Moravský. 47. mezinárodní hudební festival Brno 27I10 8I11I2013. Polský víkend. Pocta Henryku Góreckému. 2I11I2013 v 19:30 Janáčkovo divadlo

Transkript

1 47. mezinárodní hudební festival Brno Moravský podzim 27I10 8I11I2013 Polský víkend Pod záštitou Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky v ČR Pocta Henryku Góreckému K 80. výročí narození skladatele 2I11I2013 v 19:30 Janáčkovo divadlo

2 Pořad koncertu Zdravice HENRYK GÓRECKI Muzyka staropolska op (Staropolská hudba) Old Polish Music Op. 24 přestávka I 20 HENRYK GÓRECKI Symfonie č. 3 op. 36 Symfonie písní žalostných 54 Symphony No. 3 Op. 36 Symphony of Sorrowful Songs 1. Lento Sostenuto tranquillo ma cantabile 2. Lento e largo Tranquillissimo 3. Lento Cantabile semplice Před sto lety se narodil Witold Lutosławski a před osmdesáti Mikołaj Górecki a Krzysztof Penderecki. Tato tři jména už nyní můžeme zařadit do panteonu největších skladatelů, jejichž význam bezesporu přesahuje hranice Polska. Jsem velice ráda, že si pořadatelé festivalu Moravský podzim této kumulace polských výročí všimli a v moravské metropoli posluchačům přichystali pravé polské hudební hody. Přeji všem krásný umělecký zážitek. Grażyna Bernatowicz velvyslankyně Polské republiky v České republice O skladbách Ewa Vesin soprán / soprano Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu Katovice / Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice dirigent / conductor Tadeusz Strugała Henryk Mikołaj Górecki ( ), celosvětově proslulý skladatel a jeden z nejvýraznějších zjevů polské hudby druhé poloviny 20. století, by šestého prosince letošního roku oslavil své osmdesáté narozeniny. Koncert zasvěcený tomuto výročí je koncentrací několika dramaturgických aspektů: představí se na něm vynikající orchestr z města, kde Górecki strávil podstatnou část svého života a kde také zemřel; těleso bude hrát pod taktovkou charismatického dirigenta, který náleží ke stejné generaci jako Górecki (tato generace dala světovému umění vůbec spoustu obrovských jmen) a který se značnou měrou zasloužil o propagaci dnes světoznámých polských autorů včetně právě Góreckého. Konečně fakt, že provedení Symfonie písní žalostných která je de facto rekviem za nevinné oběti druhé světové války připadá na dušičkový víkend, dodává dnešnímu koncertu až rituální charakter Henryk Górecki, rodák ze slezské vesnice Czernica, která se nachází nedaleko českých hranic, studoval skladbu na konzervatoři v Katovicích ( ) u Bolesława Szabelského a v Paříži u Oliviera Messiaena. Na počátku své tvůrčí dráhy patřil spolu s Krzysztofem Pendereckým či Wojciechem Kilarem k vůdčím představitelům polské poválečné avantgardy a k zastáncům modernistických kompozičních technik, zvláště techniky seriální, jíž byla zkomponována např. jeho První symfonie z roku 1959.

3 Górecki byl však také jedním z prvních avantgardistů, kteří začali svůj sloh proměňovat ve prospěch tzv. nové jednoduchosti (návrat k tonalitě, melodii, harmonii). Již v průběhu šedesátých let se v jeho skladbách projevovaly s narůstající intenzitou sklony k redukci hudebního materiálu a osobitě absorbované folklorní vlivy, což lze zaznamenat např. v cyklu Tři kusy ve starém slohu (Trzy utwory w dawnym stylu, 1963) nebo ve Staropolské hudbě op. 24 (Muzyka staropolska, ). Staropolská hudba je napsána pro atypické orchestrální obsazení: čtyři trubky, týž počet pozounů, pět lesních rohů a smyčce. Je založena na střídání a prolínání tří kontrastních vrstev: majestátně fanfárových zvukových monolitů (trubky a pozouny), explozivních aleatorických pasáží lesních rohů a tichých, postupně zahušťovaných ploch smyčcových nástrojů. Celá skladba je vystavěna z tónového materiálu pocházejícího ze dvou melodií, různými způsoby k nepoznání transformovaných, a sice ze středověkého organa Benedicamus Domino, které se v závěru díla rozezní v plné šíři, a z písně Již se stmívá (Już się zmierzka) polského renesančního skladatele a básníka Václava ze Šamotul (táž píseň Góreckému posloužila jako základ ke kompozici stejnojmenného smyčcového kvartetu z roku 1988). Tíhnutí ke zjednodušení kompozičního jazyka v Góreckého tvorbě ještě více zesílilo v 70. letech a vyvrcholilo ve vokální Symfonii č. 3 op. 36 (1976), již skladatel opatřil podtitulem Symfonie písní žalostných (Symfonia pieśni żałosnych) a kterou věnoval své ženě. Hlavním tématem tohoto rozsáhlého třívětého opusu je lidské utrpení sugestivně zdůrazněné zhudebněnými texty, které pocházejí z různých zdrojů: v první větě Górecki použil svatokřížský pláč z Písní lysohorských (sbírky náboženských písní z druhé poloviny 15. století), ve druhé modlitbu, kterou napsala osmnáctiletá dívka Helena Wanda Błažusiakówna na stěnu cely v koncentračním táboře v Zakopaném za druhé světové války, ve finální části zní text lidové písně z opolského regionu. Symfonie plyne bez výrazných kontrastů, všechny tři věty jsou nadepsány tempovým označením Lento (střední část dokonce Lento e largo) s upřesňujícími výrazovými nuancemi. Třetí symfonii, premiérovanou roku 1977 na hudebním festivalu ve francouzském městě Royan, a jejího autora proslavila globálně nahrávka z roku 1992, která se usadila na vrcholu anglických i amerických žebříčků klasické hudby a jíž se po celém světě prodal více než milion, což je dodnes v případě soudobé skladby jev zcela ojedinělý. Sám Górecki se však popularitě vyhýbal, žil spíše v ústraní a k úspěchu symfonie jen lakonicky poznamenal: Možná v té skladbě lidé našli něco, co potřebovali možná jsem pro ně objevil něco kdysi ztraceného. Pro zajímavost dodejme, že následující, Čtvrtá symfonie se stala Góreckého labutí písní. Vznikala na objednávku Londýnské filharmonie, ale premiéra plánovaná na rok 2010 byla s ohledem na tehdejší vážné onemocnění skladatele odložena. Dílo poprvé zazní teprve v probíhající sezoně, v dubnu Jeho tvůrce však přítomen této události bohužel už nebude O účinkujících Sopranistka Ewa Vesin studovala zpěv na hudebních akademiích v Krakově a Vratislavi. Pěveckou kariéru zahájila již během svých studií debutem ve Vratislavské opeře, a to v Mozartově Kouzelné flétně (2003); na téže scéně pak působila až do roku 2012 jako sólistka. Letos se stala sólistkou Velkého divadla v Lodži. Věnuje se však také koncertní (oratorní, kantátové) literatuře. Ztvárnila hlavní role v operách, jako jsou např. Moniuszkova Halka, Bizetova Carmen, Verdiho Don Carlos, Trubadúr a Othello či Wagnerova Valkýra. Absolvovala koncertní turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku, účinkovala na festivalech Viva il Canto, Musica Polonica Nova, Wratislavia Cantans aj. Spolupracuje s operami Krakovskou, Slezskou a Podleskou, filharmoniemi Vratislavskou, olštýnskou, s rozhlasovými orchestry katovickým a varšavským atd. Vystupovala mj. pod taktovkou Krzysztofa Pendereckého, Alexandra Liebreicha či Jacka Kaspszyka, vystupovala v inscenacích, které režírovali např. Hans-Peter Lehmann, Laco Adamik, Michał Znaniecki nebo Tadeusz Bradecki. Je držitelkou mj. Zvláštní ceny a stipendia Ministra kultury a národního dědictví (2007) či Bronzové medaile za přínos kultuře Gloria Artis (2010). Od roku 2010 vyučuje zpěv na Hudební akademii Karola Lipińského ve Vratislavi.

4 Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu založil v roce 1935 ve Varšavě Grzegorz Fitelberg, který těleso vedl do vypuknutí druhé světové války. Roku 1945 obnovil činnost orchestru Witold Rowicki v Katovicích. O dva roky později se Fitelberg vrátil na post uměleckého šéfa a setrval na něm až do své smrti (1953). Následně se v čele orchestru objevili mj. Jan Krenz, Tadeusz Strugała, Jerzy Maksymiuk, Jacek Kaspszyk či Antoni Wit. Od sezony 2012/2013 je uměleckým vedoucím a šéfdirigentem Alexander Liebreich. Vedle archivních záznamů pro Polský rozhlas nahrál katovický orchestr více než 200 alb pro prestižní vydavatele (mj. Decca, EMI, Philips, Chandos, Naxos) a za své nahrávky obdržel četná ocenění, např. Diapason d Or a Grand Prix du Disque de la Nouvelle Académie du Disque, Cannes Classical Award, Midem Classical Award atd. Premiéroval orchestrální díla Witolda Lutosławského, Henryka Góreckého a Krzysztofa Pendereckého. Spolupracoval s významnými světovými dirigenty a sólisty (Martha Argerich, Leonard Bernstein, Plácido Domingo, Pierre Fournier, Barbara Hendricks, Leonidas Kavakos, Kirill Kondrašin, Charles Mackerras, Kurt Masur, Maurizio Pollini, Mstislav Rostropovič, Arthur Rubinstein ad.). Vystoupil téměř ve všech evropských zemích, dále v Americe, Japonsku, Hongkongu, Číně, Austrálii, Koreji, Perském zálivu, na Novém Zélandu a Tchajwanu. Od roku 2005 pořádá bienále Festival světových premiér Polská moderní hudba. Účinkoval po celém světě s více než stovkou prestižních těles (Českou filharmonií, Bamberskými symfoniky, Staatskapelle Berlin, Berlínským rozhlasovým symfonickým orchestrem atd.) a s mnoha věhlasnými sólisty (Jurijem Bašmetem, Robertem Cohenem, Pierrem Fournierem, Natalií Gutmanovou, Stevenem Isserlisem, Olegem Kaganem ad.). Vedle klasického repertoáru věnuje velkou pozornost soudobé hudbě: uvedl (nezřídka v premiérách) a také nahrál četná díla současných polských autorů. Za svou dirigentskou činnost a značnou službu polské hudbě obdržel mnoho význačných ocenění, mj. medaili Gloria Artis, řád Polonia Restituta nebo Diamantovou taktovku nejvyšší vyznamenání Polského národního rozhlasu. Nezanedbatelná je též Strugałova činnost pedagogická (profesor dirigování na Hudební akademii v Krakově) a organizační, když po třicet let řídil festival Wratislavia Cantans a po devět let chopinovský festival v Dušnikách. Zajímavostmi jsou Strugałovo účinkování v závěrečné scéně slavného filmu Pianista Romana Polanského nebo sběratelská vášeň pro staré dirigentské taktovky jeho sbírka patří k nejrozsáhlejším kolekcím svého druhu v Evropě. Vítězslav Mikeš Tadeusz Strugała (1935), jeden z nejvýznamnějších současných polských dirigentů, studoval ve Vratislavi, Výmaru a Benátkách. Stál v čele řady předních polských orchestrů (mj. Vratislavské a Krakovské filharmonie, Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu Katovice) a Prezidentského symfonického orchestru v Ankaře, působil též jako zástupce uměleckého šéfa a stálý dirigent ve Varšavské filharmonii. Coby hostující dirigent úzce spolupracoval v letech s pražskými symfoniky.

5 Résumé This concert is dedicated to the anniversary of the late Henryk Mikołaj Górecki ( ), one of the main composers in Polish music in the late 20 th century. When he started his career Górecki along with Penderecki and Kilar was one of the leading figures of the postwar avant garde in Poland. Soon his works began to exhibit more and more the influences of folklore, and a tendency towards reduction of the musical material, which can be observed for example in the cycle Three Pieces in the Old Style (1963) or in Old Polish Music ( ). This tendency in Górecki s music further intensified in the 1970s in his Symphony No. 3 Symphony of Sorrowful Songs (1976), which he dedicated to his wife. The symphony s three movements flow along without marked contrast and at a very slow tempo, creating a mysterious drama the main theme of which is human suffering, suggestively emphasized by the texts set to music. The work and its author were made famous by a 1992 recording that reached the top of the English and American classical music charts, and sold more than a million copies around the world. Leonidas Kavakos, Kirill Kondrashin, Charles Mackerras, Kurt Masur, Maurizio Pollini, Mstislav Rostropovich, Arthur Rubinstein etc.). It has performed in almost all the European countries, along with America, Japan, Hong Kong, China, Australia, Korea, the Persian Gulf, New Zealand, and Taiwan. Tadeusz Strugała (1935), one of today s leading Polish conductors, has conducted several of the top Polish orchestras (including the Wrocław and Krakow Philharmonics, the Polish National Radio Symphony Orchestra Katowice), as well as the Presidential Symphony Orchestra in Ankara. He has worked with more than a hundred prestigious ensembles all over the world and with many renowned soloists. Besides the classical repertoire, he devotes much attention to contemporary music: he performs, often premieres, and records the works of contemporary Polish authors. His organizational activity is also remarkable: for example, he has been organizing the Wratislavia Cantans festival for more than thirty years. Vítězslav Mikeš translated by Todd Hammond Soprano Ewa Vesin began her music career while she was still a student, debuting in 2003 at the Wrocław Opera in Mozart s Magic Flute; she was at home on that stage as a soloist until This year she became a soloist at the Great Theater in Łodż, while also performing concert works (oratorios, cantatas). She holds the Special Award and Stipend from the Ministry of Culture and National Heritage (2007) and the 2010 Gloria Artis Bronze Medal for contribution to culture. Since 2010 she has taught singing at the Karol Lipiński Academy of Music in Wrocław. Polish National Radio Symphony Orchestra was founded in 1935 in Warsaw; after the Second World War it resumed its activities in Katowice. Its head conductors have included Grzegorz Fitelberg, Jan Krenz, Tadeusz Strugała, Jacek Kaspszyk, and Antoni Wit. As of the 2012/2013 season the artistic director and chief conductor has been Alexander Liebreich. Besides recording for the Polish Radio archive, the orchestra has put out more than 200 albums, and has premiered the works of Lutosławski, Górecki, and Penderecki. It has worked with the leading world conductors and soloists (Martha Argerich, Leonard Bernstein, Plácido Domingo, Pierre Fournier, Barbara Hendricks,

6 Lumír JSME nová BOHéMA Moderní gastronomie v historickém centru Brna! Exkluzivní restaurace od brněnského architekta Tomáše Rusína! pozorná obsluha, dobré jídlo a kvalitní nápoje, živá hudba! firemní akce, rauty, svatby, promoce, rodinné oslavy! regionální producenti zeleniny a ovoce! nejlepší vinaři z jižní Moravy, pivo z Dalešic! italská káva Carraro nebo z české pražírny pana Frolíka! minidezerty vyrobené speciálně pro naši restauraci Nechte se svést krásou hudby Láska prochází ušima 23. ročník Inspirace východem Iva Bittová, Libor Pešek, Richard Novák/Leoš Janáček, Antonín Dvořák, Antonio Caldara/Stabat mater, Glagoská mše, z Jistebnického kancionálu... a mnoho dalšího! sledujte aktuality na a Facebooku

7 Pozvání na polské menu Zveme posluchače dnešního koncertu do restaurace Bohéma na POLSKÉ MENU, které je připraveno jako součást festivalového Polského víkendu. Restaurace nabízí 2. a 3. listopadu 2013 od 12 do 23 hodin čtyřchodové menu se slevou 5 % (po předložení vstupenky) na celé menu, případně i na jeho jednotlivé chody. POLSKÉ MENU Předkrm: Polévka: Hlavní chod: Dezert: Śledzie w śmietanie 50 g Sleď ve smetanové omáčce s jablky 89 Kč Barszcz 0,33 l Polský boršč 55 Kč Bigos 200 g Pikantní masitý pokrm se zelím a domácím pečivem 159 Kč Owocova galaretka Ovocné želé se smetanou 55 Kč Změna programu a účinkujících vyhrazena! Prosíme posluchače, aby zaujali svá místa včas, vypnuli mobilní telefony a během koncertu nefotografovali. Děkujeme. Vydala Filharmonie Brno nákladem 250 výtisků texty Vítězslav Mikeš anglicky Todd Hammond foto archív Filharmonie Brno sazba a produkce Petr Tejkal Design Statutární město Brno finančně podporuje Filharmonii Brno. Filharmonie Brno, příspěvková organizace Moravský podzim Komenského nám. 534/8, Brno T