ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Transkript

1 *UOHSX007ZHYR* UOHSX007ZHYR ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0854/2015/VZ-02061/2016/531/ESt Brno 18. ledna 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne z moci úřední, jehož účastníkem je: zadavatel Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083, IČO , se sídlem Dašická 1083, Pardubice, ve věci možného spáchání správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky Dodávka IT a zařízení laboratoří pro Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 část 3 dodávka laboratorních zařízení, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , jejíž oznámení o zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č , rozhodl takto: I. Zadavatel Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083, IČO , se sídlem Dašická 1083, Pardubice se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v 85 odst. 4 citovaného zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce Dodávka IT a zařízení laboratoří pro Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 část 3 dodávka laboratorních zařízení, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , ve lhůtě nejpozději do 15 dnů

2 od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku ze dne , tedy do , nýbrž až dne II. Zadavatel Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083, IČO , se sídlem Dašická 1083, Pardubice se dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky Dodávka IT a zařízení laboratoří pro Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 část 3 dodávka laboratorních zařízení, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , nedodržel povinnost uveřejnění stanovenou v 84 odst. 7 citovaného zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, tedy do , nýbrž až dne III. Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se zadavateli Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083, IČO , se sídlem Dašická 1083, Pardubice podle 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá pokuta ve výši 7 800,- Kč (sedm tisíc osm set korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. ODŮVODNĚNÍ I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ), jako orgán příslušný podle 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon ) 1 obdržel dne podnět k přezkoumání postupu zadavatele Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083, IČO , se sídlem Dašická 1083, Pardubice (dále jen zadavatel ) při zadávání veřejné zakázky Dodávka IT a zařízení laboratoří pro Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 část 3 dodávka laboratorních zařízení, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne , jejíž oznámení o zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č (dále jen veřejná zakázka ). 2. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce, kdy relevantní části dokumentace o veřejné zakázce jsou obsahem spisu v této věci vedené pod sp. zn. S0854/2015/VZ. Po přezkoumání předložených podkladů Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. 1 Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky, pokud není výslovně uvedeno jinak. 2

3 II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ 3. Účastníkem správního řízení je podle 116 zákona zadavatel. 4. Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne , kdy Úřad podle 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) zadavateli doručil příkaz č. j. ÚOHS-S0854/2015/VZ-41801/2015/531/ESt ze dne Proti shora citovanému příkazu Úřadu podal zadavatel odpor ze dne , který Úřad obdržel dne Vzhledem ke skutečnosti, že proti uvedenému příkazu podal zadavatel dne odpor, podle 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz v celém rozsahu ruší a správní řízení pokračuje. 7. Usnesením č. j. ÚOHS-S0854/2015/VZ-43217/2015/531/ESt ze dne Úřad zadavateli určil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. vyjádřit v řízení své stanovisko. 8. Usnesením č. j. ÚOHS-S0854/2015/VZ-44825/2015/531/ESt ze dne určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 9. Zadavatel se ve správním řízení ve lhůtách určených shora citovanými usneseními nevyjádřil; své stanovisko však zadavatel formuloval v odporu ze dne Obsah odporu ze dne Zadavatel se v odporu ze dne předně vyjadřuje k včasnému neuveřejnění písemné zprávy zadavatele o šetřené veřejné zakázce na profilu zadavatele, přičemž přiznává, že k pozdnímu uveřejnění písemné zprávy zadavatele, a tudíž i k naplnění formální stránky správního deliktu, sice došlo, nicméně dodává, že Úřad v rámci rozhodování o pokutě za spáchání správního deliktu nevzal v potaz při svých úvahách o polehčujících okolnostech všechny skutečnosti, resp. okolnosti daného případu. 11. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že opožděným uveřejněním písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele nebyla naplněna materiální stránka správního deliktu, neboť jeho jednání nevykazuje žádný stupeň společenské nebezpečnosti, který obecně materiální stránku deliktu představuje. 12. Zadavatel se domnívá, že při posuzování zákonnosti jeho jednání je nutné brát v úvahu skutečnost, že se v posuzovaném případě jednalo o zjednodušené podlimitní řízení, v rámci něhož potenciální dodavatelé čerpají informace o zadávacím řízení pouze z profilu zadavatele. Dále je třeba zohlednit i fakt, že zadavatel na svém profilu uveřejnil v rámci šetřeného zadávacího řízení, mimo povinných informací, rovněž protokol o otevírání obálek s nabídkami, z něhož je zřejmý i seznam podaných nabídek, jakož i samotné rozhodnutí o zrušení šetřené veřejné zakázky, ze kterého je zřejmý důvod jejího zrušení. Z uvedeného tudíž vyplývá, že z dokumentů, jež zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele, jsou zřejmé stejné skutečnosti jako ty, které jsou obligatorní součástí písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce. 13. Zadavatel předesílá, že při zkoumání, zda byla naplněna materiální stránka konkrétního správního deliktu, je třeba brát do úvahy jak její kvalitativní aspekt (který je dán povahou 3

4 ohrožených, resp. dotčených objektů), tak současně i aspekt kvantitativní (stupeň společenské nebezpečnosti). Zadavatel uvádí, že při nesplnění některé z tzv. uveřejňovacích povinností je zasaženým objektem jedna ze základních zásad zadávacího řízení, a sice zásada transparentnosti. Zadavatel má za to, že vzhledem ke skutečnosti, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána v rámci zjednodušeného podlimitního řízení (o němž, i o jeho průběhu se dodavatelé, resp. uchazeči dozvídají pouze z profilu, nikoli z Věstníku, a tedy chtějí-li mít informace o konkrétní zakázce, musí se obrátit na profil toho kterého zadavatele) [a vzhledem ke skutečnosti] že na svém profilu zadavatel postupně v termínech uveřejnil shora uvedené dokumenty (protokol o otevírání obálek dobrovolně a rozhodnutí o zrušení zakázky) a kdy se jednalo o zrušení části zakázky, de facto k zasažení transparentnosti, resp. žádného z dodavatelů, resp. uchazečů nedošlo a ani nemohlo dojít, když zejména uveřejněním samotného rozhodnutí zadavatele o zrušení zakázky má stejnou vypovídací hodnotu jako písemná zpráva zadavatele. ( ) Pokud pak Úřad v některých rozhodnutích uvádí, že naplnění zákonné povinnosti uveřejňování nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, pak se zadavatel domnívá, že to, zejména pak v daném případě, nelze takto absolutizovat. K tomu lze připomenout, jak bylo uvedeno shora, že veškeré informace, které z ust. 85 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat, v případě že se jedná o zrušení veřejné zakázky, již byly obsaženy v rozhodnutí zadavatele o zrušení zakázky, které bylo uveřejněno do tří dnů od přijetí ( ), a jednak také z dobrovolně uveřejněného protokolu o otevírání obálek. 14. Zadavatel v dalším konstatuje, že Úřad by měl při posouzení věci brát do úvahy rovněž i další skutečnosti, jež nastaly dříve, než Úřad o údajných správních deliktech zadavatele vydal příkaz, a které vypovídají o tom, že zadavatel v podstatě napravil svá předchozí deliktní jednání. Na transparentní postup zadavatele lze usuzovat dle jeho slov i z dalších částí veřejné zakázky, jejíž jednu část tvořila i šetřená veřejná zakázka, resp. z opakovaného konání zakázky, jelikož zadavatel v rámci všech ostatních částí veřejné zakázky vždy uveřejnil příslušné dokumenty v zákonem stanovených lhůtách. Vzhledem k právě řečenému je tak zřejmé, že zadavatel se i bez uložení trestu (pokuty) dříve, než mohl nastat její preventivní účinek, choval v souladu se zákonem, a v podstatě prokázal, že se tak chovat chtěl. 15. Pokud jde o včasné neodeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku do Věstníku veřejných zakázek, pak zadavatel odkazuje na jeho argumentaci popsanou v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí. Zadavatel konstatuje, že se vytýkaných nezákonných jednání dopustil v důsledku toho, že z původního jednoho zadávacího řízení na dvě části veřejné zakázky se následně stala tři zadávací řízení, s tím, že další dvě zadávací řízení byla rozdělena na tři části. Následně proto zadavatel z časových důvodů musel co nejdříve zahájit nové zadávací řízení, které již bylo rozděleno na 3 části. Současně přitom zadavatel u druhé části veřejné zakázky v době, kdy rozhodl o zrušení předmětné části veřejné zakázky, obdržel avízo od vyloučeného uchazeče, že v této části budou z jeho strany podány námitky. Shora popsané rozhodování o zrušení původní veřejné zakázky a rozhodování o námitkách vyloučeného uchazeče přitom probíhaly zrovna v tom týdnu, ve kterém u zadavatele probíhaly maturitní zkoušky, jimiž byl zadavatel plně vytížen, čímž tudíž došlo i k drobným průtahům v předávání informací a dokumentů směrem k zástupci zadavatele. 4

5 16. S ohledem na všechny výše předestřené skutečnosti zadavatel shrnuje, že má za to, že jeho jednání nenaplňovala materiální stránku správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. Pokud by však Úřad přece jen dospěl k závěru, že materiální stránka byla bez dalšího naplněna, pak se zadavatel domnívá, že se její naplnění limitně blíží nule, což by Úřad mohl zohlednit v rámci uložené výše pokuty a tuto uložit toliko v symbolické výši. III. ZÁVĚRY ÚŘADU 17. Úřad přezkoumal na základě 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti. Relevantní ustanovení zákona 18. Podle 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. 19. Podle 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem a) Česká republika, b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. 20. Podle 17 písm. w) zákona se profilem zadavatele pro účely tohoto zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis. 21. Podle 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. 22. Podle 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. 23. Podle 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. 5

6 Relevantní ustanovení dalších právních předpisů 24. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. 25. Podle 1 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o krajích ), je kraj územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce 26. Zadavatel zahájil podle 26 zákona zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku odesláním písemné výzvy k podání nabídek ze dne (dále jen výzva ). 27. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel specifikoval předmět veřejné zakázky v části Popis předmětu veřejné zakázky: výzvy jako dodávku laboratorních zařízení. 28. Lhůtu pro podání nabídek stanovil zadavatel v části Lhůta pro podávání nabídek (data zahájení a ukončení příjmu, vč. času) výzvy do do 12:00 hodin. 29. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v části Předpokládaná hodnota veřejné zakázky v Kč: výzvy na ,- Kč včetně DPH, přičemž jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky uvedl zadavatel v části Hodnotící kritéria: výzvy nejnižší nabídkovou cenu včetně příslušné DPH. 30. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel podle ustanovení 84 odst. 1 písm. e) zákona rozhodl dne o zrušení veřejné zakázky, jelikož na její plnění obdržel pouze jednu nabídku. 31. Úřad na základě vlastní činnosti zjistil, že dokument s názvem písemná zpráva zadavatele část 2) a 3) zakázky, jenž se týkal rovněž šetřené veřejné zakázky, byl na profilu zadavatele ( uveřejněn dne Z bodu 7) Oznámení o zrušení zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel odeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne Oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č K postavení zadavatele 34. Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Jak Úřad zjistil z výpisu z registru ekonomických subjektů ( zadavatel je, z hlediska jeho právní formy, příspěvkovou organizací. S ohledem na právě řečené lze tudíž uvést, že je splněna první z podmínek pro vyslovení závěru, že je zadavatel veřejným zadavatelem podle 2 odst. 2 písm. c) zákona. Zbývá tudíž ověřit, zda je zřizovatelem zadavatele územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava 6

7 České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle 1 odst. 1 zákona o krajích platí, že kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Jak v dalším Úřad zjistil z výpisu z registru ekonomických subjektů ( zřizovatelem zadavatele je Pardubický kraj, IČO , se sídlem Komenského náměstí 125, Pardubice. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, tj. Pardubický kraj, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel je prokazatelně veřejným zadavatelem ve smyslu 2 odst. 2 písm. c) zákona. K výroku I. tohoto rozhodnutí - povinnosti uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele 35. Úřad k tzv. uveřejňovacím povinnostem uložených zákonem nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejňování příslušných dokumentů a informací ze strany zadavatelů je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení zakotvené v ustanovení 6 odst. 1 zákona. 36. Úřad v dalším konstatuje, že transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze tehdy, jestliže veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly ze strany zadavatelů uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Platí, že zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mimo jiného za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je zákon mj. postaven), což je podmíněno i zákonem stanovenými povinnostmi zadavatele souvisejícími s uveřejňováním rozličných dokumentů vyhotovených v souvislosti se zadávacím řízením, tj. v jeho průběhu. Úřad přitom dodává, že důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena i tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih. 37. Úřad dále zdůrazňuje, že uveřejňovací povinnosti jsou zákonem určeny zcela jednoznačně a závazně, a to včetně lhůt pro jejich splnění, přičemž pro případy, pro něž je zákonem povinnost uveřejnění stanovena, zákon nestanoví žádné výjimky, které by např. umožňovaly překročení zákonné lhůty pro uveřejnění v odůvodněných případech, prominutí zmeškání této lhůty a podobně. 38. Jedním z dokumentů, který se významně podílí na informování veřejnosti o průběhu celého zadávacího řízení, jakož i o výsledku zadávacího řízení, je písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce, jejíž minimální obsahové náležitosti upravuje 85 odst. 2 zákona. Dle ustanovení 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen písemnou zprávu o každé veřejné zakázce uveřejnit na svém profilu nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, čili od uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či od zrušení zadávacího řízení. 7

8 39. Jak Úřad zjistil z dokumentace o veřejné zakázce (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel dne rozhodl podle 84 odst. 1 písm. e) zákona o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, a to z důvodu, že na předmět jejího plnění obdržel pouze jednu nabídku. Vzhledem k právě řečenému tak Úřad konstatuje, že zadavatel byl dle 85 odst. 4 zákona povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce do 15 dnů od jejího ukončení na profilu zadavatele, tj. byl povinen tak učinit do Z profilu zadavatele ( nicméně vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce byla na profilu zadavatele uveřejněna až dne (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. 20 dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tedy 5. den po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty. Úřad s ohledem na právě řečené konstatuje, že výše uvedeným postupem zadavatele zcela evidentně došlo k porušení ustanovení 85 odst. 4 zákona. 41. V této souvislosti považuje Úřad za vhodné podotknout, že svoje pochybení spočívající v opožděném uveřejnění písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce na profilu zadavatele, tedy až po lhůtě patnácti dnů od zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, fakticky přiznal i sám zadavatel, když uvedl, že k pozdnímu uveřejnění písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce na jeho profilu skutečně došlo (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 42. Zadavatel nicméně v odporu v dalším uvádí, že opožděným uveřejněním písemné zprávy o veřejné zakázce na jeho profilu nedošlo k naplnění materiální stránky správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. Dané tvrzení odůvodňuje zadavatel tím, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, u něhož potenciální dodavatelé čerpají informace o veřejné zakázce pouze z profilu zadavatele, nikoliv z Věstníku veřejných zakázek. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel na jeho profilu uveřejnil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku, z něhož je zřejmý důvod zrušení tohoto zadávacího řízení, do 3 dnů ode dne, kdy šetřené zadávací řízení zrušil (tj. dne ), fakticky tím nemohlo dojít k zasažení zájmů žádného z potenciálních dodavatelů, jelikož rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení má stejnou vypovídací hodnotu jako písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce. K výše popsané argumentaci zadavatele konstatuje Úřad následující. 43. Pokud jde o materiální stránku správních deliktů obecně, tedy i správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, považuje Úřad za vhodné nejprve popsat, v čem vůbec tato materiální stránka, tj. společenská škodlivost, tkví. Pokud jde o termíny společenská nebezpečnost či společenská škodlivost, čili o materiální stránku správních deliktů, pak Úřad předesílá, že se jedná o neurčité právní pojmy. Z obecného výkladu těchto pojmů lze nicméně dospět k závěru, že za jednání nebezpečné či škodlivé pro společnost je možné považovat takové jednání, které směřuje proti veřejnému zájmu společnosti, a to proti takovému zájmu, který má být právem chráněn, přičemž dané jednání dosahuje určité intenzity. 44. Platí, že mezi základní účely zákona patří snaha zákonodárce o efektivní alokaci veřejných prostředků. Zájmem společnosti, který je prostřednictvím zákona chráněn, tudíž je, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně. Úřad uvádí, že jednání zadavatele bude společensky škodlivé, a bude tak naplňovat materiální stránku správního deliktu 8

9 podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, za předpokladu, že bude způsobilé ohrozit kontrolu transparentního využití veřejných prostředků. Za účelem podpory právě řečeného Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 78/ ze dne , v němž byla problematika naplnění společenské škodlivosti, čili materiální stránka správních deliktů, podle zákona blíže analyzována. 45. Jak bylo Úřadem blíže popsáno již na jiném místě odůvodnění tohoto rozhodnutí, uveřejňovací povinnosti stanovené zákonem mají za cíl umožnit kontrolu efektivní alokace veřejných financí, přičemž tato kontrola je prováděna jak k tomu kompetentními státními orgány a institucemi, tak i prostřednictvím občanů, tj. nejširší veřejností. Úřad opětovně předesílá, že k tomu, aby tato kontrola mohla řádně a účinně proběhnout, musí být veřejnost nadána co nejvíce informacemi o průběhu zadávacího řízení, jakož i o jeho výsledku. S ohledem na právě řečené je proto nutno odmítnout argument zadavatele, že vzhledem k tomu, že na svém profilu uveřejnil v zákonné lhůtě rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jež obsahovalo stejné informace, jako opožděně uveřejněná písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce, nebyl ohrožen zájem žádného z potenciálních dodavatelů. Ve světle shora popsaného je třeba za materiální stránku správního deliktu v šetřeném případě považovat ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s písemnou zprávou zadavatele o veřejné zakázce v zákonem stanovené lhůtě, nebo jinak řečeno, jde o ochranu principu veřejné publicity zadávacího řízení, přičemž uveřejnění písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce je zároveň zásadní pro kontrolu postupu zadavatele širokou veřejností. Úřad zdůrazňuje, že zákonem upravené uveřejňovací povinnosti neslouží k ochraně výlučně potenciálních dodavatelů konkrétní veřejné zakázky, nýbrž (a to především) i k ochraně zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s průběhem zadávacího řízení, aby tak vynakládání veřejných prostředků mohlo být podrobeno účinné kontrole z její strany. Nezbývá proto než konstatovat, že tím, že zadavatel v šetřeném případě uveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce na svém profilu až po zákonem stanovené lhůtě, prokazatelně ohrozil možnost kontroly transparentního vynakládání veřejných finančních prostředků, v důsledku čehož bez dalšího došlo k naplnění materiální stránky správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. 46. Úřad již výše uvedl, že uveřejňovací povinnosti jsou zákonem stanoveny zcela jednoznačně a závazně. Podle 85 odst. 4 zákona je přitom zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce na svém profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Daná zákonná povinnost se vztahuje k písemné zprávě zadavatele o veřejné zakázce, jejíž obsahové náležitosti blíže definuje 85 odst. 2 zákona. Je tudíž zřejmé, že uveřejňovací povinnosti vymezené v 85 odst. 4 zákona dostojí zadavatel výlučně tehdy, jestliže na svém profilu uveřejní písemnou zprávu o veřejné zakázce. Tuto povinnost tak rozhodně nelze považovat za splněnou, resp. nezákonný postup není možné zhojit tím, že zadavatel na svém profilu uveřejní jiný dokument (tzn. dokument odlišný od písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce), byť by předmětný dokument obsahoval konkrétní, resp. obdobné informace vážící se k určité veřejné zakázce, jako má ze zákona obsahovat právě písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce. Vzhledem k této skutečnosti Úřad považuje argument zadavatele, že na svém profilu zadavatele uveřejnil protokol o otevírání obálek s nabídkami a rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku, z nichž jsou zřejmé totožné informace jako ty, které tvoří obligatorní náležitosti písemné zprávy zadavatele o veřejné zakázce podle 85 odst. 2 zákona, za argument zcela irelevantní. Úřad 9

10 opětovně zdůrazňuje, že co se týče splnění uveřejňovacích povinností, jsou tyto zákonem stanoveny velmi pregnantně, přičemž nejsou připuštěny žádné výjimky, tzn. nesplnění konkrétní uveřejňovací povinnosti nelze nahradit či zhojit uveřejněním jiného dokumentu (úkonu) vyhotoveného zadavatelem, jak se snaží v odporu zadavatel dovodit. 47. Konečně Úřad odmítá i argumentaci zadavatele, že z dalších částí veřejné zakázky, jejíž jednu část tvořila i šetřená veřejná zakázka, resp. z opakovaného konání zakázky, vyplývá, že zadavatel v rámci všech ostatních částí veřejné zakázky vždy uveřejnil příslušné dokumenty v zákonem stanovených lhůtách, z čehož dovozuje, že se i bez uložení trestu (pokuty) dříve, než mohl nastat její preventivní účinek, choval v souladu se zákonem a v podstatě prokázal, že se tak chovat chtěl. Úřad podotýká, že fakt, že zadavatel v částech veřejné zakázky odlišných od šetřené veřejné zakázky případně splnil všechny uveřejňovací povinnosti, jež jsou na něj příslušnými ustanoveními zákona kladeny, nemůže mít na konstatování, že se zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, jakož i na povinnost Úřadu uložit zadavateli za spáchání tohoto správního deliktu pokutu (v podrobnostech viz níže), žádný vliv. Předmětem tohoto správního řízení je totiž výlučně přezkum postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky z pohledu splnění uveřejňovací povinnosti stanovené v 85 odst. 4 zákona, resp. v 84 odst. 7 zákona, nikoliv posuzování zákonnosti postupu zadavatele při zadávání jiných veřejných zakázek. 48. Ze shora řečeného je tudíž zřejmé, že společenská škodlivost, tj. materiální stránka deliktu, spočívající v ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s písemnou zprávou zadavatele o veřejné zakázce v zákonem stanovené lhůtě, je v šetřeném případě bez dalšího dána (naplněna). 49. S ohledem na všechny výše popsané skutečnosti Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení 85 odst. 4 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku ze dne , tedy do , nýbrž až dne Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K výroku II. tohoto rozhodnutí - povinnosti odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek 51. K uveřejňovacím povinnostem zadavatele, jež byly Úřadem v obecné rovině popsány již v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad dále doplňuje, že zadavatel má dle zákona, mimo jiné, povinnost uveřejnit dokumenty a údaje související s ukončením příslušného zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením. V případě, že zadavatel rozhodne o ukončení zadávacího řízení jeho zrušením, je podle 84 odst. 7 zákona povinen odeslat oznámení o jeho zrušení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a to do 3 dnů ode dne přijetí předmětného rozhodnutí. 52. Pro naplnění požadavků 84 odst. 7 zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek jednak podmínky samotného odeslání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a jednak podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 3 dnů od přijetí 10

11 rozhodnutí o zrušení daného zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní uvedené podmínky jako celek, nedodrží uveřejňovací povinnost stanovenou v 84 odst. 7 zákona. 53. Jak Úřad zjistil z dokumentace o veřejné zakázce (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení rozhodnutím ze dne Oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel následně zaslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 zákona dne , přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne pod ev. č (viz body 32. a 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 54. Ke shora popsanému Úřad uvádí, že jak vyplývá z ustanovení 84 odst. 7 zákona, zadavatel byl povinen odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí, tj. do , což zadavatel neučinil. 55. Úřad konstatuje, že neodesláním oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí zadavatel nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v 84 odst. 7 zákona. Úřad přitom považuje za vhodné uvést, že nesplnění předmětné uveřejňovací povinnosti fakticky přiznal i sám zadavatel (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 56. Pokud jde o argumenty zadavatele, jejichž obsahem je tvrzení, že opožděným odesláním oznámení o zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nebyla naplněna materiální stránka správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí), potažmo že v ostatních částech veřejné zakázky uveřejňovací povinnosti splnil v souladu se zákonem, pak Úřad konstatuje, že se jedná o totožné argumenty, které zadavatel vznesl i v rámci pochybení uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a s nimiž se Úřad již podrobně vypořádal v bodech 43. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad proto na tyto body v plném rozsahu odkazuje. 57. Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení ve lhůtě 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno výroku II. tohoto rozhodnutí. IV. K ULOŽENÍ POKUTY 58. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným správním deliktům přistoupil k uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí následující. 59. Podle 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem. 60. Zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky dopustil 2 správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, a to konkrétně tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v 85 odst. 4 zákona, když neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele 11

12 o předmětné veřejné zakázce ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od zrušení zadávacího řízení na tuto veřejnou zakázku, a dále tím, že nedodržel povinnost uveřejnění stanovenou v 84 odst. 7 zákona, když neodeslal oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 3 dnů ode dne přijetí daného rozhodnutí. 61. Podle 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. 62. Podle 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. 63. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání obou správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne K počátku protiprávního jednání spočívajícího v neuveřejnění písemné zprávy o veřejné zakázce na profilu zadavatele došlo dne , tj. první den po uplynutí zákonné lhůty ( 85 odst. 4 zákona), během níž byl zadavatel povinen splnit svou povinnost, stanovenou shora citovaným ustanovením zákona. K počátku protiprávního jednání spočívajícího v neodeslání oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle 157 zákona došlo dne , tj. první den po uplynutí zákonné lhůty ( 84 odst. 7 zákona), během níž byl zadavatel povinen splnit svou povinnost, stanovenou shora citovaným ustanovením zákona. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že od spáchání obou správních deliktů uplynulo přibližně 18 měsíců, a že tedy v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla, a to ani podle zákona ve znění novely č. 40/2015 Sb. 64. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/ ze dne nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/ ze dne ), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/ ze dne a č. j. 8 As 17/ ze dne ). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy. 12

13 65. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. 66. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty. 67. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě nejzávažnější, tj. za který je možno uložit nejpřísnější sankci (vyšší pokutu). 68. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle 120 odst. 1 písm. b) zákona. Podle 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do ,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g). 69. Pro uložení pokuty je třeba určit, který ze dvou správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí je deliktem závažnějším, a z něj vyjít při určení výše sankce v rámci tohoto správního řízení. Horní hranice sankce je ve vztahu k oběma posuzovaným deliktům totožná, neboť v obou případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou v 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje 120 odst. 2 písm. b) zákona. V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího deliktu). 70. Za situace, kdy z pouhého porovnání skutkových podstat vymezených zákonem nelze určit, který delikt je v posuzovaném případě závažnější, Úřad pokládá za závažnější ten delikt, za nějž by byla při samostatném posouzení uložena nejvyšší sankce. Při určení její předpokládané výše přitom Úřad vychází zejména ze závažnosti deliktu. 71. V šetřeném případě považuje Úřad za závažnější správní delikt uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť v důsledku jeho spáchání došlo ke znemožnění veřejnosti dozvědět se z Věstníku veřejných zakázek o zrušení zadávacího řízení na posuzovanou veřejnou zakázku v zákonem stanovené lhůtě. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a ke správnímu deliktu uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností. 72. Podle 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 73. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/ ze dne vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která 13

14 jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem. 74. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Ke způsobu spáchání správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona Úřad uvádí, že pro zadavatele z 84 odst. 7 zákona explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 3 dnů od přijetí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku odeslal k uveřejnění opožděně, tj. po marném uplynutí zákonné 3denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění. 75. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek ohrožení zájmu společnosti na seznámení se s ukončením zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. 76. Co se týče okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost skutečnost, že se zadavatel dopustil dalšího správního deliktu podle 120 odst. 1 písm. b) zákona, když porušil 85 odst. 4 zákona, jelikož ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o veřejné zakázce na profilu zadavatele. 77. Jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil Úřad fakt, že oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek zadavatel odeslal, byť se zpožděním, a to ještě dříve, než došlo k přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné oznámení o zrušení zadávacího řízení nebylo zadavatelem zasláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek vůbec, neboť byla zřejmá snaha o napravení protiprávního stavu z vlastní iniciativy zadavatele. Úřad vzal jako další polehčující okolnost v potaz tu skutečnost, že zadavatel na svém profilu zadavatele uveřejnil konkrétní dokumenty (rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a protokol o otevírání obálek s nabídkami), blíže viz bod 13 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jež nesou určité informace (náležitosti), které mají být obsaženy jak v oznámení o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel odeslal po marném uplynutí lhůty do Věstníku veřejných zakázek, stejně tak obsahují i obdobné náležitosti jako písemná zpráva zadavatele o veřejné zakázce dle 85 odst. 2 zákona. Úřad současně k výše popsaným polehčujícím okolnostem podotýká, že tyto nelze považovat za okolnosti, které by zhojily uvedené porušení zákona zadavatelem. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše pokuty. 78. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Z výkazu zisku a ztráty zadavatele za rok 2014 je zřejmé, že výnosy zadavatele za daný rok 14

15 dosahovaly částky v řádech desítek miliónů Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchané správní delikty může zadavatel využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav. 79. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne , ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. 80. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tedy hluboce v dolní polovině možné sazby, neboť dospěl k závěru, že pokuta ve výši 7800,- Kč naplňuje dostatečně, vzhledem k okolnostem případu, obě shora uvedené základní funkce právní odpovědnosti. K argumentu zadavatele, že by Úřad měl za spáchané správní delikty případně uložit pokutu toliko v její symbolické výši (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad opětovně podotýká, že výše uložené pokuty (tj. částka 7800,- Kč) v žádném případě nedosahuje zákonem připuštěné maximální výše, která činí ,- Kč, je naopak třeba konstatovat, že uložená pokuta se pohybuje hluboce při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci, tj. lze ji považovat fakticky za pokutu symbolickou. 81. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí. 82. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo /0710, variabilní symbol IČO zadavatele. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, Brno. Včas podaný 15

16 rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. JUDr. Josef Chýle, Ph.D. místopředseda otisk úředního razítka Obdrží: Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083, Pardubice Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy 16