MAKRO KVALITA Informační zpravodaj oddělení kvality

Transkript

1 MAKRO KVALITA Informační zpravodaj oddělení kvality 3 / 2014 ZNAČENÍ POTRAVIN. CO SE ZMĚNÍ? První část nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům nabude účinnosti 13. prosince Prvního ledna začíná platit novelizovaný Zákon o potravinách č. 139/2014 Sb. Co změní? V posledních letech se Evropa setkala s mnoha skandály spojenými s jídlem. Lidé se tak ještě více zajímají o kvalitu a původ potravin. Nařízení EU, které vešlo v platnost již v roce 2011, tak chce spotřebitelům dodat jistotu a větší pocit bezpečí, vysvětluje Denisa Čížková z oddělení kvality MAKRO. Nové nařízení má pomoci spotřebitelům, ale zároveň výrazně zasáhne především provozovatele potravinářských podniků, jež uvádějí potraviny na trh, tedy obchodní řetězce i malé obchodníky. Upravuje a doplňuje seznam údajů, které musí být uvedeny na etiketě potraviny. Navržení a výroba nových obalů či etiket není krátkodobou záležitostí. Již vyrobené produkty označené postaru, tedy bez nově povinných údajů, mohou být nabízeny k prodeji jen do vyprodání zásob uvedených na trh před Mimo to nařízení stanoví odpovědnost provozovatelů potravinářských podniků za informace na potravinách či upravuje povinnost označení země původu u některých produktů. Výživové údaje, které budou podle nařízení muset být povinně uváděny až od prosince 2016, mohou být na obalech či etiketách uvedeny již nyní. V takovém případě však musí splňovat podmínky stanovené tímto nařízením, uvádí odbornice na kvalitu. Nový zákon o potravinách bude mít také nezanedbatelný dopad na obchodníky, hotely, restaurace a provozy veřejného stravování. Zákon upravuje například pravidla na označování nebalených potravin, uvádění možných alergenů v pokrmech, požaduje hlášení některých importovaných potravin dozorovým orgánům nebo zveřejnění zemí tvořících nejvyšší podíly na tržbách obchodníků. Zároveň významně navyšuje sankce za nedodržení stanovených pravidel, komentuje legislativní úpravy Denisa Čížková. Vážení zákazníci, od 13. prosince 2014 nabude účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o poskytování informací spotřebitelům. Na přelomu roku jej doplní novela českého Zákona o potravinách. Změn je celá řada, proto bychom vám rádi poradili a podali pomocnou ruku. Koho se nařízení týká? Co se změní? Jaké jsou termíny? Abyste na tyto otázky našli odpovědi a zvládli se co nejrychleji zorientovat, připravili jsme pro vás několik užitečných informací, rad a tipů. Přeji hladký přechod na nová pravidla, Marta Nováková ředitelka oddělení kvality

2 INFORMACE MUSÍ BÝT SROZUMITELNÉ. S DROBNÝM PÍSMEM NEPOCHODÍTE Nové nařízení upravuje nejen seznam povinných informací, ale i jejich grafickou podobu na obale. Důležitá je srozumitelnost, říká Marta Nováková z oddělení kvality MAKRO. Jaké informace musí být u potravin povinně uváděny? Seznam povinných údajů je poměrně dlouhý, ale pro dobrou informovanost zákazníků bezpochyby důležitý. Na obalech budou muset být nově zvýrazněny alergeny. Bude potřeba povinně uvádět zemi původu některých potravin a od konce roku 2016 u všech balených potravin také výživové hodnoty. Kdo za informace na etiketě zodpovídá? V první řadě je to provozovatel podniku, pod jehož jménem jsou dané potraviny uváděny na trh. Pokud společnost nesídlí v Evropské unii, za údaje na etiketě zodpovídá dovozce. Na jaké potraviny se nařízení vztahuje? Nařízení se vztahuje na veškeré potraviny určené pro konečného spotřebitele včetně potravin podávaných v zařízeních společného stravování i potravin určených k dodání do těchto zařízení na území celé Evropské unie. Musí být informace v češtině? Nové nařízení říká, že informace musí být v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům v zemi, kde je potravina uváděna na trh. Logicky se tak nabízí úřední jazyk dané země, v našem případě je to samozřejmě čeština. Některé informace však mohou být vyjádřeny nejen slovy a čísly, ale i symboly nebo piktogramy. Musí text splňovat nějaké parametry? Důležitá je především velikost písma, které nesmí být menší než 1,2 mm. Pouze pokud je největší plocha obalu menší než 80 cm 2, může být font zmenšen až na 0,9 mm. Zároveň nesmějí být informace jakkoli skryty nebo přerušeny jiným textem nebo obrázkem, pozadí musí být dostatečně kontrastní. Etikety musí být snadno čitelné. Název, množství a případný obsah alkoholu musí být uvedeny v jednom zorném poli. Povinně uváděné informace nesmí být smazatelné! Jak je potřeba povinné údaje u potravin uvádět? V případě balených potravin musí být povinné informace uvedeny přímo na obalu potraviny, nebo na etiketě k němu připojené. U nebalených potravin pro prodejce z nařízení vyplývá povinnost uvést, kromě jiného, informaci o alergenních složkách, a to v takové podobě, v jaké to vyžaduje vnitrostátní předpis, tedy již diskutovaná novela zákona o potravinách. Ta však požaduje uvedení i dalších informací. Existují nějaké výjimky? Samozřejmě, nařízení pamatuje i na označování potravin, u nichž by uvedení všech informací bylo realizovatelné jen velmi obtížně. Například v případě nesmazatelně označených skleněných lahví k opakovanému použití stačí uvést pouze název, alergeny, množství, datum použitelnosti či datum minimální trvanlivosti a výživové údaje. Pokud je největší plocha obalu menší než 10 cm 2, nařízení určuje povinnost uvádět pouze název, množství, datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti a alergeny. Jaké jsou sankce? Sankce za nedodržení stanovených požadavků jsou definovány právě novelou zákona o potravinách a mohou, dle závažnosti prohřešku, dosahovat maximální hranice až 50 milionů korun. Tato nejvyšší hranice může být uplatněna, jestliže došlo k jednání, v jehož důsledku bylo ohroženo zdraví nebo život spotřebitele, ale i například při uvádění spotřebitele v omyl. V případě, že by informace o potravinách byly uvedeny neúplně, nebo nebyly v českém jazyce, může výše pokuty dosahovat až 10 milionů korun. JE TO MASO NEBO NE? Nařízení nově stanovuje povinnost informovat spotřebitele o přítomnosti přidaných bílkovin odlišného živočišného původu a o jejich konkrétním původu u masných výrobků, masných polotovarů a produktů rybolovu. Výrobce musí uvádět také informace o přidané vodě v množství nad 5 % přímo v názvu, pokud má masný výrobek nebo masný polotovar tvar kusu masa, plátku masa, porce masa nebo jatečně upraveného těla zvířat či ryb. Výrobky, jež mohou vyvolávat dojem, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa nebo ryby, ale ve skutečnosti jsou tvořeny různými kusy spojenými jinými složkami, musí být označeny textem ze spojovaných kousků masa nebo ze spojovaných kousků rybího masa. 2

3 POVINNÉ INFORMACE NA OBALECH POTRAVIN Od poloviny prosince tohoto roku musejí výrobci i prodejci označovat potraviny podle nových předpisů. Jak by měly obaly vypadat a jaké by na nich měly být informace? Veškeré informace uvedené na obalu musí být pro zákazníka snadno dostupné. V první řadě je musí být schopen snadno přečíst a zároveň je správně pochopit, vysvětluje Denisa Čížková z oddělení kvality MAKRO. Nové nařízení vzniklo s cílem zajistit zákazníkům právo na informace a na ochranu vlastního zdraví. Kromě evropských pravidel je na podobných principech postavena i novela zákona o potravinách. Nařízení stanovuje velmi detailní podmínky. Definována je například minimální velikost písma či jeho kontrast proti pozadí. Nařízení se zároveň snaží zajistit informování spotřebitele o zemi původu. Ta nyní bude muset být povinně uváděna u všech druhů masa, uvádí Denisa Čížková. Právě maso je jednou z komodit, na něž se nové nařízení zaměřuje nejdůrazněji. Například masné výrobky vyrobené ze spojovaných kousků masa či ryb budou muset být označeny tak, aby si je zákazník nemohl splést s masem či celistvým kusem ryby, dodává. Výrazně vyšší úroveň ochrany čeká také alergiky. Veškeré alergeny obsažené v produktu totiž budou muset být na obalech povinně zvýrazněny. Situace, kdy zákazník omylem koupí produkt, jenž by u něj mohl vyvolat alergickou reakci, by už neměly být tak časté. O případných rizicích zakoupené potraviny pro jeho zdraví bude informován výrazně lépe než doposud, objasňuje Denisa Čížková. Koncem roku 2016 přibyde rovněž povinnost uvádět na obal výživové hodnoty, například obsah soli, nasycených mastných kyselin či podíl jednotlivých typů živin. Informace je možné doplnit o další nepovinné výživové údaje. CO ZNAMENÁ NÁZEV POTRAVINY? Jako název potraviny lze použít buď zákonný název, vžitý název nebo popisný název dané potraviny, nesmí však spotřebitele uvádět v omyl. Pokud je například klasický český salám vysočina, jehož parametry jsou na našem území definované vyhláškou, vyrobený v jiné zemi, podmínky dané touto vyhláškou splňovat nemusí. Může mít například nižší podíl masa nebo vyšší podíl tuku. Na našem území se takový výrobek prodávat může, ale nemůže se jmenovat vysočina, pokud z ostatních údajů uvedených na etiketě nebudou tyto odlišnosti oproti vysočině českého původu, na jejíž chuť jsme díky vyhláškou definovaným vlastnostem zvyklí, na první pohled jasné. V případě, že by šlo o úplně jiný výrobek, který by se svými vlastnostmi od naší vysočiny naprosto odlišoval (například šunka, jak ji známe u nás, nazvaná vysočinou ), pak je použití názvu vysočina vyloučeno úplně. Název potraviny Alergeny (zvýrazněné ve složení) Osah alkoholu nad 1,2 % obj. Datum zmrazení (u zmrazeného masa, masných polotovarů a nezpracovaných produktů rybolovu) Datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti DALŠÍ POVINNÉ ÚDAJE baleno v ochranné atmosféře se sladidlem obsahuje aspartam (zdroj fenylalaninu) obsahuje lékořici obsahuje kofein s přidanými rostlinnými steroly Seznam složek Návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít Čisté množství potraviny Země původu nebo místo provenience (nově povinné u některých produktů) Množství určitých složek nebo skupin složek Jméno nebo obchodní název a adresa provozovatele potravinářského podniku Výživové údaje (povinné od ) Zvláštní podmínky uchovávání (povinné při použití údaje o datu použitelnosti, při použití data minimální trvanlivosti dle potřeby) nebo použití VÝŽIVOVÉ ÚDAJE základní povinný seznam od 2016 energetická hodnota tuky nasycené mastné kyseliny sacharidy cukry bílkoviny sůl Název musí obsahovat také údaje o fyzikálním stavu nebo způsobu úpravy potraviny, pokud by opomenutí těchto informací mohlo spotřebitele uvést v omyl, například jde-li o potravinu, která byla před prodejem zmrazena, ale je prodávána v rozmrazeném stavu. JAK UVÁDĚT SEZNAM SLOŽEK? Jednotlivé složky potraviny je potřeba uvádět sestupně v hmotnostních procentech v okamžiku jejich použití při výrobě. U jednotlivých složek je možno použít specifické názvy dle nařízením daných definicí a pokud je složka složena z dalších podsložek, i tyto je nutné rozepsat. U komponentů, které jsou na etiketě zdůrazněny slovy, vyobrazením či grafickým znázorněním, jsou uvedeny v názvu potraviny, jsou důležité k její charakterizaci nebo ji odlišují od podobných potravin, je potřeba uvádět také jejich množství v procentech. Úprava zároveň definuje podmínky pro pojmenování aromat. 3

4 VÍTE, ŽE? Označování původu je u většiny potravin povinné pouze v případě, že by opomenutí tohoto údaje mohlo uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné země původu nebo místa provenience potraviny. Původ však bude nově nutné uvádět u čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného vepřového, skopového nebo kozího masa a masa z drůbeže (v současnosti je povinné označovat zemí původu pouze hovězí maso). NEBALENÉ POTRAVINY UŽ NEBUDOU ANONYMNÍ Podle novely zákona o potravinách je také u nebalených potravin, například ovoce, zeleniny nebo pečiva, které jsou přímo nabízeny k prodeji, potřeba uvádět všechny stanovené povinné údaje. Uvedení země původu primární složky, která tvoří více než 50 % potraviny, nebo ji spotřebitelé obvykle spojují s názvem potraviny, se řídí stejnými pravidly jako označení původu celé potraviny. Pokud však tato složka nepochází ze stejné země jako celá potravina a neuvedení této informace by mohlo zákazníka klamat, může být pouze zmíněno, že se tyto dvě země liší. Informace, které musí mít zákazník k dispozici při koupi nebalené potraviny, musí být umístěny ve třech úrovních. V těsné blízkosti, například na cenovce, musí mít zákazník k dispozici informace o jméně nebo obchodním názvu a adrese sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, vysvětluje Denisa Čížková, manažerka kvality v MAKRO. V případě šunky a vybraných druhů ovoce a zeleniny je potřeba uvádět také údaj o třídě jakosti. U hovězího masa je nutné na cenov- POUŽITELNOST NEBO MINIMÁLNÍ TRVANLIVOST. KTERÉ DATUM KDY POUŽÍT? Základním údajem je datum minimální trvanlivosti. V případě potravin, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, a mohou tedy po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, je datum minimální trvanlivosti nahrazeno datem použitelnosti. Datum minimální trvanlivosti se uvádí ve tvaru: minimální trvanlivost do: nebo minimální trvanlivost do konce:, za kterým následuje buď samotné datum, nebo odkaz na místo, kde je datum na etiketě uvedeno. Datum může být uvedeno ve tvaru den, měsíc (při trvanlivosti potraviny pod 3 měsíce), měsíc a rok (mezi 3 a 18 měsíci), nebo postačí uvedení pouze roku (nad 18 měsíců). ce uvést rovněž zemi původu. Od 1. dubna 2015 se toto pravidlo rozšiřuje i na ostatní druhy masa. U ryb se uvádějí lovné oblasti a podoblasti, pokračuje odbornice na kvalitu. Také na nebalené potraviny se vztahují konkrétní povinné informace, které jsou definované v nařízení, například o obsahu specifických látek, umělých sladidel či kofeinu. deny také podmínky skladování před otevřením potraviny. V případě potřeby může být uvedena teplota skladování a doba pro Další soubor informací stačí zveřejnit v blízkosti místa, kde je nebalená potravina nabízena k prodeji. U pultu mohou být umístěny například šanony, plakáty či tablety s dotykovými obrazovkami, na nichž si zákazník může informace dohledat, dodává Denisa Čížková. Patří sem zejména datum trvanlivosti či datum použitelnosti, které zároveň mohou být uvedeny i na obalu či etiketě potravin zabalených v místě prodeje, a v neposlední řadě informace o přítomnosti alergenů, která je vyžadována nařízením. Na vyžádání je nutné zákazníkovi sdělit složení potraviny a množství zdůrazněné složky, stejně jako je to požadováno v případě balených potravin. spotřebování produktu po otevření. Datum použitelnosti je potřeba uvést na každé samostatně balené porci. 4 Datum použitelnosti se uvádí ve tvaru spotřebujte do:, za kterým následuje uvedení data nebo odkaz na místo, kde je datum na etiketě uvedeno ve formátu den, měsíc, případně rok. Na obalu musí být vždy uve

5 ALERGENY NA JÍDELNÍCH LÍSTCÍCH Jednou z největších novinek v důsledku počátku platnosti nové legislativy s dopadem na provozovatele hotelů a restaurací je povinnost, aby u pokrmů byla uvedena snadno čitelná informace o názvu potraviny ve smyslu nařízení 1169/2011 a o výskytu alergenní látky, patřící do jedné ze čtrnácti stanovených skupin. Informace o konkrétním alergenu je provozovatel povinen sdělit, nebo jinou formou zpřístupnit na žádost spotřebitele. ALERGICI SE UŽ NEMUSÍ BÁT. INFORMACE BUDOU PO RUCE Přítomnost alergenů, které spadají do některé ze 14 skupin definovaných také v novém nařízení, musí být ve složení výrobku zvýrazněna, např. typem nebo stylem písma či barvou pozadí. Pokud se určitý alergen vyskytuje v několika složkách nebo pomocných látkách, musí být takto zvýrazněny všechny složky nebo pomocné látky, v nichž je obsažen. Není-li seznam složek uveden, musí být na potravině uveden výraz obsahuje a následně název alergenní látky. Označení není vyžadováno, pokud název potraviny jasně odkazuje na danou látku nebo produkt, např. mléko. Tato povinnost se týká všech výrobců potravin a nově i všech článků veřejného stravování, například restaurací, jídelen, nemocnic nebo pekáren. U všech pokrmů prodávaných v těchto typech zařízení musí být viditelně uvedena informace o tom, že se v něm může vyskytovat některý ze seznamu alergenů. Na jídelním lístku může být uvedena slovně nebo číslem označujícím alergen. V případě číselného značení bude v blízkosti jídelního lístku seznam legislativně stanovených alergenů s označením čísla, které je uvedeno v jídelním lístku. Obsluha je povinna znát konkrétní alergenní látku (například, že jde o pšenici ze seznamu obilovin obsahujících lepek ) a na požádání ji zákazníkovi sdělit. SEZNAM ALERGENŮ podle Nařízení č. 1169/2011 obiloviny obsahující lepek korýši a výrobky z nich vejce a výrobky z nich ryby a výrobky z nich jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich sójové boby (sója) a výrobky z nich mléko a výrobky z něj (včetně laktózy) suché skořápkové plody, tj. mandle, lískové ořechy, pistácie a ostatní ořechy celer a výrobky z něj hořčice a výrobky z ní sezamová semena (sezam) a výrobky z nich oxid siřičitý a siřičitany (v koncentraci nad 10 mg/kg) vlčí bob (lupina) a výrobky z něj měkkýši a výrobky z nich VÝŽIVOVÉ ÚDAJE. JAK SE PŘIPRAVIT? Povinnost uvádět na potravinách výživové údaje platí až od Potraviny uvedené na trh nebo označené etiketou před tímto datem, u kterých budou výživové údaje do této doby chybět, smějí být uváděny na trh do vyčerpání zásob. Pokud ale na obale výživové hodnoty uvedeny budou, musí již od být v souladu s požadavky nařízení 1169/2011. Povinné výživové údaje se povinně uvádějí v kj/kcal (energetická hodnota) a g nebo ml (ostatní živiny) na 100 g nebo 100 ml potraviny. Jednotka se volí podle toho, v jaké jednotce je uvedeno čisté množství. Obsah vitaminů a minerálních látek se uvádí v mg nebo μg na 100 g nebo 100 ml, ale i jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu na 100 g nebo 100 ml. K vyjádření množství základních živin na 100 g nebo 100 ml lze dobrovolně tyto hodnoty vyjádřit také v přepočtu na jednu porci nebo spotřební jednotku, případně jako procentuální podíl referenčních hodnot příjmů na 100 g nebo 100 ml. Při uvedení výživových údajů vztažených buď na porci nebo vyjádřených jako procentuální podíl referenčních hodnot je pak potřeba uvést další povinné údaje. Všechny povinně uváděné výživové údaje se musí vyskytovat ve stejném zorném poli, v tabulce nebo v řadě za sebou, musí mít srozumitelný formát a být uváděny v pořadí přesně určeném nařízením. 5