VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj Předpoklady destinace Švýcarsko pro rozvoj cestovního ruchu Autor: Martina Palášková Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová (bakalářská práce)

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

3 Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomohli při psaní mé bakalářské práce, zejména Ing. Janě Valentové za odbornou pomoc, připomínky a rady, které mi při vypracování poskytla. Obrovský dík patří také paní Aleně Koukalové, ředitelce Schweiz Tourismu, která byla nesmírně laskavá a poskytla mi cenné informace týkající se mé bakalářské práce.

4 Obsah Úvod Cestovní ruch a předpoklady pro rozvoj destinace Teorie Destinace Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Lokalizační předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve Švýcarsku Obecná charakteristika Švýcarska Analýza předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu Švýcarska Lokalizační předpoklady Realizační předpoklady Selektivní předpoklady Cestovní ruch Historie cestovního ruchu ve Švýcarsku Aktuální trendy Zhodnocení využití předpokladů pro cestovní ruch Čechů do Švýcarska Závěr Literatura Přílohy... 48

5 Úvod Když se řekne Švýcarsko, lidem se vybaví celá řada asociací od lyžování, přes zdravý horský vzduch, horolezectví až po výbornou čokoládu. Švýcarsko je jediný neutrální stát uprostřed Evropy, co si svůj statut zachovává již staletí. Přesné hodinky i tučná bankovní konta jsou jen dalšími asociacemi. Švýcarsko činí přitažlivým překrásná starobylá města, okouzlující alpská příroda a zrcadlící se bájná jezera. Jelikož nebyla poznamenaná světovými válkami, je velmi bohaté na přírodní památky, jsou zde zachovány všechny krásy. Už jen proto patří mezi oblíbené a hojně navštěvované destinace cestovního ruchu. Švýcarsko má velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, jak po stránce kulturních a hlavně přírodních atraktivit, tak také po stránce realizační nachází se zde dostatečný počet ubytovacích a stravovacích zařízení na velmi dobré úrovni a doprava je zde na špičkové úrovni, jeden z bodů, pro které je tato země známá švýcarské vlaky. V neposlední řadě má dobře propracovaný marketing, kterým láká turisty do své země. Cestovní ruch má dominantní postavení v hospodářství země, v roce 2010 získalo Švýcarsko díky cestovnímu ruchu 10,2 miliard švýcarských franků, což je přibližně 200 miliard českých korun. 1 Švýcarsko je kolébkou cestovního ruchu. Již ke konci 18. století zde jezdili významní lidé na rekreaci a rekonvalescenci, neboť již v té době byl švýcarský horský vzduch věhlasný. Místní obyvatelé měli od počátku podnikavého ducha a věděli, jak z toho těžit. Poradili si i dokonce během světových válek, kdy zde cestovní ruch jako i v jiných zemí značně klesal. Dnes je Švýcarsko 27. nejnavštěvovanější zemí na světě věhlasné pro špičkovou úroveň svých služeb. Téma bakalářské práce bylo zvoleno po pečlivém zvážení ostatních alternativ. Autorčiným cílem byla německy mluvící země, kterou doposud ještě nenavštívila, o které by se prostřednictvím této práce dozvěděla více a na základě údajů získaných ji pak mohla navštívit s velkým množství znalostí čerpaných odsud. Již při pročítání prvních naučných knih o Švýcarsku se autorce tato destinace velmi zamlouvala. Zajímaly ji důvody, jak se Švýcarsku povedlo vyrovnat s problémy v cestovním ruchu v období světových válek a proč právě tolik turistů jezdí do této země. Prostřednictvím této práce by autorka chtěla přiblížit Švýcarsko také ostatním, kteří ho neznají a poukázat na celou řadu atraktivit nacházejících se v této zemi. 1 čerpáno z: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu Swiss Tourism in Figures 2010.pdf 5

6 Cílem této práce je zhodnotit jednotlivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve Švýcarsku nejdříve obecně a poté pro české turisty. Švýcarsko má obrovské množství lokalizačních předpokladů, nachází se zde celá řada kulturních a přírodních památek, které lákají nejen české turisty, ale také ostatní z celého světa. Švýcarsko má velké množství špičkových ubytovacích zařízení, která jsou věhlasná pro svou kvalitu. Ze statistik vyplývá, že Češi přijíždějící do Švýcarska, navštěvují v letních měsících přírodu i města, v zimních měsících ale dávají přednost aktivní dovolené v podobě lyžování, snowboardingu nebo jiných zimních sportů. První teoretická část pojednává o předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu obecně, jsou zde vymezeny pojmy cestovního ruchu a jednotlivé druhy. Druhá praktická část je aplikována na konkrétní příklady ve Švýcarsku nejprve obecně pro příjezdový ruch a poté pro Českou republiku. Jako metody zpracování použila autorka telefonický rozhovor a následně s ředitelkou švýcarské centrály pro cestovní ruch v Praze - Schweiz Tourismu, Alenou Koukalovou a dále pak odborné knihy včetně cestopisů a webové stránky Schweiz Tourismu, cestovních kanceláří, švýcarský statistický úřad aj. 6

7 1 Cestovní ruch a předpoklady pro rozvoj destinace 1.1 Teorie Autorka ve své práci nejprve definuje základní pojmy, které pak budou dále použity v části praktické. Na mezinárodní konferenci cestovního ruchu pořádané v červnu roku 1991 v Ottavě hlavním městě Kanady Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO došlo k unifikaci základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem. Cestovní ruch byl definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí /mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. 2 (Dobou kratší, než je stanovena, je myšleno u mezinárodního cestovního ruchu doba 1 rok a u domácího cestovního ruchu 6 měsíců. Jiným účelem cesty než vykonávání výdělečné činnosti v definici výše je myšlena výdělečná činnost, která není v navštíveném místě založena na trvalém nebo přechodném pracovním poměru.) Typologie: V odborné literatuře narazíme na nejrůznější členění cestovního ruchu, přesto jej odborná literatura nejčastěji člení na formy cestovního ruchu, kde dominuje zejména hledisko motivů účasti na cestovním ruchu, a na druhy cestovního ruchu, které se zabývají převážně jevovým průběhem cestovního ruchu a způsobem jeho realizace. Bohužel v praxi dochází i mezi autory odborných publikací k rozporu, co je považováno za druh a co za formu. Existuje ale společné kritérium typu cestovního ruchu, jako vyjádření jeho jevové formy, díky kterému charakterizujeme účastníka cestovního ruchu z hlediska jeho motivace účasti, způsobu realizace cestovního ruchu a z hlediska účinků, které přináší cestovní ruch pro společnost a jednotlivce. Cestovní ruch lze tedy členit na základě následujících kritérií: - délka pobytu - způsob zabezpečení cesty a pobytu - převažující prostředí pobytu 2 INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). 1. vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, Definování cestovního ruchu, s. 12. ISBN

8 - místo realizace - vztah k platební bilanci - způsob financování - počet účastníků - věk účastníků - převažující motivace účasti na cestovním ruchu - ostatní kritéria Cestovní ruch podle délky pobytu Krátkodobý cestovní ruch trvá v maximální délce tří nocí. Nejčastěji se jedná o účast na cestovním ruchu ke konci týdne. Dlouhodobý cestovní ruch je formou cestovního ruchu, která přesahuje tři noci, avšak ne déle než 6 měsíců v domácím cestovním ruchu a více jak 1 rok v zahraničním cestovním ruchu. Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu Zde je důležitým kritériem, kdo zajišťuje cestu a pobyt účastníků. Dle toho se dělí na organizovaný a neorganizovaný. Organizovaný cestovní ruch je takový, kde cestovní kancelář (nebo jiný podnikatelský subjekt zprostředkovávající služby, jako např. cestovní agentura) zajišťuje cestu a pobyt a účastník cestovního ruchu si pak už jen koupí zájezd. Neorganizovaný cestovní ruch je takový, kde si účastník hradí a zajišťuje veškerý pobyt a služby sám. Cestovní ruch podle převažující motivace účasti na cestovním ruchu Rekreační cestovní ruch je druh cestovního ruchu charakteristický jak pro pasivní, tak i pro aktivní odpočinek s cílem obnovení fyzických a psychických sil. Účastní se jej nejširší počet obyvatelstva cestovního ruchu. Kromě aktivního pobytu v přírodě s využitím velkého množství aktivit zde patří také houbaření nebo zahrádkaření. Obzvlášť v poslední době získává stále větší význam se zhoršujícím se životním prostředím v místě trvalého bydliště nebo pracoviště. Kulturně-poznávací cestovní ruch je, jak už sám název napovídá, zaměřen především na poznávání kultury, historie, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Má významnou výchovně 8

9 vzdělávací funkci, kterou by měl přispívat k rozšíření kulturního rozhledu obyvatelstva. V praxi se jedná o návštěvu historických památek (hrady, zámky), kulturních zařízení (muzea, galerie, knihovny), kulturních akcí (festivaly, lidové slavnosti) nebo také kulturní krajiny, tzn. parků anebo zahrad. Cestovní ruch s náboženskou orientací, v praxi označován také jako poutní turistika, má hlavní motiv spočívající v návštěvě poutních míst. Od kulturního cestovního ruchu se liší náboženskými motivy a odmítáním označování jeho účastníků jako turistů. Cestovní ruch se společenskými motivy se orientuje zejména na komunikaci mezi lidmi a společenské styky. Patří zde např. návštěvy přátel, příbuzných a známých nebo různé návštěvy společenských akcí. V souvislosti s tímto typem cestovního ruchu bývá často spojována také klubová turistika charakterizována účastí na cestovním ruchu cíleně utvořených skupin se stejnými zájmy. Zdravotně orientovaný cestovní ruch se specializuje zejména na rehabilitaci, rekonvalescenci a léčené následků nemocí, a to pobytem v lázních nebo jiných podobných střediscích cestovního ruchu, kde je příznivé zdravotní prostředí. Tento druh cestovního ruchu zahrnuje mnoho zdravotně orientovaných aktivit, které pomáhají obnovit nebo posílit fyzickou nebo psychickou kondici člověka. Zejména v poslední době sehrává důležitou roli, neboť lidé si uvědomují vzrůstající důležitost péče o vlastní zdraví a zdravý způsob života. Sportovně orientovaný cestovní ruch obsahuje krátkodobé nebo dlouhodobější sportovně orientované pobyty, které jsou zaměřeny zejména na prohlubování a posilování fyzických sil. Řadí se zde například horská nebo vysokohorská turistika, vodní, pěší nebo cykloturistika. Za specifickou formu je uváděna lovecká turistika, jejíž význam v poslední době roste v souvislosti se zahraničním cestovním ruchem. Cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí je zaměřen zejména na poznávání fauny a flory. Patří zde například návštěva přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo jiných míst vyznačujících se svou jedinečností jako např. pralesy, safari aj. Specifickým typem je pak ekoturistika, která splňuje všechny výše uvedené aspekty s tím rozdílem, že účastníci tohoto cestovního ruchu se k přírodnímu prostředí mají chovat tak, aby nenarušili jeho hodnoty; snaží se být k přírodě ohleduplní a chránit ji. 9

10 Cestovní ruch s dobrodružnými motivy je nově vyčleněný typ cestovního ruchu, ve kterém mnozí lidé hledají nebezpečí, při kterém mohou otestovat své vlastní síly v boji s přírodou. Tradiční turista obdivuje vizuální krásu přírody, zatímco tento vyhledává intenzivní zážitky a nebezpečné situace. Patří sem např. sjezd divoké řeky, výprava do ledových oblastí aj. Cestovní ruch s profesními motivy je spojován s profesní činností převážně v pracovní době účastníků, přestože v sobě často obsahuje prvky cestovního ruchu realizované ve volném čase. Jedná se především o obchodní cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav a incentivní cestovní ruch. Cestovní ruch podle místa realizace Zde se jedná o členění podle území, kde daný cestovní ruch probíhá. Dělí se na domácí cestovní ruch, zahraniční cestovní ruch, mezinárodní cestovní ruch a světová organizace cestovního ruchu UNWTO jej ještě dále člení na cestovní ruch vnitrostátní a národní. Domácí cestovní ruch je takový, kde účastníci nepřekračují státní hranice své země. Jedná se tedy o cestovní ruch domácích obyvatel na jejich území. Zahraniční cestovní ruch je takový, kde účastníci překračují státní hranice. Ten se dále dělí na výjezdový neboli pasivní zahraniční cestovní ruch (používá se také termín outgoing ), kdy občané dané země vyjíždí do zahraničí, dále pak na příjezdový neboli aktivní zahraniční cestovní ruch (používá se také termín incoming ), kdy zahraniční návštěvníci přijíždí do dané země, a tranzitní cestovní ruch, kde se jedná o průjezd zahraničních účastníků cestovního ruchu přes území daného státu, aniž by zde měli cíl účasti na cestovním ruchu. Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci státu V tomto případě se sleduje účinek cestovního ruchu na národní ekonomiku daného státu, tedy jeho vliv na platební bilanci. Vztahuje se jen k zahraničnímu cestovnímu ruchu, a proto se dělí na zahraniční cestovní ruch aktivní a zahraniční cestovní ruch pasivní. Zahraniční cestovní ruch aktivní představuje příjezdy zahraničních návštěvníků do určité země, což přináší díky spotřebě zboží a služeb příliv deviz do platební bilance státu a tudíž kladný vliv. Naopak zahraniční cestovní ruch pasivní představuje výjezdy obyvatel určitého státu do zahraničí, což přináší odliv deviz a tedy pasivní platební bilanci. Cestovní ruch podle způsobu financování 10

11 Komerční cestovní ruch, dříve nazývaný jako volný, je takový, kde si účastník hradí veškeré náklady zcela sám. Sociální cestovní ruch, dříve nazývaný jako vázaný, je takový, kde je za účastníka část výloh hrazena nějakou organizací či institucí. Jedná se například o dětské tábory nebo lázeňské pobyty. Cestovní ruch podle počtu účastníků Individuální cestovní ruch nastává tehdy, kdy účastník cestuje sám anebo v krajním případě i se svou rodinou. Skupinový cestovní ruch je takový, kde je pobyt a cesta zajišťován hromadně pro daný kolektiv. Součástí je pak také klubový cestovní ruch, kde účastníci pobývají v různých klubech, tedy střediscích cestovního ruchu u moře nebo na horách. Cestovní ruch podle věku účastníků Tento cestovní ruch se dělí na 4 podskupiny, a to cestovní ruch dětí, mládežnický, rodinný a seniorský. Cestovní ruch dětí nastává tehdy, kdy se dítě (myšleno osoba do 15-ti let) účastní organizovaných pobytů a výletů bez účasti rodičů, avšak za jejich souhlasu. Jedná se například o dětské tábory nebo školní výlety. Mládežnický cestovní ruch je pro osoby ve věku od 15-ti do 25-ti let, které nejezdí na prázdniny se svými rodiči, ale zatím ani se svými rodinami. Rodinný cestovní ruch je obvykle určen mladším rodinám s dětmi, kde manželskému páru je mezi 25 a 44 let. Seniorský cestovní ruch je pro seniory, tedy lidi v postproduktivním věku, kteří mají dostatek volného času a v ekonomicky vyspělých státech také dostatečný kupní fond. Relativně samostatnou skupinu tvoří v současnosti lidé ve věku mezi 40. až 50. rokem života, kteří mají již odrostlé děti, relativní dostatek volného času, jsou ekonomicky činní, s dobrým ekonomickým postavením a v dobrém fyzickém stavu, který jim umožňuje intenzivně cestovat. 11

12 Tato skupina se označuje jako babyboomers a stává se samostatným a významným segmentem na trhu cestovního ruchu. 3 Cestovní ruch podle převažujícího prostředí pobytu Městský cestovní ruch, často nazýván také jako městská turistika, se obvykle orientuje na krátkodobější pobyty. Hlavní cíl bývá obvykle návštěva turisticky zajímavých měst, jejich památek anebo dalších atraktivit. Venkovský cestovní ruch se nejčastěji uskutečňuje v příznivém životním prostředí venkova. Aktuálním trendem se stává tzv. agroturistika. Jedná se o typ cestovního ruchu, kdy účastníci bydlí na farmách nebo statcích a aktivně se zapojují do práce, jako je práce na poli, pomoc při sklizni plodin apod. Lázeňský cestovní ruch je uskutečňován v lázeňských místech. Zahrnuje zejména dlouhodobé pobyty spojené s léčením. V případě cestovního ruchu ve střediscích cestovního ruchu hovoříme například o horských, přímořských a jiných střediscích. Cestovní ruch podle ostatních kritérií V odborné literatuře je pro členění cestovního ruchu používána ještě celá řada dalších kritérií, z nichž je možno uvést zejména členění cestovního ruchu: - dle ročních období (cestovní ruch letní, zimní, sezónní, mimosezónní) - dle způsobu ubytování - dle použitého dopravního prostředku - případně další MARIE HESKOVÁ A KOLEKTIV. Cestovní ruch. 2., upravené vydání. Praha: Fortuna, Formy cestovního ruchu, s.29. ISBN INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch (základy). 1. vydání. Praha : Nakladatelství Oeconomica, Další užívaná kritéria v typologii cestovního ruchu, s. 27. ISBN první kapitola volně převzata z: INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2004, 113 s. ISBN a MARIE HESKOVÁ A KOLEKTIV. Cestovní ruch. druhé, upravené. Praha: Fortuna, ISBN

13 1.2 Destinace Destinace je v poslední době velmi oblíbeným termínem. V České republice je mu věnována pozornost od druhé poloviny 90. let. Již v roce 1969 popsal profesor Rik Medlik význam tohoto slova: Ekonomický dopad (cestovního ruchu) může být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiž dáno označení destinace cestovního ruchu (the tourist destination). 6 Destinace přestavuje souhrn služeb na určitém území, které jsou poskytovány z důvodu potenciálního cestovního ruchu v dané lokalitě. Podle Biegera i definice WTO je destinace chápána jako geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvník (segment) vybírá jako svůj cíl cesty. 7 Každá destinace nabízí různé služby, jako například ubytování, stravování nebo různé sportovní aktivity. Jednotlivé destinace si navzájem konkurují, přitom ale mají společný cíl, a to prodej služeb v destinaci. Destinace má mnoho funkcí, a to například funkci marketingovou, dále pak nabídkovou, funkci zastoupení různých zájmových skupin a poslední čtvrtou je funkce plánovací. Základní nabídka destinace závisí na své velikosti a charakteru, ale také na nabídce služeb. Zde hraje důležitou roli i strana poptávky, obzvlášť motivace k cestě do dané destinace a její vzdálenost k výchozímu místu. 1.3 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Každá země, region apod. má jiný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Jeden region může nabídnout nedotčenou přírodu, jiný zase kulturní dědictví v podobě hradů nebo zámků. Při myšlence o rozvoji cestovního ruchu v dané lokalitě musíme tedy nejprve zvážit, zda je tato lokalita vhodná pro daný typ cestovního ruchu. 6 Nejedl, Karel, Ing., CSc., Problematika managementu destinace cestovního ruchu, [online]. Publikováno , [cit ]. Dostupné z: 7 PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu : Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., Možnosti vymezení destinace cestovního ruchu, s. 16. ISBN

14 Jednou z hlavních otázek, kterými se zabývá geografie cestovního ruchu, jsou předpoklady (podmínky či faktory), které ovlivňují existenci a rozvoj cestovního ruchu, jejich obecné zákonitosti i uplatnění v konkrétních oblastech a střediscích. 8 Tyto předpoklady se dělí na tři základní skupiny, a to předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. Každá z těchto tří skupin plní jinou funkci, má jinou orientaci vazeb na okolí a také jiné prostorové rozmístění. Tyto tři základní skupiny se dále dělí na podskupiny. Lokalizační předpoklady dělíme dále na přírodní a kulturněhistorické, selektivní dělíme na subjektivní a objektivní a realizační na dopravní a materiálně technické Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou takové předpoklady pro cestovní ruch, které jsou dány oblastí či lokalitou a jsou prakticky neměnné. Jedná se o soubor činitelů, které jsou důvodem návštěvy dané lokality cestovního ruchu. Rozhodujícím faktorem existence těchto předpokladů je zeměpisná poloha a také historický vývoj, v kterém se obvykle odráží kvalita zeměpisné polohy. Lokalizační faktory, jak již bylo řečeno, dělíme na přírodní, kde svou úlohu hraje povrch, reliéf, podnebí, povrchové a podzemní vody, flóra atd., a na kulturní (kulturněhistorické), kde jsou předmětem zájmu turistů významné památky, muzea, galerie, skanzeny, tradice, slavnosti atd. Přírodní předpoklady Pro předpoklady cestovního ruchu platí, že čím příjemnější podnebí, exotičtější flóra a fauna, tím vyšší pravděpodobnost výskytu účastníků cestovního ruchu právě v této lokalitě. Proto jsou tak vyhledávány pobřežní (např. ve Středomoří) a horské lokality, kde se nachází různé zvláštnosti jako krasové jeskyně. Oblíbené jsou také oblasti s dobrými hydrologickými poměry, kde mohou turisté spatřit řeky, jezera nebo gejzíry a národní parky či chráněná krajinná území se zachovalou faunou a flórou. Největší význam pak mají ty, jež jsou výjimečné a neopakovatelné. Ty jsou často oceněny jakou součást celosvětového dědictví (Biosférická rezervace UNESCO, viz 8 HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy : příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Česká geografická společnost, Předpoklady cestovního ruchu, s. 19. ISBN X. 14

15 9 V rámci přírodních předpokladů existuje ještě jedna samostatná kategorie, která se zabývá estetickou dispozicí krajiny vnímané zrakem. Jedná se o důležitou složku cestovního ruchu, která se zaměřuje na působení krajiny na turisty, cykloturisty a běžkaře. Kulturní předpoklady Kulturní neboli kulturněhistorické předpoklady zahrnují návštěvy různých kulturních památek přes hrady, zámky, kostely, kláštery, a parky až muzea a galerie. Kromě poznávání mají tyto památky v sobě také vzdělávací funkci. Mezi stavební památky patří kromě výše zmíněných také jádra historických měst, která mnohdy ztratila svou historickou hodnotu a dnes slouží již jen pro turistický ruch, anebo památky lidové architektury, jako např. skanzeny. Nejvýše postavené památky jsou zapsány do Světového seznamu kulturního dědictví UNESCO, ty o něco méně významné pak jako národní kulturní památka. Kromě technických památek jsou pro cestovní ruch také velmi významné různé události, zvyky, slavnosti anebo gastronomie regionů. Platí, že s přibývajícím počtem obyvatel se v dané lokalitě nachází více atraktivit, ať už staveb anebo akcí Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady vyjadřují, zda je daná oblast schopna podílet se na cestovním ruchu aktivně (tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu) i pasivně (tzn. stávat se účastníky cestovního ruchu). Po této analýze se vyberou oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Nejčastěji se člení, jak již bylo řečeno, na předpoklady objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady Patří zde politické, ekonomické a demografické předpoklady. Mezi politické se řadí politická skutečnost (např. mírové uspořádání) nebo možnost volného pohybu osob a kapitálu. Pokud je v dané zemi stabilní politická situace, dochází k rozvoji cestovnímu ruchu, v opačném případě k jeho degradaci. Mezi ekonomický předpoklad patří např. směnitelnost měny nebo výše reálné mzdy. Z různých statistik zde můžeme vyčíst, jak velký je podíl služeb cestovního ruchu na tvorbě HDP aj. 9 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, Lokalizační faktory, s.34. ISBN (BROž.). 15

16 Demografickým předpokladem se rozumí např. počet obyvatel destinace, věková struktura nebo střední délka života. Subjektivní předpoklady Subjektivní předpoklady jsou obvykle takové, které ovlivňují rozhodování spotřebitelů služeb cestovního ruchu. Dělí se na sociologické, kam patří příslušnost k sociální nebo profesní skupině, a na ostatní, kde velkou roli hraje móda, reklama, propagace nebo renomé destinace Realizační předpoklady Tyto předpoklady umožňují účastníkům cestovního ruchu se dopravit, ubytovat a také se rekreovat v dané oblasti s příznivými lokalizačními podmínkami. Proto se dělí na dopravní a materiálně-technické předpoklady. Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky. Důležitým faktorem je hustota a kvalita dopravní sítě čím je síť hustější, tím je kvalita lepší, a tedy jsou zde i lepší předpoklady pro cestovní ruch. Materiálně-technické předpoklady zahrnují ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a další zařízení, která jdou zde pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu. Součástí jsou informační systémy, které poskytují informace potenciálním i skutečným návštěvníkům. 16

17 2 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve Švýcarsku V této části bakalářské práce autorka nejprve obecně charakterizuje Švýcarsko, poté se zaměří na předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, tedy hlavní bod kapitoly a nakonec zhodnotí cestovní ruch této země. 2.1 Obecná charakteristika Švýcarska Základní geografické rysy Švýcarsko, které se nachází v srdci střední Evropy, se rozkládá na ploše km 2. Jeho hranice je dlouhá km a hraničí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Švýcarsko je hornatou zemí, 50% území je zde v nadmořské výšce nad 1000m. Dělí se na tři oblasti Alpy zabírající 60% plochy země, Plateau neboli Švýcarská plošina zabírající 30% plochy země a Jura, která tvoří pouhých 10 % plochy země. Alpy tvoří ve Švýcarsku přibližně jednu pětinu celého pohoří. Švýcarské Alpy jsou posety ledovci v celkové ploše zhruba 3000 km 2, kde největším ledovcem je Aletschký s plochou 119 km 2. V této zemi se nachází velká část Centrálních Alp, mezi kterými najdeme například slavné Jungfrau nebo Aletschhorn. Plateau neboli Švýcarská plošina spojuje Alpy s Jurou. Plošina o délce 250km a šířce 60km se rozkládá mezi dvěma jezery Ženevským na jihu a Bodamským na severu. Tato plošina je kopcovitá, výškou vrcholů ale dosahuje průměrně pouze okolo m. Jelikož se jedná o jedinou rovinu, je nejvíce zalidněná, zastavěná a tvoří zemědělské centrum země. Jura má průměrnou výšku o něco vyšší, a to 700m n. m. Nachází se zde velké množství lesů, horských vrcholů a hlubokých údolí. Jižní Jura se pak nachází poblíž Ženevy a Ženevského jezera. Nejvyšším vrcholem Švýcarska je Monte Rosa (4 633m n. m.), dále pak Dom, Weisshorn anebo Matterhorn. Mezi ledovci je největším výše zmíněný Aletschký, dále pak např. Gorner, Fiesch anebo Aare. Švýcarsko je velmi známé nejen pro své hory, ale také pro velké množství jezer a řek, která zabírají celkem km 2. Pramení zde několik evropských řek, včetně největší řeky západní Evropy Rýnu. Vedle něj je zde také velmi významnou řekou Rhóna, Aare a Reuss. Ve Švýcarsku se nachází stovky středně velkých a malých jezer. Největší jsou Ženevské, Bodamské, Neuchatelské a Vierwaldstätterské. 17

18 Obyvatelstvo Od roku 1850 se ve Švýcarsku koná každých 10 let sčítání lidu. Při prvním sčítání byl výsledek 2,4 milionu obyvatel. V roce 2010 přibližně trojnásobek, a to Švýcarsko je zajímavé také pro svých 26 kantonů (viz Tabulka 1), které jsou autonomní nejen politicky, ale také kulturně a sociálně. Tabulka 1 Administrativní členění přehled kantonů Kanton Curych Bern Luzern Uri Schwyz Obwald Nidwald Glarus Zug Fribourg Solothurn Basilej město Basilej venkov Schaffhausen Appenzell A.R. Appenzell A.I. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Ticino Vaud Valais Neuchatel Hlavní město Curych Bern Luzern Altdorf Schwyz Sarnen Sans Glarus Zug Fribourg Solothurn Basilej Liestal Schaffhausen Herisau Appenzell Sankt Gallen Chur Aarau Frauenfeld Bellinzona Lausanne Sion Neuchatel 10 volně převzato z:

19 Ženeva Jura Ženeva Délemont ZDROJ: Švýcarsko. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1992, 263 s. ISBN Jazyk Švýcarská ústava schválená v roce 1874 oficiálně uznávala tři jazyky: němčinu, francouzštinu a italštinu. V roce 1938 k nim přibyla rétorománština. 11 Obvykle platí, že v jednotlivých kantonech se mluví pouze jedním jazykem. 12 Největší část Švýcarů (64 procent) mluví němčinou, kterou nazývají Schwyzer Dütsch. Celkem se jedná o 19 kantonů. V západní části Švýcarska se mluví francouzsky, jedná se o 19 procent všech obyvatel. Na jihu mluví Švýcaři italsky, celkem 8 procent všech obyvatel, a v kantonu Graubünden se mluví rétorománštinou, jedná s o pouhých 0,6 procent všech Švýcarů. Hospodářství Švýcarsko je vnitrozemský stát, nemá tedy přístavy, na nerosty je velmi chudé, a tak většinu surovin pro svůj průmysl dováží z jiných zemí. Jeho hornatá krajina a podnební podmínky mu umožňují jen velmi omezený typ zemědělství. Musí tedy vést ekonomiku, která může i za těchto podmínek prosperovat. Švýcarsko za staletí vytrvalo, a tak každý, kdo obdrží štítek s nápisem Swiss made si může být jistý zárukou kvality. Švýcarsko je vysoce vyspělým a exportně orientovaným státem. Největší část národního hospodářství tvoří strojírenský, elektrotechnický a kovodělný průmysl. Švýcarsko má jednu z nejstabilnějších ekonomik světa vůbec. Dlouhodobá politika peněžní bezpečnosti a politické stability z něj vytvořila bezpečné místo pro investory. Kvůli své malé rozloze a vysoké pracovní specializaci jsou průmysl a obchod klíčem k ekonomickému živobytí. V roce 2011 dosahovalo HDP na osobu 84,983 USD, což je 4. nejvyšší HDP po Lucembursku, Dakaru a Norsku. 13 Pouze 3,8% populace pracovalo v roce 2008 v primárním sektoru, naopak v terciárním to bylo 72,9% Švýcarsko. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, Jazyk, str. 26. ISBN viz. Příloha 1 13 volně převzato z volně převzato z :

20 Jednu z prvních věcí, kterou si člověk vybaví, když se řekne Švýcarsko, jsou švýcarské banky. Zajímavá je historie této reputace. Švýcarská garda, elitní evropští žoldnéři, byla známá již v 16. století. Evropští panovníci si je rádi najímali a byli za ně ochotni dobře zaplatit. Žoldáci si tak domů nosili značné obnosy peněz a ty jim musel někdo opatrovat. Od 17. století se začali objevovat první odborníci, z kterých se později stali bankéři. Tito bankéři měli talent pro vyjednávání a smysl pro obchod, a tak není divu, že se jim dařilo. Švýcarsko zůstalo neutrální i po obě světové války, čímž si posílilo pověst bezpečného místa k uložení peněz. V roce 1934 byl uzákoněn systém bankovní spolehlivosti, čímž se Švýcarsko stalo ideálním místem k ukládání finančních obnosů pro cizí občany. Jako příklad stojí uvést Židy, kteří si zde během druhé světové války peníze ukládali a peníze již nikdy nespatřili. Vedle bank, kterých je ve Švýcarsku více jak 500 a které mají více jak 4000 poboček po celé zemi, je důležitým finančním nástrojem pojišťovací aparát. Švýcaři se nesmírně zajímají o pojištění. Průzkum prováděný v roce 1980 ukázal, že každý občan této země utratí nejméně 4 švýcarské franky denně za různé typy pojištění. 15 Světový věhlas mají též švýcarské hodinky, které se zde vyrábí od konce 16. století. Výroba se natolik rozšířila, že dnes se vyrobí ročně přes 170 milionů kusů a z toho 95% se exportuje do zahraničí. Kultura Švýcarská kultura je do značné míry ovlivněna sousedními státy. I přes to, že není tato země považována za jedno z hlavních center evropské kultury, bývá často turisty vyhledávána pro své lidové tradice a originální architekturu. Švýcarsko je dodnes velmi přitažlivé pro svou proklamovanou neutralitu, což je důvodem mnoha lidí pro emigraci. 2.2 Analýza předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu Švýcarska Obecná charakteristika předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu byla již vymezena v teoretické části práce, proto nyní bude teorie uvedena v praxi na základě jednotlivých příkladů ve Švýcarsku Lokalizační předpoklady Jak již bylo vymezeno v teoretické části, lokalizační předpoklady se dělí na přírodní a kulturní. 15 Švýcarsko. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, Bankovnictví, str. 32. ISBN

21 Přírodní předpoklady Švýcaři vědí, že mají nádhernou přírodu, a tak se z ní snaží maximálně čerpat, aby vyšli vstříc turistům. Švýcarsko zažívá každoročně velký nápor turistů, který je pro něj důležitým zdrojem příjmů. Švýcarské Alpy Švýcarské Alpy jsou celoročním lákadlem pro turisty. V zimě sem jezdí nejen lyžaři, ale také snowboardisti a milovníci dalších zimních sportů. Lyžař si zde vybere ze široké škály nabídky. Mezi nejvýše položená střediska patří Zermatt (3900 m n.m.), dále pak Saas-Fee a Four Valleys. Největším lyžařským střediskem je již zmíněné Four Valleys se 412 km sjezdovek, dále pak Zermatt a Maloja. Pro dobré lyžaře se zde nachází střediska jako Vals a Val Mustair, pro středně pokročilé zase St. Moritz nebo Vercorin. Nesmíme zapomínat ani na snowboardisty, ti si nejvíce užijí v St. Moritz nebo ve Vals. 16 Letní Alpy naskýtají možnost výletů v nádherné přírodě. Za zmínku stojí ledovce Eiger, Mönch a Jungfrau, které si lze prohlédnout z vrcholu Kleine Scheidigg v Bernských Alpách. Odsud se dá vyjet lanovkou až na Jungfraujoch jedná se o střechu Evropy, nejvýše položené nádraží v Evropě; sedlo mezi Mönch a Jungfrau ve výši 3471 m n.m. Zde také začíná splaz největšího alpského ledovce Aletschgletscher. Oblast Jungfrau-Aletsch-Bietschhorn byla v roce 2001 zapsána do UNESCO. Mezi nejkrásnější místa Walliských Alp patří horské středisko Zermatt, odkud se dá vláčkem vyjet na Gornegratt do výšky 3000 m n. m. a odkud je nádherný výhled na Matterhorn a Monterosu. Při pěkném počasí je možné vyjet na Klein Matterhorn do výšky 3883 m n. m., kde se člověk dostane do úzkého kontaktu s ledovci. V Savojských Alpách je možné vyjet lanovkou na Aiguille du Midi do výšky m n. m. a odtud spatřit masiv Mont Blanc, nejvyšší horu Evropy ve výšce 4807 m n.m., na hranici s Francií. Jura Švýcarské pohoří Jura se rozprostírá od Ženevského jezera k Rýnu a zabírá 12% celkové plochy země. Průměrná nadmořská výška je okolo 700m, jedná se tedy o vrchovinu, která je protkána mnoha malebnými údolími s říčkami a řekami. Název nese proto, že zde bylo nalezeno mnoho dinosauřích pozůstatků z období Jury, která se formovala v období mezi 208 až 144 miliony let 16 volně převzato z:

22 před naším letopočtem. Tato oblast byla v 18. století industrializována a známá pro výrobu hodinek. Za zmínku zde stojí vrchol Dent De Vaulion ve výšce téměř 1500 m n. m, odkud lze vidět celou Juru, vrcholek Mont Blanku a Ženevské jezero, nebo Mt. Chasseron (1611 m), kde se v létě provozuje horská turistika. Jezera Vedle hor si každý turista pobývající ve Švýcarsku vybaví i nádherná jezera. V této zemi jsou jezera známá celou Evropou. Největším je Ženevské, které se rozkládá na ploše 580 km 2 v kantonu Valais, Vaud a Ženeva. Druhým největším a také nejznámějším jezerem je jezero Bodamské rozprostírající se na ploše 536 km 2 v kantonech St. Gallen a Thurgau. Mezi další patří pak Neuchatelské jezero o více jak polovinu menší km 2, dále pak Lago Maggiore, Lucernské nebo Curyšské jezero. Z těchto míst je krásný pohled na okolní přírodu, v létě možnost koupání a v zimě bruslení. Rýnské vodopády Tyto vodopády jsou největšími svého typu v Evropě. Nachází se nedaleko města Schaffhausen na severu Švýcarska na hranicích s Německem. Nejvhodnější doba pro jejich návštěvu je začátek léta, kdy začíná tát sníh a voda padá z výšky 24 m. Kulturní předpoklady Ve Švýcarsku se kromě nádherné přírody nachází také velké množství kulturních památek, od hradů, zámků, přes kostely až po galerie a muzea. Švýcarsko se skládá z 26 kantonů, kde každý kanton nabízí celou řadu atraktivit lákající každoročně turisty. Níže jsou uvedeny vybrané kulturní atraktivity právě podle kantonů, ve kterých se nachází. kanton Ženeva Ženeva se stejnojmenným hlavním městem je nejzápadnějším švýcarským kantonem, který se rozkládá na jihozápadě Švýcarska při jižním břehu Ženevského jezera. V tomto kantonu se mluví francouzsky, což není divu, jelikož sousedním státem je Francie, a kanton sám se nazývá republikou. Jelikož zde bylo centrum kalvinistické revoluce, vyznávají dnes lidé v kantonu tradičně protestantskou víru. Ženeva 22

23 O Ženevě se říká, že je nejmenším velkoměstem na světě. Důvody jsou zřejmé: má jen obyvatel, ale její mezinárodní význam je vskutku obrovský. Ženeva je také hlavním městem diplomacie, hostí mnoho mezinárodních organizací, instituce OSN, vrcholná jednání a setkání mezi Východem a Západem. 17 Francouzsky Genève a německy Genf je jednou z důležitých bran Švýcarska. Leží vedle známého Ženevského jezera, je hlavním městem stejnojmenného kantonu a druhým nejlidnatějším městem Švýcarska hned po Curychu. Toto město je finančním centrem a celosvětovým místem pro setkávání diplomatů. Kromě již zmíněné instituce OSN se zde nachází sídlo Červeného kříže, Mezinárodní úřad práce anebo na okraji Ženevy na francouzské hranici bychom našli Evropskou organizaci pro jaderný výzkum CERN, kde se nachází největší urychlovač částic na světě a jezdí zde mnoho odborníků z celého světa. První zmínky o městě pocházejí již z dob Julia Caesara, jedná se tedy o město z počátku našeho letopočtu. Od 6. století zde bylo zavedeno katolické křesťanství, které se zde udrželo až do 16. století. Z historie pak stojí za zmínku Jan Kalvín, který zde zavedl přísný teokratický režim. Roku 1534 vyhnali kalvinisté katolického biskupa. Kalvín tak učinil z Ženevy nejdůležitější protestantské centrum té doby, městu se přezdívalo protestantský Řím. V 17. století začalo město ekonomicky prosperovat díky hugenotům, kteří prchali před náboženskou válkou z Francie. Jednalo se o obchodníky a zručné řemeslníky, kteří dali základ slavnému hodinářskému průmyslu. V 18. století dosáhla Ženeva svého kulturního rozkvětu, mimo jiné díky filosofům jako byl Voltaire nebo Rousseau. V Ženevě bylo podepsáno mnoho smluv, jelikož se jedná o neutrální území. Mezi důležité patří např. Ženevská úmluva z roku 1949, která upravuje pravidla mezinárodního práva na ochranu obětí války. I díky tomu si zde zřídil své centrum Červený kříž. Coppet Jedná se o město poblíž Ženevského jezera, jehož hlavní ulice je zdobena podloubím z 16. století. Nachází se zde hrad z 18. století obklopený krásným parkem, který patřil původně ministru financí na dvoře krále Ludvíka XVI. a ženevskému bankéři. kanton Vaud 17 Švýcarsko. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, Ženeva malé velkoměsto, s. 55. ISBN

24 Tento kanton se nachází východně od Ženevy v blízkosti Ženevského jezera a do Švýcarské federace patří od roku Metropolí je Lausanne a úředním jazykem také francouzština. Nyon Toto malebné město se datuje svou historií již do doby Julia Caesara. Nalezneme zde jeho sochu a také Nyonský hrad - středověkou pevnost z 18. století. Lucens Zde stojí za zmínku hrad, původně pevnost ze středověku. Dnes je zde nadací Arthura Conana Doyla zřízeno muzeum věnované Sherlocku Holmesovi, takže zde jeho milovníci najdou přesnou kopii Holmesovy pracovny, kde se svým přítelem dr. Watsonem rozluštil mnohé záhady. Hrad Chillon Tento hrad je považován za největší a nejkrásnější ve Švýcarsku. Jedná se o feudální pevnost z 10. století, která stojí na malém skalnatém ostrůvku poblíž Ženevského jezera. Gruyères Tato vesnice je považována za nejmalebnější v celé Evropě a jmenuje se po ní také slavný sýr. Za vidění zde stojí hlavní náměstí a hrad z 12. století. Lausanne Toto město se zde také nachází již od doby Římanů. Ve 12. století zde byla postavena obrovská katedrála, čímž město začalo nabývat na náboženské, ale také hospodářské důležitosti. V 16. století zde byla nastolena protestantská víra díky bernské armádě, kde již tou dobou byla považována za jedinou správnou víru. V 18. století se Lausanne stala důležitým kulturním centrem, věhlas také získala místní univerzita. Podle rozhodnutí Napoleona byla roku 1803 udělena celému regionu autonomie, čímž se celý kanton včetně Lausanne stal kantonem švýcarské Konfederace. Dnes se zde pořádá mnoho mezinárodních kongresů a od roku 1915 zde sídlí Mezinárodní olympijský výbor. Lausanne leží na břehu Ženevského jezera v blízkosti Švýcarských Alp. Zvláštností je nadmořská výška: severní část města je ve výšce 930m n. m., centrum ve výšce 540 m a jižní čtvrť ve výšce 370 m n. m. Toto město je pátým největším ve Švýcarsku a mluví se zde převážně francouzsky. 24

25 Za návštěvu stojí zámek St. Marie z konce 14. století, Olympijské muzeum, katedrála Notre- Dame ze 13. století nebo z moderní architektury Metropolitní věž. kanton Neuchatel Neuchatel Tato metropole stejnojmenného kantonu je významná pro hodinářský průmysl. Také je známá vinařstvím, v posledním zářijovém týdnu se zde slaví vinobraní, jedná se o tradici dodržovanou mnoha generacemi. Nejstarší stavbou je citadela z 11. století. Turisty zde každoročně láká také vynikající poloha: jezerní pobřeží, horské svahy osázené vinnou révou a čerstvý vzduch. La-Chaux-de-Fonds Toto město je mezinárodně známé pro výrobu hodin a také, pro tisknutí známek pro svou potřebu, tedy pro Švýcarsko, ale také další země. kanton Jura Delémont Toto město obývající pouhých obyvatel je hlavním městem Jury, nejmladšího kantonu Švýcarska, až z roku kanton Basilej-město a kanton Basilej-venkov Basilej První písemná zmínka pochází již z roku 374 z dob Římanů. V 17. století zde byla založena univerzita a tiskárny a papírny zajistily tomuto městu věhlas po celé Evropě. Rozvoj města zde přilákal mnoho intelektuálů, jako např. Erasma Rotterdamského. Jelikož zde vznikaly rozepře mezi měšťanskými rodinami a usedlíky z venkovských oblastí, musela se Basilej v 19. století rozdělit na dva kantony Basilej-město a Basilej-venkov, jak je tomu dodnes, přestože byly pokusy o sloučení. Basilej je druhým největším městem po Curychu a patří ke švýcarským městům s nejmenší nadmořskou výškou. Většina obyvatel mluví německy, malá část pak francouzsky. 25

26 Basilej je rozdělena Rýnem na dvě části. Za návštěvu stojí katedrální náměstí, tzv. Münsterplatz, na kterém se nachází katedrála, která se začala stavět na konci 12. století a stavěla se několik století. Dále je zde Spalentor impozantní brána v hradbách postavena současně s opevněním ve 14. století. V městě se nachází velká spousta muzeí, od Historického muzea, Muzea umění, Muzea antického umění, Muzea papíru a tiskařství až po Švýcarské muzeum folklóru, Přírodopisné a Etnografické muzeum. V Basileji se nachází také četné římské památky, např. divadlo s kapacitou 8000 míst, Fórum, Římské muzeum a stavení nebo Krčma (Taverne) v blízkosti divadla. kanton Fribourg Fribourg Zvláštností na tomto hlavním městě kantonu je, že tvoří hranici mezi francouzským a německým jazykem a kulturou. Rozhraním je řeka Sarine, kde na levém břehu se píší názvy a jména francouzsky a na pravém německy. kanton Bern Interlaken V překladu mezi jezery je městečko nacházející se mezi jezery Thunským a Brienzským. Je výchozím bodem pro okolní výlety, zvláště pro výstup na slavný vrchol Jungfrau. Jedná se o ryze turistickou lokalitu. Bern Hlavní město Švýcarska i stejnojmenného kantonu leží v srdci země. Bern je sídlem vládních úřadů, parlamentu, národní banky a více než sedmdesáti zahraničních zastupitelstev. Zajímavostí jsou podloubí, která ve starém centru mají délku více než 6 km. Dále pak sklepy, kde jsou normálně dvě nebo tři patra sklepů pod zemí, kde se dříve ukládalo víno a jídlo, nyní zde sídlí obchody. Rekord drží budova nedaleko kasina, která má sedm pater sklepů. V dobách antického Říma zde byla osada, ta se ale nedochovala. Ve 13. století bylo prohlášeno královským městem a začal jeho rozmach. Během dějin se konalo několik bitev za svou nezávislost, které byly úspěšné. V 16. století zasáhla Bern náboženská reforma a z katolíků se stali protestanti. V 19. století Bern přijal demokratickou ústavu a přiřadil se ke vzdělaným městům výstavbou univerzity. Roku 1848 byl Bern vyhlášen hlavním městem, sídlem vlády. Stal 26

27 se tak kulturní a politickou křižovatkou ležící mezi německou a francouzskou částí země. V průběhu první světové války poskytl politický azyl vyhnancům z Ruska. Dnes je Bern známý také pro výrobu čokolády, moderní mosty nebo průmyslové podniky. Za zhlédnutí zde stojí nejslavnější věž ve městě - Hodinová věž z 12. století postavená při založení města. V její zdi je vytesána měrná soustava, kterou obchodníci brávali míru. Od 16. století se zde nachází slavné hodiny mistra Kaspera Brunnera. Kromě této věže stojí za zhlédnutí Vězeňská věž, která nahradila strážní věž brány druhé hradby v 17. století, dům Alberta Einsteina, Medvědí díry se skutečnými medvědy, kasino, kde se ale hrají divadelní a hudební představení nebo Federální palác. kanton Luzern Luzern Hlavní město stejnojmenného kantonu je známé pro svou krásnou okolní přírodu. Nachází se v srdci Švýcarska a každoročně se zde v srpnu sjíždí milovníci hudby z celého světa na známý hudební festival. Luzern objevili jako rybářskou vesnici benediktinští mniši v 8. století. V době protestantské reformace posloužilo město jako středisko katolické víry v čele s jezuity. Jedním ze symbolů dnešního Luzernu je krytý most známý jako Kapellbrücke. Jedná se o dřevěný most pro pěší a je dlouhý 200m. Původně byl postaven v roce Nachází se zde 112 maleb na dřevě umělce ze 17. století. Dále pak za návštěvu stojí Lví památník, který je nejznámějším symbolem Luzernu. V malé zahradě s bazénem se návštěvníci setkají s tím, co americký spisovatel Mark Twain nazval nejsmutnějším a nejdojemnějším kusem kamene na světě. 18 Jedná se o památník vojákům švýcarských gard, kteří byli zabiti revolucionáři v 18. století. kanton Curych Curych Toto město je hlavním městem stejnojmenného kantonu a také největším městem Švýcarska. Mluví se zde zejména německy a hlavním náboženstvím je zde protestantství. Curych se nachází na okraji Curyšského jezera a je významným hospodářským a kulturním centrem země. 18 Švýcarsko. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, Luzern klenot Švýcarska, s ISBN

28 Zajímavostí je, že se pravidelně umisťuje na předních příčkách žebříčku měst s nejvyšší kvalitou života na světě. V tomto městě proběhla také náboženská revoluce v 16. století. Pochází odsud Ulrich Zwingli, jeden ze tří reformátorů společně s Kalvínem a Lutherem. Zrušil celibát a sám jako kněz se oženil v městské katedrále. V 19. století byla založena univerzita, která má dnes více než studentů, a známá Polytechnika. Přestože Curych byl největším městem a také největším hospodářským centrem Federace, za hlavní město byl vyhlášen Bern. Dnes je toto město známo pro svou burzu, mezinárodní konference nebo místo uzavírání mnoha diplomatických dohod. Z památek stojí za vidění radnice, Velká katedrála, Curyšská opera a pro ty, co mají rádi faunu, může Curych nabídnout zoo. kanton Sankt Gallen Sankt Gallen Vznik města se datuje do roku 612 a připisuje se irskému putujícímu knězi Gallusovi. Ve středověku se zde začalo dařit textilní výrobě, která je v celém kantonu silně zastoupena dodnes. Sankt Gallen je nejvýše položeným městem Evropy s nadmořskou výškou 700 m n. m. Na sever od něj se nachází Bodamské jezero, na jih pak Lichtenštejnsko. Jelikož se jedná o textilní centrum, každý turista by měl navštívit Textilní muzeum. Kromě tohoto muzea stojí za povšimnutí domy z 16. století, Klášterní knihovna nebo Waghaus budova, ve které vážili kupci své zboží. kanton Graubünden Tento kanton je největším ve Švýcarsku, ale zároveň s nejnižší hustotou obyvatel. Mluví se zde třemi jazyky německy, italsky a rétorománsky. Jedná se o hornatý kraj plný mostů a tunelů typických pro tuto zemi. V tomto kantonu se nachází věhlasná turistická střediska jako St. Moritz ve výšce 1200 m n. m. nebo Davos. kanton Ticino Lugano 28

29 Lugano je někdy nazýváno královnou. Je zde velmi příjemné podnebí, krásné hory a jezera s mnoha zátokami přecházející na břehu v zalesněné svahy. Základním rysem tohoto místa je dlouholetá turistická tradice. Jelikož se jedná o italský výběžek, většina obyvatel zde mluví italsky. Za prohlídku zde stojí městský park se starobylými fontánami, městské muzeum anebo katedrála San Lorenzo. kanton Valais Sion Toto hlavní město Valais se stalo důležitým již ve 4. století, kdy bylo povýšeno na biskupské město. V 13. století zde biskupem byl postaven hrad Tourbillon, ze kterého dnes zbyly už jen působivé trosky, a opevněný kostel Valere, který zůstal dodnes. Shrnutí lokalizačních předpokladů Podle statistických údajů z roku 2011 je nejnavštěvovanějším kantonem kanton Ticino, kde přenocovalo v červenci necelých turistů. Jedná se o kanton, jehož největší předností je nádherná příroda. Třetinu kantonu zabírají lesy, značnou část pak Luganské jezero a Lago Maggiore. Hlavním městem kantonu je Lugano (výše již zmiňováno jako královna). Velká část kantonu patří k Alpám, malá pak k Pádské nížině. Druhým nejnavštěvovanějším kantonem je kanton Valais s téměř přenocováními za červenec roku Podíváme-li se blíže i na tento kanton, opět vidíme podobné prvky s Ticinem. Valais je tvořen ledovcovým údolím řeky Rhony, nachází se zde velká část ledovců Švýcarska a více než 50 vrcholků hor zde převyšuje 4000 m. A právě zde se nachází známý Matterhorn. Přestože jsou pro turisty ve Švýcarsku lákadlem i města, hlavním bodem zájmu zůstává nádherná příroda příroda, o kterou se Švýcaři pečlivě starají, a tak každoročně láká tolik turistů Realizační předpoklady Definice byla vymezena v teoretické části. Autorka se nyní pokusí zjistit, zda Švýcarsko splňuje i tyto předpoklady, které se dále dělí na dopravní a materiálně-technické. Dopravní předpoklady Sečteme-li celkovou délku všech tras veřejné dopravy (železnice, silnice, vodní cesty), dojdeme k celkovému číslu km. K dispozici je celkem zastávek veřejné dopravy. 29

30 Švýcarsko jednu z nejhustších dopravních sítí na světě. Železniční síť má km, Švýcarské federální železnice obsluhují kolem 7000 vlaků a ujedou denně celkem km. Zhruba půlka těchto vlaků jezdí na dlouhé vzdálenosti (Eurocity, Intercity, express), druhou půlkou jsou vlaky jezdící po regionech a příměstských trasách. Za rok 2010 přepravila tato společnost 327 milionů pasažérů. Za rok 2010 přepravovalo pasažéry po velkých i menších městech 43 místních dopravců autobusy, tramvajemi i trolejbusy po trase mající celkem 3 545km. Dále je zde 68 společností přepravující pasažéry po městech. Ve Švýcarsku se nachází 24 lodních společností, které přepravují pasažéry po jezerech a řekách, za rok 2010 bylo přepraveno 13,5 milionů pasažérů, což je pokles o 7% oproti roku předcházejícími. Švýcarská letiště zaznamenala za rok leteckých pohybů (přistání, vzlétání), což je o 1,5% více než v roce předcházejícím. Kromě klasických dopravních prostředků hraje důležitou roli pro švýcarský cestovní ruch také doprava lanovkami. Díky nim se turisté dostanou do jinak těžko přístupných míst horských oblastí. Jak si lze povšimnout v tabulce, trend v používání tabulek narůstá a jsou využívány zejména v zimě. Obrázek č.3 Stálý vývoj lanového odvětví ve Švýcarsku Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu Swiss Tourism in Figures 2010.pdf Na obrázku si lze povšimnout hustoty dopravní sítě, viz příloha 2. Materiálně-technické předpoklady 30

31 V roce 2010 zaznamenal švýcarský hotelový průmysl celkem 36,2 milionu přenocování, což byl nárůst oproti předchozímu roku o 1,7%. Cizinci tvořili 20,4 milionu, z toho největší podíl z cizinců vytvářeli Němci přenocovalo jich zde 5,8 milionu. Nejvíce se turisté zdržovali v regionu Graubünden. Průměrná délka přenocování byla 2,2 noci. Ve Švýcarsku se nacházelo v roce ubytovacích zařízení, z toho 82 hotelů s pěti hvězdičkami. Oproti letem předcházejícím se počet ubytovacích zařízení zmenšil, viz příloha č. 3. Nejvíce pětihvězdičkových hotelů se nachází v kantonu Valais, na druhém místě se umístil kanton Graubünden. Stejně jako v jiných zemích i zde narůstá popularita agroturistiky. Lze si toho povšimnout v tabulce viz. příloha č. 4. Nejoblíbenější pro tento druh turistiky je centrální a východní Švýcarsko. Ve Švýcarsku je také možné spát v kempech anebo v hostelech, jejichž popularita stoupá, neboť dnes již nejsou hostely jen pro mladé studenty, ale pro všechny věkové kategorie s širokým sortimentem vybavení a služeb. Švýcarské hotely a restaurace jsou šestým největším zaměstnavatelem, zaměstnávají obyvatel. V roce 2008 přispěl tento sektor do státního rozpočtu částkou 8,1 miliard švýcarských franků. Mezi realizační předpoklady patří také sportovní a zábavní zařízení. Švýcarsko provozuje v zimě kolem 180 lyžařských škol, kde pracuje přibližně 4000 instruktorů, během hlavní sezóny pak Na žádost je zde možnost také dalších sportovních aktivit. Nejvíce instruktorů pracuje v kantonu Graubünden, dále pak ve Valais a v kantonu Bern. V létě Švýcarsko nabízí obrovské množství cyklistických stezek. V roce 2009 bylo ve Švýcarsku zaregistrováno cyklistů, kteří strávili v ubytovacích zařízeních více než nocí a zkonzumovali služby za celkem 150 milionů švýcarských franků, polovina z toho tvoří stravování a čtvrtina náklady na ubytování. Švýcarsko, kolébka cestovního ruchu, se neustále zaměřuje na kvalitu poskytovaných služeb. Program kvality švýcarského cestovního ruchu je podporován dvanácti partnery. Jelikož se Švýcarsko snaží vylepšovat své služby, nabízí neustále nové možnosti. Od roku 1996 označují švýcarské destinace logem F takové, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi. K tomu, aby tak mohly učinit, musí splňovat daná kritéria a požadavky. Dále je zde označení W pro destinace poskytující služby Wellness a to od roku Zvláštností jsou BIO hotely, v roce 2010 se jich 31

32 ve Švýcarsku nacházelo 5. Tyto hotely používají přírodní kosmetiku a snaží se, aby za sebou zanechaly co nejmenší ekologickou stopu. Tak jako každá země, která chce čerpat z turistického ruchu, i Švýcarsko má svou centrálu pro cestovní ruch. Součástí jsou i webové stránky v různých světových jazycích, kde se turista, který chce do Švýcarska vycestovat, může podívat a zjistit nejrůznější informace. My Switzerland.com, jak se stránky oficiálně nazývají, jsou doplňkem centrál, které se nachází v různých státech, kde se chce Švýcarsko zviditelnit. Shrneme-li tuto část předpokladů, Švýcarsko splňuje realizační předpoklady ve všech směrech a je tedy ideálním cílem pro turisty Selektivní předpoklady Jak již bylo zmíněno v teoretické části, selektivní předpoklady vyjadřují, zda je daná oblast, zde Švýcarsko, schopna se podílet na cestovním ruchu. Švýcarsko je zemí s tradicí neutrality již od roku 1815, i proto se zde uzavíraly různé mezinárodní smlouvy během staletí. Turisté cestující do této destinace se tedy nemusí bát, že by byli ohroženi politickými nepokoji. Švýcarsko je zemí ekonomicky velmi vyspělou a životní úroveň obyvatel vysoká. Tedy i zde splňuje kritéria a je ideálním turistickým cílem. 2.3 Cestovní ruch Říká se, že ve Švýcarsku se zrodil cestovní ruch. Jako organizovaný průmysl zde začal kvést již na počátku 18. století. Nádherná venkovská krajina, Alpy, mír a klid, to vše dodnes přitahuje turisty. Švýcarsko bylo odjakživa známé obchodníky pro svou polohu ve středu kontinentu, kteří zde zastavovali při cestě ze severní do jižní Evropy. Stalo se tak klasickým turistickým středem Starého světa. Lidé zjistili, že švýcarský vzduch je vhodný pro léčení nemocí dýchacích cest, a tak zde přijíždělo mnoho lidí na zotavenou do sanatorií. Cestovní ruch hraje ve Švýcarsku velmi důležitou roli a je také významným hospodářským odvětvím. Tato země má velké předpoklady pro cestovní ruch: najdeme zde velké množství hor, vodních toků (zejména pak jezer), lázeňská centra, významná města a nesmíme opomenout ani velmi kvalitní infrastrukturu. Cestovní ruch se zde dělí rovnoměrně na letní a zimní sezónu. Jak již bylo uvedeno, ve službách, tedy terciárním sektoru pracuje 73% obyvatel, což odpovídá vyspělosti země. 32

33 Cestovní ruch hraje ve švýcarském hospodářství centrální roli. Je jedním z nejdůležitějších odvětví národního hospodářství. V roce 2008 utratili zahraniční turisté ve Švýcarsku celkem 15,6 miliard franků. Cestovní ruch je zde důležitým zaměstnavatelem. Údaje z UNWTO ukázaly, že Švýcarsko je 27. turisticky nejnavštěvovanější zemí a 19. nejvýdělečnější destinací za rok Zahraniční turisté tvořili v tomto roce 3% HDP. Cestovní ruch je zde čtvrtým nejvýnosnějším exportem po kovovýrobním, chemickém a hodinářském průmyslu. Turistický průmysl je také hlavní zaměstnavatel. V roce ,4% pracovní síly pracovalo v tomto sektoru. V hornatých oblastech je tento podíl větší než v urbanizovaných. V roce 2007 shledalo Evropské Ekonomické Fórum (WFE) Švýcarský sektor turismu jako nejvíce konkurenceschopný na světě. Domácí a zahraniční cestovní ruch Domácí cestovní ruch tvořil v roce ,6 miliard franků, z toho 9,7 miliard franků tvořili samotní Švýcaři a zbývajících 11,9 miliard franků tvořili zahraniční turisté. Podle příjezdů do všech ubytovacích zařízení z r zde bylo nejvíce ubytováno Švýcarů (43,3%), ze zahraničních turistů nejvíce Němci (16,9%), dále pak Britové (5,2%), Francouzi (4%) a Italové (3,2%), viz Obrázek č. 1. Obrázek č. 1: Procentuální vyjádření turistů podle příjezdů do všech ubytovacích zařízení Zdroj: Švýcarský statistický úřad, 2009 Cestování je pro Švýcary velmi důležité. V roce 2008 vykonalo 83,5% alespoň jednu cestu. Průměrně obyvatelé stráví na cestách 3,2 noci. Muži a ženy cestují ve stejné míře, nejvíce pak cestují lidé ve věku 25 až 44 let. Ve výše uvedeném roce 45% obyvatel uvedlo za cílovou destinaci svou zemi, tedy Švýcarsko. Většina cest do zahraničí pak vede do sousedních zemí, 33

34 zejména do Švýcarska, Francie a Itálie. Destinace mimo Evropu tvoří přibližně 6% všech cest. Více než polovina byly jen krátké pobyty (do 3 přenocování) a pouze 8% všech výletů trvalo déle než 2 týdny. Zatímco krátké pobyty jsou realizovány převážně na půdě Švýcarska, střednědobé a dlouhé pobyty jsou realizovány v zahraničích, jedná se až o 72% všech pobytů. Hlavním motivem cestování byla dovolená a rekreace (56%), dále pak návštěva přátel a příbuzných (22%), služební cesty (11%) a zbylých 11% charakterizováno jako ostatní, viz Obrázek č. 2 Obrázek č. 2: Motivy cestování v r v % Zdroj: Švýcarský statistický úřad, 2009 Letní a zimní cestovní ruch Při vyslovení názvu Švýcarsko si člověk nejprve vybaví čokoládu a hodinky. Hned na dalším místě jsou švýcarské Alpy, kam jezdí mnoho turistů každou zimu. Švýcarsko má 5400km sjezdovek v nadmořské výšce m n. m a 180 lyžařských středisek. Mezi nejznámější patří bezesporu St. Moritz, Davos anebo Zermatt. Letní cestovní ruch je důležitý zejména pro svou horskou turistiku, která je velmi oblíbená. Každoročně navštíví Švýcarské Alpy tisíce turistů. Kromě horské turistiky je zde možnost také vysokohorské s trasami různé obtížnosti. Je zde přes km značených tras. Kromě turistiky je zde možnost také chození po trasách pro moderní nordic walking. Mezi nejoblíbenější místa patří region Jungfrau s nádherným výhledem na ledovce, dále pak Zermatt nebo Matterhorn. Kromě hor jsou zde taky nádherná jezera, mezi nejznámější patří např. Bodamské, Curišské, Lago Maggiore anebo Vierwaldstättersee. 34

35 Kulturně-poznávací cestovní ruch Tento druh cestovního ruchu je zaměřen, jak již bylo zmíněno v teoretické části, především na poznávání kultury, historie, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. V této části bych se ráda zmínila především o tradičních svátcích, které jsou ve Švýcarsku praktikovány. Svátky a slavnosti se ve Švýcarsku dělí na státní, které se slaví po celé zemi, kantonální, které se slaví jen v daném kantonu a na církevní. Tabulka 2 Státní svátky slavené v celém Švýcarsku Svátek Nový rok Velký pátek Termín 1. ledna 39 dní po Velikonocích Velikonoční pondělí 50 dnů po Velikonocích (pondělí po Svatodušních svátcích) Svátek práce Státní svátek Švýcarska Boží hod vánoční 1. května 1. srpna 25. prosince Svatý Štěpán 26. prosince ZDROJ: volně převzato z: Tradiční svátky souvisí, jako tradičně všude v Evropě zejména s křesťanskými svátky. Níže zmíním ty nejvýznamnější. Masopust (Fasnacht) probíhá především v Basileji, Schwyzu a Lötschentalu. V pondělí, které následuje po Popeleční středě, zhasnou ve čtyři ráno v Basileji pouliční světla a do ulic vyrazí průvod lidí převlečených do kostýmů. Tuto noc bary ani kavárny nezavírají. Odpoledne jsou pak další průvody. V tom samém týdnu ve čtvrtek je pak průvod vyhrazen speciálně dětem. Prvního března slaví místní vesničané Chalandamarz, kdy se snaží zahnat zlé démony práskáním bičem a zvoněním na kravské zvonce. Důležitým datem pro Švýcary je pak 1.8., kdy oslavují státní svátek Švýcarska, a to oslavami spojenými s vatrami a ohňostroji. 35

36 Poslední lidový svátek, který bych ráda zmínila, se nazývá Zibelemärit a slaví se v Bernu čtvrté pondělí v listopadu. Jedná se o cibulový trh, kdy do tohoto města přijdou obchodníci a snaží se prodat co nejvíce cibule. Tato tradice trvá údajně již od počátku 15. století. Kromě lidových svátků stojí za zmínku i hudební festivaly (Jazzový festival v Bernu a Montreaux, Paléo Festival v Lausanne, hudební festival v Sionu, kde se sjíždí varhanická elita a hraje na nejstarší varhany světa nebo Festival vážné hudby v Luzernu) anebo Mezinárodní filmový festival v Locarnu. Do této kategorie patří také poznávání měst, o tom ale ještě bude zmínka. Městský cestovní ruch Švýcarský městský cestovní ruch je realizován jak v hlavním městě Švýcarska Bernu, tak také v dalších velkých městech. Je až překvapivé, že Bern není na prvním místě v počtu přenocování. Turisté nejčastěji jezdí do Curichu, kde za rok 2009 bylo naměřeno přenocování. Na druhém místě se umístila Ženeva, na třetím Zermatt a samotný Bern až na místě devátém s přenocováními za rok. Dle níže uvedené tabulky si lze tedy povšimnout, že turisté jezdí velmi často do Švýcarska kvůli vysokohorské rekreaci, ať už se jedná o aktivní odpočinek nebo o pouhé nadýchání se čerstvého vzduchu. V tabulce si lze také povšimnout, že oproti roku 1934, který je zde uvedený, počet přenocování razantně stoupl, což souvisí s rozvíjejícím se cestovním ruchem dané země. Tabulka 3 Počet přenocování v hotelech 10-ti nejnavštěvovanějších kantonů Švýcarska za rok 1934 a 2009 Zdroj: Švýcarský statistický úřad,

37 Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch probíhá zejména v hospodářských centrech. Je velmi důležitý, neboť účastníci zde utratí dvojnásobek toho, co běžný turista. Mezi nejznámější kongresová města ve Švýcarsku patří Davos, Lausanne, Davos, Curich nebo také Bern. V roce 2010 se Švýcarsko umístilo na 10. místě v počtu konání kongresů. 19 Lázeňský cestovní ruch Jako nejhornatější země v Evropě je Švýcarsko perfektní destinací pro termální lázně. S přibývajícím si uvědomování potřeby udržovat své tělo v kondici přibývá také počet turistů, kteří tato místa navštěvují. Lázně se nachází ve všech významnějších městech od Bernu až po Interlaken Historie cestovního ruchu ve Švýcarsku V době osvícenství, tedy na počátku 18. století, začalo docházet ke změně uvažování vzdělaných lidí. Jednalo se také o změnu přístupu k přírodě, zejména k horám, které byly do té doby zakázaným územím pro vstup lidí, neboť se zde setkávali s nepředvídatelnými nebezpečnými přírodními úkazy, což do té doby církev považovala za činnost zlých a škodících nadpřirozených bytostí. Osvícenci prohlašovali opak, že příroda se poznat musí a má se pozorovat. Do Švýcarska začaly proudit davy turistů, zejména Angličanů. Začaly vznikat horské chaty pro ubytování návštěvníků, původní pastevci nabízeli najednou stravování na horách. V druhé polovině 19. století započal rozmach cestovního ruchu. Vznikalo stále více turistických tras. Místní dokázali velmi rychle reagovat na technický pokrok nastal tak rychlý rozvoj železničních tratí, které sloužily již také k poznávání nádherné švýcarské přírody. Díky novým technologiím došlo k obrovskému skoku v rozvoji turismu. Švýcarsko již tehdy bylo destinací pro turisty, alpinisty nebo lázeňské turisty. A to se nacházíme stále ještě v 19. století. Rozvoj turismu způsobil trvalé sociální změny v charakteru obyvatelstva. Původní pastevci a zemědělci se stávali horskými vůdci či chataři a hoteliéry. Cestovní ruch byl neblaze ovlivněn oběma světovými válkami. Větší důsledky měla 2. světová válka. 19 volně převzato z: ;

38 V červnu roku 1939 byla založena švýcarská pojišťovna Reka. Tehdejší generace lidí byla formována hospodářskou krizí, masovou nezaměstnaností a sociální politikou konfrontace. V této souvislosti začali zodpovědní politici přemýšlet, co dál. Chtěli spokojené zaměstnance, vymýšleli, jak jim nabídnout dovolenou za přijatelnou cenu. Prezidenta a ředitele švýcarského svazu cestovní ruch Dr. Fritze a Dr. Walterka Hunzikera Ehrenspergera napadla ve spolupráci s předsedou švýcarské federace odborových svazů, Robertem Bratschi, myšlenka cestovní spořitelny. Zaměstnanci si šetřili na dovolenou přes zvýhodněný balíček. 20 Čím pak mohlo více zaměstnanců na dovolenou, byli pak v práci spokojenější a hlavně: cestovní ruch se ve Švýcarsku začal opět rozvíjet. Tato tendence zde trvá dodnes Aktuální trendy V současnosti jsou základním prvkem nabídky pobyty na horách v létě a zimě, která byly již zmíněny výše. Novým hitem se stává v letní sezóně golf. Golfové areály se nachází v horských střediscích, kde je zážitek umocněn nádhernou švýcarskou přírodou. Hřiště jsou budována jako komplex více hřišť, ne jednotlivě. Nejvíce atraktivním je golfový areál v Arose, neboť se jedná o nejvýše položené hřiště v Evropě. Švýcarsko také láká prostřednictvím městského turismu a lázeňství. Snaží se o optimální poměr mezi kvalitou a cenou produktu, aby zde byl neustálý příliv turistů. Tradiční úspěšnost je založena na koordinovaném postupu všech organizací a orgánů, které jsou zapojeny do cestovního ruchu v daných strategických a rozvojových dokumentech s konkrétními cíly. Strategické dokumenty se zpracovávají, v plánu na léta mezi cíly bylo uvedeno: liberalizace v boji proti předsudkům drahého Švýcarska rostoucí tlak na spolupráci v hotelnictví, horské dopravě a destinacích, které jsou klíčovým faktorem pro úspěch investice do kvality, které jsou důležitou součástí zvýšení konkurenceschopnosti volně převzato z: Schweiz Tourismus, Mittelfristplanung

39 3 Zhodnocení využití předpokladů pro cestovní ruch Čechů do Švýcarska Poslední část praktické části bakalářské práce je zaměřena na českou klientelu, která Švýcarsko navštěvuje. Zde jmenuji a poté se pokusím vysvětlit, proč čeští turisté jezdí právě do daných lokalit. Počet výjezdů českých turistů do Švýcarska se za posledních deset let zdvojnásobil. Zatímco v roce 2000 zde vycestovalo turistů, v roce 2010 to bylo již , viz příloha 5. Zvýšila se také průměrná délka jejich pobytu, a to z 2,4 na 2,5 noci. Sezóna se zde dělí rovnoměrně na zimní a letní. Jak již bylo zmíněno výše, Švýcarsko v zimě láká svými nádhernými horami, proto každoročně navštíví zejména švýcarské Alpy mnoho lyžařů, snowboardistů a jiných lidí majících rádi zimní radovánky, což se projevilo ve statistice. V zimní sezóně 2009/2010 zavítalo nejvíce Čechů do Davosu (5 390), druhým nenavštěvovanějším místem byl Curych s 3285 přenocováními a na třetím místě se umístila Ženeva. Mezi zimními středisky byl nejoblíbenější již výše zmíněný Davos, dále pak St. Moritz a Zermatt. Češi přesto preferují Švýcarsko v letní sezóně. Nejvíce přenocování Čechů zaznamenalo Švýcarsko v letních měsících červenci a srpnu, jednalo se o necelých turistů viz příloha 6. Jak si lze v této tabulce povšimnout, v letních měsících do Švýcarska zavítá více než dvojnásobek českých turistů, co v zimě. V tomto období Čeští turisté nejraději navštěvují města, na prvním místě se umístil v roce 2010 Curych s přenocováními, na druhém místě Ženeva s a na třetím Bazilej s Na druhou stranu, podíváme-li se na následující graf (obrázek č. 4), lze si povšimnout, že počet přenocování v zimní sezóně se blíží sezóně letní. Důvodem je oblíbenost zimních sportů v této zemi. Lze vidět zejména vzrůstající oblíbenost destinace v jarních měsících, konkrétně v březnu, kdy v r se jednalo jen o 8%, zatímco o 10 let později o necelých 12%. Důvodem mohou být last-minute nabídky cestovních kanceláří, kdy si jinak drahou dovolenou Češi dovolit nemohou, ale s touto slevou zde již rádi zavítají. 39

40 Obrázek č. 4 Procentuální vyjádření množství přenocování Čechů ve Švýcarsku v letech 2000 a 2010 Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu Czech Republic 2010.pdf Z hlediska regionů Čeští turisté v letní sezóně nejraději navštěvují kanton Curych, druhou nejoblíbenější destinací je pak Ženevské jezero a na třetím místě okolí jezera Vielwaldstättersee. V zimní sezóně turisté navštěvují nejčastěji kanton Graubünden (zde v tabulce uveden jako Grisons), ve kterém se nachází již zmiňované zimní středisko Davos nebo St. Moritz, viz obrázek 5. Obrázek 5 Počet přenocování v zimní a letní v sezóně v letech 2009 a 2010 podle regionů Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu - Czech Republic 2010.pdf Důvody, proč v letních měsících tráví více Čechů nocí v ubytovacích zařízeních než v zimě, jsou zřejmé. Zatímco v zimě jezdí Češi zejména do Švýcarska do horských středisek, kde obvykle stráví cca 3-5 dní a pak se vrací zpět do vlasti, v létě zde jezdí na větší počet dní, jelikož mohou 40

41 spojit dovolenou s letní švýcarskou přírodou a městy. Druhým důvodem je pak počasí, které je v létě daleko příjemnější. Čeští klienti jsou nejčastěji ubytováni v tříhvězdičkových hotelech, viz obrázek 6. V roce 2010 zde bylo ubytováno klientů. Necelých klientů si pro svůj pobyt vybralo čtyřhvězdičkový hotel a v neposlední řadě luxus pětihvězdičkového hotelu si v daném roce dopřálo českých klientů. Obrázek 6 Kategorizace českých klientů dle ubytování za rok 2010 Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu - Czech Republic 2010.pdf Čeští turisté tvořili pouze 0,3% všech přenocování v roce 2010, tvoří tak zanedbatelné množství příjezdového cestovního ruchu pro Švýcarsko. Jedním z možných důvodů může být i vyšší tamější cenová hladina, která je v porovnání s domácí, českou, stále poněkud vysoká. Nabídka zájezdů do Švýcarska v České republice Jak již bylo uvedeno výše, zájem Čechů o Švýcarsko se neustále zvyšuje. Cestovní kanceláře si tento fakt dobře uvědomují, a tak rozšiřují nabídku svých zájezdů do různých destinací včetně této země. K dnešnímu datu se v České republice nachází celkem 89 cestovních kanceláří 22, které pořádají zájezdy do Švýcarska. Jedná se o zájezdy různých druhů, od pobytových přes poznávací až po letecké víkendy a to jak v létě, tak také v zimě. Celoročně dominují zájezdy orientované na turistiku v přírodě, městská turistika je až na druhém místě. V létě kromě tradičních pobytových zájezdů mohou klienti cestovních kanceláří strávit dovolenou na raftu na divokých horských řekách, kterou nabízí např. CK Adventura nebo Invia. Dalším zajímavým druhem dovolené pro dobrodružné povahy je šestidenní túra po švýcarských čtyřtisícovkách, kde klienti přenocují v nejvýše položené horské chatě Evropy a přejdou přes 4 hřebeny položené v nadmořské výšce 22 volně převzato z ;

42 nad 4000 m n.m. Tento zájezd nabízí již zmiňovaná CK Adventura. Na zimní cestovní ruch jsou orientovány zase jiné cestovní kanceláře, např. CK Travel & Business Centre, která sama sebe označuje jako specialistu na Švýcarsko, nabízí zájezdy do osmi lyžařských areálů, kde každý je něčím specifický, od nejslavnějšího St. Moritz až po nejvyšší Zermatt. Švýcarsko bylo Čechy odjakživa považováno za drahou zemi a i to je důvodem, proč se občané ČR do této země v minulosti i nyní vydávali jen zřídka. V následující tabulce autorka vybrala dle vlastního uvážení tři cestovní kanceláře, kde se snaží ukázat, že tento předsudek je dnes spíše vyvracen a cestovní kanceláře vytváří zájezdy, které jsou orientovány i na klientelu, která si nemůže dovolit luxus pětihvězdičkového hotelu. Níže v tabulce jsou uvedeny tři zájezdy, které jsou stejného typu, stejného druhu dopravy a přibližně stejného ubytování a stravování. Podíváme-li se na výslednou cenu, za 6 dní je to kolem 6000 CZK, za 5 dní CZK. Všechny tři zájezdy zahrnují pojištění a jsou voleny tak, aby další náklady (např. fakultativní výlety) nepřesáhly hodnotu 1000 CZK. Při volbě zájezdu také hodně záleží na typu dopravy. Pokud se klient rozhodne pro leteckou dopravu při cestě do Švýcarska, cena zájezdu se ihned přesune do vyšší cenové kategorie, jelikož i cestovní kanceláře automaticky vybírají z luxusnějšího a tedy i dražšího typu ubytování. Výsledná cena pak nikdy nejde pod CZK. Takovým příkladem je např. CK Firotour, která nabízí letecký víkend v Ženevě (2 noci v 3* hotelu se snídaní, pojištění) za CZK. Tabulka 4 Nabídka 3 levných poznávacích zájezdů po Švýcarsku název CK typ počet ubytování strava doprava cena zájezdu dní/nocí Invia poznávací 6/3 chalet polopenze autokar CZK Ciao s.r.o. poznávací 6/3 hotel snídaně autokar CZK RADYNACESTU, poznávací 5/2 hotel polopenze autokar CZK s.r.o. Všechny výše uvedené ceny byly čerpány z ceníků na webových stránkách cestovních kanceláří ke dni Švýcarsko očima Čechů na internetu Lidé se rádi svěřují se svými zážitky a poznatků z cest. U Čechů tomu není jinak. Pokud se potenciální turista rozhodne navštívit nějakou zemi, dá často na rady svých známých, ale také si 42

43 rád přečte různá diskusní fóra nebo blogy, které se na internetu nachází. Blogy většinou totiž neobsahují pouze strohý popis cesty, ale jsou často doprovázeny i fotografiemi či originálními poznatky autora. Za zmínku stojí například blog kde se autorka vydala na road trip a popisuje různé zážitky. Švýcarsko shledává velmi krásnou zemí, nelze si ale nepovšimnout narážek na vysoké ceny. Na diskusních fórech si turisté rádi předávají konkrétnější zkušenosti. Pro cyklisty je vhodný web pro turisty, co mají rádi Alpy nejen ze sedla kola např. V dnešním světě moderních technologií již není pro nikoho problém dohledat potřebné informace ohledně své dovolené na internetu. 43

44 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Švýcarska a poté zhodnotit využití předpokladů pro cestovní ruch Čechů do Švýcarska, tedy zaměření se na výjezdový cestovní ruch Čechů do Švýcarska. Turisté v této zemi obdivují převážně kulturní památky a přírodní atraktivity, kterým vévodí celoročně Alpy a z malé části jezera. V jednotlivých kantonech se nachází celá řada hradů, zámků, klášterů apod., které jsou navštěvovány ročně mnoha turisty z celého světa. Mezi nejoblíbenější místa patří městečko Gruyères se středověkým hradem, které je považováno za nejmalebnější městečko v Evropě, anebo feudální pevnost Chillon na břehu Ženevského jezera. Zájemcům o aktivní dovolenou nabízí Švýcarsko obrovské množství stezek pro pěší, cyklisty, horskou i vysokohorskou turistiku, krásná jezera nejen ke koupání, ale také k různým vodním sportům a další přírodní atraktivity, jakou jsou Rýnské vodopády, největší v Evropě. V zimní sezóně jsou největším lákadlem hory, zejména Švýcarské Alpy, kam jezdí každoročně mnoho lyžařů, snowboardistů a jiných lidí vyhledávajících aktivní dovolenou na sněhu. Švýcarsko disponuje velkým množstvím lyžařských středisek, která jsou neustále modernizována. Pro začátečníky je k dispozici řada lyžařských škol s instruktory, pro snowboardisty jsou budovány snowboardové parky a U-rampy. Jelikož Švýcarsko disponuje i několika ledovci, např. Aletschký ledovec, mohou zde lyžaři trávit čas celoročně. Cestovní ruch hraje důležitou roli, pracuje v něm mnoho obyvatel, proto je mu věnována vcelku velká pozornost. Na národní úrovni se o rozvoj cestovního ruchu stará zejména národní turistická organizace Schweiz Tourismus, jejíž hlavní náplní je marketingová strategie s podrobnou segmentací trhu. Švýcarsko se neustále snaží nalákat co nejvíce turistů do své země a to nejrůznějšími formami od lázeňských pobytů po gastronomické zážitky a nakupování. Přestože má švýcarský cestovní ruch výbornou pozici v mezinárodní konkurenci, musí neustále vynakládat snahu a vylepšovat své služby, aby o své stávající, ale i potenciální klienty, nepřišel. Lokalizační předpoklady hrají pro švýcarský cestovní ruch důležitou roli, jelikož především díky nim navštíví Švýcarsko každoročně tolik turistů. Cílem země je nalákat nové turisty do země, což se jí dle předchozí analýzy daří. Pro českou klientelu platí to samé. Dle analýzy zde jezdí rok od roku více Čechů a to i přesto, že má Švýcarsko statut drahé země. Jak se lze domnívat, Švýcarsko naplňuje svůj strategický plán a 44

45 úspěšně se zbavuje tohoto statutu. Češi jezdí do Švýcarska poznávat zejména přírodu a v zimě zde aktivně trávit dovolenou v horských lyžařských střediscích. 45

46 Literatura RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN (BROž.). HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy : příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2005, 131 s. ISBN X. Švýcarsko. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1992, 263 s. ISBN MARIE HESKOVÁ A KOLEKTIV. Cestovní ruch. druhé, upravené. Praha: Fortuna, ISBN PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada, ISBN HOMOLKOVÁ, Božena. Reálie německy mluvících zemí. 3. aktualiz. vyd. Plzeň: Fraus, c1997, 116 s. ISBN INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch I. ISBN http%3a%2f%2fwww.bfs.admin.ch%2fbfs%2fportal%2fen%2findex%2fnews%2fpublikatio nen.document pdf&ei=m4trt7saoigaoui40n8f&usg=afqjcnfil3bycvp3uxg4xpf O8XGqwsAK3Q&sig2=eoXZ7MfXJRL4tSQXJAbPHg

47

48 Přílohy Příloha 1 Rozdělení jazyků podle kantonů převzato z článku: (dne ) Příloha 2 Hustota dopravní sítě vysvětlivky: červená lanovky šedá ostatní dopravní sítě (vlaky, autobusy, lodě) Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu Swiss Tourism in Figures 2010.pdf 48

49 Příloha 3 Počet ubytovacích zařízení a jejich kategorizace. Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu - Swiss Tourism in Figures 2010.pdf Příloha č.4 Agroturistika a její rozvoj; 1. tabulka dle kantonů za rok 2010, 2. tabulka dle let celkově Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu - Swiss Tourism in Figures 2010.pdf 49

50 Příloha 5 Vzrůstající počet přenocování a příjezdů Čechů do Švýcarska v letech Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu - Czech Republic 2010.pdf Příloha 6 Vzrůstající počet přenocování a příjezdů Čechů do Švýcarska v měsících Zdroj: materiály poskytnuté Švýcarskou centrálou cestovního ruchu - Czech Republic 2010.pdf 50