kontrolovaných podmínkách.

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Produkce plůdku kapra s využitím počátečního odchovu v kontrolovaných podmínkách. Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o. Adresa: Jordánská 366, Tábor IČO: Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/ Název pilotního projektu: Produkce plůdku kapra s využitím počátečního odchovu v kontrolovaných podmínkách Jméno a příjmení osob, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně, Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, Brno IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy:brno Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Zpracovatel technické zprávy: Název nebo obchodní jméno: Mendelova univerzita v Brně,Odd. rybářství a hydrobiologie Adresa: Zemědělská 1, Brno IČO: Místo a datum zpracování technické zprávy: Brno Jména a příjmení osob, které zpracovali technickou zprávu: Ing. Tomáš Brabec, Ph.D., doc. Dr. Ing. Jan Mareš Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zastupovat zpracovatele technické zprávy: Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. rektor

2 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti 2. Partner projektu (vědecký subjekt) Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně 3. Zpracovatele technické zprávy Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně

3 1. Cíl projektu. 1.1.Co je cílem projektu Cílem řešeného projektu bylo v provozních podmínkách ověřit kombinaci počátečního rozkrmu plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách s následným odchovem v rybnících. Ověřovaná technologie počátečního rozkrmu plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách byla zaměřena na optimalizaci procesů odchovu v provozních podmínkách s cílem zvýšit přežití v nejrizikovějším období chovu kapra, dosáhnout vyšší kusové hmotnosti s důrazem na kondici plůdku kapra v podzimním období, zvýšit celkovou produkci ryb z jednotky plochy a zhodnotit efekt rozkrmu při jarním výlovu. 1.2.Inovativnost technologie Inovativnost testované technologie odchovu kapra s počátečním rozkrmem v kontrolovaných podmínkách spočívá ve využití počátečního vysokého růstového potenciálu kapra v optimálních podmínkách a dosažení stadia vyšší odolnosti vůči negativním klimatickým změnám před vysazením do rybničních podmínek. Dosažené vyšší přežití v těchto systémech snižuje potřeby váčkového plůdku kapra, umožňuje přesněji stanovit obsádku pro optimální využití přirozené potravy a zvýšit tak celkovou produkci rybníka. Zvládnutí technologie odchovu v kontrolovaných podmínkách je předpokladem pro širší uplatnění časného výtěru kapra v rybářské praxi Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Dostatek kvalitního plůdku kapra je nezbytný pro ekonomický chov. Překonání kritického období přechodu rozplavaného váčkového plůdku kapra z endogenní na exogenní výživu je v rybnících spojeno s výraznými ztrátami. Možné klimatické změny zejména výrazné ochlazení vody negativně ovlivňuje rozvoj přirozené potravy, což vede ke zvyšování ztrát. Tyto vlivy lze minimalizovat využitím recirkulačních systémů. Optimalizace podmínek odchovu, krmné strategie, techniky krmení, použité diety a následné vysazení do vhodně připravených plůdkových výtažníků jsou předpokladem pro vyšší přežití, vyšší individuální hmotnost, lepší kondici ryb a zkrácení výrobního cyklu. Tento způsob chovu umožňuje produkci hmotnostně a velikostně vyrovnaného kapřího plůdku v porovnání s tradičními postupy, kdy vlivem vysokých ztrát z prvního nasazení mohou být dodatečně plůdkové výtažníky dosazovány váčkovým plůdkem z pozdějších výtěrů s výslednou produkcí rozrostlého plůdku. A v neposlední řadě by se tento způsob odchovu raných stadií ryb mohl stát částečným řešením problémů s hledáním vhodného přípravku pro eliminaci rozvoje hrubého zooplanktonu v rybnících.

4 2. Úvod Kapr obecný (Cyprinus carpio L.) se díky své odolnosti, vysoké plodnosti a poměrně rychlému růstu stal hlavním chovaným rybím druhem v českých a moravských rybnících s produkcí dlouhodobě se pohybující kolem 85 % z celkové produkce tržních ryb. V návaznosti zpravidla na umělý výtěr je od samého začátku svého života kapr chován tradičním způsobem v rybnících. První rok odchovu v rybnících je pro váčkový plůdek velmi kritický, kdy k největším ztrátám (kolem %) dochází během prvního měsíce rybničního odchovu v důsledku nepříznivých ekologických nebo potravních podmínek. Náhlé klimatické změny provázené ochlazením vody (v některých případech až pod letální hodnotu pro váčkový plůdek kapra) a nedostatek velikostně vhodné potravy mohou způsobit až 100% ztráty. Již poklesem teploty vody na rozmezí C se prodlužuje rozvoj přirozené potravy pro váčkový plůdek ryb v dostačující biomase, druhové (drobné druhy zooplanktonu) a velikostní ( µm) struktuře na 14 až 20 dní, kdy po vysazení do rybníka je schopnost rozplavaného váčkového plůdku hladovět velice nízká. Standardně se v přirozených podmínkách počítá s přežitím na úrovni 10 %. Velikostně vhodná přirozená potrava (zooplankton) je velice důležitá ve výživě kapra na začátku larvální periody. Vychází to především z vývoje trávicího traktu ryb bez žaludku jak je typické pro cyprinidae. Váčkový plůdek kaprovitých ryb je po vykulení velmi malí, má nevyvinuté střevo (rovné, krátké, tenké) s minimální enzymatickou (sekreční) aktivitou. Pro tyto ryby je v prvních dnech larvální periody zcela nezbytné přijímat přirozenou potravu obsahující exogenní enzymy, které na začátku nahrazují sekreční funkci střeva a zároveň podporují vývoj a sekreční činnost vlastního střeva. Zároveň je i nepostradatelným zdrojem jednoduchých vysoce stravitelných molekul proteinů v prvních dnech života kapra. Rozvoj recirkulační systémů a znalostí z oblasti výživy raných stadií ryb umožnil zpracovat kombinovanou technologii chovu plůdku kapra. Kombinace rozkrmu v kontrolovaných podmínkách a následující odchov v rybnících spojuje klady obou těchto technologií a zvyšuje produktivitu práce. Podstatou odchovu v kontrolovaných podmínkách je počátečné několikadenní (nejméně však 3 dny) předkládání živé potravy (naupliová stádia žábronožky solné, tříděný zooplankton) s postupným převodem na kompletní startérové krmné směsi metodou co-feeding, jenž zajišťuje postupnou adaptaci trávicího traktu a potravního reflexu odchovávaných ryb na odlišné nutriční složení a fyzikální vlastnosti startérových krmných směsí. Hodnotícími parametry vhodně zvolené krmné strategie, techniky krmení a použité startérové diety jsou v těchto systémech vývojový index, maximální délkový a hmotnostní růst a přežití, které se pohybuje na úrovní 85 až 90 % za předpokladu optimálních podmínek odchovného prostředí. Určité úskalí recirkulačních systémů pro praxi spočívá ve striktním dodržování hygieny odchovného prostředí a obsluhy, ale také v kvalitě a původu váčkového plůdku kapra. V pilotním projektu byla testována technologie počátečního rozkrmu váčkového plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách s následným vysazením do vhodně připravených

5 rybníků. V průběhu řešení byl ověřován vliv rozkrmeného a nerozkrmeného váčkového plůdku na úroveň přežití, rychlost růstu a kondici plůdku kapra před komorováním, přežití a kondiční stav plůdku po komorování při jarních výlovech. Baruš V. a Oliva O. (1995) Mihulovci a ryby (1). Academia Praha, s Kouřil J., Hanáčková J., Stejskal V. (2008) Recirkulační akvakulturní systémy pro chov ryb. Edice metodik č. 85. VÚRH Vodňany, s. 40. Jirásek J. a Mareš J. (2001) Výživa a krmení raných vývojových stadií kaprovitých ryb. Bulletin VÚRH Vodňany (1): s Jirásek J. a Mařeš J. (2001) Výživa a krmení raných vývojových stadií kaprovitých ryb II. Bulletin VÚRH Vodňany (2): s Mareš J. a Jirásek J. (1999) Ukazatele hodnocení produkční účinnosti krmiv. In Spurný, P. (ed), Sborník ref. 50 let výuky rybářské specializace na MZLU v Brně, Brno, s Matěna J. (1983) Řízená produkce zooplanktonu pro odkrm plůdku. Edice metodik č. 7, VÚRH Vodňany, s. 10. Mze (2011) Situační a výhledová zpráva ryby. s. 44. Peňáz M., Prokeš M., Kouřil J. a Hamáčková J. (1983) Early development of the carp, Cyprinus carpio. Acta Scien. Natur. Acad. Scient. Bohemoslav. Brno, (17): s Odhad přínosu zavedené technologie. Technologie počátečního rozkmu váčkového plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách umožňuje zefektivnit odchov plůdku kapra, zajistit produkci kvalitního a vyrovnaného plůdku, tak nezbytného pro úspěšný a ekonomický chov kapra, zvýšit produktivitu práce. 3. Materiál a metodika Testovaná technologie rozkrmu váčkového plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách byla realizována na odchovném recirkulačním zařízení v Táboře společnosti Štičí líheň Esox spol. s.r.o. V navazujícím vegetačním období pokračovalo testování v rybničních podmínkách. K testu byl použit váčkový plůdek kapra (K 0 ) šupinaté a lysé formy plemene Originál Biharugrai Tükrös Ponty pocházející z Rybářství Hortobáth, Maďarsko. Před transportem byl váčkový plůdek kapra 3krát nakrmen žloutkovou emulzí. Převoz byl uskutčněn v igelitových vacích s kyslíkovou atmosférou. Základní údaje o výtěru a charakteristika váčkového plůdku kapra použitého v testu je uvedena v tabulce č. 1. Pilotní projekt byl rozdělen do tří částí. Váčkový plůdek byl po převozu rozdělen do dvou skupin. První z nich byla bezprostředně po převozu vysazena do rybničních podmínek, druhá pak do odchovných žlabů na recirkulační systém, kde probíhal rozkrm.

6 Po převozu byl odebrán vzorek ryb pro stanovení základních délkohmotnostních parametrů a jejich vzájemného poměru (koeficient dle Fultona). Hmotnost byla stanovena na analytických vahách s přesností na 0,1 mg, délka celková pak s pomocí digitálního posuvného měřítka. Tab. č.1: Základní údaje o výtěru a charakteristika váčkového plůdku kapra (A±SD). Datum výtěru Datum kulení Datum převozu Celková délka (mm) Šupinatá forma Lysá forma 6,36±0,18 6,42±0,19 Hmotnost (mg) 1,78±0,3 1,54±0,21 Kondice dle Fultona 0,7±0,14 0,58±0,07 Pozn: A aritmetický průměr, SD směrodatná odchylka 3.1. I. část pilotního projektu odchov K 0 na K rozkrm. v kontrolovanýh podmínkách. Rozkrm váčkového plůdku kapra probíhal po dobu 9 dní od do v šesti odkulovacích žlabech o objemu 357 litrů a 1 žlabu o objemu 300 litrů, napojených na recirkulační systém s filtrační sekci o objemu litrů. Zdrojem vody pro recirkulační systém byl vodovodní řad, voda byla temperována na požadovanou hodnotu průtokovým ohřívačem. Světelný režim byl upravený na 16 hodin osvětlení a 8 hodin bez osvětlení. Ve světelné části dne bylo aplikováno krmení v 8 dílčích dávkách v dvou hodinových intervalech. Výše krmné dávky byla vždy upravována dle denní hmotnosti obsádky pro daný žlab vycházející z intenzity růstu. Živá naupliová stadia žábronožky solné byla inkubována z cyst artemií komerčně dodávaného balení výrobce Artemia Koral Gmbh. Líhnutí nauplií probíhalo ve sklenených zugských lahvích dle doporučení výrobce. Jako suchá dieta bylo předkládáno startérové krmivo Perla Larva Proactive 6.0 s obsahem 62 % NL, 11 % tuku od výrobce Skretting. Krmná strategie a intenzita krmení je uvedena v tabulce č. 2. V pravidelných třídenních intervalech byly odebírány vzorky 30 kusů larev z každého žlabu pro zjištění aktuální hmotnosti a intenzity růstu pro upřesnění výše krmné dávky, z toho bylo 20 kusů larev fixováno 4% formaldehydem pro následné měření a výpočet délkohmotnostních parametrů SWGR, SLGR a vývojového indexu dle (Peňáz et al. 1983). Pravidelně 3krát denně byly měřeny základní fyzikálně-chemické parametry vody (teplota, % nasycení vody kyslíkem). Hodnoty základních fyzikálně-chemických parametrů jsou uvedeny v tabulce č. 3. Ráno po prvním krmení a večer před posledním krmením byly žlaby čištěny a odstraňovány exkrementy, nepřijaté krmivo a uhynulí jedinci, kteří byli zaznamenáváni do denních protokolů pro každý žlab.

7 Tab. č.2: Krmný diagram celého testu. D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 Varianta Artemie/Perla Artemie (lysec, šupináč) 5/1 3/2 3/3 2/3 1/5 Intenzita krmení v % obsádky Artemie Perla Tab. č.3: Základní fyzikálně-chemické parametry vody. Parametr Průměrná hodnota Minimální hodnota Maximální hodnota Teplota ( C) 22,1 21,3 22,4 O 2 (%) 93, ,1 Varianta 1.- váčkový plůdek šupinaté formy, byl nasazen do 3 žlabů á 22,3 tis. kusů na žlab (66 kusů na litr odchovného objemu) a varianta 2. - lysé formy, byl nasazen do 4 žlabů á 42,5 tis. kusů na žlab (124 kusů na litr odchovného objemu), varianta 3. nerozkrmený váčkový plůdek šupinaté formy vysazený do plůdkového výtažníku (Záchytný) o výměře 0,9 ha v množství kusů, varianta 4. nerozkrmený váčkový plůdek lysé formy vysazený do plůdkového výtažníku (Mostecký) o výměře 1,96 ha v množství kusů. Váčkový plůdek pocházel od stejného producenta a byl nasazen ve stejném termínu jako zahájení rozkrmu II. část pilotního projektu odchov K rozkrm. - K r v rybnících. Devátý den (D9) po zahájení počátečního rozkrmu ( ) byl rozkrmený plůdek kapra spočítán a v polyetylenových vacích pod kyslíkovou atmosférou převezen a následně po srovnání teplot a přivyknutí na chemismus vody rybníka vysazen do plůdkového předvýtažníku I. řádu. Rybník Černý o výměře 0,5 ha byl nasazen 68 tis. kusy rozkrmeného šupinatého plůdku, rybník Podlesek o výměře 0,9 ha byl nasazen 165 tis. kusy rozkrmeného lysého plůdku. Provozně byl sledován výskyt přirozené potravy. Při úbytku přirozené potravy se přistoupilo k výlovu. Výlov byl organizován do odlovného zařízení pod hrází rybníka. Plůdek zde byl odchováván do (41 dní) a loven v kategorii K r (rychlený plůdek kapra). Byl zjištěn počet vylovených ryb, jejich hmotnost a stanoveny individuálně délkohmotnostní parametry. Následně byl K r přesazen do plůdkových výtažníků II. řádu nacházejících se v soustavě pod sebou. Rybník Ministerský o výměře 1,21 ha byl nasazen 50 tis. kusy K r lysé formy, rybník Utopený o výměře 1,25 ha byl nasazen 39 tis. kusy K r šupinaté formy a odchováván do věkové kategorie K 1.

8 3.3. III. část pilotního projektu odchov K r K 1 v rybnících. V průběhu vegetační sezóny byly v termínech , a prováděny kontrolní odlovy a měření ryb na rybnících Utopený, Ministerský, Mostecký (nerozkrmený lysec), Záchytný (nerozkrmený šupináč). Při každém z kontrolních odlovů bylo měřeno a váženo individuálně 30 kusů ryb pro zjištění délko-hmotnostní charakteristiky ryb a 10 kusů se odebralo pro laboratorní analýzy tkání. Stejné parametry a analýzy byly provedeny po výlovu ryb v jarním období roku Konkrétně byl na základě zjištěných délkohmotnostních dat vypočítán koeficient dle Fultona (K F ), index vysokohřbetosti (I v ) a širokohřbetosti (I š ) pro hodnocení exteriéru, dále hepatosomatický index (HSI) a viscerosomatický index (VSI) pro zhodnocení energetických zásob ve vnitřnostním komplexu ryb a zhodnocení kondice ryb. Analýzy složení tělních tkání obsah sušiny, obsah NL (Kjeldahlova metoda), obsah tuku (Soxhletova metoda) byly prováděny v celé rybě a vnitřnostech. Plůdek kapra na všech sledovaných rybnících byl pravidelně třikrát týdně přikrmován až do pozdního podzimu granulovanou krmnou směsí (KP) s 13,2 % NL od výrobce VKS Stříbrné Hory. Cena tohoto krmiva byla 7,3 Kč za kilogram. Krmivo bylo rybám předkládáno ad libitum. Provozně byla sledována dostupnost a velikostní struktura zooplanktonu. 4. Výsledky 4.1. I. část odchov K 0 na K rozkrm. v kontrolovaných podmínkách. Úroveň přežití Při rozkrmu v kontrolovaných podmínkách bylo dosaženo vysoké úrovně přežití. Hodnoty dosaženého prostého přežití se na konci rozkrmu pohybovaly v rozpětí od 97,51 % u šupinatého a 98,25 % u lysého typu ošupení kapra. Růst Po ukončení rozkrmu v kontrolovaných podmínkách (D9) se pohybovala průměrná kusová hmotnost ryb jednotlivých variant v rozpětí od 15,3 do 16,11 mg, kdy nejvyšší hmotnosti (w) dosáhly larvy kapra šupinatého typu (varianta 1.), v parametru délkového růstu nebyly u variant 1. a 2. zjištěné výrazné rozdíly, hodnoty se pohybovaly v rozmezí od 11,2 do 11,28 mm. V kontrolovaných podmínkách vykazoval vyšší intenzitu délkového i hmotnostního růstu v D3 a D9 lysec (varianta 2.), šupinatý plůdek vykazoval vyšší intenzitu růstu v D6. Za celé období rozkrmu vykazoval vyšší intenzitu hmotnostního růstu (SWGR) kapří plůdek lysého typu (varianta 2) 25,51 %.d -1 o proti šupinatému (varianta 1.) 24,48 %.d -1, délkový růst (SLGR) byl u obou variant velice podobný pohyboval se v rozpětí 6,26 resp. 6,29 %.d -1. Plůdek v rybničních podmínkách vykazoval ve stejném věku D9 nižší hodnoty (SWGR) u varianty 3. (šupinatý), varianta 4. svými hodnotami dosahovala úrovně varianty 1. (tab. č.4). Délkový růst (SLGR) byl v porovnání s růstem ryb v kontrolovaných podmínkách nižší, ale přesto neměl vliv na vývojový index. Z výsledků růstových parametrů jednotlivých

9 variant odchovu nebyl zjištěn žádny statistický průkazný rozdíl, tedy jednotlivé varianty odchovu a typ ošupení kapřího plůdku neměl vliv na jednotlivé sledované růstové parametry. Tab. č.4: Tabulka sledovaných hodnot ukazatelů za období D0 D9 (A±SD). Den Varianta Dc (mm) w (mg) K F D0 D3 D6 D9 Var. 1 Var. 2 Var. 1 Var. 2 Var. 1 Var. 2 Var. 1 Var. 2 Var. 3* Var. 4* SWGR (%.d -1 ) SLGR (%.d -1 ) 6,36±0,18 1,78±0,14 0,7±0, ,07 6,42±0,19 1,54±0,21 0,58±0, ,34±0,26 3,5±0,52 0,88±0,09 22,54 4,78 2,93 7,79±0,21 3,57±0,43 0,75±0,10 28,03 6,45 3 9,53±0,34 9,53±1,63 1,09±0,16 33,39 8,70 4 9,29±0,44 8,59±1,57 1,06±0,10 29,27 5, ,20±0,85 16,11±3,74 1,13±0,09 17,50 5,38 4,95 11,28±1,07 15,30±4,71 1,03±0,11 19,24 6,47 4,79 10,72±0,36 12,74±1,5 1,03±0,04 21,87 5, ,73±0,42 14,04±2,36 1,13±0,10 24,56 5,71 5 pozn. * varianty odchovávané v rybničních podmínkách, ukazatele SWGR, SLGR počítané za období odchovu (9 dní). Di Ontogenetický vývoj Ontogenetický vývoj hodnoceny pomoci vývojového indexu (Di) probíhal nejrychleji u variant 3. a 4., tedy v rybnících na přirozené potravě a dosáhl hodnot 5. U variant odchovávaných v kontrolovaných podmínkách se pohyboval vývojový index v rozpětí 4,79 až 4,95, kdy se nejblíže přirozeným podmínkám přiblížila varianta 1 (tab. č.4). Ve vývojovém indexu nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi variantami. Kondiční stav Shodně nejvyšších hodnot koeficientu vyživenosti dle Fultona (K F ) 1,13 dosáhly varianty 1. a 4. Stejná shoda byla zjištěna i u nejnižších hodnot 1,03 u variant 2. a 3.

10 4.2. II. část K rozkrm. K r v rybnících. Tato část sledování byla započata a ukončena k Celková délka odchovu byla 41 dní. Přežití z K rozkrm. na K r bylo vysoké. Nejvyššího přežití bylo dosaženo u šupinatého plůdku 57,4 % při průměrné kusové hmotnosti 2,49 g, u lysého typu ošupení se přežití pohybovalo na úrovni 52,7 % při průměrné kusové hmotnosti 3,70 g. Délkohmotnostní charakteristika jednotlivých typů ošupení je uvedena v (tab. č.5). V tomto období intenzita hmotnostního a délkového růstu šupinatého plůdku dosahovala 12,29 resp. 3,76 %.d -1 a lysého plůdku 13,39 resp. 3,95 %.d -1. Vliv typu ošupení na sledované základní délkohmotnostní parametry byl statisticky vysoce průkazný (P<0,01). Lysý typ ošupení kapra vykazoval v této fázi odchovu plůdku kapra lepší produkční a kondiční výsledky (tab. č.5). 4.3.III. část odchov K r K 1 v rybnících Ve sledování byly čtyři rybníky: Utopený nasazen rozkrmeným šupinatým plůdkem, Ministerský - rozkrmený lysý plůdek, Záchytný - nerozkrmený šupinatý plůdek, Mostecký - nerozkrmený lysý plůdek. Přežití plůdku od vysazení K r do jarního výlovu K 1 bylo na rybníce Utopený 77,5 % a na rybníce Ministerský 53 %. Nižší přežití plůdku na rybníku Ministerský mohlo být ovlivněno hojným výskytem rybožravých predátorů především volavky popelavé, kdy v průběhu vegetační sezóny, ale hlavně na podzim bylo při kontrolních odlovech zaznamenáno poranění ryb u části vzorku. Celkové přežití rozkrmeného plůdku od K 0 K 1 bylo u šupinatého typu 45,1 %, u lysého typu 47 %. Na plůdkových výtažnících, kde byly ryby odchovávány z K 0 na K 1 bez jakéhokoli rozkrmení bylo celkové přežití (od vysazení do jarního výlovu) velice nízké. Na rybníku Záchytný bylo přežití 4,3 % a na rybníku Mostecký to bylo pouze 4 % z celkového množství vysazeného váčkového plůdku. Navýšení přižití po rozkrmení v kontrolovaných podmínkách bylo u šupinatého plůdku o 90,5 % a u lysého plůdku dokonce o 91,5 % při nasazení podstatně menšího množství váčkového plůdku 14,9 resp. 17,7 % v porovnání s tradiční technologií chovu. Odchov rozkrmeného šupinatého kapřího plůdku na rybníku Utopený přinesl v roce 2012 zvýšení celkové produkce z hektaru o 10,5 resp. 53 % v porovnání s rokem 2011 resp při klasickém způsobu chovu K 1, kdy bylo přežití na úrovni 11,2 resp. 7,9 %. Na rybníku Ministerský (K r lysý) se celková produkce z hektaru zvýšila o 47,7 % v porovnání s rokem 2010, kdy bylo přežití při klasickém způsobu odchovu K 0 K 1 19,2 %. Na rybníku Ministerský bylo dosaženo výrazného snížení relativního krmného koeficientu (RKK) 1,88 v porovnání s předchozími roky. V roce 2012 byla na rybníku Utopený zjištěná vyšší hodnota RKK (2,86) v porovnání s roky 2010 a 2011, což je ovlivněno vyšší intenzitou krmení a dostupnosti přirozené potravy ve výživě plůdku kapra. Při klasickém odchovu plůdku kapra bylo na rybníku Mostecký (K 0 - lysý) dosaženo výrazně nižší celkové produkce z hektaru v porovnání s předchozími roky za podstatně vyššího RKK 4,3. Tyto hodnoty jsou ovlivněny nízkým přežitím. Rybník Záchytný (K 0 šupinatý) s celkovou produkcí 927 kg.ha -1 při vyšším RKK 3,96 nedosahoval hodnot z let

11 2008 resp. 2010, kdy byla produkce plůdku na úrovni 1154 resp kg.ha -1 a RKK 3,46 resp. 3,44, kdy přežití do K 1 bylo 6,5 resp. 6,4 %. Ve stadiu K r ( ) byl zaznamenán statisticky průkazný vliv (p 0,01) typu ošupení na všechny sledované délkohmotnostní parametry ryb. V průběhu sezóny byly pro statistické zhodnocení délkohmotnostní charakteristiky ryby rozděleny do jednotlivých variant značených písmeny A (lysec nerozkrmený : lysec rozkrmený), B (šupináč nerozkrmený : šupináč rozkrmený), C (lysec rozkrmený : šupináč rozkrmený). Hladina významnosti byla u hodnot vyznačena pomoci písmen. U hodnot bez písmenného indexu nebyl shledán statisticky významný rozdíl (tab. č.5). V průběhu podzimu roku 2012 byl shledán statisticky průkazný (p 0,05) a vysoce průkazný (p 0,01) vliv původu (rozkrmený : nerozkrmený) a typu ošupení na celkovou délku těla a hmotnost kapřího plůdku (graf č.1, 2). Při jarním výlovu byl shledán statisticky vysoce průkazný vliv původu na celkovou délku těla a hmotnost kapřího plůdku. Tedy rozkrmený plůdek kapra dosáhl vyšší průměrné kusové hmotnosti a délky těla. Graf č. 1: Celková délka těla plůdku kapra v průběhu ověřování technologie. 140 Celková délka těla plůdku kapra v průběhu ověřování Záchytný Utopený Mostecký Ministerský

12 Graf č.2: Hmotnost kapřího plůdku v průběhu ověřování technologie Hmotnost kapřího plůdku v průběhu ověřování Záchytný Utopený Mostecký Ministerský Na základní ukazatel kondice plůdku (K F ) mělo u lysce statisticky průkazný až vysoce průkazný vliv použité rozkrmení plůdku, obdobně pak i typ ošupení rozkrmeného plůdku měl rovněž vysoce průkazný vliv na kondici ryb (tab. č.5, graf č.3). U indexu vysokohřbetosti (I v ) hodnotící exteriér ryb byl na podzim shledán statistický významný vliv původu ryb a u indexu širokohřbetosti typ ošupení rozkrmeného kapřiho plůdku (tab. č.5). U parametru VSI byl na podzim shledán průkazný vliv původu ryb. Vliv původu byl shledán i na jaře u parametru VSI. U parametru HSI nebyl na jaře shledán statistický významný vliv původu a typu ošupení mezi jednotlivými variantami (tab. č.5). Graf č.3: Kondice (K F ) plůdku kapra v průběhu ověřování technologie. 6 Kondice kapřího plůdku v průběhu ověřování Záchytný Utopený Mostecký Ministerský

13 Tab. 5: Délkohmotnostní charakteristika plůdku kapra v průběhu vegetační sezóny 2012 (A±SD). Datum Dc (mm) w (g) K F Iv Iš HSI VSI šupinatá 52,43±3,66 2,49±0,51 3,46±0,33 2,94±0,15 19,44±1,42-14,01±2,85 lysá 57,07±4,02 3,70±0,72 3,98±0,32 2,66±0,44 20,85±1,05-18,09±2,87 Záchytný Š* 91,43±6,72 15,93±3,96 4,19±0,51 b 2,70±0,19 B 19,86±1,18 8,05±2,05 23,64±3, Utopený Š** 92,57±7,90 C 17,33±3,30 C 4,55±0,88 b 2,46±0,16 B 20,20±1,24 C 7,20±2,78 22,31±3,18 C Mostecký L* 87,6±9,47 14,92±5,23 4,53±0,52 2,44±0,16 21,77±1,30 5,57±1,96 26,23±5,59 Ministerský L** 85,62±7,21 C 14,42±3,85 C 4,66±0,43 2,49±0,21 21,26±1,11 C 6,02±2,48 25,39±1,18 C Záchytný Š* 102,4±5,61 B 19,99±3,1 B 3,82±0,3 2,63±0,08 19,61±0,68 5,76±1,5 20,52±3, Utopený Š** 123,3±9,22 BC 37,34±6,87 Bc 3,97±0,38 C 2,61±0,18 C 20,46±0,68 C 6,65±1,1 22,52±3,17 Mostecký L* 92,5±7,95 16,04±4,42 A 4,17±0,39 a 2,57±0,12 A 20,38±1,15 a 7,83±0,96 22,15±1,94 a Ministerský L** 117,0±13,87 C 35,12±11,52 Ac 4,16±0,62 ac 2,51±0,22 AC 20,24±1,47 ac 7,4±1,07 25,74±3,42 a Záchytný Š* 104,20±12,44 B 23,62±8,37 B 4,12±0,33 2,59±0,13 19,7±1,43 9,25±2,16 24,27±1, Utopený Š** 122,53±12,8 BC 39,39±12,74 BC 4,01±0,77 C 3,41±4,50 19,47±3,35 C 8,54±1,97 25,18±9,17 Mostecký L* 95,4±8,05 18,6±5,06 A 4,56±0,52 A 2,53±0,17 A 21,53±1,44 6,87±1,17 20,85±1,28 Ministerský L** 98,73±9,61 C 22,96±6,86 AC 5,01±0,65 AC 2,31±0,4 A 21,75±1,54 C 8,12±2,44 22,30±3, Mostecký L* 96,9±10,62 A 18,19±6,5 A 4,05±0,47 2,54±0,15 19,96±1,47 6,1±1,02 18,95±1,25 Utopený S** 113,8±13,13 B 30,06±9,48 B 4,04±0,39 2,53±0,19 19,59±1,41 C 8,97±1,6 19,65±1,43 b Záchytný S* 101,5±11,1 B 21,02±7,09 B 3,97±0,37 2,62±0,12 19,44±0,97 10,64±2,12 21,31±1,54 b Ministerský. S** 109,8±10,95 A 26,77±8,28 A 4,05±0,47 2,5±0,47 20,52±1,0 C 7,01±1,73 16,58±4,60 Pozn.: mezi hodnotami označenými shodnými písmeny byl statistický rozdíl; a, b, c (p 0,05), A, B, C (p 0,01) Š*- ryba šupinatá nerozkrmená, Š** - ryba šupinatá rozkrmená, L*- ryba lysá nerozkrmená, L** - ryba lysá rozkrmená

14 Tab. č. 6: Procentuální složení tkání čerstvé hmotě celých ryb jednotlivých variant v průběhu vegetační sezóny 2012 a při jarním výlovu 2013 (A±SD). Datum sušina tuk dusíkaté látky popel K r šupinatá 18,43±0,18 2,88±0,77 12,87±0,31 2,79±0,03 K r lysá 15,94±0,21 3,10±0,29 10,72±0,07 2,69±0,08 Záchytný Š* 20,13 5,16 13,07 2, Utopený Š** 19,92 4,84 12,40 2,68 Mostecký L* 17,8 2,64 11,72 2,73 Ministerský L** 19,06 4,52 12,27 2,99 Záchytný Š* 22,30±0,61 6,81±1,03 13,69±0,52 2,83±0, Utopený Š** 22,22±0,37 6,07±0,17 13,49±0,33 2,39±0,29 Mostecký L* 20,28±077 4,93±0,42 11,96±0,45 3,29±0,25 Ministerský L** 22,03±0,66 5,68±0,76 12,87±0,23 2,52±0,14 Záchytný Š* 19,83±1,00 2,78±0,66 13,50±0,38 3,04±0, Utopený Š** 22,33±0,44 5,12±0,44 13,66±0,16 2,81±0,26 Mostecký L* 20,93±0,75 4,70±0,40 13,63±0,19 2,98±0,10 Ministerský L** 19,98±0,32 3,64±0,11 12,89±0,27 2,93±0, Ministerský L** 21,56±1,96 4,20±1,15 12,26±0,90 3,06± Mostecký L* 17,53±0,63 1,80±0,65 11,77±0,61 3,06±0,09 Utopený Š** 20,89±1,40 4,01±1,27 12,65±0,16 2,69±0, Záchytný Š* 19,14±0,85 4,28±1,0 11,96±0,69 2,79±0, Minister. v. L** 19,49±2,2 4,43±2,18 13,01±0,42 1,92±0,32 Minister. m. L** 18,23±1,94 3,55±1,68 12,1±0,44 3,17±0,51 Krmivo KP1 86,76 3,70 13,21 3,24 Pozn. Š*- ryba šupinatá nerozkrmená, Š** - ryba šupinatá rozkrmená, L*- ryba lysá nerozkrmená, L** - ryba lysá rozkrmená. Celkové složení tkání celých ryb, ale především obsah tuku je důležitým ukazatelem pro hodnocení kondičního stavu plůdku před komorováním. Procentuální složení tkání v čerstvé hmotě celých ryb je uvedeno v (tab. č.6). Ve velikosti K r vykazoval šupinatý plůdek vyšší hodnoty v sušině, dusíkatých látkách a popelu, vyšší obsahu tuku byl naopak zaznamenán u lysého plůdku (tab. č.6). Pro hodnocení kondice plůdku kapra a dostatečných energetických rezerv vypovídá kromě hodnoty K F také parametry HSI a VSI, které spolu navzájem souvisejí. Na podzim dosahoval obsah tuku v tkáních kapřího plůdku hodnot, které jsou předpokladem pro úspěšné komorování. To potvrzují i poměrně vysoké hodnoty koeficientu K F, HSI a VSI u všech variant. Nejnižších hodnoty obsahu tuku a dusíkatých látek v tkáních byly zjištěny při jarním výlovu nerozkrmeného lysého plůdku kapra (rybník Mostecký), kde byl již v průběhu komorování zaznamenán úhyn. Plůdek při výlovu vykazoval známky vyhublosti (výrazná hrana nad rypcem, zapadlé oči, ostrá hřbetní linie), obsah tuku v celém

15 těle byl na úrovni 1,8 %. Tento plůdek při posledním kontrolním odlovu ( ) vykazoval poměrně vysoké hodnoty obsahu tuku a dusíkatých látek (tab. č.6), ale zároveň nejnižších hodnot parametrů HSI a VSI ze všech sledovaných variant (tab. č.5). Avšak tyto hodnoty nebyly kritické pro komorování plůdku. Hodnoty chemického složení tkání celých ryb byly v průběhu sledování velmi rozkolísané vlivem data odběru a aktivitou kapřího plůdku. 5. Závěr Realizovaný pilotní projekt zaměřený na raný rozkrm váčkového plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách chovu, byl zaměřen na hodnocení vlivu původu (rozkrmený : nerozkrmený) a typu ošupení (šupinatý : lysec) na produkční ukazatele v rybničních podmínkách. Do praxe zaváděná a ověřovaná kombinovaná technologie počátečního rozkrmu váčkového plůdku kapra v kontrolovaných podmínkách s následným chovem v rybnících, se stala alternativní technologií k tradičnímu rybničnímu chovu. Podmínky prostředí a použitá strategie výživy ovlivňují přežití, rychlost délkového a hmotnostního růstu. Z tohoto důvodu bylo třeba v provozních podmínkách ověřit vhodnost strategie výživy a optimalizovat podmínky prostředí. Cílem počátečního rozkrmu kapra v kontrolovaných podmínkách je nejen maximální využití růstového potenciálu raných stadii, ale zvýšit přežití a vysazovat rozkrmený plůdek kapra do rybníku ve fázi vyšší odolnosti a následně při jarním výlovu dosáhnout vyššího přežití a průměrné hmotnosti plůdku kapra. Na základě výsledků realizovaného projektu je možné konstatovat, že je k dispozici kombinovaná technologie chovu plůdku kapra poskytující vyšší přežití, kvalitní a vyrovnaný plůdek. Hlavní pozornost byla věnována počátečnímu odchovu v kontrolovaných podmínkách se zaměřením na přežití, vývojový index, délkový a hmotnostní růst. Úroveň přežití plůdku v kontrolovaných podmínkách byla vysoká a dosahovalo hodnot 97,51 % u šupinatého a 98,25 % u lysého typu ošupení. V délkohmotnostních parametrech nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi typem ošupení a původem plůdku. Rozdíl byl ve vývojovém indexu, kdy ryby v přirozených podmínkách dosahovaly vyššího vývojového stupně bez ohledu na typ ošupení, tento rozdíl nebyl statisticky významný. Rychlejší vývoj mohl být ovlivněn přirozenou selekcí, kdy přežili nejrychleji rostoucí a vyvíjející se jedinci. Dosažené přežití v navazujících dvou částech ověřované technologie bylo na uspokojivé úrovni. Celkové úroveň přežití plůdku rozkrmeného v kontrolovaných podmínkách bylo v porovnání s tradiční technologií odchovu plůdku kapra více jak desetinásobně vyšší. Rozkrmený plůdek šupinatého typu dosáhl celkově o 12 % a lysého typu o 13 % vyšší individuální hmotnosti v porovnání s nerozkrmeným plůdkem. Kondiční stav plůdku a úroveň rezervních látek v těle plůdku před zimováním byl poměrně vysoký a byl ovlivňován více aktuální nabídkou přirozené potravy a intenzitou přikrmování než vlivem původu a typu ošupení plůdku. Produkce rozkrmeného a následně i rychleného plůdku umožňuje stanovit optimální obsádky a maximálně využít přirozenou produkci rybníka a přikrmování ke zvýšení celkové produkce

16 z jednotky plochy, ale i snížení hodnot RKK. Celkově lze konstatovat, že rozkrmený kapří plůdek bez ohledu na typ ošupení vykazoval lepší produkční a hospodářské výsledky než nerozkrmený. Ověřovaná technologie umožňuje rybářským subjektům uplatnit časný výtěr kapra, zintenzivnit produkci dostatečného množství kvalitního plůdku kapra na omezené ploše plůdkových výtažníků a efektně využít jejich přirozenou produkci.

17 6. Přílohy Obr. 1. Počítání váčkového plůdku kapra při nasazení. Obr. 2. Váčkový plůdek kapra.

18 Obr. 3. Odchovné žlaby napojené na recirkulační systém. Obr. 4. Hustota ryb ve žlabech na konci rozkrmu.

19 Obr. 5. Počítání rozkrmeného plůdku kapra na konci odchovu. Obr. 6. Rozkrmený plůdek kapra na konci odchovu.

20 Obr. 7. Nerozkrmený lysý plůdek kapra Obr. 8. Rozkrmený lysý plůdek kapra

21 Obr. 9. Nerozkrmený šupinatý plůdek kapra Obr. 10. Rozkrmený šupinatý plůdek kapra

22 Obr. 11. Nerozkrmený lysý plůdek kapra při jarním výlovu. Obr. 12. Rozkrmený plůdek kapra při jarním výlovu.

23 Obr. 13. Nerozkrmený plůdek kapra při jarním výlovu. Obr. 14. Rozkrmený plůdek kapra při jarním výlovu.