¹hodnocenõ zdravotnõâho rizikaª), c) minimaâlnõâ rozsah opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ zameïstnance, d) podmõânky poskytovaânõâ osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê a jejich uâdrzïby prïi praâci s olovem, karcinogeny, mutageny a laâtkami toxickyâmi pro reprodukci, s azbestem, biologickyâmi cïiniteli a v zaâteïzïi chladem nebo teplem, e) blizïsïõâ podmõânky poskytovaânõâ ochrannyâch naâpojuê, f) blizïsïõâ hygienickeâ pozïadavky na pracovisïteï a pracovnõâ prostrïedõâ, g) blizïsïõâ pozïadavky na zpuê sob organizace praâce a pracovnõâch postupuê prïi zaâteïzïi teplem nebo chladem, prïi praâci s chemickyâmi laâtkami, prachem, olovem, azbestem, biologickyâmi cïiniteli a prïi fyzickeâ zaâteïzïi, h) blizïsïõâ pozïadavky na praâci se zobrazovacõâmi jednotkami, i) neïkteraâ opatrïenõâ pr o prïõâpad zdolaâvaânõâ mimorïaâdneâ udaâlosti, prïi ktereâ dochaâzõâ ke zvyâsïenõâ expozice na uârovenï, kteraâ muê zïe veâst k bezprostrïednõâmu ohrozïenõâ zdravõâ nebo zïivota (daâle jen ¹nadmeÏrna expoziceª) zameïstnance vystaveneâho chemickeâ laâtce nebo prachu, j) rozsah informacõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci s olo- 1 ) SmeÏrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. cïervna 1989 o zavaâdeïnõâ opatrïenõâ pro zlepsïenõâ bezpecïnosti a ochrany zdravõâ zameïstnancuê prïi praâci. SmeÏrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimaâlnõâch pozïadavcõâch na bezpecïnost a ochranu zdravõâ na pracovisïti. SmeÏrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. zaârïõâ 1983 o ochraneï zameïstnancuê prïed riziky spojenyâmi s expozicõâ azbestu prïi praâci, ve zneïnõâ smeïrnic 91/382/EHS, 98/24/EHS a 2003/18/ES. SmeÏrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. kveïtna 1990 o minimaâlnõâch pozïadavcõâch na bezpecïnost a ochranu zdravõâ pro rucïnõâ manipulaci s brïemeny spojenou s rizikem, zejmeâna posïkozenõâ paâterïe, pro zameïstnance. SmeÏrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. kveïtna 1990 o minimaâlnõâch pozïadavcõâch na bezpecïnost a ochranu zdravõâ pro praâci se zobrazovacõâmi jednotkami. SmeÏrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpecïnosti a ochraneï zdravõâ zameïstnancuê prïed riziky spojenyâmi s chemickyâmi cïiniteli pouzïõâvanyâmi prïi praâci. SmeÏrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. cïervna 2000 o stanovenõâ prvnõâho seznamu smeïrnyâch limitnõâch hodnot expozice na pracovisïti provaâdeïnõâm smeïrnice Rady 98/24/ES o bezpecïnosti a ochraneï zdravõâ zameïstnancuê prïed riziky spojenyâmi s chemickyâmi cïiniteli pouzïõâvanyâmi prïi praâci. SmeÏrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. uânora 2006 o stanovenõâ druheâho seznamu smeïrnyâch limitnõâch hodnot expozice na pracovisïti k provedenõâ smeïrnice Rady 98/24/ES a o zmeïneï smeïrnic 91/322/EHS a 2000/39/ES. SmeÏrnice EvropskeÂho parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. zaârïõâ 2000 o ochraneï zameïstnancuê prïed riziky spojenyâmi s expozicõâ biologickyâm cïiniteluêm prïi praâci. SmeÏrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. cïervna 1994 o ochraneï mladistvyâch pracovnõâkuê. SmeÏrnice EvropskeÂho parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraneï zameïstnancuê prïed riziky spojenyâmi s expozicõâ karcinogenuê m nebo mutagenuêm prïi praâci.

2 vem, prïi nadmeïrneâ expozici chemickyâm karcinogenuê m, mutagenuê m nebo laâtkaâm toxickyâm pro reprodukci, s biologickyâmi cïiniteli a prïi fyzickeâ zaâteïzïi, k) minimaâlnõâ pozïadavky na obsah sïkolenõâ zameïstnance prïi praâci, kteraâ je nebo muêzïe byât zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiaâlu obsahujõâcõâho azbest. (2) Na praâce vykonaâvaneâ na pracovisïti, ktereâ nenõâ nebo je jen cïaâstecïneï chraâneïno prïed venkovnõâmi vlivy (daâle jen ¹venkovnõ pracovisïteïª), se nevztahujõâ podmõânky upraveneâ v 36azÏ 38, 41 azï 43, 47, 51, 52, v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti C a v prïõâloze cï. 6 k tomuto narïõâzenõâ. (3) Na praâce vykonaâvaneâ jako umeïleckaâ cïinnost, s vyâjimkou dõâlen umeïleckeâ vyâroby, se nevztahujõâ podmõânky upraveneâ v 13azÏ 21, 36 azï 39, 43, 48, 49, 51, 52, v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti C a v prïõâlohaâch cï. 2, 4, 6, 7 a 9 k tomuto narïõâzenõâ. (4) Toto narïõâzenõâ se pouzïije na praâvnõâ vztahy tyâkajõâcõâ se ochrany zdravõâ prïi cïinnosti nebo poskytovaânõâ sluzïeb mimo pracovneïpraâvnõâ vztahy v rozsahu, kteryâ stanovõâ zaâkon o zajisïteïnõâ dalsïõâch podmõânek bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi praâci 2 ). (5) Podle tohoto narïõâzenõâ se hodnotõâ podmõânky ochrany zdravõâ zïaâkuê strïednõâch sïkol prïi praktickeâm vyucïovaânõâ, studentuê vysïsïõâch odbornyâch sïkol prïi praktickeâ prïõâpraveï a studentuê vysokyâch sïkol prïi praktickeâ vyâuce a praxi. (6) TõÂmto narïõâzenõâm nejsou dotcïeny obecneâ technickeâ pozïadavky na vyâstavbu 3 ). Toto narïõâzenõâ se nepouzïije, jsou-li zvlaâsïtnõâ pozïadavky na pracovnõâ prostrïedõâ a pracovisïteï a postupy prïi zjisït'ovaânõâ a hodnocenõâ rizikovyâch faktoruê pracovnõâch podmõânek upraveneâ zvlaâsïtnõâm praâvnõâm prïedpisem 4 ) nebo prïõâmo pouzïitelnyâm prïedpisem EvropskyÂch spolecïenstvõâ 5 ). CÏ A ST DRUHA RIZIKOVE FAKTORY PRACOVNIÂCH PODMIÂNEK, JEJICH CÏ LENEÏ NIÂ, ZJISÏ TÏ OVA NIÂ, HODNOCENI ZDRAVOTNIÂHO RIZIKA A DALSÏ I PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI HLAVA I CÏ LENEÏ NI RIZIKOVY CH FAKTORUÊ PRACOVNIÂCH PODMIÂNEK, JEJICH ZJISÏ TÏ OVA A HODNOCENI 2 ZaÂkladnõ cïleneïnõâ (1) Rizikove faktory vznikajõâcõâ v duê sledku neprïõâznivyâch mikroklimatickyâch podmõânek se cïlenõâ na zaâteïzï teplem a zaâteïzï chladem; chemickeâ faktory se cïlenõâ na chemickeâ faktory obecneï, olovo, chemickeâ karcinogeny, mutageny, laâtky toxickeâ pro reprodukci, azbest a pracovnõâ procesy s rizikem chemickeâ karcinogenity; biologickeâ cïinitele se cïlenõâ na skupiny; fyzickaâ zaâteïzï se cïlenõâ na celkovou fyzickou zaâteïzï, lokaâlnõâ svalovou zaâteïzï, pracovnõâ polohy a rucïnõâ manipulaci s brïemeny. (2) NenõÂ-li mozïneâ prïi zjisït'ovaânõâ a hodnocenõâ rizikovyâch faktoruê pracovnõâch podmõânek postupovat podle tohoto narïõâzenõâ, postupuje se podle metody obsazïeneâvcïeskeâ technickeâ normeï 6 ), prïi jejõâmzï pouzïitõâ se maâ za to, zïe vyâsledek je co do mezõâ stanovitelnosti, prïesnosti a spraâvnosti prokaâzanyâ. PrÏi pouzïitõâ jineâ metody, nezï metody obsazïeneâ vcïeskeâ technickeâ normeï, musõâ byât dolozïeno, zïe pouzïitaâ metoda je stejneï spolehlivaâ. 2 ) ZaÂkon cï. 309/2006 Sb., kteryâm se upravujõâ dalsïõâ pozïadavky bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi praâci v pracovneïpraâvnõâch vztazõâch a o zajisïteïnõâ bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi cïinnosti nebo poskytovaânõâ sluzïeb mimo pracovneïpraâvnõâ vztahy (zaâkon o zajisïteïnõâ dalsïõâch podmõânek bezpecïnosti a ochrany zdravõâ prïi praâci). 3 ) VyhlaÂsÏka cï. 137/1998 Sb., o obecnyâch technickyâch pozïadavcõâchnavyâstavbu, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê. 4 ) NaprÏõÂklad zaâkon cï. 18/1997 Sb., o mõâroveâm vyuzïõâvaânõâ jaderneâ energie a ionizujõâcõâho zaârïenõâ (atomovyâ zaâkon) a o zmeïneï a doplneïnõâ neïkteryâch zaâkonuê, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, narïõâzenõâ vlaâdy cï. 148/2006 Sb., o ochraneï zdravõâ prïed neprïõâznivyâmi uâcïinky hluku a vibracõâ, narïõâzenõâ vlaâdy cï. 480/2000 Sb., o ochraneï zdravõâ prïed neionizujõâcõâm zaârïenõâm, zaâkon cï. 61/1988 Sb., o hornickeâ cïinnosti, vyâbusïninaâch a o staâtnõâ baânï skeâ spraâveï, vyhlaâsïka cï. 22/1989 Sb., o bezpecïnosti a ochraneï zdravõâ prïi praâci a bezpecïnosti provozu prïi hornickeâ cïinnosti a prïi dobyâvaânõâ nevyhrazenyâch nerostuê v podzemõâ, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, vyhlaâsïka cï. 165/2002 Sb., o separaâtnõâm veïtraânõâ prïi hornickeâ cïinnosti v plynujõâcõâch dolech, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, vyhlaâsïka cï. 49/1993 Sb., o technickyâch a veïcnyâch pozïadavcõâch na vybavenõâ zdravotnickyâch zarïõâzenõâ, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê, vyhlaâsïka cï. 369/2001 Sb., o obecnyâch technickyâch pozïadavcõâch zabezpecïujõâcõâch uzïõâvaânõâ staveb osobami s omezenou schopnostõâ pohybu a orientace, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 492/2006 Sb. 5 ) NarÏõÂzenõ EvropskeÂho parlamentu a Rady (ES) cï. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieneï potravin. 6 ) NaprÏõÂklad (833615) CÏ SN EN OvzdusÏõ na pracovisïti ± NaÂvod k aplikaci a pouzïitõâ postupuê posuzovaânõâ expozice chemickyâm a biologickyâm cïiniteluê m, (833618) CÏ SN P CEN/TS Expozice pracovisïteï ± MeÏrÏenõ expozice kuê zïe ± Principy a metody, (833631) CÏ SN EN 689 OvzdusÏõ na pracovisïti ± Pokyny pro stanovenõâ inhalacïnõâ expozice chemickyâm laâtkaâm pro porovnaânõâ s limitnõâmi hodnotami a strategie meïrïenõâ.

3 (3) FyzikaÂlnõ faktory hluk, vibrace, neionizujõâcõâ zaârïenõâ a ionizujõâcõâ zaârïenõâ, jejich hygienickeâ limity, zpuêsob jejich zjisït'ovaânõâ a hodnocenõâ a minimaâlnõâ rozsah opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ zameïstnance vystaveneâho teïmto fyzikaâlnõâm faktoruê m upravujõâ zvlaâsïtnõâ praâvnõâ prïedpisy 7 ). HLAVA II PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI S RIZIKOVY MI FAKTORY VZNIKAJIÂCIÂMI V DUÊ SLEDKU NEPRÏ IÂZNIVY CH MIKROKLIMATICKY CH PODMIÂNEK DõÂl 1 ZaÂteÏzÏ teplem 3 Hodnocenõ zaâteïzï e teplem (1) ZaÂteÏzÏ teplem prïi praâci je ur cïena mnozïstvõâm metabolickeâho tepla vznikajõâcõâho svalovou pracõâ a faktory prostrïedõâ, kteryâmi se rozumõâ teplota vzduchu, teplota okolnõâch ploch, rychlost proudeïnõâ a relativnõâ vlhkost vzduchu. ZaÂteÏzÏ teplem se hodnotõâ z hlediska jejõâ kraâtkodobeâ a dlouhodobeâ uânosnosti pro zameïstnance. DlouhodobeÏ uânosnaâ zaâteïzï teplem je limitovanaâ mnozïstvõâm vody ztraceneâ prïi praâci z organizmu potem a dyâchaânõâm. KraÂtkodobeÏ uânosnaâ zaâteïzï teplem je limitovanaâ mnozïstvõâm akumulovaneâho tepla v organizmu, ktereâ nesmõâ prïekrocïit pro zameïstnance aklimatizovaneâho i neaklimatizovaneâho 180 kj. m -2.TeÂto hodnoteï odpovõâdaâ vzestup teploty vnitrïnõâho prostrïedõâ organizmu (daâle jen ¹teÏlesne jaâdroª) o 0,8 Kelvina (K), vzestup pruêmeïrneâ teploty kuêzïe o 3,5 K a vzestup srdecïnõâ frekvence nejvyâsïe na 150 min -1. DlouhodobeÏ uânosnaâ zaâteïzï teplem se vyjadrïuje jako dlouhodobeï uânosnaâ doba praâce; kraâtkodobeï uânosnaâ zaâteïzï teplem se vyjadrïuje jako kraâtkodobeï uânosnaâ doba praâce. Za aklimatizovaneâho zameïstnance se povazïuje zameïstnanec vykonaâvajõâcõâ praâci po dobu alesponï 3 tyâdnuê a dobu delsïõâ od naâstupu na posuzovaneâ pracovisïteï. (2) V budovaâch se zaâteïzï teplem hodnotõâ podle operativnõâ teploty t o nebo teploty kuloveâho teplomeïrut g ve spojenõâ s relativnõâ vlhkostõâ vzduchu a rychlostõâ jeho proudeïnõâ. Na venkovnõâch pracovisïtõâch se zaâteïzï teplem hodnotõâ podle teploty vzduchu v 8C a rychlosti jeho proudeïnõâ. (3) MnozÏstvõ tepla vytvaârïeneâho organizmem zameïstnance prïi praâci se hodnotõâ podle energetickeâho vyâdeje spojeneâho s touto pracõâ. Energeticky vyâdej (M) se vyjadrïuje v brutto hodnotaâch, kteryâmi jsou hodnoty zahrnujõâcõâ i bazaâlnõâ metabolizmus (BM). Jednotkou je 1 watt na 1 m 2 teïlesneâho povrchu muzïe nebo zïeny. Energeticky vyâdej se stanovõâ meïrïenõâm nebo orientacïneï pomocõâ srdecïnõâ frekvence. Pro orientacïnõâ urcïenõâ lze takeâ pouzïõât tabelaârnõâ metody nebo uâdaje uvedeneâ pr o neïktereâ druhy pracõâ v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 1. (4) PrÏi praâci, prïi nõâzï nechraâneïnaâ kuêzïe zameïstnance prïichaâzõâ do prïõâmeâho styku s pevnyâm materiaâlem, nesmõâ teploty povrchu tohoto materiaâlu prïekracïovat hodnoty upraveneâ v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti E. 4 DlouhodobeÏ a kraâtkodobeï uâ nosnaâ doba praâce DlouhodobeÏ a kraâtkodobeï uânosneâ doby praâce aklimatizovaneâho a neaklimatizovaneâho zameïstnance v osmihodinoveâ smeïneï se prïi daneâ zaâteïzïi teplem urcïõâ podle ztraâty vody postupem upravenyâm v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B nebo odecïtenõâm z tabulek cï. 1a azï 2c v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B. VyÂpocÏet zaâteïzïe teplem podle ztraâty tekutin se provede, je-li praâce spojenaâ s energetickyâm vyâdejem vysïsïõâm nezï 105 W/m 2 vykonaâvaâna v pracovnõâm odeïvu, kteryâ omezuje odparïovaânõâ potu, nebo je vykonaâvanaâ v prostrïedõâ, v neïmzï je relativnõâ vlhkost pracovnõâho ovzdusïõâ blõâzkaâ 100 %. 5 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ, blizïsïõâ p ozï adavky na zpuê sob organizace praâce (1) PrÏi praâci na pracovisïti vcïetneï pracovisïteï vyzïadujõâcõâho zvlaâsïtnõâ tepelneâ podmõânky a pracovisïteï, na neïmzï nelze technickyâmi prostrïedky odstranit tepelnou zaâteïzï z technologie, musõâ byât zajisïteïno dodrzïenõâ hodnot dlouhodobeï a kraâtkodobeï uânosneâ doby praâce podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B, tabulek cï. 1a azï 2c. (2) DodrzÏenõ hodnot dlouhodobeï a kraâtkodobeï uânosneâ doby praâce se zajisït'uje strïõâdaânõâm praâce a odpocïinku podle vyâpocïtu upraveneâho v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B. RezÏim praâce a odpocïinku musõâ byât stanoven i v prïõâpadeï, zïe dlouhodobeï uânosnaâ pr aâce t sm upravenaâ vprïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B, tabulkaâch cï. 1a azï 2c, je kratsïõâ nezï doba smeïny. (3) PrÏi praâci ve smeïneï delsïõâ nezï osmihodinoveâ se upravõâ dlouhodobeï uânosnaâ doba praâce tak, aby ztraâta tekutin neprïekrocïila mnozïstvõâ odpovõâdajõâcõâ ztraâteï tekutin v osmihodinoveâ smeïneï. 7 ) ZaÂkon cï. 18/1997 Sb. NarÏõÂzenõ vlaâdy cï. 480/2000 Sb. NarÏõÂzenõ vlaâdy cï. 148/2006 Sb.

4 (4) DlouhodobeÏ a kraâtkodobeï uânosneâ doby praâce v zaâteïzïi teplem na pracovisïtõâch hlubinnyâch doluê a stanovenõâ rezïimu praâce a odpocïinku na teïchto pracovisïtõâch upravuje prïõâloha cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâst C. DõÂl 2 ZaÂteÏzÏ chladem 6 Hygienicky limit, jeho zjisït'ovaânõâ a hodnocenõâ, blizïsïõâ p ozï adavky na zpuê sob organizace praâce a pracovnõâch postupuê (1) ZaÂteÏzÏ chladem prïi praâci se hodnotõâ z hlediska jejõâ uânosnosti pro zameïstnance ve smeïneï. U nosneâ hodnoty zaâteïzïe chladem jsou stanoveny s ohledem na energetickyâ vyâdej zameïstnance prïi daneâ pr aâci a teplotu vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudeïnõâ. PrÏi praâci vykonaâvaneâ na pracovisïti v budoveï se chladovaâ zaâteïzï vyjadrïuje operativnõâ teplotou; na venkovnõâm pracovisïti teplotou vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudeïnõâ. (2) ZameÏstnanec muêzïe byât vystaven zaâteïzïi chladem pouze v prïõâpadeï, zïe vykonaâvaâ pr aâci po dobu delsïõâ nezï 4 hodiny za smeïnu (daâle jen ¹trvala pr aâceª) na pracovisïti, na neïmzï musõâ byât z technologickyâch duêvoduê udrzïovaâna teplota nizïsïõâ, nezï je minimaâlnõâ teplota (t omin ) upravenaâ v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 2 nebo vykonaâvaâpraâci na venkovnõâm pracovisïti, odpovõâdajõâcõâ energetickeâmu vyâdeji vysïsïõâmu nezï 106 W. m -2. (3) Teplota vzduchu korigovanaâ podle rychlosti jeho proudeïnõâ je upravena v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti D. (4) Teplota technickeâ kapaliny, s nõâzï prïichaâzõâ zameïstnanec prïi trvaleâ praâci do prïõâmeâho styku, nesmõâ byât v zimnõâm kalendaârïnõâm obdobõâ nizïsïõâ nezï 22 8C. 7 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï (1) JestlizÏe operativnõâ teplota nebo korigovanaâ teplota vzduchu na pracovisïti poklesne pod 4 8C, musõâ byât zameïstnanec vybaven pracovnõâmi rukavicemi chraânõâcõâmi prïed chladem. (2) Pro praâci v zaâteïzïi chladem se poskytuje pracovnõâ odeïv, kteryâ musõâ mõât takoveâ tepelneï izolacïnõâ vlastnosti, ktereâ postacïujõâ k zajisïteïnõâ tepelneï neutraâlnõâch podmõânek lidskeâho organizmu vyjaâdrïenyâch teplotou teïlesneâho jaâdra (36 azï 37) 8C, a pracovnõâ obuv chraânõâcõâ prïed chladem. Pro stanovenõâ potrïebnyâch tepelneï izolacïnõâch vlastnostõâ pracovnõâho odeïvu, postacïujõâcõâch k zajisïteïnõâ tepelneï neutraâlnõâch podmõânek lidskeâho organizmu, se postupuje podle prïõâslusïneâ technickeâ normy o ergonomii tepelneâho prostrïedõâ 8 ). JestlizÏe tepelneï izolacïnõâ vlastnosti pracovnõâho odeïvu nepostacïujõâ k zajisïteïnõâ tepelneï neutraâlnõâch podmõânek organizmu prïi trvaleâ praâci vykonaâvaneâ prïi operativnõâch teplotaâch od10 8C do 48C nebo na pracovisïti, na neïmzï je operativnõâ teplota 4 8C a nizïsïõâ, maâ zameïstnanec praâvo na bezpecïnostnõâ prïestaâvku v ohrïõâvaârneï. (3) PrÏi trvaleâ pr aâci, vykonaâvaneâ prïi operativnõâ teploteï 48C a nizïsïõâ, musõâ byât v ohrïõâvaârneï zajisïteïno vybavenõâ pro prohrïõâvaânõâ rukou. (4) OhrÏõÂvaÂrna se nezrïizuje pro trvalou praâci prïi operativnõâ teploteï vysïsïõâ nezï 10 8C, spojenou s manipulacõâ s materiaâlem vyzïadujõâcõâm prïõâmyâ kontakt tepelneï nechraâneïneâ kuêzïe ruky, jehozï teplota je 10 8C a nizïsïõâ; zameïstnanci vsïak musõâ byât umozïneïno v pruêbeïhu smeïny prohrïõâvaânõâ rukou. (5) PrÏi teploteï vzduchu od 10 8C do 4 8C musõâ byât praâce zameïstnance upravena tak, aby doba jejõâho neprïetrzïiteâho trvaânõâ neprïesaâhla 3 hodiny, prïi teploteï vzduchu od 4 8C do±108c 2 hodiny a prïi teploteï vzduchu od ±10 8C 75 minut. BezpecÏnostnõ prïestaâvky mezi jednotlivyâmi uâseky neprïetrzïiteâ pr aâce v chladoveâ zaâteïzïi musõâ trvat nejmeâneï 10 minut. (6) PraÂce musõâ byât upravena tak, aby zameïstnanec nekonal praâci na pracovisïti, na ktereâm je korigovanaâ teplota vzduchu nizïsïõâ nezï ±30 8C, nejde-li o naleâhaveâ provaâdeïnõâ oprav, odvracenõâ nebezpecïõâ pro zïivot nebo zdravõâ, prïi zïivelnõâch a jinyâch mimorïaâdnyâch udaâlostech; ochrana zdravõâ zameïstnancuê se pro tyto uâcïely zajisït'uje strïõâdaânõâm zameïstnancuê nebo jinou organizacõâ praâce podle konkreâtnõâch podmõânek praâce. (7) Vstupy do hal, ktereâ se vyuzïõâvajõâ pro trvalou praâci a beïhem pracovnõâ doby se otevõârajõâ prïõâmo do venkovnõâho prostoru, musõâ byât zabezpecïeny proti vnikaânõâ chladneâho vzduchu v zimnõâm kalendaârïnõâm obdobõâ. DõÂl 3 Ochranne naâpoje 8 BlizÏsÏõ podmõânky poskytovaânõâ ochrannyâch naâpojuê (1) K ochraneï zdravõâ prïed uâcïinky zaâteïzïe teplem nebo chladem se poskytuje zameïstnanci ochrannyâ naâpoj. Ochranny naâpoj se poskytuje na pracovisïti nebo v jeho bezprostrïednõâ blõâzkosti tak, aby byl snadno a bezpecïneï dostupnyâ. Ochranny naâpoj musõâ byât zdravotneï nezaâvadnyâ a nesmõâ obsahovat võâce nezï 6,5 hmotnostnõâch procent cukru. MnozÏstvõ alkoholu v neïm ne- 8 ) CÏ SN EN ISO 9920 Ergonomie tepelneâho prostrïedõâ ± hodnocenõâ tepelneâ izolace odeïvu a odporu odeïvu prïi odparïovaânõâ.

5 smõâ prïekrocïit 1 hmotnostnõâ procento; ochrannyâ naâpoj pro mladistveâho zameïstnance vsïak nesmõâ obsahovat alkohol. Ochranny naâpoj chraânõâcõâ prïed zaâteïzïõâ teplem se poskytuje v mnozïstvõâ odpovõâdajõâcõâm nejmeâneï 70% tekutin a mineraâlnõâch laâtek ztracenyâch z organizmu za osmihodinovou smeïnu potem a dyâchaânõâm. Ochranny naâpoj chraânõâcõâ prïed zaâteïzïõâ chladem se poskytuje teplyâ, v mnozïstvõâ alesponï puê l litru za osmihodinovou smeïnu. Ochranny naâpoj chraânõâcõâ prïed zaâteïzïõâ teplem nebo chladem muêzïe obsahovat laâtky zvysïujõâcõâ odolnost organizmu. Hygienicky limit ztraâty tekutin z organizmu potem a dyâchaânõâm (daâle jen ¹ztraÂta tekutinª) cïinõâ 1,25 litru za osmihodinovou smeïnu. (2) NaÂhrada mineraâlnõâch laâtek prostrïednictvõâm ochranneâho naâpoje se uplatnï uje v prïõâpadeï, zïe vyâsledky meïrïenõâ ztraâty tekutin prïekracïujõâ trojnaâsobek hygienickeâho limitu podle odstavce 1. V takoveâm prïõâpadeï se jako ochrannyâ naâpoj podaâvaâ voda se strïednõâ mineralizacõâ 500 azï 1500 mg rozpusïteïnyâch pevnyâch laâtek na 1 litrvody. (3) PrÏi ztraâteï tekutin do trojnaâsobku hygienickeâho limitu podle odstavce 1 se naâhrada tekutin zajisït'uje podaâvaânõâm vody s nõâzkou mineralizacõâ 50 azï 500 mg rozpusïteïnyâch pevnyâch laâtek na 1 litrvody. (4) Ochranny naâpoj chraânõâcõâ prïed zaâteïzïõâ teplem se poskytuje a) prïi trvaleâ praâci zarïazeneâ vprïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 2 do trïõâdy praâce IIb a vysïsïõâ, pokud je vykonaâvaâna za podmõânek, kdy jsou prïekracïovaâny maximaâlnõâprïõâpustneâ operativnõâ teploty (t omax ) stanoveneâ v uvedeneâ tabulce pro tuto trïõâdu praâce, b) je-li meïrïenõâm dolozïeno, zïe prïi daneâ praâci dochaâzõâ ke ztraâteï tekutin vysïsïõâ, nezï stanovõâ hygienickyâ limit podle odstavce 1; vyâpocïet ztraâty tekutin se provaâdõâ vzïdy, kdyzï jepraâce zarïazenaâ podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 2 do trïõâdy IIb nebo vysïsïõâ vykonaâvaâna v pracovnõâm prostrïedõâ, v neïmzï je relativnõâ vlhkost vzduchu vysïsïõâ nezï 70 %, rychlost proudeïnõâ vysïsïõâ nezï 0,3 m. s -1 nebo kdyzï praâce vyzïaduje pouzïitõâ pracovnõâho odeïvu, u neïhozï jsou tepelneï izolacïnõâ vlastnosti vysïsïõâ nezï 1 clo, ktereâ odpovõâdaâ trojvrstveâmu odeïvu, c) prïi trvaleâ praâci v zaâteïzïi teplem zarïazeneâ podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ 9 ) do kategorie cïtvrteâ, nebo d) prïi trvaleâ praâci na venkovnõâm pracovisïti, pokud je na zaâkladeï monitorovaânõâ teploty venkovnõâho vzduchu prïedpoklad, zïe teplota venkovnõâho vzduchu, meïrïenaâ na pracovisïti zastõâneïnyâm teplomeïrem v pr uêbeïhu osmihodinoveâ smeïny jednoraâzoveï, prïesaâhne hodnotu (t omax ) operativnõâ teploty stanoveneâ pro danou trïõâdu praâce v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 2. (5) Ochranny naâpoj chraânõâcõâ prïed zaâteïzïõâ chladem se poskytuje prïi trvaleâ pr aâci na a) pracovisïti, kde musõâ byât z technologickyâch duêvoduê udrzïovaâna operativnõâ teplota 4 8C a nizïsïõâ, nebo b) venkovnõâm pracovisïti, pokud jsou nejnizïsïõâ korigovaneâ teploty venkovnõâho vzduchu nameïrïeneâ na pracovisïti zastõâneïnyâm teplomeïrem v pruêbeïhu osmihodinoveâ smeïny nizïsïõâ nezï 4 8C. HLAVA III PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI S CHEMICKY MI FAKTORY A PRACHEM DõÂl 1 Obecne postupy a ochrana prïed nadmeïrnou expozicõâ 9 Hygienicke limity, zpuê sob jejich zjisït'ovaânõâ a hodnocenõâ (1) HygienickyÂm limitem chemickeâ laâtky upraveneâ podle zaâkona o chemickyâch laâtkaâch 10 ) se rozumõâ prïõâpustnyâ expozicïnõâ limit nebo nejvysïsïõâ prïõâpustnaâ koncentrace. HygienickyÂm limitem prachu se rozumõâ prïõâpustnyâ expozicïnõâ limit. (2) PrÏõÂpustny expozicïnõâ limit chemickeâ laâtky nebo prachu je celosmeïnovyâ cïasoveï vaâzïenyâ pr uêmeïr koncentracõâ plynuê, parnebo aerosoluê v pracovnõâm ovzdusïõâ, jimzï muêzïe byât podle soucïasneâho stavu znalostõâ vystaven zameïstnanec v osmihodinoveâ nebo kratsïõâ smeïneï tyâdennõâ pracovnõâ doby, anizï by u neïho dosïlo iprïi celozïivotnõâ pracovnõâ expozici k posïkozenõâ zdravõâ, k ohrozïenõâ jeho pracovnõâ schopnosti a vyâkonnosti. PrÏõÂpustny expozicïnõâ limit je stanoven pro praâci, prïi ktereâ pruêmeïrnaâ plicnõâ ventilace zameïstnance neprïekracïuje 20 litruê za minutu za osmihodinovou smeïnu. Koncentrace chemickeâ laâtky nebo prachu v pracovnõâm ovzdusïõâ, jejõâmzï zdrojem nenõâ technologickyâ proces, nesmõâ prïekrocïit 1/3 jejich prïõâpustnyâch expozicïnõâch limituê. (3) Postup prïi stanovenõâ prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu smeïsi chemickyâch laâtek, stanovenõâ prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu chemickeâ laâtky prïi vysïsïõâ plicnõâ ven- 9 ) ZaÂkon cï. 258/2000 Sb., o ochraneï verïejneâho zdravõâ a o zmeïneï neïkteryâch souvisejõâcõâch zaâkonuê, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê. 10 ) ZaÂkon cï. 356/2003 Sb., o chemickyâch laâtkaâch a chemickyâch prïõâpravcõâch a o zmeïneï neïkteryâch zaâkonuê, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.

6 tilaci a postup prïi stanovenõâ prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu v delsïõâ nezï osmihodinoveâ smeïneï, jsou upraveny v prïõâloze cï. 2 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B. (4) NejvysÏsÏõ prïõâpustnaâ koncentrace je takovaâ koncentrace chemickeâ laâtky, ktereâ nesmõâ byât zameïstnanec v zïaâdneâm uâseku smeïny vystaven. PrÏi hodnocenõâ pracovnõâho ovzdusïõâ lze porovnaâvat s nejvysïsïõâ prïõâpustnou koncentracõâ daneâ chemickeâ laâtky cïasoveï vaâzïenyâ pr uêmeïrkoncentracõâ teâto laâtky meïrïeneâ po dobu nejvyâsïe 15 minut. Takove uâseky s vysïsïõâ koncentracõâ smõâ byât beïhem osmihodinoveâ smeïny nejvyâsïe cïtyrïi, hodnoceneâ s odstupem nejmeâneï jedneâ hodiny. (5) Seznam chemickyâch laâtek a jejich prïõâpustneâ expozicïnõâ limity a nejvysïsïõâ prïõâpustneâ koncentrace jsou upraveny v prïõâloze cï. 2 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A. Seznamy prachuê a jejich prïõâpustneâ expozicïnõâ limity jsou upraveny v prïõâloze cï. 3 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulkaâch cï. 1 azï 5. (6) ZpuÊ sob meïrïenõâ a hodnocenõâ inhalacïnõâ expozice chemickyâm laâtkaâm a prachuê m v pracovnõâm ovzdusïõâ je upraven v prïõâloze cï. 3 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti C. InhalacÏnõ expozicõâ se rozumõâ expozice chemickyâm laâtkaâm meïrïenaâ v dyâchacõâ zoâneï zameïstnance. (7) ZpuÊ sob meïrïenõâ vdechovatelneâ a respirabilnõâ frakce poleâtaveâho prachu gravimetricky je upraven v prïõâloze cï. 3 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti D. (8) ZpuÊ sob odbeïru vzorkuê prachu obsahujõâcõâho azbest v pracovnõâm ovzdusïõâ a jejich zpracovaânõâ je upraveno v prïõâloze cï. 3 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B. 10 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika (1) Hodnocenõ zdravotnõâho rizika pro zameïstnance, kteryâ je prïi praâci vystaven chemickeâ laâtce nebo prachu, zahrnuje a) zjisïteïnõâ prïõâtomnosti chemickeâ laâtky nebo prachu na pracovisïti, b) zjisïteïnõâ nebezpecïnyâch vlastnostõâ chemickeâ laâtky nebo prachu, ktereâ mohou mõât vliv na zdravõâ zameïstnance, c) vyuzïitõâ uâdajuê z bezpecïnostnõâho listu a z dalsïõâch zdrojuê tyâkajõâcõâch se chemickeâ bezpecïnosti, d) zjisïteïnõâ uârovneï, typu a trvaânõâ expozice, e) popis technologickyâch a pracovnõâch operacõâ s chemickou laâtkou nebo spojenyâch s vyâvinem prachu, f) vyuzïitõâ dat o prïõâpustnyâch expozicïnõâch limitech, nejvysïsïõâch prïõâpustnyâch koncentracõâch nebo o monitorovaânõâ expozice z dostupnyâch zdrojuê, g) posouzenõâ uâcïinku opatrïenõâ, kteraâ byla prïijata k ochraneï zdravõâ zameïstnance prïi praâci, h) vyuzïitõâ zaâveïruê z jizï provedenyâch leâkarïskyâch prohlõâdek a vysïetrïenõâ, vyuzïitõâ zaâveïruê z mimorïaâdnyâch udaâlostõâ a dalsïõâch informacõâ z dostupnyâch zdrojuê, i) podmõânky, za nichzï muê zïe v duê sledku mimorïaâdneâ udaâlosti dojõât k nadmeïrneâ expozici chemickeâ laâtce. (2) Hodnocenõ zdravotnõâho rizika chemickeâ laâtky nebo prachu musõâ daâle zahrnovat i praâce spojeneâ s uâdrzïbou nebo uâklidem a praâce, prïi nichzï muêzïe byât zameïstnanec vystaven nadmeïrneâ expozici chemickeâ laâtce nebo prachu. 11 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï a pracovnõâ prostrïedõâ (1) U chemickeâ laâtky, kteraâ se vstrïebaâvaâ kuêzïõâ nebo sliznicõâ a u chemickeâ laâtky nebo prachu, ktereâ majõâ draâzïdivyâ uâcïinek na kuêzïi, je nezbytneâ zajistit, aby zameïstnanec byl vybaven vhodnyâm osobnõâm ochrannyâm pracovnõâm prostrïedkem. (2) PrÏi praâci s chemickou laâtkou nebo prachem musõâ byât zajisïteïno dostatecïneâ a uâcïinneâ veïtraânõâ a mõâstnõâ odsaâvaânõâ od zdroje chemickeâ laâtky nebo prachu a uplatneïna technickaâ a technologickaâ opatrïenõâ, kteraâ napomaâhajõâ ke snõâzïenõâ uârovneï chemickeâ laâtky nebo prachu v pracovnõâm ovzdusïõâ. 12 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïed uâcïinky nadmeïrneâ expozice (1) Pokud v prïõâpadeï mimorïaâdneâ udaâlosti nepostacïujõâ dostupnaâ technickaâ opatrïenõâ k omezenõâ nadmeïrneâ expozice zameïstnance chemickeâ laâtce nebo prachu na prïijatelnou mõâru, musõâ byât a) do doby odstraneïnõâ prïõâcïin stavu, kteryâ v duê sledku mimorïaâdneâ udaâlosti vedl k nadmeïrneâ expozici chemickeâ laâtce nebo prachu, na tomto pracovisïti omezen pocïet zameïstnancuê na ty, kterïõâ provaâdeïjõâ nezbytneâ praâce, b) zameïstnanci, kteryâ provaâdõâ pr aâci podle põâsmena a), poskytnuty osobnõâ ochranneâ pracovnõâ prostrïedky odpovõâdajõâcõâ chemickeâ laâtce nebo prachu a ocïekaâvaneâ mõârïe expozice, c) kontaminovanyâ prostor vymezen kontrolovanyâm paâsmem, jde-li o mimorïaâdnou udaâlost spojenou s uânikem chemickeâ laâtky nebo prachu do pracovnõâho prostrïedõâ a vymezenõâ kontrolovaneâho paâsma je uâcïelneâ vzhledem k povaze unikleâ laâtky a jejõâmu mnozïstvõâ, d) doba expozice chemickeâ laâtce nebo prachu zameïstnance, kteryâ vykonaâvaâ v kontrolovaneâm paâsmu nezbytneâ praâce, zkraâcena na co nejmensïõâ mõâru, e) po odstraneïnõâprïõâcïin mimorïaâdneâ udaâlosti zajisïteïno kontrolnõâ meïrïenõâ chemickeâ laâtky nebo prachu vzïdy, pokud lze ocïekaâvat jejich prïõâtomnost v pracovnõâm prostrïedõâ i po ukoncïenõâ vsïech opatrïenõâ smeïrïujõâcõâch k likvidaci mimorïaâdneâ udaâlosti.

7 (2) PrÏijatelnou mõârou podle odstavce 1 se rozumõâ snõâzïenõâ expozice chemickeâ laâtce nebo prachu neprïekracïujõâcõâ jejich prïõâpustnyâ expozicïnõâ limit nebo, jde-li o chemickou laâtku, 1/3 jejõâ nejvysïsïõâ prïõâpustneâ koncentrace. DõÂl 2 Olovo 13 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika, informace k ochraneï zdravõâ (1) PrÏi praâci s olovem, prïi ktereâ muêzïe dojõât k absorpci olova do lidskeâho organizmu, musõâ byât posouzen zpuê sob a mõâra expozice zameïstnance olovu a musõâ byât vyhodnocena z toho vyplyâvajõâcõâ zdravotnõâ rizika. (2) Pro hodnocenõâ expozice zameïstnance olovu je rozhodujõâcõâm ukazatelem biologickyâ expozicïnõâ test pro stanovenõâ koncentrace olova v krvi (daâle jen ¹plumbeÂmieª). Limitnõ hodnota plumbeâmie je 400 mg/l krve. (3) PrÏõÂkladmy seznam cïinnostõâ, prïi kteryâch muêzïe dochaâzet k expozici zameïstnance olovu, je upraven v prïõâloze cï. 4 k tomuto narïõâzenõâ. 14 ZjisÏt'ovaÂnõ a hodnocenõâ expozice, informace k ochraneï zdravõâ (1) JestlizÏe koncentrace olova v pracovnõâm ovzdusïõâ je vysïsïõâ nezï 1/3 prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu upraveneâho v prïõâloze cï. 2 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, ale je nizïsïõâ nezï tento prïõâpustnyâ expozicïnõâ limit, musõâ byât zajisïteïno, aby byla u zameïstnance plumbeâmie stanovena nejmeâneï jednou rocïneï a meïrïenõâ olova v pracovnõâm ovzdusïõâ provedeno nejmeâneï jednou rocïneï. (2) SdeÏlõÂ-li zarïõâzenõâ zaâvodnõâ preventivnõâ peâcïe zameïstnavateli podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ 11 ), zïe dosïlo k prïekrocïenõâ limitnõâ hodnoty plumbeâmie u zameïstnance, a je-li koncentrace olova v pracovnõâm ovzdusïõâ vysïsïõâ nezï prïõâpustnyâ expozicïnõâ limit upravenyâ v prïõâloze cï. 2 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, musõâ byât zajisïteïno, aby plumbeâmie u zameïstnance byla stanovena v rozmezõâ 2 azï 6 meïsõâcuê a meïrïenõâ koncentrace olova v pracovnõâm ovzdusïõâ bylo provaâdeïno kazïdeâ 3meÏsõÂce. Frekvence meïrïenõâ olova v pracovnõâm ovzdusïõâ se snõâzïõâ na jedno rocïneï, pokud nedosïlo prïi dvou po sobeï jdoucõâch stanovenõâch k prïekrocïenõâ limitnõâ hodnoty plumbeâmie. (3) Hodnocenõ zdravotnõâho rizika musõâ byât opakovaâno vzïdy, kdyzï vznikne podezrïenõâ, zïe je dosavadnõâ hodnocenõâ rizika nespraâvneâ nebo dosïlo-li na pracovisïti ke zmeïnaâm technologie, pouzïiteâho materiaâlu nebo organizace praâce. 15 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï, blizïsïõâ p ozï adavky na pracovnõâ postupy (1) Tam, kde uâcïinnaâ opatrïenõâ k omezenõâ expozice olovu nemohou byât prïijata vzhledem k jejich povaze cïi naârocïnosti beïhem 30 kalendaârïnõâch dnuê a dalsïõâ stanovenõâ plumbeâmie prokazuje u zameïstnance prïekrocïenõâ limitnõâ hodnoty plumbeâmie, musõâ zameïstnavatel zajistit, aby zameïstnanec v zïaâdneâm uâseku smeïny nebyl vystaven olovu. (2) Je-li u zameïstnance zjisïteïno opakovaneâ prïekrocïenõâ limitnõâ hodnoty plumbeâmie, musõâ byât neprodleneï provedena opatrïenõâ potrïebnaâ ke zjisïteïnõâ prïõâcïin tohoto prïekrocïenõâ a k jejich odstraneïnõâ. (3) Pro omezenõâ rizika vstupu olova do organizmu zameïstnance musõâ byât zajisïteïn vycïleneïnyâ prostor, v neïmzï muêzïe zameïstnanec jõâst a põât, anizï je vystaven riziku expozice olovem. (4) ZameÏstnanec musõâ byât vybaven vyhovujõâcõâm pracovnõâm odeïvem pro praâci s olovem a dalsïõâmi potrïebnyâmi osobnõâmi ochrannyâmi pracovnõâmi prostrïedky. Pranõ a cïisïteïnõâ pracovnõâho odeïvu muêzïe byât provaâdeïno jen v praâdelneï nebo cïistõârneï, ktereâ jsou pro tento druh praâce urcïeny a vybaveny. PrÏi prïevaâzïenõâ z pracovisïteï musõâ byât pracovnõâ odeïv ulozïen v uzavrïeneâm kontejneru. DõÂl 3 Chemicke karcinogeny, mutageny, laâtky toxickeâ pro reprodukci a chemickeâ procesy s rizikem chemickeâ karcinogenity 16 Vymezenõ pojmuê (1) Chemicke karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a laâtky toxickeâ pro reprodukci kategorie 1 a 2 jsou laâtky upraveneâ podle zaâkona o chemickyâch laâtkaâch 10 ). Za chemickeâ karcinogeny se daâle podle tohoto narïõâzenõâ povazïujõâ cytostatika a prach tvrdyâch drïev upravenyâch v bodu b) vysveïtlivek uvedenyâch v prïõâloze cï. 3 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, k tabulce cï. 4. (2) Za chemickeâ karcinogeny kategorie 1 nebo 2 se povazïujõâ i chemickeâ prïõâpravky, ktereâ obsahujõâ 0,1 % nebo vysïsïõâ podõâl chemickyâch karcinogenuê kategorie 1 nebo 2; za mutageny kategorie 1 nebo 2 se povazïujõâ i chemickeâ prïõâpravky, ktereâ obsahujõâ 0,1 % nebo vysïsïõâ 11 ) 39 zaâkona cï. 258/2000 Sb., ve zneïnõâzaâkona cï. 274/2003 Sb.

8 podõâl mutagenuê kategorie 1 nebo 2. Za laâtky toxickeâ pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 se povazïujõâ i chemickeâ prïõâpravky, ktereâ obsahujõâ 0,5 % teïchto laâtek, u plynnyâch chemickyâch prïõâpravkuê 0,2 % nebo vysïsïõâ podõâl teïchto laâtek. (3) Za pracovnõâ procesy s rizikem chemickeâ karcinogenity se povazïujõâ a) praâce spojeneâ s expozicõâ paraâm polycyklickyâch aromatickyâch uhlovodõâkuê, prïekracïujõâ-li 10 % hodnoty prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu benzo(a)pyrenu prïi zpracovaânõâ cïerneâho a hneïdeâho uhlõâ, ropy nebo prïi vulkanizaci kaucïukovyâch smeïsõâ, a paraâm a prachuê m polycyklickyâch aromatickyâch uhlovodõâkuê prïõâtomnyâch v uhelnyâch sazõâch, dehtu nebo smole, b) praâce spojeneâ s expozicõâ prachuê m,dyâmuê m a kapalnyâm aerosoluê m vznikajõâcõâm prïi prazïenõâ a elektrolytickeâ rafinaci kuproniklovyâch rud, c) praâce na pracovisïtõâch, kde probõâhajõâ silneï kyseleâ procesy prïi vyârobeï isopropanolu, d) vyâroba auraminu, e) praâce s tvrdyâmi drïevy, zarïazeneâ podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ 9 ) do kategorie trïetõâ nebo cïtvrteâ. 17 HodnocenõÂ zdravotnõâho rizika (1) Pokud muêzïe byât jakaâkoli cïinnost spojena s expozicõâ zameïstnance laâtkaâm uvedenyâm v 16 odst. 1, musõâ byât stanoveny typ, vyâsïe a tr vaânõâ teâto expozice, aby mohla byât vyhodnocena vesïkeraâ nebezpecïõâ pro zdravõâ zameïstnance a stanovena odpovõâdajõâcõâ opatrïenõâ k ochraneï jeho zdravõâ. (2) HodnocenõÂ podle odstavce 1 se opakuje pravidelneï nejmeâneï jedenkraât rocïneï a daâle vzïdy, kdyzï dojde ke zmeïneï pracovnõâch podmõânek, kteraâ muêzïe mõât vliv na vyâsïi expozice zameïstnance. (3) PrÏi hodnocenõâ mõâry rizika musõâ byât zhodnoceny vsïechny zpuê soby expozice zameïstnance vcïetneï vstrïebaâvaânõâ kuêzïõâ a dalsïõâ skutecïnosti, ktereâ mohou mõât vliv na zdravõâ zameïstnance. 18 MinimaÂlnõÂ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï, informace k ochraneï zdravõâ (1) Pokud je to technicky mozïneâ, musõâbyât pouzïõâvaânõâ chemickyâch karcinogenuê kategorie 1 nebo 2, mutagenuê kategorie 1 nebo 2, laâtek toxickyâch pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 nebo prachu tvrdyâch drïev podle 16 odst. 1 na pracovisïti omezeno zejmeâna pouzïitõâm laâtek, prïõâpravkuê nebo postupuê, ktereâ nejsou rizikoveâ nebo jsou meâneï rizikoveâ pro zdravõâ zameïstnance. (2) JestlizÏe z vyâsledkuê hodnocenõâ vyplyne, zïe pouzïõâvaânõâ chemickyâch karcinogenuê kategorie 1 nebo 2, mutagenuê kategorie 1 nebo 2, laâtek toxickyâch pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 nebo prachu tvrdyâch drïev podle 16 odst. 1 nelze z technickyâch duê voduê nahradit laâtkou, prïõâpravkem, prïedmeïtem nebo postupem, ktereâ nejsou rizikoveâ nebo jsou meâneï rizikoveâ pro zdravõâ zameïstnance, musõâ zameïstnavatel zajistit, aby jejich pouzïõâvaânõâ nebo vyâroba byly provaâdeïny, pokud je to technicky uskutecïnitelneâ, v uzavrïeneâm systeâmu. NenõÂ-li uplatneïnõâ uzavrïeneâho systeâmu technicky mozïneâ, musõâ byât snõâzïena expozice zameïstnance na co nejnizïsïõâ technicky dosazïitelnou uârovenï. (3) Kdekoliv jsou pouzïõâvaâny laâtky uvedeneâ v 16 odst. 1, musõâ zameïstnavatel proveâst tato ochrannaâ opatrïenõâ: a) omezit jejich mnozïstvõâ na pracovisïti, b) omezit pocïet exponovanyâch nebo pravdeïpodobneï exponovanyâch zameïstnancuê na co nejnizïsïõâ mõâru, c) upravit pracovnõâ proces tak, aby bylo mozïneâ vyloucïit nebo minimalizovat uânik teïchto laâtek z pracovisïteï, d) zachycovat je u zdroje, zajistit mõâstnõâ odsaâvaânõâ a celkoveâ veïtraânõâ, e) zabezpecïit vhodneâ analytickeâ postupy pro jejich meïrïenõâ v pracovnõâm ovzdusïõâ, zvlaâsïteï provcïasnou detekci nadmeïrneâ expozice v duê sledku mimorïaâdneâ udaâlosti, f) pouzïõâvat vhodneâ pracovnõâ postupy a metody praâce, g) poskytovat osobnõâ ochranneâ pracovnõâ prostrïedky, h) zabezpecïit kontrolu funkcïnosti pracovnõâho odeïvu a jeho cïisïteïnõâprïed a po kazïdeâm pouzïitõâ, i) zabezpecïit uâcïelnaâ hygienickaâ opatrïenõâ, zejmeâna pravidelneâ cïisïteïnõâ podlahy, steïn a povrchuê pracovisïteï, j) vypracovat plaân pro prïõâpad mimorïaâdneâ udaâlosti, kteraâ muêzïe mõât za naâsledek nadmeïrnou expozici a seznaâmit s nõâm zameïstnance, k) zajistit bezpecïneâ skladovaânõâ, uchovaâvaânõâ, prïepravu a zachaâzenõâ s nimi vcïetneï pouzïõâvaânõâ teïsneï uzavrïenyâch kontejneruê a zarïõâzenõâ. Kontejnery a obaly, ktereâ obsahujõâ laâtky uvedeneâ v 16 odst. 1, musõâ byât jasneï, cïitelneï a viditelneï oznacïeny, l) viditelneï oznacïit, stanovit a kontrolovat zaâkaz jõâdla, pitõâ a kourïenõâ na pracovisïti, kde je riziko kontaminace laâtkami uvedenyâmi v 16 odst. 1; pro uâcïely jõâdla a pitõâ vyhradit zvlaâsïtnõâ prostory, m) zajistit pravidelneâ sledovaânõâ zdravotnõâho stavu zameïstnance. (4) ZameÏstnavatel musõâ informovat zameïstnance o nadmeïrneâ expozici laâtkaâm uvedenyâm v 16 odst. 1, o jejõâch prïõâcïinaâch a opatrïenõâch k jejõâmu odstraneïnõâ.

9 (5) PrÏi praâci, u nõâzï lze z jejõâ povahy usuzovat, zïe muêzïe byât spojena s nadmeïrnou expozicõâ zameïstnance laâtkaâm uvedenyâm v 16 odst. 1, nebo prïi mimorïaâdneâ udaâlosti spojeneâ s nadmeïrnou expozicõâ chemickyâm karcinogenuê m kategorie 1 nebo 2, mutagenuê m kategorie 1 nebo 2 nebo laâtkaâm toxickyâm pro reprodukce kategorie 1 nebo 2 nebo cytostatikuê m, maâ na pracovisïteï prïõâstup pouze zameïstnanec ve vyhovujõâcõâm pracovnõâm odeïvu, vybavenyâ osobnõâmi ochrannyâmi pracovnõâmi prostrïedky k ochraneï dyâchacõâho uâstrojõâ; po dobu trvaânõâ nadmeïrneâ expozice musõâ byât kontaminovanyâ prostor vymezen kontrolovanyâm paâsmem a musõâ byât ucïineïna nezbytnaâ opatrïenõâ ke zkraâcenõâ doby expozice. (6) Kontrolovane paâsmo prïi praâci s chemickyâmi karcinogeny kategorie 1 nebo 2, mutageny kategorie 1 nebo 2 nebo laâtkami toxickyâmi pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 se trvale zrïizuje tehdy, jde-li o praâci, prïi nõâzï se zachaâzõâ s chemickyâmi karcinogeny kategorie 1 nebo mutageny kategorie 1, nebo o pracovnõâ procesy s rizikem chemickeâ karcinogenity; prïi praâci s cytostatiky se kontrolovaneâ paâsmo trvale zrïizuje na pracovisïtõâch prïõâpravy roztokuê cytostatik. (7) V laboratorïi se zrïizuje kontrolovaneâ paâsmo, jsou-li chemickeâ karcinogeny kategorie 1 nebo mutageny kategorie 1 pouzïõâvaâny k jinyâm uâcïeluê m, nezï jako reagencïnõâ cïinidla nebo pro uâcïely kalibrace. DõÂl 4 Azbest 19 ZjisÏt'ovaÂnõ a hodnocenõâ expozice azbestu (1) Azbestem se rozumõâ vlaâkniteâ silikaâty, kteryâmi jsou a) aktinolit CAS , b) amosit CAS , c) antofylit CAS , d) chrysotil CAS , e) krokydolit CAS , f) tremolit CAS (2) SledovanyÂm ukazatelem expozice zameïstnance azbestu je pocïetnõâ koncentrace vlaâken o rozmeïrech deâlky veïtsïõâ nezï 5mm, pruêmeïru mensïõâm nezï 3mm a pomeïru deâlky k pruêmeïru veïtsïõâm nezï 3 : 1 v pracovnõâm ovzdusïõâ. 20 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika (1) Hodnocenõ zdravotnõâho rizika prïi praâci s azbestem zahrnuje a) oveïrïenõâ jeho prïõâtomnosti na pracovisïti a formu, vnõâzï se nachaâzõâ, b) prïedpoklaâdanyâ rozsah praâce s azbestem, c) dobu trvaânõâ praâce s azbestem. (2) K oveïrïenõâ prïõâtomnosti azbestu na pracovisïti lze vyuzïõât informace od vlastnõâka stavby nebo z jinyâch oveïrïitelnyâch zdrojuê, a pokud tyto informace nejsou dostupneâ, je nutneâ materiaâly, o nichzï se maâ za to, zïe obsahujõâ azbest, analyzovat. 21 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï, blizïsïõâ pozï adavky na pracovnõâ postupy, obsah sïkolenõâ (1) JestlizÏe z hodnocenõâ podle 20 vyplyâvaâ, zïe koncentrace azbestu v pracovnõâm ovzdusïõâ je nebo muêzïe byât prïekrocïena, meïrïenõâ se provaâdõâ nejmeâneï kazïdeâ 3 meïsõâce a daâle vzïdy, kdyzï dojde k provedenõâ technickeâ nebo technologickeâ zmeïny vykonaâvaneâ praâce. CÏ etnost meïrïenõâ muêzïe byât snõâzïena na jedno za rok, nedosïlo-li k podstatneâ zmeïneï pracovnõâch podmõânek a vyâsledky dvou prïedchaâzejõâcõâch meïrïenõâ neprïekrocïily polovinu prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu upraveneâho v prïõâloze cï. 3 k tomuto narïõâzenõâ, tabulce cï. 5. (2) PrÏed odstranï ovaânõâm stavby nebo jejõâ cïaâsti, vnõâzï byl pouzïit azbest nebo materiaâl obsahujõâcõâ azbest, musõâ byât dodrzïena tato minimaâlnõâ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ zameïstnance a) technologickeâ postupy pouzïõâvaneâ prïi zachaâzenõâ s azbestem nebo materiaâlem obsahujõâcõâm azbest musõâ byât upraveny tak, aby se prïedchaâzelo uvolnï ovaânõâ azbestoveâho prachu do pracovnõâho ovzdusïõâ, b) azbest a materiaâly obsahujõâcõâ azbest musõâ byât odstraneïny prïed odstranï ovaânõâm stavby nebo jejõâ cïaâsti, pokud z hodnocenõâ rizika nevyplyâvaâ, zïe expozice zameïstnancuê azbestu by byla prïi tomto odstranï ovaânõâ vysïsïõâ, c) odpad obsahujõâcõâ azbest musõâ byât sbõâraân a odstranï ovaân z pracovisïteï co nejrychleji a uklaâdaân do neprodysïneï uteïsneïneâho obalu opatrïeneâho sïtõâtkem obsahujõâcõâm upozorneïnõâ, zïe obsahuje azbest, d) prostor, v neïmzï se provaâdõâ odstranï ovaânõâ azbestu nebo materiaâlu obsahujõâcõâho azbest, musõâ byât vymezen kontrolovanyâm paâsmem, e) zameïstnanec v kontrolovaneâm paâsmu musõâ byât vybaven pracovnõâm odeïvem a osobnõâmi ochrannyâmi pracovnõâmi prostrïedky k zamezenõâ expozice azbestu dyâchacõâm uâstrojõâm. Pracovnõ odeïv musõâ byât uklaâdaân u zameïstnavatele na mõâsteï k tomu urcïeneâm a rïaâdneï oznacïeneâm. Po kazïdeâm pouzïitõâ musõâ byât provedena kontrola, zda nenõâ pracovnõâ odeïv posïkozen, a provedeno jeho vycïisïteïnõâ. Je-li pracovnõâ odeïv posïkozen, musõâ byât prïed dalsïõâm pouzïitõâm opraven. Bez kontroly a naâsledneï provedeneâ opravy nebo vyâmeïny posïkozeneâ cïaâsti nelze pracovnõâ odeïv znovu pouzïõât. Pokud pranõâ nebo cïisïteïnõâ pracovnõâho odeïvu neprovaâdõâ za teïchto podmõânek zameïstnavatel saâm, prïepravuje se k pranõâ nebo cïisïteïnõâ v uzavrïeneâm kontejneru,

10 f) pro zameïstnance musõâbyât zajisïteïno sanitaârnõâ a pomocneâ zarïõâzenõâ potrïebneâ s ohledem na povahu praâce. (3) PrÏed odstranï ovaânõâm azbestu nebo materiaâlu obsahujõâcõâho azbest ze stavby nebo jejõâ cïaâsti, musõâ byât vypracovaân plaân pracõâ s uâdaji o a) mõâstu vykonaâvaneâ pr aâce, b) povaze a pravdeïpodobneâm trvaânõâ pr aâce, c) pracovnõâch postupech pouzïõâvanyâch prïi praâci s azbestem nebo materiaâlem obsahujõâcõâm azbest, d) zarïõâzenõâ pouzïõâvaneâm pro ochranu zdravõâ zameïstnance vykonaâvajõâcõâho praâci s azbestem nebo materiaâlem obsahujõâcõâm azbest a pro ochranu jinyâch osob prïõâtomnyâch na pracovisïti, e) opatrïenõâch k ochraneï zdravõâ prïi praâci. (4) Po ukoncïenõâ pracõâ spojenyâch s odstranï ovaânõâm azbestu nebo materiaâlu obsahujõâcõâho azbest ze stavby nebo jejõâ cïaâsti musõâ byât provedeno kontrolnõâ meïrïenõâ uârovneï azbestu v pracovnõâm ovzdusïõâ; v praâci pak lze pokracïovat, je-li zjisïteïnaâ hodnota azbestu v pracovnõâm ovzdusïõâ nizïsïõâ nezï prïõâpustnyâ expozicïnõâ limit. (5) OpatrÏenõ podle odstavcuê 2 azï 4 musõâ byât prïijata i pro jineâ praâce, ktereâ mohou byât zdrojem expozice azbestu. (6) Pro zameïstnance, kteryâ je nebo muêzïe byât exponovaân azbestu nebo prachu z materiaâlu obsahujõâcõâho azbest, musõâ byât zajisïteïno v pravidelnyâch intervalech sïkolenõâ, ktereâ umozïnõâ zõâskaâvaânõâ znalostõâ a dovednostõâ k uplatnï ovaânõâ spraâvneâ prevence ohrozïenõâ zdravõâ, a to zejmeâna o a) vlastnostech azbestu a jeho uâcïincõâch na zdravõâ vcïetneï soucïinneâho uâcïinku kourïenõâ, b) typech materiaâluê nebo prïedmeïtuê, ktereâ mohou obsahovat azbest, c) cïinnostech, u nichzï je pravdeïpodobnost expozice azbestu, d) vyâznamu kontrolnõâch mechanizmuê vedoucõâch k minimalizaci expozice azbestu, e) bezpecïnyâch pracovnõâch postupech, ochrannyâch opatrïenõâch a kontrole jejich dodrzïovaânõâ, f) vyâbeïru vhodneâho osobnõâho ochranneâho pracovnõâho prostrïedku k ochraneï dyâchacõâch cest vcïetneï podmõânek jeho pouzïõâvaânõâ, g) spraâvnyâch pracovnõâch postupech prïi mimorïaâdneâ udaâlosti spojeneâ s uânikem azbestu nebo prachu z materiaâlu obsahujõâcõâho azbest, prïi uâdrzïbeï nebo opraveï, h) pracovnõâch postupech prïi dekontaminaci prostor zasazïenyâch prachem obsahujõâcõâm azbest, i) spraâvneâm postupu prïi uklaâdaânõâ a likvidaci prachu obsahujõâcõâho azbest, j) rozsahu zaâvodnõâ preventivnõâ peâcïe u exponovaneâho zameïstnance. HLAVA IV PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI S FYZICKOU ZA TEÏ ZÏ I DõÂl 1 Celkova fyzickaâ zaâteïzï 22 Vymezenõ celkoveâ fyzickeâ zaâteïzïe Za celkovou fyzickou zaâteïzï se povazïuje zaâteïzï prïi fyzickeâ pr aâci dynamickeâ, vykonaâvaneâ velkyâmi svalovyâmi skupinami, prïi ktereâ je zateïzïovaâno võâce nezï 50% svaloveâ hmoty. 23 Hygienicky limit, blizïsïõâ p ozï adavky na pracovnõâ postupy (1) Celkova fyzickaâ zaâteïzï se posuzuje z hlediska energetickeâ naârocïnosti praâce pomocõâ hodnot energetickeâho vyâdeje vyjaâdrïenyâch v netto hodnotaâch a srdecïnõâ frekvence. (2) HygienickyÂmi limity celkoveâ fyzickeâ zaâteïzïe se rozumõâ hodnoty energetickeâho vyâdeje smeïnoveâ pruêmeïrneâ, smeïnoveâ prïõâpustneâ, rocïnõâ a minutoveâ prïõâpustneâ a hodnoty srdecïnõâ frekvence pruêmeïrneâ, nejvysïsïõâ prïõâpustneâ a zvyâsïeneâ nad vyâchozõâ hodnotu prïepocïteneâ na osmihodinovou smeïnu. (3) Hodnoty energetickeâho vyâdeje prïi praâci s celkovou fyzickou zaâteïzïõâ podle odstavce 2 jsou upraveny oddeïleneï podle veïku a pohlavõâ v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulkaâch cï. 1 azï 3. (4) Hygienicke limity srdecïnõâ frekvence prïi praâci s celkovou fyzickou zaâteïzïõâ podle odstavce 2 jsou upraveny v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 4; pro mladistveâ se prïõâpustneâ hodnoty srdecïnõâ frekvence prïi fyzickeâ pr aâci nestanovõâ. (5) Hygienicky limit pro minutovou hodnotu srdecïnõâ frekvence je nejvyâsïe 150 tepuê za minutu. (6) Jde-li o praâci ve smeïnaâch delsïõâch nezï osmihodinovyâch, minutoveâ prïõâpustneâ hodnoty energetickeâho vyâdeje a srdecïnõâ frekvence musõâ byât snõâzïeny o 20 % a pr uêmeïrneâ smeïnoveâ hodnoty nesmõâ byât zvyâsïeny o võâce nezï 20%. DõÂl 2 LokaÂlnõ svalovaâ zaâteïzï 24 Vymezenõ lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe LokaÂlnõ svalovaâ zaâteïzï je zaâteïzï malyâch svalovyâch skupin prïi vyâkonu praâce koncïetinami.

11 25 Hygienicky limit, jeho zjisït'ovaânõâ a hodnocenõâ, blizïsïõâ p ozï adavky na pracovnõâ postupy (1) PrÏi hodnocenõâ lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe se zjisït'ujõâ a posuzujõâ vynaklaâdaneâ svaloveâ sõâly, pocïty pohybuê a pracovnõâ polohy koncïetin v zaâvislosti na rozsahu statickeâ a dynamickeâ slozïky praâce prïi praâci v charakteristickeâ smeïneï. Co se rozumõâ charakteristickou smeïnou stanovõâ zvlaâsïtnõâpraâvnõâ prïedpis, kteryâm se stanovõâ podmõânky pro zarïazovaânõâ pracõâ do kategoriõâ 12 ). (2) HygienickyÂmi limity lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe se rozumõâ prïõâpustneâ hodnoty lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe s prïevahou dynamickeâ nebo statickeâ slozïky, kteraâ se vyjadrïuje v procentech maximaâlnõâ svaloveâ sõâly (Fmax) prïepocïteneâ na osmihodinovou smeïnu. HygienickyÂm limitem lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe jsou daâle pocïty pohybuê drobnyâch svaluê prstuê a ruky a pruêmeïrneâ minutoveâ pocïty pohybuê drobnyâch svaluê prstuê a ruky za osmihodinovou smeïnu. (3) PrÏõÂpustne hodnoty svaloveâ zaâteïzïe s dynamickou nebo statickou slozïkou jsou upraveny v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 5. (4) PocÏty pohybuê a pruêmeïrneâ minutoveâ pocïty pohybuê drobnyâch svaluê prstuê a ruky jsou upraveny vprïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 6. (5) Hygienicky limit pro pruêmeïrneâ minutoveâ pocïty pohybuê drobnyâch svaluê prstuê a ruky prïi vynaklaâdanyâch svalovyâch silaâch 3 % Fmax je 110 pohybuê za minutu, u 6 % Fmax 90 pohybuê za minutu. (6) Hygienicky limit u praâce s prïevazïujõâcõâ dynamickou slozïkou pro pouzïitou svalovou sõâlu jako pravidelnou soucïaâst hlavnõâ pracovnõâ operace je 70 % Fmax. (7) U praâce s prïevazïujõâcõâ dynamickou slozïkou pro vynaklaâdaneâ pouzïiteâ svaloveâ sõâly od 55 % do 70 % Fmax jako pravidelneâ soucïaâsti hlavnõâ pracovnõâ operace meïrïeneâ jednou za sekundu, se za hygienickyâ limit povazïuje hodnota vyâskytu teïchto svalovyâch sil 600kraÂt za osmihodinovou smeïnu. (8) Hygienicky limit u praâce s prïevazïujõâcõâ statickou slozïkou pro pouzïitou svalovou sõâlu jako pravidelnou soucïaâst hlavnõâ pracovnõâ operace je 45 % Fmax. (9) Jde-li o praâci ve smeïnaâch delsïõâch nezï osmihodinovyâch, hygienickeâ limity lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe musõâ byât snõâzïeny o 20 % a pruêmeïrneâ pocïty pohybuê pro jinou dobu nezï osmihodinovou smeïnu nesmõâ byât zvyâsïeny o võâce nezï 20%. (10) MeÏrÏenõ a hodnocenõâ lokaâlnõâ svaloveâ zaâteïzïe je upraveno v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B. DõÂl 3 Pracovnõ poloha 26 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika pracovnõâ polohy Zdravotnõ riziko pracovnõâ polohy se hodnotõâ prïi trvaleâ praâci vykonaâvaneâ zameïstnancem na stejneâm pracovnõâm mõâsteï, nebo provaâdõâ-li zameïstnanec opakujõâcõâ se uâkony, prïi nichzï si nemuêzïe volit pracovnõâ polohu saâm, ale jeho pracovnõâ poloha je prïõâmo zaâvislaâ na konstrukci stroje, usporïaâdaânõâ pracovnõâho mõâsta a prostoroveâm usporïaâdaânõâ pracovisïteï. 27 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika, blizïsïõâ p ozï adavky na zpuê sob organizace praâce a pracovnõâ postupy (1) Hodnocenõ zdravotnõâho rizika pracovnõâch poloh, ktereâ se cïlenõâ na prïijatelneâ, podmõâneïneï prïijatelneâ aneprïijatelneâ, je upraveno v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti C, bodech 1 azï 3. PrÏi hodnocenõâ pracovnõâ polohy se pouzïõâvaâ dvoukrokovyâ systeâm. Prvnõ krok zahrnuje hodnocenõâ polohy jednotlivyâch cïaâstõâ teïla pomocõâ uâhluê, druhyâ krok zahrnuje podmõânky, za kteryâch lze polohu oznacïenou v prvnõâm kroku za podmõâneïneï prïijatelnou zarïadit mezi polohy prïijatelneâ nebo polohu neprïijatelnou mezi polohy podmõâneïneï prïijatelneâ. (2) Za podmõâneïneï prïijatelnou pracovnõâ polohu se povazïuje pracovnõâ poloha upravenaâ v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti C. (3) Doba praâce v charakteristickeâ smeïneï v jednotlivyâch podmõâneïneï prïijatelnyâch pracovnõâch polohaâch nesmõâ prïesaâhnout 160 minut a doba trvaânõâ jednotlivyâch pracovnõâch poloh nesmõâ byât delsïõâ nezï 1 azï 8 minut v zaâvislosti na typu pracovnõâ polohy. (4) Za neprïijatelnou pracovnõâ polohu se povazïuje pracovnõâ poloha upravenaâ v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti C. Celkova doba praâce v charakteristickeâ smeïneï v jednotlivyâch neprïijatelnyâch pracovnõâch polohaâch nesmõâ prïekrocïit 30 minut. DõÂl 4 RucÏnõ manipulace s brïemenem 28 Vymezenõ rucïnõâ manipulace s brïemenem RucÏnõ manipulacõâ s brïemenem se rozumõâ prïepra- 12 ) VyhlaÂsÏka cï. 432/2003 Sb., kterou se stanovõâ podmõânky pro zarïazovaânõâ pracõâ do kategoriõâ, limitnõâ hodnoty ukazateluê biologickyâch expozicïnõâch testuê, podmõânky odbeïru biologickeâho materiaâlu pro provaâdeïnõâ biologickyâch expozicïnõâch testuê a naâlezïitosti hlaâsïenõâ pracõâ s azbestem a biologickyâmi cïiniteli.

12 vovaânõâ nebo nosïenõâ brïemene jednõâm nebo soucïasneï võâce zameïstnanci vcïetneï jeho zvedaânõâ, poklaâdaânõâ, strkaânõâ, tahaânõâ, posunovaânõâ nebo prïemist'ovaânõâ, prïi ktereâm v duê sledku vlastnostõâ brïemene nebo neprïõâznivyâch ergonomickyâch podmõânek muê zïe dojõât k posïkozenõâ paâterïe zameïstnance nebo onemocneïnõâ z jednostranneâ nadmeïrneâ zaâteïzïe. Za rucïnõâ manipulaci s brïemenem se poklaâdaâ teâzï zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ zïiveâho brïemene. 29 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika, hygienickeâ limity, blizïsïõâ p ozï adavky na zpuê sob organizace praâce a pracovnõâ postupy, informace k ochraneï zdravõâ (1) Hodnocenõ zdravotnõâho rizika prïi rucïnõâ manipulaci s brïemenem zahrnuje mimo posouzenõâ hmotnosti rucïneï manipulovaneâho brïemene a jeho prïõâpustneâ kumulativnõâ hmotnosti i vynaklaâdanyâ energetickyâ vyâdej zameïstnance prïi teâto praâci. (2) Hygienicky limit pro hmotnost rucïneï manipulovaneâho brïemene prïenaâsïeneâho muzïem prïi obcïasneâm zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ je 50 kg, prïi cïasteâm zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ 30 kg. Hygienicky limit pro kumulativnõâ hmotnost rucïneï manipulovaneâho brïemene muzïem je kg za osmihodinovou smeïnu. Hygienicky limit pro hmotnost rucïneï manipulovaneâho brïemene muzïem prïi praâci vsedeï je 5 kg. (3) Hygienicky limit pro hmotnost rucïneï manipulovaneâho brïemene prïenaâsïeneâho zïenou prïi obcïasneâm zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ je 20 kg, prïi cïasteâm zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ 15 kg. Hygienicky limit pro kumulativnõâ hmotnost rucïneï manipulovaneâho brïemene zïenou je kg za osmihodinovou smeïnu. Hygienicky limit pro hmotnost rucïneï manipulovaneâho brïemene zïenou prïi praâci vsedeï jsou 3 kg. (4) Hygienicke limity energetickeâho vyâdeje prïi rucïnõâ manipulaci s brïemeny pro muzïe a zïeny jsou upraveny v prïõâloze cï. 5 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 1. (5) ObcÏasnyÂm zvedaânõâm a prïenaâsïenõâm brïemene se rozumõâ prïerusïovaneâ zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ brïemene neprïesahujõâcõâ souhrnneï 30 minut za osmihodinovou smeïnu; cïastyâm zvedaânõâm a prïenaâsïenõâm brïemene se rozumõâ zvedaânõâ a prïenaâsïenõâ brïemene prïesahujõâcõâ souhrnneï 30 minut za osmihodinovou smeïnu. (6) Jde-li o praâci ve smeïnaâch delsïõâch nezï osmihodinovyâch, prïõâpustneâ minutoveâ hodnoty celkoveâ fyzickeâ zaâteïzïe muzïuê nebo zïen musõâ byât snõâzïeny o 20 % a kumulativnõâ hmotnost zvedanyâch a prïenaâsïenyâch brïemen muzïi nebo zïenami nesmõâ byât zvyâsïeny o võâce nezï 20%v zïaâdneâ smeïneï. (7) Hmotnost brïemen a podmõânky rucïnõâ manipulace s brïemeny teïhotnyâmizïenami, kojõâcõâmi zïenami, matkami do konce devaâteâho meïsõâce po porodu a mladistvyâmi jsou upraveny zvlaâsïtnõâm praâvnõâm prïedpisem 13 ). (8) PrÏi prïepraveï brïemene pomocõâ jednoducheâho bezmotoroveâho prostrïedku nesmõâ svaloveâ sõâly tlacïneâ vynaklaâdaneâ a) muzïem prïekrocïit hodnotu 310 N a tazïneâ 280 N, b) zïenou prïekrocïit hodnotu 250 N a tazïneâ 220 N. 30 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï, blizïsïõâ p ozï adavky na pracovnõâ postupy (1) PrÏed zahaâjenõâm praâce spojeneâ s rucïnõâ manipulacõâ s brïemenem musõâ byât zameïstnanec seznaâmen, pokud mozïno, s prïesnyâmi uâdaji o hmotnosti a vlastnostech brïemene, o umõâsteïnõâ jeho teïzïisïteï, nejteïzïsïõâ straneï brïemene, o jeho spraâvneâm uchopenõâ a zachaâzenõâ s brïemenem a s rizikem, jemuzï muêzïe byât zameïstnanec vystaven prïi nespraâvneâ r ucïnõâ manipulaci s brïemenem, zejmeâna a) s mozïnostõâ posïkozenõâ bedernõâ paâterïe prïi otaâcïenõâ trupu, prudkeâm pohybu brïemene, prïi vratkeâm postoji, prïi zvyâsïeneâ fyzickeâ naâmaze nebo prïi excentrickeâm umõâsteïnõâ teïzïisïteï brïemene, b) s nedostatky, ktereâ zteïzïujõâ manipulaci, zejmeâna s nedostatkem prostoru ve svisleâm smeïru, s pracõâ na nerovneâm, kluzkeâm nebo vratkeâm povrchu nebo v nevyhovujõâcõâch mikroklimatickyâch podmõânkaâch, c) se stavy, ktereâ zvysïujõâ riziko posïkozenõâ paâterïe vlivem prïõâlisï cïasteâ nebo prïõâlisï dlouho trvajõâcõâ fyzickeâ naâmahy, nedostatecïneâho teïlesneâho odpocïinku, nedostatecïneâ doby na zotavenõâ nebo praâce ve vnuceneâm pracovnõâm tempu. (2) Manipulace s brïemenem vykonaâvanaâ zameïstnancem vstoje nebo vsedeï se organizuje tak, aby byla cïasoveï ve smeïneï rovnomeïrneï rozlozïena. HLAVA V PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI S PSYCHICKOU ZA TEÏ ZÏ I 31 Vymezenõ psychickeâ zaâteïzïe (1) Pracõ s psychickou zaâteïzïõâ se rozumõâ praâce a) spojenaâ s monotoniõâ, 13 ) VyhlaÂsÏka cï. 288/2003 Sb., kterou se stanovõâ praâce a pracovisïteï, ktereâ jsou zakaâzaâny teïhotnyâm zïenaâm, kojõâcõâm zïenaâm, matkaâm do konce devaâteâho meïsõâce po porodu a mladistvyâm, a podmõânky, za nichzï mohou mladistvõâ vyâjimecïneï tyto praâce konat z duê vodu prïõâpravy na povolaânõâ.

13 b) ve vnuceneâm pracovnõâm tempu, c) v trïõâsmeïnneâm nebo neprïetrzïiteâm pracovnõâm rezïimu, d) vykonaâvanaâ pouze v nocïnõâ dobeï. (2) Pracõ spojenou s monotoniõâ se rozumõâ pr aâce, prïi nõâzï je charakteristickeâ opakovaânõâ stejnyâch pohybovyâch nebo uâkolovyâch uâkonuê s omezenou mozïnostõâ zaâsahu zameïstnance do jejich pruêbeïhu. Monotonie se cïlenõâ na a) pohybovou, kterou se rozumõâ takovaâ cïinnost, prïi ktereâ se opakujõâ jednoducheâ pohyboveâ manuaâlnõâ uâkony stejneâho typu, b) uâkolovou, kterou se rozumõâ takovaâ cïinnost, prïi ktereâ se vyskytuje nõâzkyâ pocïet a malaâ promeïnlivost uâkoluê. (3) Pracõ ve vnuceneâm pracovnõâm tempu se rozumõâ praâce, prïi nõâzï si zameïstnanec nemuêzïe volit jejõâ tempo saâm a musõâ se podrïõâdit rytmu strojoveâho mechanizmu, uâkolu nebo rytmu jineâho zameïstnance. 32 Hodnocenõ zdravotnõâho rizika PrÏi hodnocenõâ zdravotnõâho rizika psychickeâ zaâteïzïe se zjisït'uje zdroj jejõâho vzniku a hodnotõâ se ostatnõâ okolnosti a vlivy, ktereâ vedou k jejõâmu vzniku. 33 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci PraÂce spojeneâ s monotoniõâ, jakozï i praâce ve vnuceneâm pracovnõâm tempu, musõâ byât k omezenõâ jejich neprïõâzniveâho vlivu na zdravõâ prïerusïovaâny bezpecïnostnõâmi prïestaâvkami v trvaânõâ 5 azï 10 minut po kazïdyâch 2 hodinaâch neprïetrzïiteâ pr aâce nebo musõâ byât zajisïteïno strïõâdaânõâ cïinnostõâ nebo zameïstnancuê. HLAVA VI PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI SE ZRAKOVOU ZA TEÏ ZÏ I 34 Vymezenõ zrakoveâ zaâteïzïe (1) Pracõ se zrakovou zaâteïzïõâ se rozumõâ trvalaâ praâce a) spojenaâ s naârocïnostõâ na rozlisïenõâ detailuê, b) vykonaâvanaâ za zvlaâsïtnõâch sveïtelnyâch podmõânek, c) spojenaâ s pouzïõâvaânõâm zveïtsïovacõâch prïõâstrojuê, sledovaânõâm monitoruê nebo se zobrazovacõâmi jednotkami, d) spojenaâ s neodstranitelnyâm oslnï ovaânõâm. (2) Pracõ spojenou s naârocïnostõâ na rozlisïenõâ detailuê se rozumõâ praâce, prïi nõâzï je videïnõâ zameïstnance ztõâzïeno tvarem detailu, jeho barvou, jasem nebo jeho pohybem 14 ). (3) Pracõ vykonaâvanou za zvlaâsïtnõâch sveïtelnyâch podmõânek se rozumõâ praâce vykonaâvanaâ prïi urcïeneâ barveï sveïtla nebo prïi neodstranitelneâm kolõâsaânõâ jasu v prostoru zrakoveâho uâkolu nebo jeho okolõâ. (4) Pracõ se zobrazovacõâ jednotkou se rozumõâ praâce vykonaâvanaâ zameïstnancem jako pravidelnaâ soucïaâst jeho obvykleâ pracovnõâ cïinnosti na soustaveï zarïõâzenõâ, ktereâ obsahuje zobrazovacõâ jednotku, klaâvesnici nebo jineâ vstupnõâ zarïõâzenõâ, software nebo dalsïõâ volitelneâ prïõâslusïenstvõâ. 35 MinimaÂlnõ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci PraÂce se zrakovou zaâteïzïõâ musõâ byât v zaâjmu omezenõâ jejõâho neprïõâzniveâho vlivu na zdravõâ zameïstnance prïerusïovaâna bezpecïnostnõâmi prïestaâvkami v trvaânõâ 5 azï 10 minut po kazïdyâch 2 hodinaâch neprïetrzïiteâ pr aâce nebo musõâ byât zajisïteïno strïõâdaânõâ cïinnostõâ nebo zameïstnancuê. HLAVA VII PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI S BIOLOGICKY MI CÏ INITELI 36 Vymezenõ biologickyâch cïiniteluê (1) BiologickyÂmi cïiniteli jsou vsïechny mikroorganismy, buneïcïneâ kultury a endoparaziti, kterïõâ mohou vyvolat infekcïnõâ onemocneïnõâ a alergickeâ nebo toxickeâ projevy v zïiveâm organizmu. Mikroorganizmem se rozumõâ mikrobiologickyâ objekt buneïcïnyâ nebo nebuneïcïnyâ, schopnyâ replikace nebo prïenosu genetickeâho materiaâlu; buneïcïnou kulturou se rozumõâ bunï ky pochaâzejõâcõâ z mnohobuneïcïneâho organizmu, ktereâ rostou in vitro. (2) Biologicke cïinitele se cïlenõâ podle mõâry rizika infekce na biologickeâ cïinitele a) skupiny 1, u nichzï nenõâ pravdeïpodobneâ, zïe by mohly zpuê sobit onemocneïnõâ cïloveïka, b) skupiny 2, ktereâ mohou zpuê sobit onemocneïnõâ cïloveïka a mohou byât nebezpecïõâm pro zameïstnance, je vsïak nepravdeïpodobneâ, zïe by se rozsïõârïily do prostrïedõâ mimo pracovisïteï; uâcïinnaâ profylaxe nebo leâcïba prïõâpadneâho onemocneïnõâ jsou obvykle dostupneâ, c) skupiny 3, ktereâ mohou zpuê sobit zaâvazïneâ onemocneïnõâ cïloveïka a prïedstavujõâ zaâvazïneâ nebezpecïõâ 14 ) CÏ SN EN SveÏtlo a osveïtlenõâ ± ZaÂkladnõ termõâny a kriteâria pro stanovenõâ pozïadavkuê na osveïtlenõâ.

14 pro zameïstnance i nebezpecïõâ z hlediska mozïnosti rozsïõârïenõâ do prostrïedõâ mimo pracovisïteï; uâcïinnaâ profylaxe nebo leâcïba prïõâpadneâho onemocneïnõâ jsou obvykle dostupneâ, d) skupiny 4, ktereâ zpuê sobujõâ u cïloveïka zaâvazïneâ onemocneïnõâ aprïedstavujõâ zaâvazïneâ nebezpecïõâ pro zameïstnance i nebezpecïõâ rozsïõârïenõâ do prostrïedõâ mimo pracovisïteï; uâcïinnaâ profylaxe nebo leâcïba prïõâpadneâho onemocneïnõâ jsou obvykle nedostupneâ. (3) Seznam biologickyâch cïiniteluê s jejich zarïazenõâm do skupin 2, 3 a 4 je uveden v prïõâloze cï. 7 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A. (4) Viry, ktereâ byly izolovaâny u cïloveïka a nejsou zarïazeny do seznamu biologickyâch cïiniteluê v prïõâloze cï. 7 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, se zarïazujõâ minimaâlneï do skupiny 2, mimo ty prïõâpady, kdy je prokaâzaâno, zïe vznik onemocneïnõâ u cïloveïka je nepravdeïpodobnyâ. 37 HodnocenõÂ zdravotnõâho rizika (1) PrÏi cïinnosti, kteraâ je spojena s mozïnostõâ ohrozïenõâ zdravõâ zameïstnance biologickyâm cïinitelem, musõâ byât stanovena povaha, mõâra a doba expozice biologickeâmu cïiniteli tak, aby bylo mozïneâ zhodnotit vesïkeraâ rizika pro zdravõâ zameïstnance a rozhodnout o nezbytnyâch opatrïenõâch k ochraneï jeho zdravõâ. (2) PrÏi cïinnostech, ktereâ zahrnujõâ expozici neïkolika skupinaâm biologickyâch cïiniteluê, musõâ byât vyhodnoceno riziko na zaâkladeï nebezpecïõâ, ktereâ prïedstavujõâ vsïechny prïõâtomneâ biologickeâ cïinitele, prïicïemzï mõâru rizika urcïuje nejnebezpecïneïjsïõâ cïinitel. (3) HodnocenõÂ musõâ byât obnovovaâno vzïdy, kdykoliv dojde ke zmeïneï podmõânek, kteraâ muêzïe mõât vliv na expozici zameïstnance biologickeâmu cïiniteli. (4) HodnocenõÂ musõâ vychaâzet ze vsïech dostupnyâch informacõâ vcïetneï uâdajuê o a) zarïazenõâ biologickyâch cïiniteluê do skupin 2, 3 nebo 4 podle seznamu uvedeneâho v prïõâloze cï. 7 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, b) onemocneïnõâch souvisejõâcõâch s pracõâ s biologickyâmi cïiniteli skupin 2, 3 nebo 4, jimizï muêzïe byât zameïstnanec postizïen, c) potenciaâlnõâch senzibilizujõâcõâch nebo toxickyâch uâcïincõâch, ktereâ se mohou vyskytnout u zameïstnance jako duê sledek praâce s biologickyâm cïinitelem, d) vyâskytu nemocõâ z povolaânõâ, jejichzï prïõâcïinou byl biologickyâ cïinitel skupin 2, 3 nebo 4. (5) PrÏi hodnocenõâ rizika biologickyâch cïiniteluê ve zdravotnickeâm nebo veterinaârnõâm zarïõâzenõâ musõâ byât veïnovaâna zvlaâsïtnõâ pozornost nebezpecïõâ prïedstavovaneâmu biologickyâm cïinitelem, o ktereâm je znaâmo, zïe je prïõâtomen, nebo je podezrïenõâ, zïe muêzïe byât prïõâtomen u lidõâ, zvõârïat nebo v materiaâlech, ktereâ jsou jim odebõâraâny, jakozï i dalsïõâm rizikuê m danyâm povahou praâce v teïchto zarïõâzenõâch. (6) PrÏi hodnocenõâ rizika biologickyâch cïiniteluê prïi pruê myslovyâch procesech musõâ byât veïnovaâna zvlaâsïtnõâ pozornost nebezpecïõâ prïedstavovaneâmu biologickyâm cïinitelem, o ktereâm je znaâmo, zïe je prïõâtomen jako nedõâlnaâ soucïaâst zpracovaânõâ nebo vyâroby. Za pruê myslovyâ proces se pro uâcïely tohoto narïõâzenõâ povazïujõâ zpracovaânõâ a vyâroba, prïi nichzï jsou biologickeâ cïinitele skupin 2, 3 nebo 4 surovinou, meziproduktem nebo produktem. 38 MinimaÂlnõÂ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ prïi praâci, blizïsïõâ hygienickeâ p ozï adavky na pracovisïteï a jeho oznacïenõâ, blizïsïõâ p ozï adavky na pracovnõâ postupy, informace k ochraneï zdravõâ (1) PrÏi cïinnosti, kteraâ je spojena s mozïnostõâ ohrozïenõâ zdravõâ zameïstnance biologickyâm cïinitelem, musõâ opatrïenõâ k ochraneï jeho zdravõâ zahrnovat a) zaâkaz jõâdla, pitõâ a kourïenõâ na pracovisïti, kde je nebezpecïõâ kontaminace biologickyâm cïinitelem, azaâkaz vstupu v osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedcõâch do prostor mimo vymezeneâ pracovisïteï, b) zajisïteïnõâ sanitaârnõâho zarïõâzenõâ odpovõâdajõâcõâho povaze praâce, c) poskytnutõâ osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê, d) uklaâdaânõâ osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê na mõâsteï k tomu urcïeneâm, jejich kontrolu, cïisïteïnõâ a dezinfekci, pokud mozïno prïed kazïdyâm pouzïitõâm, avsïak vzïdy po pouzïitõâ; opravu vadnyâch osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê nebo jejich vyâmeïnu prïed dalsïõâm pouzïitõâm, e) vypracovaânõâ postupuê pro bezpecïneâ odebõâraânõâ, manipulaci a zpracovaânõâ vzorkuê materiaâluê lidskeâho nebo zïivocïisïneâho puê vodu, f) odstranï ovaânõâ osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê, ktereâ mohou byât kontaminovaâny biologickyâm cïinitelem; prïed dekontaminacõâ, vycïisïteïnõâm nebo znicïenõâm se osobnõâ ochranneâ pracovnõâ prostrïedky uklaâdajõâ oddeïleneï od civilnõâho odeïvu, g) vybavenõâ pracovisïteï põâsemnou instrukcõâ obsahujõâcõâ postup prïi mimorïaâdneâ udaâlosti prïi manipulaci s biologickyâm cïinitelem a postup prïi praâci s biologickyâm cïinitelem skupiny 4, h) ocïkovaânõâ, pokud je uâcïelneâ, zvlaâsïteï u toho zameïstnance, kteryâ nenõâ imunnõâ vuêcïi biologickeâmu cïiniteli, jemuzï je nebo muêzïe byât prïi praâci vystaven, i) informovaânõâ zameïstnance o kazïdeâ mimorïaâdneâ udaâlosti prïi manipulaci s biologickyâm cïinitelem.

15 (2) Dovoluje-li to povaha cïinnosti, je nutno se pouzïõâvaânõâ biologickeâho cïinitele skupin 2, 3 nebo 4 vyhnout a nahradit ho biologickyâm cïinitelem, kteryâ podle soucïasneâho stavu poznaânõâ nenõâ v podmõânkaâch, v nichzï je pouzïõâvaân, rizikovyâ, prïõâpadneï je meâneï rizikovyâ pro zdravõâ zameïstnance. (3) JestlizÏe prïi vyâkonu cïinnosti a) v potravinaârïskyâch podnicõâch, b) v zemeïdeïlstvõâ, c) prïi nõâzï dochaâzõâ ke kontaktu se zvõârïaty nebo produkty zvõârïecõâho puê vodu, d) ve zdravotnictvõâ vcïetneï prosektur, e) v klinickyâch, veterinaârnõâch a diagnostickyâch laboratorïõâch, s vyâjimkou diagnostickyâch mikrobiologickyâch laboratorïõâ prïesto, zïe praâce zde vykonaâvaneâ naâlezïõâ svyâm charakterem mezi cïinnosti s veïdomyâm zaâmeïrem pracovat s biologickyâmi cïiniteli skupin 2, 3 nebo 4, f) v zarïõâzenõâch na odstranï ovaânõâ odpadu, nebo g) v zarïõâzenõâch na cïisïteïnõâ odpadnõâch vod, nelze vyloucïit mozïnou expozici biologickyâm cïiniteluêm skupin 2 azï 4, uplatnï ujõâ se vedle opatrïenõâ podle odstavce 1 i dalsïõâ opatrïenõâ uvedenaâ v odstavci 4 põâsm. a) azï h). (4) PrÏi vyâkonu cïinnosti s veïdomyâm zaâmeïrem pracovat s biologickyâm cïinitelem skupin 2, 3 nebo 4 musõâ byât expozice zameïstnance zamezena technickyâmi opatrïenõâmi. Pokud technickaâ opatrïenõâ nejsou dostacïujõâcõâ, musõâ byât riziko expozice vzïdy snõâzïeno na uârovenï potrïebnou k ochraneï zdravõâ zameïstnance. Za tõâm uâcïelem se vedle opatrïenõâ podle odstavce 1 uplatnï ujõâ tato dalsïõâ opatrïenõâ k ochraneï zdravõâ a) udrzïovaânõâ pocïtu exponovanyâch nebo pravdeïpodobneï exponovanyâch zameïstnancuê na co nejnizïsïõâ mozïneâuârovni, b) uâprava pracovnõâch procesuê a technickyâch ochrannyâch opatrïenõâ, kteraâ smeïrïujõâ k vyloucïenõâ nebo minimalizaci uâniku biologickeâho cïinitele do pracovnõâho prostrïedõâ, c) pouzïõâvaânõâ osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê, nelze-li jinyâm zpuê sobem vyloucïit expozici zameïstnance biologickeâmu cïiniteli, d) dodrzïovaânõâ hygienickyâch naâvykuê, jejichzï cõâlem je prevence nebo snõâzïenõâ nahodileâho prïenosu nebo uâniku biologickeâho cïinitele z pracovisïteï, e) oznacïenõâ pracovisïteï, na ktereâm je vykonaâvaâna praâce s biologickyâm cïinitelem skupin 2, 3 nebo 4, zarïazenaâ podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ do kategorie trïetõâ nebo cïtvrteâ 9 ), znacïkou pro biologickeâ riziko, f) provaâdeïnõâ zkousïek na prïõâtomnost biologickeâho cïinitele pouzïõâvaneâho prïi praâci mimo uzavrïenyâ systeâm, pokud je to nezbytneâ a technicky mozïneâ, g) zajisïteïnõâ prostrïedkuê pro snadneâ shromazïd'ovaânõâ, uklaâdaânõâ a likvidaci odpadu do bezpecïneâho a identifikovatelneâho nebo i prïõâslusïneï upraveneâho kontejneru, h) uâpravy nutneâ pro bezpecïnou manipulaci s biologickyâm cïinitelem a jeho prïepravu v raâmci pracovisïteï. (5) PrÏi praâci s biologickyâm cïinitelem skupin 3 nebo 4, zarïazeneâ podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ do trïetõâ nebo cïtvrteâ kategorie 9 ), se zrïizuje kontrolovaneâ paâsmo. TõÂmto ustanovenõâm nejsou dotcïeny povinnosti osob podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu 15 ). HLAVA VIII BEZPECÏ NOSTNIÂ PRÏ ESTAÂ VKY PRÏ I PRAÂ CI S RIZIKOVYÂ MI FAKTORY 39 ZarÏazenõÂ bezpecïnostnõâch prïestaâvek (1) Pokud je prïi trvaleâ pr aâci, zarïazeneâ jako rizikovaâ podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ 9 ), nezbytneâ neprïetrzïiteâ pouzïõâvaânõâ osobnõâch ochrannyâch pracovnõâch prostrïedkuê k omezenõâ puê sobenõâ rizikoveâho faktoru nebo pokud to povaha ochranneâho pracovnõâho prostrïedku vyzïaduje, musõâ byât beïhem praâce zarïazeny bezpecïnostnõâ prïestaâvky, prïi nichzï muêzïe zameïstnanec odlozïit osobnõâ ochrannyâ pracovnõâ prostrïedek. PrvnõÂ prïestaâvka se zarïazuje nejpozdeïji po 2 hodinaâch neprïetrzïiteâho vyâkonu praâce v trvaânõâ nejmeâneï 15 minut, poslednõâ nejmeâneï v trvaânõâ 10 minut nejpozdeïji 1 hodinu prïed ukoncïenõâm smeïny. (2) Po dobu trvaânõâ bezpecïnostnõâch prïestaâvek nesmõâ byât zameïstnanec v zïaâdneâm uâseku smeïny exponovaân rizikoveâmu faktoru prïekracïujõâcõâmu hygienickyâ limit. CÏ AÂ ST TRÏ ETIÂ DALSÏ IÂ BLIZÏ SÏ IÂ HYGIENICKEÂ POZÏ ADAVKY NA PRACOVISÏ TEÏ A PRACOVNIÂ PROSTRÏ EDIÂ HLAVA I BLIZÏ SÏ IÂ HYGIENICKEÂ POZÏ ADAVKY NA MIKROKLIMATICKEÂ PODMIÂNKY NA PRACOVISÏ TI 40 Teplota na pracovisïti Na pracovisïti, kde je vykonaâvaâna trvalaâ pr aâce, 15 ) ZaÂkon cï. 281/2002 Sb., o neïkteryâch opatrïenõâch souvisejõâcõâch se zaâkazem bakteriologickyâch (biologickyâch) a toxinovyâch zbranõâ a o zmeïneï zïivnostenskeâho zaâkona, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.

16 s vyâjimkou pracovisïteï vyzïadujõâcõâho zvlaâsïtnõâ tepelneâ podmõânky a pracovisïteï, na neïmzï nelze technickyâmi prostrïedky odstranit zaâteïzï teplem z technologie, musõâ byât zajisïteïno dodrzïovaânõâ prïõâpustnyâch mikroklimatickyâch podmõânek v kalendaârïnõâm roce upravenyâch v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 2, s vyâjimkou mimorïaâdneï tepleâho dne. Za mimorïaâdneï teplyâ den se povazïuje den, kdy nejvysïsïõâ teplota venkovnõâho vzduchu dosaâhla hodnoty vysïsïõâ nezï 30 8C. MinimaÂlnõ operativnõâ teploty t omin v kalendaârïnõâm roce upraveneâ vprïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 2 se nevztahujõâ na praâci vykonaâvanou na pracovisïti, na neïmzï nelze odstranit chladovou zaâteïzï z technologickyâch duê voduê. MaximaÂlnõ operativnõâ teploty t omax vkalendaârïnõâm roce upraveneâ v prïõâloze cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulce cï. 2 se nevztahujõâ na praâci vykonaâvanou na pracovisïti, na neïmzï nelze odstranit tepelnou zaâteïzï z technologickyâch duê voduê. 41 VeÏtraÂnõ pracovisït' (1) Na pracovisïti musõâ byât k ochraneï zdravõâ zameïstnance zajisïteïna dostatecïnaâ vyâmeïna vzduchu prïirozenyâm nebo nucenyâm veïtraânõâm. MnozÏstvõ vymeïnïovaneâho vzduchu se urcïuje s ohledem na vykonaâvanou praâci a jejõâ fyzickou naârocïnost tak, aby byly, pokud je to mozïneâ, pro zameïstnance zajisïteïny vyhovujõâcõâ mikroklimatickeâ podmõânky jizï od pocïaâtku smeïny. (2) MinimaÂlnõ mnozïstvõâ venkovnõâho vzduchu prïivaâdeïneâho na pracovisïteï musõâ byât a) 50 m 3 /h na zameïstnance vykonaâvajõâcõâho praâci zarïazenou do trïõâd I nebo IIa podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1, b) 70 m 3 /h na zameïstnance vykonaâvajõâcõâho praâci zarïazenou do trïõâd IIb, IIIa nebo IIIb podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1, c) 90 m 3 /h na zameïstnance vykonaâvajõâcõâho praâci zarïazenou do trïõâd IVa, IVb nebo V podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1. (3) MinimaÂlnõ mnozïstvõâ venkovnõâho vzduchu podle odstavce 2 musõâ byât zvyâsïeno prïi dalsïõâ zaâteïzïi veïtraneâho prostoru, naprïõâklad teplem, pachy nebo kourïenõâm. V mõâstnosti, kde je povoleno kourïenõâ, se zvysïuje mnozïstvõâ prïivaâdeïneâho vzduchu o 10 m 3 /h podle pocïtu prïõâtomnyâch osob. Celkove mnozïstvõâ prïivaâdeïneâho venkovnõâho vzduchu se urcïuje podle nejvysïsïõâho pocïtu osob soucïasneï uzïõâvajõâcõâch veïtranyâ prostor. (4) Pro pracovisïteï s prïõâstupem verïejnosti se zvysïuje mnozïstvõâ prïivaâdeïneâho venkovnõâho vzduchu uâmeïrneï prïedpoklaâdaneâ zaâteïzïi 0,2 azï 0,3 osoby/m 2 nezastaveïneâ podlahoveâ plochy mõâstnosti. PrÏi venkovnõâch teplotaâch vysïsïõâch nezï 26 8C a nizïsïõâch nezï 0 8C muêzïe byât mnozïstvõâ venkovnõâho vzduchu zmensïeno, nejvyâsïe vsïak na polovinu. (5) ProudeÏnõ vzduchu musõâ zabezpecïovat dobreâ proveïtraâvaânõâ pracovisïteï a nesmõâ prïispõâvat k sïõârïenõâ sïkodlivin na jineâ pracovisïteï. (6) Na pracovisïti, na ktereâm muê zïe v duê sledku mimorïaâdneâ udaâlosti dojõât k uâniku teïkaveâ chemickeâ laâtky v mõârïe, kteraâ muê zïe zpuê sobit akutnõâ posïkozenõâ zdravõâ, musõâ byât zrïõâzeno havarijnõâ veïtraânõâ. Havarijnõ veïtraânõâ musõâ byât zajisïteïno tak, aby jeho spousïteïnõâ bylo snadno dostupneâ prïed vstupem na pracovisïteï. Havarijnõ veïtraânõâ musõâ byât podtlakoveâ tak, aby prïi jeho chodu nemohla teïkavaâ chemickaâ laâtka pronikat do prostor jinyâch pracovisït'. MnozÏstvõ odvaâdeïneâho vzduchu musõâ byât voleno tak a vyâduch umõâsteïn v takoveâ vyâsïi, aby prïi chodu havarijnõâho veïtraânõâ nemohlo dojõât k ohrozïenõâ zdravõâ osob na ostatnõâch pracovisïtõâch a ve venkovnõâm prostoru. 42 Nucene veïtraânõâ (1) Nucene veïtraânõâ musõâ byât pouzïito vzïdy, pokud prïirozeneâ veïtraânõâ prokazatelneï nepostacïuje k celorocïnõâmu zajisïteïnõâ ochrany zdravõâ zameïstnance podle 41 odst. 2 azï 5. (2) Vzduch prïivaâdeïnyâ na pracovisïteï vzduchotechnickyâm zarïõâzenõâm musõâ obsahovat takovyâ podõâl venkovnõâho vzduchu, kteryâ postacïuje pro snõâzïenõâ koncentrace chemickeâ laâtky nebo aerosolu vcïetneï prachuê pod hodnotu prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu i nejvysïsïõâ prïõâpustneâ koncentrace. MnozÏstvõ prïivaâdeïneâho venkovnõâho vzduchu na jednoho zameïstnance vsïak nesmõâ byât nizïsïõâ nezï mnozïstvõâ upraveneâ v 41 odst. 2 azï 4.VeÏtracõ zarïõâzenõâ nesmõâ neprïõâzniveï ovlivnï ovat mikrobiaâlnõâ cïistotu vzduchu a musõâ byât upraveno tak, aby zameïstnanci nebyli vystaveni pruê vanu. PrÏi nuceneâm veïtraânõâ musõâ byât prïivaâdeïnyâ vzduch filtrovaân a v zimeï ohrïõâvaân. ObeÏhovy vzduch musõâ byât vycïisïteïn tak, aby zpeïtnyâ vzduch prïivaâdeïnyâ na pracovisïteï neobsahoval chemickeâ laâtky nebo aerosoly vcïetneï prachuê v koncentraci vysïsïõâ nezï 5 % jejich prïõâpustneâho expozicïnõâho limitu. PrÏi pouzïitõâ teplovzdusïneâho veïtraânõâ nebo klimatizace nesmõâ podõâl venkovnõâho vzduchu poklesnout pod 15 % celkoveâho mnozïstvõâ prïivaâdeïneâho vzduchu. (3) Chemicka laâtka nebo aerosol vcïetneï prachuê musõâ byât podle technickyâch mozïnostõâ zachyceny prïõâmo u zdroje. Zachycenõ se provede zakrytõâm zdroje nebo jeho vybavenõâm mõâstnõâm odsaâvaânõâm. MõÂstnõ odsaâvaânõâ musõâ byât v provozu soubeïzïneï s technickyâm vyârobnõâm zarïõâzenõâm a musõâ byât zabezpecïeno tak, aby prïi vypnutõâ odsaâvacõâho zarïõâzenõâ bylo soubeïzïneï zastaveno technickeâ vyârobnõâ zarïõâzenõâ. MõÂstnõ odsaâvaânõâ u zdrojuê sïkodlivin musõâ byât vybaveno sacõâm nebo hermetizacïnõâm naâstavcem nebo zarïõâzenõâm, naprïõâklad skrïõânõâ, kapotou zamezujõâcõâmi sïõârïenõâ plynu nebo aerosolu vcïetneï prachuê do pracovnõâho ovzdusïõâ. VyÂvody odvaâdeïneâho vzduchu do venkovnõâho prostoru musõâ byât umõâsteïny tak, aby nedochaâzelo k zpeïtneâmu nasaâvaânõâ chemickeâ laâtky nebo aerosolu vcïetneï prachuê do prostoru praco-

17 visïteï veïtracõâm zarïõâzenõâm. PrÏi mõâstnõâm odsaâvaânõâ s odvodem vzduchu do venkovnõâho prostoru musõâ byât zajisïteïn prïõâvod venkovnõâho vzduchu tak, aby byly dodrzïeny pozïadavky na mikroklimatickeâ podmõânky a na tlakoveâ pomeïry ve veïtraneâm prostoru. PrÏivaÂdeÏny vzduch nesmõâ zhorsïovat kvalitu pracovnõâho ovzdusïõâ. (4) VeÏtracõ zarïõâzenõâ a zarïõâzenõâ k mõâstnõâmu odsaâvaânõâ, u kteryâch by porucha funkce mohla zpuê sobit vzestup koncentrace chemickeâ laâtky nebo aerosolu vcïetneï prachuê v pracovnõâm ovzdusïõâ, musõâ byât vybavena signalizacõâ chodu a signalizacõâ poruchy rïõâdicõâho systeâmu. (5) NaÂnosy i necïistoty, ktereâ by mohly znecïisït'ovat ovzdusïõâ pracovisïteï, a tõâm prïedstavovat riziko pro zdravõâ zameïstnance, musõâ byât neprodleneï odstranïovaâny. 43 VeÏtraÂnõ pracovisïteï se zvlaâsïtnõâmi naâroky na cïistotu ovzdusïõâ Na pracovisïti se zvlaâsïtnõâmi pozïadavky na cïistotu ovzdusïõâ a s pocïtem zameïstnancuê neprïevysïujõâcõâm 10 se prïipousïtõâ snõâzïenõâ podõâlu venkovnõâho vzduchu v rozsahu upraveneâm v prïõâloze cï. 6 k tomuto narïõâzenõâ. 44 OhrÏõÂvaÂrna OhrÏõÂvaÂrna musõâ byât vytaâpeïna nejmeâneï na 22 8C a musõâ byât vybavena sedacõâm naâbytkem, stolem a veïsïaâky na pracovnõâ odeïv. OhrÏõÂvaÂrnou muêzïe byât i mõâstnost pro odpocïinek podle 55 odst. 3. HLAVA II BLIZÏ SÏ I HYGIENICKE POZÏ ADAVKY NA OSVEÏ TLENI PRACOVISÏ TEÏ 45 OsveÏtlenõ pracovisïteï (1) K osveïtlenõâ pracovisïteï vcïetneï spojovacõâch cest se uzïõâvaâ dennõâ, umeïleâ nebo sdruzïeneâ osveïtlenõâ. OsveÏtlenõ pracovisïteï a spojovacõâch cest mezi jednotlivyâmi pracovisïti dennõâm, umeïlyâm nebo sdruzïenyâm osveïtlenõâm musõâ odpovõâdat naârocïnosti vykonaâvaneâ pr aâce na zrakovou cïinnost a ochranu zdravõâ v souladu s normovyâmi hodnotami a pozïadavky. Normovou hodnotou se rozumõâ konkreâtnõâ hodnota dennõâho, umeïleâho nebo sdruzïeneâho osveïtlenõâ obsazïenaâ v prïõâslusïneâ cïeskeâ technickeâ normeï upravujõâcõâ hodnoty dennõâho, sdruzïeneâho aumeïleâho osveïtlenõâ 16 ) NormovyÂm pozïadavkem se rozumõâ technickyâ pozïadavek obsazïenyâ v prïõâslusïneâ cïeskeâ technickeâ normeï 16 ). oslnï ovaânõâ. OsveÏtlenõ nesmõâ byât prïõâcïinou (2) PracovisÏteÏ, ktereâ je osveïtlovaâno dennõâm osveïtlenõâm, pokud na neïm muêzïe dochaâzet ke zvyâsïeneâ tepelneâ zaâteïzïi nebo oslneïnõâ, musõâ mõât osveïtlovacõâ otvory vybaveny clonõâcõâmi zarïõâzenõâmi umozïnï ujõâcõâmi regulaci prïõâmeâho slunecïnõâho zaârïenõâ. U bocïnõâho osveïtlovacõâho otvoru na pracovisïti umozïnï ujõâcõâho pohled ven nesmõâ jejich vyâplneï tomu braânit. (3) Na pracovisïti, na neïmzï je vykonaâvaâna trvalaâ praâce, osveïtlovaneâm dennõâm osveïtlenõâm, musõâ byât dodrzïeny tyto hodnoty: a) dennõâ osveïtlenõâ vyjaâdrïeneâ cïinitelem dennõâ osveïtlenosti D, minimaâlnõâd min = 1,5 %, prïi hornõâm nebo kombinovaneâm dennõâm osveïtlenõâ i pruêmeïrnyâ D m =3%, b) celkoveâ umeïleâ osveïtlenõâ vyjaâdrïeneâ udrzïovanou osveïtlenostõâ ÅE m = 200 lx. (4) Na pracovisïti, na neïmzï je vykonaâvaâna trvalaâ praâce, osveïtlovaneâm sdruzïenyâm osveïtlenõâm musõâ byât dodrzïeny tyto hodnoty: a) dennõâ slozïka sdruzïeneâho osveïtlenõâ vyjaâdrïenaâ cïinitelem dennõâ osveïtlenosti D, minimaâlnõâ D min 0,5 % a prïi hornõâm a kombinovaneâm dennõâm osveïtlenõâ ipruêmeïrnyâ D m =1%, b) celkoveâ umeïleâ osveïtlenõâ vyjaâdrïeneâ udrzïovanou osveïtlenostõâ ÅE m = 200 lx. (5) Hodnoty celkoveâho umeïleâho osveïtlenõâ podle odstavcuê 3 a 4 se pouzïijõâ za prïedpokladu, zïe prïõâslusïnaâ cïeskaâ technickaâ norma nestanovõâ s ohledem na zrakovou naârocïnost jinou hodnotu. (6) PracovisÏteÏ, na neïmzï je vykonaâvaâna trvalaâ praâce a na ktereâm nemohou byât splneïny hodnoty pro dennõâ ani pro sdruzïeneâ osveïtlenõâ podle odstavcuê 3 a 4, se muêzïe zrïizovat a provozovat jen v prïõâpadeï, zïe jde o pracovisïteï a) pouze s nocïnõâm provozem, b) ktereâ musõâ byât z technologickyâch duê voduê umõâsteïno pod uârovnõâ tereânu, c) jehozï uâcïel nebo konstrukcïnõâ pozïadavky neumozïnï ujõâ zrïõâdit dostacïujõâcõâ pocïet nebo dostatecïnou velikost osveïtlovacõâch otvoruê, d) na neïmzï zpracovaâvanyâ materiaâl, povaha vyârobkuê nebo cïinnosti vyzïadujõâ vyloucïenõâ dennõâho sveïtla nebo zvlaâsïtnõâ pozïadavky na osveïtlenõâ, naprïõâklad pouzïitõâ technologicky nutnyâch vlnovyâch deâlek spektraâlnõâho slozïenõâ sveïtla, ktereâ nelze docõâlit dennõâm osveïtlenõâm, e) kde je nutneâ zajisïteïnõâ ochrany zdravõâ zameïstnance 16 ) CÏ SN Dennõ osveïtlenõâ budov, CÏ SN SdruzÏene osveïtlenõâ a CÏ SN EN SveÏtlo a osveïtlenõâ ± OsveÏtlenõ pracovnõâch prostoruê ± CÏ aâst 1: VnitrÏnõ pracovnõâ prostory.

18 prïed pronikaânõâm chemickeâ laâtky, aerosolu nebo prachu z vyârobnõâ nebo jineâ cïinnosti, jejichzï zdrojem je technologie. (7) Na pracovisïtõâch uvedenyâch v odstavci 6 se osveïtlovacõâ soustavy zrïizujõâ tak, aby celkoveâ umeïleâ osveïtlenõâ, vyjaâdrïeneâ intenzitou osveïtlenõâ ÅE m, ktereâ je jedinyâm zdrojem osveïtlenõâ pracovisïteï, bylo podle zrakoveâ naârocïnosti navyâsïeno o jeden stupenï rïady uvedeneâ vprïõâslusïneâ cïeskeâ technickeâ normeï k osveïtlovaânõâ vnitrïnõâch pracovnõâch prostoruê 17 ). (8) V mõâstnosti pro odpocïinek podle 55 odst. 3 dennõâ osveïtlenõâ vyjaâdrïeneâ minimaâlnõâm cïinitelem dennõâ osveïtlenosti musõâ byât D min = 1,0 %. (9) OsveÏtlovacõ otvory, osveïtlovacõâ soustavy zajisït'ujõâcõâ umeïleâ osveïtlenõâ a cïaâsti vnitrïnõâch prostor pracovisïteï odraâzïejõâcõâ sveïtlo musõâ byât cïisïteïny ve lhuêtaâch odpovõâdajõâcõâch nejmeâneï normovyâm pozïadavkuêmacïiniteli znecïisïteïnõâ svõâtidel upravenyâch v prïõâslusïneâ cïeskeâ technickeâ normeï pro dennõâ a umeïleâ osveïtlenõâ 18 ) a trvale udrzïovaâny v takoveâm stavu, aby vlastnosti osveïtlenõâ byly zachovaâny. OsveÏtlovacõ otvory vcïetneï ochrannyâch prvkuê musõâ umozïnï ovat jejich bezpecïneâ pouzïõâvaânõâ, uâdrzïbu a cïisïteïnõâ a nesmõâ ohrozïovat dalsïõâ osoby zdrzïujõâcõâ se v objektu nebo v jeho okolõâ beïhem uâdrzïby acïisïteïnõâ. ZameÏstnanci musõâ byât umozïneïno manipulovat s okny nebo sveïtlõâky, pokud jsou otevõâratelneâ, otevõârat, zavõârat, nastavovat nebo zajisït'ovat z podlahy bezpecïnyâm zpuê sobem; jsou-li otevrïeny, musõâ byât zajisïteïny v takoveâ poloze, aby se prïedesïlo riziku uârazu. (10) PracovisÏteÏ vcïetneï spojovacõâch cest, na kteryâch je zameïstnanec prïi vyâpadku umeïleâho osveïtlenõâ vystaven ve zvyâsïeneâ mõârïe mozïnosti uârazu nebo jineâho posïkozenõâ zdravõâ, musõâ byât vybaveno vyhovujõâcõâm nouzovyâm osveïtlenõâm podle prïõâslusïneâ cïeskeâ technickeâ normy upravujõâcõâ nouzoveâ osveïtlenõâ 19 ). HLAVA III BLIZÏ SÏ I HYGIENICKE POZÏ ADAVKY NA PROSTORY PRACOVISÏ TEÏ 46 SveÏtla vyâsïka prostor urcïenyâch pro praâci (1) SveÏtla vyâsïka prostoru urcïeneâho pro trvalou praâci musõâ byât prïi plosïe a) do 20 m 2 nejmeâneï 2,50 m, b) do 50 m 2 nejmeâneï 2,60 m, c) od 51 do 100 m 2 nejmeâneï 2,70 m, d) od 101 do 2000 m 2 nejmeâneï 3,00 m, e) võâce nezï 2000 m 2 nejmeâneï 3,25 m. (2) SveÏtla vyâsïka prostoru urcïeneâho pro praâci se sïikmyâm stropem prïi plosïe do 20 m 2, na ktereâm se vykonaâvaâ trvalaâ praâce, musõâ byât nejmeâneï nad polovinou podlahoveâ plochy 2,30 m. Prostory urcïeneâ pro pracovnõâ cïinnost v odstavci 1 põâsm. b) azï e) musõâmõât sveïtleâ vyâsïky upraveneâ v tomto ustanovenõâ nejmeâneï nad polovinou podlahoveâ plochy. SveÏtla vyâsïka prostoru urcïeneâho pro praâci, na ktereâm se vykonaâvaâ praâce vyâjimecïneï nebo po dobu kratsïõâ nezï 4 hodiny za smeïnu, nesmõâ byât nizïsïõâ nezï 2,10 m. (3) SveÏtle vyâsïky uvedeneâ v odstavci 1 põâsm. c) azï d) mohou byât v prodejnõâm prostoru, kancelaârïi a v jineâm obdobneâm prostoru urcïeneâm pro praâci, v neïmzï se vykonaâvaâ praâce zarïazenaâ dotrïõâdy I nebo IIa podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1 snõâzïeny za prïedpokladu, zïe bude zajisïteïn pro kazïdeâho zameïstnance objemovyâ prostor podle 47 odst. 1 põâsm. a) nebo b), bude vyloucïeno oslnï ovaânõâ zameïstnance a sveïtlaâ vyâsïka nebude nizïsïõâ nezï 2,60 m. 47 Objemovy prostor (1) Objemovy prostor urcïenyâ pro praâci musõâ byât pro jednoho zameïstnance a) 12 m 3 prïi praâci zarïazeneâ dotrïõâd I nebo IIa podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1, b) 15 m 3 prïi praâci zarïazeneâ dotrïõâd IIb, IIIa nebo IIIb podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1, c) 18 m 3 prïi praâci zarïazeneâ dotrïõâd IVa, IVb nebo V podle prïõâlohy cï. 1 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti A, tabulky cï. 1. (2) Objemovy prostor podle odstavce 1 nesmõâ byât zmensïen stabilnõâm provoznõâm zarïõâzenõâm. (3) Odstavce 1 a 2 se nevztahujõâ na ovlaâdacõâ stanovisïteï a kabiny strojnõâho zarïõâzenõâ, boxy pokladen a pracovnõâ prostory obdobneâ povahy. 48 RozmeÏry podlahoveâ plochy Pro jednoho zameïstnance musõâ byât v prostoru urcïeneâm pro trvalou praâci volnaâ podlahovaâ plocha nejmeâneï 2m 2, mimo stabilnõâ provoznõâ zarïõâzenõâ a spojovacõâ cesty. SÏ õârïe volneâ plochy pro pohyb nesmõâ byât stabilnõâm zarïõâzenõâm v zïaâdneâm mõâsteï zuâzïena pod 1 m. 17 ) CÏ SN EN OsveÏtlenõ pracovnõâch prostoruê ±CÏ aâst 1: VnitrÏnõ pracovnõâ prostory. 18 ) CÏ SN Dennõ osveïtlenõâ budov, CÏ SN EN OsveÏtlenõ pracovnõâch prostoruê ± CÏ aâst 1: VnitrÏnõ pracovnõâ prostory. 19 ) CÏ SN EN 1838 SveÏtlo a osveïtlenõâ ± Nouzove osveïtlenõâ.

19 49 RozmeÏry pracovnõâ roviny, pracovnõâho mõâsta a p ozï adavky na ovladacïe (1) VyÂsÏka pracovnõâ roviny musõâ odpovõâdat teïlesnyâm rozmeïruê m zameïstnance, zaâkladnõâ pracovnõâ poloze, hmotnosti prïedmeïtuê a brïemenuê m, se kteryâmi je v r aâmci pracovnõâ cïinnosti manipulovaâno, a zrakoveâ naârocïnosti prïi praâci. OptimaÂlnõ vyâsïka pracovnõâ roviny je prïi praâci vstoje u muzïuê 1020 azï 1180 mm, u zïen 930 azï 1080 mm. PrÏi praâci vsedeï je optimaâlnõâ vyâsïka pracovnõâ roviny nad sedaâkem u muzïuê 220 azï 310 mm, u zïen 210 azï 300 mm. ZaÂkladnõ vyâsïka sedaâku nad podlahou je mm. Pokud jsou prïi praâci pouzïõâvaâny naprïõâklad sveïraâky a jinaâ technickaâ zarïõâzenõâ, pak vyâsïkou pracovnõâ roviny se rozumõâ mõâsto, na neïmzï jsou nejcïasteïji vykonaâvaâny pohyby koncïetin zameïstnance prïi manipulaci s nimi. (2) PrÏi praâci vyzïadujõâcõâ zvyâsïenou naârocïnost na zrak, naprïõâklad prïi manipulaci s drobnyâmi prïedmeïty nebo soucïaâstkami, se vyâsïka pracovnõâ roviny zveïtsïuje o 100 azï 200 mm. PrÏi praâci, prïi nõâzï se manipuluje sprïedmeïty o hmotnosti veïtsïõâ nezï 2 kg prïi praâci prïevaâzïneï vstoje, se manipulacïnõâ rovina snizïuje o 100 azï 200 mm. (3) Pracovnõ mõâsto musõâ byât usporïaâdaâno tak, aby manipulacïnõâ roviny, pohyboveâ prostory a vynaklaâdaneâ sõâly odpovõâdaly teïlesnyâm rozmeïruêmaprïirozenyâm drahaâm pohybuê koncïetin zameïstnance a aby nedochaâzelo k zaujõâmaânõâ neprïijatelnyâch pracovnõâch poloh. Dosahy hornõâch koncïetin prïi praâci vsedeï a vstoje jsou upraveny v prïõâloze cï. 8 k tomuto narïõâzenõâ, na obraâzcõâch cï. 1 azï 3. (4) Pracovnõ mõâsto, u neïhozï je zaâkladnõâ pracovnõâ poloha trvale vstoje a nevyzïaduje se trvaleâ sledovaânõâ chodu zarïõâzenõâ, musõâ byât, pokud to umozïnï uje technologie a prostoroveâ podmõânky, vybaveno pro kraâtkodobyâ odpocïinek vsedeï. Pracovnõ mõâsto, na neïmzï je zvyâsïena pracovnõâ rovina, se vybavuje pracovnõâm sedadlem s vyâsïkou sedaâku odpovõâdajõâcõâ vyâsïce pracovnõâ r o- viny nad podlahou a zrakoveâ naârocïnosti prïi praâci. Musõ byât vybaveno opeïrou pro dolnõâ koncïetiny. (5) Sedadlo musõâ byât prïi sezenõâ stabilnõâ, musõâ umozïnï ovat snadneâ serïõâzenõâ vyâsïky sedaâku a sklon zaâdoveâ opeïrky a musõâ odpovõâdat podmõânkaâm praâce, zvlaâsïteï pokud jde o jejich poreâznost a omyvatelnost. Prostor pro dolnõâ koncïetiny na pracovnõâm mõâsteï musõâ umozïnï ovat pohyb dolnõâch koncïetin vprïed a do stran. (6) PozÏadavky na rozmeïry volneâho pohyboveâho prostoru pro dolnõâ koncïetiny prïi praâci vsedeï jsou tyto: a) nejmensïõâ vyâsïka nad podlahou 600 mm, b) nejmensïõâ celkovaâ sïõârïka 500 mm, c) nejmensïõâ hloubka od prïednõâ hrany stolu cïi zarïõâzenõâ 500 mm, d) optimaâlnõâ hloubka od prïednõâ hrany stolu cïi zarïõâzenõâ 700 mm, e) nejmensïõâ vzdaâlenost roviny sedadla od dolnõâ plochy pracovnõâho stolu 200 mm. (7) PozÏadavky na pohybovyâ prostor pro nozïnõâ ovladacïe jsou tyto: a) nejvyâsïe 400 mm od roviny h, b) nejmeâneï 200 mm od roviny h vprïed, c) nejvyâsïe 250 mm nad zaâkladnou, d) nejvyâsïe 350 mm do stran od svisleâ roviny prochaâzejõâcõâ strïedem sedadla, kolmeâ k rovineï h, prïicïemzï rovinou h se rozumõâ svislaâ rovina prolozïenaâ mõâstem nejvõâce vystupujõâcõâ hrany pracovnõâ roviny, kolmaâ k vodorovneâ rovineï ± podlaze. (8) Hodnoty uvedeneâ v odstavci 7 platõâ v prïõâpadeï, zïe prïednõâ hrana sedadla je 100 mm vzdaâlena od roviny h. V prïõâpadeï jineâ vzdaâlenosti mezi prïednõâ hranou sedadla a rovinou h se musõâ pohybovyâ prostor pro nozïnõâ ovladacïe posunout vprïed nebo vzad. (9) PrÏi pouzïõâvaânõâ nozïnõâho ovladacïe prïi trvaleâ praâci vstoje nesmõâ dochaâzet k nerovnomeïrneâmu rozlozïenõâ hmotnosti teïla na dolnõâ koncïetiny. OvladacÏe obsluhovaneâ jinak nezï rukama a chodidly, naprïõâklad loketnõâ a kolennõâ, se nesmõâ pouzïõâvat prïi trvaleâ praâci. PrÏõÂpustne sõâly pro ovladacïe jsou upraveny v prïõâloze cï. 9 k tomuto narïõâzenõâ. (10) Na montaâzïnõâch linkaâch v paâsoveâ a proudoveâ vyârobeï s trvalyâm i prïerusïovanyâm sedem a v prïõâpadeï, kdy provaâdeïnõâ pracovnõâho uâkonu je spojeno s nataâcïenõâm trupu nebo s provaâdeïnõâm uâkonu mimo dosah hornõâch koncïetin podle prïõâlohy cï. 8 k tomuto narïõâzenõâ, obraâzku cï. 2, se pracovnõâ mõâsto vybavuje otocïnyâm nebo pojõâzïdeïjõâcõâm sedadlem. HLAVA IV PODMIÂNKY OCHRANY ZDRAVI PRÏ I PRA CI SE ZOBRAZOVACIÂMI JEDNOTKAMI 50 BlizÏsÏõ hygienickeâ p ozï adavky na zobrazovacõâ jednotky (1) Na obrazovce zobrazovacõâ jednotky se nesmõâ vyskytovat kmitaânõâ, plavaânõâ cïi poskakovaânõâ znakuê, rïaâdkuê, strïõâdaânõâ jasuê a podobneï. Jas a kontrast mezi znaky a pozadõâm na obrazovce musõâ byât snadno regulovatelnyâ i vzhledem k okolnõâm podmõânkaâm. Obrazovka musõâ svou konstrukcõâ umozïnï ovat posunutõâ, nataâcïenõâ a naklaâneïnõâ podle potrïeby zameïstnance. Musõ byât umõâsteïna tak, aby na nõâ nevznikaly reflexy ze svõâtidel cïi z jinyâch zdrojuê, jako jsou okennõâ otvory, sveïtleâ steïny, naâbytek a podobneï. VzdaÂlenost obrazovky od ocïõâ pro obvyklou kancelaârïskou praâci nesmõâ byât mensïõâ nezï 400 mm, jas obrazovky nesmõâ byât mensïõâ nezï 35 cd/m 2. (2) KlaÂvesnice musõâ byât prïi trvaleâ praâci oddeïlena

20 od obrazovky, aby zameïstnanci umozïnila zvolit nejvhodneïjsïõâ pracovnõâ polohu. Volna plocha mezi prïednõâm okrajem desky stolu a spodnõâ hranou klaâvesnice musõâ umozïnï ovat oprïenõâ rukou i zaâpeïstõâ. Povrch klaâvesnice musõâ byât matnyâ, aby na neïm nevznikaly reflexy. PõÂsmena, cïõâslice a symboly na tlacïõâtkaâch musõâ byât dobrïe cïitelneâ a kontrastnõâ proti pozadõâ. (3) RozmeÏry desky stolu musõâ byât zvoleny tak, aby bylo mozïneâ promeïnliveâ usporïaâdaânõâ obrazovky, klaâvesnice a dalsïõâho zarïõâzenõâ. Deska pracovnõâho stolu a dalsïõâho zarïõâzenõâ musõâbyât matnaâ, aby na nõâ nevznikaly reflexy. DrzÏaÂk pro põâsemnosti musõâ byât umõâsteïn co nejblõâzïe k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a ocïõâ byly omezeny na minimum. OpeÏrka pro dolnõâ koncïetiny musõâ byât poskytnuta kazïdeâmu, kdo ji vyzïaduje. HLAVA V PROSTOR URCÏ ENY PRO PRA CI S BIOLOGICKY MI CÏ INITELI 51 Prostor urcïenyâ pro praâci ve zdravotnickeâm a veterinaârnõâm zarïõâzenõâ Prostor urcïenyâ pro praâci ve zdravotnickeâm nebo veterinaârnõâm zarïõâzenõâ mimo diagnostickyâch laboratorïõâ, v neïmzï je vykonaâvaâna veïdomaâ cïinnost s biologickyâmi cïiniteli skupin 2, 3 nebo 4, a prostor urcïenyâ v tomto zarïõâzenõâ pro izolaci pacientuê nebo zvõârïat, u nichzï je podezrïenõâ na naâkazu biologickyâm cïinitelem skupin 3 nebo 4, musõâ odpovõâdat pozïadavkuê m upravenyâm v prïõâloze cï. 7 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B, tabulce cï. 1 podle daneâho nebo prïedpoklaâdaneâho biologickeâho cïinitele. 52 Prostor urcïenyâ pro praâci v laboratorïõâch a v mõâstnostech pro laboratornõâ zvõârïata a v pruê myslovyâch procesech (1) Prostor laboratorïe, v nõâzï se pracuje s materiaâlem, u neïhozï nenõâ jisteâ, zda neobsahuje biologickeâ cïinitele, kteryâ muêzïe byât prïõâcïinou onemocneïnõâ cïloveïka, musõâ odpovõâdat pozïadavkuê m pro biologickeâ cïinitele skupiny 2 upravenyâm v prïõâloze cï. 7 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B, tabulce cï. 2. (2) Prostor laboratorïe vcïetneï diagnostickeâ, prostor pro laboratornõâ zvõârïata, kteraâ byla zaâmeïrneï infikovaâna, jsou nositelem nebo podezrïelaâ z nosicïstvõâ biologickeâho cïinitele skupin 2, 3 nebo 4, nebo pracovisïteï pruê mysloveâho procesu podle 37 odst. 6, musõâ odpovõâdat pozïadavkuêm prïicïleneïnyâm k daneâ skupineï biologickeâho cïinitele podle prïõâlohy cï. 7 k tomuto narïõâzenõâ, cïaâsti B, tabulky cï. 2. HLAVA VI BLIZÏ SÏ I HYGIENICKE POZÏ ADAVKY NA ZA SOBOVA NI VODOU 53 ZaÂsobovaÂnõ pitnou vodou a vodou pro zajisïteïnõâ osobnõâ hygieny zameïstnancuê (1) Prostor urcïenyâ pro praâci musõâ byât zaâsoben pitnou vodou v mnozïstvõâ postacïujõâcõâm pro potrïeby pitõâ zameïstnance a zajisïteïnõâ prïedleâkarïskeâ pomoci a teplou tekoucõâ vodou pro zajisïteïnõâ osobnõâ hygieny zameïstnance. PrÏi praâci s biologickyâmi cïiniteli a s laâtkami, puêsobõâcõâmi draâzïdeïnõâ pokozïky nebo senzibilizaci, s toxickyâmi a vysoce toxickyâmi chemickyâmi laâtkami, s karcinogeny kategorie 1 a mutageny kategorie 1, laâtkami zïõâravyâmi, prïi praâci ve vyârobeï kosmetickyâch prostrïedkuê,vuâpravnaâch vod a vodovoduê, holicïstvõâ, kaderïnictvõâ, pedikuârïe, manikuârïe, kosmetickyâch, maseârskyâch, regeneracïnõâch a rekondicïnõâch sluzïbaâch, v provozovnaâch zïivnostõâ, prïi nichzï je porusïovaâna integrita kuêzïe nebo ve kteryâch se pouzïõâvajõâ kpeâcïi o teïlo speciaâlnõâ prïõâstroje, naprïõâklad solaâria nebo myostimulaâtory (daâle jen ¹cÏinnost epidemiologicky zaâvazïnaâª), musõâ byât zajisïteïna tekoucõâ pitnaâ voda prïõâmo na pracovisïti. Pokud to povaha praâce na teïchto pracovisïtõâch vyzïaduje, mimo pracovisït' urcïenyâch pro vyâkon cïinnosti epidemiologicky zaâvazïneâ, zrïizujõâ se rucïnõâ sprchy. Na pracovisïtõâch szïõâravinami musõâ byât zajisïteïna i mozïnost vyplachovaânõâ oka pitnou vodou. (2) Voda pro technologickeâ uâcïely, kteraâ prïichaâzõâ do kontaktu s povrchem lidskeâho teïla, musõâ mõât teplotu nejmeâneï 32 8C, a prïichaâzõâ-li do kontaktu se sliznicemi, musõâ vyhovovat pozïadavkuê m na teplou vodu podle zaâkona o ochraneï verïejneâho zdravõâ 9 ). HLAVA VII ROZMEÏ RY, PROVEDENI A VYBAVENI SANITA RNIÂCH A POMOCNY CH ZARÏ IÂZENI 54 SanitaÂrnõ zarïõâzenõâ (1) SanitaÂrnõÂm zarïõâzenõâm pracovisïteï se rozumõâ sïatna, umyâvaârna, sprcha a zaâchod. Prostor sanitaârnõâho zarïõâzenõâ musõâ mõât sveïtlou vyâsïku nejmeâneï 2,30 m; pokud je jeho plocha veïtsïõâ nezï 30m 2, musõâ byât nejmeâneï 2,50 m. Provedenõ a vybavenõâ sanitaârnõâho zarïõâzenõâ pracovisïteï musõâ odpovõâdat prïõâslusïneâ technickeâ normeï upravujõâcõâ pozïadavky na provedenõâ a vybavenõâ sïaten, umyâvaâren a zaâchoduê 20 ). PozÏadavky na vyâslednou teplotu a vyâmeïnu vzduchu v sanitaârnõâm zarïõâzenõâ jsou upraveny v prïõâloze cï. 10 k tomuto narïõâzenõâ, tabulce cï. 1. BeÏhem smeïny nesmõâ byât vyâslednaâ teplota v sani- 20 ) CÏ SN SÏatny, umyâvaârny a zaâchody.