Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2010 Bc. MILAN VEČEŘA

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv ročního období na mléčnou užitkovost krav Českého strakatého plemene skotu Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Daniel Falta, Ph.D. Vypracoval: Bc. Milan Večeřa Brno 2010

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv ročního období na mléčnou užitkovost krav Českého strakatého plemene skotu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendelu v Brně. dne. podpis diplomanta.

5 Chtěl bych vyjádřit poděkování všem, jež mi poskytli cenné rady a informace k napsání této diplomové práce, zejména Ing. Petru Pytlounovi Ph.D. za poskytnutí dat a upřesnění při práci s daty z kontroly užitkovosti. Zvláštní poděkování patří vedoucímu diplomové práce Ing. Danielu Faltovi Ph.D., za jeho metodický přístup a vedení.

6 ABSTRAKT V této diplomové práci byl sledován vliv ročního období na změnu v mléčné užitkovosti skotu, s přihlédnutím na vnitřní a vnější faktory a jejich působení na produkci mléka během dvou let a to 2008 a Byla zaměřena jednak na kolísání dojivosti v jednotlivých měsících, ale také na změnu obsahu mléčných složek, zejména bílkovin a tuku. Pozorování probíhalo pro zemědělský podnik ZD Vrbátky u Prostějova a vychází z dat kontroly užitkovosti. Sledování proběhlo ve volné stáji K 320, kde jsou ustájeny dojnice Českého strakatého plemene. Bylo zvoleno roztřídění krav dle aktuální laktace na 1. až 4. Na základě dosažených výsledků lze konstatovat, že nejvyššího průměrného nádoje dosáhly dojnice na třetí laktaci v obou sledovaných letech. U tuku bylo dosaženo nejvyššího průměrného obsahu u dojnic na první laktaci v obou sledovaných letech. U bílkovin bylo dosaženo nejvyššího průměrného obsahu u dojnic na druhé laktaci v obou sledovaných letech. Klíčová slova: Mléko, dojivost, mléčná složka (tuk, bílkoviny), laktace, dojnice

7 ABSTRACT In this graduation theses was monitored influence of season to change in milk efficiency of cattle, with consideration to inner and outer factors and their incidence to milk production, during two monitored season and it 2008 and Theses was oriented partly to oscillation of milk production in particular months, but also to change of volume of milk elements, specialy proteins and fat. The work was solve for agriculture company ZD Vrbátky near Prostějov and result from milk reccording scheme. Monitoring passed in free stable K 320, where are stabled dairy cows of Czech Fleckvieh Cattle. The classification of cows was choosen for lucidity by actualy lactation into four parts. Based on the results can be seen that the highest average milk production reached dairy cows at the third lactation in both monitored years. The fat reached the highest average content in dairy cows at first lactation in both monitored years. The protein was reach the highest average content in dairy cows on the second lactation in both monitored years. Key words: milk, milk production, milk content (fat, protein), lactation, dairy cows

8 OBSAH 1 ÚVOD CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Český strakatý skot Vývoj plemene Standard plemene Chovný cíl Mléčná užitkovost Složení mléka Laktace Kontrola užitkovosti Vnější a vnitřní vlivy působící na laktaci Vliv plemene Vliv plemenné hodnoty rodičů Vliv mezidobí Vliv věku dojnice Vliv věku a hmotnosti prvotelky Vliv zdravotního stavu dojnice Vliv výživy Vliv dojení Vliv technologie chovu Vliv mikroklimatu ve stáji MATERIÁL A METODIKA Charakteristika zemědělského podniku Charakteristika stáje Vlastní metodika VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE Mléčná užitkovost Mléčná užitkovost krav na první laktaci Mléčná užitkovost krav na druhé laktaci Mléčná užitkovost krav na třetí laktaci Mléčná užitkovost krav na čtvrté laktaci...37

9 5.2 Obsah tuku v mléce Obsah tuku v mléce na první laktaci Obsah tuku v mléce na druhé laktaci Obsah tuku v mléce na třetí laktaci Obsah tuku v mléce na čtvrté laktaci Obsah bílkovin v mléce Obsah bílkovin v mléce na první laktaci Obsah bílkovin v mléce na druhé laktaci Obsah bílkovin v mléce na třetí laktaci Obsah bílkovin v mléce na čtvrté laktaci Vztah mezi nádojem a obsahem tuku Vztah mezi nádojem a obsahem bílkovin Vztah mezi obsahem tuku a obsahem bílkovin ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHA...60

10 Seznam tabulek Tab. č. 1: Výsledky dojivosti u krav na první laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 2: Výsledky dojivosti u krav na druhé laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 3: Výsledky dojivosti u krav na třetí laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 4: Výsledky dojivosti u krav na čtvrté laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 5: Výsledky dojivosti u krav na první laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 6: Výsledky dojivosti u krav na druhé laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 7: Výsledky dojivosti u krav na třetí laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 8: Výsledky dojivosti u krav na čtvrté laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 9: Výsledky obsahu tuku u krav na první laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 10: Výsledky obsahu tuku u krav na druhé laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 11: Výsledky obsahu tuku u krav na třetí laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 12: Výsledky obsahu tuku u krav na čtvrté laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 13: Výsledky obsahu tuku u krav na první laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 14: Výsledky obsahu tuku u krav na druhé laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 15: Výsledky obsahu tuku u krav na třetí laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 16: Výsledky obsahu tuku u krav na čtvrté laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 17: Výsledky obsahu bílkovin u krav na první laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 18: Výsledky obsahu bílkovin u krav na druhé laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 19: Výsledky obsahu bílkovin u krav na třetí laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 20: Výsledky obsahu bílkovin u krav na čtvrté laktaci v prvním sledovaném roce Tab. č. 21: Výsledky obsahu bílk. u krav na první laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 22: Výsledky obsahu bílk. u krav na druhé laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 23: Výsledky obsahu bílkovin u krav na třetí laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 24: Výsledky obsahu bílk. u krav na čtvrté laktaci ve druhém sledovaném roce Tab. č. 25: Průměrné měsíční teploty v oblasti Vrbátky u Prostějova Tab. č. 26: Poměr tuku a bílkovin a průměrné hodnoty za první rok Tab. č. 27: Poměr tuku a bílkovin a průměrné hodnoty za druhý rok

11 Seznam grafů Graf č.1: Porovnání stavu holštýnského a českého strakatého plemene skotu přihlášeného do KU za roky 2003 a 2008 (KVAPILÍK et al, 2009) Graf č.2: Průměrná roční produkce mléka na jednu dojnici v závislosti na celkovém počtu dojnic (KVAPILÍK et al, 2009) Graf č. 3: Mléčná užitkovost (v kg) na 1. laktaci Graf č. 4: Mléčná užitkovost (v kg) na 2. Laktaci Graf č. 5: Mléčná užitkovost (v kg) na 3. laktaci Graf č. 6: Mléčná užitkovost (v kg) na 4. laktaci Graf č. 7: Mléčná užitkovost (v kg) v prvním roce sledování Graf č. 8: Mléčná užitkovost (v kg) ve druhém roce sledování Graf č. 9: Obsah tuku (v %) na první laktaci Graf č. 10: Obsah tuku (v %) na druhé laktaci Graf č. 11: Obsah tuku (v %) na třetí laktaci Graf č. 12: Obsah tuku (v %) na čtvrté laktaci Graf č. 13: Obsah tuku (v %) v prvním roce sledování na jednotlivých laktacích Graf č. 14: Obsah tuku (v %) ve druhém roce sledování na jednotlivých laktacích Graf č. 15: Obsah bílkovin (v %) na první laktaci Graf č. 16: Obsah bílkovin (v %) na druhé laktaci Graf č. 17: Obsah bílkovin (v %) ve třetí laktaci Graf č. 18: Obsah bílkovin (v %) ve čtvrté laktaci Graf č. 19: Obsah bílkovin (v %) v prvním roce sledování na jednotlivých laktacích Graf č. 20: Obsah bílkovin (v %) ve druhém roce sledování na jednotlivých laktacích Graf č. 21: Vzájemný vztah denního nádoje s obsahem tuku v prvním roce Graf č. 22: Vzájemný vztah denního nádoje s obsahem tuku ve druhém roce Graf č. 23: Vzájemný vztah denního nádoje s obsahem bílkovin v prvním roce Graf č. 24: Vzájemný vztah denního nádoje s obsahem bílkovin ve druhém roce

12 Seznam obrázků Obr. č. 1: Vazná stáj K 120 v ZD Vrbátky Obr. č. 2: Skupinové ustájení telat ve stáji K Obr. č. 3: Skupinové ustájení jalovic Obr. č. 4: Volná stáj K 320 (pohled zepředu) Obr. č. 5: Krmná chodba ve volné stáji K Obr. č. 6: Volné skupinové ustájení jalovic ve stáji K Obr. č. 7: Skupinové ustájení dojnic ve stáji K Obr. č. 8: Rybinová dojírna 2x8 chovatele ZD Vrbátky

13 1 ÚVOD Chov skotu od nepaměti neodmyslitelně patří k zemědělství na českém území. Je základním stavebním kamenem nejen živočišné výroby, ale i zemědělství jako celku. I když v posledních letech zažívá tzv. krizi, z důvodu nízké výkupní ceny mléka, stále je snaha o udržení produkce, alespoň částečné, v českých zemědělských podnicích, protože chov skotu hraje nezastupitelnou roli v udržování krajiny mimoprodukční funkci. Navíc skot vytváří vedlejší produkty, jako například hnůj a kejda, což jsou velmi kvalitní a ceněná hnojiva používající se v rostlinné výrobě, mající příznivý vliv na půdní úrodnost. Bohužel si to mnozí neuvědomují, což je jedna z příčin trvalého poklesu stavu dojného skotu v České republice. Hlavním úkolem dojného skotu je produkce mléka, které hraje důležitou roli v lidské výživě pro svou vysokou nutriční hodnotu. I když český strakatý skot zaostává v množství vyprodukovaného mléka oproti holštýnskému plemeni, jeho obsah mléčných složek je citelně vyšší. Bohužel toto při cenové politice mlékáren při zpeněžování mléka nehraje významnou roli. To se odráží v upřednostňování plemen s vysokou mléčnou užitkovostí, při nižším obsahu mléčných složek. K se v ČR chovalo celkem 400 tisíc kusů dojeného skotu z toho krav českého strakatého plemene zapsaných v kontrole užitkovosti (cca 35 % z celkového počtu plemen krav). Klesající tendence ve stavech českého strakatého plemene je ukázána v grafu č. 1. Z ukazatele vývoje chovu dojnic a výroby mléka v ČR je zřejmé, že v uplynulém pětiletém období se počet všech dojených krav snížil o cca 57 tis. kusů, z toho v roce 2008 meziročně o 7 tis. kusů. Ale produkce má zvyšující se tendenci. Od roku 2003 o litrů, z toho v roce 2008 o 228 litrů (viz. graf č.2). I přes všechna tato alarmující čísla jsem přesvědčen o budoucnosti chovu dojeného skotu u nás. Pokud jde o plemeno českého strakatého skotu, bude a mělo by mít vždy místo v českých chovech. Množící se dotazy ze stran chovatelů na otázku, proč kolísá mléčná užitkovost během roku, mě zaujaly natolik, že jsem se pustil do podrobnějšího prozkoumání této problematiky, s cílem objasnit nebo vyvrátit vliv ročního období na užitkovost dojnic. 13

14 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo sledovat a objasnit vliv ročního období (měsíce) na mléčnou užitkovost českého strakatého plemene skotu na farmě v ZD Vrbátky. Pozorování se uskutečnilo ve volné stáji K-320 a bylo použito dat z kontroly užitkovosti. Předmětem sledování byla produkce mléka a v něm obsažený tuk a bílkoviny s důrazem na stádium a pořadí laktace. Dále byly vyhodnoceny vztahy mezi nádojem a obsahem tuku, nádojem a obsahem bílkovin, obsahem bílkovin a tuku. 14

15 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Český strakatý skot Vývoj plemene Ve světové populaci skotu lze zaregistrovat více než 300 plemen, která jsou chována především jako hospodářská zvířata k produkci mléka jatečného skotu. K tomuto účelu je využíván skot v regionech a zemích, kde spotřeba mléka a mléčných výrobků obyvateli patří k historické tradici (BOUŠKA et al., 2006). Původní skot chovaný na území Čech, Moravy a Slezska byl malého tělesného rámce, pozdního vývinu, skromný a nenáročný. Tyto tzv. staročeské červinky byly zbarveny světle až tmavě červeně (URBAN et al., 1997). Dojivost českých červinek se pohybovala na úrovni 800 až 900 litrů. Se změnou společenského řádu na kapitalismus sílily snahy o zvyšování intenzity a zavádění moderních způsobů hospodaření. Vznik průmyslu a velkých konzumních středisek na přelomu 18. a 19. století přinesl změnu v posuzování užitkových vlastností, byla snaha o zkvalitnění chovu skotu. Došlo ke zvýšení dovozu cizích plemen skotu a vlivem křížení došlo ke zlepšení dosahované užitkovosti. Původní plemeno českých červinek pozvolna mizelo a bylo nahrazováno novými místními rázy a plemeny (HERING et al., 2005). Z krajových rázů chovaných ve druhé polovině 19. Století a na začátku 20. Století lze jmenovat moravské červinky, kravařský skot, hřbínecký skot, valašský skot, jihočeské plavky, jizerský skot, opočenské mourky (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Český strakatý skot (dříve červenostrakatý) vznikal ve 30. letech minulého století. Vznikl křížením českých červinek s okrajovými skupinami jiných plemen (FRELICH et al., 2001). To proběhlo na základě zdůvodnění a doporučení profesora Taufera (URBAN et al., 1997). Podle zákona o plemenitbě hospodářských zvířat, který vyšel v roce 1924, bylo povoleno používat k plemenitbě pouze býky, kteří byli příslušníky plemene simensko-českého, bernsko-českého, bernsko-hanáckého, kravařského, hřbíneckého, chebských a českých červinek. Po roce 1945 zůstává až do šedesátých let omezen chov skotu téměř výhradně na domácí plemena. Od roku 1960 se jednak začínají uplatňovat importy a chov cizích plemen skotu, jednak se zavádí různé kombinace křížení, zaměřené především ke zvýšení mléčné užitkovosti (SUCHÁNEK et al., 1982). 15

16 Systematickým připařováním býky ze simenské a bernské oblasti Švýcarska a z Bavorska bylo v roce 1967 uznáno České strakaté plemeno (VEJČÍK et al., 2001). Od roku 1971 je v ČR prováděno zušlechťovací křížení s červenou varietou holštýnského skotu ( Red ). Předností tohoto křížení je především zvýšení produkčních schopností mléčné užitkovosti, zvětšení tělesného rámce a utváření vemene (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Požadován je skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti. Středně velký rámcový skot se silnými kostmi a dobrým osvalením. Hlava je dominantně bílá, mnohdy s barevnými odznaky. Rovněž spodní část končetin je převážně bílá (SAMBRAUS, 2006). V poslední době bylo zušlechťováno pro zvýšení mléčné užitkovosti některými mléčnými plemeny, např. ayshire a holstein (BOUŠKA et al., 2006). Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv (SAMBRAUS, 2006) Standard plemene ČESKÉHÝ STRAKATÝ SKOT Hmotnost jalovic ve 12. měsíci Kg Hmotnost při 1. Zapuštění Kg Hmotnost krav v dospělosti Kg Hmotnost býků v dospělosti Kg Výška v kříži dospělých krav cm (výška nad 145 cm je nevhodná a více jak 148 je nežádoucí) Výška v kříži dospělých býků cm (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005) 16

17 3.1.3 Chovný cíl Chovný cíl českého strakatého plemene vychází z požadavku orientovat šlechtění na kombinovaný užitkový typ masomléčný s přibližným významným poměrem mléko:maso : Snahou je zachovat pro chovatele širší spektrum vhodných typů v rámci obecného kombinovaného produkčního zaměření (BOUŠKA et al., 2006). Prvotelky Kg mléka Dospělé krávy Kg mléka Obsah tuku 4,0 4,1 % Obsah bílkovin min. 3,5 % Poměr tuk/bílkoviny 1:1,5-1,2 Produkční dlouhověkost 5 laktací Masná užitkovost Přírůstek (býk ve výkrmu) 1,3 a více Kg Jatečná výtěžnost % Ranost Věk při prvním zapuštění měsíců Věk při první otelení měsíců Plodnost Servis perioda do 100 dní Inseminační index do 1,8 Mezidobí dní Březost po první inseminaci u jalovic % Březost po první inseminaci u krav % (CHLÁDEK, 2010) 17

18 3.2 Mléčná užitkovost Produkce mléka je u skotu nejcennější a nejdůležitější vlastnost (FRELICH et al., 2001). Je charakterizována množstvím a kvalitou mléka získaného za určité časové období. Při studiu mléčné užitkovosti se setkáváme se třemi významově odlišnými pojmy. Dojnost je vlastní schopnost dojnice produkovat mléko. Dojivost vyjadřuje množství vyprodukovaného mléka. Dojitelnost je schopnost rozdílnou intenzitou uvolňovat mléko při dojení (ŠTOLC et al., 1999). Kravské mléko se svým složením a stravitelností přibližuje požadavkům na ideální lidskou potravu (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Je základní a nepostradatelnou složkou lidské výživy (FRELICH et al., 2001) Složení mléka Mléko je vodnatá bílá nebo lehce nažloutlá neprůhledná tekutina příznačné vůně a příjemné, mírně nasládlé chuti (KOMÁREK et al., 1971). Hlavními komponenty jsou voda, sušina a plyny (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). Složení kravského mléka Voda 87,00 % Laktóza 4,70 % Proteiny 3,30 % Tuk 3,70 % Minerální látky 0,70 % - Vápník 0,12 % - Fosfor 0,10 % - Draslík 0,15 % - Chlór 0,11 % Kyselina citrónová stopa (ŠTOLC et al., 1999) 18

19 Proteinové složení kravského mléka Celkový protein 35,1 g/kg Kaseinový protein 28,6 g/kg Syrovátkový protein 6,1 g/kg α S1 kasein 11,5 g/kg α S2 kasein 3,0 g/kg β kasein 9,5 g/kg κ kasein 3,4 g/kg γ kasein 1,2 g/kg α laktalbumin 1,2 g/kg β laktoglobulin 3,1 g/kg sérový albumin 0,4 g/kg imunoglobuliny 0,8 g/kg proteze-peptony 1,0 g/kg (URBAN et al., 1997) Složení mléka je ovlivněno plemennou příslušností, individualitou krávy, stádiem mezidobí i délkou intervalu od předcházejícího dojení. Ale také výživou, úrovní a technologií chovu, technikou dojení, mikroklimatem, apod. V prvních 5-6 dnech po otelení je mléko označováno jako mlezivo (kolostrum), (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Kolostrum složením se výrazně liší od zralého mléka. Je bohaté na proteiny (až 18%), zvláště na imunoglobuliny (BOUŠKA et al., 2006). Kravské mléko patří mezi mléka kaseinová. Toto mléko, je produkováno přežvýkavci a obsah kaseinu v něm je vyšší než 75 % z celkového obsahu bílkovin. Za mléko nezralé se považuje mlezivo, ale i mléko čarodějné, samčí a podnícené nemocí, jejichž tvorba není vázána na předchozí graviditu (GAJDŮŠEK a KLÍČNÍK, 1993). 19

20 3.2.2 Laktace Laktací se rozumí doba, po kterou dojnice produkuje mléko. Začíná následující den po porodu a trvá do zaprahnutí dojnice (HERING a MAJZLÍKOVÁ, 2009). Pro účely šlechtění se používá tzv. normovaná laktace, jejíž délka je 305 dní. Laktace má dvě fáze. Po otelení se produkce mléka postupně zvyšuje. Tato fáze označovaná jako vzestupná, trvá cca dní. Období vzestupu laktace je obdobím rozdojování. Vysoké dojivosti za celou laktaci jsou charakteristické právě delší vzestupnou fází laktace. Po dosažení nejvyšší denní dojivosti následuje sestupná fáze laktace, kdy denní produkce mléka klesá až po zaprahnutí (FRELICH et al., 2001). Obdobně jako množství mléka se mění v průběhu laktace i jeho jednotlivé složky. V období vzestupné fáze laktace procento bílkovin i tuku klesá, v následující sestupné fázi laktace se naopak tyto složky v mléce zvyšují. Obsah laktózy je v průběhu laktace poměrně stálý (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Grafické znázornění průběhu denní dojivosti během laktace se nazývá laktační křivka (KOPECKÝ et al., 1981). Stálost laktační křivky hodnotíme pomocí tzv. perzistence laktace, což je schopnost dojnice udržet mléčnost po celou dobu laktace na stejné úrovni, a to i v poslední třetině laktace (STEMME, 2006). Změny množství mléka se nejčastěji hodnotí podle indexu persistence P 2:1 (LOUDA et al., 2000). Představuje procentuální podíl produkce mléka za druhé stodenní období laktace z prvního stodenního období laktace (KOPECKÝ et al., 1981). 3.3 Kontrola užitkovosti Kontrola mléčné užitkovosti u krav v jednotlivých chovech je jedním ze základních chovatelských opatření, které slouží chovatelům a šlechtitelům, pro selekci zvířat, práci se stádem, a je zároveň zdrojem informací upozorňujících na nedostatky managementu v oblastech výživy, zoohygieny a prevence (HERING a MAJZLÍKOVÁ, 2009). Kontrola užitkovosti vznikla v Dánsku (ve městě Vejen) v roce 1895 založením prvního spolku pro kontrolu chlévní. Kontrola užitkovosti v Dánsku se stala vzorem pro zavedení v dalších zemích (HERING et al., 2005). V českých zemích byla oficiálně 20

21 zahájena v roce 1905 na dobrovolném základě za vedení a finanční podpory zemědělských rad. Avšak již od 17. století se vyskytují snahy o zvelebení chovu skotu, které uplatňovaly především velkostatky (PYTLOUN et al., 2000). V počátcích zavádění kontroly užitkovosti byly vykazovány rozdíly ve využívaných metodikách a postupech. První snahy o standardizaci se objevily v roce 1923 na zemědělském kongresu v Paříži. Třicet let na to vznikla mezinárodní organizace zabývající se sjednocením postupů kontroly užitkovosti (1951). Organizace byla založena v Římě a nazvána European Committee on Milk-Butterfat Recording (Evropský výbor pro kontrolu mléčné užitkovosti a tuku). V průběhu následujících desítek let byla organizace několikrát přejmenována a rozšířila své aktivity z chovu skotu na další druhy hospodářských zvířat. Poslední změna názvu proběhla v roce 1990 na International Committee for Animal Recording (ICAR Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti). Česká republika se stala členskou zemí ICAR v roce 1991 a právo používat pečeť kvality ICAR získala v roce 1994 (HERING et al., 2005). Účel kontroly mléčné užitkovosti spočívá ve zjišťování množství mléka vyprodukovaného jednotlivými dojnicemi a ve zjišťování obsahu mléčných složek. Kontrolu užitkovosti na území ČR zajišťují oprávněné osoby, které k této činnosti získaly souhlas MZe. Dohled nad kontrolou užitkovosti zajišťují inspektoři členské organizace ICAR. Při kontrole se zjišťuje dojivost, obsah tuku, bílkovin a laktózy, případně další ukazatele kvality mléka (URBAN et al., 1997). V záznamech o KU musí být uváděny skutečně zjištěné údaje o označení (identifikačním čísle), datu narození, užitkovosti, původu a plemenné hodnotě zvířete. Kontrola užitkovosti se provádí pouze u plemenic se zdravou mléčnou žlázou (HERING a MAJZLÍKOVÁ, 2009). Základní metodou kontroly užitkovosti uplatňovanou v ČR podle ISO 1546:1981 a ČSN je metoda A 4, která je považována za referenční. Tento typ kontroly, který je uplatňován u 95% zapojených krav v kontrole, spočívá v pravidelném čtyřtýdenním zjišťování celkové dojivosti ze všech dojení v kontrolním dnu, včetně odběru vzorků. Během roku je těchto kontrol Zbývající počet krav v kontrole (5%) je zařazen do metody A T, která je v průměrných třicetidenních intervalech z jednoho dojení, střídavě jeden měsíc večer a druhý měsíc ráno, při 12 kontrolách za rok (PYTLOUN et al., 2000). Ve srovnání s metodou A 4 je metoda A T méně přesná (URBAN et al., 1997). 21

22 Tab. A: Rozsah kontroly užitkovosti v ČR rok Dojnice Krav v KU Metoda KU (% krav) (průměrný stav) celkem % 1) A 4 A T ,5 98,8 1, ,9 99,1 0, ,3 99,1 0, ,2 99,3 0, ,7 99,3 0,7 Rozdíl 2) ,0 0,0 0,0 Pramen: ČMSCH, a.s. (KVAPILÍK et al., 2009) 1)z celkového počtu dojnic 2)rozdíl mezi roky 2008 a Vnější a vnitřní vlivy působící na laktaci Mléčná užitkovost, tak jako jiné užitkové vlastnosti, je limitována dědičným založením dojnice a jeho realizaci ovlivňuje prostředí jako soubor vnějších činitelů (FRELICH et al., 2001). Jednotlivé faktory na mléčnou užitkovost působí ve vzájemné interakci genotypu a prostředí. Zvyšování mléčné užitkovosti zlepšenou výživou lze pouze po hranici danou genotypem zvířete. Na druhé straně chov zvířat s vysokou genetickou hodnotou bez zabezpečení odpovídajících podmínek je příkladem nevyužitých možností (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Faktory, které ovlivňují množství a složení mléka lze rozdělit na vnitřní a vnější (VANĚK et al., 2002). Z vnitřních vlivů je to vlastní genotyp zvířete, který je dán plemennou hodnotou rodičů. Dále mezi vnitřní vlivy lze zařadit fyziologii mléčné žlázy, činnost dýchací a zažívací soustavy, krevní oběh, činnost žláz s vnitřní sekrecí, stádium mezidobí, zdravotní stav, věk, živou hmotnost. Z vnějších činitelů je to především výživa, úroveň odchovu, technologie chovu, systém ustájení, technika dojení, lidský faktor, mikroklima a další (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). 22

23 3.4.1 Vliv plemene Významnou součástí genotypu je plemenná příslušnost a s ní související užitkový typ. Záměrným šlechtěním byla vyšlechtěna jednostranně mléčná plemena (ayrshire, holštýnské plemeno, atd.), plemena s kombinovanou užitkovostí (české strakaté plemeno, montbeliard, atd.) a plemena masná (hereford, charolais, atd.) (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Soustavou selekcí a chovatelskou prací, opřenou o výsledky kontroly užitkovosti se zvýšila dojivost všech kulturních dojených plemen skotu (FRELICH et al., 2001). 23

24 Tab. B: Výsledky kontroly užitkovosti podle plemen za období 2003 až 2008 Laktací 1) Mléko tuk bílkoviny Rok n % 2) kg % kg % kg První otel. 3) Mezid. dnů Plemeno české strakaté , , , / , , , / , , , / Plemeno holštýnské (včetně kříženek z převodného křížení) , , , / , , , / , , , / Plemeno montbéliarde , , , / , , , / , , , / Plemeno ayrshire , , , / , , , / , , , / Plemeno jersey , , , / , , , / Ostatní plemena a kříženky , , , / , , , / Pramen: ČMSCH, a.s. (KVAPILÍK et al., 2009) 1)počet krav s uzávěrkou za normovanou laktaci (metoda A) 2)z celkového počtu uzávěrek 3)věk při prvním otelení (měsíců/dnů) 24

25 3.4.2 Vliv plemenné hodnoty Plemenná hodnota rodičů podmiňuje jak dojivost, tak i obsah mléčných složek u potomstva. Dnes se plemenná hodnota zjišťuje pro kg mléka, kg bílkovin, % bílkovin jak u býků, tak i u krav (LOUDA et al., 2000). Rozdílná úroveň mléčné užitkovosti je vedle uváděných genetických vlivů způsobena i individualitou jedince (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Produkce mléka má nízkou hodnotu koeficientu dědivosti (h 2 = 0,20 0,30) Správná volba rodičovského páru na základě jejich plemenné hodnoty je dalším výrazným genetickým vlivem ovlivňující nejen dojivost, ale i obsah mléčných složek (ŠTOLC et al., 1999). Kvalita každého zvířete je vyjádřena jeho plemennou hodnotou. Metoda u nás používaná pro výpočet plemenné hodnoty je metoda BLUP, která srovnává užitkovost dcer vyhodnocovaného býka s dcerami ostatních býků ve stejných stádech a za stejné období. Výsledek slouží pro následnou selekci (VEJČÍK et al., 2001) Vliv mezidobí Stadiu mezidobí zahrnuje dle Mikšíka a Žižlavského (2005) několik dílčích vlivů, jako je říje, stádium březosti, doba stání na sucho a délka mezidobí. Délka mezidobí u dojnic je dána součtem doby mezibřezosti (servis periody) a délky březosti. Délka mezidobí je ovlivněna intervalem od otelení do zapuštění dojnic a stupněm zabřezávání (KOPECKÝ et al., 1981). Optimální délka mezidobí je do 380 dní, případně do 400 dní. Prodlužováním délky mezidobí se zvyšuje produkce mléka za laktaci, ale současně klesá ve stádě počet otelení (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Vliv říje se u většiny dojnic neprojeví změnou ve složení mléka, ale v některých případech (při bouřlivém průběhu říje), může dojít jednak k poklesu dojivosti, jednak i ke změnám obsahu mléčného tuku (může se snížit i zvýšit), (SOVA et al., 1981). Na množství mléka a jeho složení má vliv stadium březosti. Ve druhé polovině březosti již dochází k postupnému poklesu produkce mléka a ke zvýšení obsahových složek mléka (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Období stání na sucho je třeba chápat především ve vztahu k regeneraci mléčné žlázy, dokončení růstu plodu a vytvoření rezerv pro příští laktaci (KOPECKÝ et al., 25

26 1981). Působí kladně na dojivost v následné laktaci. Vemeno potřebuje na svoji regeneraci asi 60 dní (rozmezí od 35 do 70 dní), (VEJČÍK et al., 2001) Vliv věku dojnice Produkční věk je vyjádřen počtem dnů od prvního otelení do vyřazení krávy z chovu. Naproti tomu délka života je od narození do vyřazení dojnice ze stáda (PÁCHOVÁ a ZAVADILOVÁ, 2005). Vzestup užitkovosti se stářím dojnice souvisí s vývinem vemene a se zvyšováním živé hmotnosti. Mléčná užitkovost dojnic se zvyšuje výrazně od první do třetí laktace, další vzestup je pozvolnější v průměru až do páté laktace (KOPECKÝ et al., 1981). Nejvyšší užitkovosti dosahuje dojnice asi v páté laktaci, tj. ve věku málo přes 6 let (SOVA et al., 1981). Maximální výkonnosti a užitkovosti dosahuje dojnice v období dospělosti, kdy je dosaženo tělesné dospělosti a je také spojena s raností zvířete. Následuje období stárnutí, kdy rapidně klesá užitkovost, a zhoršují se reprodukční funkce (BOUŠKA et al., 2006). S pořadím laktace se mění i obsah mléčných složek (KOPECKÝ et al., 1981). Přepočtové koeficienty jednotlivých laktací na laktaci maximální Pořadí laktace I. laktace II. laktace III. laktace IV. laktace V. laktace Přepočtový 1,30 1,11 1,02 1,00 1,00 koeficient (zdroj: MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005) 26

27 3.4.5 Vliv věku a hmotnosti prvotelky Důležitým obdobím v odchovu jalovic je jejich první zapuštění. Hlavním kritériem je stanovení živé hmotnosti jalovic při zapuštění (KOPECKÝ et al., 1981). Optimální je při prvním zapuštění u českého strakatého skotu živá hmotnost kg a věk měsíců. Pozdní zapuštění a vynucené nižší úrovní výživy nepřispívá k harmonickému vývinu a nepůsobí pozitivně na následnou mléčnou užitkovost (FRELICH et al., 2001). Optimální věk při první otelení by se měl pohybovat mezi měsíci (VANĚK et al., 2002). A hmotnost prvotelky po otelení by měla být kg. Hmotnost prvotelek po otelení je ve vztahu k mléčné užitkovosti krav v průběhu první laktace významnějším faktorem než stáří při otelení (KOPECKÝ et al., 1981). U českého strakatého skotu zvýšení živé hmotnosti o 10 kg znamenalo v průměru zvýšení produkce mléka za laktaci o 46 kg (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005) Vliv zdravotního stavu dojnice Mléčnou užitkovost dojnic může také značně ovlivňovat jejich zdravotní stav. Významné jsou zejména nemoci vemene (mastitidy) a metabolické poruchy (KOPECKÝ et al., 1981). Někteří autoři udávají, že v důsledku mastitid dochází ke snížení celkové mléčné produkce nejméně o 10 % (HEJLÍČEK et al., 1987). Pro prevence udržení dobrého zdravotního stavu je nutná pravidelnost kontrol zdravotního stavu mléčné žlázy a dojnic, sledování metabolického profilu, péče o dojnice v době zaprahnutí, provádění a výsledky ozdravných opatření, provádění kontrol účinnosti léčení, apod. (GAJDŮŠEK, 1997). Se zdravotním stavem souvisí i potřeba pravidelného ošetřování paznehtů. Přerůstání paznehtů způsobuje nepřirozené postoje, bolestivost a choroby noh, které vedou ke snižování dojivosti a často jsou důvodem předčasné brakace (KOPECKÝ et al., 1981). 27

28 3.4.7 Vliv výživy Z pozice chovatele je výživa významným faktorem nejen proto, že má výrazný vliv na užitkovost, ale i proto že je jím přímo řízena (BOUŠKA et al., 2006). Optimální plnohodnotná výživa krav podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu je důležitým předpokladem pro dosahování vysoké produkce mléka s vyhovujícím procentem bílkovin (MIKŠÍK a ŽIŽLAVSKÝ, 2005). Hlavním problémem ve výživě dojnic je nesoulad mezi vrcholem produkce mléka ( den) a maximálním příjmem sušiny ( týden). Zatímco vrcholí laktace a tudíž potřeba energie je vyšší, příjem sušiny ještě není na odpovídající úrovni, v důsledku čehož je organismus dojnice v negativní energetické bilanci (BOUŠKA et al., 2006). Základní živiny potřebné pro optimální růst mléčné žlázy a následnou laktaci jsou uhlovodíky, dusíkaté látky, lipidy, vitamíny, minerálie a voda (DOLEŽAL et al., 2000). Vysokoužitkové dojnice je nutné zásobit dusíkatými látkami zejména na počátku laktace. Aminokyselina jsou základním kamenem pro stavbu tkání a vznik mléčných bílkovin. Složitějším problémem, než je zásobování dusíkatými látkami, je naplnění energetických požadavků vysokoužitkových krav. V ČR se potřeba energie pro dojnice vyjadřuje v jednotkách netto energie laktace (NEL), (BOUŠKA et al., 2006). Dojnice se zvýšenou produkcí mléka žerou více, potřebují však krmnou dávku s vyšší koncentrací energie, proteinů, minerálních látek a vitamínů (DOLEŽAL et al., 2006). U laktace ovlivňuje dostatečný přísun energie jak její délku, tak množství vyprodukovaného mléka. Krávy na vrcholu laktace jsou v negativní energetické bilanci a kráva vyrovnává schodek mezi potřebou a příjmem energie z tělesných tukových zásob (DOLEŽAL et al., 2000). Zvýšení koncentrace energie v krmné dávce, je možné dosáhnout zařazením tuků a olejů (BOUŠKA et al., 2006). Bylo zjištěno, že přídavek tuku za určitých podmínek může mít i negativní účinky na trávení a využití živin přežvýkavců, ale i na snížení obsahu tuku a bílkovin v mléce (PETRIKOVIČ a SOMMER, 2002). Aby zvířata mohla rozvinout svůj genofond, je nutné pro ně zajistit také optimální dotaci minerálními látkami. Kromě množství musí být minerální prvky předkládány dojnicím v požadovaných poměrech (BOUŠKA et al., 2006). 28

29 3.4.8 Vliv dojení Při dojení látky rozpuštěné v mléce (laktóza, minerální látky) sestupují rychle a rovněž tak i koloidy (bílkoviny). Naproti tomu tukové kapénky se prodírají pomalu a ve zvýšeném množství jsou obsaženy až v mléce z konečné fáze dojení. Rozdíl ve složení prvního a posledního vydojeného mléka se snižuje, předchází-li dojení vydatná masáž. První mléko na začátku dojení má jen 1,5-2 % tuku, naproti tomu mléko na konci dojení má až 8 % tuku. Obsah bílkovin se během dojení snižuje jen nepatrně (SOVA et al., 1981). Počet denních dojení. Čím delší jsou intervaly mezi dvěma za sebou následujícími dojeními, tím více mléka se sice nadojí, ale obsah tuku se snižuje. Dojení 2krát denně zvyšuje denní nádoj nejméně 40 % ve srovnání s dojením jednou denně, dojení třikrát denně může zvýšit užitkovost o 5 20 % oproti dojení dvakrát denně (DOLEŽAL et al., 2000). V praxi se dojí 2krát až 3krát denně. Dojení až 4krát denně vede k dalšímu vystupňování produkce, ovšem za předpokladu, že jsou kryty nároky na výživu (SOVA et al., 1981). Dojení 3 krát denně se doporučuje u stád s užitkovostí nad g mléka. Dochází ke zvýšení užitkovosti (o %), a ke zlepšení zdravotního stavu vemene, oproti tomu se prodlouží servisperioda (o 5 7 dní), sníží se hmotnost dojnice, zvýší se výskyt onemocnění končetin a jsou vyšší náklady na získávání mléka (BOUŠKA et al., 2006). Je uváděno, že na vícečetné dojení lépe reagují zvýšením užitkovosti mladší dojnice na 1. laktaci než dojnice na 2. a další laktaci. Dojnice na 1. laktaci dosáhly při vícečetném dojení (3x denně) o 25 % vyšší užitkovosti než jejich vrstevnice dojené 2x denně, kdežto starší dojnice na dalších laktacích dosáhly zvýšení pouze o 19 % (DOLEŽAL et al., 1999). Musíme mít ale na paměti že vyšší četnost dojení způsobuje únavu, bolestivost či traumatizaci struků v důsledku jejich nepřirozeného dráždění (ABRAMSON, 2009). Důležitá je i rychlost dojení. Optimální doba dojení je 5 6, maximálně 10 minut. Nešetrné a bolestivé dojení nebo hrubé zacházení se zvířaty způsobí reflexní pokles dojivosti a prodloužení doby dojení (KOMÁREK et al., 1971). Vlastní dojení se má provádět v takovém prostředí, které nemůže nepříznivým způsobem ovlivnit zdraví dojnice a jakost nadojeného mléka (MIŠKOVSKÝ, 1990). 29

30 3.4.9 Vliv technologie chovu Na chovná zvířata působí nesmírně komplikovaný systém faktorů vnějšího prostředí. Tím, že člověk vyloučil zvířata z jejich přirozeného prostředí, musí na sebe přijmout odpovědnost za to, že se octnou v podmínkách neadekvátních jejich přirozeným nárokům a požadavkům. Chovatel proto musí eliminovat velkou část těchto faktorů, které při jejich extrémních hodnotách nebo v určitých kombinacích, nutí organismus zvířat vybudit obranné mechanismy a tím omezovat potencionální užitkovost (BOUŠKA et al., 2006). Mléčnou užitkovost krav ovlivňuje velkou měrou také technologie chovu, zejména zvolený systém ustájení, použité strojní linky krmení a odkliz hnoje a technika dojení. Prokazatelnými příčinami poklesu mléčné užitkovosti jsou změny v době a frekvenci krmení nebo dojení, působení rušivých faktorů, změny v ošetřujícím personálu atd. (ŠTOLC et al., 1999). Velmi nepříznivě také působí neobvyklé zásahy do denního režimu stáda, jako je vážení zvířat, veterinární zákroky a zvláště přesuny zvířat nebo přísuny nových jedinců do stabilních skupin (FRELICH et al., 2001). Dobře řešená volná boxová stáj ať stelivová nebo bezstelivová představuje to nejlepší pro vysokoužitkové dojnice, protože stupeň chovatelského komfortu je zde na vysoké úrovni. Jsou vhodná pro stáda s vysokou užitkovostí (i nad kg mléka). Produktivita práce je příznivější než u ostatních způsobů ustájení (BOUŠKA et al., 2006) Vliv mikroklimatu ve stáji Stájové mikroklima je definováno jako stav vzdušného prostředí ve stáji, charakterizované souborem fyzikálních, chemických a biologických prvků (KNÍŽKOVÁ et al., 2004). Ve stáji s přirozenou ventilací by měla být teplota v zimním období o 5-8 C vyšší oproti exteriéru. V letním období je dobře ventilovaná stáj o 4-7 C chladnější než venkovní teplota (Doležal, 1998). Za neutrální teplotní rozmezí se považuje u skotu 4 až 16 C. Působení tepelného stresu (vysokých teplot) na dojnice je zjevné i skryté (DOLEJŠ et al., 2002). V prostředí s vysokými teplotami dochází u skotu (dojnic) ke snížení příjmu krmiv, jehož důsledkem je pokles užitkovosti (KUDRNA et al., 2004). 30

31 Letní deprese mléčné užitkovosti představuje v oblastech s vysokými teplotami vážný problém a ve spojení s vyšší relativní vlhkostí vzduchu může snížit mléčnou produkci o 10 až 35 % oproti ročnímu průměru. Také je uváděno snižování dojivosti při teplotách nižších než mínus 2,2 C (VOKŘÁLOVÁ a NOVÁK, 2005). Vzduch by měl proudit rovnoměrně v celém prostoru stáje, aby byl zajištěn všem ustájeným zvířatům čerstvý vzduch. Norma proudění vzduchu je 0,2 0,3 m.s -1, při vysokých letních teplotách až 0,5 m.s -1 (DOLEŽAL, 1998). 31

32 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika zemědělského podniku Zemědělské družstvo Vrbátky se nachází v Olomouckém kraji, okres Prostějov. Vzniklo v roce 1992 sloučením tří katastrů obcí a to Vrbátek, Duban a Štětovic. Hospodaří v nejúrodnější oblasti Hané na výměře 968 hektarů a zabývá se rostlinou, živočišnou výrobou ale i nezemědělskou činností. Rostlinná výroba produkuje plodiny pro krmnou základnu živočišné výroby a dále se zaměřuje na pěstování obilnin, cibule a brambor. Živočišnou výrobu představuje jediný zástupce a to chov skotu. Hlavní komoditou produkovanou v tomto sektoru je mléko a jako sekundární produkt se zpeněžuje maso brakovaných krav. Odchovávají se pouze jalovice pro vlastní chov nebo pro prodej, býčci se prodávají již jako telata. Družstvo vlastní cca 220 krav základního stáda. Dojnice a jalovice jsou ustájeny volně ve stáji s označením K 320, která se nachází ve Vrbátkách. Krávy před porodem a nemocné jsou ustájeny vazně ve stáji K - 90 v obci Dubany. Obě stáje jsou stlány slámou. 4.2 Charakteristika stáje Stáj K 320, ve které jsou ustájeny dojnice a jalovice českého strakatého plemene skotu, je rozdělena na 8 sekcí. V jedné velké jsou na volno umístěny jalovice, v dalších sekcích pak dojnic. V každé sekci je 40 kusů a je rozdělena na dvě lehárny bez boxů, přičemž jedna má přístup ke krmnému stolu. Krmení se zakládá dvakrát denně na krmný stůl pomocí krmného vozu, který míchá siláž, senáž a jádro. Seno se krmí jednou denně ručně. Během dne se několikrát krmivo přihrnuje. Hnůj je vyhrnován jednou za dva dny pomocí traktoru s příslušenstvím a následně je nastýláno slámou. Na stáj navazuje rybinová dojírna 2x8, kde jsou dojeny krávy dvakrát denně. V příslušenství dojírny jsou také fixační boxy, kde probíhá inseminace krav a lehčí veterinární zákroky. Veškerá zařízení a součásti stáje jsou dokumentovány na fotografiích v příloze. 32

33 4.3 Vlastní metodika V této práci byla analyzována průměrná dojivost (kg), obsah tuku (%) a bílkovin (%) u krav na první, druhé, třetí a čtvrté laktaci. K tomu bylo použito dat z kontroly užitkovosti. K analýze byly vybrány všechny samičí jedinci českého strakatého plemene skotu z již zmiňovaných laktací (1., 2., 3. a 4.). Sledovacím obdobím byly dva roky, přičemž 1. rok v rozsahu od března 2008 do února 2009 a 2. rok od března 2009 do února Byly sledovány rozdíly mezi jednotlivými laktacemi v produkci mléka, obsahu tuku a obsahu bílkovin. Následně byly porovnávány hodnoty v obou sledovaných rocích. Zjištěné hodnoty byly roztříděny, uspořádány a vyhodnoceny pomocí statistickomatematických metod v programu MS Excel. Symboly, které byly použity v diplomové práci: n četnost v souboru průměr aritmetický a vážený Min minimální hodnota v souboru Max maximální hodnota v souboru Sx směrodatná odchylka Vx variační koeficient 33

34 5 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE 5.1 Mléčná užitkovost Posouzení mléčné užitkovosti proběhlo na základě dat z kontroly užitkovosti. Vycházelo se z průměrného nádoje u všech dojnic na první, druhé, třetí a čtvrté laktaci, za jednotlivé sledovací období. Tyto údaje byly navzájem porovnány a znázorněny v grafech. Dále byly zjištěny maximální a minimální hodnoty. Zvolené sledovací období byly dva roky, přičemž začátek měření byl v březnu 2008 a končil v únoru 2009, toto období bylo označeno jako rok 1. Další měření probíhalo od března 2009 do února 2010 a bylo nazváno jako rok 2. Údaje byly rozděleny do tabulek podle jednotlivých laktací a roků a jsou umístěny v příloze Mléčná užitkovost krav na první laktaci U krav na první laktaci dosáhl průměrný denní nádoj v prvním roce 17,45 kg mléka, viz. příloha tab. č. 1. Z tabulky dále vyplývá, že nejmenší nádoj byl zjištěn v měsíci květnu a to 4,2 kg mléka. Naopak největšího nádoje bylo dosáhnuto v září a to 32,0 kg mléka. Ve druhém roce byl průměrný denní nádoj 17,17 kg mléka (tab. č. 5), což je snížení o 28 dkg mléka na krávu a den. Minimální nádoj v tomto období byla zjištěna v únoru 2010 a činila pouhé 4,0 litry, oproti tomu maxima bylo dosaženo v dubnu 2009 a to 30,0 kg. Rozdíly v kolísání průměrného denního nádoje během roku znázorňuje graf č. 3. Je patrné, že produkce mléka nejvíce poklesla v zimních měsících a dále pak v letních. Nejvyšší pokles byl v lednu v 1. i ve 2. roce sledování, kdy průměrná dojivost klesla na 15,89 kg v prvním roce a 14,87 kg mléka v roce druhém. Vzhledem k tomu, že průměrná měsíční teplota v okolí Vrbátek v lednu 2009 byla -3,4 C (tabulka č. 25). Domnívám se, že pokles produkce mléka v téže měsíci, jež ukazuje graf č. 3, zapříčiňuje tepelný stres, způsobený nízkými teplotami. Oproti tomu pokles produkce v letních měsících podle mé domněnky způsobil tepelný stres zapříčiněný vysokými teplotami, kdy průměrná měsíční teplota v srpnu byla 20,3 C. Dalším důvodem dle mého názoru může být také délka světelného dny (tzv. fotoperiodicita), kdy v zimě je 34

35 délka světelného dne kratší a tudíž menší užitkovost, oproti létu, kdy je délka světelného dne delší a tudíž užitkovost je větší. Graf č. 3: Mléčná užitkovost (v kg) na 1. laktaci Mléčná užitkovost krav na druhé laktaci Průměrná dojivost krav na druhé laktaci v prvním roce byla 19,28 kg mléka (tab. č. 2), což je o necelé dva kilogramy více, než u krav v první laktaci. Maximální denní nádoj byl dosažen v měsíci dubnu a činil 35 kg mléka. Minimální denní nádoj byl zaznamenán v měsíci únoru a činil 3 kg mléka. Ve druhém roce pak činila průměrná dojivost 18,8 kg mléka (tab. č. 6), kdy maximum a minimum bylo zjištěno v březnu a to 39 kg mléka a 4 kg mléka. Průběh obou let je ukázán v grafu č. 4. Můžeme si povšimnout vyrovnaného průběhu, lišícího se pouze v zimních měsících. Průměrné měsíční teploty v prvním roce byly vyšší, než teploty v roce druhém (tab. č. 25), což se také odráží na snížení produkce mléka ve druhém sledovacím období. 35

36 Graf č. 4: Mléčná užitkovost (v kg) na 2. laktaci Mléčná užitkovost krav na třetí laktaci U krav na třetí laktaci byla zjištěna průměrná denní dojivost v prvním roce sledování 19,59 kg mléka (tab. č. 3) a v roce druhém 20,14 kg mléka (tab. č. 7). Přičemž maximální denní nádoj byl zaznamenán první rok sledování v únoru a druhý rok sledování v srpnu a oba činily 39,0 kg mléka. Minimální nádoje pak byly v prvním roce v lednu 4,0 kg a ve druhém roce v srpnu a to 3,6 kg mléka. Průměrné měsíční nádoje ukazuje graf č. 5. Z grafu je patrné, že zatím co u krav v prvním roce byly průměrné měsíční nádoje vyrovnané a pohybovaly se kolem 20 kg mléka za den, u krav ve druhém roce byly průměrné hodnoty spíše kolísavé a podstatně se lišili od roku předešlého. Dle mého názoru mohla být příčina v odlišných teplotách mezi dvěma sledovanými roky. Dalším důvodem by mohla být změna v krmné dávce nebo se zde mohl projevit také vliv roku, tedy rozdílné zastoupení dojnic než v prvním roce sledování. Vliv ročního období na mléčnou užitkovost popisují například PŘIBYL (2001). Ukazují, že mléčná užitkovost vykazuje během roku vlnu s rozkmitem několika set kg mléka. Na úrovni každého stáda však mohou být navíc odchylky od obecného trendu a interakce konkrétních S-R-O (vzájemné spolupůsobení stáda*roku*období). Vysvětluje značný podíl proměnlivosti, obyčejně o20 % více než samotné stádo. 36

37 Graf č. 5: Mléčná užitkovost (v kg) na 3. laktaci Mléčná užitkovost krav na čtvrté laktaci Průměrná dojivost krav na čtvrté laktaci v prvním roce sledování činila 17,34 kg mléka. Maximálního denního nádoje bylo dosaženo v měsíci březnu a to 38 kg mléka za den. Minimální denní nádoj byl zaznamenán v měsíci říjnu a činil pouhých 3,20 kg mléka za den (tab. č. 4). Ve druhém roce sledování byla naměřena průměrná dojivost 19,07 kg mléka, což je o 1,73 kg mléka více, než v roce prvním. Maximální denní nádoj byl zjištěn v únoru 46 kg mléka a minimální byl v dubnu 4,2 kg mléka (tab. č. 8). Grafické znázornění hodnot průměrných dojivostí během sledovaných let ukazuje graf č. 6. Na první pohled je patrná menší produkce mléka u krav v prvním roce, což umocňují dvě vychýlení do minima. Tyto poklesy v měsících lednu a červenci nemohou být způsobené teplotním stresem, protože průměrné teploty v prvním roce v těchto měsících, byly vyrovnané nebo příznivější než teploty v roce druhém (tab. č. 25). Naopak rozdíly užitkovosti krav v dubnu prvního a druhého roku jsou s největší pravděpodobností ovlivněny teplotou. V prvním roce sledování byla naměřena v tomto měsíci průměrná měsíční teplota 9,9 C, zatímco v roce druhém činila 13,9 C. 37

38 Graf č. 6: Mléčná užitkovost (v kg) na 4. laktaci V následujícím souhrnu můžeme zjistit, že nejmenší užitkovost v obou rocích měly krávy na první laktaci. Což potvrzují i CHLÁDEK a PYROCHTA (2004), kteří uvádí, že první laktace má nižší užitkovost než ostatní. Největší užitkovosti naopak dosáhly krávy na laktaci třetí. Ostatní dvě skupiny krav na druhé a čtvrté laktaci se pohybovali v produkci mezi dvěma jmenovanými laktacemi (viz graf č. 7 a 8). Graf č. 7: Mléčná užitkovost (v kg) v prvním roce sledování 38

39 Graf č. 8: Mléčná užitkovost (v kg) ve druhém roce sledování Zvyšování dojivosti v jednotlivých laktacích je dána jednak zvyšováním živé hmotnosti plemenice, ale zejména pokračujícím vývinem vemene (ŠTOLC et al., 1999). To také potvrzuje VEJČÍK et al. (2001) že v důsledku tohoto dospívání se zvyšuje množství mléka za laktaci. Po dosažení dospělosti se opět dojivost snižuje. ŠTOLC et al. (1999) uvádí, že se mléčná užitkovost zvyšuje postupně od první do páté laktace. Dále uvádí, že rozhodujícím vnějším faktorem je výživa a napájení krav. Negativní vliv na užitkovost má nejen kvalita a kvantita krmiva, ale i náhlé změny v krmné dávce. Dalším faktorem působícím na užitkovost je množství a kvalita krmiva. Jak udává FREHLICH et al. (2001), nároky na výživu dojnice se mění i v průběhu laktace. Největší jsou v prvé třetině laktace, kdy je denní produkce nejvyšší a je ohroženo její udržení na úkor tělesných rezerv. Jak uvádí TATARČÍKOVÁ (2008) bylo zjištěno, že změny v dojivosti nastávající zejména v období vysokých letních teplot závisí na stádiu laktace, ve kterém se dojnice nachází. Krávy ve vrcholové části laktace začínají trpět teplotním stresem daleko dříve, než ty ve střední a koncové fázi laktačního období. 39

40 5.2 Obsah tuku v mléce Sledované období pro zjištění obsahu tuku v mléce bylo stejné jako u předešlého pozorování, tedy dva roky. Bylo pracováno opět s daty kontroly užitkovosti a sledován průměrný obsah tuku během roku, zjištěná maxima a minima. Průběh hodnot obsahu tuku během roku je znázorněn v grafech, v tabulkové podobě pak v příloze Obsah tuku v mléce na první laktaci Průměrná hodnota zjištěná za celý první sledovaný rok činila 4,31 % v 1 litru mléka (tab. č. 9). Minimum bylo zjištěno v březnu 2,27 % a maximu v dubnu 8,24 %, což je dvakrát tolik, než udává průměr. Patrně došlo k chybě při měření nebo zjištěná hodnota poukazuje na zdravotní problém. Ve druhém roce sledování byl průměrný obsah tuk v jednom litru mléka 4,06 %. Minimální hodnota se objevila v prosinci a činila 2,01 %, zatím co maxima bylo dosaženo v říjnu a to 8,02 % (tab. č. 13). Průběh kolísání během roku je znázorněn v grafu č. 9, kde jsou porovnány oba roky. Vesměs vyrovnaný průběh narušují dvě odchylky v měsíci dubnu a prosinci. V měsíci dubnu je tento rozdíl způsobený odlišnými teplotami. Zatím co v prvním roce byla průměrná měsíční teplota 9,9 C, ve druhém roce to byla teplota 13,9 C, tedy o celé 4 C více, což se projevilo na poklesu obsahu tuku o 0,79 % tuku. Druhá odchylka v měsíci prosinci je taktéž způsobena teplotou, zatím co u první situace za snížení obsahu mohly vysoké teploty, u druhé za pokles mohou teploty nízké. V prvním roce dosáhly průměrné měsíční teploty 2,2 C, zatím co ve druhém roce jen 0,0 C. Tyto nízké teploty měly opět negativní vliv na množství tuku v mléce. Dalo by se říci, že nižší teploty mají daleko větší vliv na množství tuku než teploty vysoké. 40