Seznam umělců. O galerii. Alena Anderlová. Richard Augustin

Transkript

1 Katalog 2014

2 Alena Anderlová Galerie ARTATAK - byla založena v roce 2010 v Hale 12 industriálního areálu v Praze 9 v Horních Počernicích jako jakási enkláva současného výtvarného umění v této části Pra- Richard Augustin Ondřej Basjuk hy, kde doposud podobně zaměřený prostor neexistoval. U jejího zrodu stála zakladatelka Zuzana Beňová. Postupem času se tým rozrostl o Janu Peštovou, která kurátorovala první dvě výstavy v galerii a je sama aktivní umělkyní a výtvarnou pedagožkou. Nakonec se v roce 2012 přidala do týmu kurátorka Eliška Furčáková, pro níž bylo velkou výzvou podílet se na činnosti nově vznikající galerie. Toto ryze ženské uskupení, které si pracovně říká tři grácie a různorodost a zároveň prolínání zaměření, povah, životního stylu i názorů jeho členek v podstatě postupně spontánně utváří galerii tvář Pure Beauty Dominik Běhal Roman Franta Zbyněk Havlín Alžběta Josefy O galerii a koncepční charakter. Činnost ARTATAKu je díky tomu velice rozmanitá, ale vzhledem k neustálému dialogu a spolupráci kurátorek není ani roztříštěná do jednotlivých linií. Tvoří celek působící navenek jako střed mezi ryze komerční galerií a čistě nezávislým výstavním prostorem. Hlavní koncepční linie na jedné straně neodporuje aktuálním tendencím v současném vizuálním umění, ovšem organizátorky se snaží udržet v pozornosti i laického diváka a interaktivně ho zapojit. Seznam umělců Yit Kampak Šárka Koudelová Alena Kupčíková Daria Bernadeta Novotná Martina Pavelková Hlavní činností galerie je především prezentace mladých současných umělců pracujících s nejrůznějšími médii a materiály. Vedle toho se ale dává prostor také již etablovaným autorům a self-made tvůrcům, jejichž umění se na trhu dlouhodobě osvědčilo jako vysoce kvalitní. Kromě pravidelných výstav je další činností ARTATAKu pronájem prostor umělcům v areálu vily Mazanka na Praze 5, pronájmy samotného prostoru galerie pro různé akce jako jsou natáčení videoklipů, fotografování, Lukáš Rais Eva del Risco Koupová Cristian del Risco Miloš Šejn módní přehlídky, parties apod. Jsou zde pořádány i pravidelné hudební akce, autorská čtení a divadelní představení. V říjnu 2013 galerie vyhlásila architektonickou soutěž Živé Horoměřice. Jakub Tomáš David Tomášek Šimon Vejvančický

3 Alena Anderlová Alena Anderlová vystudovala Akademii výtvarného umění v Praze v ateliérech Antonína Střížka a Michaela Rittsteina. V roce 2006 se zúčastnila stipendijního pobytu v rezidenčním sídle Schafhof u Mnichova v Německu. Poté také sympozia 100 let po Schielem v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově. V roce 2008 malířského pobytu v Bretani ve Francii a o rok později stipendijního pobytu v Oberpfälzer Künstlerhausu ve Schwandorfu v Německu. Řečeno obecně se v jejích obrazech prolíná sociální pohled na realitu s osobní fikcí. Maluje svůj vlastní, napůl imaginární svět, kdy na malbách s indiány, zajíci, sportovci nebo plavci na matracích hraje paradoxně největší roli pozadí, z něhož jako ze snového oparu vystupují konkrétní osoby a věci. Ve svých obrazech Alena Anderlová také často ironizuje a staticky zaznamenává běžné lidské úkony a pohyb, například výkony sportovců. Inspiraci nalézá také během svých toulek přírodou. Atlet 1 (2013) cm, Kč Na moři cm, Kč Vážka (2013) cm, Kč

4 Autíčka (2011) cm, Kč Vlčák (2012) cm, Kč Stonožka (2012) cm, Kč Sen (2012) cm, Kč On mushroom (2006) cm, Kč Zajíci (2012) cm, Kč

5 Richard Augustin je úspěšný český malíř na vzestupu. Jeho díla jsou současně prodejně velmi úspěšná i v zahraničí jako například v Amsterdamu nebo Indickém Goa. Richard Augustin Jeho tvorba by se dala rozdělit do několika cyklů - LIFE, POP, 3D. Richard Augustin se nechává volně inspirovat tvorbou moderních klasiků - Henriho Matisse, Pabla Picassa, Andyho Warhola i Josefa Čapka a hledá tak vlastní eklektický rukopis. Většina děl jsou oleje na plátně, svou kvalitou však překvapují i velice autorsky originální pop-artové objekty. Jeho díla jsou vášnivá i mírná, perfektně zachycují danou atmosféru, často skrývají příběh a dokazují Augustinův osobitý humor. Vánoční rozhovor (2012) olej na plátně, cm, Kč Máš krásný nohy (2013) dřevo, malba, cm, 35 kg, Kč

6 Amsterdam (2010) olej na plátně, cm, Kč Půlnoční kouř (2010) olej na plátně, cm, Kč Večerní toaleta (2010) olej na plátně, cm, Kč Léto na jezu (2011) olej na plátně, cm, Kč

7 V roce 2012 absolvoval ateliér Vladimíra Kokolii. Na Akademii výtvarných umění nastoupil ještě jako student Západočeské univerzity v Plzni, kde v letech působil v ateliérech Design knižní kultury a Mediální a didaktická ilustrace. Od roku 2006 samostatně vystavuje a účastní se řady skupinových projektů. V roce 2013 se umístil v Ceně kritiky za mladou malbu na 2. místě, přičemž 1. místo nebylo uděleno. Ondřej Basjuk Dalo by se říci, že Ondřej Basjuk je poutníkem v romantickém slova smyslu. Objevuje nové v již zapomenutém, nejen v přírodě, ale i ve starých, malých muzeích. To vše přenáší do svého osobního života, který je přímo propojen s tvorbou samotnou. I když se často romantické považuje za synonymum ke slovu sentimentální, je v tom zásadní rozdíl. Putování a objevování není jen sentimentalismem. Sentimentalismus vidí například v samotě v přírodě ideál, ovšem romantismus z něj dělá izolaci, odtrženost a beznadějnou samotu. Proti přírodě jako univerzu je přitom stavěna subjektivita, jde o vztah virtuální struktury a konkrétního jedince. A Ondřej Basjuk svým specifickým způsobem právě transformuje a přetváří vjemy z toho, co objeví, do velice svébytného výtvarného vyjádření. Jako malíř se již delší dobu drží velmi střídmé barevné škály. Jeho všestrannost a jistá kreslířská technika mu umožňuje zabývat se nejen svými putováními, ale také kritikou systému prezentace muzejních institucí svými domácko-muzeálními instalacemi, kresbou na různé předměty, fotografií a v poslední době i galerijní činností. Mondrian disappeared in quatrochento (2013) olej na plátně, cm, Kč On run (2013) olej na plátně, cm, Kč

8 Caveship (2013) akryl na plátně, cm, Kč Kirchner dog (2013) olej na plátně, cm, Kč Shirico (2013) akryl na plátně, cm, Kč Duchamp (2013) akryl na plátně, cm, Kč

9 Grave of Fra Angelico (2013) olej na plátně, cm, Kč Hedgehock in jungle (2013) akryl na plátně, cm, Kč Mamut (2013) kvaš na kartonu, cm, Kč Past (2013) olej na papíře, cm, Kč Zdiryven (2013) akryl na plátně, cm, Kč Ruins (2013) olej na plátně, cm, Kč

10 Pure Beauty Pure Beauty je oficiální pseudonym a zároveň manifest malíře Jaroslava Grodla, absolventa ateliéru Jiřího Sopka na pražské AVU. Pro Pure Beauty jsou umělecko-historické koncepce zbytečným balastem odvádějícím pozornost od podstaty umění jako hledání pravdy a čistoty. Osobní estetický soud považuje za regulérní, jen pokud si nečiní nárok na obecnou platnost. Pure Beauty nemá znamenat víc než odkázání k obrazům, kresbám samotným a životopisné reálie, profesní úspěchy, výklad, informace o kontextu, to vše chce, aby bylo vynecháno jako nadbytečné informace. Neboť ty mohou být užitečné možná k naplnění ambice stát se umělcem v institucionálním slova smyslu,ve smyslu úspěchu ve výtvarném provozu a následného psaní dějin umění, ale samotné umění je jen otázka po čistotě. (pozn.čerpáno z textu autora) Náměstí I (2013) akryl na plátně, cm, Kč Náměstí II (2013) olej na plátně, cm, Kč

11 Křižovatka (2013) akryl na plátně, cm, Kč Rozhovor (2013) akryl na plátně, cm, Kč Skleník (2013) Studie aktu (2013) akryl na plátně, cm, Kč akryl na plátně, cm, Kč

12 Dominik Běhal studuje 5. ročník pražské AVU, ateliér prof. Michaela Rittsteina. Již nyní má ale za sebou několik skupinových i sólových výstav. Věnuje se také pedagogické činnosti - vede kurzy kresby, malby a enkaustiky pro veřejnost. Dominik Běhal Je jedním z malířů, kteří se ve velké míře a s citlivostí věnují tématu krajinomalby. Na jeho obrazech ale nenajdeme rozsáhlé přírodní scenérie, ale spíše detaily/záběry do jehličnatého lesního porostu, spadené větve, houštiny nebo odraz okolní krajiny na vodní hladině. Při pohledu na tato díla může diváka napadnout jistá spojitost s atmosférickými obrazy romantismu a symbolismu 19. století. U některých obrazů Dominika Běhala dochází až ke krajnímu abstrahování a vidíme zde spíše barevné plochy odrážející světlo, než konkrétní tvary. Jeho malby jsou určitě více, než jen hezky koukatelná podívaná pro oko vnímatele. Ještě více jsou totiž myslím si poetickým ztvárněním vnitřních autorových pocitů z přírody. Iron maiden (2013) akryl na papíře, cm, Kč Sofa II (2014) akryl a měkký pastel na plátně, cm, Kč Sofa III (2014) olej na plátně, cm, Kč

13 Garden (2014) akryl a měkký pastel na plátně, cm, Kč Lera (2014) akryl na plátně, cm, Kč The alley (2013) akryl na plátně, cm, Kč The-tree-II. (2014) akryl na plátně, cm, Kč

14 Roman Franta Roman Franta, v současné době docent v ateliéru Malba III. na pražské AVU, je především malíř, ale zároveň se věnuje i fotografii a instalacím. Do povědomí široké veřejnosti se dostal především svými malbami, kde různým způsobem pracuje s těly brouků. Tyto jeho obrazy byly okolím vnímány spíše esteticko-dekorativně, pop-artově, ale podle jeho vlastních slov jde spíše o vyjádření lidských vztahů, sociálních vazeb, kdy broučí hemžení symbolizuje civilizační soužití a komunikaci. Franta často pracuje s nadsázkou a ironií. Tak je tomu i v případě obrazu Horní a Dolní Počernice, který prezentoval v galerii Artatak na ateliérové výstavě Zimní kompost a poté ho ponechal na následující výstavu AKT_ual. Toto dílo je příznačné, neboť galerie se nachází v Horních Počernicích a samotný umělec nyní žije a tvoří na území Dolních Počernic. Kde jinde by mělo mít tedy své místo, než právě zde? Obraz je vtipnou vizuální hříčkou. Při pohledu zblízka divák vnímá jen dva kostely z obou pražských částí na šedivém pozadí. Při větším odstupu je již vidí jako součást klínů dvou ženských postav, kdy v jednom případě směřuje kostelní věž vzhůru (Horní Počernice) a v druhém případě dolů (Dolní Počernice). Horní a Dolní Počernice (2009) cm, Kč

15 Zbyněk Havlín Zbyněk Halvín studoval na AVU u Jiřího Lindovského a do nynějška studuje doktorandské studium u prof. Milana Knížáka. V roce 2002 získal stipendium Sokrates Erasmus a byl navržen na Hlávkovu cenu. O dva roky později obdržel Ateliérovou cenu a se svojí diplomovou prací, animovaným filmem, byl začleněn do sbírek současného umĕní Národní galerie. V roce 2005 byl za Českou republiku nominován na Henkel CEE Art Award price v kategorii moderní kresba a představen jako talent měsíce v časopise Art&Antiques. Ve stejném roce byl prezentován malbami na Mezinárodním bienále současného umění v rámci výstavy Česká současná malba v Národní Galerii. V roce 2006 s designovou realizací reprezentoval Českou Republiku na Trienále užitého umění Two close ones v Muzeu užitého umění a designu v Tallinu. V roce 2009 byl pod záštitou rakouské ambasády nominován (v té době žil v Rakousku), aby reprezentoval rakouskou současnou výtvarnou scénu na veletrhu s umĕním Oostenrijkers komen, Galerie bij de Boeken v Nizozemsku. V rámci projektu Originální a perspektivní byl v roce 2011 zařazen do katalogu zahrnujícího užší výbĕr autorů mladé a střední česko-slovenské současné výtvarné scény. V roce 2012 byl představen na prestižní londýnské webové platformě Saatchi-online se svou malbou v mezinárodním kontextu jako artist of the week. Rokem 2013 byl malbou začleněn do sbírek současného umĕní Národní galerie v Praze. Zbyněk Havlín se dívá na krajinu a svět očima zasněného pozorovatele. Jeho obrazy jsou znázorněním pohybu v přírodě a tedy i přírody samotné ve své absolutnosti, permanentnosti a zároveň tajemnosti a moci. Vidíme na nich vždy náznaky něčeho konkrétního, tušíme, na co se díváme, ale většina zůstává skryta. Zbyněk Havlín čerpá z přírody aby si o ní vytvořil vlastní iluzi a je až překvapivé, jak bezprostředně ji z jeho díla cítíme. Když se na ně díváme delší chvíli, pomalu nám dochází smysl toho, že umělec odhaluje své vnitřní pochody ve snaze aby se odhalil, spojil s ostatními. Nikdy ale neodkrývá vše, i kdyby se snažil sebevíc. Casual place (2013) olej na plátně, cm, Kč Déšť (2013) olej na plátně, cm, Kč Twitter Flock (2013) olej na plátně, cm, Kč

16 Alžběta Josefy Alžběta Josefy se narodila v Liberci a je nedávnou absolventkou ateliéru Michaela Rittsteina. V letech působila v ateliéru Zdeňka Berana. Kromě toho absolvovala stáž na École supérieure d art Aix-en-Provence ve Francii. V jejím malířském projevu nacházíme fragmenty a záběry z vnějšího světa, které symbolizují zároveň její svět vnitřní. Vybírá si přitom různé situace a předměty, které ji obklopují, aby je vyzdvihla a dala jim nový význam. Z formálního hlediska je u Alžběty Josefy velmi zajímavá jemná barevnost a úmyslně omezená barevná škála používaných odstínů, což dodává jejím malbám jistý nádech tajemna. Použití detailu předmětů a těla chápu vždy jako reprezentaci určité obecné myšlenky, její představy o světě a jejím bezprostředním okolí. Často se zde objevují motivy uvěznění a fyzického překračování v ženském světě. Motivy jako Schránka, Maiko nebo pověšené baletní špičky jsou symboly z ženského, uzavřeného světa, plného dobrovolné bolesti. Tento zájem autorky potvrzuje i její vlastní zkušenost s baletem. Status (2013) akryl a olej na plátně, 130x150 cm, cena na dotázání Mluvící relikviář (2012) olej na plátně, 35x40 cm, cena na dotázání

17 Rozhraní I (2013) akryl a olej na plátně, 170x80 cm, cena na dotázání Rozhraní II (2013) olej na plátně, 45x55 cm, cena na dotázání Carbon Poetry II (2013) akryl a olej na desce, 90x70 cm, cena na dotázání Schránka I (2013) akryl na plátně, 150x130 cm, cena na dotázání

18 Yit Kampak Yit Kampak vystudovala AVU u profesorů Zdeňka Berana a Michaela Rittsteina. Na jejích obrazech je jasně patrný vliv Indonésie, kde již 10 let žije a tvoří. Zde jakoby se našla, vyloupla se její podoba na malbách, kde používá jasné až neonové barvy. Této výraznosti dosahuje malováním v noci za umělého osvětlení. I samotná instalace pak vizuálně vyniká lépe pod zářivkami. Když divák ví o současném zázemí této výtvarnice, jakoby více vnímal a malby mu evokovaly tropický ráj a drsnost prostředí, ve kterém vznikly. Tomu přispívá i malba špachtlí a často použitá výrazná žlutá a červená barva. Objevují se opakované stěžejní motivy pádu, zániku, smrti a zmaru, doplněné o její vlastní, autorské texty. Enjoyment before death (2013) akryl na plátně, cm, Kč Flight before the fall (2013) olej na plátně, cm, Kč

19 Kill me later (2013) Night ceremony (2012) olej na plátně, cm, Kč olej na plátně, 2 ks cm, Kč Last dinner (2013) The test sample (2010) akryl na plátně, cm, neprodejné olej na plátně, cm, Kč

20 Šárka Koudelová Studovala v ateliéru Vladimíra Kokolii a nyní je stávající studentkou ateliéru kresby u Jiřího Petrboka na pražské AVU. Společně s Ondřejem Basjukem pravidelně pořádá výstavy v galerii k.arton. Šárka Koudelová je všestrannou výtvarnicí. Nemaluje jen klasické olejomalby, ale vytváří grafiky, maluje a kreslí téměř na jakékoli předměty běžné spotřeby, jako je rozbitý porcelánový talíř, kartičky Angry birds rozdávané v obchodním řetězci Albert, využívá sklo apod. Důležitá je přitom pro ni instalace samotného díla v daném výstavním prostoru, na který reaguje a kde vše vzniká jakoby na míru. Celkový obsah díla a vyznění tak vystupuje postupně. Na jejích malbách a kolážích můžeme rozeznávat konkrétní, reálné tvary a krystalické struktury kamenů a přírodních útvarů. Do nich jsou jemně, skrytě, až intimně vkomponovávány náznaky obličejů - hlav, které často jako kameny levitují v prostoru, bio-morfologické tvary i fotografie. Šárka Koudelová pracuje jako mnoho autorů s divákem ve smyslu jeho očekávání co že je to vlastně výtvarné dílo? Ovšem spojuje dva náhledy a způsoby uvažování ve vnímání a recepci díla - první ho vnímá čistě jako vnik do umělcova nereálného světa, který se snaží zprostředkovat ostatním, druhý přístup nechává určení na umělci, kdy dílem je jakýkoli předmět a stává se uměním, když to opodstatní autor. Šárka Koudelová jakoby se snažila smířit s obojím, doslova pojmout vše a to dodává jejím dílům třetí příchuť něčeho, co funguje samo za sebe bez estetických teorií. Big (2013) olej na plátně, cm, Kč Krevel (2013) olej na plátně, koláž, cm, Kč Hora 1 (2013) olej na plátně, koláž, cm, Kč

21 Hora 2 (2013) olej na plátně, koláž, cm, Kč Hora 3 (2013) olej na plátně, koláž, cm, Kč The thirst for wholeness (2013) olej na plátně, cm, neprodejné Eklektit (2013) olej na plátně, cm, Kč

22 Alena Kupčíková Alena Kupčíková absolvovala AVU v ateliéru Intermediální tvorby Milana Knížáka. Do širšího povědomí veřejnosti se zapsala především svými Chlupaticemi - reliéfy na papíře tvořeny z chloupku z ohanbí žen. Ty získávají v současné době, kdy se opět dostává do módy neoholené pubické ochlupení, nový rozměr. Sběr a použití tohoto velice originálního a zároveň naprosto přesně vypovídajícího biologického materiálu pro své akty umožňuje Kupčíkové lepší manipulaci a interakci s divákem a dodává na erotičnosti jinak velice jemným dílům. Kromě toho vytváří malby jedním chloupkem a tyto chloupky ozdobuje zlatem a ryzím stříbrem. Věnuje se také sociálním tématům, konkrétně vytvořila interaktivní, multimediální program na rozpoznání včasných problému jako je dyslexie, dysgrafie. Ptačí sen I. (2012) olej na plátně, malované jediným chloupkem ze ženského ohanbí, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu, cm, cena na dotaz Ptačí sen II. (2012) olej na plátně, malované jediným chloupkem ze ženského ohanbí, který je pak jako relikvie instalován u každého obrazu, cm, cena na dotaz

23 Žena a pták (2013) chloupky z ženského ohanbí, ptačí peří, ruční papír, zalaminováno, cm, cena na dotaz Martina (2013) chloupky z ženského ohanbí, ruční papír, zalaminováno, cm, cena na dotaz V zrcadle II. (2012) chloupky z ženského ohanbí, ruční papír, zalaminováno, cm, cena na dotaz Na procházce (2012) chloupky z ženského ohanbí, zaječí chlupy, 24 karátové zlato, ryzí stříbro, ruční papír, zalaminováno, cm, cena na dotaz

24 Vystudovala malbu v ateliéru Petra Veselého a Tomáše Lahody na Fakultě výtvarných umění v Brně. Daria Bernadeta Novotná Tvorba Darii Bernadety Novotné úzce souvisí s jejím vnímáním okolí, ve kterém se právě nachází. Zabývá se tématy, které jsou nám všem důvěrně známá, často se jedná na první pohled až o banální výjevy. Ty ji však svou všedností fascinují, neboť spousta z nás je považuje za tak nezajímavé, že je vlastně nevidíme. Tuto krásu každodennosti se snaží autorka ve svých obrazech přiblížit ostatním - tak jak ji vidí ona tak získává na výjimečnosti. Na molu sedí, do dálky hledí - z cyklu Modře (2011) olej na plátně, cm, Kč U lana - z cyklu Modře (2011) akryl na plátně_143,5 114 cm, Kč

25 Nekončící siesta - z cyklu Modře (2011) akryl na plátně, 114,5 131cm, Kč Aleje - z cyklu Řepka (2008) olej na plátně, cm, Kč V poli - cyklu Řepka (2008) olej na plátně, cm, Kč Chytá ryby při západu s cigaretou v Zaostrogu rád (2011) akryl na plátně, 145,4 102,5cm, Kč

26 Martina Pavelková Martina Pavelková vystudovala Ateliér tělového designu na VUT v Brně. I ona, jako spousta jiných mladých výtvarníků, má velice široký záběr. Tvoří velkoformátové malby, kresby, fotografie i grafiku. Kresby a malby tak trochu formálně připomínají Egona Schieleho svou naléhavostí a dojmem neustálé vnitřní bolesti. Bolest je, dalo by se říci, hlavním tématem Pavelkové, jejíž tvorba vyniká nejen svou různorodostí, ale také nenucenou otevřeností intimní zpovědi. Autorka nikomu nic nevnucuje, jen hlasitě a vizuálně přemýšlí a vypráví nám svůj příběh. Ryze ženský, plný melancholie a odzbrojující čistoty. Jedna mezi nula I. (2011) akryl, umělý uhel, lak (kombinovaná technika), cm, Kč Jedna mezi nula II. (2010) akryl, umělý uhel, lak (kombinovaná technika), cm, Kč

27 Jedna mezi nula III. (2011) akryl, umělý uhel, lak (kombinovaná technika), cm, Kč Domov (2010) digitální fotografie (záznam z akce), cm, Kč Ofiara i nosferatu (2011) manipulovaná digitální fotografie, cm, Kč

28 Lukáš Rais absolvoval od roku 2005 do r ateliér sochařství na VŠUP pod vedením Jiřího Beránka a Kurta Gebauera. Je držitelem ceny rektora UMPRUM pro rok Kromě výtvarného umění se věnuje i literární a divadelní tvorbě - roku 2008 založil lingvistické DIVADLO COŽE Lukáš Rais Ve svých sochách přetváří industriální materiály v nové obsahy tak, aby nebylo těžké určit, koho nebo co představují, i když vše je jednoduché pouze na první pohled. Jednoznačným favoritem mezi používanými materiály jsou kovové trubky a jiné průmyslové produkty. Tento materiál je podle autora obdařen dokonalými možnostmi modelace a sám si říká o svoje přetváření, čímž umožňuje vyjádření jeho vlastních prožitků. Skrze neživý, studený průmyslový a technický materiál Lukáš Rais představuje lidské emoce, stavy, běžné denní zážitky, lidskou komunikaci. Přetváří ho ve vlastní osobní vizi, která je ale velmi blízká každému z nás. Z trubek se tak díky němu stávají živé bytosti, kolem kterých v galerii procházíme a hádáme, co si povídají a vkládáme do nich i své vlastní zkušenosti a zážitky. Velmi důležitý je i samotný proces výroby soch, při kterém mu pomáhá celý kolektiv spolupracovníků. Ti také do jisté míry vnášejí do procesu své vlastní estetické cítění. Tvorba tak získává do značné míry sociální význam. Cross check (2010) svařované železo, mírně nadživotní velikost, Kč

29 Žije v Praze a v Bystřici pod Hostýnem. Věnuje se vlastní umělecké tvorbě, výtvarné pedagogice a publicistické činnosti. V roce 1996 absolvovala SUPŠ v Ostravě - obor malba, poté Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity. Dokončuje doktorské studium na katedře výtvarné výchovy Masarykovy univerzity. Od roku 2001 vyučuje výtvarné předměty na výtvarném gymnáziu s estetickým zaměřením v Praze 6 a na Střední pedagogické škole v Praze 6. Vystavuje v galeriích v Praze a na Moravě, účastní se tematických intermediálních workshopů - např. v roce 2006 realizovala umělecký projekt Prostor a kyvadlo v Synagoze na pražské Palmovce. Eva del Risco Koupová Obrazy Evy de Risco Koupové vznikají procesem jakéhosi tichého rituálu - typickým ženským úkonem - vyšíváním. Kromě toho kombinuje tuto techniku s kresbou, malbou a negativy rodinných fotografií přenesenými pigmentem na plátno. U větších pláten - Polyprostorů - lze najít odkaz na autorčino vnímání kreativních procesů u člověka, které mohou mít ve výsledku přes obřadní charakter až význam asketicky- stereotypní, jenž se podobá principům mřížky, nebo algoritmu. Konstelace I-III (2011) negativy přenesené pigmentem na plátno, kresba, malba, vyšívání, cm Polyprostory (2011) kombinovaná technika s vyšíváním, cm Polyprostory II (2011) kombinovaná technika s vyšíváním, 120x90 cm

30 V díle Cristiana del Risco je patrná jeho předchozí zkušenost se studiem grafického a webového designu. Umění pak studoval na New World School Of The Arts v Miami. Cristian del Risco Obrazy vytváří kombinovanou technikou za použití fotografie, drobných předmětů jako jsou šroubky a hřebíky, novin i textů. Tvorba sama za sebe vypovídá o jeho minulosti a dětství stráveném na Kubě, kdy pestrá barevnost odkazuje na karibské prostředí. Stejně tak i minimalistická forma, lehká hravost a symbolika tolik podobná ilustracím knih pro nejmenší. Přesto se ale Cristian del Risco nebrání ani závažnějším tématům, kterým toto formální pojetí dodává na svébytnosti a důraznosti. Collabs (2013) akryl, tisk a olejový pastel na plátně, cm, Kč Na loďce ke slunci (2013) akryl a olejový pastel na plátně, cm, Kč

31 Shaman I (2013) kombinovaná technika na plátně, cm, Kč Shaman II (2013) kombinovaná technika na panelu,hřebíky 30,5 30,5 3 cm, Kč Shaman III (2013) kombinovaná technika na plátně cm, dřevěný rám, Kč Shaman IV (2013) kombinovaná technika na plátně cm, Kč Shaman V kombinovaná technika na panelu, hřebíky 30,5 30,5 3 cm, Kč

32 Miloš Šejn Miloš Šejn, emeritní profesor ateliéru Intermediální tvorby na pražské AVU a uznávaný performer, patří do generace výtvarníků, která znovuobjevovala jedinečnost krajiny. Ovšem jeho intervence jsou pravým opakem akcí umělců land artu, kteří viditelně přetvářeli její ráz. Miloš Šejn, ještě společně například s Hamishem Fultonem, má mnohem individuálnější a až existenciální vztah k přírodě okolo něj. Příroda pro něj není jen prostředkem ke konání akcí, ale i prostorem k opravdové cestě tvorby, jež se neustále proměňuje. V současnosti představuje suma jeho práce velmi obsáhlý a stále narůstající archiv zahrnující tisíce realizací, sbíraných přírodnin, deset terabytů digitálních dat, sérií fotografií, videozáznamů s digitálních přepisů filmů, velké množství maleb, kreseb a textů. Do mezinárodního kontextu bylo jeho dílo uvedeno řadou výstav či performancí, například na mezinárodním mezioborovém festivalu Milanopoesia v Milánském Ansaldo v roce 1991 či na výstavě akčního umění L art au Corps v MAC muzeu Marseille v roce 1997, u nás na výstavě Tváře v pražském Rudolfinu v roce 2012, sólově pak zejména v Galerii ifa v Berlíně v roce 1995, v Královském muzeu v Uppsale v roce 2010 nebo v Palazzo Grassi v Benátkách roku Již od dětství Miloš Šejn podnikal různé botanické a ornitologické vycházky a začal tak rozmnožovat svou sbírku přírodnin. Jeho biologicko-tělové performance by mohly v rámci současných, spíše neestetizujících body-artových akcí působit jako anachronismus. Fotografie z jeho akcí jsou opravdu vizuálně podmanivé. Přesto o anachronismus nejde. Jeho tvorba je totiž svým pojetím i v rámci mezinárodního kontextu velice ojedinělá. Umělec se již dlouhou dobu zabývá vztahem těla a krajiny, jejich vzájemným působením a ovlivňováním. Dílo se pohybuje v rozmezí od dotykových kreseb, performance, videoartu, site-specific projektů, až po autorské knihy a poezii. Autor stále usiluje o hluboké sepětí s přírodou, ať již využitím přírodních pigmentů, nebo tělovými performancemi, jenž mu umožnily dočasné dokonalé splynutí. V akcích v přírodě se setkávají jeho vědecké znalosti terénu, ve kterém se pohybuje, s fyzickým kontaktem s krajinou. Rudé tělo (2005) c-print pod akrylátovým sklem, cm, Kč Zelený muž (2004) c-print pod akrylátovým sklem, cm, Kč V současné době je Miloš Šejn profesorem malby na ART & DESIGN INSTITUT v Praze, první české soukromé vysoké škole výtvarného zaměření.

33 Jakub Tomáš je nedávným absolventem ateliéru Jiřího Sopka na AVU. Má ale již za sebou několik úspěšných samostatných výstav, včetně výstavy v Galerii hlavního města Prahy v rámci projektu Start up. Jakub Tomáš U Jakuba Tomáše nelze vymezit pouze jednu linii zobrazovaných námětů - vidíme zde vzpomínky ze školních lavic, odkazy na fakta odnesená z přednášek dějin umění, skupiny lidí během různé činnosti i nečinnosti když jen tak stojí vedle sebe. Sám autor svou tvorbu obecně charakterizoval třemi slovy: fotografie-model-malba. Na první pohled to zní sice formálně, ale hra s formou je právě podstatou jeho práce. Nerozlišuje ji od obsahu, obsah je pro něj formou a naopak. Postupuje tak, že nejdříve nasbírá fotografie a dále je destruuje, mixuje a vytváří prostorové koláže. Fotografii dává třetí rozměr a pak ji zpět převádí do dvojrozměrné malby. Je to tedy podobný přístup jako v analytickém kubismu, který autor vnímá jako spontánní cestu k abstrahování skutečnosti. Další formální charakteristikou tvorby Jakuba Tomáše by mohly být malby do kruhového formátu. Kruh vnímá jako absolutně nejzákladnější tvar ze všech a vidí ho zároveň jako nejpřirozenější pro lidské oko. Kruhovým obrazům se začal věnovat ve chvíli, kdy se zabýval tématem kina a veřejných prostorů bez známky života. Konstrukce (2013) olej na plátně, průměr 40 cm, Kč Scéna (2013) olej na plátně, průměr 60 cm, Kč

34 Kapitál (2013) olej na plátně, cm, Kč Kimono (2013) olej na plátně, cm, Kč Zátiší (2013) olej na plátně cm, Kč Negativní společnost (2013) olej na plátně, cm, Kč

35 Společnost (2012) olej na plátně, cm, Kč Romeo a Julie (2012) olej na plátně, cm, Kč Inverzní krajina (2012) olej na plátně, cm, Kč Kytaristi (2013) olej na plátně, cm, Kč

36 David Tomášek v roce 2008 absolvoval na VŠUP v Praze ateliér kovu a šperku pod vedením prof. V. K. Nováka a Evy Eisler. David Tomášek Ve své tvorbě se inspiruje hlavně přírodou, jejími strukturami a tvary. Velmi často využívá přírodní materiály v kombinaci s kovem. V současné době vychází především ze svého ročního pobytu v Jižní Americe. Čerpá inspiraci právě z tamní krajiny, odlišné kultury i mentality obyvatel. Snoubí se zde tedy vizuální a haptické zkušenosti s vlastními imaginárními představami. Vidíme zde vlastně obrazy zažité reality posunuté dál za ní, kde nabývají nových významů. Rozstřelený papoušek (2013) akryl na plátně, cm, Kč Chica santa de Pucallpa (2012) akryl na plátně, cm, Kč

37 Ještěrvážkodrak ( ) železo, neprodejné Náušnice - motýlí kukly (2009) stříbro, fluorescentní v šeru a ve tmě, cm Kč Prsten (2013) kokosový ořech, stříbro, fluorescentní v šeru a tmě, Kč Prsten (2013) kokosový ořech, stříbro, fluorescentní v šeru a tmě, Kč

38 Šimon Vejvančický začal fotografovat v patnácti letech pod vedením svého otce. Více, než deset let fotografuje industriální areály Kladna. Pravidelně vystavuje v Čechách i v zahraničí a je také členem výtvarné skupiny Mastní. Dle vlastních slov je hrdý, že po několika letech hledání nalezl vhodný způsob, jak vyjádřit svůj obdiv ke starým industriálním areálům s jejich tajuplnou náladou, neboť právě fotografování industriálního prostředí je hlavním těžištěm jeho tvorby. V roce 2008 založil projekt Industryart, v rámci něhož dokumentuje všechna kladenská industriální místa, jako je huť Poldi a Koněv, nebo blízké uhelné šachty Scholer, Mayrau atd. Vytváří velkoformátové zvětšeniny a díla v limitovaných nákladech pro sběratele a milovníky umění. V letech fotografoval digitální technikou, následně se vrátil ke klasické analogové fotografii. Vejvančický experimentuje s instantním filmem typu polaroid nebo s velkoformátovou kamerou či klasickým středním formátem. Okouzlující efekt chemického procesu reagujícího v okamžité fotografii pomáhá přenést do fotografií fascinaci z prostředí otevřených i uzavřených pro veřejnost. Malé originály, velikosti kolem deseti centimetrů, jsou podrobně skenovány a zvětšeny na minimální velikost 1 1 m, přičemž zvětšením se odkrývají detaily okem původně neviděné. Struktury a praskliny vzniklé při chemickém procesu v želatinové emulzi se zvětšením stávají viditelné a přidávají fotografiím další rozměr. Šimon Vejvančický Poldi, dveře ve stěně ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Poldi, stůl ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Poldi, rozvodna, okno ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč

39 Poldi, východ ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Důl Libušín, dveře ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Důl Libušín, Libušín sci-fi ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Důl Libušín, Libušín sci-fi ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Důl Libušín, chodba s drátěnkou ( ), polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Důl Libušín, výklopka vozíku ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč

40 Mayrau, řetízkova šatna ( ) polaroid, historický tisk, laminace, cm, Kč Historický polaroid negativ ( ) cm, Kč Historický polaroid negativ ( ) cm, Kč

41 autorka textů: Eliška Furčáková grafická úprava katalogu: Pixel.Graphic studio Galerie Artatak 2014