Mersey sound v kontextu československé hudební scény 60. let 20. století

Transkript

1 Masarykova universita Filosofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Lukáš Petráň, DiS Mersey sound v kontextu československé hudební scény 60. let 20. století Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Aleš Opekar, CsC. 2016

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury Lukáš Petráň

3 Děkuji PhDr. Aleši Opekarovi CSc. za vedení mé práce, cenné rady a konzultace. Dále děkuji panu Stanislavu Pavlištovi za poskytnutí studijních materiálů.

4 OBSAH ÚVOD MERSEY SOUND Moderní populární hudba Cover verze Rythm and blues Country and western Rock and roll Skiffle British sound Mersey sound Společenské a sociální aspekty vzniku The Beatles The Searchers The Merseybeats Gerry and the Pacemakers Hollies BEATOVÁ HUDBA V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH Mersey sound v Německé Demokratické Republice Mersey sound v Polsku Mersey sound v Maďarsku MERSEY SOUND V ČESKOSLOVENSKU Mersey sound na rozhlasových vlnách a na poli žurnalistiky Cover verze anglických skladeb Hell`s Devils Olympic Crystal The Beatmen Synkopa George and Beathovens ZÁVĚR RESUME POUŽITÉ ZDROJE PŘÍLOHA Č

5 ÚVOD Šedesátá léta dvacátého století dala v oblasti kultury vzniknout celé řadě uměleckých směrů a trendů, z nichž mnohé dodnes představují živoucí platformu pro nespočet nových uměleckých proudů. Jen málokdo by dovedl zhodnotit hudbu šedesátých let, aniž by se obešel bez zásadního přínosu anglických Beatles. Populární čtveřice přinesla ve své době nové pojetí kapely jako takové, stejně jako novátorské postupy při práci s hudebním materiálem, a sepjala hudební oblast s marketingem a reklamou více než kdokoliv před ní. Beatles však představovali jen onu pomyslnou špičku ledovce, pod kterou se nacházela celá řada kapel, které se spolupodílely na jednom z nejvlivnějších hudebních proudu své doby Mersey soundu. V polovině šedesátých let se starý i nový kontinent otřásal pod dosud nevídanou masovou hysterií spojenou s nástupem britských hudebních skupin, opanujících přední příčky světových hitparád. Země východního bloku, v té době již od západního světa oddělené železnou oponou, se na tento ideologicky závadný produkt západní kultury dívaly s despektem, v řadách mládeže se ovšem dočkal značného ohlasu, což vedlo k rozmachu rockové hudby i v socialistických státech. Úvodní část bakalářské práce se zabývá výkladem pojmu Mersey sound, a popisem jeho vzniku a vývoje. Mezi hlavní zdroje patří kniha Beatles, výpověď o jedné generaci a Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby od Antonína Matznera. Druhá část studie se věnuje vlivu Mersey soundu v socialistických státech střední Evropy. Toto téma doposud nebylo zpracováno v českém jazyce. Mezi základní prameny patří kniha Rocking the state od Sabriny P. Ramet, a publikace Rimothy Bybacka Rock around the block. Třetí a závěrečná část je zaměřena na vliv Mersey soundu na československou hudební scénu v období šedesátých letech dvacátého století. Při psaní této části jsem vycházel z velkého množství dobových pramenů, zahrnujících např. časopisy Pop music express, Melodie či Mladý svět. Studie částečně navazuje na pracovní spis Vladimíra Tučapského Brouci od řeky Mersey, kterou svým zaměřením dále doplňuje a rozšiřuje. Cílem práce je pomocí metody popisu a komparace vytvořit přehled o šíření Mersey soundu na území Československa, společně s porovnáním vývoje beatové hudby v sousedních státech východního bloku. 5

6 1 MERSEY SOUND 1.1 Moderní populární hudba Patří mezi základní okruhy nonartificiální 1 hudby. Vznikla střetáváním tradičních folklórních forem evropské populární hudby s afroamerickou hudbou a jazzem. Zejména zpočátku úzce souvisela s jazzem, z kterého čerpá řadu charakteristických rysů, např. feeling, frázování nebo synkopizaci. V průběhu vývoje se na vrcholu populární hudby objevilo mnoho stylů. Pro populární hudbu je typické, že se jednotlivé žánry vzájemné překrývají a doplňují. 2 Za základní hlediska populární hudby Kuhn 3 uvádí: Důraz na zvukovost a tónový ideál Převaha jednohlasu Dobře zapamatovatelná a výrazná melodie Jednoduchost harmonie Priorita interpreta, skladatel je v pozadí Synkopizace Drive (feeling) Cover verze Anglický název cover version je označení pro novou nahrávku úspěšné skladby, kterou předtím v původní nahrávce zpopularizoval jiný interpret 4. Příkladem může být skladba Yesterday od skupiny The Beatles, která se od svého vydání v roce 1965 dočkala kolem 4000 interpretačních verzí. 5 1 Dnes se hudba dělí na artificiální = vážná hudba, představující jakýkoliv hudební výkon, operu nebo jiné představení, a hudbu nonartificiální = ostatní hudba. 2 KUHN, Tomáš. Stručné dějiny populární hudby a jazzu pro studenty a učitele hudební výchovy. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2011, s KUHN, op. cit., s MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 2. vyd. Praha : Supraphon, 1983, s MISS, Celania. Yesterday: the most recorded song of all time [ online ]. C 2014, poslední revize [cit ]. Dostupné z : All-Time/ 6

7 1.2 Rythm and blues Tento hudební styl vznikl ve 40. letech 20. století v USA, ale své komerční podoby dosáhl až na počátku padesátých let. Původem vychází z černošské lidové hudby. Stal se základem rock and rollu. Charakteristickým rysem je schopnost bezprostředního citového prožitku a vyjádření atmosféry. V Rythm and blues (dále jen R & B) není kladen takový důraz na melodickou linku, na instrumentaci je kladen mnohem větší důraz než na vokál. Hlas někdy plní funkci jednoho z nástrojů. Skladby jsou rytmicky velmi bohaté, často ponechávají volné místo pro uplatnění jazzových prvků, budících až dojem improvizací. Od poloviny padesátých let se nástrojové obsazení rozšířilo na 2 až 3 amplifikované kytary a bicí, nezřídka doplněné tenorsaxofonem. 6 Rythm and blues se dělí se na dva hlavní proudy: černošské (black R & B) a bělošské rythm and blues (White R & B). White R & B zastupují především anglické skupiny 60. let jako Rolling stones, Animals nebo Small faces Country and western Country and western nebo také country music je souhrnný název pro hudbu amerického venkova a styly z nich vycházejících. Jejím původním zdrojem byly písně a balady evropských přistěhovalců, především z Irska, Anglie a Skotska, kteří se usadili na středozápadě USA, kde až do 20. let 20. století byli izolováni před městskými hudebními útvary. Pro country je typickým nástrojem kytara (akustická, elektrická, steel kytara), housle, a bajno. Od 20. let se Country and blues pod vlivem blues a rock & rollu rozvinulo do několika odvětví, z nichž nejznámější je: tradiční country, modern country, bluegrass, western swing, rockabilly a country rock. Za centrum Country and western, (dále C & W), je považován Nashwille. 8 Mezi nejvýznamnější představitele patří Jimmie Rodgers, Hank Snow nebo Johnny Cash. 1.4 Rock and roll Hudebně se začal formovat ve Spojených státech na počátku 50. let 20. století jako další projev integračních tendencí uvnitř populární hudby a představuje směsici prvků R & B a C & 6 MATZNER, op. cit., s SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music 67. Vyd. 2. Praha: Panton, s MATZNER, op. cit., s

8 W. Od roku 1954 začali hudebníci z oblasti populární hudby a C & W projevovat zájem o materiál z oblasti R & B. Prvním reprezentantem těchto tendencí byl Bill Halley, jehož nahrávka Rock around the clock se po svém uvedení ve filmu The Blackboard Jungle v roce 1955 stala celosvětovým hitem. Mezi další významné osobnosti patří: Elvis Presely, Bill Haley, Little Richard nebo Fats Domino 9. Rock and roll byl ve své původní formě bělošskou adaptací hudebního výrazu černošského R & B. Harmonie se omezovala téměř výlučně na dvanácti taktové bluesové schéma, stejně přehledná byla i rytmika zdůrazňující v doprovodu sudé doby. Podstatnou roli hrál celkový zvukový charakter, jehož hlavním rysem byla komplexnost psychofyzického působení a stoupající intenzita zvuku, umožněná elektrickou amplifikací 10. Termín rock & roll se v dnešní době používá především v historickém smyslu pro hudbu stylově odpovídající prvnímu nástupu rockové hudby. Svým nástupem velmi výrazně proměnil tvář celé tehdejší populární hudby i její organizační zázemí. Stal se generačním manifestem dospívající mládeže, kterou vedl ke zpočátku ještě neujasněným protispolečenským postojům, projevujícím se výtržnostmi, popř. demolováním zařízení koncertního sálu 11. Rock n ro11 se stal v první polovině 50. let samostatnou odnoží moderní populární hudby, byl významným prvkem generační revolty v souvislosti se socio1ogickými a psychologickými fenomény doby a spoluvytvářel očekávanou generační propast mezi dětmi doby druhé světové války a generacemi dříve narozených. 12 Podmínky akulturačního procesu Matzner podmiňuje: 1) rozvojem nových hudebních záznamů a nástrojů, 2) rozvojem sítě masových sdělovacích prostředků, 3) rozvojem hudebního průmyslu, 4) obecnými civilizačními tendencemi, které zvyšují odlišnost mládeže jako psychicky výrazně definované složky obyvatelstva, 5) společenským vývojem zejména v kapitalistických zemích, v nichž záporné rysy konzumní společnosti zvyšují nespokojenost zejména u dospívající generace, a vedou ke hromadným generačním postojům, vyjadřujícím se symbolickými nebo praktickými protestními gesty MATZNER, op. cit., s tamtéž 11 tamtéž, str KOUŘIL, Vladimír. Český rock and roll. Praha: Jazzová sekce, s MATZNER op. cit., s

9 1.5 Skiffle Skiffle je styl populární hudby, který vznikl v USA ve 30. letech 20. století. Spojuje v sobě prvky jazzu, country a blues. Mnohé z užívaných hudebních nástrojů mají předky v nejprimitivnějších kulturách. K jeho výraznějšímu rozšíření na evropském kontinentě došlo v 50. letech v Anglii, kde byl posléze jedním z východisek britského Mersey soundu. 14 Skiffle zde měl největší zastoupení v podobě malých amatérských skupin. Tyto soubory byly obvykle vybaveny nejrůznějšími podomácku vyrobenými nástroji. K základnímu vybavení patřila kytara, foukací harmonika, banjo, bicí, valcha, džbán, necky, nebo také basa vyrobená z násady od smetáku opatřená strunou. Tato část byla přidělána k bedýnce od čaje, která fungovala jako rezonanční skříň 15. Významným impulsem, který odstartovat skifflovou oblibu bylo v roce 1956 vydání skladby Rock Island Line, kterou nazpíval Lonnie Donegan, neznámější představitel skifflového hnutí v Anglii. Stejně jako byly historické spasm bandy hudebním výrazem neworleánského proletariátu, stal se teď skiffle symbolickým jazykem anglické mládeže z dělnických a nižších středních vrstev. Prostinké popěvky, čerpající převážně z lidového materiálu a doprovázené několika základními akordy, umožňovaly dělat muziku i těm, kteří se nikdy na žádný nástroj hrát neučili. 16 Na přelomu 50. a 60. let přešla značná část těchto muzikantů k rockové muzice. V 60. letech se skiffle hrál pouze ojediněle. 1.6 British sound Sýkora uvádí British sound jako základního jmenovatele pro hudbu britského White R α B, v zastoupení kapel jako Rolling Stones či Animals, více inklinující k americkému R α B, a Mersey soundu, v podání The Beatles a další liverpoolských kapel, s výraznější melodickou a vokální složkou. Je důležitým mezníkem ve vývoji R α B v oblasti moderní populární hudby 17 Světový ohlas British soundu svými rozměry překonal všechny dosavadní módní vlny v historii moderní populární hudby, a zároveň způsobil zpětné ovlivnění americké hudební 14 CLIFFORD, Mike. The Beatles. 2. vyd. Praha: Svojtka α Co., s. r. o., 2007, s CLIFFORD, op. cit., s MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1987, s SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music vyd. Praha: Panton, s. 4. 9

10 scény. Pro toto období se využívá termín Britská invaze, což je období bezprecedentní popularity britských skupin na americké půdě v letech , jehož první významnou událostí bylo vystoupení Beatles v show Eda Sullivana v únoru 1964., které otevřelo cestu dalším britským skupinám na americkou půdu. 1.7 Mersey sound Mersey sound nebo také Mersey beat či Liverpool sound je odvětví populární hudby, které se zformovalo na počátku šedesátých let dvacátého století ve Velké Británii. Svému názvu vděčí řece Mersey, protékající Liverpoolem. Toto přístavní město je domovskou základnou stylu, který se v polovině šedesátých let těšil celosvětové popularitě. Důvodem je velký počet skupin pocházejících z tohoto města a prosazujících tento styl. Nejvýznamnějšími představiteli jsou The Beatles, The Searchers, Gerry and the Pacemakers, Swinging blues jeans nebo The Merseybeats 18. Matzner jej charakterizuje jako spíše reklamní a teritoriální než hudební označení pro hudbu liverpoolských vokálně instrumentálních skupin, které se začátkem 60. let prosadily na britské hudební scéně a spoluutvářely hudební idiom anglického rocku, který rozhodným způsobem ovlivnil vývoj moderní populární hudby. 19 Mersey sound hudebně vychází z rock & rollu, R & B, country a skifflu. Vedle British R & B tvoří jednu ze dvou hlavních složek British soundu. 20 Vyznačuje se výraznou melodickou vokální linkou s častým využíváním vícehlasu, který je usazen na beatové rytmice, kterou většinou tvoří bicí, baskytara, sólová kytara a doprovodná kytara. Nástrojové obsazení bývá někdy rozšířeno o klávesové nástroje nebo foukací harmoniku. Vedle zpěvu se klade důraz také na celkovou prezentaci písně, spíše než na instrumentální zdatnost. Většinou se jednalo o rychlý, hlasitý, melodický, kytarový rock s perfektně propracovanými vícehlasy. Ty se osvědčovaly ale také v pomalých baladách, postavených opět na elektrické kytaře. Dalo by se 18 SÝKORA, Jan. Czechoslovak beat music vyd. Praha: Panton, 1968, s MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. Vyd. 2. Praha: Supraphon, 1983, s SÝKORA, op. cit., s

11 říci, že tento styl byl do jisté míry jakýmsi elektrifikovaným folkem, neboť písničky obsahovaly folkově průchodné akordy. Byl ale hrán drsněji 21 V písních se objevují kytarová sóla a instrumentální mezihry, avšak ne v takové míře, jaká je typická pro R & B. Dalším znakem Mersey beatu je ve zdůraznění vokální a instrumentální úlohy celé skupiny, proti do té doby běžné kombinaci zpěvák vedoucí osobnost + doprovod. Důležitým prvkem je také to, že interpreti jsou ve většině případů zároveň autory hudby i textu. 22 Liverpoolské kapely přejímaly různé styly [ ] anglický skiffle, tedy ostrovní odrůdu folku (reprezentoval ji třeba Lonnie Donegan), britských kytarový rock (Johnny Kidd α The Pirates, The Shadows), tak americký rock n roll (vyjma Presleyho spíše ten černý od Little Richarda a Ch. Berryho). Inspirací pro vokální složku zase obstaraly vícehlasy černošských amerických doo-wapových skupin nebo country-folk typu Everly Brothers [ ] Toto skloubení stylů pak společně s beatlesovskou spontaneitou, energií a hudebním analfabetismem (neznali noty), který byl hlavní složkou jejich neotřelých nápadů, vytvořilo nový, čerstvý a jiskřivý žánr - Mersey sound Společenské a sociální aspekty vzniku V druhé polovině padesátých let dvacátého století se po Velké Británii šířil hudební styl zvaný Skiffle, který jako podžánr folkové hudby v sobě obsahoval prvky jazzu a blues. 24 I přes relativně krátkou životnost doznal značně širokého zastoupení v řadách anglické mládeže. Zhruba ve stejné době začal z Ameriky do Anglie pronikat další hudební styl rock & roll. Vzhledem k strategické poloze Liverpoolu, jakožto přístavního města s velmi čilým kulturním děním v nejnižších vrstvách dělnické třídy, se ruku v ruce s čilým obchodním ruchem do města rychle dostávaly také veškeré hudební novinky ze zámoří. Na deskách tak přicházely největší hity americké hitparády rockerů Elvise Presleyho, Chucka Berryho, Little Richarda, rockabillity Carla Perkinse nebo soulové hity americké společnosti Tamla Motown, 21 HRABALÍK, Petr. The Beatles, Mersey beat, a broučí výlety do dalších stylů [ online ]. C 2015, [cit ]. Dostupné z : 22 SÝKORA, op. cit., s HRABALÍK, Petr. Beat groups na ostrovech i za mořem [ online ]. C 2014, [cit ]. Dostupné z : 24 CLIFFORD, op. cit., s

12 a to dokonce dříve, než na ně stačil oficiální gramofonový trh zareagovat. Liverpool tak představoval pomyslný tavící kotel, ve kterém se míchal nespočet hudebních stylů, které daly vzniknout Mersey soundu. Již koncem padesátých a začátkem šedesátých let zde začaly vznikat kapely, které pod vlivem americké populární hudby a domácího skifflu pomalu formovaly tvář nového hudebního hnutí. Podle údajů za začátku 60. let se soustřeďovalo cca 400 skupin působících v četných liverpoolských klubech zájem přibližně příslušníků převážně dělnické mládeže ve věku od 14 do 18 let. 25 Pro tuto liverpoolskou sociální skupinu existuje pojmenování Teddy boys. Byli to mladí muži převážně z dělnické třídy, kteří se na veřejnosti projevovali jako rebelové a vandalové. Od ostatních vrstevníků se odlišovali vzhledem. Nosili křiklavě barevné košile, úzké kalhoty, nízké semišové boty a barevné ponožky. Vlasy měli delší a napomádované do účesu zvaný quift. Teddy boys se často seskupovali do různých vzájemně znepřátelených gangů. Šedo 26 zmiňuje další faktor, který měl potenciální vliv na rozvoj britských hudebních skupin: Zrušení povinné vojenské služby v roce 1960 bylo možná jednou z rozhodujících podmínek rozvoje britské hudební scény. Dne 6. července 1961 vyšlo první číslo nového čtrnáctideníku, který pod názvem Mersey Beat nabízel čtenářům za pouhé tři pence nejnovější zprávy, především z oblasti domácí beatové hudby. Šéfredaktorem, hlavním autorem, grafikem a vydavatelem v jedné osobě byl Bill Harry, bývalý spolužák Johna Lennona z výtvarné školy. Hlavní těžiště obsahu tohoto i dalších čísel Mersey Beat bylo podrobné zpravodajství o jednotlivých liverpoolských kapelách a místech, kde je která ke slyšení, se zvláštním důrazem na Jeskyni v Mathew Street. Z počtu více než tří set padesáti kapel a stejného množství tanečních lokálů a klubů v Liverpoolu a jeho nejbližším okolí, jejichž názvy měl Bill Harry poznamenány ve svém pověstném notýsku, si lze i z dnešního odstupu času utvořit dostatečnou představu o narůstající masovosti tohoto hnutí v ústí řeky Mersey, která mu propůjčila své jméno MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. 2. vyd. Praha : Supraphon, 1983, s ŠEDO, Leoš. Hrejte to nahlas aneb 50 let Love me do. 1. vyd. Praha : Galén, 2012, s MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1987, s

13 Vedle The Beatles se v časopise často objevovaly skupiny jako Gerry and the Peacemakers, The Merseybeats, Rory Storm and the Hurricanes, Big Three, Cass and the Cassanovas, Taylor and the Dominoes nebo Swinging Blue Jeans. Většina z těchto kapel do roku 1965 přesídlila do Londýna a takřka okamžitě vznikaly obdobně zaměřené skupiny i v jiných městech (Herman Hermits, Hollies, Kinks atd.), čímž ztratilo označení Mersey sound na významu The Beatles Kapela The Beatles je bezpochyby jednou z nejznámějších světových skupin. S více jak miliardou prodaných desek se jedná o komerčně nejúspěšnější a kritiky nejuznávanější kapelu historie. Svým novátorským přístupem se podílela na vzniku nových hudebních stylů a směrů, mezi které patří i Mersey sound. Její počátky sahají až do roku 1955, kdy John Lennon a Peter Shotton utvořili muzikantské duo, nazvané Quarrymen, jehož jméno je odvozeno z názvu školy Quarry Bank High School, kterou oba chlapci tehdy navštěvovali. Těžištěm byly především písničky z Doneganova repertoáru. Později se k nim přidali i další spolužáci a vznikla tak regulérní kapela hrající směsici skifflu a rock & rollu. 29 Když 6. července 1957 Quarrymen vystupovali v liverpoolské čtvrti Woolton na místní zahradní slavnosti, došlo k setkání Paula McCartneyho s Johnem Lennonem, který mu nabídl místo ve své kapele. Aniž by to tehdy kdokoliv tušil, vzniklo tak jedno z nejslavnějších a nejúspěšnějších hudebních partnerství historie. V roce 1958 přichází do kapely George Harrison. V tomto období se obsazení skupiny neustále měnilo. V následujícím roce přibírali na post baskytaristy Lennonova spolužáka z umělecké školy jménem Stuart Sutcliff. Sám Sutcliff byl talentovaný malíř, který na žádný nástroj hrát neuměl, ovšem na Johnovo naléhání investoval peníze získané prodejem obrazu na nákup baskytary 30. Po mnohých variantách se kapela definitivně přejmenovává na Beatles. V roce 1960 skupina konečně sehnala stálého bubeníka a mohla ve složení: Lennon (kytara), McCartney (kytara), Harrison (kytara), Sutcliffe (baskytara) a Pete Best (bicí), vyrazit na první zahraniční angažmá do Hamburku. Častým hraním si zde své muzikantské schopnosti znatelně vylepšili. Po návratu do 28 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I.: Část věcná. Vyd. 2. Praha : Supraphon, 1983, s MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. Vyd. 1. Praha : Mladá fronta, 1987, s Tamtéž, s

14 Liverpoolu opouští skupinu Stuart Sutcliffe, který se rozhodl věnovat studiu malířství. Jeho nástroje se ujal McCartney. V letech 1960 až 1962 se stávají nejpopulárnější kapelou Liverpoolu. Místem jejich pravidelného koncertování byl klub Cavern, kde si již začala formovat jejich stále se rozrůstající fanouškovská základna. V té době se jejich manažerem stává Brian Epstain, který svým přístupem velmi přispěje k profesionalizaci kapely, a zajistí skupině nahrávání u společnosti Parlophone, jejíž producent, John Martin, si studiovou spolupráci podmínil výměnou bubeníka. Pete Best je v létě 1962 z kapely vyhozen a na jeho místo nastupuje Ringo Starr. Složení se nakonec ustálilo v sestavě: John Lennon (doprovodná kytara, foukací harmonika, zpěv), Paul McCartney (baskytara, zpěv), George Harrison (sólová kytara, zpěv) a Ringo Starr (bicí, příležitostně zpěv). 5. října 1962 se na trhu objevil první singl skupiny jménem Love me do/p.s. I love you, který se umístil na sedmnácté příčce 31. Manažer Epstain využil svého vlivu a místo černého koženého oblečení, které Beatles doposud nosili, je oblékl do pověstných šedých obleků bez límečků, jejichž součástí byla též černá kravata a kožené boty na podpatku, v Čechách známé pod názvem perka. Tento módní trend začala rychle přebírat celá řada kapel. Výrazná vizuální proměna kapely proběhla už v roce 1960 v Hamburku, kdy se Beatles seznámili s německou fotografkou Astrid Kircherr, která kapele vymyslela pověstné účesy. Dřívější nahoru vyčesané vlny po vzoru liverpoolských Teddy Boys ustoupily módnímu francouzskému stylu, kdy vlasy padaly rovnou do čela. Vznikl tak pověstný Beatle účes, nebo také mop-top, 32 který se stal také terčem častých dotazů reportérů. Během jedné tiskové konference Harrison žertovně popsal jejich vznik: Jednou jsme na plovárně vylezli z bazénu a líbilo se nám, jak vypadáme. Media tuto věrohodnou informaci rychle rozšířila do celého světa. Jak uvádí Matzner, zřejmě tímto způsobem se objevila i v první české knížce na toto téma Poplach kolem beatles. 33 Pod vlivem beatlemánie také rapidně stoupla popularita kytarových lampových zesilovačů VOX. Vedle Beatles je používali také Hollies, Gerry and Peacemakers nebo američtí Monkees. Rickenbacker. Zároveň začala výrazně stoupat popularita kytar značky Gretsch a 31 První nahrávky udělali Beatles již v Německu v roce 1961, tehdy vystupovali jako doprovodná kapela zpěváka Tony Sheridana, pod názvem The Beat brothers. 32 MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1987, s Tamtéž, s

15 Další velký význam Beatles spočívá v tom, že v podstatě zavedli nový model rockové skupiny. George, John and Paul stáli s kytarami v jedné řadě na kraji podia, zatímco Ringo seděl se svou bicí soupravou za nimi. 34 Na počátku roku 1963 vydávají svůj první hit číslo jedna s názvem Please please me a stejnojmenné album, které následuje From me to you. Po vydání dalšího úspěšného singlu She loves you v červenci téhož, roku propuká beatlemánie naplno. Během roku 1963 popularita Beatles vyrostla z lokální severoanglické na celonárodní, dá se říct i mezinárodní úroveň. 35 Dne 9. února 1964 vystoupili Beatles poprvé v Americe. Jejich účinkování v show Eda Sullivana představovalo obrovský úspěch, který započal tzv. Britskou invazi. Do roku 1966 skupina pořádala světová turné a natočila dva celovečerní filmy Perný den a Help!, (oba se promítaly i v Československu). Zároveň vytvořili rekord v počtu diváku na jednom koncertu, když je v srpnu 1965 v New Yorku na Shea stadium je vidělo diváků. 36 Za alba spadající do oblasti Mersey soundu můžeme považovat prvních pět, která nahráli v letech : Please please me, With the Beatles, A hard days night, Beatles for sale a Help!. Na podzim roku 1965 vydávají šesté řadové album pojmenované Rubber soul, na kterém je již znát vliv jiných hudebních žánrů, např. soulové hudby či francouzského šansonu. Ve skladbě Norwegian wood je pro změnu použit indický strunný nástroj sitár, který kytaristu George Harrisona zaujal natolik, že se na něj začal učit hrát. V roce 1966 vychází album Revolver, naznačující nové směry na poli populární hudby. V rámci tvorby skupiny je Revolver považován za zlomové album, které znamená odklon od merseysoundové linie a přináší (v tvorbě Beatles i hudební tvorbě obecně), dosud nevídanou hudební progresi. Antonín Matzner 37 to ve své knize Beatles výpověď o jedné generaci, vystihl velmi výstižně: Náboj, kterým Beatles vystřelili na jaře šestašedesátého roku ze svého Revolveru, mířil daleko za obzory, do míst, kam se před nimi populární hudba nikdy neodvážila. 34 RYBACK, Timothy. Rock around the block: A history of rock music in eastern Europe and the Soviet union. New York : Oxford university Press, Inc., 1990, s ŠEDO, op. cit., s The Beatles Anthology [film]. Directed by Geoff WONFOR, Great Britain, MATZNER, Antonín. Beatles. Výpověď o jedné generaci. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1987, s

16 1.7.3 The Searchers The Searchers se vedle The Beatles řadí mezi nejúspěšnější a hráčsky nejschopnější liverpoolskou skupinu šedesátých let. Kapela vznikla v roce 1960 a hrála v obsazení: Mike Pender (sólová kytara, zpěv), John McNally (doprovodná kytara, zpěv), Tony Jackson (baskytara, zpěv, v roce 1964 nahrazen Frankem Allenem), a Chris Curtis (bicí, zpěv). 38 V letech se těšili celosvětové popularitě. Jejich skladby dosahovaly předních příček hudebních žebříčků na obou stranách Atlantiku. Představovali bezproblémovou skupinu, která neměla skandály a hrála jednoduchou, ale dobře zapamatovatelnou, melodickou rockovou muziku. Svým zvonivým kytarovým doprovodem a vokální harmonií předznamenali zvuk folkrockových skupin, zvláště The Byrds. Ve své tvorbě se zaměřovali především na převzatý repertoár. Mezi jejich nejznámější skladby patří: Needles And Pins. Don t Throw Your Love Away, Sugar And Spice, When You Walk In The Room nebo Sweets For My Sweet. 39 V roce 1987 vystoupili v Československu The Merseybeats K dalším známým protagonistům Mersey beatu patří liverpoolští Merseybeats, jejichž vznik se datuje roku 1960, kdy Tony Crane a Billy Kinsley založili skupinu The Mavericks. O dva roky později byl název kapely změněn na Merseybeats, jakožto projev identifikace s novým hudebním směrem. Vedle kytaristů Craena a Kinsleyho tvořili beatové kvarteto ještě John Banks (bicí), a Aaron Wiliams (doprovodná kytara). V Liverpoolu vystupovali často ve známém klubu The Cavern společně s The Beatles. 40 V létě roku 1963 vydali svůj první singl It s love that really counts/ The fortune teller, který okamžitě vstoupil do světových hitparád. Na podzim jej následoval další úspěšný singl I think of you/ Mr. Moonlight. Mezi jejich další úspěšné skladby patří Don t run around, Last night, Wishin and hopin nebo I Stand Accused 38 Autor neznámý. The Searchers. [online] C 2015 [cit ] Dostupné z: 39 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby II.: Část jmenná, světová scéna osobnosti a soubory L - Ž. 1. vyd. Praha: Supraphon, 1987, s Autor neznámý. The Merseybeats, official website [online]. C2008, poslední revize [cit ]. Dostupné z : 16

17 The Merseybeats byli úspěšní i v mnoha jiných zemích. Dokonce měli vlastní show v italské televizi. Starali se o svou nálepku dobře vypadajících mladých mužů v oblecích a po The Beatles a Rolling stones byli považování za třetí nejoblíbenější skupinu Gerry and the Pacemakers Gerry and the Pacemakers je britská beatová kapela, která se proslavila především v 60. letech dvacátého století. Svým hudebním zaměřením vycházeli z podobných zdrojů jako The Beatles a zároveň jim konkurovali. Stejně jako The Beatles, i Gerry and the Pacemakers hráli jako kvarteto, v obsazení však měli pro Mersey sound nepříliš běžné piáno. Používali též smyčce a pikoly. Vedoucím skupiny byl Gerry Marsden (kytara, zpěv), rytmickou sekci tvořili Freddie Marsden (bicí) a Les Chadwick (baskytara), na piano hrál Artur Mack. Kapela významnou měrou těžila z Marsdenova osobitého hlasového projevu i skladatelských schopností. 42 Gerry and the Pacemakers absolvovali, stejně jako mnoho dalších liverpoolských skupin, vystupování po hamburských klubech. V roce 1962 se manažerování ujal Brian Epstein, pro něhož to bylo druhá kapela v jeho manažerské stáji, hned po Beatles. Vizuální podobnost obou kapel podtrhuje styl oblékání, po zvukové stránce pak používání lampových kytarových aparátů VOX nebo elektrických kytar Gretsch a Rickenbacker. V roce 1963 vydávají pod dohledem producenta George Martina tři hity: I like it, How do you do it a You ll never walk alone. Posledně jmenovaná se později dokonce stala hymnou fotbalového FC Liverpool. Mezi další významné skladby patří Ferry Cross The Mersey, I m the one a Walk Hand In Hand. 43 V roce 1966 se skupina rozpadla, znovu obnovena byla v roce V pozměněné sestavě aktivně vystupuje dodnes. 41 tamtéž 42 Autor neznámý. Gerry and the Pacemakers[online] C 2016 [cit ] Dostupné z: 43 HRABALÍK, Petr. Beat groups na ostrovech i za mořem [ online ]. C 2014, [cit ]. Dostupné z : 17

18 1.7.6 Hollies Přestože většina hudebních vzorů Mersey soundu pocházela z Liverpoolu, existovaly i výjimky. Jednou z nich byla skupina Hollies, původem z Manchesteru. Spolu s Beatles patřila mezi nejúspěšnější beatové skupiny 60. a počátku 70. let. Skupina vznikla v roce 1962 a hrála ve složení: Alan Clark (zpěv, foukací harmonika, případně kytara), Graham Nash (kytara, zpěv) a Tony Hicks (kytara, zpěv), Bobby Elliot (bicí) a Eric Haydok (baskytara), kterého v roce 1966 nahradil Bernie Calvert. 44 Jejich poznávacím znamením byl především znamenitý vokální projev, často stavěný do trojhlasů. Clarkův pronikavý beatlovsky rošťácký hlas plus Nashovy a Hicksovy vysoké druhé vokály a harmonické protijízdy to byly poznávací značky cesmín, (holly znamená v překladu květina). Navíc v autorských věcech ohromovali úžasnými melodickými nápady a zvláštními harmonickými momenty a zvraty. 45 Skupina měla na svém kontě nepřetržitou řadu dvaceti pěti hitových singlů, mezi jejichž nejúspěšnější patří Just one look, Sorry Suzanne, Stop, stop, Carrie Ann, nebo Bus stop. Skupina je aktivní dodnes, i když z jejích původních členů zbyli jen dva, bubeník Bobby Elliot a kytarista Tony Hicks BEATOVÁ HUDBA V SOCIALISTICKÝCH STÁTECH Vliv západní kultury na země spadající do sféry vlivu Sovětského svazu výrazně omezovala kulturní izolace, zapříčiněná studenou válkou. Rocková hudba byla považována za ideologicky závadný produkt, kazící socialistickou mládež. Na přelomu 50. a 60. let státní orgány potlačovaly rock & rollové hnutí skrze řadu zákazů, nařízení a policejních zásahů. 47 Jak uvádí Ramet 48, ve východní Evropě existovaly dva druhy hudby, hudba kontrolovaná státem a protistátní, neoficiální hudba. První z nich sloužila jako nástroj podpory komunistické vlády, druhá představovala nežádoucí, kritizující opozici. Cokoliv, co se 44 Autor neznámý. The Hollies [online] C 2015 [cit ] Dostupné z: 45 HRABALÍK, Petr. Beat groups na ostrovech i za mořem [ online ]. C 2014, [cit ]. Dostupné z : 46 ŠEDO, op. cit., s RYBARCK, op. cit., s RAMET, S.P. Rocking the state: Rock music and Politics in Eastern Europe and Russia. Boulder : Westview Press, s

19 neshodovalo s vytyčeným politickým kurzem, postrádalo oficiální podporu, nebo bylo zcela potlačeno. Mersey sound ve východním bloku je spjat především s pojmem beatlemánie, jejíž vliv byl natolik značný, že překonal i oficiální odpor a způsobil uvržení cele generace dospívajících do stavu přirovnatelného k extázi. Media přirovnávala beatlemánii k tornádu, zemětřesení a dalším přírodním pohromám. 49 Jak uvádí Ryback 50, v polovině 60. let beatlemánie smetla mnoho sociálních a národnostních rozdílů. V Sovětském svazu fanoušci nosili obleky bez límečků zvané bítlovka, v Polsku bitels, jak začali být fanoušci Beatles známí, nosili odznáčky s obrázky Beatles, poslanými rodinnými příbuznými ze západu. Pro miliony dalších mladých lidí, The Beatles a jejich hudba poskytovali pozadí pro každodenní život v socialismu. 2.1 Mersey sound v Německé Demokratické Republice Stejně jako v Československu, i ve Východním Německu přišel proces Destalinizace 51 se zpožděním a váhavě. Německá vláda, ohrožena ekonomickým kolapsem, zapříčiněným masových exodem obyvatelstva na západ, předešla domácí liberalizaci. Dne 13. srpna 1961 došlo k uzavření hranic se západní částí Berlína a stavbě tzv. Berlínské zdi. Navzdory uzavřením perimetru se však kulturní hranice pozvolna otevíraly. Mezi lety zažilo Východní Německo kulturní oblevu. 52 Mersey sound začal do Východního Německa, (dále jen NDR) pronikat v polovině šedesátých let. Vliv beatlemánie podnítil řadu muzikantů k přechodu k rockové hudbě a zakládání nových skupin. Jak uvádí Ryback 53, písničky Beatles dominovaly v repertoáru prvních beatových kapel natolik, že se jednotliví muzikanti začali stylizovat do role svých anglických vzorů. Koncerty hojně navštěvovala mládež, která těmto náhražkovým kapelám prokazovala velkou podporu. 49 RYBACK, op. cit. s Tamtéž, s Destalinizace označuje snahu vedení komunistické strany Sovětského svazu snížit negativní důsledky vlády J. V. Stalina. Způsobila zrušení kultu osobnosti a vedla k částečné liberalizaci politického systému. 52 RYBACK, op. cit., s Tamtéž, s

20 Muzikanti v NDR, stejně jako v ostatních státech východního bloku, citelně postrádali elektrické kytary, klávesové nástroje a zvukovou aparaturu. Nezřídka museli přistupovat k vlastní výrobě potřebného vybavení. 54 V porovnání s ostatními státy nebyli Východní Němci omezeni jazykovou bariérou, ani rušením signálu při poslechu radiových stanic Západního Německa, což jim umožňovalo získat lepší představu o hudebním dění na západě, než v případě posluchačů v ostatních satelitních státech Sovětského svazu. 55 Další informace o populární hudbě poskytoval domácí hudební magazín Melodie und Rhytmus.a časopis pro mladé Neus Leben. 56 Ačkoliv kulturní administrátoři akceptovali rockovou hudbu jako součást zábavy mladých, udržovali přísnou kontrolu nad hudebním odvětvím. Hudebníci museli vlastnit povolení pro veřejné vystupování, často museli čelit různým nátlakům. Státní orgány nutily kapely zpívat v rodném jazyce. Docházelo též k represivním opatření proti dlouhovlasým adolescentům. 57 K jednomu z prvních střetů mezi beatovými fanoušky a státními orgány ve Východním bloku došlo 31. října 1965 ve městě Liepzig, kde zdejší úřady nařídily zákaz činnosti místní populární kapely Butlers, z důvodu poškozování amatérského uměleckého hnutí a únikům daně z příjmu. Dle oficiálního vyjádření kapela stála v rozporu s morálními a etickými principy. Rozpuštění Butlers vyvolalo demonstraci tří stovek studentů místní střední školy, kteří se i přes hrozbu těžkého disciplinárního řízení shromáždili na místním náměstí, kde skandovali jména Butlers a Beatles. Krátce na to na demonstranty zaútočila pořádková policie, vybavená obušky a vodním dělem na pancéřovém voze. Zatknuto bylo přibližně sto demonstrantů. Následujícího dne vyšel v denním tisku článek, odsuzující chování mladistvých. Budou delegovat práci, u které se mohou naučit, jak jednat a jak se chovat v naší republice. 58 Dle západních zdrojů byla skupina zadržených odsouzena na tři měsíce nucených prací v uhelných dolech Tamtéž, s RAMET, op. cit., 56 Tamtéž, s Tamtéž, s They will be delegated work, by which they can learn how one is to act and conduct oneself in our republic. Zdroj: RYBACK, op. cit. s překlad autor práce. 59 Tamtéž, s

21 2.2 Mersey sound v Polsku V porovnání s ostatními státy východního bloku bylo Polsko západním vlivům v oblasti populární hudby relativně otevřené. Postupné politické uvolňování umožnil proces Destalinizace, započatý v roce 1956, který na rozdíl od tragických událostí v Maďarsku, vedl k takovému rozšíření kultury, umění a módy, které nebylo možné v žádných jiných zemích sovětského bloku. V této souvislosti Sabrina Ramet uvádí Polsko jako zemi s nevíce rozvinutou rockovou scénou v zemích Varšavské smlouvy. 60 První rockové nahrávky přicházely do Polska v roce 1956 a již následujícího roku jej do svého repertoáru začaly zařazovat amatérské dixielandové skupiny. V roce 1959 založili Franciszek Walicki a Leszek Bogdanovicz první původní rock & rollovou kapelu nazvanou Rythm and blues. Bogdanovicz je zároveň prvním, kdo napsal původní polskou rock & rollovou skladbu, Big Boogie Woogie. V následujícím roce založil Walicki další kapelu, Czerwono Czarni. Czerwono Czarni uvedli big beat do polské populární hudby 61. Výraz big beat byl v Polsku považován jako eufemismus pro rock and roll, a kromě Československa se nepoužíval v žádných jiných zemích. Termín big beat se zrodil z nutnosti: excesy a výtržnosti, které se podle názoru některých místních úřadů staly nedílnou součástí rockových koncertů, způsobily neoficiální diskriminaci rock & rollu. Musela zde být substituce pro rock & roll, a big beat takovou náhradu poskytoval. 62 Bealtemania v Polsku, stejně jako v Československu čelila poměrně malému oficiálními odporu. Polská vláda, v reakci na šířící se beatlemánii mezi mládeží, schválila uvedení filmu Perný den do kin. Na jaře 1965, téměř rok po britské premiéře, se Perný den promítal ve Varšavě. Jeho uvedení sklidilo vřelé přijetí oficiálního tisku. Jeden z kritiků kladně hodnotil zpěv a úroveň textů, jiný uvedl: Beatles přemohli mladých Varšavanů rychleji, než epidemie asijské chřipky. 63 Silné ovlivnění mládeže západní rockovou kulturou, však brzy vyvolalo kritické články polského tisku a nevoli rodičů, kteří se pozastavovali nad dlouhými vlasy, stylem oblékání, 60 RAMET, op. cit., s RAMET, op. cit.,. s The term big beat was born out of necessity: excesses and riots which in the opinion of some local authorities were and indispensaba part of rock concerts caused his unofficial discimination against rock and roll. There had to be substitue for rock and roll and big beat served as thet substitute synonym. Zdroj: RAMET, op. cit., s. 43. překlad autor práce 63 The Beatles have overpovered Warszaw youth faster than the epidemic of the Asian flu Zdroj: RYBACK, op. cit., s. 59. překlad: autor práce 21

22 hlučnými aktivitami a frenetickou hudbou. Czeslaw Niemen, populární polský zpěvák zachytil konflikty mezi bitels a jejich rodiči ve skladbě Nie badź taki bitels. Po hudební stránce se inspiroval písní Ticket to ride a dalšími skladbami Beatles. 64 Nebuď jak Bitels, Říká mi můj táta. Moje máma říká, jdi k holiči! Holič po tobě půjde s nůžkami, aby ostříhal tvé střapaté vlasy! Styď se, synu, styď. V porovnání lze uvést příklad textu české merseysoundové skupiny Synkopa, podobně reagují na téma mezigeneračního konfliktu: 65 Prej hraju o večerech rock n roll a máma bývá místy dáma. Tím pádem nemám tvrdou kázeň, řvávám prý jak blázen, náš dům na svých schůzích na programu prý mě má. Tak každej, kdo se na nás dívá, nechápe, že jsme taky jinačí. Těm lidem tenhle big beat postačí, tak aby každej věděl jaký sme. V roku 1968 Niemen uspořádal krátké turné po Československu, při kterém ho doprovázela česká beatová kapela Flamengo. Během krátkého interview se jej český dopisovatel zeptal, jak by srovnal úroveň našich a zahraničních kapel: Slyšel jsem několik českých a slovenských skupin, které se mi líbily, a myslím, že máte opravdu nejlepší kapely ve 64 Don t be such a bitels my papa tells. My mama, like a mama says: to the barber go!, cause the barber s running after you with scissors. Cut off your shaggy hair! Shame on you son, shame. Zdroj: RYBACK, op. cit., s. 60. překlad autor práce. 65 OSTREZÍ, Slávek. Synkopa to umí česky. Melodie, 1966, roč. 4, č. 5, s

23 východní Evropě. Zatím považuji, z těch, co jsem slyšel, za nejlepší Flamengo, které je i v Polsku dost známé a populární. 66 Rok 1965 přinesl pod vlivem beatlemánie novou vlnu v zakládání skupin. Mezi nejvýznamnější poské merseysoundové skupiny patří Czerwone Gitary. Kapelu založil Jerzy Kossela na jaře Muzikanti nosili vlasy upravené do mop-topu a hráli v oblecích po vzoru Beatles, což jim vyneslo pojmenování Polští Beatles 67 Název kapely vznikl podle červených kytar československé výroby značky Jolana, na kterou členové kapely hráli. Jejich hudba se vyznačovala zapamatovatelnou melodií, vícehlasými vokály a velmi dobrým vkusem, což kapele zajistilo postavení jedné z nepopulárnějších skupin v Polsku. Známými hity byly např.: Historia jednej znajomości, Jesienny dzień, Licz do stu. 68 Po Kosselově odchodu v roce 1967 se stal vůdčí osobností Seweryn Krajewski. V období let měl soubor hity jako: Barwy jesieni, Anna Maria nebo Powidz, stary, gdzieś ty byl. V této době skupina získala hodnotné ceny, např. hl cenu festivalu v Opole 68, nebo v roce 1969 cenu v Cannes. Nahráli také LP 69 nazvané Spokój serca. Soubor byl velmi populární v NDR i SSSR. 70 V roce 1966 vyšel o polském beatu článek v 11. čísle Melodie, kde autor Jiří Domlátil píše: Největší oblibě se těší naše Jolany, u nichž si polští beatmeni zvláště chválí kvalitní snímače. Dobrý zvuk tu mají vedle Jolan i naše přední beatové soubory a zpěváci: mnozí chlapci a děvčata poslouchají pravidelně pořady našeho rozhlasu, Mikrofórum a Desky na černo. 71 Z českých skupin, které v Polsku hrály, můžeme jmenovat Olympic, Flamengo nebo Samuels. 66 Autor neznámý. Czeslaw Niemen. Pop music express, 1968, roč. 1, č. 4, 67 ŠTEFL, Vítězslav. Velikáni polského rocku: letem kytarovým světem [online] C 2014 poslední revize [cit ] Dostupné z: Letem-kytarovym- svetem~10~zari~2014/ 68 RAMET, op. cit., s LP (long play) je dlouhohrající gramofonová deska s průměrem 30 cm. V případě populární hudby většinou obsahovala jedno album jednotlivé skupiny nejčastěji s 8 14 skladbami. 70 MATZNER, A. et. al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby III. : Část jmenná. Československá scéna osobnosti a soubory. 1. vyd. Praha : Supraphon. 1990, s DOMLÁTIL, Jiří. Polský beat a červené kytary. Melodie, 1966, ročník 4, č. 11, s

24 2.3 Mersey sound v Maďarsku V důsledku procesu Destalinizace, došlo v Maďarsku, na podzim roku 1956, k celonárodnímu povstání proti sovětskému režimu, které však bylo krvavě potlačeno Rudou armádou. Nově nastolená vláda vedená Jánosem Kadárem, však místo očekávaného posílení ideologického tlaku na mládež, dovolila import západního zboží, především jukeboxů, díky kterým se západní hudba rychle rozšířila mezi obyvatelstvem. Centrem rodícího se rockového hnutí se staly budapešťské vysoké školy. Mládež sem chodila poslouchat rockové písně, tancovat a kupovat nahrávky, cigarety a další západní produkty. 72 Po téměř dvacet let byla maďarská rocková hudba, až na pár výjimek, pouhým plagiátem populární hudby Západní Evropy. V 60. letech pouze čtyři kapely dosáhly národního uznání: Illés, Omega, Metro a Locomotiv GT. Ačkoliv jejich koncerty přinášely typické problémy, jako alkohol, drogy a vandalismus, žádná z nich nezaujímala výraznější protistátní postoje. Texty se typicky vyznačovaly neutrálním tónem, častým motivem bylo téma lásky. 73 Omega Byla tam dívka s perleťovými vlasy. Byla to skutečnost, Nebo se mi o ní jen zdálo? Illés Sarrah je hloupá holka, jejíž srdce je pro mne otevřeno. Říkám, nemohu žít sám, ale ona mě neposlouchá 74 Často se zde zpracovávají témata jako: chlapec miluje dívku, dívka opouští chlapce, zahradní večerní party adt. Ramet charakterizuje období od poloviny 60. let do konce let 70. jako vlažné, povrchní. Při porovnání s texty Beatles z jejich prvního období, bychom mohli najít tematickou spojitost už ze samotných názvů některých skladeb: She loves you, And I love her, I wanna hold your hand. 72 RYBACK, op. cit., s RAMET, op. cit., s There was a girl, whose hair was pearl. Was it really true, or did I only dream about her? Sarah s a silly girl, her heart s open for me. I said: I can t live alone, but she doesn t listen to me. Zdroj: RAMET, op. cit., s. 75. překlad autor práce 24

25 Ryback 75 ke vlivu beatlemánie uvádí, že se fanoušci z řad maďarské mládeže nechali ostříhat po vzoru liverpoolské čtveřice, upravili si obleky na styl Beatles a hrdě se procházeli po ulicích v botách, které pojmenovali Beatles-cipó. Rostoucí obliba The Beatles mezi socialistickou mládeží se v Maďarsku stala předmětem sociologických úvah. Beatles mají na svědomí zvláštní jev, fanoušci a publikum se cítí být jejich vrstevníky [...] Beatles poskytli socialistické mládeži první atraktivní vzory. 76 Mnoho významných kapel začínalo svoji kariéru imitováním Mersey beatu. Skupina Illés vznikla v roce 1957 jako jazzový soubor. Na přelomu padesátých a šedesátých let přešli k beatové hudbě. V polovině šedesátých let začali imitovat zvuk a image Beatles. Dva členové této kapely, Levete Szorényi a János Bródy jsou považováni za Lennona a McCartneho maďarského rocku. V roce 1967 reagovali na nové módní trendy a po vzoru alba Beatles Sgt. Pepper, začali vystupovat v pestrobarevných psychedelických uniformách. Ilés se později zaměřili na vlastní tvorbu, vyznačující se typickým přízvukem národní melodiky. Známá rocková skupina Omega v polovině šedesátých let taktéž přebírala písně Beatles. Tato asi vůbec nejznámější maďarská kapela začínala v roce Původní repertoár obsahoval převzaté skladby, z nichž některé dokonce nahrála na desky. Ve druhé polovině 60. let se kapela stylově orientovala na Beatles. Tento trend vyvrcholil v roce 1968 vydáním debutového alba Trombitás Frédiés a Rettenetes Emberek. Skupina se později začala stylově posouvat k hardrockovým strukturám. 77 Politické zvraty, ke kterým došlo na konci šedesátých let v Československu, měly znatelný dopad i na maďarskou hudební scénu. Roku 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a tento vývoj implicitně zasáhl i Maďarsko. Kadárova vláda se snažila znesnadnit podmínky rockových kapel, řada vykonstruovaných procesů smetla možnosti skupin dostat se ke studiovým frekvencím, o možnosti vydávat desek ani nemluvě. Přesto utužení režimu nebylo pro tamější muzikanty tak zničující a razantní jako na samém počátku sedmdesátých let v sousedním Československu RYBACK, op. cit., s Beatles even make a special point of the fact that fans and audiences are their equals. The Beatles provided the socialist youth with their first attractive role models. Zdroj: RYBACK, op. cit., s. 56. překlad autor práce 77 ŠTEFL, Vítězslav. Letem kytarovým světem: velikáni maďarského rocku [online] poslední revize [cit ] Dostupné z: 78 tamtéž 25

26 3 MERSEY SOUND V ČESKOSLOVENSKU Na přelomu padesátých a šedesátých let se Československo, začleněné do socialistického tábora, odděleného od západních zemí železnou oponou, dočkalo pozvolného společenského i politického uvolnění, jehož vliv byl znát především v oblasti kultury. Nástup nové vlny v oblasti filmové produkce otevřel nová, dříve tabuizovaná témata, divadla začala rozšiřovat svůj repertoár, vzrostla nabídka knih i časopisů. Nástup rock & rollu se stále více promítal do oblasti populární hudby, a především v řadách mládeže získával značnou posluchačkou obec. 79 V druhé polovině padesátých let se rocková hudba, stejně jako v ostatních zemích východní Evropy, dostávala do Československa prostřednictvím nahrávek Elvise Presleyho, Billa Haleyho či Chubby Checkera. První nadšenci začali brzy zakládat rock & rollové skupiny. Ve většině případů se jednalo o muzikanty bez jakékoli odborné muzikantské průpravy. Nástrojové vybavení sestávalo z akustických kytar opatřených primitivními snímači, a podomácku dělaných několikawattových lampových zesilovačů, zhotovených ze starých rozhlasových přijímačů. Na místo baskytary se hrálo na spodních strunách klasických kytar, experimentovalo se s violoncelly. 80 V roce 1959 zahájilo svoji činnost pražské divadlo Semafor, jehož dva hlavní představitelé, Jiří Suchý a Jiří Šlitr, skládali vedle her s politickou satirou i první české písničky ovlivněné rock & rollem, jako např. Život je pes či Mr. Rock a Mr. Roll. Jedním z prvních klubů poskytující útočiště rockovým skupinám byl pražský klub Reduta, společně s klubem Olympik. 81 Ramet 82 uvádí, že v roce 1963 jen v samotné Praze existovalo 115 beatových skupin, jako např. Crazy boys, Hell s devils, Strangers, Buttons, Shakers či Olympic. Československá armáda měla svůj vlastní soubor pod názvem Big Beat VOJ. V roce 1965 již v Československu existovalo 15 profesionálních a více jak tisíc amatérských skupin. Na počátku roku 1964 do Československa pronikla beatlemánie. Timothy Ryback uvádí ve své knize Rock around the block 83 reakci jednoho českého žurnalisty na chování mladých 79 TUČAPSKÝ, op. cit., s KOUŘIL, Vladimír. Český rock and roll. Praha: Jazzová sekce, s RAMET, op. cit., s Tamtéž 83 RYBACK, op. cit., s