PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA PELHŘIMOVA ANALYTICKÁ ČÁST

Transkript

1 PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA PELHŘIMOVA ANALYTICKÁ ČÁST Říjen 2016

2 Analytická část Zpracovatel: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Se sídlem: 5. května 1640/65, Praha 4 Tel.: IČ: info@institut-urmo.cz Zadavatel: Město Pelhřimov Se sídlem: Masarykovo náměstí 1, Pelhřimov Zastoupené: starostou Ing. Františkem Kučerou a místostarostou Ladislavem Medem zástupce pro věcná jednání: Ing. Josef Slavětínský IČ: Tento projekt byl podpořen Sdružením obcí Vysočina a Krajem Vysočina. 2

3 Analytická část 3

4 Analytická část Obsah Úvod 7 Analytická část 8 1 Charakteristika města 8 2 Organizace odpadového hospodářství 9 3 Datové zdroje Vyhodnocení předchozího POH města Pelhřimova Produkce odpadů a nakládání s nimi 12 5 Vyhodnocení systémů sběru a nakládání s vybranými skupinami odpadů Komunální odpady Produkce a způsoby nakládání s komunálními odpady Recyklovatelné komunální odpady Produkce recyklovatelných komunálních odpadů Míra třídění a recyklace vybraných skupin KO Způsoby sběru recyklovatelných odpadů Nakládání s recyklovatelnými komunálními odpady Bioodpady Produkce BRKO Nakládání s BRKO Směsný komunální odpad Produkce SKO Nakládání s SKO Živnostenské odpady Obalové odpady Produkce obalových odpadů Způsob sběru obalových odpadů Výrobky s ukončenou životností Nebezpečné odpady Stavební a demoliční odpady Vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady Sběrný dvůr Dotřiďovací linka Překládací stanice Kompostárna Sběr a výkup stavebních odpadů Zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu Výkupny odpadů Zařízení pro zpracování odpadů Zhodnocení sítě zařízení Zapojení města do rozvojových aktivit OH v kraji Spolupráce obcí a Kraje Vysočina - vznik ISNOV Projekt meziobecní spolupráce Obce sobě Odhad vývoje produkce komunálních odpadů ve městě 43 9 Program předcházení vzniku odpadů Základní definice Domovní/domácí a komunitní kompostování Opětovné použití upotřebených výrobků Informační nástroje Vzdělávací a osvětové aktivity Opatření uplatňována k PVO v rámci úřadu Ostatní Shrnutí analytické části 50 4

5 Analytická část Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel k příslušného roku...8 Tabulka č. 2: Dílčí cíle a opatření POH města Pelhřimova (2010) Tabulka č. 3: Produkce odpadů ve městě Pelhřimov Tabulka č. 4: Produkce odpadů (t) po skupinách dle Katalogu odpadů Tabulka č. 5: Produkce odpadů (t) podle druhů Tabulka č. 6: Způsoby nakládání s produkovanými odpady v % Tabulka č. 7: Produkce komunálních a obalových odpadů ve městě Tabulka č. 8: Vývoj produkce hlavních skupin KO Tabulka č. 9: Způsoby nakládání s komunálními odpady (včetně sk.15) v % Tabulka č. 10: Produkce recyklovatelných odpadů Tabulka č. 11: Porovnání výkonu tříděného sběru (kg/obyvatel/rok) Tabulka č. 12: Porovnání výkonu tříděného sběru papíru (v kg/obyvatel/rok) Tabulka č. 13: Porovnání tříděného sběru plastů (v kg/obyvatel/rok) Tabulka č. 14: Porovnání tříděného sběru skla (v kg/obyvatel/rok) Tabulka č. 15: Přehled sběrných nádob na recyklovatelné odpady (2016) Tabulka č. 16: Vývoj počtu sběrných nádob v obcích na území měst Tabulka č. 17: Vývoj hustoty sběrné sítě (obyvatel/průměrné sběrné místo) Tabulka č. 18: Porovnání hustoty sběrné sítě pro jednotlivé komodity (počet obyvatel/nádoba) Opravit podle skutečného počtu sběrných nádob. U skla se počítají do ukazatele pouze nádoby na barevné sklo Tabulka č. 19: Přehled zařízení pro sběr, úpravu a využití vytříděných odpadů Tabulka č. 20: Produkce odpadů s podílem BRKO ve městě (v tunách) Tabulka č. 21: Produkce BRKO (t) ve městě Tabulka č. 22: Způsoby nakládání s BRKO ve městě Tabulka č. 23: Vývoj produkce SKO (t) ve městě Tabulka č. 24: Produkce (t) a nakládání s odpady skupiny 15 ve městě Tabulka č. 25: Výsledky zpětného odběru výrobků ve městě (v t) Tabulka č. 26: Vývoj produkce nebezpečných odpadů ve městě Tabulka č. 27: Vývoj produkce (t) stavebních odpadů ve městě Tabulka č. 28: Souhrn cílů v projektu Obce sobě v ORP Kraje Vysočina Tabulka č. 29: Odhad vývoje produkce (t) vybraných skupin KO ve městě Tabulka č. 30: Rozmístění kontejnerů na oděvy a textil na území města Pelhřimov Tabulka č. 31: Vývoj ve sběru na textilu na území města Pelhřimov (sběr přes Technické služby města Pelhřimov; sběr společnosti TextilEco, a.s.)

6 Analytická část Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj produkce skupin KO Graf č. 2: Hlavní skupiny odpadů produkovaných ve městě Pehřimov (2015)

7 Analytická část Úvod Plán odpadového hospodářství města Pelhřimov (dále jen POH města ) je zpracován na základě 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech ). Ustanovení zákona stanoví povinnost pro obce s roční produkcí nad 1000 t ostatního odpadu nebo 10 t nebezpečného odpadu zpracovat plán odpadového hospodářství. POH města musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina, který byl schválen a jeho závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou ze dne 2. února 2016 (č. 1/2016). POH města je zpracováván v samostatné působnosti obce, a to na období 10 let, tj Pro některé skupiny odpadů je proveden výhled do roku 2024 s ohledem na závažné změny v procesech nakládání s odpady (zejména zákaz skládkování vybraných odpadů od r. 2024). Struktura POH města vychází z platné právní úpravy. Obsahuje analytickou část, která hodnotí stav a vývoj odpadového hospodářství ve městě zejména z pohledu produkce a způsobů nakládání s odpady. Analytická část také hodnotí stav aktivit v oblasti předcházení vzniku odpadů na území města. Závazná část POH města vychází z Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina. Obsahuje základní cíle pro vymezené skupiny odpadů a síť zařízení. Směrná část pak obsahuje návrhy na zlepšení systému nakládání s komunálními a dalšími odpady na území města. Rovněž stanovuje kritéria, na jejichž základě byl POH města zpracován. POH města obsahuje rovněž Program předcházení vzniku odpadů (dále také PPVO města ). Vychází ze směrnice o odpadech (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech), ve které je předcházení vzniku odpadů nově systémově uchopeno v podobě tvorby rámcových strategií na národních úrovních ve formě programů předcházení vzniku odpadů. Program předcházení vzniku odpadů České republiky byl zpracován Ministerstvem životního prostředí a schválen vládou ČR Usnesením č. 869/2014. Program je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva životního prostředí: Jeho návrhová část je součástí Plánu odpadového hospodářství ČR pro období a nařízení vlády č. 352/2014, které bylo zásadním podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. Plán odpadového hospodářství města musí i pro oblast předcházení vzniku odpadů zohledňovat konkrétní plán odpadového hospodářství kraje, tj. musí být v jeho souladu. Program je součástí všech tří základních částí POH města. 7

8 Analytická část Analytická část 1 Charakteristika města Město Pelhřimov administrativně patří ke Kraji Vysočina, leží v jeho západní jihočeské části. Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Bělá se severně od Pelhřimova v blízkosti obce Krasíkovice vlévá do řeky Želivky. Na území města se nachází několik vodních ploch (například rybník Moučka, Strachovské rybníky, Kulíkův rybník, Stráž nebo Radětínský rybník). Pelhřimov leží na hlavním evropském rozvodí Labe - Dunaj. Větší část náleží do povodí Labe, menší část do povodí Dunaje. Město je položeno 27 km západně od Jihlavy, 74 km severovýchodně od Českých Budějovic a 93 km jihovýchodně od Prahy. Ve městě žije mírně přes 16 tisíc obyvatel ( obyvatel k ). Průměrná nadmořská výška je 494 m n. m. Okolní terén je spíše členitý. Krajina v blízkém okolí má převážně lesnatý charakter. Vodní toky a cesty lemují četné remízky a zeleň. Z pohledu klimatických podmínek se jedná o oblast s klimatem pahorkatin (klimatický okrsek MT2). Centrem historické části města je Masarykovo náměstí s děkanským kostelem svatého Bartoloměje, sochou svatého Václava a radnicí s orlojem. Pelhřimov je významnou dopravní křižovatkou dvou silnic I. třídy a turistickým východištěm do Českomoravské vrchoviny. Celá aglomerace je střediskem významné a rozsáhlé bramborářské oblasti. Pelhřimov je proslulý i jako město rekordů a kuriozit s nejmenší jezdeckou sochou T. G. Masaryka. Město plní funkci obce s rozšířenou působností a s rozlohou 95,26 km² patří mezi nejrozsáhlejší města České republiky. Plocha města se skládá z 24 katastrálních území ve čtyřech samostatných celcích. Pelhřimov má 26 místních částí (Benátky, Bitětice, Čakovice, Hodějovice, Houserovka, Chvojnov, Janovice, Jelcovy Lhotky, Kocourovy Lhotky, Lešov, Lipice, Myslotín, Nemojov, Ostrovec, Pejškov, Pobistrýce, Radětín, Radňov, Rybníček, Skrýšov, Služátky, Starý Pelhřimov, Strměchy, Útěchovičky, Vlásenice Drbohlavy a Vlásenice). Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel k příslušného roku Rok Počet obyvatel Zdroj: ČSÚ, Podle údajů ČSÚ (Veřejná databáze) se na území města nachází 343 bytových domů, ve kterých žije cca 10,5 tis. obyvatel a 2566 rodinných domků s cca 5,5 tis. obyvateli Město je členem Sdružení obcí Vysočiny (SOV) a mikroregionu Mikroregion Pelhřimov, z. s. ( který je členem MAS Místní akční skupina Šipka ( 8

9 Analytická část 2 Organizace odpadového hospodářství Systém hospodaření s odpady ve městě Pelhřimov je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 3/2006, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Pelhřimov a systém nakládání se stavebním odpadem. Vyhláška byla schválena zastupitelstvem města Pelhřimov dne 13. června 2006 a je platná pro všechny občany a uživatele systému na území města. Dle vyhlášky je odpad tříděn na: Papír Plast Sklo barevné a bílé (čiré) Kovy Nápojové kartony Objemný odpad Nebezpečný odpad Odpad z údržby zeleně Zbytkový odpad Vyhláška stanovuje systém sběru tříděných využitelných odpadů (označené sběrné nádoby, sběrný dvůr). Sběr tříděných využitelných složek odpadu je rovněž zajištěn ve sběrném dvoře. Zbytkový komunální odpad se odkládá do sběrných nádob bez zvláštního označení o objemu do litrů umístěných na stálých stanovištích. Vyhláška upravuje také nakládání se stavebním odpadem. Stavební odpad, který je vhodný k využití, je občany nabízen k recyklaci svozové společnosti nebo jinému provozovateli zařízení na využití stavebních odpadů. Odstraňování stavebního odpadu na řízené skládce je možné pouze tehdy, nebylo-li nalezeno využití odpadu, a při splnění podmínek provozního řádu skládky. Stavební odpad je možno odkládat do speciálního kontejneru, který na základě objednávky a za úhradu přistaví svozová společnost nebo přímo odevzdat na Zařízení pro sběr a výkupu stavebních odpadů k dalšímu využití za cenových podmínek stanovených ceníkem svozové společnosti. Sběr a svoz odpadů v chatách a rekreačních objektech je zajištěn standardním způsobem jako ve městě Pelhřimově. Systém hospodaření s odpady odpovídá požadavkům zákona o odpadech, neboť zahrnuje všechny komodity, které jsou obce povinny sbírat odděleným sběrem. Vyhláška zohledňuje možnost zapojení živnostníků (podnikajících fyzických nebo právnických osob) do systému OH obce. Původci odpadů (právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání), kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou na základě písemné smlouvy s městem využívat systému města pro nakládání s komunálním odpadem. Rozsah zapojení do systému města upravuje písemná smlouva. Přestože OZV uvádí možnost zapojení původců do systému OH města, město Pelhřimov dosud původce do systému OH nezapojuje, nejsou uzavřeny žádné smlouvy ve smyslu 17 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění (dále jen zákon o odpadech). Vyhláška je doplněna samostatnou obecně závaznou vyhláškou č. 5/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Vyhláška byla schválena zastupitelstvem města dne 9. prosince Město používá ke zpoplatnění obyvatel místní poplatek podle zákona o místních poplatcích. Zpoplatňuje všechny trvale bydlící fyzické osoby na území města, dále pak cizince s trvalým nebo přechodným pobytem a fyzické osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců. Dále jsou zpoplatněny fyzické osoby, které mají ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. 9

10 Analytická část Správou poplatku je pověřen finanční odbor Městského úřadu Pelhřimov. Výše poplatku je stanovena na 650 Kč/obyvatel. Náklady na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za rok 2014 jsou uvedeny v ustanovení 6 vyhlášky a činí 559,40 Kč na jednoho poplatníka. Náklady na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu v roce 2014 dosahovaly výše ,00 Kč. Počet poplatníků k 1. lednu 2015 byl osob. Vyhláška umožňuje systém osvobození a úlev z poplatku pro některé skupiny obyvatel. Provoz odpadového hospodářství města je zajišťován na základě smlouvy s oprávněnou osobou, kterou je příspěvková organizace Technické služby města Pelhřimova (dále také TSmP ), příspěvková organizace, p.o. (IČ , se sídlem Myslotínská ulice čp. 1740, Pelhřimov). TSmP zajišťují svoz, třídění a odstranění odpadů na základě udělených souhlasů k nakládání s odpady vyprodukovanými na území města Pelhřimova, místních částech a u podnikatelských subjektů. TSmP provozují sběrný dvůr (zařízení ke sběru a výkupu) ve Sběrně tříděných odpadů v Myslotínské ulici čp Rovněž provozují překládací stanici na SKO další druhy odpadů. TSmP jsou provozovatelem kompostárny (zař. dle 14 zákona o odpadech). TSmP rovněž provozují dotřiďovací linku na papír, plast a nápojové kartony, zařízení ke sběru a výkupu pro stavební odpady. Město má uzavřenou smlouvu se společností TextilEco a.s. na umístění a provozování kontejnerů na sběr textilu. Město má dále uzavřeny smlouvy s AOS EKO-KOM, a.s. na zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Rovněž tak má uzavřeny smlouvy s kolektivními systémy na zpětný odběr elektrozařízení (ASEKOL, s.r.o., EKOLAMP, s.r.o., ELEKTROWIN, a.s.) a baterií (ECOBAT, s.r.o.). Vyhlášky o systému nakládání s odpady ve městě jsou umístěny na webových stránkách města Pelhřimov ( Informace o podmínkách svozu zbytkového a separovaného odpadu, termínech a místech přistavení mobilních kontejnerů a informace o provozní době sběrného dvora, překladiště a kompostárny ve městě Pelhřimov lze získat na/v: a) Městském úřadu Pelhřimov, odbor životního prostředí; b) internetových stránkách města Pelhřimov ( c) Pelhřimovských novinách; d) Odpadovém kalendáři a e) internetových stránkách společnosti Technické služby města Pelhřimova p.o. ( Na stránkách TsmP je umístěna informace o provozní době sběrného dvora. Na webových stránkách TsmP je dostupná mapa s přehledem míst pro ukládání tříděného odpadu ve městě. 10

11 Analytická část 3 Datové zdroje Údaje pro popis vývoje stavu odpadového hospodářství města pocházejí především z veřejných zdrojů. Hlavním datovým zdrojem je hlášení o produkci a nakládání s odpady ze zákonné evidence odpadů. Město má ohlašovací povinnost (data vkládá do ISPOP a odtud do centrální databáze o odpadech ISOH) podle zákona o odpadech. Pro potřeby analytické části POH města byly dodány podklady z evidence odpadů. Dále pak údaje ze zpráv města o nákladech odpadového hospodářství, výňatky z provozního řádu sběrného dvora. Některé další údaje byly použity z analytické části Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina (POH KV). Analytická část také vychází z Plánu odpadového hospodářství města, který byl zpracován v roce U jednotlivých skupin odpadů je popsán vývoj za období Jedná se zejména o údaje o produkci a případně o nakládání s odpady, kde je ovšem uvedeno pouze předání odpadu oprávněné osobě. Informace o nakládání s odpady jsou doplněny z jiných zdrojů, neboť nejsou součástí standardní evidence odpadů. Pro popis technické vybavenosti území je použit POH KV a informace z města. 3.1 Vyhodnocení předchozího POH města Pelhřimova Město Pelhřimov si nechalo v roce 2010 zpracovat nový Plán odpadového hospodářství. Jeho závazná část vycházela ze závazné části POH Kraje Vysočina. Cíle pro město Pelhřimov byly stanoveny jako konkrétní opatření na úrovni města k dosažení těch krajských cílů, které byly relevantní pro město. Krajský POH stanovil 11 rámcových cílů, ke kterým je uvedeno 84 opatření k dosažení těchto cílů, z nichž 54 se netýká města jako původce odpadů. Dílčí cíle na úrovni města jsou uvedeny ve směrné části POH. Jedná se o 30 dílčích cílů, které vycházejí z cílů krajského POH. K dílčím cílům jsou uvedena opatření. Přehled dílčích cílů uvedených ve směrné části POH města Pelhřimova je shrnut v tabulce č. 2. Tabulka č. 2: Dílčí cíle a opatření POH města Pelhřimova (2010) Cíl Název Stav A1 Pravidelný svoz směsného komunálního odpadu Plněn A2 Udržovat nádoby na shromažďování směsného KO v počtu a stavu Plněn vyhovujícím potřebám obyvatel města, optimalizovat stav a množství svozových vozidel A3 Podporovat naplnění republikového a krajského cíle POH na zvýšení Neplněn materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 B1 Zahustit síť sběrných nádob na tříděný odpad Plněn B2 Zajistit oddělený sběr bílého a barevného skla Plněn B3 Podporovat separovaný sběr odpadů u firem a objektů občanské vybavenosti Plněn B4 Využívat sběrny a výkupny odpadů v systému odpadového hospodářství Plněn obce B5 Modernizovat dotřiďovací linku na separovaný papír, plast a nápojový kartón Plněn C1 Provozování sběrného dvora Plněn C2 Pravidelný sezónní svoz objemných odpadů pro občany žijících v lokalitách Plněn s docházkovou vzdáleností na sběrný dvůr větší než 1 km C3 Dle ekonomických možností upřednostňovat využívání objemných odpadů Plněn před jejich odstraňováním D1 Předcházení vzniku BRKO přímo u občanů Plněn D2 Zajistit oddělený sběr a využití BRKO Plněn D3 Provozovat stávající kompostárnu na kompostování BRO pocházejících Plněn z území města E1 V rámci provozu sběrného dvora umožnit občanům odložení všech druhů Plněn 11

12 Analytická část nebezpečných odpadů do zajištěných kontejnerů E2 Pravidelný svoz nebezpečných odpadů pro občany žijících v lokalitách Plněn s docházkovou vzdáleností na sběrný dvůr větší než 1 km E3 Provádění kontrol dle 80 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech Plněn F1 Podpořit provozem sběrného dvoru naplnění kvót pro zpětný odběr Plněn vybraných výrobků F2 Zajistit plochu k uskladnění autovraků u nichž není znám majitel Plněn G1 Zajistit sběr drobných stavebních a demoličních odpadů od občanů města Plněn H1 Podporovat republikový cíl snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky Plněn částečně I1 Doplnit a aktualizovat evidenci černých skládek a starých zátěží Plněn I2 Odstranit černé skládky a sanovat staré zátěže Plněn I3 Ochrana ŽP a zamezení environmentálních škod v době mimořádných Plněn situací J1 Podporovat ochranu ŽP a odpadové hospodářství při zadávání veřejných Plněn zakázek J2 Podporovat ochranu ŽP a odpadové hospodářství při poskytování podpor Plněn z rozpočtu města J3 Požadavky a potřeby moderního odpadového hospodářství zapracovávat již Plněn do projektové dokumentace pro stavební povolení J4 Krajský projekt integrovaného řešení odpadového hospodářství kraje Plněn K1 Pravidelné vzdělávání úředníků veřejné správy Plněn K2 Výchova a vzdělávání občanů Plněn Zdroj: POH Pelhřimov, 2010 Plnění POH města mělo být pravidelně každoročně vyhodnocováno s použitím navržených indikátorů, které jsou rovněž součástí POH. Pro většinu cílů však nejsou stanoveny konkrétní hodnoty indikátorů, jedná se pouze o popis změny stavu. Cíle v závazné části POH města, které vycházejí z POH KV, nebyly většinou v číselných indikátorech plněny, byť se jedná o cíle závazné pro původce včetně města. 4 Produkce odpadů a nakládání s nimi Údaje o produkci odpadů města Pelhřimov pocházejí ze zákonné evidence odpadů. Jak již bylo uvedeno, způsoby nakládání s odpady nelze na základě standardní evidence odpadů ve městě vyhodnotit. Město svůj vyprodukovaný odpad předává oprávněným osobám, které s odpady dále nakládají (nejčastěji kód AN3). Skutečné nakládání s odpady lze tedy určit pouze ve spolupráci oprávněnými osobami. Některé informace poskytlo město. Informace o produkci a nakládání s odpady jsou uvedeny za období Celková produkce všech odpadů ve městě je uvedena v tabulce č. 3. Tabulka č. 3: Produkce odpadů ve městě Pelhřimov rok odpady celkem t/rok 4116,8 3932,4 4091,4 4728,6 4745,2 kg/ob. a rok 255,3 243,9 253,7 293,3 294,3 odpady ostatní t/rok 4107,8 3925,5 4082,6 4718,9 4738,1 kg/ob. a rok 251,7 241,3 252,0 292,2 293,9 odpady nebezpečné 12

13 Analytická část t/rok 9,0 6,9 8,8 9,8 7,1 kg/ob. a rok 0,6 0,4 0,5 0,6 0,4 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , dopočty IURMO o.p.s. Celková produkce odpadů se nijak výrazně v letech 2011 až 2013 neměnila. V roce 2014 došlo k nárůstu produkce o cca 15 %, přičemž největší nárůst byl zaznamenán u odpadů ve sk. 02 a sk. 20 V současnosti se celková produkce odpadů pohybuje kolem 4,7 tisíc tun ročně, tj. cca 294 kg/obyvatel/rok. Převážnou většinu (99,85%) produkovaných odpadů tvoří odpady kategorie ostatní. Výskyt nebezpečných odpadů se pohybuje se kolem 7 t (r. 2015), tj. cca 0,44 kg/obyvatel/rok, což je přibližně třikrát méně než je průměr na jednoho obyvatele v Kraji Vysočina (1,36 kg/obyvatel/rok). Produkce podle jednotlivých skupin odpadů je uvedena v tabulce č. 4. Tabulka č. 4: Produkce odpadů (t) po skupinách dle Katalogu odpadů Skupina Název skupiny Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví 17,380 17,730 49, , , Odpady z tepelných procesů 1,340 Odpady z tváření a úpravy kovů 12 a plastů 0, Odpady olejů a kapalných paliv 1,110 0,561 0,686 0,887 1,155 Odpadní obaly, absorpční 15 činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály 21,820 25,001 19,763 21,058 20, Odpady jinak neurčené 13,497 14,332 16,162 15,217 14, Stavební a demoliční odpady 7,115 2,887 64,280 54,762 3,191 Odpady ze zdravotnictví 18 a veterinární péče 0,011 0,013 0,002 0, Komunální odpady 4054, , , , ,314 Celkový součet 4116, , , , ,217 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Nejvýznamnější skupinou jsou komunální odpady (skupina katalogu odpadů 20), které tvoří téměř 94 % z celkové produkce všech odpadů (r. 2015). Celkem se jedná o cca 4,446 tisíc t (275,8 kg/ob). Významnější skupinou jsou v posledních dvou letech rovněž odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví, myslivosti a z výroby a zpracování potravin (skupina katalogu odpadů 02) s produkcí cca 5,5 % z celkového množství produkovaných odpadů (r. 2015). Z ostatních skupin jsou významnější podskupina odpadní obaly s produkcí 0,43 % z celkového množství produkovaných odpadů a skupina 16 odpady jinak neurčené s produkcí 0,3 % z celkového množství produkovaných odpadů. Evidovaná produkce stavebních a demoličních odpadů ve městě v r silně poklesla oproti předcházejícím letům a jejich produkce je v současné době minimální. Do produkce města nejsou započteny stavební odpady, které mohou občané přímo odevzdat do Zařízení ke sběru a výkupu odpadů (dle údajů TS se jednalo o 649 t odpadů v roce 2015). Výskyt odpadů z ostatních skupin je vzhledem k celkové produkci odpadů zanedbatelný. Přehled všech produkovaných kódů odpadů je uveden v tabulce č

14 Analytická část Tabulka č. 5: Produkce odpadů (t) podle druhů kód Kat. název odpadu odpadu O Odpad rostlinných pletiv 0,290 10,620 0,000 0,000 0,000 O Odpady z lesnictví 17,090 7,110 49, , ,040 Popílek ze spalování rašeliny a O neošetřeného dřeva 1,340 0,000 0,000 0,000 0,000 O Plastové hobliny a třísky 0,000 0,000 0,008 0,000 0,000 Jiné motorové, převodové a mazací N oleje 1,110 0,561 0,686 0,887 1,155 O Papírové a lepenkové obaly 0,871 0,330 0,150 0,943 1,454 O Plastové obaly 1,456 0,730 0,336 0,352 0,627 O/N Plastové obaly 0,317 0,320 1,707 0,371 0,463 O Dřevěné obaly 0,000 0,000 0,230 0,000 0,000 O/N Kovové obaly 0,725 1,327 1,157 1,041 0,729 O Kompozitní obaly 12,112 12,935 12,225 12,594 12,611 O Směsné obaly 0,925 4,844 0,373 0,000 0,070 O Skleněné obaly 0,329 0,000 0,000 0,140 0,020 Obaly obsahující zbytky N nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 5,033 4,506 3,447 5,449 4,137 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné N nebezpečnými látkami 0,052 0,009 0,138 0,168 0,097 O Pneumatiky 11,455 13,333 15,049 13,495 13,660 N Olejové filtry 0,133 0,035 0,105 0,160 0,105 Brzdové destičky neuvedené pod O číslem ,002 0,000 0,000 0,000 0,000 N Brzdové kapaliny 0,043 0,010 0,002 0,008 0,013 Nemrznoucí kapaliny obsahující N nebezpečné látky 0,117 0,059 0,126 0,310 0,251 O Plasty 0,922 0,620 0,755 0,202 0,174 O Sklo 0,118 0,275 0,000 0,940 0,007 N Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly až a a ,000 0,000 0,000 0,000 0,077 O Vyřazená zařízení neuvedená pod čísly až ,000 0,000 0,000 0,032 0,000 N Olověné akumulátory 0,602 0,000 0,125 0,000 0,000 Nikl-kadmiové baterie N a akumulátory 0,105 0,000 0,000 0,070 0,000 O Sklo 0,386 0,002 0,000 0,000 0,000 O Plasty 1,240 1,925 0,000 0,000 0,000 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo N nebezpečnými látkami znečištěné 0,100 0,000 0,000 0,000 0,000 O Hliník 0,700 0,870 0,560 0,430 0,890 O Železo a ocel 0,000 0,000 61,010 53,980 1,890 14

15 Analytická část O Směsné kovy 0,415 0,000 0,840 0,000 0,000 O Kabely neuvedené pod číslem ,459 0,000 1,810 0,352 0,351 N Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 0,460 0,000 0,000 0,000 0,000 O Izolační materiály neuvedené pod čísly a ,185 0,090 0,060 0,000 0,010 Stavební materiály obsahující N azbest 0,170 0,000 0,000 0,000 0,050 N Ostré předměty (kromě čísla ) 0,007 0,002 0,000 0,000 0,021 Odpady, na jejichž sběr a N odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 0,004 0,011 0,000 0,002 0,000 O Papír a lepenka 265, , , , ,552 O Sklo 183, , , , ,931 O Oděvy 3,313 5,611 42,499 47,607 50,529 O Textilní materiály 1,114 0,080 0,000 0,000 0,000 N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 0,001 0,000 0,000 0,002 0,002 Vyřazená zařízení obsahující N chlorofluorouhlovodíky 0,024 0,000 0,000 0,000 0,000 O Jedlý olej a tuk 0,005 0,000 0,000 0,000 0,108 N Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem ,026 0,030 0,029 0,033 0,020 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné N látky neuvedené pod čísly a ,000 0,000 1,240 1,270 0,000 O Dřevo neuvedené pod číslem ,000 0,000 92,507 92,446 99,230 O Plasty 84,772 76,424 94, , ,323 O Kovy 20,996 14,595 17,045 18,716 22,329 O Biologicky rozložitelný odpad 33,810 55, , ,24 967,750 O Směsný komunální odpad 2792, , , , ,453 O Uliční smetky 383, , , , ,890 O Objemný odpad 284, , , , ,197 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Nejvýznamnějším druhem odpadů je směsný komunální odpad, který tvoří cca 48 % všech produkovaných odpadů. Vytříděné využitelné složky tvoří pouze 14,5 % hmotnostních. Od roku 2014 je rovněž ve větší míře také vykazován odděleně sbíraný biologický rozložitelný komunální odpad, který tvoří kolem 20 % z celkové produkce všech odpadů. Významnější je produkce odpadů z lesnictví (5,5 %). Významná je také produkce objemných odpadů, které tvoří 6,6 % hmotnostních. Určení způsobů nakládání s odpady produkovanými městem pouze na základě evidence je problematické. Jak již bylo řečeno, v evidenci odpadů u města nejsou uvedeny až na výjimky kódy pro konkrétní nakládání, protože většina produkovaných odpadů je předávána oprávněným osobám. Pro určení způsobů nakládání byly použity některé doplňkové informace o koncových zařízeních, kde je odpad zpracováván. Vývoj způsobů nakládání je uveden v tabulce č

16 Analytická část Tabulka č. 6: Způsoby nakládání s produkovanými odpady v % Materiálové využití 15,67 % 15,84 % 27,17 % 41,75% 42,81% Skládkování 84,32 % 84,16 % 72,82 % 58,24% 57,18% Spalování 0,01 % 0,00 % 0,01 % 0,01% 0,00% Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , dopočty IURMO Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že převládajícím způsobem nakládání s odpady je stále ještě jeho skládkování. Podíl materiálové využitých odpadů v posledních letech významně vzrostl, a to zejména díky nárůstu množství odděleně sbíraných bioodpadů, který je zpracováván na kompostárně ve městě. Do materiálově využitých odpadů jsou započteny i odpady sk. 2. Přesný podíl způsobů nakládání nelze určit díky nedostatku informací. 16

17 Analytická část 5 Vyhodnocení systémů sběru a nakládání s vybranými skupinami odpadů V této kapitole jsou řešeny vybrané skupiny odpadů, které jsou významné z hlediska produkce nebo organizace nakládání s odpady nebo z hlediska jejich vlastností. Hlavní skupiny odpadů, kterými se má zabývat plán odpadového hospodářství obce, jsou vymezeny zákonem o odpadech. Jsou to: - Komunální odpady - Směsný komunální odpad - Biologicky rozložitelné komunální odpady - Papír, plasty, sklo, kovy, - Obalové odpady - Nebezpečné složky komunálních odpadů U těchto odpadů by měl být také posouzen jejich soulad se závaznou částí POH Kraje Vysočina. U každé skupiny odpadů je popsána její produkce a způsoby nakládání, charakteristické vlastnosti celé skupiny. Dále je uveden popis systému sběru, způsob dalšího využití nebo odstranění odpadů a specifikace případných problémů. 5.1 Komunální odpady Komunálním odpadem (dále jen KO ) je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob (občanů) a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Z hlediska zákonné evidence odpadů je komunální odpad (skupina 20 dle Katalogu odpadů) chápán v rozšířené podobě jako Odpady z domácností a podobné živnostenské, firemní odpady a odpady z úřadů, včetně složek odděleného sběru. Rozsah pojmu v Katalogu odpadů však neodpovídá definici komunálního odpadu podle zákona o odpadech. V evidenci odpadů je potřeba rozlišit komunální odpad pocházející z obcí a ostatní komunální odpad od jiných původců. Veškeré údaje, které jsou uváděny v následujícím textu, jsou vztaženy na komunální odpady produkované pouze městem jako původcem odpadu. Komunální odpad představuje velmi heterogenní směs co do látkového složení a vlastností. Komunální odpad lze rozdělit do několika skupin, pro které je charakteristický stejný způsob nakládání (sběr, využití, odstranění). Jedná se především o velkou skupinu materiálově využitelných recyklovatelných odpadů, které lze po jejich odděleném sběru upravit na druhotné suroviny a dále využívat. Do této skupiny je potřeba zařadit také odděleně sbírané obalové odpady z obcí (ve skupině 15 Katalogu odpadů), které jsou sbírány v rámci tříděného sběru v obcích, respektive zákonná úprava umožňuje zařazovat odpady v tříděném sběru do skupiny 20 i do skupiny 15. V případě města je většina materiálově využitelných odpadů zařazována do skupiny 20. Další skupinou KO je pak skupina biologicky rozložitelných odpadů, které lze využívat biologickými metodami. Velkou část KO tvoří směsný komunální odpad, který je poměrně výhřevný (8-11 MJ/kg) a lze jej energeticky využít, i když je v současné době většinově skládkován. Nebezpečné složky tvoří pouze zanedbatelnou část KO. Pro charakteristiku komunálních odpadů byly použity údaje z evidence odpadů ve městě Produkce a způsoby nakládání s komunálními odpady Údaje o produkci komunálních odpadů ve městě vychází ze zákonné evidence odpadů. Celkovou produkci komunálních odpadů ukazuje tabulka č. 7. Do produkce komunálních odpadů je potřeba také započítat produkci odděleně sbíraných komunálních odpadů, které jsou oprávněnými osobami zařazovány do podskupiny odpadní obaly, byť se v České republice až na výjimky obalové odpady v obcích samostatně nesbírají. 17

18 Analytická část Produkce těchto odpadů je taktéž uvedena v tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Produkce komunálních a obalových odpadů ve městě Kód odpadu Název odpadu Papír a lepenka 265,72 277,70 263,32 269,06 289, Sklo 183,69 144,17 166,17 170,03 193, Oděvy 3,31 5,61 42,50 47,61 50, Textilní materiály 1,11 0,08 0,00 0,00 0, Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 0,001 0,00 0, ,002 0,002 Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 0,024 0,00 0,00 0,00 0, Jedlý olej a tuk 0,005 0,00 0,00 0,00 0,11 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem ,026 0,03 0,03 0,03 0, Dřevo neuvedené pod číslem ,00 0,00 92,51 92,45 99, Plasty 84,77 76,42 94,94 106,40 116, Kovy 21,00 14,60 17,05 18,72 22, Biologicky rozložitelný odpad 33,81 55,38 291,29 045,24 967, Směsný komunální odpad 2 792, , , , , Uliční smetky 383,85 142,44 171,17 142,07 112, Objemný odpad 284,33 301,71 274,62 303,43 313,20 Celkem KO 4 054, , , , ,31 v kg/obyvatel/rok 248,47 237,99 243,15 278,37 275, Papírové a lepenkové obaly 0,87 0,33 0,15 0,94 1, Plastové obaly 1,77 1,05 2,04 0,72 1, Kovové obaly 0,73 1,33 1,16 1,04 0, Kompozitní obaly 12,11 12,94 12,23 12,60 12, Skleněné obaly 0,33 0,00 0,00 0,14 0,02 Celkem sk.15 15,81 15,64 15,81 15,44 15,90 Celkem sk.20 + sk , , , , ,22 v kg/obyvatel/rok 249,44 238,95 244,20 279,40 276,74 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Produkce komunálních odpadů města (včetně vytříděných využitelných obalových odpadů) se v současné době pohybuje kolem 4,5 tisíc t ročně, tj. cca 277 kg/obyvatel/rok. Celková produkce KO v roce 2014 výrazně vzrostla (o ca 14 % oproti 2013). Nárůst byl způsoben zejména produkcí odděleně sbíraných bioodpadů, jejich množství vzrostlo na více než 3,5násobek oproti Nejvýznamnější skupinou komunálních odpadů je směsný komunální odpad, který představuje kolem 51 % hmotnostních veškerých produkovaných KO. Druhou nejvýznamnější skupinou je od roku 2014 biologicky rozložitelný odpad (cca 967 t v r. 2014), který tvoří téměř 22 % evidovaného KO. Využitelné, resp. recyklovatelné odpady papíru, plastu, skla, kovů a textilu tvoří cca 15 % z celkové hmotnostní produkce KO. Produkčně významnější je také skupina objemných odpadů (cca 7 % z celkové produkce KO) a uličních smetků (cca 2,5 % z celkové produkce KO). Vývoj produkce nejvýznamnějších skupin komunálních odpadů ukazuje graf č

19 Analytická část Graf č. 1: Vývoj produkce (t) skupin KO recyklovatelné odpady směsný komunální odpad biologicky rozložitelný odpad objemný odpad celkem KO Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Názorněji jsou meziroční změny ukázány v tabulce č. 8. Celková produkce KO vzrostla od roku 2011 o cca 9,76 %. Nárůst je dán vyšší produkcí recyklovatelných odpadů (nárůst dřeva) a zejména pak biologicky rozložitelných odpadů, kdy byl v roce 2014 výrazně rozvinut jejich oddělený sběr a jejich produkce vzrostla na 28násobek oproti roku Produkce směsného KO ve sledovaném období poklesla o 18,4 %. Tento fakt podporuje i poznatky z jiných oblastí ČR, kde došlo k rozvoji tříděného sběru bioodpadů. Potvrzuje se tím poznatek, že odděleně sbíraný bioodpad nebyl v minulých letech evidován v režimu podle zákona o odpadech, a při zavedení odděleného sběru neplatí přímá závislost úbytku SKO s nárůstem bioodpadů. U recyklovatelných odpadů dochází k trvalému meziročnímu nárůstu. Tabulka č. 8: Vývoj produkce hlavních skupin KO 2011/ / / /15 Celkem Recyklovatelné odpady -6,98% 29,59% 3,96% 9,46% 37,18% Biologicky rozložitelný odpad 63,80% 425,98% 258,83% -7,41% 2762,32% Směsný komunální odpad 2,18% -11,48% -8,94% -0,86% -18,35% Objemný odpad 6,11% -8,98% 10,49% 3,22% 10,15% Celkem KO -4,49% 1,78% 14,03% -1,10% 9,63% Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Způsoby nakládání s KO byly určeny na základě znalosti koncových zařízení, kam je odpad odvážen k dalšímu zpracování. Byl proveden přepočet způsobů nakládání pro komunální odpady (skupiny 20) a to včetně obalových odpadů (skupiny 15). Způsoby nakládání jsou uvedeny v tabulce č

20 Analytická část Tabulka č. 9: Způsoby nakládání s komunálními odpady (včetně sk.15) v % Materiálové využití 15,0% 15,2% 24,9% 39,1% 39,3% Skládkování 85,0% 84,8% 75,1% 60,9% 60,7% Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , dopočty IURMO Dle údajů v tabulce č. 9 je zřejmé, že se způsoby nakládání s KO ve městě zásadně změnily s rozvojem odděleného sběru a následného využití bioodpadů. Podíl skládkovaných KO se v současné době pohybuje kolem 61 % z celkové produkce KO, S většinou produkovaných komunálních odpadů je nakládáno na území Kraje Vysočina. 5.2 Recyklovatelné komunální odpady Materiálově využitelné recyklovatelné složky komunálních odpadů jsou ty odpady, u nichž lze v praxi zajistit oddělený způsob sběru, jejich následnou úpravu na druhotnou surovinu a zpracování druhotných surovin ve výrobních procesech. Druhotné suroviny zpracované formou fyzikálních a chemických procesů přitom nahrazují primární suroviny často vyráběné z neobnovitelných zdrojů nebo zásadním způsobem snižují množství energie a dalších vstupů do výroby. Do využitelných skupin komunálních odpadů patří odpady skupiny 20 ( papír a lepenka, sklo, plasty, kovy). Za omezeně recyklovatelné lze považovat také oděvy, textilní materiály. K recyklovatelným odpadům patří i odděleně sbírané dřevo ( ). Součástí komunálních odpadů jsou také odpadní obaly, které lze v rámci komunálních systémů sběru (Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, 2 odst. 1 písm. g)) sbírat a vykazovat v podskupině ( papírové a lepenkové obaly, plastové obaly, kovové obaly, kompozitní obaly, skleněné obaly, textilní obaly). Spotřebitelské/prodejní obalové odpady se však v ČR nesbírají až na malé výjimky odděleně. Jsou běžnou součástí odděleně sbíraných komunálních odpadů v obcích. Ve městě jsou do skupiny 15 zařazeny kompozitní obaly, což jsou odděleně sbírané nápojové kartony Ke složkám papír, plast, sklo a kovy se vztahuje na obce zákonná povinnost zajistit od systém odděleného soustřeďování těchto odpadů. Obec pak musí zajistit další nakládání s tímto odpadem. Oddělené soustřeďování a následná recyklace a využití vybraných KO je žádoucí i z pohledu zákazu skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů, který bude platit od roku 2024, jak je stanoveno zákonem o odpadech. Ke zmíněným hlavním druhům recyklovatelných KO se vztahuje také cíl, který je obsažen v POH ČR a je nedílnou součástí závazné částí POH Kraje Vysočina Produkce recyklovatelných komunálních odpadů Produkce recyklovatelných odpadů dle evidence odpadů ve městě je uvedena v tabulce č. 10. V recyklovatelných KO jsou zahrnuty také odpady z obalů. 20

21 Analytická část Tabulka č. 10: Produkce recyklovatelných odpadů Kód odpadu Název odpadu Papír a lepenka 265,72 277,7 263,32 269,06 289, Sklo 183,69 144,17 166,17 170,03 193, Oděvy 3,31 5,61 42,5 47,61 50, Textilní materiály 1,11 0, Dřevo neuvedené pod číslem ,51 92,45 99, Plasty 84,77 76,42 94,94 106,4 116, Kovy 21 14,6 17,05 18,72 22,33 Celkem sk ,6 518,58 676,49 704,27 771, Papírové a lepenkové obaly 0,87 0,33 0,15 0,94 1, Plastové obaly 1,77 1,05 2,04 0,72 1, Kovové obaly 0,73 1,33 1,16 1,04 0, Kompozitní obaly 12,11 12,94 12,23 12,6 12, Skleněné obaly 0, ,14 0,02 Celkem sk ,81 15,65 15,58 15,44 15,9 Celkem sk sk ,41 534,23 692,07 719,71 787,79 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Recyklovatelné odděleně sbírané odpady včetně dřeva tvoří cca 17,7 % z celkové produkce komunálních odpadů (včetně skupiny 15) Míra třídění a recyklace vybraných skupin KO Pro porovnání systémů nakládání s KO především z pohledu míry třídění a recyklace vhodných složek KO se používá ukazatel výtěžnosti tříděného sběru, který představuje průměrné množství odpadů vytříděných v roce jedním průměrným občanem (v kg/obyvatel/rok). Vývoj a porovnání ukazatele s průměrem Kraje Vysočina a velikostní skupiny obcí ( obyvatel) v ČR ukazuje tabulka č. 11. Tabulka č. 11: Porovnání výkonu tříděného sběru (kg/obyvatel/rok) Pelhřimov Kraj Vysočina ČR (vel. sk obyvatel) Rok Celkem (papír, plast, sklo, nápojový karton, kov) Celkem bez kovů Celkem (papír, plast, sklo, nápojový karton, kov) Celkem bez kovů Celkem (papír, plast, sklo, nápojový karton, kov) Celkem bez kovů ,0 33,7 61,7 41,1 93,4 43, ,5 31,5 67,4 41,4 85,4 42, ,4 33,3 64,5 41,7 79,8 43, ,9 34,7 71,9 43,6 80,4 44, ,6 38,1 64,5 45,0 69,5 45,9 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , IURMO, prezentace EKO-KOM Z tabulky č. 11 je zřejmé, že výkon tříděného sběru recyklovatelných komunálních odpadů je ve městě slabý, a to jak ve srovnání s průměrem obcí Kraje Vysočina (ve městě se třídí celkem o 39 % méně, bez kovů o 15 % méně), tak ve srovnání s průměrem za velikostní skupinu obcí ČR, kde je rozdíl ještě výraznější. 21

22 Analytická část Zajímavé je i porovnání v rámci Kraje Vysočina. Dle dostupných údajů (Hodnocení nákladů OH města a obcí, 2015, IURMO) patří obce v území ORP Pelhřimov k průměrným, či spíše podprůměrným v rámci Kraje Vysočina. Nejlepší území ORP v kraji pak dosahují výtěžnosti bez kovů kolem 63 kg/obyvatel/rok. Papír Průměrná výtěžnost sběru papíru ve městě v roce 2015 byla 18,05 kg/obyvatel/rok, což je téměř totožný výkon jako průměr sběru v Kraji Vysočina (cca 18,1 kg/obyvatel/rok). U papíru je, více než u ostatních komodit, důležité sledovat poměr sběru prostřednictvím sběrných nádob a ostatních způsobů sběru, kam patří sběrné dvory a především výkupny. Ve městě je část papíru sbírána prostřednictvím sběrného dvora. Papír z výkupen město neeviduje v rámci své evidence odpadů. Průměrná výtěžnost papíru sebraného pouze prostřednictvím sběrných nádob (v kg/obyvatel) byla ve městě v roce 2015 vyšší (17,5 kg/obyvatel), než byl průměr obcí v Kraji Vysočina (13 kg/obyvatel). Vývoj tříděného sběru papíru v porovnání s krajem a s velikostní skupinou obcí v ČR ukazuje tabulka č. 12. Tabulka č. 12: Porovnání výkonu tříděného sběru papíru (v kg/obyvatel/rok) Rok Město Kraj Vysočina Vel. sk obyvatel celkem nádoby celkem nádoby celkem nádoby ,34 15,85 16,5 13,7 23,5 14, ,01 16,50 17,0 12,5 23,0 14, ,26 15,77 16,5 12,4 23,1 13, ,72 16,22 18,0 12,6 23,1 14, ,05 17,50 18,1 13,0 23,4 14,5 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , IURMO, prezentace EKO-KOM Plast Průměrná výtěžnost sběru plastů ve městě v roce 2015 byla 7,28 kg/obyvatel/rok, což je o cca 46 % méně, než je průměrná výtěžnost sběru plastů v obcích Kraje Vysočina (13,5 kg/obyvatel/rok). Plasty jsou z velké většiny sbírány prostřednictvím sběrných nádob, podíl plastů sebraných ve sběrném dvoře je minimální. Porovnání výkonu tříděného sběru plastů s průměrem Kraje Vysočina a velikostní skupiny měst obyvatel ukazuje tabulka č. 13. Tabulka č. 13: Porovnání tříděného sběru plastů (v kg/obyvatel/rok) vel. sk Rok Město Kraj Vysočina obyvatel celkem nádoby celkem nádoby celkem nádoby ,30 5,14 11,0 10,2 9,2 8, ,72 4,58 11,6 10,8 9,6 9, ,99 5,81 12,5 11,3 9,7 9, ,63 6,43 12,7 11,7 10,5 9, ,28 7,06 13,5 12,8 11,2 10,3 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , IURMO, prezentace EKO-KOM Sklo Celková výtěžnost sběru skla ve městě v roce 2015 byla 10,54 kg/obyvatel/rok, což je o 7 % méně než v Kraji Vysočina (12,2 kg/obyvatel/rok, POH KV 2016). Sklo se sbírá odděleně jako bílé (čiré) 22

23 Analytická část a barevná směs. Zhruba 2-3 % z celkové produkce skla ve městě se sebere ve sběrném dvoře. Porovnání výkonu sběru skla s průměrem obcí v Kraji Vysočina a ve velikostní skupině měst obyvatel ukazuje tabulka č. 14. Tabulka č. 14: Porovnání tříděného sběru skla (v kg/obyvatel/rok) vel. sk Rok Město Kraj Vysočina obyvatel celkem nádoby celkem nádoby celkem nádoby ,23 10,89 13,2 12,6 10,4 10, ,86 8,59 12,4 11,8 9,8 9, ,26 9,95 12,3 11,8 9,9 9, ,54 10,22 12,5 11,7 10,2 9, ,03 11,67 13,0 12,1 10,9 10,2 Zdroj: evidence odpadů, IURMO, prezentace EKO-KOM Míra recyklace Evidovaná produkce recyklovatelných odpadů zaznamenává pouze ty odpady, které byly z celkového množství komunálních odpadů vytříděny. Skutečný výskyt (bilance) jednotlivých složek v komunálním odpadu z obcí pak dává představu o potenciálu využití. Vychází z poznatků o skladbě směsných a vytříděných komunálních odpadů. Skutečný vypočtený výskyt recyklovatelných odpadů v KO bude zřejmě základem pro stanovení míry recyklace KO dle cílů POH ČR a pro POH krajů. Výpočet míry recyklace byl proveden v Analytické části POH KV. Pro vlastní výpočet byl stanoven výskyt recyklovatelných složek (papír, plast, sklo a kov) v KO z obcí. Celkové množství je dáno součtem produkce jednotlivých materiálových komodit ve směsném KO a produkce vytříděných odpadů dle jednotlivých komodit. Vypočtená produkce recyklovatelných složek komunálních odpadů byla porovnána se skutečně vytříděným množství těchto odpadů předaných k dalšímu využití. Dle výpočtů uvedených v POH KV se míra recyklace papíru, plastu, skla a kovů v ORP Pelhřimov pohybuje pouze kolem 44 %. Výpočet míry recyklace bude součástí nového zákona o odpadech, který je v současné době v legislativním procesu. Míra recyklace určených komodit bude zřejmě jedním z podkladů pro slevu na skládkovacím poplatku, který má být velmi výrazně zdražen. Podle dostupných informací (teze vyhlášky) bude míra recyklace počítána jako podíl výskytu složek (tříděný sběr včetně výkupen + výskyt v SKO) a tříděného sběru složek, které byly předány oprávněným osobám k využití. Při uplatnění tohoto výpočtu byla odhadnuta míra recyklace papíru, plastů, skla a kovů v KO ve městě na cca 46,7 % v roce Cíl je přitom stanoven na 50 % recyklace do roku Výpočet je pochopitelně pouze orientační. Je nutné počkat na metodiku určenou státem. Ve městě ovlivňuje výpočet nízká produkce SKO a s ní spojený nízký výskyt recyklovatelných složek v něm obsaženém Způsoby sběru recyklovatelných odpadů Ve městě jsou sbírány tyto využitelné složky komunálního odpadu: papír, plasty, sklo barevné a bílé (čiré), nápojové kartony a kovy. Systém sběru využitelných složek komunálního odpadu je realizován převážně donáškovým způsobem do sběrných nádob, doplňkově do sběrného dvora. Kovové odpady jsou sbírány do sběrných nádob nebo ve sběrném dvoře. Papír, sklo a kovy se dále mohou odevzdávat do sběren a výkupen odpadů provozovaných na území města Pelhřimova. Kovy se odkládají dále na určené místo těsně před vyhlášeným železným dnem, který organizuje minimálně 1x ročně svozová společnost. Termíny a místo mobilního svozu je vždy 23

24 Analytická část zveřejněno s předstihem a náležitě vhodným způsobem. Do systému města nejsou zapojeny školy a školní sběry. Nádobový sběr Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu je zajišťováno donáškovým způsobem od obyvatel do barevně rozlišených nádob na papír, plast, sklo bílé a barevné, nápojové kartony a kovy. Jedná se o barevně rozlišené nádoby (plastové i kovové) o objemu 1,3 m 3, 1100 l, 6,5 m 3, a 240 litrů. Součástí sběrné sítě jsou čtyřkomorové velkoobjemové kontejnery. V současné době je umístěno na území města 317 sběrných nádob různých typů na sběr papíru, plastů, skla (barevné, čiré), nápojových kartonů a kovů. Dalších 132 sběrných nádob je umístěno v 26 místních částech. Přehled je uveden v tabulce č. 15. Tabulka č. 15: Přehled sběrných nádob na recyklovatelné odpady (2016) Město Místní části počet nádob počet stanovišť počet nádob počet stanovišť Papír 1100 l Plast 1100 l Sklo barevné l Sklo čiré l Nápojový karton 240, 1100 l Kovy 240 l Velkoobjemový kontejner 6500 l papír Velkoobjemový kontejner 6500 l plasty komoditní sběr (papír, bar.sklo, kovy) Zdroj: údaje města Pelhřimov Vývoj počtu sběrných nádob na recyklovatelné složky ukazuje tabulka č. 16. Tabulka č. 16: Vývoj počtu sběrných nádob ve městě Pelhřimov Sklo Nápoj. Sklo čiré kovy Rok Plast Papír barevné karton Celkem Počet stanovišť Zdroj: údaje města Pelhřimov Kromě počtu instalovaných nádob u jednotlivých komodit zohledňuje dostupnost třídění také ukazatel tzv. hustota sběrné sítě, který se používá pro porovnání vybavenosti území sběrnými nádobami. Pro potřeby výpočtu hustoty sběrné sítě se stanoví počet tzv. průměrných sběrných hnízd průměrné sběrné hnízdo obsahuje 1 nádobu na papír, 1 na plast, 1 na sklo (pouze barevné). Počet průměrných hnízd se stanoví jako součet všech sběrných nádob na uvedené komodity v obci dělený 3. Tento ukazatel se používá pro srovnání v celé republice. Udává se v počtu obyvatel na průměrné sběrné hnízdo. Čím nižší je počet obyvatel, tím je síť hustší a dostupnější pro obyvatele. Vývoj hustoty sběrné sítě ve městě ukazuje tabulka č

25 Analytická část Tabulka č. 17: Vývoj hustoty sběrné sítě (obyvatel/průměrné sběrné místo) Počet prům. sběrných míst Počet obyvatel Hustota sběrné sítě Zdroj: údaje města Pelhřimov Obce Kraje Vysočina patří mezi nejlépe vybavené obce v rámci ČR pro sběr recyklovatelných KO. Hustota sběrné sítě (počet obyvatel/sběrné místo, sběrné místo je tvořeno standardně kontejnerem na papír, plast, sklo) v roce 2015 byla 98 obyvatel/sběrné místo (v ČR 131/obyvatel/sběrné místo). Města obdobné velikosti ( obyvatel) dosahují průměrné hustoty sběrné sítě kolem 147 obyvatel na průměrné sběrné místo. Sběrná síť pro recyklovatelné odpady ve městě je ve srovnání s obdobně velkými městy v ČR poddimenzovaná u všech hlavních sbíraných komodit. Ve srovnání s obcemi Kraje Vysočina je rozdíl ještě výraznější (v případě skla mají obce KV průměrně téměř 3x lépe vybavenou sběrnou síť, v případě plastů 1,7x). Porovnání sběrné sítě (počet obyvatel/nádoba) u jednotlivých komodit ukazuje tabulka č. 18. Tabulka č. 18: Porovnání hustoty sběrné sítě pro jednotlivé komodity (počet obyvatel/nádoba) Papír Plast Sklo Rok město kraj vel. sk. město kraj vel. sk. město kraj vel. sk Zdroj: údaje města, EKO-KOM, IURMO V praxi právě dostupnost sběrné sítě pro obyvatele a krátká donášková vzdálenost je určujícím faktorem k aktivní účasti obyvatel na systému tříděného sběru. Optimálně nastavená sběrná síť může výrazně zvýšit výkon tříděného sběru zejména u komodit plasty a sklo, kde město dosahuje horších výsledků než srovnatelná skupina měst či obce s KV. Frekvence svozu papíru a plastů je u kontejnerů l 1x týdně, u kontejnerů větších objemů a v místních částech 1x za 2 týdny. Sklo je sváženo 1x za 4 týdny a nápojové kartony jsou sváženy 1x za 2 týdny. Kovové odpady jsou sbírány také prostřednictvím nádobového sběru. Je prováděn také doplňkový sběr 1x ročně tzv. železnou sobotou. Jinak je možné kovové odpady celoročně odložit do sběrného dvora. Ostatní způsoby sběru Recyklovatelné odpady mohou občané dále ukládat ve sběrném dvoře v areálu Technických služeb města Pelhřimova. Papír, sklo a kovy se dále mohou odevzdávat do sběren a výkupen odpadů provozovaných na území města Pelhřimova. Kovy se mohou odkládat na určené místo těsně před vyhlášeným železným dnem, který je organizován minimálně 1x ročně. Odpad ze sběren a výkupen není městem sledován. Rovněž se neeviduje školní sběr využitelných odpadů. 25

26 Analytická část Nakládání s recyklovatelnými komunálními odpady Způsoby nakládání s odděleně sbíranými recyklovatelnými komunálními odpady včetně odpadů z obalů nelze stanovit na základě údajů ze zákonné evidence odpadů Lze ale předpokládat, že veškeré vytříděné odpady byly předány oprávněným osobám k úpravě a dalšímu zpracování za účelem jejich využití, o čemž svědčí i informace města o koncových zařízeních, kde je vytříděný odpad v současné době zpracováván. Přehled těchto zařízení je uveden v tabulce č. 19. Tabulka č. 19: Přehled zařízení pro sběr, úpravu a využití vytříděných odpadů IČ Název zařízení Druh odpadu Technické služby města Pelhřimova, p. o EKOPRON METAL, s. r. o KOVOŠROT GROUP CZ a.s Sběrné suroviny, a.s Tomáš Pacner Zdroj: údaje města Pelhřimov papír, plast, nápojové kartony (dotřiďovací linka) železné a neželezné kovy železné a neželezné kovy železné a neželezné kovy, sklo, papír, plasty, textil železné a neželezné kovy Vytříděné sklo je předáváno firmě AMT, s.r.o. Příbram, která se zabývá jeho úpravou. Převládajícím způsobem nakládání s recyklovatelnými odpady je materiálové využití. Nakládání s dalšími využitelnými, resp. recyklovatelnými složkami KO je uvedeno v analytické části programu předcházení vzniku odpadů. 5.3 Bioodpady Za biologicky rozložitelný komunální odpad jsou považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu (dále jen BRO ) ve skupině 20 Katalogu odpadů (Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb.) a částečně biologicky rozložitelný odpad v podskupině Katalogu odpadů, sbíraný v obcích. Do biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO ) náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, část odpadů oděvů a textilních materiálů, dřevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, část směsného komunálního odpadu, uliční smetky, odpadu z tržišť a objemného odpadu ve skupině 20 a částečně v podskupině Katalogu odpadů. Biologickým komunálním odpadem (bioodpadem) se rozumí biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení. Od byla stanovena novelou zákona o odpadech povinnost pro obce odděleně soustřeďovat biologicky rozložitelný odpad a zajistit další nakládání s tímto odpadem. Následnou vyhláškou a výkladem byla povinnost specifikována na sběr minimálně BRO rostlinného původu v období od dubna do října kalendářního roku. Pro BRKO platí zákonná povinnost na odklon části BRKO od skládkování. Tato povinnost vychází 26

27 Analytická část z evropské rámcové směrnice o skládkách. Dosažení cíle pro rok 2020 je součástí závazné části POH Kraje Vysočina pro další období. Cíle pro rok 2010 a 2013 nebyly v rámci Kraje Vysočina splněny. Oddělený sběr vhodných druhů BRKO a jejich následné využití je žádoucí i z pohledu zákonem stanoveného zákazu skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů v roce Produkce BRKO Produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů je souhrnem produkce určitých druhů odpadů s úplným nebo částečným podílem biologicky rozložitelného obsahu, které vymezuje metodika výpočtu indikátorů pro hodnocení POH ČR. Souhrn všech druhů odpadů zahrnutých do odpadů s podílem BRKO je uveden v tabulce č. 20. Tabulka č. 20: Produkce odpadů s podílem BRKO ve městě (v tunách) Papírové a lepenkové obaly 0,87 0,33 0,15 0,94 1, Papír a lepenka 265,72 277,70 263,32 269,06 289, Oděvy 3,3 5,6 42,5 47,6 50, Textilní materiály 1,1 0,1 0,0 0,0 0,0 Dřevo neuvedené pod číslem ,00 0,00 92,51 92,45 99, Biologicky rozložitelný odpad 33,8 55,4 291,3 1045,2 967, Směsný komunální odpad 2792,9 2853,7 2526,1 2300,3 2280, Objemný odpad 284,3 301,7 274,6 303,4 313,2 Celkem 3382,1 3494,5 3490,5 4059,0 4002,2 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Celkové množství komunálních odpadů s podílem biologicky rozložitelné složky se ve městě pohybuje kolem 4 tisíc t ročně. Nejvyšší podíl odpadů s obsahem BRKO tvoří směsný komunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, objemný odpad a papír. Ostatní odpady tvoří cca 3,6 % hmotnosti evidovaných odpadů s obsahem BRKO. Na významu bude nabývat výrazněji odděleně sbíraný bioodpad. Většinově se jedná o odpad ze zahrad a z údržby veřejné zeleně. Tento odpad je převážně využíván. Lze předpokládat, že s nárůstem tříděného sběru bioodpadů (případně dalších složek) by měla produkce BRKO ještě narůstat. Pro potřebu hodnocení plnění cíle POH ČR na odklon BRKO od skládkování je uveden přepočet podílu biologicky rozložitelných odpadů ve skupinách odpadů, které patří k BRKO (tabulka č. 21). Produkce BRKO se vypočítává podle metodiky MŽP (matematické vyjádření soustavy indikátorů) z roku 2011 a Tabulka č. 21: Produkce BRKO (t) ve městě Papírové a lepenkové obaly ,9 0,3 0,2 0,9 1, Papír a lepenka 265,7 277,7 263,3 269,1 289,6 27

28 Analytická část Oděvy 2,0 4,2 31,9 35,7 37, Textilní materiály 0,6 0,1 0,0 0,0 0, Dřevo neuvedené pod číslem Biologicky odpad rozložitelný 0,0 0,0 92,5 92,4 99,2 33,8 55,4 291,3 1045,2 967, Směsný komunální odpad 1787,5 1369,8 1212,5 1104,1 1094, Objemný odpad 142,2 90,5 82,4 91,0 94,0 Celkem 2232,6 1798,0 1974,0 2638,6 2584,5 V kg/ob. 136,8 110,5 121,8 163,4 160,3 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Nakládání s BRKO Způsoby nakládání s BRKO (tabulka č. 22) byly stanoveny obdobně dopočtem jako u ostatních skupin odpadů, jelikož evidence odpadů z obcí neobsahuje informace o způsobech nakládání s odpady. Tabulka č. 22: Způsoby nakládání s BRKO ve městě Rok Materiálové využití tuny 302,9 337,7 679,1 1443,4 1395,9 % 13,57% 18,78% 34,40% 54,70% 54,01% kg/ob. 18,6 20,8 41,9 89,4 86,6 Skládkování tuny 1 929, , , , ,58 % 86,43% 81,22% 65,60% 45,30% 45,99% kg/ob. 118,3 89,8 79,9 74,0 73,7 Zdroj: evidence odpadů, dopočty IURMO V současné době se skládkuje cca 46 % všech produkovaných BRKO ve městě. Celkem se jedná o cca 1,189 tis. t odpadů, tj. cca 73,7 kg/obyvatel/rok. Limity pro skládkování biologicky rozložitelných odpadů byly stanoveny na 112 kg/obyv. v roce 2010 a 74 kg/obyv. v roce Je zřejmé, že město díky rozvoji sběru bioodpadů a jejich využití cíle pro omezení skládkování BRKO plní. Další cíl je stanoven na rok 2020, kdy by mělo být ukládáno na skládky 35 % hm. produkce BRKO z výskytu v roce Je otázkou, zda lze tento cíl plnit nárůstem odděleného sběru bioodpadů a dalších recyklovatelných složek s podílem BRKO. Velká část BRKO zůstává v SKO, který bude nutné, i vzhledem k zákonnému zákazu skládkování, energeticky využívat, což přispěje k plnění výše uvedeného cíle. Město podporuje aktivity na předcházení vzniku odpadů. V OZV je uvedeno, že odpad z údržby zeleně je přednostně využíván - kompostován na pozemku, k němuž má ten, kdo kompostování provádí, právo užívání (např. používání zahradních kompostérů). Pro ostatní bioodpad má město systém popsaný ve vyhlášce. Bioodpad může být také odkládán do zařízení k využívání tohoto odpadu (kompostárna, sběrný dvůr). Odpad z údržby zeleně je možné rovněž odkládat do velkoobjemových kontejnerů při mobilním svozu odpadů. Vánoční stromky se odkládají do velkoobjemových kontejnerů umístěných na místech k tomu určených. Prakticky veškerý bioodpad je následně zpracováván v kompostárně provozované Technickými službami města Pelhřimova. 28

29 Analytická část Oddělený sběr bioodpadů rostlinného původu byl ve městě zaveden v r V současné době mají občané k dispozici ve městě v zahrádkářských a chatových oblastech během léta 11 stanovišť, vybavených velkoobjemovými kontejnery (12 m 3 ). V místních částech je zřízeno 8 stanovišť s velkoobjemovými kontejnery. Dále je ve městě rozmístěno na 127 stanovištích celkem 142 sběrných nádob o objemu 770 l. Všechny kontejnery jsou v letních měsících sváženy 1-2x týdně. V zimních měsících je svoz méně častý (1x za 14 dní). 5.4 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je z pohledu zákona o odpadech a katalogu odpadů zařazen pod katalogové číslo Jedná se o odpad, který zůstane po vytřídění vhodných recyklovatelných odpadů, bioodpadů, nebezpečných složek KO apod. Směsný komunální odpad (dále jen SKO ) je heterogenní směsí odpadů různých materiálů a vlastností. Složení SKO dle rozborů provedených společností EKO-KOM, a.s. je následující: - Papír 8,0 11,4 % hmotnostních - Plast 9,4 15,2 % hmotnostních - Sklo 2,6 6,6 % hmotnostních - Kov 1,8 3,4 % hmotnostních - Textil 1,7 4,7 % hmotnostních - NO 0,1-0,7 % hmotnostních - Bioodpad 17,6 31,6 % hmotnostních - Spalitelný odpad 12,4 21,4 % hmotnostních - Frakce menší než 40 mm 16,9 28,9 % hmotnostních SKO je jedním z hlavních druhů komunálních odpadů, který obsahuje biologicky rozložitelnou složku. Ve městě tvoří BRKO obsažené ve směsném komunálním odpadu za rok 2015 cca 42 % z celkové produkce BRKO. Je tedy zřejmé, že správné nakládání s SKO je stěžejní pro splnění cílů pro odklon BRKO od skládkování, které vyplývají z evropské směrnice o skládkách, a rovněž z POH ČR a POH Kraje Vysočina. Zajištění využití SKO v budoucnu je také nutné s ohledem na zákonem stanovený zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů, který začne platit v roce Produkce SKO Produkce směsných komunálních odpadů byla stanovena na základě údajů z evidence odpadů. Vývoj produkce SKO ukazuje tabulka č. 23. Tabulka č. 23: Vývoj produkce SKO (t) ve městě Rok Tuny 2 792, , , , ,45 Kg/ob. 171,2 175,4 155,9 142,4 141,4 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Ve městě bylo vyprodukováno v roce 2015 cca 141 kg SKO na průměrného obyvatele, což je podstatně méně, než je celorepublikový průměr na obyvatele, který se pohybuje okolo kg na obyvatele a rok. Průměr v Kraji Vysočina se pohybuje kolem 189 kg/obyvatel. Produkce SKO města Pelhřimova v přepočtu na jednoho obyvatele je o 25 % nižší než je průměr obcí Kraje Vysočina. 29

30 Analytická část Nakládání s SKO Směsný komunální odpad je sbírán do sběrných nádob o objemech 110, 120 a 240 l (celkem 2364 ks), které jsou vlastněny přímo občany. Dále je používáno 292 ks kontejnerů o objemu 1100 l. Tyto kontejnery jsou vlastněny TSmP. Svoz SKO je prováděn pravidelně 1x týdně na území města i v místních částech. Veškerý vyprodukovaný směsný komunální odpad je skládkován. Směsný komunální odpad odvážen na překládací stanici Pelhřimov v areálu Technických služeb města Pelhřimova, p. o., zde je překládán do 2 velkoobjemových kontejnerů 40 m 3 a denně odvážen na skládku. V současné době je využívána skládka Fedrpuš Jindřichův Hradec (provozovatel AVE CZ odpadové hospodářství, s.r.o.). Odvoz odpadů na skládku zajišťuje na základě smlouvy s TSmP firma FCC ČR, s.r.o. 5.5 Živnostenské odpady Obce mají možnost, na základě 17 odst. 4 zákona o odpadech, zapojit na základě písemné smlouvy, ve které bude uvedena cena, právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání do systému pro nakládání s komunálním odpadem. Tento model umožňuje obcím zvýšit příjmy do obecního rozpočtu, pro živnostníky se jedná o jednoduchou možnost, jak naplnit literu zákona v oblasti nakládání s odpady. Stávající platná obecně závazná vyhláška č. 3/2006, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území města Pelhřimov a systém nakládání se stavebním odpadem zohledňuje možnost zapojení živnostníků (podnikajících fyzických nebo právnických osob) do systému odpadového hospodářství obce. Původci odpadů (právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání), kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mají možnost na základě písemné smlouvy s městem využívat systému města pro nakládání s komunálním odpadem. Rozsah zapojení do systému města upravuje písemná smlouva. V současné době není do systému města smluvně zapojena žádná podnikající fyzická osoba ani právnická osoba. 5.6 Obalové odpady Obalové odpady (skupiny dle Katalogu odpadů) vznikají při používání a přepravě baleného zboží. Podle vzniku jsou rozlišovány obaly prodejní (dříve spotřebitelské), obaly přepravní a skupinové a obaly průmyslové. Upotřebením prodejních obalů vznikají obalové odpady, které jsou z velké části součástí komunálního, případně živnostenského odpadu. Ostatní druhy obalů nejsou určeny běžnému spotřebiteli, jsou používány především při distribuci a přepravě balených výrobků. Odpady z nich vznikají například v obchodní síti. Průmyslové obaly tvoří specifickou skupinu obalů, ze kterých vznikají odpady přímo v rámci jednotlivých průmyslových podniků, jež se stávají součástí odpadového hospodářství konkrétního podniku. Množství obalů uvedených na trh a do oběhu lze ale spolehlivě stanovit pouze pro celý trh ČR. Nelze tak učinit na území jednotlivých krajů nebo menších správních jednotek (ORP apod.). Míra využití a recyklace obalových odpadů se určuje jako podíl množství zrecyklovaných a využitých obalových odpadů a množství nevratných obalů uvedených na trh. Pro území města není hodnocena. V následujícím textu je vyhodnocena pouze produkce obalových odpadů ve městě a způsoby nakládání s tímto odpadem Produkce obalových odpadů Údaje o produkci obalových odpadů jsou převzaty z evidence o odpadech. Přehled obalových odpadů je uveden v tabulce č. 24. V tabulce jsou uvedeny i odpady podskupiny

31 Analytická část Tabulka č. 24: Produkce (t) a nakládání s odpady skupiny 15 ve městě O/N Kód odpadu Název odpadu O Papírové a lepenkové obaly 0,87 0,33 0,15 0,94 1,45 O Plastové obaly 1,46 0,73 0,34 0,35 0,63 N Plastové obaly 0,32 0,32 1,71 0,37 0,46 O Dřevěné obaly 0,23 N Kovové obaly 0,73 1,33 1,16 1,04 0,73 O Kompozitní obaly 12,11 12,94 12,23 12,59 12,61 O Směsné obaly 0,93 4,84 0,37 0,07 O Skleněné obaly 0,33 0,14 0,02 N N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 5,03 4,51 3,45 5,45 4,14 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 0,05 0,01 0,14 0,17 0,10 Celkem 21,82 25,00 19,76 21,06 20,21 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov V ČR nejsou komunální obalové odpady sbírány odděleně. Vždy jsou nedílnou součástí komunálních odpadů, a protože se většinově jedná o recyklovatelné složky, jsou sbírány v systémech tříděného sběru. Stejně je tomu také ve městě. Do tříděných odpadů jsou zařazovány do skupiny 15 ve větší míře pouze odděleně sbírané nápojové kartony. Do skupiny 15 patří také odpady absorpčních činidel apod. (podsk. 1502). Produkce odpadů sk. 15 s nebezpečnými vlastnostmi se pohybuje kolem 5 7 t ročně. Dle materiálového složení a vlastností jsou obalové odpady většinově recyklovány, tj. jsou předávány k úpravě na druhotné suroviny, které jsou dále využívány. Obalové odpady s nebezpečnými vlastnostmi jsou skládkovány Způsob sběru obalových odpadů Jak již bylo řečeno, sběr použitých převážně prodejních (spotřebitelských) obalů je zajištěn prostřednictvím tříděného sběru recyklovatelných komunálních odpadů. Použité obaly jsou nedílnou složkou komunálních odpadů. Pro sběr nápojových kartonů jsou používány barevně odlišené nádoby: černá s oranžovým víkem (plastová l) a černá s oranžovým víkem (plastová 240 litrů). Systém zpětného odběru a využití odpadů z obalů EKO-KOM V současné době je sběr použitých obalů v obcích provozován jako integrovaný systém sběru recyklovatelných komunálních odpadů včetně jejich obalové složky. Obce zajišťují na základě smlouvy pro povinné osoby podle zákona o obalech zastoupené autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s. zpětný odběr a využití obalových odpadů. Odměna plynoucí z této smlouvy pokrývá průměrné náklady s tříděným sběrem obalové složky komunálních odpadů (cca 67 % celkových nákladů na tříděný sběr v ČR). Město Pelhřimov spolupracuje dlouhodobě se systémem EKO-KOM. 31

32 Analytická část 5.7 Výrobky s ukončenou životností Povinnost nastavení systému zpětného odběru a odděleného sběru výrobků s ukončenou životností je dána zákonem o odpadech výrobcům, dovozcům a prodejcům těchto zařízení. Cíle jsou stanoveny podobně jako v případě obalů na celorepublikovou úroveň. Nelze je tedy hodnotit na úrovni krajů nebo nižších správních celků. Elektrozařízení Oddělený sběr a zpětný odběr elektrozařízení je na úrovni města zajištěn spoluprací s kolektivními systémy. Sběrnou síť si jednotlivé systémy tvoří samy. Nově musí být povinně sběrná místa ve všech obcích a městských částech s více než obyvateli. Tuto povinnost musí splnit jednotlivé kolektivní systémy. Zpětný odběr je realizován na základě smluvní spolupráce se systémy ASEKOL, a. s. (včetně solárních panelů od ), ELEKTROWIN, a. s., EKOLAMP, s. r. o. a ECOBAT, s. r. o. Pro tonery z tiskáren jsou Technické služby města Pelhřimova od roku 2010 zapojeny do systému Sbírej toner. Sběrná místa se nacházejí ve sběrném dvoře v areálu Technických služeb města Pelhřimova, v budově ředitelství Technických služeb, v budově Městského úřadu Pelhřimov na Pražské ulici. Baterie a akumulátory Zpětný odběr přenosných baterií a akumulátorů je ve městě zajišťován kolektivním systémem ECOBAT s.r.o. Výsledky zpětného odběru ve městě ukazuje tabulka č. 25. Tabulka č. 25: Výsledky zpětného odběru výrobků ve městě (v t) Elektrozařízení ASEKOL 45,833 30,930 28,819 32,446 34,040 Elektrozařízení ELEKTROWIN 55,150 53,220 30,860 30,340 42,650 Zářivky 0,430 0,239 0,199 0,520 2,240 Celkem elektrozařízení 101,413 84,389 59,878 63,306 78,930 Baterie 0,145 0,154 0,165 0,140 0,370 Zdroj: údaje města Pelhřimov V současné době je sbíráno v rámci zpětného odběru cca 79 tun vyřazených elektrozařízení, tj. cca 4,9 kg/obyvatel. 5.8 Nebezpečné odpady Produkce nebezpečných odpadů ve městě v roce 2015 činila 7,12 t, tj. cca 0,44 kg na průměrného obyvatele města. Podíl na celkové produkci odpadů ve městě se pohybuje kolem 0,15 %. Vývoj produkce nebezpečných odpadů ukazuje tabulka č. 26. Tabulka č. 26: Vývoj produkce nebezpečných odpadů ve městě Kód odpadu Název odpadu Jiné motorové, převodové a mazací oleje 1,11 0,561 0,686 0,887 1, Plastové obaly 0,317 0,32 1,707 0,371 0,463 32

33 Analytická část Kovové obaly 0,725 1,327 1,157 1,041 0, Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 5,033 4,506 3,447 5,449 4, Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 0,052 0,009 0,138 0,168 0, Olejové filtry 0,133 0,035 0,105 0,16 0, Brzdové kapaliny 0,043 0,01 0,002 0,008 0, Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky 0,117 0,059 0,126 0,31 0, Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly až a a , Olověné akumulátory 0,602 0, Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 0,105 0, Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné 0, Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 0, Stavební materiály obsahující azbest 0,17 0, Ostré předměty (kromě čísla ) 0,0067 0,0023 0,021 Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 0,004 0,011 0, Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 0,001 0, ,002 0, Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 0,024 Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem ,026 0,03 0,029 0,033 0, Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a ,24 1,27 Celkem 9,03 6,87 8,76 9,77 7,12 Kg/ob 0,55 0,42 0,54 0,61 0,44 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Největší podíl (58,1 %) tvoří obaly obsahující zbytky nebezpečných látek a motorové a jiné oleje (16,2 %). Nebezpečné odpady jsou sbírány na sběrném dvoře, v místních městských částech pravidelným mobilním sběrem. Většina nebezpečných odpadů se skládkuje. 5.9 Stavební a demoliční odpady Město stanovilo v rámci svého systému nakládání s odpady i systém sběru stavebních odpadů od občanů. Město upřednostnilo využití stavebních odpadů, takže občané musí odpad předat svozové společnosti. Společnost TSmP je zároveň provozovatelem zařízení na využití stavebních odpadů. Stavební odpad je možné také uložit na skládce, pokud pro něj nebylo nalezeno využití. Občané si mohou objednat za úhradu (dle ceníku svozové společnosti) speciální kontejner od svozové společnosti TSmP. Společnost kontejner přistaví a zajistí další zpracování odpadů. Produkce stavebních odpadů je uvedena v tabulce č

34 Analytická část Tabulka č. 27: Vývoj produkce (t) stavebních odpadů ve městě Kód odpadu Název odpadu Sklo 0,39 0,002 0,00 0,00 0, Plasty 1,24 1,93 0,00 0,00 0,00 Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné 0,10 0,00 0,00 0,00 0, Hliník 0,70 0,87 0,56 0,43 0, Železo a ocel 0,00 0,00 61,01 53,98 1, Směsné kovy 0,42 0,00 0,84 0,00 0, Kabely neuvedené pod číslem ,46 0,00 1,81 0,35 0, Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 0,46 0,00 0,00 0,00 0, Izolační materiály neuvedené pod čísly a ,19 0,09 0,06 0,00 0, Stavební materiály obsahující azbest 0,17 0,00 0,00 0,00 0,05 Celkem 7,13 2,89 64,28 54,76 3,19 Kg/ob. 0,44 0,18 3,97 3,39 0,20 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov Množství stavebních odpadů evidovaných městem je minimální. Výjimku tvořily pouze roky 2013 a 2014, kdy došlo k výrazně vyšší produkci železných a ocelových odpadů. Kromě evidovaných odpadů městem odevzdali občané i v roce 2015 přímo do zařízení na sběr a výkup stavebních odpadů provozovaného TSmP cca 649 t stavebních odpadů. Většina produkovaných stavebních odpadů je vzhledem ke svému charakteru dále využívána. 34

35 Analytická část 6 Vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady Pro zajištění nakládání s komunálními odpady je nutná existence dostatečné infrastruktury v podobě technických zařízení, která umožňují sběr, shromažďování, skladování, úpravu, využívání a odstraňování odpadů. Na území města jsou hodnocena tato zařízení: - sběrná síť na recyklovatelné složky včetně bioodpadů, a SKO sběrná síť je hodnocena přímo v textu u jednotlivých komodit; - sběrný dvůr; - místa a zařízení pro zpětný odběr vybraných výrobků; - dotřiďovací linka; - překládací stanice; - kompostárna; - zařízení na sběr a úpravu stavebních odpadů; - výkupny a ostatní zařízení pro nakládání s odpady. Většina odpadů produkovaným městem je využívána nebo odstraňována mimo území města na území Kraje Vysočina. 6.1 Sběrný dvůr Ve městě je zřízen 1 sběrný dvůr v Myslotínské ulici 1740, který je provozován TSmP. Jedná se o zařízení dle 14 zákona o odpadech. Sběrný dvůr byl uveden do provozu v r Sběrný dvůr je využíván občany města a jednotlivých místních částí. Na dvoře mohou odkládat odpad také podnikající fyzické a právnické osoby. Do sběrného dvora jsou přijímány odpady dle schváleného provozního řádu. Jedná se o recyklovatelné odpady (papír, plast, sklo, kovy), nebezpečné odpady (včetně zdravotnických), oděvy, textil, pneumatiky, objemný odpad a další odpady. Objemný odpad ze sběrného dvora nebo z pojízdného sběrného dvora je dále rozebírán na využitelné části (zejména dřevo, sklo). V rámci sběrného dvora jsou sbírány také upotřebené tonery z tiskáren. TSmP jsou zapojeny od r do systému Sbírej toner. Sběrnými místy jsou kromě sběrného dvora také budova ředitelství TSmP a budova městského úřadu (Pražská ul.). Sběrný dvůr je rovněž místem zpětného odběru (na základě smluv s kolektivními systémy) pro vysloužilé elektrospotřebiče (rozšíření o solární panely), baterie, svítidla, Otevírací doba sběrného dvora pro veřejnost je v letních měsících pondělí až pátek hodin a v zimních měsících pondělí hodin a úterý až pátek od hod. V roce 2016 byla zavedena otevírací doba pro občany také v sobotu, a sice každou poslední sobotu v měsíci od 9.00 do hodin, navíc v jarních a podzimních měsících také každou druhou sobotu v měsíci ve stejném čase. TSmP organizují za dohledu svého pracovníka pro občany 3x ročně Pojízdný sběrný dvůr. Velkoobjemové kontejnery jsou přistaveny do ulic města Pelhřimova dle Odpadového kalendáře. V integrovaných (místních) částech města je Pojízdný sběrný dvůr bez dohledu pracovníků TSmP přistavován 3x ročně na základě požadavků zástupců jednotlivých integrovaných částí. 35

36 Analytická část 1x ročně probíhá ve vyhlášeném termínu sběr železa a pytlový sběr oděvů v ulicích města. 6.2 Dotřiďovací linka V areálu TSmP v Myslotínské ulici je kromě sběrného dvora umístěna také dotřiďovací linka na papír a plasty. Jedná se o zařízení dle 14 zákona o odpadech (CZJ00017, zařízení ke sběru, výkupu a využití odpadů, technologie R12 úprava ve smyslu schváleného provozního řádu - sběrna tříděného odpadů a dotřiďovací linka). Dotřiďovací linka byla uvedena do provozu v r Je určena na dotřídění a úpravu plastových a papírových odpadů, a dále nápojových kartonů z tříděného sběru na obchodovatelnou druhotnou surovinu. Maximální kapacita zařízení je stanovena na 3 t/hod. 6.3 Překládací stanice V areálu v Myslotínské ulici je rovněž umístěna překládací stanice. Jedná se o zařízení dle 14 zákona o odpadech (CZJ00286 zařízení ke sběru a výkupu odpadů - sběr, výkup, shromažďování, skladování, soustřeďování, třídění, úprava ve smyslu schváleného provozního řádu překládací stanice). Zařízení bylo uvedeno do provozu v r Slouží k překládace odpadů na velokapacitní kontejnery, ve kterých je odpad následně odvážen do koncových zařízení na jejich odstranění nebo využití. Hlavním druhem odpadů je směsný komunální odpad. Pro překládací stanici je pro odpady schváleno upuštění od třídění. Jedná se o jednoduché zařízení se zastřešenou oplechovanou halou s plochou cca 200 m 2. Nakládka odpadů je prováděna čelním nakladačem, kterým je odpad částečně hutněn do dvou kontejnerů každý o objemu 40 m 3. Denní kapacita překládky je 2x 20 t. Pro potřeby města je stanice postačující. S ohledem na další předpokládaný vývoj v OH (především zákaz skládkování SKO) bude nutné odpady přepravovat do zařízení na energetické využití odpadů. 6.4 Kompostárna V areálu v Myslotínské ulici je rovněž umístěna kompostárna na kompostování biologicky rozložitelných odpadů z odděleného sběru. Jedná se o zařízení dle zákona o odpadech (CZJ00579 zařízení k využití (R3) biologicky rozložitelných odpadů kompostárna Pelhřimov). Zařízení je umístěné na ploše bývalé zrekultivované skládky odpadů. Jedná se o kompostovací plochu 900 m2, dále je zde vybudována záchytná jímka 15 m3 a zpevněný manipulační prostor 1350 m 2. Technologie kompostování byla zvolena jako kompostování v uzavřeném prostoru (aerobní fermentory EWA) a rovněž standardní kompostování v zakládkách. Zařízení bylo uvedeno do provozu v r Celková kapacita zařízení je maximálně tun přijatých odpadů za rok. 6.5 Sběr a výkup stavebních odpadů TSmP provozují v provozovně Za nábytkem zařízení ke zařízení ke sběru a výkupu odpadů (CZJ00317). Je využíváno k převzetí, skladování a recyklaci stavebních a demoličních odpadů od občanů města a místních částí, podnikajících fyzických a právnických osob. Zařízení se nachází v prostoru zrekultivované skládky inertních odpadů. Jedná se o plochu cca 20,2 tis. m 2. Na zařízení jsou ukládány stavební odpady, které nesmějí obsahovat škodlivé látky, ani být těmito látkami znečištěny. Rozbory za občany provádí TSmP. Skladované odpady jsou dle 36

37 Analytická část provozních potřeb provozovatele zařízení recyklovány. Recyklát je uložen na vyhrazeném místě na zařízení. Zařízení bylo uvedeno do provozu v roce Kapacita zařízení je stanovena do tun / rok. 6.6 Zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu CZJ00331 zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu (technologie R10) provozovna Za nábytkem Pelhřimov Na zařízení jsou ukládány zeminy, které nemají negativní vliv na životní prostředí, za účelem urovnání terénních depresí. Celková kapacita zařízení je tun. Celková plocha zařízení je m 2. Datum uvedení do provozu Ukončení provozu do naplnění kapacity. 6.7 Výkupny odpadů Na území města se dále nacházejí následující zařízení ke sběru a výkupu odpadů: zařízení ke sběru a výkupu odpadů pro železné a neželezné kovy (CZJ00285), provozovatel: EKOPRON METAL s. r. o., IČO: , adresa zařízení: Nádražní 282, Pelhřimov; zařízení ke sběru a výkupu odpadů pro železné a neželezné kovy (CZJ00001, provozovatel: KOVOŠROT GROUP CZ a.s., IČO: , adresa zařízení: Myslotínská ul., Pelhřimov; zařízení ke sběru a výkupu odpadů zejména pro železné a neželezné kovy, sklo, papír, plasty, textil (CZJ00083), provozovatel: Sběrné suroviny, a.s., IČO: , adresa zařízení: U Elektrárny 1461, Pelhřimov; zařízení ke sběru a výkupu odpadů pro železné a neželezné kovy (CZJ00099), provozovatel: Tomáš Pacner, IČO: , adresa zařízení: Hodějovická 1090, Pelhřimov. 6.8 Zařízení pro zpracování odpadů Na území města je provozováno několik privátních zařízení, která se zabývají zpracováním nebo využitím odpadů. Jedná se o: zařízení ke sběru a zpracování autovraků (CZJ00012), provozovatel: EKOPRON METAL s. r. o. IČO: , adresa zařízení: Nádražní 282, Pelhřimov; deemulgační stanice na odpadní vody znečištěné ropnými látkami (CZJ00051), provozovatel: AGROSTROJ Pelhřimov, a.s., IČO: , adresa zařízení: U nádraží 1967, Pelhřimov; kotelna na biomasu pro využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie (CZJ00849), provozovatel: IROMEZ s.r.o., IČO: , adresa zařízení: U Agrostroje 1412, Pelhřimov recyklace odpadu zpracování plastových odpadů (CZJ00817), provozovatel: FIA ProTeam s.r.o., IČO: , adresa zařízení: Matějkova 1992, Pelhřimov 37

38 Analytická část 6.9 Zhodnocení sítě zařízení Recyklovatelné komunální odpady Sběrná síť Druhy odpadů Vybavení Recyklovatelné KO, odpadní obaly z obcí (papír, plast, sklo, nápojový karton, kovy) - Sběrné nádoby různých typů a objemů, celkem 305 ks kontejnerů ve městě, 131 ks v místních částech, 9 ks vícekomoditních kontejnerů Zařízení na dotřídění odpadů na druhotné suroviny - 1 sběrný dvůr ke sběru papíru, plastů, nápojových kartonů, skla a kovů - 4 zařízení na sběr druhotné suroviny (privátní výkupny) Druhy odpadů Vybavení Recyklovatelné KO, odpadní obaly z obcí (papír, plast, sklo, nápojový karton, kovy), - 1 dotřiďovací linka na papír, plast - dotřídění kovových odpadů probíhá ve výkupnách Doporučení - zařízení na úpravu odpadů není nutné budovat, s případným navýšením množství vytříděných odpadů je nutné zvážit rozšíření kapacity. Zařízení na zpracování druhotných surovin Druhy odpadů Vybavení Doporučení Recyklovatelné KO, odpadní obaly z obcí (papír, plast, sklo, nápojový karton, kovy), odpadní materiály z výrob, dřevo - 1 zařízení na zpracování plastů z výrob - není nutné podporovat nebo usilovat o výstavbu dalších zařízení na zpracování druhotných surovin, druhotné suroviny se obchodují a zpracovávají v rámci mezinárodního trhu Biologicky rozložitelné odpady Sběrná síť Druhy odpadů Vybavení Biologicky rozložitelné odpady z obcí především rostlinného původu - domácí kompostování řeší sběr rostlinných materiálů ( bioodpady, které nejsou v režimu zákona o odpadech), použití domácích kompostérů - nádoby na bioodpad 142 ks (770 l), 11 ks velkoobjemových kontejnerů 12 m 3, 8 ks velkoobjemových kontejnerů 9 m 3 38

39 Analytická část v místních částech Kapacita Doporučení - nelze vyhodnotit - pravidelně vyhodnocovat podmínky sběru v jednotlivých typech zástavby a případně upravit sběrný systém Zařízení na zpracování bioodpadů kompostováním Druhy odpadů Kompostovatelné biologicky rozložitelné odpady z obcí (od ostatních původců) rostlinného původu Vybavení Doporučení - 1 kompostárna (zařízení dle 14 zákona o odpadech) - kapacita je dostačující, není třeba podporovat budování dalších zařízení Směsný komunální odpad Sběrná síť Druhy odpadů Směsný komunální odpad z obcí, od ostatních původců zapojených do systému obce Vybavení Kapacita Doporučení - Sběrné nádoby různých typů a objemů - Dostatečná - Sběrnou síť není nutné rozšiřovat. Překládací stanice na přepravu odpadů do koncových zařízení Druhy odpadů - Směsný komunální odpad, další druhy odpadů dle provozního řádu vybavení - Zastřešená hala a čelní nakladač, překládka do 2 velkoobjemových kontejnerů, každý o objemu 40 m 3 kapacita - Dostatečná pro potřeby města - Nedostatečná z hlediska možného využití stanice jako spádového zařízení pro okolní obce pro přepravu SKO do ZEVO Zařízení na odstraňování odpadů Druhy odpadů Vybavení Doporučení Veškeré odpady kategorie Ostatní, které jsou odstraňovány skládkováním - 0 skládka S-OO - není nutné podporovat výstavbu dalších skládek, s využitím překládací stanice je kapacita zařízení v okolí města dostačující Zařízení na energetické využití SKO a dalších odpadů 39

40 Analytická část Druhy odpadů Vybavení Doporučení Veškeré odpady kategorie Ostatní, které jsou vhodné pro energetické využití 0 zařízení - je nutné zahájit jednání s majiteli případně investory ZEVO v JHM kraji a příp. Středočeském kraji o možnosti využití ZEVO pro energetické využití SKO z města Objemné odpady a další odděleně sbírané odpady z obcí Sběrná síť - je vhodné se zapojit do aktivit SOV a ISNOV s cílem společného řešení pro energetické využití odpadů Druhy odpadů Vybavení Kapacita Doporučení Objemný odpad, recyklovatelné složky KO (papír, plast, sklo, kovy), dřevo, bioodpady, nebezpečné složky KO, zpětný odběr vybraných výrobků a další odpady. - 1 sběrný dvůr - dostatečná - do budoucna uvažovat o zřízení dalšího sběrného dvora pro místní části případně pro okolní obce, které nemají sběrný dvůr k dispozici 40

41 Analytická část 7 Zapojení města do rozvojových aktivit OH v kraji 7.1 Spolupráce obcí a Kraje Vysočina vznik ISNOV Pro realizaci cílů stávajícího POH z roku 2004 bylo v Kraji Vysočina učiněno několik postupných kroků, které vytýčily cestu pro řešení nakládání s komunálním odpadem, především v jeho aktuálně nejproblematičtější oblasti, kterou je přetrvávající skládkování směsných komunálních odpadů. Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (dále také ISNOV ) se v kraji řeší již od roku 2008, kdy předchozí Rada Kraje Vysočina zadala zpracování Variantní studie proveditelnosti POH kraje. Spolupráce kraje s obcemi na přípravě projektu ISNOV byla smluvně slavnostně uzavřena dne 1. června 2010 mezi krajem a všemi obcemi s rozšířenou působností. Následně ke smlouvě přistoupilo dalších 46 obcí. Hlavním cílem spolupráce je vznik takového integrovaného systému nakládání s odpady, který přinese dlouhodobou ekonomicky, environmentálně i sociálně únosnou stabilitu systému nakládání s odpadem v celém kraji. ISNOV komplexně řeší: Předcházení vzniku komunálních odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností. Vytváření integrované a přiměřené sítě zařízení k nakládání s komunálními odpady. Zvýšení využívání komunálních odpadů s upřednostněním materiálového využití, včetně řešení nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a přímého energetického využívání směsných komunálních odpadů. Pro vymezení jednoznačné strategie nakládání s komunálními odpady, především pak s SKO v ISNOV zadal Kraj Vysočina postupně zpracování pěti studijních materiálů. Jedná se o tyto koncepční materiály: 1. Variantní studie proveditelnosti pro naplnění POH Kraje Vysočina, Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina, Studie proveditelnosti zařízení na energetické využití odpadů v Kraji Vysočina, Analýza možností energetického využívání odpadů v Kraji Vysočina, Postoje obyvatel Jihlavy k výstavbě ZEVO, 2012 Od podzimu 2014 převzalo roli realizátora ISNOV Sdružení obcí Vysočiny. Sdružení obcí Vysočiny SOV vzniklo jako zájmová sdružení právnických osob v roce 2000 s tím, že zakladateli bylo 21 měst a obcí z Kraje Vysočina. Sdružení obcí Vysočiny bylo založeno za účelem prosazování společných zájmů v oblastech, které přímo souvisí s životem měst a obcí, mimo jiné také z důvodu zkvalitnění péče o životní prostředí. Nedílnou součástí oblasti životního prostředí je pak odpadové hospodářství. SOV je spjato také s projektem Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina, jehož je spolu s Krajem Vysočina, Regionální rozvojovou agenturou Vysočina a Energetickou agenturou Vysočiny hlavním partnerem. Dne byla na Valném shromáždění SOV navržena skupina odborníků neboli Komise ISNOV, která nemá schvalovací pravomoci, tzn. závěry a doporučení bude schvalovat předsednictvo SOV, ale jejím hlavním úkolem je v souladu s platnou legislativou navrhovat nezbytné kroky vedoucí k postupné realizaci ISNOV v Kraji Vysočina. 41

42 Analytická část V současné době spolupracuje v SOV 95 obcí (233 tis. obyvatel) Kraje Vysočina. Jeho členem je také město Pelhřimov. 7.2 Projekt meziobecní spolupráce Obce sobě V Kraji Vysočina probíhal projekt na podporu meziobecní spolupráce. Projekt pod celým názvem Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (zkráceně projekt meziobecní spolupráce či MOS) kromě dalších oblastí (školství, sociální oblast a dobrovolně volitelná oblast) řeší i oblast odpadového hospodářství z pohledu samospráv měst a obcí jako původců odpadů. Projekt realizoval Svaz měst a obcí ČR, jeho projektová kancelář (která poskytla informace k tomuto projektu realizované na území kraje Vysočina). Cílem projektu bylo vytvořit podmínky pro dlouhodobý rozvoj meziobecní spolupráce, která je velmi důležitým prvkem také pro funkční systémy hospodaření s komunálními odpady ve větších územních celcích. Projekt byl řešen obcemi v rámci správních území ORP. Na území Kraje Vysočina se do projektu zapojilo 13 správních území ORP a to včetně ORP Pelhřimov. V území každého ORP působil malý tým pracovníků, kteří za podpory motivujících starostů obcí a měst vytvořili ucelené materiály za jednotlivá území. Souhrn základních cílů za území ORP Pelhřimov je proveden v tabulce č. 28. Tabulka č. 28: Souhrn cílů v projektu Obce sobě v ORP Kraje Vysočina Název ORP Cíle Pelhřimov - Podpora domácího kompostování - Systém sběru, svozu a zpracování bioodpadů - Studie na malé ZEVO - Separace dalších komodit (hliník, oleje, textil) - Rozšíření kapacity dotřiďovacích linek Zdroj: Obce sobě - Osvětové aktivity 42

43 Analytická část 8 Odhad vývoje produkce komunálních odpadů ve městě Pro potřeby POH města byl zpracován odhad produkce komunálních odpadů, pro které jsou stanoveny zásadní cíle v POH Kraje Vysočina. Vypočtený odhad je jedním z podkladů pro stanovení předpokládané potřebné kapacity některých klíčových zařízení pro nakládání s KO a případně dalšími podobnými odpady. Základními předpoklady pro kvalifikovaný odhad jsou: - Povinnost zavést oddělený sběr papíru, plastů, skla a kovů od začátku roku Zajistit do roku 2020 recyklaci 50 % papíru, plastů, skla a kovů v komunálním odpadu - Zajistit odklon BRKO od skládkování do roku Důsledné dodržování hierarchie nakládání s odpady Východiska pro stanovení odhadu vývoje produkce komunálních odpadů: - ČSU - prognóza počtu obyvatel v kraji, skladba domácností s ohledem na způsob vytápění - Ministerstvo financí - vývoj HDP a spotřeby domácností - Skladba domovních odpadů Odhad vývoje produkce odpadů byl zpracován pro hlavní skupiny komunálních odpadů z obcí a od ostatních původců. Jedná se zejména o skupiny: recyklovatelné odpady sbírané odděleným sběrem (papír, plast, sklo, kovy), textil, bioodpady sbírané odděleným sběrem (ze zahrad i z domácností), směsný komunální odpad, objemné odpady. Odhad je zpracován do roku 2024, kdy by měl nastat zákaz skládkování SKO a dalších druhů odpadů. Hlavním datovým zdrojem je evidence o odpadech. Odhad je výpočet, založený na splnění očekávání plynoucích z výše uvedených předpokladů, přesnost odhadu se snižuje se vzdálenějším obdobím. Z hlediska budoucího vývoje se doporučuje provádět aktualizaci celého odhadu s ohledem na aktuální situaci vývoje a očekávání hlavních výše uvedených parametrů. V tabulce č. 29 je uveden předpokládaný vývoj produkce vybraných skupin odpadů. Tabulka č. 29: Odhad vývoje produkce (t) vybraných skupin KO ve městě SKO 2280,5 2206,5 OO 313,2 342,2 2162,4 2156,2 2154,0 363,1 396,7 408,7 Vytříděné množství Papír + kompozit obal (NK) 303,6 312,8 Plast 117,4 147,9 Sklo 194,0 199,8 Kov 23,1 30,7 Celkem 638,0 691,2 319,1 328,8 332,1 172,5 177,7 179,5 203,8 210,0 212,1 37,1 38,3 38,6 732,6 754,8 762,3 Bioodpad Celkem 967,8 1120,3 1235,1 1310,7 1336,9 Celkem 4837,5 5051,5 5225,8 5373,2 5424,2 Zdroj: Hlášení odpady město Pelhřimov , výpočet IURMO Lze očekávat nárůst celkové produkce KO zejména z důvodů nárůstu množství odděleně sbíraných bioodpadů. Nárůst je očekáván také u recyklovatelných složek KO. U směsných KO je naopak odhadován pokles. 43

44 Analytická část 9 Program předcházení vzniku odpadů Zpracování Programu předcházení vzniku odpadů (dále také PPVO ), jako součást POH města Pelhřimov, vychází ze směrnice o odpadech (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech), ve které je předcházení vzniku odpadů nově systémově uchopeno v podobě tvorby rámcových strategií ve formě programů předcházení vzniku odpadů. Program předcházení vzniku odpadů České republiky byl zpracován Ministerstvem životního prostředí a schválen vládou ČR usnesením č. 869/2014 (zveřejněn na webových stránkách Ministerstva životního prostředí: Jeho návrhová část je součástí Plánu odpadového hospodářství ČR pro období a nařízení vlády č. 352/2014, které bylo zásadním podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů, tj. i Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina pro období 2016 až 2025, se kterým musí být PPVO města Pelhřimov v souladu. Součástí analytické části POH města Pelhřimov, konkrétně jeho Programu předcházení vzniku odpadů, je popis a analýza zejména těchto oblastí: - Domovní/domácí kompostování; - Komunitní kompostování; - Opětovné použití upotřebených výrobků (oděvy, obuv a další výrobky denní spotřeby); - Informační nástroje; - Vzdělávací a osvětové aktivity; - Opatření uplatňována k předcházení vzniku odpadů (dále také PVO ) v rámci úřadu; - Ostatní. 9.1 Základní definice Předcházení vzniku odpadů: soubor opatření přijatých předtím, než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. Cílem těchto opatření je omezit množství odpadu, a to prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením jejich životnosti, omezit nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví a omezit obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. Přičemž opětovné použití jsou postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny. Zákon o odpadech ukládá, že každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků. 9.2 Domovní/domácí a komunitní kompostování Pro nakládání s rostlinnými zbytky, popř. bioodpady, jsou dle současné legislativy určeny dva režimy: nakládání s odpadem (provozování malého zařízení dle 33b zákona o odpadech (do 150 t/rok)); provozování zařízení dle 14 zákona o odpadech (kompostárna, bioplynová stanice) a předcházení vzniku odpadů formou kompostování v domácnostech a provozováním komunitní kompostárny dle 44

45 Analytická část 10a zákona o odpadech pro kompostování rostlinných zbytků. Domovní/domácí kompostování Domovní kompostování (někdy se označuje jako domácí kompostování) přispívá k dosažení snížení podílu bioodpadu ve směsném komunálním odpadu, vede k produkci vlastního kvalitního hnojiva (kompostu) z rostlinného materiálu nespotřebovaného v domácnosti a z materiálu produkovaného na zahradě. Rozhodnutí o zavedení domovního kompostování a o způsobu zpracování biologicky rozložitelného materiálu na soukromých pozemcích občanů je závislé na samotných občanech. Velmi důležitá je v tomto případě osvěta a zvyšování environmentálního uvědomění občanů. Kompostér může být využíván také na pozemku školy, domova důchodců, v zahrádkářské kolonii či na jiném vhodném místě. Vhodné umístění a určení osoby, která zodpovídá za správný průběh kompostování, včetně složení a struktury materiálu, za pořádek v blízkém okolí a správné užití kompostu jsou nejdůležitějšími podmínkami efektivního domovního kompostování. Podpora domovního kompostování probíhá často pomocí dotačních projektů, které jsou realizovány orgány samosprávy či příspěvkovými organizacemi (např. technické služby). Zakoupené kompostéry jsou pak většinou bezplatně nebo za zvýhodněné ceny zapůjčeny zájemcům z řad občanů či vybraných institucí (např. školy), a to na základě smlouvy o výpůjčce (obvykle na dobu 5 let). Po uplynutí této lhůty se občan prostřednictvím darovací smlouvy stává vlastníkem kompostéru. Technické služby města Pelhřimov získaly v roce 2006, 2007, 2008 a 2010 dotaci z Kraje Vysočina prostřednictvím Fondu Vysočina na kompostéry pro domácnosti v celkovém objemu l a pro školní zařízení l (rok 2006). Aktuálně, dle odborného kvalifikovaného odhadu, je do domovního kompostování zapojeno cca 8 % domácností města, které žijí pro domovní kompostování vhodné zástavbě (zejm. rodinná zástavba). Udržitelnost minimálně této míry by měla být i nadále podporována, zejména osvětovými kampaněmi. Komunitní kompostování Komunitní kompostování je systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Obec je povinna zajistit oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů, a to minimálně rostlinného původu a minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Splnění těchto požadavků umožňuje i provozování komunitní kompostárny. Komunitní kompostárnou nelze zpracovávat kompletní spektrum biologicky rozložitelných odpadů vznikajících na území obce. V takovémto případě je potřeba systém zkombinovat s dalšími způsoby. Proto je zde velmi důležité zvážit i pohled možné rizika tříštění systému, využívajícího kombinaci několika způsobu sběru, svozu a zpracování bioodpadů. Ve městě Pelhřimov proto není provozována obecní komunitní kompostárna. Město Pelhřimov usiluje o komplexní systém nakládání s komunálním odpadem, kam patří i intenzivní podpora nakládání s bioodpadem, vč. osvětových a vzdělávacích kampaní. Tyto aktivity jsou částečně také podporovány Krajem Vysočina prostřednictvím Fondu Vysočina. 9.3 Opětovné použití upotřebených výrobků U opětovného použití zachovalých upotřebených výrobků z domácností se jedná zejména o oděvy, obuv, hračky, vybavení kuchyně, bytové doplňky, knihy, sportovní vybavení, elektrospotřebiče. Zachovalé upotřebené výrobky, které občan již nevyužije/nechce používat, ale jsou funkční, mohou být v závislosti na jejich stavu a hodnotě prodány, vyměněny či darovány. Pro upotřebené výrobky typu oděvů a textilních materiálů (včetně dalších komodit jako obuv a hračky) existuje několik způsobů sběru za účelem opětovného použití, případně materiálového využití. Ve městě Pelhřimov v tomto směru existuje pro občany ustálená nabídka. Občan může již několik let 45

46 Analytická část odevzdávat textil a oděvy na sběrném dvoře, který je provozován Technickými službami města Pelhřimov (2x Evropská čtyřcestná síťovaná ohradová paleta o celkové kapacitě 1,5m 3 ; možnost odkládat i větších velikostí jako např. koberce). Technické služby také vyhlašují občasný pytlový sběr oděvů. Od roku 2013 existuje stabilní sítě stacionárních kontejnerů umístěných v rámci vybraných sběrných míst na tříděný odpad. Stacionární kontejnery jsou provozované společností TextilEco, a.s. (dříve REVENGE a.s.). Aktuálně je k dispozici 11 kontejnerů, tj. cca 1 kontejner na obyvatele (viz tabulka č. 30). S ohledem na počet obyvatel města Pelhřimov ( obyvatel k ) se jedná o dostatečné množství kontejnerů. Oba dva systémy (sběr přes Technické služby města Pelhřimov; sběr společnosti TextilEco, a.s.) probíhají v odpadovém režimu. Jak dokládá tabulka č. 31 množství shromážděného textilu a oděvů postupně stoupá na cca 3,11 kg na obyvatele v roce Tabulka č. 30: Rozmístění kontejnerů na oděvy a textil na území města Pelhřimov Lokalita Provozovatel Kapacita č. 9 Dolnokubínská bývalý bufet TextilEco, a.s. 2m 3 č. 13 Družstevní obchod TextilEco, a.s. 2m 3 č. 25 Jiráskova TextilEco, a.s. 2m 3 č. 36 Okružní TextilEco, a.s. 2m 3 č. 39 Osvobození lékárna TextilEco, a.s. 2m 3 č. 43 Parkoviště pod poštou TextilEco, a.s. 2m 3 č. 59 Sady u kurtů TextilEco, a.s. 2m 3 č. 60 Sdružená nahoře TextilEco, a.s. 2m 3 č. 74 Táborská otočka TextilEco, a.s. 2m 3 č. 78 U Rendlíku u nábytku č. p. TextilEco, a.s. 2m č. 88 Polní Dvůr Pod Hájkem TextilEco, a.s. 2m 3 Sběrný dvůr Myslotínská ulice Technické služby města Pelhřimov 2x0,75m 3 Zdroj: MěÚ Pelhřimov; Technické služby města Pelhřimov Tabulka č. 31: Vývoj ve sběru na textilu na území města Pelhřimov (sběr přes Technické služby města Pelhřimov; sběr společnosti TextilEco, a.s.) Rok Celkové množství (t) , , , , , ,187 Zdroj: MěÚ Pelhřimov Společnost TextilEco, a.s. shromážděný textil sváží na třídírnu v Boskovicích u Brna (Jihomoravský kraj). Tento systém (sběr přes Technické služby města Pelhřimov; sběr společnosti TextilEco, a.s.) je doplněn o další možnosti sběru upotřebených zejména oděvů a textilu za účelem předcházení vzniku 46

47 Analytická část odpadů. Sociální družstvo Diakonie Broumov vyhlašuje na území města Pelhřimov dvakrát ročně tzv. sběr do vagónu a Oblastní charita Pelhřimov má vyhlášenou kontinuální sbírku na své farnosti. Charitní šatník v Solní ulici přijímá upotřebené zboží každý všední den, současně je ve vybraných den prováděn i výdej. Zde se jedná o sběr mimo režim odpadů a městem Pelhřimov jsou tyto aktivity podporovány zejména informačně (informování na webu města a v Pelhřimovských novinách). Mezi další možnosti předcházení vzniku odpadů spadají i aktivity ZŠ Na Pražské v podobě burzy sportovního vybavení a Rodinného centra Krteček ve formě bazaru dětského oblečení. Na vlakovém nádraží Pelhřimov lze využít veřejné knihovny (v rámci projektu Kniha do vlaku). Tj. kdokoliv může do volně přístupné knihovny darovat nepotřebnou knihu či si sám z knihovničky nějakou vybrat. Tyto aktivity mají bezesporu i důležitý osvětový podtext ve smyslu sdílení věcí a udržování jejich hodnoty formou opětovného použití. 9.4 Informační nástroje POH ČR pro období (závazná část, která je vydána nařízením vlády č. 352/2014 Sb.) ukládá obcím povinnost jedenkrát ročně informovat občany a ostatní účastníky obecního systému nakládání s komunálními odpady (dále také KO ) o způsobech a rozsahu odděleného sběru KO, využití a odstranění KO a o nakládání s dalšími odpady v rámci obecního systému. Součástí by měly být také informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálních odpadů. Tato povinnost se promítá i do krajských POH. Obec může o PVO informovat v různé šíři a různými komunikačními nástroji. Město Pelhřimov využívá zejména webové stránky města ( a letáky. Technické služby města Pelhřimov informují taktéž pomocí svých webových stránek ( ) a pomocí odpadových kalendářů. Některé aktuální informace jsou k dispozici i v Pelhřimovských novinách ( Specificky (výchovně; osvětově) zaměřené informace jsou zprostředkovány i střediskem ekologické výchovy MRAVENEC ( Ve výše uvedených informačních zdrojích se stabilně nebo dle aktuální potřeby, případně v návaznosti na konkrétní projekt objevují informace související s odpady, které mají určitou vazbu na předcházení vzniku odpadů (informace zejména o sběru oděvů a textilu; biologicky rozložitelné složky z domácností). 9.5 Vzdělávací a osvětové aktivity Město Pelhřimov realizovalo v období několik projektů díky dotaci získané od Kraje Vysočina v rámci grantového Fondu Vysočina. Projekty byly zaměřeny na podporu uceleného systému nakládání s bioodpadem na území města Pelhřimov. Součástí byly i vzdělávací a osvětové aktivity, které se dotýkaly i oblasti předcházení vzniku odpadů. Jednalo se o přednášku na téma "Třídění odpadů zaměřené na nakládání s bioodpady" pro klienty a zaměstnance Domova pro seniory v Pelhřimově a o ekologické výukové programy pro pedagogické pracovníky, děti mateřských škol a žáky základních škol na téma "Třídění odpadů zaměřené na nakládání s bioodpady a na předcházení vzniku odpadů a šetrné (rozumné) nakupování". V průběhu realizace projektů byla zajištěna spolupráce s koordinátory EVVO na příslušných školách. Realizace přednášek a ekologických výukových programů byla zajištěna prostřednictvím Střediska ekologické výchovy MRAVENEC. Město Pelhřimov se také zapojuje do akcí celokrajského rozsahu (Čistá Vysočina) či do akcí celosvětově připomínaných (Den Země). Vzdělávací a osvětové aktivity vázající se k přecházení vzniku odpadů jsou propojovány zejména 47

48 Analytická část s informováním o nakládání s odpady na území města (vč. spolupráce s AOS EKO-KOM Týden mobility ), s agendou MA 21 a se systémem environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálním poradenstvím (dále také EVVO a EP ). SEV MRAVENEC je nestátní neziskovou organizací zaměřující se na EVVO od roku Mj. nabízí pro děti MŠ a žáky ZŠ ekologické výukové programy. V aktuálním programu na školní rok 2016/2017 je zařazen i program: Bioodpady přecházení vzniku odpadů, recyklace. V červenci 2016 byla usnesením vlády ČR č. 930/2016 schválena nová klíčová národní strategie pro oblast EVVO a EP - Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství na léta (zveřejněn na webových stránkách Ministerstva životního prostředí: SP_EVVO_EP_%202016_ pdf. Program EVVO a EP definuje vizi, cíle a opatření, do nichž se vedle orgánů státní správy zapojují i kraje, obce a města, školy, střediska ekologické výchovy a environmentální poradny, další subjekty. Oblast předcházení vzniku odpadů se v obecné rovině přímo dotýká obecného vzdělávacího cíle EVVO: Rozvoj kompetencí potřebných pro environmentálně odpovědné jednání, tj. jednání, které je v dané situaci a daných možnostech co nejpříznivější pro současný i budoucí stav životního prostředí. Environmentálně odpovědné jednání je chápáno jako odpovědné osobní, občanské a profesní jednání, týkající se zacházení s přírodou a přírodními zdroji, spotřebitelského chování a aktivního ovlivňování svého okolí s využitím demokratických procesů a právních prostředků. EVVO k takovému jednání připravuje a motivuje, samotné jednání je věcí svobodného rozhodnutí jednotlivce. Nejvyšší míru propojení tématu předcházení vzniku odpadů, vzdělávacích cílů a relevantních témat sebou v nové národní strategii nese Cíl 5.4 Obsahové téma Udržitelná spotřeba. Cíl 5.4 stanovuje: Spotřebitelé jsou díky propojování EVVO a EP s environmentálně šetrnou praxí připraveni využívat environmentálně šetrných možností spotřeby materiálů, energií, technologií a služeb. Je rozvinuto vzdělávání a osvěta o environmentálním značení výrobků a služeb a o místní výrobě a spotřebě pro veřejnost, firmy a veřejné instituce. Funguje a ve vzdělávání je využíván environmentálně šetrný provoz veřejných institucí. Nová národní strategie by se měla postupně promítat do aktivit subjektů realizující EVVO i v tématech zaměřených na udržitelnou spotřebu. Město Pelhřimov k tomu má v aktivitách SEV MRAVENEC a propojení na koordinátory EVVO na školy zřizované městem významné zázemí. Město Pelhřimov podporuje aktivity SEV MRAVENEC i finančně. 9.6 Opatření uplatňována k PVO v rámci úřadu Obec může aplikovat principy předcházení vzniku odpadů v rámci činnosti samotného úřadu. Jedná se zejména o začleňování PVO při samotném provozu obecního úřadu (nákupy, veřejné zakázky aj.), při organizaci různých veřejných akcí obce či pod záštitou obce či při správě agend daných zákonem o obcích či v přenesené působnosti. Předcházení vzniku odpadů ovlivňuje celý životní cyklus výrobku (design výrobku, výroba, distribuce, užití, ukončení životnosti). Do životního cyklu výrobku (fáze užití) vstupuje důležitý moment poptávky a nákupu ze strany obce jakožto pořizovatele zboží či služeb. Mnohé nástroje PVO aplikují obce především z důvodů hospodárnosti, a to aniž by byly a priory vnímány s cílem předcházení vzniku odpadů. Města mohou k implementaci tématu předcházení vzniku odpadů využívat také mezinárodního programu zavádění zásad udržitelného rozvoje na místní úrovni, tj. rozvoj procesů, které příznivě ovlivní kvalitu života nejen současných obyvatel, ale také život generací jejich dětí, a to vše ve spolupráci s veřejností. S tím souvisí i posilování aktivit a zájmů obyvatel o veřejné dění 48

49 Analytická část a plánování rozvoje s ohledem na udržitelný rozvoj a přání obyvatel. Město Pelhřimov se stalo členem Národní sítě zdravých měst v roce 2005 na základě usnesení Zastupitelstva města Pelhřimov č. 22/21/05/Z ze dne V roce 2006 Zastupitelstvo města Pelhřimova schválilo Deklaraci Projektu Zdravé město a místní Agenda 21 Pelhřimov usnesením č. 12/2/06/Z, čímž se zavázalo k naplňování zásad a cílů základních dokumentů EU a OSN (Zdraví 21, Agenda 21, Aténská deklarace Zdravých měst a Národní akční plán zdraví a životního prostředí NEHAP). V rámci aktivit Projektu Zdravé město a MA 21 se město Pelhřimov pravidelně každý rok připojuje k celé řadě celostátně podporovaných osvětových kampaní (např. Den Země, Den bez tabáku, Evropský týden mobility, Evropský den bez aut, Dny zdraví, Den dřeva a stromů). Na podporu těchto kampaní organizuje ve spolupráci se svými partnery, kterými jsou nejen zástupci nestátních neziskových organizací, podnikatelských subjektů, škol, ale i státních organizací a institucí, různé akce pro veřejnost. Mezi další aktivity Projektu Zdravé město a MA21 patří organizování setkání s veřejností (např. kulaté stoly k řešení jednotlivých problémů a veřejných projednávání), veřejných fór a účast veřejnosti na tvorbě strategických dokumentů města. Město má Rozvojový fond města Pelhřimov, který dotuje z vlastních prostředků a podporuje projekty úzce vázající se na Strategický plán rozvoje města Pelhřimov na období V oblasti Životní prostředí a odpadové hospodářství identifikuje např. jako příležitost v rámci SWOT analýzy rozvoj EVVO a zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí. V rámci samotného provozu úřadu existují pravidla zahrnující i oblast předcházení vzniku odpadů. Konkrétně se jedná o využívání opětovného plnění prázdných náplní do tiskáren novými tonery, které je zajištěno prostřednictvím obchodní společnosti, se kterou má město uzavřenou smlouvu. Některé principy, které jsou stanoveny v rámci úřadu, lze vyžadovat i nepřímo po dalších subjektech, např. u těch, kde je město zřizovatelem, formou doporučení/dobrovolné dohody; při poskytování záštit nad různými akcemi; při uzavírání smluv se subjekty, které pro město nebo na území města provádí určitou činnost; při požadavcích na zpracování různých dokumentů (nabídky, posudky, studie) externími dodavateli. Město Pelhřimov dále stanovuje v zadávacích dokumentacích podmínky pro environmentální šetrné přístupy při demontážích a stavebních činnostech. Město vyžaduje i environmentálně šetrné přístupy u organizací, kde je město zřizovatelem. Městská správa lesů Pelhřimov s. r. o. je držitelem certifikátu mezinárodně platného systému PEFC. To znamená jistou garanci o hospodaření na základě principů trvale udržitelného hospodaření v lesích (více informací na: Ostatní Ve městě Pelhřimov existují i další aktivity vztahující se k předcházení vzniku odpadů, které jsou iniciativami místních subjektů. Např. v Kavárně Agata v budově kina Vesmír je od jara 2016 umístěna veřejná lednička. Přístupná je kdykoliv v pracovních dnech od deseti do osmnácti hodin. O víkendech a svátcích je zájemcům k dispozici půl hodiny před začátkem promítání filmů. Pro provoz veřejné ledničky platí jasně sepsaná pravidla. 49

50 Analytická část 10 Shrnutí analytické části Analytická část Plánu odpadového hospodářství města Pelhřimova (dále POH města ) hodnotí vývoj a současný stav odpadového hospodářství ve městě. Vývoj odpadového hospodářství (dále také OH ) byl dán především legislativním rámcem OH v ČR, který byl zohledněn i do předchozího Plánu odpadového hospodářství města, aktualizovaného v r s platností na období Analytická část se zabývá popisem produkce a nakládání s hlavními skupinami odpadů ve městě, rovněž tak hodnotí síť zařízení pro nakládání s odpady a další aspekty odpadového hospodářství. Obsah POH města vychází ze zákona o odpadech. Součástí analytické části je také popis stávajících aktivit v oblasti předcházení vzniku odpadů (Program předcházení vzniku odpadů). Analytická část je rozdělena do 8 kapitol, devátá kapitoly obsahuje program předcházení vzniku odpadů a desátá kapitola je shrnutím. Kapitola 1 se zabývá stručnou charakteristikou města Pelhřimov. Město má 26 místních částí. Je obcí s rozšířenou působností. Ve městě žije obyvatel (rok 2015). Kapitola 2 se zabývá popisem organizace odpadového hospodářství ve městě. Město má systém nastavený v obecně závazné vyhlášce č.3/2006 Sb. kromě nádobového sběru je provozován sběrný dvůr a doplňkové způsoby sběru pro všechny komodity, jak je vyžaduje zákon o odpadech. Občané jsou zpoplatněni místním poplatkem. Provoz odpadového hospodářství zajišťují Technické služby města Pelhřimov (TSmP) jako příspěvková organizace města. TSmP provozují sběrný dvůr, dotřiďovací linku, kompostárnu, překládací stanici a několik dalších zařízení pro nakládání s odpady. Město spolupracuje na základě smluv s AOS EKO-KOM a kolektivními systémy na zpětný odběr elektrozařízení a baterií (Elektrowin, Asekol, Ekolamp, Ecobat). Kapitola 3 je věnována popisu datových zdrojů, ze kterých analytická část vyhází. Hlavním datovým zdrojem je hlášení o produkci a nakládání s odpady ze zákonné evidence odpadů. Některé další údaje jsou převzaty ze zpráv a informací města, z analytické části POH KV, z POH města z roku Byla použita také data ze statistických ročenek ČSÚ. Vyhodnocení plnění POH města (období ) POH města obsahovalo veškeré cíle z Plánu odpadového hospodářství Kraje Vysočina, byť řada těchto cílů není určena pro město. Dílčí cíle v OH na úrovni města byly obsaženy ve směrné části. Řada z cílů však neobsahovala žádné konkrétní hodnoty. Kapitola 4 se zabývá popisem produkce odpadů ve městě a nakládáním s odpady (celková produkce, rozdělení podle kategorií na ostatní a nebezpečné odpady, jednotlivé druhy produkovaných odpadů). Celková produkce odpadů byla cca 4,7 tis. t, tj. 294 kg/obyvatel (r. 2015), z toho bylo cca 99,85 % odpadů ostatních. Produkce nebezpečných odpadů se pohybuje kolem 7 t ročně. Podíl hlavních skupin odpadů na celkové produkci ve městě Pelhřimov ukazuje graf č

51 Analytická část Graf č. 2: Hlavní skupiny odpadů produkovaných ve městě Pehřimov (2015) Zdroj: evidence o odpadech Větší část produkovaných odpadů je skládkována (cca 57 %, 2,7 tis. t), materiálově využíváno je cca skládkováno je cca 43 % odpadů. Kapitola 5 se zabývá vyhodnocením systémů sběru a nakládání s vybranými skupinami odpadů, které jsou produkovanými městem. Komunální odpady - Celková produkce komunálních odpadů se pohybuje kolem 4,5 tis. t (r. 2015), tj. 277 kg/obyvatel. - Nejvýznamnější složkou je směsný komunální odpad, který tvoří 51 % produkovaných KO. Bioodpady tvoří cca 22 % KO, recyklovatelné složky (papír, plast, sklo, kov, nápojový karton, textil) tvoří cca 15 % produkce z obcí, objemný odpad cca 7 %. - Produkce KO mírně roste, a to především díky zavedení a rozvoji odděleného sběru bioodpadů. - Komunální odpad se většinově skládkuje (cca 61 % v r. 2015), recykluje se a materiálově využívá cca 39 %. Recyklovatelné komunální odpady - Produkce odděleně sbíraných materiálově využitelných - recyklovatelných složek komunálních odpadů podskupiny činila v r celkem cca 788 t (včetně odpadních obalů a dřeva). - Převažujícím způsobem nakládání s materiálově využitelnými složkami je jejich recyklace. - Oddělený sběr je zajištěn pro papír, plast, sklo barevné a čiré, nápojový karton a kovy. Komodity jsou sbírány do sběrných nádob, doplňkově ve sběrném dvoře a kovy 1x ročně při železné neděli. - Převažujícím způsobem sběru je nádobový způsob. Na území města a jeho místních částí je umístěno celkem 436 nádob a 10 velkoobjemových kontejnerů na vícekomoditní sběr. Na jedno průměrné sběrné hnízdo (1 kontejner na papír, 1 na plast, 1 na sklo) připadá cca 168 obyvatel, což je výrazně horší hodnota, než je v Kraji Vysočina nebo městech obdobné velikosti v ČR. 51

52 Analytická část - Výkon tříděného sběru je nižší, než je tomu v Kraji Vysočina nebo srovnatelných městech v ČR. Velmi slabé výsledky má město především v třídění plastů. - Vypočtená míra recyklace (orientační stanovení) se pohybuje kolem 47 %, ovlivňuje ji poměrně nízký výskyt SKO ve městě. Biologicky rozložitelné komunální odpady - Současná produkce odpadů s obsahem biologicky rozložitelné složky v rámci evidence odpadů představuje cca 4 tis. tun (2015). Vypočtené množství BRKO se pohybuje kolem 2,6 tis. t. (2015). - Podíl skládkovaných BRKO v r byl stanoven na cca 46 % (cca 74 kg/ob.), město tak splnilo parametry cíle pro odklon skládkování BRKO v roce K naplnění strategických cílů v odklonu BRKO od skládkování na rok 2020 je důležité zajistit využívání směsného komunálního odpadu, případně objemného odpadu, které obsahují největší podíl BRKO z KO. - Bioodpad je ve městě sbírán do 142 nádob, tento sběr je doplněn 11 stanovišti s velkoobjemovými kontejnery 12 m 3 a 8 stanovišti v místních částech (kontejnery 9 m 3 ). - TSmP provozují kompostárnu s dostatečnou kapacitou pro zpracování veškerého sebraného bioodpadu v rámci města. - Město nařizuje vyhláškou občanům domácí kompostování vhodných bioodpadů. Směsný komunální odpad - V roce 2015 bylo vyprodukováno cca 2,28 tis. tun směsného komunálního odpadu (141,4 kg/obyvatel/rok). Měrná produkce SKO (v kg/ob) je výrazně nižší, než je průměr kraje nebo ČR. - Veškerý SKO je skládkován. SKO je překládán na překládací stanici TSmP a odvážen na skládku do Jindřichova Hradce. Živnostenské odpady - Živnostenský odpad nepocházející z výrob a výrobních činností má tedy podobný charakter jako běžný komunální odpad pocházející z domácností. Jeho původcem jsou právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které produkují odpad podobný komunálnímu na území obce. Dle vyhlášky města se mohou živnostníci zapojit do systému OH města. - V současné době smluvně systém obce nevyužívá žádný živnostník. Obalové odpady - Na území města je obalových odpadů sk. 15 produkováno minimálně (celkem kolem 20 t ročně). Z tohoto množství je cca 5 7 t odpadů s nebezpečnými vlastnostmi. - Město spolupracuje s AOS EKO-KOM, a.s. na zajištění zpětného odběru a využití obalových odpadů. Výrobky s ukončenou životností - Město spolupracuje s kolektivními systémy Asekol, Elektrowin, Ekolamp, Ecobat na zajištění zpětného odběru použitých elektrozařízení a baterií. Místem zpětného odběru je sběrný dvůr města. Nebezpečné odpady - Celková produkce nebezpečných odpadů je v městě minimální, pohybuje se kolem 7 tun odpadů ročně. Největší podíl tvoří obaly obsahující zbytky nebezpečných látek a motorové oleje. - Odpady jsou sbírány ve sběrném dvoře. 52

53 Analytická část Stavební odpady - Nakládání se stavebními odpady je upraveno vyhláškou města. Občané mohou za úplatu využít kontejnery na objednávku od TSmP. - TSmP provozují zařízení na sběr a úpravu stavebních odpadů. - Produkce stavebních odpadů je ve srovnání s jinými městy zanedbatelná, pohybuje se kolem 3 t ročně (r. 2015). - Do produkce evidované městem není započten stavební odpad odevzdávaný občany přímo do zařízení ke sběru a výkupu stavebních odpadů, které je provozované TSmP. Produkce se pohybuje kolem 649 t. V případě započtení těchto odpadů do celkové produkce odpadů města by se celková produkce odpadů zvýšila na 5,394 tis. t, přičemž stavební odpady by pak činily 12 % z celkové produkce odpadů města. Kapitola 6 se zabývá popisem a vyhodnocením sítě zařízení pro nakládání s odpady na území města. Do sítě zařízení jsou zahrnuty veškeré systémy, které umožňují nakládání s odpady od jeho sběru až po konečné využití (energetické, recyklace, případně přechod do režimu druhotné suroviny, která již nemá charakter odpadu) nebo odstranění (nejčastěji skládkování, spalování apod.), pokud na území města taková zařízení existují. V kapitole jsou popsána tato zařízení: - Sběrný dvůr (včetně míst pro zpětný odběr) - Dotřiďovací linka - Překládací stanice - Kompostárna - Zařízení na sběr a úpravu stavebních odpadů - Výkupny a ostatní zařízení pro nakládání s odpady U zařízení je provedeno jejich zhodnocení z hlediska technické vybavenosti a kapacity s ohledem na očekávaný vývoj OH. Kapitola 7 popisuje zapojení města do rozvojových aktivit OH v kraji (spolupráce s krajem a SOV na přípravě ISNOV, projekt meziobecní spolupráce Kapitola 8 obsahuje odhad produkce komunálních odpadů a jeho hlavních skupin, pro které jsou stanoveny cíle v POH KV. Odhad je proveden do r s ohledem na zákonný zákaz skládkování. Kapitola 9 obsahuje popis aktivit v oblasti předcházení vzniku odpadů, které jsou součástí Programu předcházení vzniku odpadů ve městě. 53

54 Analytická část Zkratky AOS Autorizovaná obalová společnost EU Evropská unie EVVO a EP - environmentální vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentální poradenství KO - Komunální odpad KS Kolektivní systém OPŽP Operační program životní prostředí PEFC - Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes POH Plán odpadového hospodářství PPVO - Programu předcházení vzniku odpadů PVO - Předcházení vzniku odpadů EMS systém environmentálního řízení EU Evropská unie Komunální odpad KO MA 21 Místní Agenda 21 OPŽP Operační program životní prostředí OSN Organizace spojených národů POH Plán odpadového hospodářství PPVO - Programu předcházení vzniku odpadů města PVO - Předcházení vzniku odpadů 54

55 PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA PELHŘIMOVA ZÁVAZNÁ ČÁST Říjen 2016

56 Závazná část 2

57 Závazná část Zpracovatel: Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s. Se sídlem: 5. května 1640/65, Praha 4 Tel.: IČ: info@institut-urmo.cz Zadavatel: Město Pelhřimov Se sídlem: Masarykovo náměstí 1, Pelhřimov Zastoupené: starostou Ing. Františkem Kučerou a místostarostou Ladislavem Medem zástupce pro věcná jednání: Ing. Josef Slavětínský IČ: Tento projekt byl podpořen Sdružením obcí Vysočina a Krajem Vysočina. 3