3. Využití pracovní síly

Transkript

1 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický vývoj kraje. Ekonomické postavení Karlovarského kraje se v důsledku relativně pomalého ekonomického oživení na přelomu století v porovnání s ostatními regiony postupně velmi zhoršilo. Od roku 24 patří kraji jednoznačně poslední místo a zároveň se odstup od ostatních krajů spíše zvětšuje, jelikož dynamika HDP je jedna z nejnižších v. Již od roku 28 zaznamenává kraj jeden z nejvyšších meziročních poklesů HDP, což koresponduje s poklesem jak celkového vývozu, tak tržeb. Závažným momentem pro trh práce je pokles závislosti výkonnosti ekonomiky na množství pracovní síly jako vstupu. Zatímco výkonnost české ekonomiky vzrostla mezi lety 1995 až 28 o 5 %, zaměstnanost se stejným způsobem nezvyšovala z toho usuzujeme, že národní hospodářství prošlo v tomto období strukturálními změnami, které vedly k menší náročnosti na pracovní sílu růst byl tažen intenzivními faktory. V Karlovarském kraji byla situace podobná, ale krize byla delší a hlubší. Spolu s HDP klesaly i počty zaměstnaných mnohem rychleji, čímž se zvyšoval produkt připadající na jednoho pracovníka (do roku 28). Graf č. 26 Vývoj HDP a zaměstnanosti v národním hospodářství (rok 1995 = 1) rok 1995 = HDP - Zaměstnaní - HDP - Zaměstnaní Zhoršující se ekonomická situace se negativně odráží na zaměstnanosti Zhoršující se ekonomická situace kraje se odráží na vývoji nezaměstnanosti na trhu práce. K výraznému skoku v růstu obecné míry nezaměstnanosti (z VŠPS) dochází od roku 28. V roce 29 byla hodnota tohoto ukazatele za sledovaných 15 let nejvyšší. Graf č. 27 Vývoj obecné míry nezaměstnanosti a počtu nezaměstnaných v Karlovarském kraji Obecná míra nezaměstnanosti počet nezaměstnaných obecná míra nezaměstnanosti Počet nezaměstnaných Ve vývoji míry nezaměstnanosti se Karlovarský kraj drží středu Porovnáním míry nezaměstnanosti (MPSV) v letech 27 a 29 docházíme k částečně pozitivnímu zjištění, že se v kraji nezaměstnanost nezvyšuje nejrychleji, ale rychlejší zvýšení se projevilo celkem u pěti krajů. Při hodnocení podílu kraje v nezaměstnaných na v krajních letech 2 a 29 zjišťujeme, že 6 krajů je na tom hůře (nárůst podílu o více než,7 procentního bodu), a dokonce 3 kraje zaznamenaly pozitivum - znatelný pokles tohoto ukazatele (Moravskoslezský, Ústecký a Olomoucký). Karlovarský kraj se drží středu. VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2 AŽ 29 (vybrané kapitoly) 21

2 Graf č. 28 Míra nezaměstnanosti v krajích v roce 27 (v %) PAK 2,16 7,32 6,92 6,73 6,5 6,2 5,98 5,63 5,43 4,7 4,47 4,43 4,25 9,62 1,96, 2, 4, 6, 8, 1, 12, Graf č. 29 Míra nezaměstnanosti v krajích v roce 29 (v %) PA K 3,66 13,61 12,19 12,14 11,24 11,7 1,83 1,59 1,25 9,58 9,24 8,16 7,97 7,78 7,1, 2, 4, 6, 8, 1, 12, 14, Graf č. 3 Podíl zaměstnaných na celkové populaci v krajích v letech 2 a 29 (v %) = 46,1 29 = 47, 29 PAK V nezaměstnanosti uvnitř kraje existují mezi SO ORP značné rozdíly Karlovarský kraj v celorepublikovém měřítku patří mezi regiony nejvíce postižené nezaměstnaností, uvnitř kraje jsou však v situaci na trhu práce značné rozdíly. Při pohledu na jednotlivé SO ORP zjišťujeme, že nejnižší míru registrované nezaměstnanosti po celé mapované období má Mariánskolázeňsko (8,36 % v roce 29) a naopak dlouhodobě nejvyšší Kraslicko (15,31 % v roce 29). Největší zhoršení situace na trhu práce nastalo mezi roky 28 a 29 ve všech SO ORP, a to přibližně stejnou měrou. Vyšší nezaměstnanost v některých SO ORP je převážně způsobena závislostí trhu práce na několika málo odvětvích, jejichž průmyslové provozy byly zasažené strukturálními změnami ekonomiky. Graf č. 31 Míra nezaměstnanosti v SO ORP v letech Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2 AŽ 29 (vybrané kapitoly)

3 Kartogram č. 7 Míra nezaměstnanosti podle obcí k Kartogram č. 8 Změna míry nezaměstnanosti podle správních obvodů ORP v období (stav k ) VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2 AŽ 29 (vybrané kapitoly) 23

4 Lidé nacházejí uplatnění spíše jako zaměstnanci Nejdůležitější odvětví v kraji: zpracovatelský průmysl a cestovní ruch Největší zaměstnavatel: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Změny v podnikatelské aktivitě se liší kraj od kraje. V Karlovarském kraji v období ekonomické krize nacházejí lidé uplatnění spíše jako zaměstnanci a pomáhající rodinní příslušníci, na úkor snižujícího se počtu zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet. Trh práce v Karlovarském kraji je závislý na několika odvětvích ekonomické činnosti, a to na zpracovatelském průmyslu, cestovním ruchu (lázeňství, zdravotnictví, ubytování, pohostinství), obchodu a stavebnictví. V čase se snižuje počet zaměstnanců téměř ve všech odvětvích, nejvýrazněji ve zpracovatelském průmyslu, ale k zásadním změnám ve sledovaném období v odvětvové struktuře kraje nedošlo. Ani rozvoj průmyslových zón nepřinesl žádný obrat, jelikož jejich rozsah v Karlovarském kraji není tak zásadní. Největším zaměstnavatelem v kraji je Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., dále pak můžeme jmenovat Karlovarský porcelán, a.s., Witte Nejdek, spol. s r.o., Karlovarské minerální vody, a.s. a Moser, a.s. Jedná se spíše o odvětví náročná na pracovní sílu než náročná na kapitál (technologie). Trh práce v kraji využívá více pracovníků s vyšší kvalifikací Z odvětvové struktury lze usuzovat na to, jaká je potřeba pracovních sil v kraji. Trh práce vyžaduje spíše více kvalifikované pracovní síly (bez ohledu na odvětví), přesto v manuálním zaměstnání pracuje značný počet zaměstnanců. Graf č. 32 Podíl zaměstnanců s vyšší a nižší kvalifikací (podle KZAM) v roce 29 (v %) Graf č. 33 Podíl zaměstnanců v manuálním a nemanuálním zaměstnání (podle KZAM) v roce 29 (v %) PA K vyšší kvalifikace nižší kvalifikace PA K nemanuální manuální Nezaměstnanost je sezónním jevem Krajský trh práce je cenově konkurenceschopný V Karlovarském kraji je významným aspektem i sezónní charakter trhu práce, který je projevem jeho nesladěnosti. Trh práce je doprovázen sezónními výkyvy, a to vlivem odvětvové struktury, kdy práce v zemědělství a lesnictví, stavebnictví, lázeňství a cestovním ruchu jsou v zimních měsících v útlumu. Naopak k letnímu vychýlení (červen - září) dochází vlivem výrazně nevhodné struktury vycházejících absolventů pro zaměstnavatele. Výší průměrné mzdy se Karlovarský kraj zařazuje dlouhodobě na absolutně poslední místo mezi kraji. Proti republikovému průměru zaznamenává v roce 29 pokles o 15,1 %. Vysoká nezaměstnanost je tak doprovázena nejnižší úrovní mezd, přestože se vyšší nezaměstnanost projevuje hlavně u nezaměstnaných lidí s nízkým vzděláním. Z toho můžeme usuzovat na nízkou hladinu mezd v převažujících odvětvích (zpracovatelský průmysl, stavebnictví), kde jsou převážně využíváni nízkokvalifikovaní pracovníci. Výjimkou jsou relativně vyšší mzdy (2. nejvyšší v ) v odvětví těžebním a v oblasti ubytování, stravování a pohostinství, což může mít souvislost s odvětvovou strukturou zaměstnavatelů, kde je vysoká poptávka po určitých kvalifikacích. 24 VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2 AŽ 29 (vybrané kapitoly)

5 Graf č. 34 Vývoj počtu nezaměstnaných a počtu volných pracovních míst v jednotlivých měsících počet uchazečů o zaměstnání počet volných pracovních míst Kartogram č. 9 Obecná míra nezaměstnanosti podle krajů v roce 29 Pracovní síla v kraji je nevyhovující a nedostatečná Při zkoumání strukturální nezaměstnanosti v kraji si musíme přiznat, že dat, která by přímo vypovídala o sladěnosti nabídky a poptávky na trhu práce není mnoho k dispozici. Ovšem vzhledem k tomu, že v nejpříznivějším období 2. čtvrtletí roku 28 činila nezaměstnanost okolo lidí, lze předpokládat, že velká většina jich tvořila právě strukturální nezaměstnanost, tedy nevyhovující pracovní sílu pro zaměstnavatele. Navíc se strukturálními změnami v ekonomice se vytvářela i dlouhodobá nezaměstnanost, která dramaticky klesla až v roce 27, v této chvíli můžeme hovořit o bodu, kdy se začíná ekonomika přehřívat a již zaměstná i ty, kteří byly dlouho bez práce. VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2 AŽ 29 (vybrané kapitoly) 25

6 Cizinci doplňují nedostatečnou nabídku práce Nezaměstnaní v kraji jsou hlavně lidé ve věku 2 29 a let. Nejvíce jsou ohroženi lidé jen s 1. stupněm vzdělání S nastupující ekonomickou krizí poklesl počet volných pracovních míst v kraji mezi roky 27 a 29 o 73,8 % (z na 83 volných pracovních míst), což je negativní ukazatel vývoje ekonomiky v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností. Cizinci v Karlovarském kraji vykazují daleko vyšší míru podnikatelské aktivity než tuzemci. Ze struktury cizinců podle zaměstnání můžeme usuzovat, že na trhu práce obsazují především místa, která profesně či výší mzdy nevyhovovala domácí nabídce. Současná situace na trhu práce (rostoucí poptávka po práci a následně rostoucí nezaměstnanost) se negativně promítla na trhu práce cizinců. Celková zaměstnanost cizinců mezi roky 28 a 29 poklesla o 12, % (u tuzemců jen o 2,8 %). Z toho vyplývá, že cizinci jsou na trhu práce méně odolní vůči působení vnějších ekonomických vlivů. Na změnu ekonomické situace reaguje trh práce při nárůstu pracovní síly poklesem zaměstnaných a růstem nezaměstnaných. Tento negativní vývoj se dotkl převážně skupiny mladších lidí ve věku 2 24 let a pak lidí se základním vzděláním a bez vzdělání a lidí se středním vzděláním bez maturity. Při pohledu na strukturu postižených skupin v čase zjišťujeme, že dopad zhoršení ekonomické situace se na jednotlivých věkových skupinách nijak zvláště neprojevil. Naopak u nezaměstnaných podle vzdělání měla ekonomická situace vliv hlavně na zhoršení podmínek pro lidi se základním vzděláním a bez vzdělání. 26 VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KARLOVARSKÉM KRAJI V LETECH 2 AŽ 29 (vybrané kapitoly)