Digitální technologie

Transkript

1 ESF projekt OP vzdělávání pro konkurenceschopnost ICeMSK IC/012 školí s ICT Patrik Kavecký Digitální technologie Opava 2010

2 Obecná charakteristika práce. Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu ICeMSK IC/012 školí s ICT, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem (ESF) a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.05/ Název a číslo globálního grantu: Další vzdělávání pracovníků škol v kraji Moravskoslezském, číslo CZ.1.07/ Datum zahájení realizace projektu: Datum ukončení realizace projektu: Jedním z cílů projektu je vytvoření deseti studijních opor pro další vzdělávání pracovníků škol. Vzniknou studijní opory ve třech modulech: 1. Modul 1: Učíme jinak s ICT Učíme jinak s ICT?, Měřící souprava Pasco ve výuce, Humanitní předměty s ICT, Přírodovědné předměty s ICT, Projektové vyučování a software; 2. Modul 2: Novinky v oblasti ICT Tvorba multimediálních prezentací, Digitální technologie ve škole, Začínáme s videokonferenčními přenosy; 3. Modul 3: E-portály škol a evaluace E-learning a možnosti aplikace Moodle pro výuku, Evaluace v aplikaci Hot Potatoes. Název: Digitální technologie Autor: Patrik Kavecký Vydání: první, 2010 Jazyková korekce: Mgr. Marie Kotzurová, Mgr. Petr Štec Počet stran: 61 Patrik Kavecký Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

3 Obsah Úvodem Video Základem je kvalitní záznam Formáty video souborů MPEG AVI WMV DV Střih videa Pinnacle Studio Nahrávání Editace...16 Časová osa...21 Úvodní titulky...22 Vložení videa do časové osy a jeho následný střih...25 Přechody...26 Zvukové efekty a hudba...27 Fotky...29 Videoefekty...30 Menu Export videa Vytvořit disk z aktuálního projektu (VCD, SVCD, DVD) Movie Maker Úprava digitální fotografie Rastrová vs. vektorová grafika Co je třeba vědět Barevné režimy...39 RGB...39

4 CMYK...39 Kódování barev Formáty grafických souborů...40 BMP (Microsoft Windows Bitmap)...40 JPEG (Joint Pictures Experts Group)...41 GIF (Grafics Interchange Format)...41 TIFF (Tagged Image File Format)...41 PNG (Portable Network Graphics) Grafické programy Picasa Instalace Picasy Import fotek do knihovny Základní úpravy...46 Vyrovnání a ořez...47 Redukce červených očí...47 Text Dávkové úpravy Picasa webová alba Hudební soubory Formáty hudebních souborů CDex Důležitá nastavení programu Audio CD -> MP3, WAV Free Audio Editor Závěr...61

5 Úvodem V současné době se s digitálními technologiemi setkáváme téměř na každém kroku. V mém okolí neznám nikoho, kdo by nepoužíval mobilní telefon. Je mnoho těch, kteří jej využívají multifunkčně, např. jako GPS navigaci nebo jako organizér času, popř. jako digitální fotoaparát. Mladí lidé preferují mobily s podporou přehrávání hudebních souborů. Dokážou si z internetu stahovat oblíbené písně, konvertovat je do různých formátů a prostřednictvím bezdrátové technologie Bluetooth přelévat tyto písně z počítače do mobilu. Podnikatelé párují své notebooky s mobilními telefony za účelem permanentního připojení k internetu využitím technologie GPRS. V kavárnách a restauračních zařízeních se běžně setkáváme s WIFI připojením, které dnešní mobily standardně podporují. Není pak problém se přes wifinu připojit a pracovat s elektronickou poštou podobně jako v PC. Odesílání multimediálních zpráv či přenosy videohovorů, to všechno komplexně nazýváme digitálními technologiemi. Ať už si vybavím jakoukoliv oblast lidského počínání, vždy mě napadá nějaký příklad digitální technologie. Obsáhnout všechny by bylo nemožné, proto se zaměříme na video, audio a digitální fotografii ve výuce. V moderní výuce je kladen velký důraz na multimediální výchovu. Notebook s projektorem by měl být nedílnou součástí výbavy každého učitele. Žáci s nadšením přivítají, když je klasická učebnice nahrazena prezentací učiva například na interaktivní tabuli, prostřednictvím multimediální učebny či e-learningovým kurzem. Jistě vám teď přijde na mysl: Interaktivní tabule? Multimediální učebna? Nevedeme! Máte pravdu, bez technické podpory svou představu o moderní výuce nikdy nenaplníte. Avšak i s notebookem a projektorem se dá kouzlit, zvlášť pokud dokážete připravit kvalitní multimediální prezentaci. Cílem této studijní podpory je pomoci vám právě s přípravou kvalitní multimediální prezentace, která nebude překypovat statickými snímky; zaměříme se hlavně na digitální technologie: zpracování fotografie, střih videa a hudby. K tomu účelu budeme používat převážně programy, které jsou volně ke stažení nebo jsou standardní součástí operačního systému. 5/62

6 1 Video 1 Zpracování videa se skládá ze tří základních částí: 1) natočení videa kamerou (kompozice obrazu, velikost a délka záběrů, vnímání obrazu); 2) zpracování videa (střih videoklipů, přechody mezi nimi, vkládaní vlastního hudebního podkladu, vkládání titulků atd.); 3) export a archivace výsledného videa do požadovaného formátu. 1.1 Základem je kvalitní záznam Důležitým předpokladem kvalitního videa je správná kompozice obrazu. Řekněme si několik obecně platných zásad, které je třeba mít na paměti při pořizování videozáznamu. Určující motiv umísťujeme v obraze vždy asymetricky, vyhýbáme se umístění motivu do středu hledáčku. Při snímání detailu hlavy člověka umístíme oči do horní třetiny obrazu, snímáme-li polodetail člověka, umístíme celou hlavu do horní třetiny obrazu a posuneme ji mírně vlevo či vpravo k okraji obrazu. Neopomeneme provést dorovnání záběru, otočí-li se člověk v polodetailu či detailu například vpravo, umístíme hlavu v záběru k levému okraji obrazu a tím vytvoříme před člověkem aktivní prostor. Častým problémem při natáčení je dodržení svislých a vodorovných čar. Videokameru se snažíme vždy držet rovně. Vyvarujeme se nepřirozených postavení osob i budov. Při natáčení si hlídáme levý svislý okraj hledáčku se svislými částmi obrazu (například okraj budovy). Pokud jsme nuceni naklonit videokameru nahoru nebo dolů, v tom okamžiku se vždy svislé linie zobrazí jako šikmé. Toto zobrazení může být záměrem, ale většinou působí rušivě. Je-li to možné, takovýmto záběrům se vyhýbáme. V kompozici celkových záběrů velmi dobře působí, když do celkového záběru nenápadně zasahuje mírně rozostřený obraz blízkého předmětu. Abychom takovéto kompozice dosáhli, je nezbytné vypnout zaostřovací automatiku. Tu je dobré vyřadit 1 Zdroj: 6/62

7 vždy, když víme, že se do záběru mohou dostat předměty či osoby, na které by objektiv kamery zaostřil i tehdy, kdy to není záměrem. Barva je také významným prostředkem při natáčení. Obraz ve videu by neměl být příliš strakatý, ale barevný. Čím jsou barvy sytější, tím jsou pro videozáznam vhodnější. Barevnost pořadu můžeme vždy zvýraznit natočením vhodného barevného detailu. Při komponování osob se vyvarujme toho, aby byl za postavou umístěn předmět, který by působil tak, jako by vyrůstal z hlavy postavy. Při polodetailu mluvícího člověka ponecháme více prostoru tam, kam se osoba dívá. Při kompozici je nutné vždy ve směru pohledu ponechat aktivní volný prostor. Malou skupinu lidí, kteří jsou obráceni čelem ke kameře, komponujeme tak, aby osoby stojící na kraji skupiny lidí byly zcela v záběru. Řezání postav bočními okraji záběru nepůsobí nejlépe. Toto pravidlo porušujeme pouze tam, kde chceme dosáhnout pocitu, že jde o větší skupinu lidí nebo davu, který po obou stranách záběru pokračuje dále. Vyvarujme se toho, aby se děj odehrával těsně u stěny. Postavy i předměty ztratí svou trojrozměrnost. Snímání u stěny nemá u filmového záznamu příliš velké opodstatnění. Velký detail je mimořádně blízký pohled na objekt. Jestliže v detailu snímáme tvář člověka, potom velký detail musí vyjadřovat záběr ještě bližší. U postav je to prostor očí. Dále to mohou být záběry malých předmětů nebo velmi blízké detailní pohledy na části objektů. Velký detail dodává záběru silné emotivní působení. V exteriéru je velkým detailem například klika u dveří, část okna apod. Při natáčení krajiny rozdělujeme obraz horizontem tak, aby buď převládala obloha, nebo krajina. Vyhýbejte se záběrům, v nichž oblaka a krajina jsou rozděleny horizontem ve středu obrazu. Obraz komponujeme tak, aby vždy něco v obraze převládalo. Normálním pohledem se rozumí pohled z výšky očí stojící osoby. Je to nejpoužívanější, zcela běžný záběr, který popisuje scénu před kamerou. Velké objekty natáčíme z větší vzdálenosti, podle velikosti objektu. Vždy volíme jinou vzdálenost při natáčení automobilu, domu či hradu. Pokud snímáme dítě nebo třeba psa, měl by být obraz zachycen z výše očí toho, o kom dané téma je, tím volíme i výšku záběru. 7/62

8 Z mírného podhledu natáčíme osoby, které nám hovoří do kamery. Jejich aktivita se zvýrazní a vyzařuje z nich i pocit vyšší autority. Chceme-li vyjádřit rovnocenné postavení k dětem, snížíme se na jejich tělesnou výšku. Délka jednotlivých videoklipů je také důležitým hlediskem. Kvalitní střih přímo v kameře nám značně usnadní práci při následném zpracování videa v programech. Záběr by neměl být příliš dlouhý, aby nepůsobil nudně, zvlášť pro nezúčastněného diváka. Na druhou stranu by neměl krátký, aby se tím nezamezila možnost střihu. Obecně doporučuji záběry kolem 6 sekund Formáty video souborů Předpokládejme, že jsme nabytých zkušeností z předchozí kapitoly využili k pořízení kvalitního videozáznamu. V jakém formátu bude tento záznam uložen do počítače a dále zpracován, je předmětem této kapitoly. Nejdůležitější vlastností video souborů je velikost komprese 3. Ta může být různá a je závislá na požadované kvalitě výsledného videa. Příliš velká komprese film kvalitativně znehodnocuje a ten je pak vhodný pro přehrávání v malém rozlišení na malé ploše. Příkladem jsou videa umístěná na webových stránkách. Nízká či úplně minimální komprese je vhodná pro velmi kvalitní film. Takové filmy si můžeme zapůjčit ve videopůjčovně. Zpravidla si jej odnášíme na dvouvrstvém DVD s kapacitou kolem 9 GB nebo na Blue-ray disku 4. Programy pro zpracování videa dokážou tyto formáty samy vytvořit, případně je můžeme upravovat. Kromě zmiňované komprese je v některých videostřižnách možnost následujících voleb pro kvalitu videa: datový tok (velikost v MB/sec); rozlišení (velikost) nejlepší 720x576 (rozlišení digitální kamery); 2 Doporučení získané pouze osobní zkušeností autora. 3 Obdoba digitální fotografie (formátu JPG). 4 Blue-ray disky umožňují záznam dat s celkovou kapacitou až 25 GB u jednovrstvého disku, 50 GB u dvouvrstvého disku až po 80 GB u oboustranné dvouvrstvé varianty. 8/62

9 počet snímků za sekundu obvykle 25, obrázek ukazuje příklad 24 fps 5. Následující tabulka dává přehled nejpoužívanějších formátů a jejich vlastnosti: Formát Popis Rozlišení Datový tok Komprese Zvuk VCD Používá kompresi MPEG-1 Kvalita záznamu se dá přirovnat ke kvalitní kazetě VHS. Jeho výhodou je, že jej přehrajete na stolních přehrávačích CD i na většině počítačů (nemá vysoké nároky na výkon). Na 80 minutové CD se vejde přibližně 80 minut videa. 352x Kb/sec MPEG1 16bit-stereo 44,1 khz, 224Kb/sec VHS 352x Kb/sec MPEG1 16bit-stereo 44,1 khz, 224Kb/sec SVCD Jde o vylepšený formát VCD, používá lepší kompresi, takže na CD se vejde delší video. Také kvalita obrazu je lepší, zato je náročnější na výkon počítače při přehrávání. 480x Kb/sec MPEG2 16bit-stereo 44,1 khz, 224Kb/sec DVD 720x Kb/sec MPEG2 16bit-stereo 48 khz, 224Kb/sec AVI AVI je nejstarší formát videa pro PC. Ke kompresi se používají nejrůznější kodeky, které dokážou velkou kompresi při zachování uspokojivé kvality. Díky kompresi, kterou tento formát používá, je možné film například z DVD (4,5 GB) dostat na dvě CD (1,4 GB). Nevýhodou je problematické přehrávání těchto videí na stolních přehrávačích 6, případně i na počítačích, pokud nemáme správné kodeky. Tento formát dnes používá kompresi podle MPEG-4, nejčastěji DivX nebo XviD. Rozlišení, datový tok, komprese i zvuk je možno nastavovat individuálně. 5 fps = frame per second (snímků za sekundu) 6 Dnešní stolní DVD přehrávače podporují technologii DivX. 9/62

10 1.2.1 MPEG 7 MPEG [empeg] zkracuje anglické sousloví Motion Picture Experts Group, což znamená Skupina expertů pro pohyblivý obraz. MPEG využívá ztrátovou kompresi. To je systém, který zmenšuje objem dat na minimum a zmenšuje tak velikost videa, při zachování co nejlepší kvality. MPEG má několik kompresních formátů: MPEG-1, MPEG-2, MPEG-3, MPEG-4. MPEG-4 je známější pod názvem MP4 8. To je vylepšeno o možnost menu a 3D objektů. Do širšího podvědomí se tento formát dostal díky firmám Nero a Apple, které pro něj standardizovali své produkty AVI AVI zkracuje anglický název Audio Video Interleave. Systém byl představen Microsoftem v listopadu 1992 jako část jeho videa pro Windows. Dnes existuje většina AVI souborů ve formátu vyvinutém společností Matrox OpenDML v únoru WMV WMV zkracuje anglický název Windows Media Video. Jedná se o kompresní videoformát vyvinutý Microsoftem. V roce 2003 byl navržen specifický video kodek WMV 9. Norma byla oficiálně odzkoušena v březnu WMV je schopen přijmout i formáty jako HD, DVD a Blue-ray disk. Kvalita tohoto záznamu je asi dvakrát větší než u MPEG DV DV je mezinárodní standard, na jehož vývoji se podílelo 10 firem z oblasti spotřební elektroniky (mj. Sony, JVC, Panasonic, Philips). Původně se tento systém sice jmenoval DVC (Digital Video Cassette), ale již od počátku byly stanoveny technické parametry, které platí dodnes. Základem je metalický pásek o šíři 6,35 mm a záznam využívá stejného rozlišení 720 pixelů na řádek. Poznámka: Pro účely tohoto studijního materiálu budeme video zaznamenávat do formátu DV. 7 Zdroj: 8 Formát používaný ve známém ipodu 10/62

11 1.3 Střih videa Tato kapitola bude věnovaná zpracování videa. Je mnoho programů pro jeho editaci. Uveďme si ty nejznámější: Adobe Premiere, Sony Pegas, Pinnacle Studio, VirtualDub, Movie Maker. Adobe Premiere a Sony Vegas jsou profesionální programy, tedy cenově i uživatelsky náročné. Pro nás budou vhodné Pinnacle Studio a Movie Maker. Pinnacle je velice intuitivní a cenově dostupný. Jeho současná verze Pinnacle Studio 14 ULTIMATE se pohybuje v cenovém rozmezí od 900 Kč do 2000 Kč. Movie Maker najdete přímo jako součást OS Windows. Jeho editační možnosti jsou velmi omezené, avšak pro začínající uživatele dostačující. Všechny z výše uvedených programů jsou v zásadě organizovány do tří základních sekcí: Nahrávání Editace Export 1.4 Pinnacle Studio Nahrávání Nejdříve musíme kameru fyzicky spojit s počítačem. K tomuto účelu použijeme FireWire 9 rozhraní na straně počítače a konektor označený DV na straně videokamery. Kamera musí být zapnuta v režimu přehrávání. Aplikaci Pinnacle spustíme po připojení kamery k počítači. 9 Pokud má být střih videa jednou z aktivit prováděných na vašem počítači, je třeba myslet na dva hardwarové požadavky dostatečně velký HDD a FireWire konektor. Ten může být součástí základní desky. 11/62

12 DV konektor na videokameře Propojovací kabel mezi kamerou počítačem Postup fyzického propojení videokamery s počítačem 1. Zapojíme DV konektor do vypnuté kamery. 2. Zapojíme FireWire konektor 10 do počítače Zapneme kameru a přepneme ji do režimu přehrávání. 4. Spustíme aplikaci Pinnacle Studio. 10 FireWire konektor může být integrován v základní desce počítačové sestavy nebo může být součástí grafické karty. 11 U starších typů videokamer je doporučováno nejdříve zapnout kameru a až poté počítač. 12/62

13 Kameru teď máme připojenou. Záznam přeneseme do počítače. Předpokládejme, že pracujeme s digitální 12 videokamerou. Při nahrávání se záznam ukládá na malou kazetu (mini DV kazetu). Při standardním režimu nahrávání je kapacita 60 minut, při aktivovaném režimu Long Play 90 minut. Přenos dat z kamery do počítače realizujeme v aplikaci Pinnacle Studio, v sekci Nahrávání. Zde je zobrazena videokamera s ovládacími tlačítky. Těmi si záznam převineme na uvažovaný začátek výsledného klipu, resp. alespoň tři sekundy před první záběr. V editační části pak nepotřebnou část odstřihneme. Pravý horní roh programu slouží jako náhled videa. Ten je totožný s videem zobrazeným v hledáčku videokamery při přehrávání. Zvuková stopa vychází pouze z kamery. Nevýhodou je, že přenos dat do počítače probíhá v reálném čase. 12 U analogových kamer je přenos dat z kamery do PC složitější. Vyžaduje totiž speciální grafické karty, které dokáží převést analogový signál na digitální. 13/62

14 V počítači se data ukládají do jednoho souboru 13, ve kterém se vytvářejí jednotlivé scény. V nastavení (viz později) volíme, zda se scény vytvářejí automaticky, například po 10 sekundách, nebo manuálně při stisku mezerníku či podle střihu detekovaném přímo v kameře. V souborovém systému NTFS lze pořizovat soubory větší než 4 GB, u FAT je omezení na tuto velikost. To platí i pro linuxový souborový systém Ext2 nebo Ext3, který sice dovoluje větší soubory, ale Studio ho nepozná. Záznam ukládáme v DV formátu, přestože lze využít převod do MPEGu v reálném čase. Pro další střih je ale lepší zachovat původní kvalitu v DV formátu. Převod do komprimovaného MPEGu pak můžeme provést až při exportu videa. Než spustíme záznam, čímž odstartujeme ukládání souboru na pevný disk (HDD), ukážeme si několik základních nastavení: 1) Nastavíme, kde a pod jakým názvem se soubor bude ukládat. Upozornění: Pokud video ukládáte na disk, který je formátován pomocí systému souborů FAT32, bude velikost souboru omezena na 4 GB, což při DV formátu představuje přibližně 17 minut záznamu. 13 S příponou AVI. 14/62

15 2) Nastavíme zdroj videa (Zařízení DV Panasonic) a detekci scén při nahrávání. Doporučuji nastavit Automatickou detekci podle střihu (viz obrázek). Ostatní způsoby vytváření střihů jsou intuitivní z jejich názvů. Zbylá nastavení přejdeme. Pro kvalitní přenos dat z kamery do počítače jsme zajistili vše. Nahrávání spustíte tlačítkem. Jednotlivé scény se vytvářejí ve vyobrazeném albu nad kamerou. Nahrávání záznamu na pevný disk zastavíme tlačítkem. Při opětovném spuštění záznamu vzniká na disku nový soubor. Takto si můžete příliš dlouhý záznam rozdělit na více souborů a zabránit tak překročení 4 GB hranice. Následnou editací videa můžete soubory opět spojit vhodným přechodem. Jak? Dozvíte se v kapitole Editace. 15/62

16 Následující obrázek zachycuje situaci před přechodem do editační sekce Editace Překlikneme si na záložku Editace. Pokud máme celý videozáznam na pevném disku, můžeme kameru vypnout a odpojit. Nejdříve se trochu seznámíme s prostředím této sekce. Je rozděleno do tří základních částí: album se vstupními médii (videa, přechody, titulky, fotky, menu, zvukové efekty a hudba) (1), časová osa (2), náhled videa 14 (3). 14 V pravém horním rohu náhledu je tlačítko se šipkou. Slouží pro zobrazení náhledu do celoobrazovkového režimu. Tento náhled má velmi úsporné rozlišení z důvodu paměťové náročnosti programu. 16/62

17 Otázky a úkoly 1: 1) Pro náš budoucí projekt si vytvořte adresářovou strukturu podle následujícího diagramu. video zdroj_video hudba fotky final_video 2) Připravte si pro vaši video prezentaci hudbu, fotky, zvukové efekty, promyslete si titulky (úvodní, závěrečné i popisné). Vše pak nakopírujte do připravených složek. 3) Prozkoumejte jednotlivé záložky Alba vstupních médií a pomocí navigačních tlačítek načtěte připravený materiál do programu. 4) Splníte-li úkoly 1) až 3), uložte projekt. 5) Otevřete si program Movie Maker a najděte podobnosti s programem Pinnacle. 17/62

18 Blíže se teď seznámíme s albem a jeho jednotlivými záložkami. Ty napovídají, jaký obsah se pod nimi skrývá. Jsou to: video, přechody, titulky, fotky a uložené snímky, menu, zvukové efekty, hudba. A nyní k jednotlivým záložkám: Video Navigačními tlačítky se proklikáte ke zdrojovému souboru (v našem případě ve složce zdroj_video). Album zobrazuje jednotlivé scény. V jednom projektu můžete pracovat s více soubory. V každé z níže uvedených záložek můžete listovat jako v knize. Přechody Přechody vkládáme mezi jednotlivé scény, ale nejen mezi ně. Můžeme je použít i v titulcích a fotografiích. Na obrázku vidíme přechody kategorie 2D. Označíme-li přechod, zobrazí se v náhledu. 18/62

19 Titulky Titulky mohou být úvodní, závěrečné a průběžné (např. vlevo dole se objeví jméno osoby v záběru). Dále je můžeme rozpohybovat, aby se například rolovaly zdola nahoru, efektovat pomocí přechodů a samozřejmě editovat (měnit velikost, font, řez, barvu atd.). Vše se dočtete v dalších kapitolách. Fotky a uložené snímky V naší prezentaci budeme prolínat video s fotkami. V úkolu 2) jste si měli fotky připravit. Teď se k nim proklikněte pomocí tlačítek. Rozlišení fotografií by mělo být od 800 pixelů při 72 DPI. Menu Menu neboli nabídku použijeme tehdy, budeme-li výsledné video exportovat na DVD disk. Pinnacle nám nabízí širokou škálu různých nabídek, i zde je však možné použít vlastní hudební podklad či fotografii na pozadí. 19/62

20 Zvukové efekty Zvukové efekty jsou rozděleny do kategorií. Obrázek zachycuje kategorii Animované filmy. Pinnacle podporuje všechny známé formáty hudebních souborů (wav, mp3, wma, mpa, avi). Poznámka: Pokud máte hudbu pouze na audio CD, musíte ji převést do některého z výše uvedených formátů. Pomůže vám např. jednoduchá aplikace CDex. Hudba Program umožňuje prolínání původní zvukové stopy zaznamenané kamerou s vlastním hudebním podkladem. Obrázek zachycuje načtení tří hudebních souborů ve formátu MP3. Otázky a úkoly 2: 1) Projděte si všechny kategorie záložky Přechody. Jsou všechny k dispozici zdarma? 2) Vycházejme z předpokladu, že výsledná prezentace bude ve formátu 4:3 (poměr stran videa). Podle zvoleného poměru si připravte i fotografie. K tomu účelu můžete použít program Picasa 3. 3) Zdarma si stáhněte 15 program CDex, nainstalujte jej a pokuste se hudební CD převést do formátu MP3. 15 Například ze stahuj.cz. 20/62

21 Časová osa V předchozí kapitole jsme si podrobně popsali album. V něm jsme připravili zdrojový materiál (video, fotky a hudbu). Je čas pustit se do střihu videa a postupné kompletace připravených částí. To vše se uskuteční v časové ose. Věnujme jí proto trochu pozornosti. Časovou osu si můžete zobrazit ve třech režimech: Klipy Časová osa Textový výpis V dalším popisu aplikace budeme výhradně používat režim Časová osa. Všimněte si, že časová osa je organizovaná do vrstev analogických se záložkami alba. Shora dolů to jsou vrstvy pro: video, zvukovou stopu z kamery, titulky, zvukové efekty, hudbu. 21/62

22 Vše je připraveno pro editaci videa. V zásadě jde o pouhé přetahování 16 elementů z alba do časové osy, resp. její odpovídající vrstvy. Vše si ukážeme na příkladech. Začneme titulky. Úvodní titulky Na začátek našeho videoklipu vložíme úvodní titulky. Přepneme album do záložky Titulky. Vybereme si z nabízených a přetáhneme je do odpovídající vrstvy v časové ose. Zde se zobrazí miniatura titulků s transparentním pozadím (šedobílá šachovnice). Obsah i vzhled titulků budeme dále upravovat, a to v editačním režimu. Dvojkliknutím na miniaturu titulků v časové ose se do něj přeneseme. Editace titulků nabízí mnoho možností font, řez, barva písma, efekty jako vržený stín, vnější záře, ohraničení atd. Protože popis by byl velmi obsáhlý, přenechávám jejich objevování čtenářově intuici. Zde je pár užitečných tipů: Tlačítko pro rolování titulků zdola nahoru. Titulky vkládejte jen do pole vymezeného červenými vodícími linkami v kontrolním náhledu. Nebojte se větších velikostí použitého písma a volte kontrastní barvy textu a pozadí. Tlačítkem můžete vložit obrázek na pozadí. Program vám nabídne několik tematických obrázků. Chcete-li vložit vlastní fotografii, použijte k tomu tlačítko Najdi pozadí. 16 Systém drag and drop = táhni a pusť. 22/62

23 Pro zvýraznění čitelnosti titulků doporučuji aplikovat efekt okraj, vnější záře nebo vržený stín. Ty najdete v pravé části Editace titulků v kartě Vlastní. Pokud jste s obsahem i vzhledem titulků spokojeni, zbývá už jen nastavit jejich délku, tzn. jak dlouho se budou zobrazovat nebo převíjet. Pro nastavení délky slouží políčko v pravé horní části dialogového okna Editace titulků. Chcete-li například, aby se úvodní titulky rolovaly 20 sekund, vepište hodnotu 0:00:20. Nyní můžete uzavřít režim editace tlačítkem. Poznámka: Délku titulků, ale i ostatních médií (hudba, video) můžete manuálně nastavovat přímo v časové ose. Jak? Ukážeme myší na hranici miniatury (viz obrázek). Ukazovátko se změní v oboustrannou modrou šipku. Pro zkrácení klipu potáhneme směrem vlevo, pro jeho natažení vpravo 17. V případě hudby a videa budeme tuto činnost nazývat střihem. Střih můžeme provést jak na začátku, tak i na konci vloženého videa, hudby či titulku. 17 Natažení klipu či hudby směrem vpravo je limitováno jejich zdrojovou délkou, např. klip, který má v albu délku 5 sekund, nelze natáhnout na 10 s. To samé platí i pro importovanou hudbu. 23/62

24 Otázky a úkoly 3: 1) Pokuste se vytvořit titulky podle následujícího obrázku: 2) Vyzkoušejte si zarovnání textových polí pomocí tlačítka. 3) Nastavte délku vašich titulků přesně na 18 sekund. 4) Vložte vámi vybranou fotografii na pozadí titulků. 5) Upravené titulky si uložte do sekce Oblíbené. 6) Do vašeho filmu vložte průběžný titulek. Například video z dovolené popište Tenerife v červenci Pro lepší čitelnost vložte pod titulek obdélníkový pás přes celou šířku obrazovky. 7) Vytvořte závěrečné titulky. Ty se budou rolovat zdola nahoru. V nich uveďte, kdo ve filmu hrál, kdo se postaral o kameru, střih, popř. odcitujte použitý hudební podklad. 24/62

25 Vložení videa do časové osy a jeho následný střih Video vkládáme stejně jako titulky přetažením z alba do odpovídající vrstvy časové osy. O vrstvu níž se automaticky vloží audiostopa. Je zobrazena jako analogová vlna. Video vložené do časové osy lze kdykoliv přehrát stisknutím mezerníku, kterým přehrávání i zastavujeme. Informaci o délce vloženého videa získáte odečtením hodnoty v horní části časové osy. Všechna videa přetažená z alba do časové osy mají v pravém horním rohu oranžovou fajfku. Z náhledů totiž nejde vždy poznat, které klipy už máte natažené v časové ose. Fajka je toho důkazem. Jeden klip můžete přetáhnout vícekrát. Ptáte se proč? Každý z nich může být jinak sestříhán. Například opakováním vložení stejného klipu docílíte vystřižení jeho části zprostřed. Nebo když si chcete vychutnat nějakou neopakovatelnou scénu, duplikujte klip několikrát za sebou. Vhodné pro Neváhej a toč. Chcete-li některý z klipů smazat, stačí jej kliknutím vybrat a smazat klávesou Delete. Už teď si můžete všimnou žluté linky ve vrstvě s audiostopou. Ta udává její úroveň hlasitosti. V následující kapitole si ukážeme, jak tuto úroveň měnit, dále jak prolnout původní audiostopu s hudebním podkladem, který si sami vyberete. Ale nebudu předjímat Nyní si ukážeme, jak provést střih videa. Lze jej provést dvěma způsoby: 1) Přímo v časové ose viz závěrečná poznámka v předchozí kapitole o titulcích. 2) Opět dvojkliknete na miniaturu videa, čímž aktivujete režim střihu. Album se překryje dialogem zobrazujícím dvě pozice začátek a konec vybraného klipu. U každé z nich je náhled a pole pro vepsání přesné časové hodnoty. Explicitně je začátek klipu vynulován. Dále zde můžete vidět dva jakési nože pro střih od začátku a od konce videa. Potažením nožů směrem do středu provádíte střih. Adekvátně tomu se přepisují časové hodnoty a zá- 25/62

26 roveň se zkracuje resp. prodlužuje miniatura klipu v časové ose. Vše vystihuje následující obrázek. Počáteční střih klipu je ve 2s jeho celkové délky, koncový střih v 8s, tedy délka klipu po střihu bude 6s. Pro přesný střih použijte táhlo pro přehrávání. To si přemístíte do pozice, kde chcete střih uskutečnit. Paralelně pozorujte náhled, kde například končí nějaká akce a zde táhlo umístěte. Následně přesuňte nůž na jeho pozici. Pokud je dílčí klip sestříhán, můžete režim střihu zavřít kliknutím na tlačítko Zavřít. Přechody Ukázali jsem si, jak sestříhat jednotlivé klipy. V této kapitole je budeme spojovat přechody. Začněte tím, že si v albu aktivujete záložku s přechody. A opět stejným způsobem vybraný přechod přetáhněte mezi dva klipy v časové ose. Přechody se umisťují do vrstvy pro video. Mezi klipy se zobrazí miniatura přechodu. Délku přechodu můžete měnit, a sice v režimu Editace. Stačí na přechod dvojkliknout a nabídne se vám prostředí podobné střihu videa. V pravé horní části můžete zadávat délku přechodu. Trvá-li přechod 6s, 3s se provádí v prvním a 3s v druhém klipu. Přechody lze přetahovat i do vrstvy s titulky. 26/62

27 Náš film už má titulky, klipy jsou sestříhány, svázány přechody, zbývá jen doplnit zvukové efekty a vlastní hudební podklad. Zvukové efekty a hudba Zvukové efekty přetahujte do vrstvy označené reproduktorem, hudbu do vrstvy označené houslovým klíčem. Byť by to šlo i naopak, doporučuji zachovat tuto logiku. Nejdříve si album přepněte do záložky Zvukové efekty. Program vám nabídne širokou škálu rozmanitých zvuků ve formátu wav. Tyto zvuky jsou rozděleny do kategorií (viz obrázek). Chcete-li použít vlastní zvukový efekt, proklikejte se k němu navigačními tlačítky. Otázky a úkoly 4: 1) Nahrajte si vlastní zvukový efekt pomocí programu Záznam zvuku. Program je standardní součástí OS Windows XP, Vista i 7. Připojte si mikrofon a opřete se do něj. 2) Co znamenají pojmy fade out, fade in? 27/62

28 3) V jakém formátu ukládá program Záznam zvuku? 4) Pokud jste tak ještě neučinili, nainstalujte si program CDex. Vy, co program CDex ovládáte, překonvertujte si wav do mp3. U zvukových stop je nejdůležitější nastavit správný poměr jejich hlasitostí. Abychom tomu dobře rozuměli, uvedeme si příklad. Titulky jsou podbarveny vlastním hudebním podkladem, který se při přechodu na film plynule ztišuje a zároveň se zesiluje původní audiostopa. Ta je posléze vystřídána nahraným mluveným slovem, které je tiše podbarveno hudbou. Zřejmě už chápete, co míním poměrem hlasitostí. Kliknutím vyberte libovolnou audiosekvenci v časové ose. Kromě toho, že se zbarví do tmavě modré, zobrazí se u ní žlutá linka, která znázorňuje decibelovou úroveň. Na linku ukažte myší tak, že se kurzor změní v modrý reproduktor s šipkou směřující vlevo nahoru. Nyní stiskněte levé tlačítko, držte jej a potáhněte linkou nahoru nebo dolů. V místě kliknutí vznikne bod čtvereček. Jeho vertikální pozicí nastavujete decibelovou úroveň. Obrázek ukazuje příklad, kdy zvukový efekt Potlesk se postupně zesiluje 18 a souběžně hudební stopa 03_Audio Track 03 se lineárně ztišuje 19. K tomu bylo zapotřebí vytvoření dvou bodů, což je patrné z obrázku. Pokud bod vytvoříte nechtěně, chytněte jej a strhněte mimo oblast vrstvy. Poznámka: Práce s hlasitostí zvukových stop vyžaduje značnou přesnost. Trefit linku není vůbec snadné. Můžete si pomoci horizontálhorizontálním roztažením časové osy. Jak se to dělá? Ukažte do žlutého pásu zobrazujícího sekundy 20. Při stisku levého tlačítka potáhněte 18 Tzv. fade in. 19 Tzv. fade out 20 Kurzor má podobu rámečkových hodinek + oboustranná horizontální šipka. 28/62

29 vpravo (roztažení osy), resp. vlevo (smrštění osy). Stejného efektu dosáhnete pomocí tlačítek vlevo dole Pravítko přiblížit, resp. vzdálit. Kliknutím do žlutého pásu také určíte pozici, odkud se má sestříhaný film přehrávat. Fotky Úplně stejně jako všechna předchozí média můžete do filmu vkládat fotky. Stačí je jen načíst do alba a pak přetáhnout do časové osy. Mezi fotky můžete vkládat přechody a jejich postupné prolínání doprovodit hudebním podkladem. Nechte se inspirovat následujícím obrázkem. Ve vrstvě pro videoklipy jsou fotky, což poznáte tak, že chybí audiostopa. Všimněte si, že mezi fotkami jsou použity přechody. První a třetí fotka je okomentovaná titulkem, kde rovněž nechybí přechody. Prezentaci doprovází hudební podklad, který se na začátku zesiluje a u poslední fotky se ztiší. Otázky a úkoly 5: 1) Vytvořte podobnou sekvenci střídání fotek, jako je na obrázku. 2) Pro střih a editaci obrázků použijte program Picasa 3. Stáhněte si jej a nainstalujte. 3) Na internetu si vyhledejte informace o hudebních formátech wav, mp3 a wma. 29/62

30 Videoefekty Co se jimi rozumí? Například efekt Starý film, zpomalení resp. zrychlení filmu, stabilizace filmu, efekt Vodní kapka atd. Program opět nabízí nespočet efektů a zkoumat je podrobně není účelem tohoto studijního textu. Uveďme si jeden příklad jak vytvořit efekt starého filmu. V časové ose si vyberte videoklip, na něhož chcete efekt aplikovat. Dvojkliknutím na tento klip přejděte do režimu editace. V levé části se nabídnou podobné záložky jako u alba vstupních médií. Poslední z nich skrývá videoefekty. Zde stačí zvolit kategorii a konkrétní efekt. Starý film najdete v kategorii Studio Plus RTFX. Dvojklikněte na něj. Efekt se přesune do registru Obrazové efekty. Chcete-li naopak některý z aplikovaných efektů odstranit, klikněte na tlačítko Odpadkový koš. Postup je názorný z obrázku. 30/62

31 Ikona žluté malířské paletky indikuje, že videoklipu je přiřazen efekt. Na jeden videoklip je možné aplikovat více efektů. Menu 21 Editační sekci uzavřeme tím, že si ukážeme, jak vytvořit interaktivní menu pro výběr kapitol. Známe jej například u filmových DVD disků. Po vložení disku do stolního přehrávače se začne automaticky přehrávat úvodní nabídka. Standardně zde najdeme volby: Přehrát film, Výběr kapitol, Nastavení jazyka a titulků, popř. Bonusy. Naše menu bude mít pouze jednu z výše zmiňovaných položek Výběr kapitol. V albu si přepněte do záložky Zobrazit menu. Prolistujte se jím a vyberte si některé z nabízených menu. Vybrali jste si? Přetáhněte menu do časové osy úplně na začátek filmu. Vzhled menu a nastavení kapitol upravíme v prostředí Editace menu, kam se dostaneme dvojím kliknutím na miniaturu menu v časové ose. Nejdříve se budeme zabývat vzhledem menu. Klikněte na tlačítko. Přejdete do celoobrazovkového režimu editace, který je stejný jako režim editace titulků. Vaše menu by mohlo vypadat podobně jako na obrázku. 21 Menu má význam pouze za předpokladu, že sestříhaný film budete exportovat jako DVD disk. 31/62

32 Pokud máte menu upraveno k vaší spokojenosti, přejděte k definování jednotlivých kapitol. Označte textové pole první kapitoly, explicitně pojmenované kapitola#. Vepište požadovaný název kapitoly. V naší ukázce je to kapitola Grjaznoj. Postup opakujte pro všechny kapitoly (Hosté, Ljubaša atd.). Editační režim uzavřete tlačítkem. Nyní musíte určit pozice kotev, na které budou položky menu odkazovat. To provedete ve třech krocích: 1) V náhledu menu vyberte první kapitolu. 2) V časové ose určete pozici kotvy, a to tak, že kliknete do žlutého pruhu. Umístíte tak i indikátor přehrávání (kapkovité tlačítko s vertikální linkou). 3) Kliknete na tlačítko Vytvořit kapitolu na zvoleném tlačítku. 32/62

33 V místě vytvoření kapitoly se objeví malý praporek s označením C1. Kdykoliv se rozhodnete pozici kotvy změnit, provedete to pouhým přetažením praporku. Kotvu smažete tak, že ji nejdříve vyberete kliknutím a stisknete tlačítko Upravit text této kapitoly 22. Pokud si vyberete menu s náhledy jednotlivých kapitol, umístěním kotvy se automaticky vloží obrázek do připraveného rámečku. Vysvětlující je následující obrázek. Otázky a úkoly 6: 1) Vytvořte si své menu. Uložte si projekt ve dvou variantách bez menu a s menu pro následný export. 2) Na pozadí menu vložte vlastní obrázek a podkreslete menu hudbou. 3) Jak nastavíte délku menu? Explicitně je nastavena na 12s. Přizpůsobte délku zobrazení menu hudebnímu podkladu. 4) Pohrajte si s pozicemi rámečku jednotlivých kapitol. Umístěte je tak, aby nepřekrývaly obrázek vložený na pozadí. 22 Matoucí název tlačítka. 33/62

34 1.4.3 Export videa Váš film je zkompletován. Integrovali jste v něm video, audio, titulky, fotografie i přechody s notnou dávkou tvořivosti. Nyní zbývá film exportovat a archivovat v požadovaném formátu. Přejděte do třetí záložky programu Pinnacle Export videa. V této sekci je album vstupních médií nahrazeno možnostmi exportování videa. Jsou organizovány do záložek podobně jako u alba. Vytvořit disk z aktuálního projektu (VCD, SVCD, DVD) 23. Vytvořit soubor z aktuálního projektu. Přehrát video na pásku (výsledné video nahrajete zpátky na pásku ve videokameře). Nahrát projekt na internet a umožnit k němu přístup ostatním. Z nabízených možností se budeme zabývat pouze prvními dvěma Vytvoření disku z aktuálního projektu (VCD, SVCD, DVD) V zásadě jde pouze o nastavení procesu renderování 24. Dialogové okno je intuitivní, netřeba obsáhlých popisů. 23 Zopakujte si formáty v kapitole Formáty video souborů na straně Renderování (anglicky rendering) je proces, při němž ze zadaných dat vzniká cílový obraz. V případě grafického editoru je výstupem 3D obrázek, v případě webového prohlížeče je to vysázená webová stránka. 34/62

35 Nastavení exportu si opět vysvětlíme na příkladě. Budeme chtít vyexportovat DVD disk, který lze přehrát na klasickém stolním DVD. Typ disku nastavte na DVD a Kvalitu videa na nejvyšší kvalita 25. Tlačítkem u horního disku (HDD) nastavte, kam se exportované video a dočasné soubory renderování uloží. Pro pokročilá nastavení klikněte na tlačítko. Otevře se vám dialog (viz obrázek). Všechna explicitní nastavení ponecháte, až na jedno Nastavení vypalování. Byť program Pinnacle disponuje interním vypalovacím nástrojem, doporučuji export nejdříve uložit na disk a následně vypálit v jiném programu, např. v Neru. Proto v Nastavení vypalování zvolte možnost Vypočítat obraz, ale nevypalovat. Renderování je velmi náročné na výkon počítače a občas se stává, že se při něm objeví chyby. V horším případě proces zatuhne. Je proto vhodné video nejdříve vypočítat, uložit na disk, zkontrolovat, zda v něm nejsou nějaké chyby, a teprve potom vypálit. Z důležitých nastavení je to vše. Proces renderování odstartujte tlačítkem s mírně nelogickým názvem. Otázky a úkoly 7: 1) Prozkoumejte možnosti exportu do souboru. Věnujte pozornost typu výsledného souboru (AVI, DivX, kompatibilní se zařízením ipod atd.) 2) Prozkoumejte adresářovou strukturu, kterou si program Pinnacle vytváří při renderování. Najděte složku TS a v ní vob soubory. Obsah této složky budeme potřebovat pro vypálení. 3) V programu Nero nastudujte možnost vypálení disku DVD-video. 25 Na jednovrstvý DVD disk s kapacitou 4,7 GB se vejde cca hodina záznamu. 35/62

36 1.5 Movie Maker Pokud jste si osvojili základní dovednosti programu Pinnacle, věřte, že program Movie Maker bude pro vás hračkou. Pro uživatele je velmi intuitivní. Daní za to je, že zdaleka nenabízí tolik možností jako Pinnacle. Formou samostatného cvičení si vyzkoušejte sestříhat krátký klip programem Movie Maker. Rád vás při tom povedu. Otázky a úkoly 8: 1) Spusťte aplikaci Movie Maker. Najdete ho v Programech/Příslušenství. Logika rozvržení programu je velice podobná Pinnaclu. Jen album vstupních médií je zde nazýváno Kolekcemi. 2) V kolekcích si vytvořte složky dle podle následujícího diagramu: kolekce zdroj_video hudba fotky 36/62

37 3) Do vytvořených složek postupně importujte všechna vstupní media (zdrojové klipy, vlastní hudbu a fotky). Jak to provedete? a) Nejdříve označte složku v kolekcích, do níž chcete importovat. Řekněme, že tu bude nejdříve složka zdroj_video. b) Rozbalte nabídku Soubor a zvolte možnost Importovat do kolekcí. c) Pak už se jen proklikáte ke zdrojovým avi souborům. Program Movie Maker automaticky detekuje střih klipů vytvořený přímo v kameře. Importem zdrojového videa jste přeskočili fázi Nahrávání. 4) Do odpovídajících složek importujte také fotky a vlastní hudební podklad. 5) Hotovo? Dejte průchod své invenci. Přetahujte klipy do časové osy, stříhejte je, vkládejte přechody, titulky, vlastní hudební podklad. Uvidíte, že to zvládnete sami. Poznáte, že Movie Maker je velmi limitující při nastavení decibelové úrovně audiostop. Umožní vám pouze nastavit poměr originální zvukové stopy a vlastní hudby. Fade in ani fade out se vám zde nepodaří. 37/62

38 2 Úprava digitální fotografie Než se pustíme do úprav digitální fotografie, vysvětlíme si několik důležitých pojmů. 2.1 Rastrová vs. vektorová grafika Rastrový obrázek se skládá z jednotlivých bodů (pixelů). Tyto body nejsou viditelné při optimálním zvětšení, avšak při velkém zvětšení ano. Podstatu rastrové grafiky vystihuje fotografie s orchidejemi. Vektorový obrázek je tvořen geometrickými objekty (obdélníky, elipsy, úsečky, křivky, text, výplně a obrysy). Tyto objekty můžeme zmenšovat i zvětšovat a kvalita obrázku zůstane zachovaná. Ukázka rastrové neboli bitmapové grafiky Ukázka vektorové grafiky V dalším povídání se zaměříme výhradně na rastrovou grafiku. 2.2 Co je třeba vědět Pro další práci je nezbytné vysvětlit si tyto pojmy: Rozlišení je charakterizováno číslem, které udává počet bodů na jednotku délky. Čím více bodů, tím je obrázek kvalitnější. Jednotkou je DPI Dot Per Inch (bodů na palec) 26. Obrázek, který má 100 bodů na 25,4 mm, má rozlišení 100 DPI =25,4 mm 38/62

39 U monitorů se udává rozlišení počtem bodů na obrazovce. 17" monitor má obvykle rozlišení 1024 x 768 bodů. Po výpočtu bychom došli k závěru, že monitor má rozlišení 90 dpi. Standardně se však používá 72 DPI. Pro tisk je optimální rozlišení 300 DPI. Čím vyšší rozlišení obrázek má, tím více jej můžeme zvětšovat, aniž by výrazně utrpěla kvalita obrázku. Při velmi velkém zvětšení bude obrázek zrnitý. Každý obrázek má určitou mez, při které ještě není zrnitý. Jistou analogií je počet megapixelů uváděný u digitálních fotoaparátů. Příklad: Fotografie má rozměr 15 x 10 cm, což je přibližně 6 x 4 palce. Při rozlišení 300 DPI je to 1800 x 1200 bodů = asi 2 milióny bodů. Každý bod má v sobě 3 B informací o barvě. Ve výsledku to znamená, že tento obrázek zabere okolo 6 MB v paměti. 2.3 Barevné režimy RGB Jak skener, tak obrazovka používají tzv. aditivní barevný model, označovaný jako RGB (Red, Green, Blue, tedy červená, zelená, modrá). Dovedou snímat a zobrazovat odděleně tyto tři základní barvy spektra v různé intenzitě. Jejich kombinace pak dávají všechny ostatní barevné odstíny, od černé (nulová intenzita všech tří barev) až po bílou (maximální intenzita všech barev). Pro každou barvu se obvykle rozlišuje 256 stupňů intenzity, to zabere 8 bitů, pro tři barvy to dává cca 16,78 milionu odstínů a zabere 24 bitů (3 byty) na obrazový bod neboli pixel. Tato barevná hloubka se označuje jako True Colour. CMYK RGB není jediným známým kódováním barvy. Jiné kódování používají například tiskárny. Jelikož složením všech tří barev o hodnotě 255 (tedy o maximální intenzitě) vzniká barva bílá, bylo by nutné tisknout na černý papír. Proto vznikl režim CMY - Cyan (azurová světle modrá), Magenta (purpurová fialová), Yellow (žlutá). U nich pak složením všech tří barev o maximální intenzitě vzniká barva černá. I přesto ale tiskárny používají zásobník s čistě černou barvou, čímž vzniká režim CMYK. K zde reprezentuje právě černou barvu BlacK. 39/62

40 Kódování barev Každý pixel na obrazovce zabírá v paměti určitý prostor. Kolik o tom rozhoduje nastavení takzvané bitové hloubky. Existuje několik typů bitových hloubek, nejčastěji jsou však používané hloubky 32 bitů a 16 bitů respektive 24 bitů. V 24 bitové hloubce zabírá každá barva 8 bitů, tedy akorát pro hodnotu od 0 do 255. Prakticky se však využívá jen minimálně. Daleko více se pak používají 32bitové a 16bitové režimy. U 32bitového přibývá 8 bitů pro průhlednou složku tzv. alfa. U 16bitového režimů je pak paměť rozdělena po 4 bitech mezi RGB a alfa tedy klasický režim RGBA respektive ARGB. Existuje spousty možností rozdělení bitů v různých režimech, nejčastěji je však používán 32bitový režim A8R8G8B8 (tedy 8 bitů pro každou složku a průhlednost). Vraťme se nyní k pojmu barevná hloubka. Dvoubarevná grafika potřebuje pro zachycení jednoho bodu jeden bit, proto má barevnou hloubku 1 bit. Černobílý obrázek s odstíny šedi má 8bitovou barevnou hloubku, protože k zachycení jednoho bodu potřebuje 1 B = 8 bitů (256 stupňů šedi). Barevný obrázek má 24bitovou barevnou hloubku, tedy pro zachycení jednoho bodu je třeba 3 B (16,7 milionů barev). 2.4 Formáty grafických souborů 27 Formáty používanými pro ukládání jsou bmp, jpeg a gif. Běžně se pak ještě používají například formáty jako tga, tiff, png a některé další. BMP (Microsoft Windows Bitmap) Formát bmp byl poprvé představen v roce 1988 jako součást nového systému OS/2 verze 1.10 SE. O něco později firma Microsoft trochu rozšířila jeho definici a zahrnula ho do svého tehdy nejprodávanějšího 16bitového grafického operačního prostředí Microsoft Windows 3.0. Na počátku roku 1992 firma IBM uvedla na trhu první 32bitový systém OS/2 verze 2.0, který obsahoval vylepšenou variantu bmp s novou strukturou pro uskladnění vícenásobných bitových map v jednom souboru. Tento typ souboru se často obecně označuje jako bitmapové pole. 27 Zdroj: wikipedia.org 40/62

41 JPEG (Joint Pictures Experts Group) Název je zkratkou organizace, ve které formát vznikl. Tyto grafické soubory mají příponu.jpg nebo.jpeg. Tato komprimace probíhá tak, že se obraz rozloží na jasovou a barevnou složku. Jasová (v podstatě černobílá) se ukládá pečlivě, barevná složka se šidí, protože lidské oko není schopno jemné rozdíly rozpoznat. Obraz je rozložen na segmenty 8 x 8 bodů. Ukládá se informace o jednom rohovém bodu a ostatní jsou určeny matematicky. Komprimace.jpeg je velmi účinná, tj. velikost souboru se výrazně zmenší, ale je ztrátová. To znamená, že při ukládání jsou některé body vypuštěny. Intenzitu komprese je možné měnit. Chceme-li obrázek co nejpřesněji uložit, volíme nízkou kompresi. Pokud potřebujeme, aby obrázek byl malý soubor, volíme větší kompresi. GIF (Grafics Interchange Format) Formát gif používá neztrátovou kompresi. Je omezen pouze na paletu o maximální velikosti 256 barev. Nejvýraznější zmenšení se objevuje u velkých jednobarevných ploch či stejných vzorů. Gif podporuje podobně jako jpeg postupné zobrazování. Dále pak taky průhlednost či například animovaný gif. Obrázky ve formátu gif se nejčastěji používají pro webové účely. TIFF (Tagged Image File Format) Tiff (Tagged Image File Format). Umí pracovat s 24bitovými obrázky jako jpeg, ale navíc umí i bezztrátovou kompresi. Kvalita obrázku se tak nesníží při opětovném zpracování v editorech. Obrázky jsou však poměrně veliké. PNG (Portable Network Graphics) Png je grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky. Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu gif. Png nabízí podporu 24bitové barevné hloubky, nemá tedy jako gif omezení na maximální počet 256 barev současně. Png tedy do jisté míry nahrazuje gif, nabízí více barev a lepší kompresi. Navíc obsahuje osmibitovou průhlednost (tzv. alfa kanál), to znamená, že obrázek může být v různých částech různě průhledný (tzv. RGBA barevný model). Png se stejně jako formáty gif a jpeg používá na Internetu. 41/62

42 2.5 Grafické programy Rastrová grafika Adobe Photoshop Vektorová grafika Adobe Illustrator Corel Photo-Paint Corel Draw Zoner Photo Studio Zoner Callisto Softwarový trh nabízí široké spektrum nejrůznějších programů freewary/komerční, intuitivní/uživatelsky náročné. Profesionální grafici pracují nejčastěji v Adobe programech, tzn. Photoshop (rastr) a Illustrator (vektor). My se budeme držet při zemi a pro začátek si vystačíme s aplikací Picasa 3 od firmy Google. Mám více důvodů, proč jsem se rozhodl pro Picasu. Zde jsou: je freeware, na rozdíl od Photoshopu jednoduchá, integruje v sobě základní editaci rastrové grafiky a správu webových alb, vhodná pro začátečníky. 2.6 Picasa Otázky a úkoly 9: 1) Připravte si aspoň 10 fotografií ve formátu jpg, které budete upravovat. Můžete záměrně vybrat ty méně zdařilé (přeexponované, kácející se linie, redukce červených očí atd.). 2) Z webu si stáhněte instalační soubor programu Picasa a nainstalujte ho do vašeho PC Instalace Picasy Při prvním spuštění aplikace vás přivítá následující dialogové okno. Aplikace nabízí skenování obrázků jen ve složkách Dokumenty, Obrázky a na ploše, nebo v celém počítači. Doporučuji zvolit první možnost. Knihovna tak nebude zasekaná všemi obrázky, které 42/62

43 máte v PC. V druhém kroku úvodního průvodce zvolte, že nechcete Picasu používat jako prohlížeč Import fotek do knihovny Program Picasa je prioritně knihovnou vašich fotek, které organizuje do alb. Zvládne také jednoduché úpravy fotek a pomocí něj můžete vytvářet i alba webová. Nejdříve si ukážeme, jak fotky v knihovně organizovat do alb. Vycházejme z předpokladu, že máte fotky ve svém digitálním fotoaparátu. Chcete je nyní importovat do knihovny programu Picasa. 1) Spojte fotoaparát s PC, nejčastější přes USB rozhraní, na straně fotoaparátu mini USB. 2) Zapněte fotoaparát a zvolte na něm režim prohlížení fotek 28. 3) Program Picasa automaticky detekuje připojení externího zařízení. 28 U většiny fotoaparátů není zapotřebí přepínat do režimu Prohlížení. 43/62

44 4) K samotnému importu použijte tlačítko Import v levé horní části pod programovou nabídkou. 5) Otevře se nová záložka jako v internetových prohlížečích s názvem Import. 6) Zde se nachází jediná rozbalovací nabídka Importovat z: Pokud v ní najdete váš fotoaparát, máte vyhráno. Spojení mezi knihovnou programu Picasa a vaším fotoaparátem bylo úspěšně navázáno 29. 7) Vyberte tedy fotoaparát (v našem případě Canon Ixus 200 IS). Picasa zahájí import dat. 8) V levé části programu vidíte ikonky všech importovaných fotek. Pravá část tvoří náhled vybrané fotografie. 9) Označte fotky (Ctrl + kliknutí), které chcete importovat, a vlevo dole nastavte, kam je chcete fyzicky uložit na pevný disk. Rozbalte možnosti položky Importovat do: a vyberte Zvolit Vyhledejte složku, do níž chcete fotky uložit. Pokud do této složky chcete vnořit další složku, stačí do pole Název složky zadat její název. 29 Pokud by spojení vašeho fotoaparátu s Picasou nefungovalo, přehrajte fotky standardním způsobem na pevný disk a importujte je do Picasy volbou Importovat z: Složka. 44/62

45 10) Pro dokončení importu fotek už jen stačí vybrat jednu z možností nebo. 45/62

46 2.6.3 Základní úpravy Fotky jste přesunuli, popř. zkopírovali z fotoaparátu na pevný disk. Zároveň jste v knihovně programu vytvořili nové album. Každou fotku můžete v Picase upravovat. Jak? Dvojím kliknutím 30 na fotku přejdete do editačního režimu. Levá část je tvořena třemi záložkami: Základní opravy, Ladění a Efekty. Vpravo je náhled fotografie. Prostředí editačního režimu můžete vidět na následujícím obrázku. 30 Jedním kliknutím fotku vyberete. 46/62

47 Vyrovnání a ořez Fotografii na obrázku podrobíme hned dvěma základním opravám ořízneme ji na standardní rozměr 10 x 15 cm a mírně ji natočíme ve směru hodinových ručiček. Na věžích katedrály je patrné, že se mírně kácejí vlevo. Začněte natočením. V záložce Základní opravy klikněte na ikonu Vyrovnat. Objeví se mřížka, podle které fotku vyrovnáte. Zaměřte se například na hranu kácející se budovy a táhlem ve spodní části ji srovnejte s nejbližší vodící linkou mřížky. Jakmile budete s výsledkem spokojeni, klikněte na tlačítko. Před vyrovnáním Po vyrovnání Nyní si fotografii ořízneme. Kompozici zvolme tak, abychom odřízli co největší část střechy v levém dolním rohu. Vyrovnáním fotky jste se vrátili zpět do režimu editace. V záložce klikněte na ikonu Oříznout. V rozbalovací nabídce si vyberte požadovaný rozměr ořezu 31, v našem případě 10 x 15, a pak na fotce táhněte myší tak, abyste vybrali část fotky, kterou chcete oříznout. Tlačítkem fotku ořežete. Redukce červených očí Červené oči se na fotografiích objevují v důsledku odrazu světla blesku od sítnice oka. Vznik tohoto jevu je pravděpodobnější při umístění vestavěného blesku v blízkosti osy objektivu. 31 Explicitně je nastaven Ruční. 47/62

48 Jako protiopatření se pro omezení červených očí používá přisvětlení neboli předzáblesky", které před vlastním pořízením snímku provedou sérii krátkých záblesků a tím eliminují odraz hlavního záblesku. Tento způsob ale není zcela dokonalý, proto si ukážeme, jak odstranit efekt červených očí softwarově, tedy v programu Picasa 32. V záložce pro základní opravy najdete ikonu Červené oči. Ještě před tím, než budete opravu aplikovat, doporučuji, abyste si fotku zvětšili tak, jak to ukazuje obrázek. K tomu použijete táhlo pod náhledem. Máte-li, aktivujte opravu červených očí kliknutím na ikonu. Program automaticky vyhledá červené zorničky, oblast duhovky ohraničí zeleným čtvercem a eliminuje červenou barvu. Před redukci červených očí Po redukci červených očí Opravu potvrdíte kliknutím na tlačítko. Otázky a úkoly 10: 1) Vyzkoušejte si úpravu Vyrovnání na některé ze svých vlastních fotografií. 2) Na internetu si vyhledejte rady a tipy, jak srovnat kácející linie. 3) V režimu pro ořez fotografie prozkoumejte význam tlačítek Otočit, Náhled a Reset. 4) K rozměrům ořezu přidejte jeden vlastní 120 x 90 a nazvěte jej Ikonky. 5) Vyzkoušejte si úpravu Červené oči na některé ze svých vlastních fotografií. 6) Nainstalujte si program PhotoFiltre Studio a vyzkoušejte si v něm upravovat vaše fotky. 32 Redukci červených očí jsem vyzkoušel ve více programech, ale Picasa vyšla jako vítěz. 48/62

49 Text Vložení textu přímo do fotografie je velmi častý efekt. Osobně jej preferuji před ručním popisováním fotek na štítcích v albech. I tuto úpravu vám Picasa nabízí. Objevování možností vkládání textu přenechávám na vás. Otázky a úkoly 11: 1) Popište si fotografii z dovolené, podobně jako to ukazuje obrázek. 2) Umožňuje program Picasa vložený text dodatečně odstranit? 3) Vyzkoušejte si další základní úpravy: Automatický kontrast, Automatická barva, Retuš apod. 4) Vyzkoušejte i možnosti manuálního ladění fotografie v záložce Ladění. Doporučuji si vždy zdrojovou fotografii uložit. 5) Zajímavé možnosti nabízí také poslední záložka Efekty. Najdete zde například efekty Černobílá fotografie, Sépiové tónování, Tónování apod. Určitě vyzkoušejte. Ať už provádíte jakoukoliv úpravu (Vyrovnání, Ořez, či Text), musíte provedené změny uložit na disk. To provedete z knihovny tlačítkem u příslušného alba. 49/62

50 2.6.4 Dávkové úpravy V předchozích kapitolách jsme si ukázali základní úpravy fotografií. Tlačítkem se přepnete z režimu úprav zpět do knihovny. V dolní části (pod modrým pruhem) nabízí Picasa další funkce. Jsou to Nahrát, , Tisknout aj. Osobně doceňuji funkci tlačítek Export a Koláž. Pojďme si je tedy popsat. Jak už je z názvu patrné, funkcí Export můžete měnit velikost a míru komprese u více fotografií najednou; jde o tzv. dávkové úpravy snímků. Funkci využijete, chcete-li např. z fotek o původní velikosti 4000 x 3000 pixelů vytvořil malé ikonky pro web-album o velikosti 90 x 120 pixelů. Ctrl+kliknutím 33 postupně vyberte fotky, které budete chtít exportovat. Výběr můžete provést pouze v rámci jednoho alba. Máte-li vybráno, klikněte na tlačítko okno jako na obrázku.. Otevře se dialogové Zde opět není třeba delších komentářů. Velikost výsledných fotek měníte táhlem. Číslo v poli vedle něj udává délku delší strany. Krajní pozice táhla jsou 320 a 1600 pixelů. Pokud chcete zadat jinou velikost, vepište ji do pole (např. 120). Kvalitu obrázku nastavíte v rozbalovací nabídce. Doporučuji používat automatickou míru komprese. Chcete do výsledných fotografií přidat vodoznak? Označte box Přidat vodoznak a vepište text do pole pod ním, např. Picasa export. 33 Výběr můžete provést také klinutím na první fotku a se Shiftem na poslední fotku nebo tažením obdélníkové oblasti podobně jako v OS Windows. 50/62